19.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/53

Zpravodaj

pan Adam Struzik (PL/ELS), maršálek Mazovského vojvodství

1.

upozorňuje na to, že je to poprvé, co vypracovává stanovisko k plnění rozpočtu EU, aby prezentoval názory místních a regionálních orgánů, a to jak co se týče současného finančního výhledu, tak období 2014–2020;

2.

poukazuje na to, že v zájmu zkvalitnění stanoviska k plnění rozpočtu EU byl u místních a regionálních orgánů uskutečněn průzkum (1), jenž se setkal se značným ohlasem, což dokládá zájem o tuto problematiku a vůli spolupracovat při hledání řešení problémů a využívání potenciálu, který v sobě skrývá územní přístup;

3.

zdůrazňuje, že rozpočet EU je velice důležitým nástrojem pro dosahování cílů Evropské unie. Jeho úlohu je třeba vyzdvihnout obzvláště nyní, za situace, kdy v řadě zemí přetrvává krize veřejných financí a kdy je nutné podpořit konkurenceschopnost evropského hospodářství, vytvářet pracovní místa a propagovat společné evropské hodnoty;

4.

podotýká, že z rozpočtu EU plynou prostředky na dosahování cílů Evropské unie, jež jsou zakotveny ve Smlouvách a byly dojednány na nejvyšší politické úrovni (mezi Radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí), současně se však jedná o nezbytný nástroj, který pomáhá při naplňování cílů veřejných politik prováděných na úrovni členských států a činnosti místních a regionálních orgánů. V této souvislosti se domnívá, že větší zaměření na výsledky přispěje k lepšímu výběru cílů a nástrojů tak, aby byla zohledněna odlišná situace v jednotlivých oblastech EU, a povede tudíž i k větší účinnosti a efektivitě rozpočtu EU;

5.

konstatuje, že místní a regionální orgány se na plnění rozpočtu EU podílejí jako přímí příjemci a správci evropských finančních prostředků, nicméně o odpovědnost za plnění rozpočtu na místní a regionální úrovni se dělí s členskými státy, Evropskou komisí a ostatními evropskými institucemi;

6.

je potěšen tím, že v souladu s právními předpisy pro programové období 2014–2020 byl posílen význam územního rozměru při provádění evropských politik, čímž ještě vzroste úloha místních a regionálních orgánů při plnění rozpočtu EU;

7.

toto stanovisko se zaměřuje na fondy, jež jsou pro místní a regionální orgány nejdůležitější – jde především o evropské strukturální a investiční fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti, Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Poukazuje však rovněž na význam jiných fondů, např. programu Horizont 2020, pro uskutečňování rozvojových cílů vytyčených na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni;

8.

domnívá se, že vzhledem k současné socioekonomické situaci, ke skutečnosti, že právní rámec pro fondy EU na období 2007–2013 byl přijat se zpožděním, a k tomu, že řada evropských politik byla koncipována s cílem dosáhnout dlouhodobých strukturálních cílů, a nikoli podpořit krátkodobé účinky na straně nabídky, by rychlost plnění rozpočtu EU měla být považována za uspokojivou;

9.

se znepokojením poukazuje na to, že i když je rychlost plnění rozpočtu EU obecně uspokojivá, vyskytují se značné rozdíly v míře plnění rozpočtu mezi jednotlivými členskými státy a fondy;

10.

konstatuje, že rozdíly v rychlosti plnění rozpočtu EU mezi jednotlivými zeměmi způsobuje řada faktorů, přičemž jen některé z nich přímo souvisejí s prováděním výdajů na úrovni místních a regionálních orgánů. K faktorům, které mají vliv na rychlost plnění rozpočtu EU, patří:

11.

poukazuje na to, že podle místních a regionálních orgánů rychlost plnění rozpočtu EU na evropské úrovni nejvýrazněji ovlivňují členské státy, zatímco pro rychlost provádění projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU má rozhodující význam administrativní kapacita místních a regionálních orgánů, dále pak dostupnost prostředků (veřejných a vnitrostátních) na spolufinancování a míra složitosti pravidel jednotlivých fondů;

12.

v této souvislosti podotýká, že stížnosti na to, že projekty spolufinancované z rozpočtu EU jsou prováděny pomalu kvůli malé administrativní kapacitě místních a regionálních orgánů, jsou opodstatněné jen částečně. Místní a regionální orgány jsou si své často nedostatečné administrativní kapacity vědomy, rychlost využívání finančních prostředků EU na místní a regionální úrovni však ovlivňují také otázky, jež spadají do pravomoci členských států a Evropské komise;

13.

vzhledem k výše uvedenému vyzývá členské státy, aby intenzivněji spolupracovaly s místními a regionálními orgány a koordinovaly s nimi svou činnost při přípravě operačních programů a konkrétních způsobů provádění tak, aby bylo zaručeno co nejrychlejší a nejkvalitnější využívání finančních prostředků EU a aby se co nejvíce snížila zátěž na straně příjemců;

14.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zaujaly aktivnější přístup k novému finančnímu výhledu a aby mimo jiné zavedly informační a vzdělávací programy pro místní a regionální orgány, které budou zaměřeny na rychlejší a kvalitnější plnění rozpočtu EU;

15.

podotýká, že rychlost plnění rozpočtu může ovlivnit také identifikace osvědčených příkladů projektů ze strany Evropské komise, zejména v těch oblastech, jež vyžadují integrovaný přístup s využitím mnoha fondů a programů a se zapojením řady partnerů, včetně projektů prováděných v rámci nových nástrojů, jakými jsou například integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj;

16.

kromě toho poukazuje na další možnosti, jak urychlit realizaci projektů spolufinancovaných EU na úrovni místních a regionálních orgánů:

17.

je přesvědčen o tom, že nová pravidla pro evropské strukturální a investiční fondy budou mít pozitivní dopad na rychlost provádění projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU na úrovni místních a regionálních orgánů. V současné fázi příprav na zahájení výhledu na období 2014–2020 však nelze odhadnout, do jaké míry a ve kterých oblastech toto urychlení nastane;

18.

vítá, že Evropská komise zveřejnila „Zjednodušení: závěrečný srovnávací přehled pro VFR na období 2014–2020“ (2);

19.

co se týče dalšího programového období (po roce 2020), vyzývá k tomu, aby se zkvalitnil a zefektivnil dialog mezi evropskými institucemi a členskými státy tak, aby byly v dostatečném předstihu předloženy návrhy nařízení, provedena jednání a dokončeny diskuse o legislativních návrzích, aby bylo možné začít plnit rozpočet EU na začátku roku 2021;

20.

podotýká, že nejsou k dispozici úplné statistické údaje o zapojení místních a regionálních orgánů do plnění rozpočtu EU. V souvislosti s tím vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby pravidelně zveřejňovaly údaje vztahující se k tomuto tématu (a to i ve výročních zprávách o provádění a v periodicky vydávaných zprávách o soudržnosti) a aby v této oblasti prováděly pravidelné hodnocení, které by mělo být projednáváno za účasti Výboru regionů;

21.

podotýká, že v souladu s informacemi od Evropské komise a Evropského účetního dvora k chybám dochází hlavně v těchto oblastech:

22.

poznamenává, že náklady na kontrolu auditu výdajů na soudržnost lze odhadnout na cca 860 mil. EUR neboli 0,2 % z celkového rozpočtu EFRR/FS a ESF (3);

23.

vítá, že Účetní dvůr od roku 2009 shledává, že míra nesrovnalostí u výdajů souvisejících se soudržností vynaložených v programovém období 2007–2013 je zjevně pod úrovní zaznamenanou v období 2000–2006 (4);

24.

domnívá se, že míra chybovosti v těchto oblastech neodráží zneužití prostředků (podvody), nýbrž schopnost jednotlivých skupin příjemců, například místních a regionálních orgánů, dodržovat stanovená pravidla a kvalitu vnitrostátních a evropských systémů koordinace, kontroly a řízení;

25.

v této souvislosti poukazuje na to, že ke snížení množství chyb v těchto dvou oblastech je nezbytná součinnost místních a regionálních orgánů, členských států, Evropské komise a ostatních evropských institucí. Z tohoto důvodu vyzývá k užší spolupráci nejen ve fázi provádění programů a projektů spolufinancovaných EU, ale i při přípravě právních předpisů a pokynů. Upozorňuje na to, že útvary Evropské komise musí posuzovat soulad vnitrostátních systémů v oblasti způsobilosti výdajů a zadávání veřejných zakázek s evropským právem před zahájením programů a projektů, a nikoli pouze v průběhu jejich realizace;

26.

připomíná, že v případě zjištění nesrovnalostí se provádějí finanční opravy, což nejen dopadá na rychlost využívání finančních prostředků EU, ale také negativně ovlivňuje dosažitelnost očekávaných výsledků;

27.

vítá skutečnost, že pravidla týkající se způsobilosti výdajů budou v novém programovém období uplatňována pružněji. Zvlášť kladně je při tom třeba ohodnotit návrhy v rámci ESF, jež umožňují rozsáhlejší využití paušálních plateb a pevných sazeb namísto náhrady skutečně vynaložených nákladů. Mělo by to přispět ke snížení administrativní zátěže příjemců, Evropská komise ovšem musí bedlivě sledovat situaci, aby pobídla váhající členské státy k využívání navržených zjednodušujících mechanismů;

28.

vzhledem k tomu, že se zjednodušené vykazování nákladů nepoužívá u projektů realizovaných v rámci veřejných zakázek, vyzývá Evropskou komisi, aby prozkoumala možnost zavedení podobných zjednodušení u projektů, které jsou financovány z jiných fondů, než je ESF;

29.

oceňuje kroky, jež byly doposud podniknuty s cílem přizpůsobit pravidla a postupy u všech evropských strukturálních a investičních fondů. Poukazuje však na to, že mezi místními a regionálními orgány panuje značná nejistota ohledně toho, zda nové předpisy usnadní provádění a zvýší možnost koordinace evropských strukturálních a investičních fondů a jiných vnějších fondů, například programu Horizont 2020. Z toho lze vyvodit, že Evropská komise, Evropský účetní dvůr i členské státy musí uskutečnit informační a vzdělávací kampaň, která by se rovněž zaměřila na podporu používání modelů zjednodušeného vykazování nákladů (5);

30.

podotýká, že výskyt nesrovnalostí by mělo pomoci snížit to, že budou pro všechny evropské strukturální a investiční fondy stanovena společná základní pravidla a členské státy si vypracují svá vlastní vnitrostátní pravidla pro způsobilost výdajů podle specifických územních potřeb;

31.

co se týče kontrolních systémů, doporučuje věnovat větší pozornost zajištění koordinace kontrol prováděných různými řídícími a kontrolními orgány: vnitrostátními, regionálními, Evropskou komisí a Evropským účetním dvorem. Připomíná, že kontroly musí plnit svůj účel, tj. musí vést ke kvalitnějšímu provádění projektů. V této souvislosti upozorňuje na to, že místní a regionální orgány mají pocit, že finanční opravy jsou často nepřiměřené rozsahu nesrovnalostí;

32.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že kvůli nedostatku administrativních kapacit a zdrojů se kontrolní orgány ve stále větší míře uchylují k externímu zadávání své auditorské činnosti soukromým auditorským společnostem (48 %), čímž navyšují celkové veřejné náklady na audity a ztrácejí kontrolu nad plánováním projektů;

33.

poukazuje na to, že rok co rok je čím dál tím problematičtější zajistit stálý přísun finančních prostředků do rozpočtu EU ze strany členských států. Vyplývá to ze stále většího počtu nezaplacených pohledávek na konci každého rozpočtového roku;

34.

upozorňuje na to, že tento problém může mít značný dopad na činnost místních a regionálních orgánů v podobě delší doby čekání na náhradu nákladů, což je zvlášť znepokojivé v zemích, jež byly nejvíce zasaženy krizí;

35.

poukazuje na to, že příčinou nárůstu nezaplacených pohledávek na úrovni rozpočtu EU jsou:

36.

se znepokojením konstatuje, že to může vést k růstu neuhrazených závazků (RAL) (6). Tento problém se týká obzvláště politiky soudržnosti a rozvoje venkova. Pokud členské státy nepřijdou o podstatné množství přidělených prostředků v důsledku uplatnění pravidla automatického zrušení závazků, může se stát, že bude zapotřebí výrazně navýšit rozpočet EU na rok 2014 a 2015;

37.

poukazuje na to, že prodloužení pravidla automatického rušení závazků na N+3 roky v novém programovém období by mohlo přinést ještě větší počet neuhrazených závazků. Nelze to však brát jako pobídku k tomu, aby Evropská komise rušila závazky u ještě většího počtu prostředků, nýbrž spíše jako upozornění na nutnost zkvalitnit finanční plánování na všech úrovních – místní, celostátní a evropské;

38.

domnívá se, že ke zkvalitnění finančního plánování na úrovni místních a regionálních orgánů by mohla přispět větší jasnost ohledně toho, jakým způsobem příjemci využívají finanční zálohy (které členským státům poskytuje Komise), a zavedení 90denní lhůty pro platbu příjemcům v nových nařízeních týkajících se politiky soudržnosti;

39.

domnívá se, že výsledky výdajů z fondů EU jsou vždy mnohem lépe vidět v místním a regionálním kontextu než v makroekonomickém měřítku. Často však není možné náležitě prokázat dopad rozpočtu EU na rozvoj Evropy a jednotlivých zemí a regionů kvůli neuspokojivé kvalitě analýz a kvůli tomu, že se pozornost soustřeďuje na rychlost výdajů, a nikoli na dosahování předpokládaných výsledků;

40.

v této souvislosti vítá to, že ve výhledu na období 2014–2020 budou všechny fondy EU, obzvláště evropské strukturální a investiční fondy, více zaměřeny na výsledky. Jak ukazují výsledky průzkumu, umožňuje to zvýšit efektivitu využívání finančních prostředků EU a dosažitelnost cílů EU díky tematicky a územně zaměřeným opatřením;

41.

poukazuje na to, že většího zaměření na výsledky má být dosaženo logickým provázáním stanovených cílů, hodnot ukazatelů, výkonnostních rámců a systému monitorování a hodnocení;

42.

upozorňuje ovšem na to, že koncepce většího zaměření na výsledky se bude dát řádně využívat pouze v případě, že bude proces určování cílů a ukazatelů a jejich hodnot na úrovni operačních programů kvalitní a odrazí se v něm nejen evropské, ale i specifické územní cíle;

43.

vzhledem k tomu, že tato rozsáhlejší orientace rozpočtu EU na výsledky je důležitá, ale také nová, vyzývá Evropskou komisi, aby zavedla informační a vzdělávací programy v oblasti vytyčování cílů a ukazatelů a jejich hodnot a vytváření výkonnostních rámců. Podotýká, že je třeba dále zdokonalit systémy monitorování a hodnocení v členských státech s přihlédnutím k úloze a potřebám místních a regionálních orgánů;

44.

poukazuje na to, že pro úspěšnost koncepce většího zaměření na výsledky bude mít zásadní význam kvalita vyjednávání operačních programů, na které by Evropská komise a členské státy měly pohlížet jako na proces vzájemného učení;

45.

opakuje své znepokojení nad tím, že výkonnostní rezerva, která tvoří 6 % rozpočtu na soudržnost v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a taktéž pro rozvoj venkova, není vhodným nástrojem ke splnění těchto požadavků;

46.

poukazuje na to, že větší účinnosti a efektivity finančních prostředků EU lze docílit pouze při aktivním zapojení všech zainteresovaných stran – zejména těch, které nesou odpovědnost za většinu výdajů, a nejvíce se tak podílejí na dosahování vytyčených cílů evropských politik, obzvláště místních a regionálních orgánů;

47.

v souladu s výsledky průzkumu prohlašuje, že je připraven aktivně se účastnit nejvýznamnějších diskusí na evropské úrovni a být důvěryhodným partnerem členských států a evropských institucí při přípravě a plnění rozpočtu EU. Bude to obnášet především intenzivnější zapojení do činnosti ostatních evropských institucí, včetně přípravy vlastních stanovisek (jakým je i toto stanovisko), analýz a zpráv k otázkám, jež mají pro občany EU klíčový význam.