52013DC0446

OPATŘENÍ KOMISE V NÁVAZNOSTI NA KONZULTACI „TOP 10“ S MALÝMI A STŘEDNÍMI PODNIKY O PŘEDPISECH EU

1. Úvod

Malé a střední podniky mají zásadní význam pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst.[1] V předchozích letech Komise přijala řadu opatření na jejich podporu a dále je rozšiřuje.

Patří k nim rozhodnutí z listopadu 2011 společně usilovat o snižování regulační zátěže malých a středních podniků[2]. V rámci těchto snah se Komise během roku 2012 prostřednictvím konferencí a konzultací obrátila na malé a střední podniky s žádostí, aby uvedly, které právní předpisy EU nebo oblasti regulace pokládají za největší přítěž. Podniky se aktivně zapojily[3]. Na základě odpovědí Komise sestavila seznam právních předpisů EU považovaných malými a středními podniky a organizacemi zastupujícími zúčastněné strany za největší přítěž[4].

Výsledky této iniciativy zvané „Top 10“ Komise zveřejnila spolu s řadou dalších opatření, která v současnosti přijímá, ve svém březnovém sdělení „Inteligentní regulace – reakce na potřeby malých a středních podniků“.[5] O výsledcích informovala členské státy také prostřednictvím sítě zmocněnců pro malé a střední podniky. Zavázala se, že na připomínky malých a středních podniků zareaguje prostřednictvím přímých a bezodkladných návazných opatření. Evropská rada tuto iniciativu přivítala a vyzvala Komisi, aby do konce června sdělila další podrobnosti.[6] Tato zpráva je reakcí na její žádost a informuje o opatřeních navazujících na nejdůležitější výsledky zmíněné konzultace.

Iniciativa „Top 10“ nemůže uspět, nespojí-li spoluzákonodárci a členské státy své snahy. Mnohá opatření Komise jsou obsažena v legislativních návrzích, jež spoluzákonodárci v současnosti přezkoumávají. Rada a Evropský parlament by měly zajistit, aby v těchto návrzích zůstala zachována ustanovení ve prospěch malých a středních podniků a aby na ně v rámci rozhodovacího procesu nebyla nedopatřením naložena žádná zbytečná zátěž.

Tato iniciativa není ojedinělým počinem. Je součástí širšího programu REFIT, jejž Komise oznámila ve svém sdělení o účelnosti právních předpisů EU ze dne 12. prosince 2012[7]. Prostřednictvím tohoto programu bude Komise pokračovat v úsilí o snižování regulační zátěže a zjednodušování právních předpisů ve všech oblastech, přičemž zohlední nejrůznější podněty zúčastněných stran.

2. Výsledky konzultace TOP 10 a navazující opatření

U každého z hlavních legislativních opatření, na něž poukázala konzultace „Top 10“, už Komise podniká kroky. Kde to bylo možné, začala se sama přímo věnovat dané záležitosti. V oblastech, v nichž je zapotřebí provést legislativní změny, Komise předložila návrhy spoluzákonodárci. Kroky ze strany Evropského parlamentu a Rady vyžaduje více než polovina dále popsaných opatření. Komise už také zahájila přezkum dotčených právních předpisů nebo jej plánuje, aby určila, jaký bude vhodný další postup.

Připomínkami malých a středních podniků, jež nebyly zahrnuty do hlavního seznamu vzešlého z konzultace „Top 10“, se bude Komise zabývat v rámci širšího programu snižování regulační zátěže, tj. programu REFIT. Zpráva o dosaženém pokroku bude k dispozici na podzim.

2.1       Opatření, která Komise již provedla v rámci své pravomoci

Chemické látky

Nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Mají výhrady ke komplikovaným informačním povinnostem a nákladům s tím spojeným, k nejednotnému uplatňování nařízení v členských státech a nedostatečné soudržnosti s konkrétními právními předpisy pro chemické látky, například o omezení používání nebezpečných látek, o biocidních přípravcích, o endokrinních disruptorech a o bezpečnosti hraček.

Reakce Komise:

Komise provedla komplexní přezkum nařízení REACH, v jehož rámci analyzovala vztahy a možné překrývání s dalšími právními předpisy EU o chemických látkách a konkrétní obtíže malých a středních podniků. V březnu 2013 Komise přijala prováděcí nařízení Komise[8], jež snižuje poplatky malým a středním podnikům, – středním podnikům se snižují poplatky za registraci o 35 %, malým podnikům o 65 % a mikropodnikům o 95 %. Kromě toho se připravují další prováděcí pokyny a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) na žádost Komise vytvořila funkci oficiálního zástupce malých a středních podniků, aby do svých činností začlenila specifické potřeby malých a středních podniků a aby zúčastněné strany u ní měly svého mluvčího. Za účelem posílení jednotnosti nařízení REACH a ostatních předpisů o chemických látkách, u nichž byla zjištěna možnost překrývání, se Komise bude snažit zmíněné překrývání omezit na minimum nebo mu předcházet tím, že požádá agenturu ECHA, aby v opodstatněných případech vydala pokyny, a připraví prováděcí předpisy zejména s přihlédnutím k budoucím omezením a látkám, pro něž je nutné povolení. Jelikož provádění nařízení REACH dosud nebylo zcela dokončeno, v zájmu právní stability a ve shodě s mnoha organizacemi zastupujícími podniky nepovažuje Komise další změny nařízení REACH v současnosti za prospěšné.

2.2       Návrhy Komise vyžadující jednání zákonodárce EU

Ochrana údajů

Směrnice 95/46/ES o ochraně osobních údajů (revize[9] čeká v legislativním procesu na první čtení v EP)

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Nový návrh obecného nařízení o ochraně údajů nepřiměřeně podrobně vymezuje povinnosti subjektů zpracovávajících osobní údaje. Návrh reformy obsahuje výjimky z povinností pro malé a střední podniky, jež by měly během postupu spolurozhodování zůstat zachovány. Z hlavních přínosů této reformy budou mít prospěch pouze společnosti obchodující v dalších členských státech, neboť budou mít z harmonizace větší užitek, zatímco společnosti obchodující pouze vnitrostátně budou muset nést zátěž dalších povinností.

Reakce Komise:

Komise úzce spolupracuje s Evropským parlamentem a Radou, aby pro malé a střední podniky byly zachovány výjimky v případech, v nichž zpracování osobních údajů z jejich strany není spojeno s konkrétním ohrožením základních práv a svobod občanů. Komise bude rovněž ve spolupráci se zákonodárcem EU dále rozpracovávat stávající prvky přístupu založeného na posouzení rizika. Tato snaha se zaměří na přesnější stanovení povinností správců údajů, aby se při zachování vysoké úrovně ochrany osobních údajů a jasného vymezení zákonných povinností správců údajů dále zjednodušilo právní prostředí a omezila zbytečná administrativní zátěž.

Zaměstnanost

Směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dodatečné opatření[10] čeká v legislativním procesu na první čtení v EP)

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Podporují, aby kvůli boji proti podvodům a nekalé soutěži bylo přesněji vymezeno prosazování této směrnice. Navrhují, aby za tímto účelem byl zaveden systém předběžného upozornění o vyslání do členských států a aby se ještě zvážila otázka společné a solidární odpovědnosti malých a středních podniků. Uvádějí, že zavedení odpovědnosti bude mít na malé a střední podniky neúměrný dopad, protože mají mnohem menší kapacitu na sledování toho, zda všichni jejich subdodavatelé dodržují příslušné právní předpisy. Tvrdí také, že společná a solidární odpovědnost by pro malé a střední podniky mohla být překážkou ke vstupu na nové trhy.

Reakce Komise:

Návrh směrnice o prosazování projednávaný v legislativním postupu už obsahuje prospěšné prvky pro malé a střední podniky a pro mikropodniky, například kontroly zaměřené na rizika, nárůst povinností pro hostitelské členské státy s cílem zajistit snadnou dostupnost právních informací a zlepšení právní jistoty prostřednictvím nevelkého souboru kontrolních opatření a administrativních požadavků, jež mohou členské státy uplatňovat. Společná a solidární odpovědnost je důležitým opatřením uplatňovaným již v několika členských státech, jež zajistí zranitelným pracovníkům ochranu proti zneužívání a vykořisťování. Komise podporuje snahu dosáhnout dohody v legislativním procesu zejména na dvou sporných otázkách (seznam kontrolních opatření a společná a solidární odpovědnost).

Bezpečnost výrobků

Směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků (revize[11] čeká v legislativním procesu na první čtení v EP)

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Členské státy uplatňují předpisy o bezpečnosti výrobků rozdílně a rozdílně provádějí kontroly. Odpovědnost výrobce je pro menší podniky velkou zátěží a ustanovení o stažení výrobků z trhu připouští široký výklad. Stávající systém je nákladný pro malé a střední podniky a spotřebitelům nezajišťuje náležité informace a ochranu.

Reakce Komise:

V únoru 2013 Komise navrhla, aby směrnice o obecné bezpečnosti výrobků byla nahrazena přímo použitelným nařízením o bezpečnosti spotřebitelských výrobků, a tak bylo zajištěno jednotnější uplatňování předpisů. Uvedený návrh řeší mnohé z připomínek, jež zazněly v konzultaci Top 10, snižuje rozdíly mezi členskými státy, zavádí jednodušší soubor obecnějších požadavků a výjimku z oznamovací povinnosti pro výrobky, jež představují riziko pouze v ojedinělých případech, za něž nese odpovědnost hospodářský subjekt. Návrh nařízení o dozoru nad trhem zavádí jednotný rámec, zabraňuje dvojím kontrolám výrobků a zlepšuje spolupráci mezi orgány a hospodářskými subjekty. Lepší dozor nad trhem rovněž pomůže chránit odpovědné malé a střední podniky před nekalou soutěží výrobků nesplňujících stanovené požadavky. Návrhy zohledňují potřeby malých podniků a předpokládají, že budou vypracovány pokyny pro malé a střední podniky a že jim bude zajištěna pomoc. Komise zřídí rámec pro pravidelnou konzultaci s podniky o provádění předpisů, a to i prostřednictvím fóra pro dozor nad trhem. Komise se také bude snažit, aby stažení výrobků bylo v legislativním procesu upraveno co nejjasněji, a než se uvedená nařízení začnou používat, vydá pokyny na pomoc podnikům.

Veřejné zakázky

Směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (revize[12] čeká v legislativním procesu na první čtení v EP)

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Směrnice EU o zadávání veřejných zakázek zahrnují obtížně splnitelné požadavky na hospodářskou kapacitu malých a středních podniků, nevhodné použití kritérií kvality ze strany veřejných zadavatelů ke stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a obtíže plynoucí z toho, že navzdory harmonizaci se v jednotlivých členských státech používají rozdílné postupy. Byrokracie a administrativní zátěž spojená s přípravou nabídek představují pro malé podniky překážku, která jim brání účastnit se veřejného nabídkového řízení.

Reakce Komise:

Komise předložila návrh revize režimu zadávání veřejných zakázek v prosinci 2011. Některé z navrhovaných změn budou mít přímý dopad na přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám včetně koncesí.

Revize zahrnuje ustanovení o povinné akceptaci vlastního prohlášení pro účely výběru (pouze vítězný účastník bude muset předložit kompletní doklady) a ustanovení o tom, že seznam kritérií výběru musí být úplný. Zavádí podmínku, že požadovaná výše obratu pro účast v zadávacím řízení může činit maximálně trojnásobek odhadované hodnoty zakázky.

Veřejným zadavatelům navíc bude doporučeno, aby zakázky rozdělili na části, a umožnili tak účast více účastníkům, zejména malým a středním podnikům, a pokud tak neučiní, budou muset účastníkům podat vysvětlení (použití zásady „splň nebo objasni“).

Návrh Komise počítá s postupným přechodem k elektronickému zadávání zakázek. Společnosti budou moci zjistit informace o příležitostech k nabídkám on-line a budou moci své nabídky podat elektronicky, což zjednoduší řízení a zvýší jeho transparentnost.

Kromě toho Komise věnuje pozornost připomínkám malých a středních podniků, že zadávací řízení jsou stále složitá a postupy členských států přispívají k administrativní zátěži.

Uznávání odborných kvalifikací

Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (revize[13] čeká v legislativním postupu na první čtení v Evropském parlamentu)

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Ustanovení této směrnice se překrývají s ustanoveními směrnice o službách a pro malé a střední podniky není snadné rozlišovat mezi povinnostmi plynoucími z obou právních předpisů. Zatímco některé malé a střední podniky vyjádřily spokojenost s některými ustanoveními obsaženými v návrhu změn, jež se v současnosti projednávají v legislativním postupu, zejména se zavedením evropského profesního průkazu a se zevšeobecněním systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI)[14], v souvislosti s některými novými návrhy vyslovily pochybnosti, a to například s částečným přístupem k povoláním, která v hostitelském členském státě zahrnují větší rozsah činností, nebo s tichým uznáním kvalifikací u povolání v oblasti zdraví a bezpečnosti.

Reakce Komise:

Předkládaná revize zajišťuje soudržnost se směrnicí o službách, a to zejména tím, že zajišťuje, že veškeré informace a postupy související s uznáváním odborných kvalifikací budou pro všechny odborníky dostupné na jednotných kontaktních místech. Pravidla dočasné mobility budou zmodernizována tak, aby se usnadnilo poskytování služeb.

Návrh obsahuje zavedení evropského profesního průkazu na základě posílení on-line spolupráce mezi orgány členských států při ověřování odborných kvalifikací a zavedení koncepce „tichého uznání“, k němuž dojde po uplynutí lhůty pro přijetí rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace. Tiché uznání bude platit pro všechna povolání využívající evropský profesní průkaz, hostitelský členský stát však bude mít možnost v případě potřeby lhůtu prodloužit, zejména z důvodů veřejného zdraví a bezpečnosti. Tím se zajistí rychlejší vyřízení žádostí o uznání a umožní odborníkům zahájit činnost bez prodlení.

Částečný přístup se bude používat případ od případu, aby se zamezilo situaci, kde by rozdíly v rozsahu činností vyhrazených určitým povoláním v hostitelském členském státě bránily odborníkům z domovského členského státu usadit se v hostitelském členském státě. Příslušné orgány hostitelského členského státu budou mít možnost částečný přístup zamítnout z důvodu obecného zájmu.

Silniční doprava

Nařízení (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (revize[15] bude v legislativním postupu brzy schválena)

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Povinnost vybavit vozidlo tachografem s sebou nese náklady a dodržování stávajícího předpisu představuje značnou administrativní zátěž. Vozidla, jež nejezdí do velké vzdálenosti od obvyklého místa odstavení, by neměla podléhat požadavkům tohoto nařízení.

Reakce Komise:

Revizi právních předpisů o tachografu Komise předložila mimo jiné na základě doporučení skupiny na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže. Návrh komise předpokládá, že současné nepovinné výjimky z nařízení č. 561/2006 pro některé kategorie vozidel budou platit v jednotném okruhu 100 km vypočítaném od obvyklého místa odstavení vozidel dané dopravní společnosti (až do okruhu 50 km). Příslušný legislativní postup již dospěl do závěrečné fáze, přičemž otázka výjimek byla jakožto jeden z posledních bodů pro dosažení dohody mezi Parlamentem a Radou předmětem intenzivního jednání.

Konečný výsledek, jenž ještě musí být schválen, bude pravděpodobně v souladu s návrhem Komise až na tzv. výjimku pro „řemeslníky“ (čl. 13 odst. 1 písm. d), jež na rozdíl od ostatních výjimek už nebude nepovinná. Tím by se měla zvýšit právní jistota v celé Unii a předejít administrativní zátěži a komplikacím pro zúčastněné strany a členské státy.

2.3       Hodnocení, která Komise již provádí nebo má naplánované

Zaměstnanost

Směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Všeobecná povinnost dokumentovat posouzení rizik je příliš zatěžující. U činností s malým rizikem by analýza rizik nemusela být dokumentována. U dočasných pracovních poměrů a mikropodniků by se mohly uplatnit výjimky a mírnější požadavky. Pokud se překrývá více legislativních opatření, dvojí posuzování rizik a (dvojí) dokumentování tohoto posuzování by se mělo zrušit.

Reakce Komise:

Směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci do značné míry zohledňují specifičnost malých a středních podniků. Například rámcová směrnice 89/391/EHS umožňuje členským státům, aby s ohledem na charakter činností a velikost podniků přizpůsobily povinnosti týkající se dokumentace posuzování rizik. Celý acquis v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (směrnice 89/391/ES a jejích 23 souvisejících směrnic) je v současnosti předmětem kompletního hodnocení (kontrola účelnosti v rámci programu REFIT), jehož součástí bude zvláštní konzultace s malými a středními podniky. Závěry tohoto hodnocení ex‑post budou k dispozici do konce roku 2015. Členské státy do tohoto hodnocení přispějí do prosince 2013 zprávami o provádění. V předložených materiálech by měly zohlednit připomínky malých a středních podniků a informovat o opatřeních, jež těmto podnikům usnadní provádění příslušných předpisů.

Směrnice 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Tato směrnice neusnadnila společnostem přeshraniční práci. Zejména kvůli požadavkům členských států existuje v této oblasti velká administrativní zátěž. Například společnosti, jež chtějí působit ve více členských státech, se musí nadále registrovat zvlášť ve všech těchto členských státech. Malé a střední podniky navrhují, aby požadavky byly přiměřenější, a usnadnily tak přeshraniční služby, a aby agenturní zaměstnávání bylo zahrnuto do směrnice o službách.

Reakce Komise:

Na prosinec 2013 je naplánováno předložení zprávy, jež bude vypracována na základě konzultace s členskými státy a sociálními partnery zastupujícími zájmy evropských pracovníků a evropských zaměstnavatelů. Tato zpráva zohlední připomínky malých a středních podniků a aspekty týkající se administrativní zátěže a konkrétně bude zkoumat, jak členské státy splnily požadavek, aby zjistily, jaké překážky v současnosti ztěžují agenturní zaměstnávání, a zdůvodnily je. Pokud Komise při posouzení vnitrostátních systémů odhalí, že konkrétní aspekty regulační zátěže jsou překážkou pro růst a konkurenceschopnost, zváží, zda do opatření pro jednotlivé země na rok 2014 nezahrne doporučení členským státům.

Směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Tato směrnice je složitá a nepružná, a to zejména v ustanoveních o sezónní práci nebo v situacích, kdy podniky čelí náhlé změně poptávky. Změny v započítávání doby pracovní pohotovosti a prodloužení referenčního období pro výpočet průměrné týdenní pracovní doby na 12 měsíců by malým podnikům umožnily větší míru flexibility. Povinnost vést záznamy o pracovní době by se měla rozdělit mezi zaměstnavatele i zaměstnance. Kvůli složitosti této směrnice musí malé a střední podniky vyhledávat speciální právní pomoc, což je nákladné.

Reakce Komise:

Komise připravuje podrobné posouzení dopadu a zohlední v něm konkrétně připomínky malých a středních podniků.

Daň z přidané hodnoty

Směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Tento systém je velmi složitý, v jednotlivých členských státech platí rozdílná procesní pravidla a neexistuje jednoduché a jednotné přiznání k DPH. Tato skutečnost odrazuje malé a střední podniky od přeshraničního obchodování. Identifikační čísla pro DPH by měla být zobecněna. Povinnost společností obchodujících přeshraničně zaregistrovat se ve všech členských státech, do nichž chtějí vyvážet, vytváří další zátěž. Složitost systému dále prohlubuje neexistence horní hranice sazby DPH. Informace a pokyny nejsou dostatečné.

Reakce Komise:

Návrh standardního přiznání k DPH, jež podnikům činným ve více členských státech usnadní splnění povinnosti, plánuje Komise předložit do konce roku 2013. Kromě toho začala s členskými státy pracovat na realizaci systému „zjednodušeného jednoho správního místa“ pro poskytovatele elektronických služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a telekomunikačních služeb. Zavedení zjednodušeného jednoho správního místa v roce 2015 je načasováno tak, aby se uskutečnilo současně se zavedením nových pravidel pro místo poskytování služeb. Komise se bude ve spolupráci s členskými státy snažit zajistit, aby hned od začátku poskytovalo spolehlivou podporu podnikání. Komise podporuje rozšíření koncepce, kterou předložila již ve svém návrhu z roku 2004. V nejnovějších závěrech o budoucnosti DPH však Rada trvá na tom, že tento krok lze provést teprve po vyhodnocení zjednodušeného jednoho správního místa. Budou zintenzivněny práce na zprovoznění internetového portálu k problematice DPH na úrovni EU, jenž bude poskytovat přesné, spolehlivé a aktuální informace o zavádění evropského režimu DPH v jednotlivých členských státech. Realizace bude probíhat za aktivní konzultace s členskými státy a malými a středními podniky, aby tento portál, jenž využije podrobné informace ze stávajících webových stránek, více vycházel vstříc potřebám praktických řešení pro malé a střední podniky, včetně přiměřeného řešení dostupných jazykových verzí.

Směrnice 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vracení daně z přidané hodnoty

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Jsou znepokojeny tím, že členské státy nedostatečně reagují na žádosti o vrácení DPH a vracejí ji se zpožděním.

Reakce Komise:

Komise v roce 2012 uspořádala konferenci o zlepšení pravidel pro vracení DPH. Podle informací, jež má Komise v současné době k dispozici, byly počáteční problémy se systémem vracení DPH již odstraněny. Komise je připravena zajistit rychlá a účinná navazující opatření, pokud by se objevily další problémy.

Odpady

Směrnice 2008/98 o odpadech a rozhodnutí 2000/532/ES, kterým se stanoví seznam odpadů a seznam nebezpečných odpadů

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Jsou znepokojeny některými aspekty této směrnice, například si nejsou jisty, kdy odpad přestává být odpadem. Některé podniky tvrdí, že definice vedlejších produktů odrazuje od inovací. Dalším problémem je, že členské státy zavádějí další zbytečné požadavky (tzv. „gold-plating“, tzn. nadměrná regulace) a že není k dispozici vhodné poradenství a pokyny. Měla by se zavést výjimka ve smyslu mírnějších režimů, zejména co se týče podávání zpráv a požadavku na vedení dokumentace o přepravě odpadů.

Reakce Komise:

Komise v rámci programu REFIT provádí přezkum odpadové politiky a právních předpisů EU o odpadech, jenž má být dokončen v roce 2014, aby zjistila, zda je nezbytné změnit tyto právní předpisy. Komise ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami připraví praktické pokyny a poradenská opatření a bude nadále zkoumat konkrétní otázky, například v souvislosti se snížením administrativní zátěže vyplývající z registračních povinností pro přepravce odpadů podle článku 26 směrnice 2008/98/ES. Učiní též kroky, aby posílila účast malých a středních podniků v evropské platformě pro účinné využívání zdrojů[16]. Začátkem roku 2014 Komise uspořádá seminář, na němž se bude diskutovat o připomínkách, jež malé a střední podniky vyjádřily k právním předpisům EU o odpadech.

Nařízení 1013/2006 o přepravě odpadů

Malé a střední podniky uvádějí, že:

Kvůli rozdílnému provádění a výkladu v jednotlivých členských státech toto nařízení nevedlo ke vzniku společného trhu pro využití a recyklaci odpadu. Je třeba učinit více pro zajištění jednotného provádění nařízení a zaměřit se ve větší míře na nebezpečné a méně na neproblematické odpady. Je třeba dále zjednodušit postupy pro převoz odpadů mezi členskými státy a ponechat kontrolu a hodnocení zařízení na zpracování odpadu na orgánech přijímajícího členského státu.

Reakce Komise:

Komise podnikla řadu iniciativ, aby dále podpořila vytváření společného trhu pro využívání a recyklaci odpadů, například nechala vypracovat kritéria, určující, kdy odpad přestává být odpadem, jež vyjímají konkrétní složky odpadu (např. kovy, sklo měď) z oblasti působnosti právních předpisů EU o odpadech (včetně nařízení o přepravě odpadů). V reakci na konkrétní doporučení skupiny na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže Komise aktivně podpořila využití elektronických systémů pro výměnu údajů o přepravě odpadů mezi členskými státy a nedávno nechala vypracovat studii proveditelnosti o možnosti zavedení jednotného unijního systému elektronické výměny údajů.

Komise plánuje, že v polovině roku 2013 předloží návrh o posílení kontrol přepravy odpadů, aby zajistila jednotnější provádění příslušného nařízení s důrazem na problematické složky odpadů. Během veřejné konzultace o tomto návrhu, jež proběhla v roce 2011, mu zúčastněné strany vyjádřily širokou podporu. Komise při jeho přípravě zohlednila připomínky malých a středních podniků a po přijetí návrhu je připravena vysvětlit, jakým způsobem tyto připomínky zohlednila.

3.         Závěry

Komise reaguje přímo na připomínky malých a středních podniků. Jejím cílem je zmírnit regulační zátěž tam, kde je to možné, ale zároveň se nadále držet politických cílů a zachovat právní stabilitu. Komise žádá zákonodárce EU, aby při přijímání právních předpisů EU zajistil, aby tyto předpisy byly přizpůsobeny potřebám malých a středních podniků, a to zejména u návrhů, které již předložila v oblastech, kde se v rámci konzultace Top 10 ukázaly být největší přítěží. Odhodlání snižovat zátěž a zjednodušovat předpisy bude Komise dále uplatňovat ve svém programu REFIT, o němž podá zprávu na podzim. Dosažený pokrok bude sledovat prostřednictvím každoročního srovnávacího přehledu.

[1] 20,7 milionu malých a středních podniků zaměstnává více než 65 % zaměstnanců soukromého sektoru. Patří mezi nejinovativnější podniky a představují vůdčí sílu vytváření pracovních míst a růstu. Jednou z největších překážek pro zahájení činnosti malých podniků a jejich rozvoj je kromě přístupu k financování a přístupu na trh regulační zátěž. KOM(2008)394.

[2] KOM(2011)803.

[3] Na tuto konzultaci přišlo 1 000 odpovědí, z nichž 779 zaslaly podniky a 154 organizace, které je zastupují. COM(2013)122, SWD(2013)60.

[4] Tento seznam vznikl zkombinováním seznamů 20 legislativních opatření nejčastěji uváděných samotnými podniky a pak organizacemi, které je zastupují. Opatření, jež se v obou seznamech vyskytovala nejhojněji, byla zahrnuta do seznamu 14 právních předpisů. COM(2013)122, SWD(2013)60.

[5] COM(2013)122.

[6] Závěry Evropské rady – 14. března 2013 EUCO 23/13.

[7] COM(2012)746.

[8] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 254/2013 ze dne 20. března, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 340/2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).

[9] COM(2012)11 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

[10] COM(2012)131 – Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

[11] COM(2013)78 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti spotřebních výrobků a o zrušení směrnice Rady 87/357/EHS a směrnice 2001/95/ES.

[12] KOM(2011)896 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek.

[13] KOM(2011)883 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení o spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.

[14] http://ec.europa.eu/internal_market/imi-net/index_cs.html

[15] KOM(2011)451 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006.

[16] http://ec.europa.eu/environment/resource_efficiency/re_platform/