9.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 93/105

—

s ohledem na čl. 192 odst. 2 a článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (2) a na její důsledky pro výrobu tepla a elektřiny,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (3) , na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (4) a na jejich prováděcí nařízení;

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“ a doprovodné pracovní dokumenty (COM(2012)0663), SWD(2012)0367, SWD(2012)0368,

—

s ohledem na sdělení s názvem „Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií“ (COM(2012)0271),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 o revizi akčního plánu pro energetickou účinnost (5),

—

s ohledem na otázku Komisi o mikrogeneraci (E-010355/2011),

—

s ohledem na otázku Komisi o investičních projektech občanského partnerství v oblasti solárních elektráren (E-011185/2012),

—

s ohledem na otázku Komisi o mikrogeneraci (O-000074/2013 – B7-0217/2013),

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že právo na přístup k dodávkám energie, které postačují ke slušnému životnímu standardu, je základním právem pro všechny, a vzhledem k tomu, že ceny energie v posledních letech výrazně vzrostly;

B.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je stále více závislá na dovozech ze třetích zemí pro pokrytí svých energetických potřeb, což se musí změnit, má-li EU dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu, energie a růstu;

C.

vzhledem k tomu, že používání fosilních paliv jako zdroje energie zvýšilo množství CO2 v atmosféře a přispělo tudíž ke změně klimatu; vzhledem k tomu, že Evropská unie si stanovila cíle výroby energie z obnovitelných zdrojů, které mají být dosaženy do roku 2020, a v současné době pracuje na politickém rámci v oblasti klimatu a energie do roku 2030; vzhledem k tomu, že ustanovení o malokapacitní výrobě energie (mikrogenerace) sice existují, avšak jsou rozptýlena v různých legislativních a nelegislativních iniciativách, jako je směrnice o obnovitelných zdrojích energie a směrnice o energetické účinnosti;

D.

vzhledem k tomu, že čelní představitelé EU by měli zaujmout vedoucí úlohu při přechodu na novou energetiku, přičemž je třeba dbát na zapojení všech evropských občanů, bez ohledu na jejich příjem či finanční situaci; vzhledem k tomu, že malokapacitní energetika může přispět ke zvýšení soudržnosti komunit, snižovat energetickou chudobu a vytvářet nová pracovní místa a hospodářský růst a může rovněž představovat nový způsob, jak čelit současné finanční krizi;

E.

vzhledem k tomu, že malokapacitní a decentralizovaná výroba energie představuje příležitost pro domácnosti, malé a střední podniky a obce v městských i venkovských oblastech, aby se staly výrobci energie a bojovaly tak ve vzájemné spolupráci proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že spotřebitelé by měli získat povědomí o účinných metodách výroby a spotřeby energie; vzhledem k tomu, že budou-li mít spotřebitelé příležitost vyrábět vlastní energii a teplo, bude naše společnost možná udržitelnější a participativnější; vzhledem k tomu, že sdělení Komise o vnitřním trhu s energií se zabývá otázkou, jak posílit postavení těchto spotřebitelů-výrobců; vzhledem k tomu, že spotřebitelé již mají mnoho příležitostí k aktivní účasti na účinné výrobě a spotřebě energie, ačkoli dosud existuje mnoho nevyřešených problémů;

F.

vzhledem k tomu, že mikrogenerace energie může mít rovněž význam v celosvětovém měřítku;

G.

vzhledem k tomu, že pobídky na podporu rozvoje malokapacitní výroby energie a tepla se v jednotlivých členských státech velmi liší; vzhledem k tomu, že pokud se má využít potenciál malokapacitní výroby energie v celé EU, musí se zlepšit provádění politik EU;

1.

pro účely tohoto usnesení se pojmem „mikrogenerace“ rozumí 1) malokapacitní výroba tepla/chladu a energie dodávané ve formě elektřiny z strany jednotlivců a malých a středních podniků za účelem pokrytí jejich vlastních potřeb a 2) různé formy skupinové nebo kooperativní malokapacitní výroby na místní úrovni za účelem pokrytí místních potřeb; podotýká, že mikrogenerace zahrnuje různé technologie (vodní, geotermální, solární, mořská a větrná energie, tepelná čerpadla, biomasa), se zvláštním zaměřením na aspekt obnovitelnosti a udržitelnosti;

2.

tvrdí, že mikrogenerace se musí stát zásadní složkou budoucí výroby energie, pokud má EU dosáhnout svých dlouhodobých cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; připomíná, že mikrogenerace přispívá ke zvyšování celkového podílu obnovitelných zdrojů energie v energetickém portfoliu EU a umožňuje spotřebovávat energii účinným způsobem v blízkosti místa její výroby, přičemž se omezují ztráty při přenosu;

3.

připomíná, že úspěšný rozvoj mikrogenerace závisí na mnoha různých faktorech, jako je řádně fungující evropský vnitřní trh s energií, technický vývoj mikrogeneračních jednotek, vybudování inteligentní energetické infrastruktury zvláštně na úrovni distribuce, účinné krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé politiky a podpůrné systémy, které vytvářejí pobídky pro mikrogeneraci na evropské, státní a místní úrovni;

4.

uznává, že významnou úlohu pro zlepšování účinnosti a nákladů mikrogenerace hraje věda a technika;

5.

poukazuje na to, že rozvoji mikrogeneračních technologií ve velkém rozsahu brání určité překážky, jako jsou mimo jiné vysoké počáteční investice, velmi složité správní postupy spojené s připojením a přístupu k elektrické síti a nedostatečná informovanost o úsporách energie a nákladů u různých mikrogeneračních technologií za dobu jejich životnosti;

6.

upozorňuje na skutečnost, že energetická chudoba je čím dál tím větším problémem; zdůrazňuje, že usnadnění mikrogenerace na úrovni jednotlivců a obcí může spotřebitelům pomoci, aby se stali aktivními činiteli v odvětví energetiky, získali více kontroly nad svou spotřebou energie a snížili množství energie, kterou musí nakupovat, a tím vyloučili riziko energetické chudoby; podotýká, že mikrogenerace je příležitostí k přeměně společnosti tak, aby se stala udržitelnější, kooperativnější a spravedlivější; žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována nájemníkům, kteří jsou často odrazováni od investic do energetické účinnosti a od výroby vlastní energie;

7.

zdůrazňuje, že technologie mikrogenerace, jako jsou malé kogenerační jednotky a malokapacitní obnovitelné zdroje umožňují provozovat budovy s nulovou a pozitivní energetickou bilancí, které přebytečnou energii, kterou vyrábějí, dodávají do elektrické sítě;

8.

poukazuje na to, že je důležité podporovat místní družstva pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských i městských oblastech s cílem zvyšovat veřejnou podporu obnovitelných zdrojů, posilovat povědomí občanů o malokapacitní výrobě energie a jejich účasti na ní, zlepšovat přístup k obnovitelné energii a vytvářet investice; bere na vědomí význam podpory místních a regionálních agregátorů, které by napomáhaly bezpečné a účinné účasti občanů na trhu s elektřinou a zajišťovaly spravedlivé ceny pro spotřebitele-výrobce za služby poskytované energetickému systému; připomíná, že významnou úlohu při podpoře mikrogenerace u občanů, malých a středních podniků a zúčastněných stran a vytváření příslušných pobídek hrají místní orgány;

9.

zastává názor, že evropští občané si nedostatečně uvědomují, jaké výhody mikrogenerace skýtá, a vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily kroky k zajištění publicity mikrogeneračních řešení a osvědčených postupů v této oblasti;

10.

konstatuje, že existuje jen málo dostupných informací ohledně kapacity a budoucího potenciálu mikrogenerace v EU; je přesvědčen, že širší povědomí o mikrogeneraci by Unii umožnilo hrát klíčovou úlohu v rámci klimatické, energetické a průmyslové politiky;

11.

podotýká, že k rozvoji mikrogenerace elektrické energie jsou zapotřebí inteligentní měřiče, které dokáží vypočítat jak elektřinu, již spotřebitel využívá pro svou vlastní potřebu, tak i podíl odváděný do sítě, a měřiče tepelné energie, které monitorují teplo vstupující do budovy připojené k teplovodní síti a teplo tuto budovu opouštějící, takže je možné započítávat vyrobenou tepelnou energii;

12.

konstatuje, že v mnoha případech je možné dodávat teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny elektrárnám i při mikrogeneraci, neboť to často výrazně zlepšuje energetickou účinnost;

13.

konstatuje, že pokud by se mikrogenerace rozvinula ve velkém měřítku, znamenalo by to významný krok na cestě od tradičně centralizovaného energetického systému ke spíše decentralizovanému, flexibilnímu systému, který je zapotřebí k dosažení cílů EU v oblasti energetiky a klimatu; zdůrazňuje, že mikrogeneraci je třeba podporovat právě nyní, a současně je třeba vyváženým způsobem řešit otázky spojené s provozovateli distribučních sítí, včetně sdílení nákladů a investičních potřeb v oblasti inteligentních technologií; zdůrazňuje, že je třeba řádně definovat a spravedlivě posuzovat pozitivní dopad doplňkových služeb poskytovaných mikrogenerátory, které přispívají z bezpečnému provozu systémů; poukazuje proto na to, že třeba již nyní přijmout správná rozhodnutí a stanovit správné cíle a dále neodkládat vhodné investice a náročné normy;

14.

zdůrazňuje, že zvýšení mikrogenerační kapacity v Evropě může být velmi nákladné a že navýšení investic individuálních spotřebitelů-výrobců do mikrogenerace povede k tomu, že budou rovněž nutné investice na jiných úrovních energetického systému, například investice do distribučních a přenosových soustav, které usnadňují používání mikrogenerace; zdůrazňuje, že tím nesmí být žádným způsobem narušeny dodávky energie a nesmí dojít k umělému zvyšování cen energie; souhlasí s Evropskou radou, že energetická politika EU musí zajišťovat dodávky energie do domácností a firem za dostupné a konkurenceschopné ceny a náklady;

15.

vyzývá Komisi, aby na základě osvědčených postupů vypracovala pro regulační orgány a provozovatele energetických systémů doporučení, jak zkracovat a zjednodušovat správní postupy spojené s provozem mikrogeneračních jednotek a jejich připojováním do sítě, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována postupům využívajícím jediné kontaktní místo; zdůrazňuje, že je třeba podporovat ambiciózní provádění stávajících pokynů, jako jsou například ustanovení směrnice o energetické účinnosti týkající se malých kogeneračních jednotek;

16.

konstatuje, že díky tomu, že se energie vyrobená mikrovýrobci spotřebovává ihned na místě, je možné vyhnout se přenosům energie a souvisejícím ztrátám v systému a spotřebitelé-výrobci tak spíše přijmou systém za vlastní; vyzývá proto Evropskou komisi a členské státy, aby vyvinuly zvláštní mechanismy na podporu soběstačnosti ve spojení s celkovým snížením spotřeby;

17.

vyzývá Komisi a vnitrostátní regulační orgány, aby vypracovaly regulační rámce, které vymezí úlohu a odpovědnost každého z aktérů ve vztahu k distribučním sítím se zvláštním zaměřením na podmínky, které umožní vytvářet uskupení příslušných subjektů, jež by měla v budoucnu hrát klíčovou úlohu, pokud jde o aktivní účast mikrogenerace v systému;

18.

upozorňuje na to, že v decentralizovanější energetické síti budou mít rostoucí význam provozovatelé distribučních sítí, pokud jde o zabezpečení dodávek a stabilní a spolehlivý provoz sítě, kdy jsou současně chráněny osobní údaje spotřebitelů; vyzývá Komisi a vnitrostátní regulační orgány, aby tuto úlohu provozovatelů distribučních sítí uznaly a usnadnily jim investování do distribučního systému s cílem zvýšit celkovou účinnost energetického systému; dále požaduje, aby byla lépe vymezena úloha, kterou provozovatelé distribučních sítí hrají při vyrovnávání poptávky a jiných doplňujících službách;

19.

je přesvědčen, že v rámci vytváření evropského vnitřního trhu s energií je nezbytné provádět účinné a koordinované kroky v oblasti malokapacitní výroby energie v Evropě;

20.

konstatuje, že fiskální systémy a právní ustanovení týkající se mikrogenerace mají v jednotlivých členských státech různé cíle a různou strukturu, což může být překážkou širokému uplatnění mikrogenerace; vyzývá Komisi k tomu, aby stanovila příslušné rozpočtové položky v rámci programu Inteligentní energie – Evropa a spolu s členskými státy usilovala o odstraňování překážek ve vnitrostátním právu, které brání projektům mikrogenerace předkládaným jednotlivci a družstvy v přístupu k financování, vytváření nových cílených finančních nástrojů (např. mikroúvěrů) a šíření osvědčených postupů týkajících se těchto činností;

21.

vyzývá členské státy, aby zohlednily zvláštní povahu mikrogenerace při vytváření a změnách vnitrostátních systémů pobídek a podpory s cílem zajistit, aby tyto systémy byly vhodné pro malokapacitní výrobu energie;

22.

žádá, aby byl neprodleně plně proveden třetí energetický balíček, zejména předpisy týkající se měřičů, aby se usnadnila činnost spotřebitelů-výrobců na síti a zefektivnilo se řízení distribuce; požaduje, aby bylo umožněno převádět technologii mezi výrobcem a spotřebitelem i v malém měřítku, např. v mezi sousedy či v rámci družstva; vyzývá členské státy, aby v případech, kdy je to podle analýzy nákladů a přínosů v zájmu spotřebitele, urychlily zavádění inteligentních elektroměrů s cílem pomoci domácnostem při získávání přesných údajů a plném zhodnocení energie vyrobené v jejich prostorách;

23.

navrhuje, aby Komise přezkoumala možnost zavedení mikrogeneračních systémů do projektů územního plánování; je přesvědčen, že by to mohlo vést ke zvýšení účinnosti a snížení výdajů na rozvoj přenosu a rozdělování obnovitelné energie v malém měřítku;

24.

poznamenává, že klíčem k dalšímu racionalizovanému a nákladově efektivnímu rozvoji zařízení pro masovou výrobu, která se používají pro mikrogeneraci, je vytváření technických norem; vyzývá evropské normalizační orgány, aby urychlily svou činnost v oblasti vytváření norem;

25.

připomíná, že interakce malokapacitních zařízení na výrobu energie s distribuční sítí probíhá jiným způsobem, než je tomu u zařízení velkých, a mělo by se k ní tudíž v budoucích právních předpisech přistupovat odlišným způsobem;

26.

je si vědom toho, že široké využívání mikrogenerace způsobí problémy při řízení distribučních sítí v souvislosti s vyrovnáváním poptávky a nabídky, což bude vyžadovat inovativní investice do vylepšené distribuční sítě; poukazuje na to, že pro dosažení tohoto cíle mají velký význam inteligentní technologie; vyzývá členské státy, aby drobným výrobcům energie usnadnily přístup k elektrické síti a současně vyřešily problém nákladů spojených se sítí, které vznikají malým výrobcům energie, a otázku zachování účinné správy sítě; vyzývá vnitrostátní regulační orgány, aby vytvářely pobídky k inovacím a investicím do místních distribučních sítí;

27.

konstatuje, že bylo prokázáno, že projekty, které zúčastnění aktéři přijmou za vlastní, mají vyšší úroveň přijatelnosti, a jejich zavádění by proto mělo být usnadňováno; připomíná, že ačkoli významnou úlohu při podpoře těchto projektů by mohla hrát uskupení příslušných subjektů, zůstává jejich úloha v evropských právních předpisech nejasná; vyzývá tudíž k rychlému a ambicióznímu provedení ustanovení směrnice o energetické účinnosti týkajících se reakce na poptávku;

28.

vybízí Komisi, aby přezkoumala možnosti podpory modelů crowdfundingu (dlouhodobých investičních systémů, v nichž jsou investoři a podnikatelé v přímém kontaktu prostřednictvím zvláštní platformy), čímž vytvoří příležitosti k zakládání mikrogeneračních družstev a bude vytvářet příslušné pobídky;

29.

poznamenává, že pozornost veřejnosti se stále více zaměřuje na možnost financování projektů prostřednictvím otevřených výzev adresovaných širší veřejnosti, tzv. crowdfundingu; vyzývá Komisi, aby prosazovala možnost společného provádění místních projektů, a tím zlepšovala mobilizaci místní pomoci;

30.

vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry již pravidla EU, jako jsou směrnice o prospektu (směrnice 2003/71/ES), MiFID (směrnice 2004/39/ES) a směrnice o elektronických penězích (směrnice 2009/110/ES), umožňují, aby určité projekty byly prováděny na základě společného vlastnictví místních struktur;

31.

uvádí, že veškeré iniciativy v oblasti mikrogenerace by měly odpovídat kodexům sítě; poznamenává, že cíle sekundárních právních předpisů v oblasti elektřiny – jako jsou kodexy sítě – mohou být dosaženy lépe a nákladově efektivněji tím, že budou stanoveny normy na úrovni EU pro většinu typů technologií mikrogenerace; požaduje aktivní formu správy distribučních systémů na základě úzké spolupráce mezi provozovateli distribučních sítí a provozovateli přenosových soustav a ostatními prvky sítí (zařízení pro výrobu, spotřebu a skladování) s cílem vytvářet pobídky k inovacích a investicím do místních distribučních sítí;

32.

vyzývá Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E), Komisi a vlády členských států k tomu, aby v současném procesu vytváření legislativních návrhů a vyjednávání ohledně kodexů pro sítě věnovaly patřičnou pozornost decentralizované výrobě energie z obnovitelných zdrojů;

33.

poznamenává, že při šíření mikrogenerace by mohly hrát zásadní úlohu nové formy výroby, vlastnictví a spotřeby, jako je například leasingová společnost, neboť tento přístup má řadu pozitivních rysů, např. nižší počáteční náklady a transparentnost nákladů díky pevným cenám kombinací výrobků a služeb, řešení významných problémů s financováním, kterým čelí spotřebitelé-výrobci s nižšími příjmy, optimální kvalita zařízení a jejich lepší údržba a tím i delší životní cyklus na straně dodavatele;

34.

vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní vyhodnocení potenciálu mikrogenerace a posoudila osvědčené postupy v EU a potenciální dopady širokého využívání mikrogenerace na evropský vnitřní trh s energií a infrastrukturu;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby mikrogenerace byla způsobilá pro získání finanční podpory z evropských fondů, včetně strukturálních fondů, od období let 2014–2020;

36.

požaduje investice v podobě financování výzkumu, vývoje a inovace v oblasti mikrogenerace, aby tak byla vyvinuta vhodná technická řešení a instalace;

37.

uvědomuje si význam vůdčího postavení EU v oblasti klimatu a energetiky a prohlašuje, že mikrogenerace by měla přispět ke splnění našich dlouhodobých cílů; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zlepšily provádění strategií malokapacitní výroby elektřiny a tepla, které jsou obsaženy ve stávajících politickém rámci EU, a tím uznaly význam mikrogenerace a usnadnily její zavádění v členských státech;

38.

vyzývá Komisi, aby v budoucích právních předpisech EU v oblasti energetiky zohlednila úlohu mikrogenerace, obzvláště pak v rámci chystaného klimaticko-energetického balíčku EU (2030);

39.

vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy důkladně přezkoumala stávající strukturu nákladů v oblasti energetických sítí a vypracovala pokyny ohledně způsobů, jak usnadnit povolování mikrogeneračních jednotek, jejich přístup na síť a jejich provozování;

40.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.