19.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/30

Zpravodajka

paní Lotta Håkansson Harju (SE/SES), členka zastupitelstva obce Järfälla

Odkazy

Otevřená a bezpečná Evropa: cesta k realizaci

COM(2014) 154 final

Agenda EU v oblasti spravedlnosti do roku 2020 – posílit důvěru, mobilitu a růst v Unii

COM(2014) 144 final

1.

vítá přání Komise upevnit pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, prostřednictvím řádného provádění a účinného monitorování. Zároveň upozorňuje na to, že výsledkem tohoto upevnění mohou být další legislativní opatření, která by respektovala zásady subsidiarity a proporcionality a která zaplní stávající mezery a umožní EU stát se flexibilní a reagovat na nové globální výzvy;

2.

je přesvědčen, že důraznější zaměření na základní práva, k němuž se EU zavázala, se musí skutečně projevit na všech úrovních. EU musí v souladu se svou Listinou základních práv pokračovat v dalším rozvoji své činnosti v této oblasti, aby zůstala otevřeným a bezpečným prostorem založeným na dodržování základních práv;

3.

v této souvislosti vítá, že Evropská komise vypracovala postup pro případ systémového ohrožení právního státu v členských státech, neboť právní stát a zásada rovnosti před zákonem jsou předpokladem výkonu a dodržování základních práv v Unii (1);

4.

poukazuje na to, že Listina základních práv Evropské Unie uznává základní práva, která se vztahují na všechny osoby, i specifická práva občanů EU. Mají-li lidé skutečně požívat všech těchto práv, je nutno vyvíjet dlouhodobé úsilí na vícero úrovních, v němž mají místní a regionální orgány význačné postavení a hrají aktivní a pokrokovou roli;

5.

zdůrazňuje, že je to právě v místní komunitě, kde se vytvářejí základy společnosti podporující začlenění, která skutečně respektuje základní práva a vyznačuje se tedy rovněž rovností, rozmanitostí a ochranou nejvíce znevýhodněných občanů. Na místní a regionální úrovni jsou zároveň problémy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí nejvíce patrné a jejich dopad na jednotlivé občany nejzřejmější;

6.

souhlasí s návrhem Komise přijmout nové právní nástroje, které by usnadnily život občanů a přispěly k růstu, pokud nebudou redundantní, budou účinné a napomohou co možná nejvíce k harmonizaci a zjednodušení stávajícího normativního rámce. Zlepšování právní úpravy přispívá k hospodářskému růstu, neboť usnadňuje obchodní vztahy a každodenní život občanů;

7.

doporučuje, aby se Evropská komise soustředila na konkrétní a věcné legislativní návrhy, které by měly obzvláště v době narůstajících hospodářských a sociálních problémů přímý pozitivní dopad na občany a zcela konkrétně pomáhaly při řešení složitých životních situací, do nichž se v důsledku hospodářské krize často dostávají. K těmto složitým situacím dochází zejména v méně rozvinutých příhraničních regionech, kde jsou hospodářské a společenské aktivity občanů obtížnější;

8.

domnívá se, že k řádnému prosazování základních práv všech občanů je tedy zapotřebí společné, jasné činnosti a společné odpovědnosti na všech úrovních. Činnost ve prospěch základních práv je nutné považovat za dlouhodobý a nepřetržitý proces. Na místní, regionální, státní a unijní úrovni musí dojít ke shodě na tom, jak k ní přistupovat. Při nesouhře mezi jednotlivými úrovněmi riskujeme, že budeme nahrávat extrémním, rasistickým a xenofobním silám a nedosáhneme příznivého rozvoje celé EU;

9.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány zastávají klíčovou úlohu v politice v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Nesou hlavní díl odpovědnosti za provádění velké části platných vnitrostátních i unijních právních předpisů, vymýšlejí a zkoušejí nová politická řešení, podporují občany ve výkonu jejich základních práv a shromažďují informace a zkušenosti nezbytné k dalšímu rozvoji předmětných oblastí. Místní a regionální orgány proto mohou značně přispět k rozvoji těchto oblastí politiky, počínaje plánováním a prováděním po monitorování a hodnocení;

10.

má za to, že místní a regionální orgány tak jsou naprosto nepostradatelnými partnery při koncipování a provádění politiky v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Vyzývá proto Komisi, Parlament a Radu, aby výslovně uznaly obce a regiony za plnoprávné partnery pro tyto oblasti politiky a daly jim možnost převzít svůj díl odpovědnosti;

11.

domnívá se, že politika v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí by měla být koordinována s ostatními politikami EU. Upozorňuje na potřebu lepší koordinace otázek týkajících se spravedlnosti a vnitřních věcí na jedné straně a hospodářskou, sociální a vnější politiku EU na straně druhé, aby se zvýšilo dodržování práv ve všech oblastech a politiky byly více soudržné. Především v méně rozvinutých regionech by politiky spravedlnosti a vnitřních věcí měly být koordinovány s hospodářskou a sociální politikou vedenou evropskými strukturálními a investičními fondy, a to zejména v oblasti odborné přípravy a zaměstnanosti. Výbor regionů je stejně jako Komise toho názoru, že politiky spravedlnosti a vnitřních věcí je třeba zahrnout do obecné vnější politiky EU takovým způsobem, jenž umožní zintenzivnit dialog a spolupráci s třetími zeměmi a vytvářet synergie s dalšími oblastmi politiky EU (2);

12.

je přesvědčen, že všechny úrovně veřejné správy musí být aktivně zapojeny do ochrany a podpory základních práv a svobod pro všechny. Místní a regionální orgány nesou mimořádnou odpovědnost za zvyšování informovanosti o základních právech, neboť jsou občanům nejblíže;

13.

zdůrazňuje, že základních práv a svobod požívají všichni lidé bez jakékoli diskriminace založené na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci, a že je třeba zejména při plánování, provádění, monitorování a hodnocení vždy vyzdvihovat tzv. zranitelné skupiny, jako jsou děti, migranti bez dokladů a žadatelé o azyl apod.;

14.

poukazuje na to, že pro potlačení rostoucího extremismu, rasismu a xenofobie v mnoha členských státech EU má zásadní význam strategická komunikace o společné odpovědnosti všech úrovní za dodržování, ochranu, naplňování a podporu základnách práv a za dodržování společných mezinárodních závazků a rovněž o dlouhodobých výhodách přijímání azylantů a uprchlíků;

15.

je přesvědčen, že znalost toho, jak jsou základní práva uplatňována v praxi, je základním předpokladem pro budování Evropy jako prostoru práva, v němž budou respektována a podporována základní práva, rozmanitost a spolupráce. Výbor regionů proto vítá internetovou příručku, již vypracovala Agentura EU pro základní práva a jež pomůže zaměstnancům všech úrovní státní správy v tom, aby prostřednictvím spolupráce na více úrovních zvyšovali kvalitu své každodenní práce v oblasti ochrany a podpory základních práv (3). Výbor regionů vyzývá Komisi, aby vynaložila další prostředky na rozvoj, modernizaci a šíření takových praktických nástrojů, jež usnadní práci státním zaměstnancům i voleným zástupcům na různých úrovních;

16.

vzhledem ke klíčové úloze, velkým kapacitám a zkušenostem místních a regionálních orgánů zdůrazňuje, že musí být vytvořeno fórum k výměně informací a osvědčených postupů mezi těmito orgány, subjekty občanské společnosti a dalšími úrovněmi veřejné správy (národní, evropskou a mezinárodní). Výbor regionů vyzývá EU, aby tento záměr nadále podporovala prostřednictvím cílených opatření nebo programů;

17.

doporučuje, aby se uplatňování Listiny základních práv Evropské unie na místní nebo regionální úrovni zohlednilo v souvislosti s každoročním vydáváním zprávy o této listině. Poukáže se tak na ty oblasti, v nichž by místní a regionální orgány měly zvýšit úsilí a posílit komunikaci mezi jednotlivými úrovněmi;

18.

upozorňuje na skutečnost, že základní práva se netýkají pouze oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, nýbrž téměř všech generálních ředitelství. Výbor regionů se domnívá, že v zájmu posílení jejich úlohy a horizontálního charakteru by měli komisaři odpovědní za spravedlnost a vnitřní věci koordinovat základní práva se všemi generálními ředitelstvími Evropské komise;

19.

má za to, že by se tak měly koordinovat pravomoci generálních ředitelství, aby se předešlo střetům mezi jednotlivými cíli, dohlíželo se na uplatňování základních práv, prováděly se analýzy práv a rovného postavení žen a mužů, předkládaly se odborné podklady, členské státy byly vyzývány k ratifikování a provádění hlavních mezinárodních a regionálních právních nástrojů, byly konzultovány různé zainteresované strany a bylo zajištěno používání správné terminologie a řádných prostředků komunikace. Koordinace by měla být rozvíjena v úzké spolupráci s Agenturou EU pro základní práva;

20.

domnívá se, že spolupráce v oblasti základních práv by se podstatným způsobem zjednodušila, pokud budou práva zaručená Listinou rovněž přímo použitelná v členských státech;

21.

konstatuje, že je třeba zvýšit povědomí o specifických právech, kterých občané EU mohou požívat v jiných členských státech EU. Používání směrnice o volném pohybu osob má klíčový význam pro zajištění práva občanů EU a jejich rodin volně se pohybovat mezi členskými státy a pobývat v nich;

22.

domnívá se, že právo na volný pohyb je možné ještě více vyjasnit. Jak Komise zdůrazňuje, občané EU se při snaze o to, aby se v jiném členském státě EU domohli práv, jež mají ve své vlasti (4), často potýkají s praktickými a právními problémy. Zároveň je třeba lépe řešit problémy, jež v souvislosti s volným pohybem vyvstávají v jednotlivých obcích či regionech. I zde by mohla být využita cílená opatření nebo programy;

23.

vyzdvihuje skutečnost, že EU by měla zlepšit provádění evropské azylové a migrační politiky založené na základních právech, solidaritě, vzájemné důvěře a sdílené odpovědnosti mezi členskými státy a místními a regionálními orgány;

24.

zdůrazňuje, že EU musí být i nadále útočištěm pro ty, kdo prchají před pronásledováním nebo potřebují ochranu. Nesmí se nikdy dopustit, aby požadavek zavést kontrolované přijímání migrantů a chránit nedotknutelnost hranic převážil nad právem zažádat o mezinárodní ochranu. Výbor regionů proto připomíná, že kontrola a střežení pozemních a námořních hranic nesmí znamenat zanedbání základní povinnosti zachraňovat životy a dodržovat lidská práva;

25.

zastává názor, že fungující souhra a důvěra mezi místní, regionální, státní a unijní úrovní, co se týče rozdělení prostředků a odpovědnosti je neodmyslitelným předpokladem udržitelného a rovnocenného přijímání azylantů a uprchlíků. Tato souhra dnes v některých rozhodujících prvcích chybí, což je závažnou překážkou usazování nově příchozích a rizikem posílení xenofobních sil. V podstatě je také potřeba spolupracovat, i pokud jde o přijímání jiných typů přistěhovalců;

26.

vyzývá všechny úrovně EU, aby sdílely odpovědnost za přijímání a integraci uprchlíků, a požaduje intenzivnější meziregionální spolupráci, koordinaci a solidaritu prostřednictvím zavedení mechanismu přerozdělení mezi členskými státy, regiony a obcemi se zohledněním strukturálních omezení, zdrojů a dalších příslušných faktorů. Za azylovou a imigrační politiku a prostředky na přijímání dnes nese odpovědnost každý jednotlivý členský stát. Rozložení přijímaných osob je však nerovnoměrné mezi členskými státy i uvnitř států a řada místních a regionálních orgánů má větší odpovědnost než jiné, neboť přijímá velký podíl nově příchozích. Výbor připomíná, že Evropská unie musí věnovat pozornost specifickým potížím, kterým čelí regiony Evropy, jež jsou v kterémkoliv daném okamžiku vstupní branou pro migranty, jimž musí nabídnout různé formy podpory a služeb, které v mnoha případech přesahují jejich možnosti. Proto by bylo třeba aktivovat konkrétní finanční nástroj určený přednostně těmto regionům přijímajícím migranty a tranzitním oblastem;

27.

s obavami zaznamenává, že členské státy EU nedodržují vždy Úmluvu OSN o právech dítěte a Akční plán pro nezletilé osoby bez doprovodu (2010–2014) v případě přijímání migrujících, prchajících a o azyl žádajících dětí a nezletilých bez doprovodu. Podtrhuje význam vzájemné podpory mezi místními a regionálními orgány, aby mohly převzít svůj díl odpovědnosti za dodržování uvedených ustanovení jak v případě chlapců, tak v případě dívek. Připomíná Komisi, že zmíněný akční plán končí rokem 2014, takže je třeba zahájit jednání o jeho obnově;

28.

poukazuje na skutečnost, že článek 80 SFEU se dosud nepoužíval na zavádění opatření týkající se realizace solidarity a rozdělení zodpovědnosti v oblasti mobility. Závazky, co se týče přijímání a navracení, byly zcela dobrovolné a města v určitých případech převzala sama iniciativu a učinila z těchto závazků realitu;

29.

konstatuje, že velkou výzvou je pro místní a regionální orgány nerovnoměrné rozložení žadatelů o azyl a uprchlíků mezi státy, regiony a v rámci regionů a chybějící pracovní příležitosti a ubytovací kapacity. Problémem je rovněž malé předvídání a možnost včasného plánování přijímání. Přechodná řešení mají často negativní sociální důsledky, což zase ovlivňuje možnosti využívat nástrojů, jež jsou nezbytné k zahájení integračního procesu;

30.

domnívá se proto, že je načase jasněji určit, co může sdílená odpovědnost a solidarita v oblasti azylu znamenat. Je jasné, že různé státy, regiony a obce uvádějí na základě své konkrétní situace a svých přání různé argumenty pro to, co má být považováno za spravedlivě sdílenou odpovědnost a solidaritu. Vše se odvíjí od počtu žadatelů o azyl přicházejících přímo, od počtu podaných žádostí o udělení azylu, od finanční situace, nedostatku bytů, dříve přijatých žadatelů o azyl, hustoty obyvatelstva atd. Jde rovněž o krátkodobé a dlouhodobé hledisko;

31.

upozorňuje na nutnost toho, aby si místní a regionální orgány a členské státy vyměňovaly osvědčené postupy týkající se zacházení s žadateli o azyl a uprchlíky, integračních politik a předcházení neregulérní migraci. Domnívá se, že by se tak postupem zdola nahoru mohly vyřešit rozdíly mezi členskými státy a regiony, pokud jde o podmínky pobytu žadatelů o azyl, uprchlíků a neregulérních migrantů při jejich prvním vstupu do země a o efektivitu a rychlost vyřizování žádostí a zpracování spisů. Poukazuje na to, že malé obce nemají prostředky na zvládnutí přílivu velkého počtu přistěhovalců, a v této souvislosti podtrhuje význam solidarity mezi obcemi a žádá o posílení agentury Frontex za účelem efektivnější a skutečně posílené a racionalizovanější spolupráce mezi pohraničními orgány jednotlivých států a za účelem ochrany migrantů i vnějších hranic EU;

32.

navrhuje, aby byla v zájmu učinění pokroku v diskusích o rozdělení odpovědností vypracována výzkumná studie toho, jak jednotlivé členské státy, regiony a obce definují sdílenou odpovědnost a solidaritu a jak by se různé definice projevily na různých scénářích. Studie by měly analyzovat i to, jak lze v EU zajistit rovnoměrnější rozložení azylantů a uprchlíků mezi obcemi, regiony a státy;

33.

považuje rovněž za důležité, aby se EU podařilo využít tohoto značného zdroje, jejž nově příchozí představují. Úspěšná integrační činnost se zvládáním rozmanitosti na místní a regionální úrovni podporuje růst, zvyšuje příležitosti k učení a podnikání a přispívá k pokrytí budoucí potřeby pracovní síly a budoucího financování sociálního systému. Má-li tato politika přinést pozitivní výsledky, je bezpodmínečně nutné investovat do vzdělávání migrantů a pracovních míst pro ně, aby se mohli začlenit do trhu práce v EU, a dále do odborné přípravy a zvládání kulturní rozmanitosti, aby bylo dosaženo změn postojů obyvatel obecně a došlo ke zlepšení sociálních vztahů;

34.

zdůrazňuje, že se EU musí široce zabývat podvody a zneužíváním;

35.

domnívá se, že nízká míra porodnosti v mnoha členských státech a nadcházející generační výměna přinesou vysokou potřebu obyvatel v produktivním věku. Přijímání azylantů a uprchlíků tedy pro členské státy EU neznamená pouze výzvu, ale také velké příležitosti. EU prostě musí nalézt věrohodné odpovědi na demografické výzvy, jimž čelí;

36.

konstatuje, že v přijímání právních předpisů o legální migraci došlo jen k omezenému pokroku. Výsledkem je, že migrační režim EU je velmi nedokonalý. Výbor proto vítá, že je upřednostňován globální přístup k migraci a že se klade velký důraz na podporu skutečného a rovnocenného partnerství se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi, co se týče řízení přijímání migrantů organizovaným způsobem a za dodržování práv;

37.

domnívá se, že proti organizované trestné činnosti je třeba bojovat i na místní úrovni prostřednictvím sociálních a vzdělávacích iniciativ. Možným způsobem je například ukázat zejména občanům žijícím v oblastech, kde vládne organizovaná trestná činnost, že může existovat i jiný model rozvoje založený na transparentnosti, účasti a demokracii, nebo poskytovat mladým lidem, kterým hrozí, že se stanou součástí nelegálních struktur, podporu při vzdělávání, anebo zabavovat výnosy z organizované trestné činnosti a využívat je pro sociální projekty, místní subjekty a občanskou společnost. Hlavní odpovědnost za koordinaci těchto iniciativ nesou unijní, celostátní, regionální a veřejné orgány;

38.

sdílí názor Komise, že řádně prováděná migrační politika zahrnuje opatření na snížení neregulérní migrace (5). Neregulérní migrace ani její podporování zároveň nesmí být kriminalizováno a je třeba přihlížet k možným obětem obchodování s lidmi. Místní a regionální orgány se musí vyrovnat se situací, jíž čelí, co se týče dodržování základních práv. To musí někdy znamenat i poskytovat služby neregulérním migrantům;

39.

konstatuje, že zástupci místních a regionálních orgánů musí dostat možnosti k vytvoření struktur pro výměnu poznatků a sdílení zkušeností, pokud jde o osvědčené postupy týkající se zaměstnání, vzdělávání a sociálního začleňování, aby dále zvýraznili místní rozměr integrační politiky. Fórum pro výměnu poznatků je předpokladem zavedení dynamické integrační politiky v Unii, která přistěhovalcům zaručí jejich práva. V dlouhodobém výhledu by takové fórum mělo vést ke snížení rozdílů mezi členskými státy i v oblasti integrace;

40.

je přesvědčen, že k řešení problémů souvisejících s bezpečím občanů a porušováním základních práv, jako je organizovaná trestná činnost, zejména obchodování s lidmi, obchod s drogami a sexuální vykořisťování nezletilých, je vedle trestního stíhání stejně důležitá i prevence. Výbor regionů připomíná Komisi, že místní a regionální subjekty hrají rozhodující roli při přípravě strategií prevence trestné činnosti a převzetí odpovědnosti za trvalé blaho obětí;

41.

domnívá se, že místní a regionální orgány by měly hrát důležitější roli v boji proti přeshraniční organizované trestné činnosti, neboť trestná činnost na místní úrovni má stále silnější vazby na organizovanou mezinárodní trestnou činnost a místní společenství jsou prvními oběťmi zločineckých organizací, jež na jejich území destabilizují společenský řád. Souhlasí s názorem Komise, že je třeba vybudovat bezpečné a důvěryhodné systémy, aby jednotlivci a podniky mohli plně využívat potenciál internetu. Proto je třeba rozšířit spolupráci členských států s Evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) při Europolu na regionální a místní úroveň, aby tak byl posílen boj proti počítačové kriminalitě již od správní úrovně, která je nejblíže občanům;

42.

zdůrazňuje, že zájem místních a regionálních orgánů a jejich občanů je obrácen zejména ke korupci. Výbor regionů zamýšlí pokračovat v boji proti korupci na všech úrovních a v ochraně finančních zájmů EU – mj. prostřednictvím vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce – ve spolupráci s ostatními institucemi EU, s Radou Evropy i dalšími organizacemi;

43.

podporuje strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi. Místní a regionální orgány mohou značnou měrou přispět k úspěšnému provádění strategie a díky své znalosti místního prostředí mají možnost rozpoznat známky toho, zda se někdo stal obětí obchodování s lidmi. Výbor proto doporučil, aby se místní a regionální orgány podílely na vypracování pokynů pro identifikaci obětí a pro jejich ochranu a zaručily trvalé blaho, zejména v případě nezletilých;

44.

zdůrazňuje, že obce a regiony jsou významnými partnery pro budování kapacit v zemích původu migrantů. Mělo by být možné výrazně zlepšit a rozvíjet mezinárodní přeshraniční spolupráci mezi obcemi, jež přijímají migranty nebo žadatele o azyl, a obcemi, z nichž tito migranti a žadatelé pocházejí. Místní úroveň je důležitá pro tvorbu a zavádění programů přijímání a navracení.