15.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 114/48

---

Stanovisko Výboru regionů – Fond solidarity Evropské unie

2014/C 114/10

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

považuje Fond solidarity Evropské unie (dále jen „Fond“) za hlavní nástroj, který Unii umožňuje reagovat na závažné katastrofy, k nimž dochází v členských státech nebo zemích jednajících o přistoupení, a tak prokázat solidaritu Unie s postiženými zeměmi, regiony a obcemi (článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie);

2.

konstatuje, že stávající Fond se obecně ukázal jako úspěšný. Jeho fungování by však mohlo být zlepšeno, zejména pokud jde o zjednodušení byrokratických postupů nezbytných k uvolnění prostředků z Fondu s cílem výrazně zkrátit dobu mezi katastrofou a poskytnutím pomoci. Pravidla Fondu by mohla být přehlednější a jeho zacílení více odpovídat potřebám postižených území;

3.	lituje, že Evropská komise navrhuje, aby maximální roční příděl Fondu zůstal už od roku 2002 v nezměněné výši 500 milionů EUR (v cenách roku 2011), čímž je ohrožován požadavek, aby byla pomoc dostupná pro všechny významné katastrofy, a to především ve světle jejich stále častějšího výskytu;

Subsidiarita a proporcionalita

4.	domnívá se, že existující nařízení i navrhované změny jsou v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

Význam pro místní a regionální úroveň

5.	zdůrazňuje skutečnost, že velké přírodní katastrofy mají devastující dopad především na obce a regiony, které zasáhnou. V postiženém území velmi často dochází k významnému poškození základní infrastruktury a přírodního a kulturního dědictví;

6.	připomíná, že místní a regionální orgány jsou zpravidla vlastníky poškozené infrastruktury, a jsou tudíž zodpovědné za její obnovu. Také jsou zodpovědné za záchranné práce, za zajištění dočasného náhradního ubytování evakuovaných obyvatel a za vyčištění postiženého území;

7.	je tudíž toho názoru, že i když jsou primárním příjemcem podpory z Fondu členské státy či přistupující země, pomoc z Fondu je v konečném důsledku určená k financování opatření na regionální a místní úrovni;

8.	zdůrazňuje, že pro regionální a místní orgány je důležitá především rychlost reakce Fondu a zacílení dostupných prostředků tak, aby v co největší míře odpovídalo skutečným potřebám;

9.	proto velmi vítá návrhy Komise přispívající ke zrychlení a lepšímu zacílení pomoci z Fondu a navrhuje několik doporučení důležitých především pro místní a regionální orgány;

10.	upozorňuje na nutnost zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů, jež jsou zranitelnější vůči extrémním meteorologickým jevům;

Oblast působnosti Fondu (článek 2)

11.	vítá vyjasnění oblasti působnosti Fondu, které odstraňuje stávající právní nejistotu, a tak zabraňuje předkládání žádostí, které nesplňují podmínky;

Uvolnění prostředků z Fondu v případě mimořádné regionální katastrofy (článek 2)

12.

vítá snahu Komise o zjednodušení definice regionální katastrofy zavedením jasného kritéria založeného na HDP. Tato nová definice usnadní posouzení žádostí ze strany Komise a přispěje k větší transparentnosti a efektivnosti Fondu. Pro potenciální žadatele bude snazší předem posoudit, zda v souvislosti s danou katastrofou vzniká nárok na pomoc;

13.	navrhuje stanovit hodnotu kritéria pro regionální přírodní katastrofy na 1,0 % regionálního HDP pro dotčený NUTS 2. Toto kritérium by dle názoru Výboru regionů lépe odráželo záměr poskytovat v případě regionálních přírodních katastrof více méně stejný rozsah pomoci;

14.	domnívá se, že zmíněné ukazatele je třeba upravit pro případ přírodních katastrof na některém ostrově souostrovních regionů úrovně NUTS 2, aby se zamezilo tomu, že výlučně regionální posouzení znemožní funkčnost tohoto fondu v uvedených případech;

Vymezení regionálního kritéria pro mobilizaci Fondu na úrovni NUTS 3 (článek 2)

15.

upozorňuje, že vzhledem ke stále častější koncentraci katastrof na území, která do značné míry nekopírují území (v některých státech pouze administrativně vymezených) NUTS 2, ale přesahují i hranice několika takto vymezených regionů, může být zaměření regionálního kritéria pouze na území NUTS 2 neobjektivní;

16.

navrhuje zavedení kritéria pro regionální katastrofy na úrovni NUTS 3, a to v případě, kdy několik přímo sousedících regionů NUTS 3 zasažených katastrofou vytvoří dohromady takové území, které svou velikostí odpovídá NUTS 2 (min. 800 000 obyvatel). Výsledná procentuální míra HDP se v tomto případě počítá z váženého průměru hodnot jednotlivých regionů NUTS 3;

Mimořádné přeshraniční přírodní katastrofy (článek 2)

17.	upozorňuje, že mnoho katastrof má přeshraniční charakter a že intervence ze strany EU by v těchto případech měla velkou přidanou hodnotu a vyslala občanům jasný pozitivní signál;

18.	navrhuje, aby se pro definici mimořádné přeshraniční přírodní katastrofy použilo výše uvedené kritérium na úrovni NUTS 3, kde by sousední regiony NUTS 3 mohly být z více států;

Definice způsobilých opatření (článek 3)

19.	vítá možnost využití Fondu nejen na „okamžitá“ opatření, ale i na opatření, která přímo souvisí s katastrofou, ale mohou být vzhledem ke své povaze dlouhodobějšího charakteru;

20.	upozorňuje, že na místní a regionální úrovni existují po katastrofách reálné potřeby obnovit infrastrukturu do podoby schopné lépe odolávat katastrofám v budoucnu, v některých případech i potřeby tuto infrastrukturu přemístit na vhodnější místo;

21.

navrhuje zpřesnit způsobilá opatření Fondu a zahrnout do nich možnost financovat nejen obnovu infrastruktury do původního stavu, ale i o možnost financovat její obnovu do stavu schopného lépe odolávat dalším přírodním katastrofám. Současně navrhuje mezi způsobilá opatření Fondu zahrnout přemístění infrastruktury nacházející se na místě ohroženém v budoucnu dalšími přírodními katastrofami;

Technická pomoc (článek 3)

22.	upozorňuje na skutečnost, že pro některé místní a regionální orgány je využití externí technické pomoci často nezbytné pro vypořádání se s katastrofou a zvládání činností spojených s obnovou území;

23.	navrhuje zařazení výdajů na externí technickou pomoc mezi způsobilé výdaje Fondu, a to do maximální výše 2 % celkového příspěvku z Fondu;

Lhůta pro předkládání žádostí (článek 4)

24.

upozorňuje na skutečnost, že příprava žádosti, zejména s ohledem na posouzení škod a shromáždění důkazů podporujících žádost, zabere odpovědným veřejným orgánům značnou dobu, a to vše ve chvíli, kdy se zabývají nezbytnou reakcí na katastrofu. Náročnost se zvyšuje v případě pomalu se rozvíjejících katastrof, jako je sucho, ale také například v případě záplav, které někdy trvají několik týdnů nebo dokonce měsíců, a škody tak mohou být posouzeny až po opadnutí vody. Závažnost katastrofy tak může být zjištěna teprve později;

25.	proto vítá návrh Komise zohledňující specifika pomalu se rozvíjejících katastrof;

26.	zároveň upozorňuje, že pro jiné přírodní katastrofy legislativní návrh zachovává stávající ustanovení a neřeší problémy s přípravou žádosti v případě dlouhotrvajících povodní;

27.	z tohoto důvodu navrhuje v případě dlouhotrvajících záplav zavést možnost podat žádost do deseti týdnů od ukončení hrozby živelné katastrofy (např. zrušením nouzového stavu vyhlášeného členským státem nebo regionálním orgánem apod.);

Opatření podporující předcházení katastrofám (článek 4)

28.	sdílí názor Komise, že přijímání nezbytných opatření týkajících se prevence hraje v případě přírodních katastrof nezastupitelnou roli a na jejich zdokonalování je třeba neustále pracovat;

29.

projevuje obavu, že povinnost zahrnovat do žádosti informace o prevenci rizika katastrof může pro žadatele představovat zvýšenou administrativní zátěž, ale i možné zpoždění při přípravě a zpracování žádostí, což by bylo v rozporu s původním cílem zjednodušení byrokratických postupů pro uvolnění prostředků z tohoto nástroje;

30.	navrhuje vyžadovat od žadatele ve fázi zpracování žádosti pouze stručný popis provádění evropské legislativy (čl. 4 odst. 1 písm. e)) a zároveň odstranit požadavek na dodatečné informace (čl. 4 odst. 1 písm. f)), jelikož se uvádějí ve zprávě o provádění příspěvku z Fondu;

Zavedení záloh (článek 4a)

31.	vítá návrh Komise zavést možnost zálohových plateb umožňující Fondu rychle reagovat, nicméně navrhuje, aby systém záloh fungoval mimo víceletý finanční rámec a konkrétně navrhované strukturální fondy;

Prodloužení lhůty pro použití příspěvku z Fondu (článek 8)

32.	vítá záměr Komise zrychlit administrativní proces schvalování pomoci z Fondu, aby do postižených regionů dorazila dříve, avšak v této souvislosti upozorňuje na kratší reálnou dobu pro použití příspěvku z Fondu;

33.	navrhuje prodloužení termínu pro použití příspěvku z Fondu na 2 roky, a to především s ohledem na časovou náročnost oprav základní infrastruktury, způsobenou nutností zajistit potřebnou dokumentaci a dodržovat ustanovení o veřejných zakázkách, a obnovy nezbytných služeb a zásobování;

Použití zjednodušujících nástrojů

34.

evropské organizace a celostátní, regionální i místní orgány opakovaně požadovaly co nejvíce zjednodušit správu, aby bylo umožněno zaměřit se na výkonnost (1). Toto zjednodušení je ještě důležitější v případě Fondu solidarity, který zasahuje v mimořádně naléhavých situacích a který do způsobilých nákladů řadí požadavky na okamžité osobní potřeby. Proto by bylo žádoucí zahrnout do výdajů určených na uspokojení potřeb postiženého obyvatelstva, které nejsou určeny na obnovu infrastruktur, použití jednotkových cen.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění č. 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Fond by měl přispívat k obnově zničené infrastruktury, k vyčištění oblastí postižených katastrofou a k uhrazení nákladů na záchranné práce a dočasné ubytování pro postižené obyvatelstvo během celého prováděcího období. Je také nutné vymezit časové období, během něhož lze ubytování pro osoby, které v důsledku katastrofy ztratili domov, považovat za dočasné.

Fond by měl přispívat k obnově zničené infrastruktury nebo k jejímu uvedení do stavu, v němž bude schopna lépe odolávat přírodním katastrofám, a to včetně přemístění, k vyčištění oblastí postižených katastrofou a k uhrazení nákladů na záchranné práce a dočasné ubytování pro postižené obyvatelstvo během celého prováděcího období. Je také nutné vymezit časové období, během něhož lze ubytování pro osoby, které v důsledku katastrofy ztratili domov, považovat za dočasné.

Odůvodnění

Odráží změnu navrhovanou zpravodajem k čl. 3 odst. 2.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění č. 13

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Mělo by být také stanoveno, že způsobilá opatření by neměla zahrnovat výdaje na technickou pomoc.	Mělo by být také stanoveno, že způsobilá opatření by neměla zahrnovat výdaje na technickou pomoc.

Odůvodnění

Pro některé místní a regionální orgány je využití externí technické pomoci často nezbytné pro vypořádání se s katastrofou a zvládání činností spojených s obnovou území. Výbor regionů proto navrhuje zařazení výdajů na externí technickou pomoc mezi způsobilé výdaje Fondu, a to do maximální výše 2 % celkového příspěvku z Fondu. V souvislosti s tímto je navržena změna čl. 3 odst. 5.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění č. 15

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Určité typy přírodních katastrof, jako jsou sucha, se vyvíjejí po delší dobu, než se projeví jejich katastrofické důsledky. Je třeba přijmout opatření, které by umožnilo fond využít i v těchto případech.	Pro u Určité typy přírodních katastrof, jako jsou sucha, která se vyvíjejí po delší dobu, než se projeví jejich katastrofické důsledky. nebo povodně, které mají charakter dlouhotrvající katastrofy, j Je třeba přijmout opatření, které by umožnilo fond využít i v těchto případech.

Odůvodnění

Příprava žádosti, zejména s ohledem na posouzení škod a shromáždění důkazů podporujících žádost, zabere odpovědným veřejným orgánům značnou dobu, a to vše ve chvíli, kdy se zabývají nezbytnými kroky řešícími následky katastrofy. Náročnost se zvyšuje v případě pomalu se rozvíjejících katastrof, jako je sucho, ale také například v případě záplav, které někdy trvají několik týdnů nebo dokonce měsíců, a škody tak mohou být posouzeny až po opadnutí vody. Proto může být závažnost katastrofy zjištěna teprve později. Přestože návrh nařízení zohledňuje specifika pomalu se rozvíjejících katastrof, zachovává pro jiné katastrofy stávající ustanovení a neřeší problémy s přípravou žádosti v případě dlouhotrvajících povodní. V této souvislosti je navrhováno doplnění nového odstavce v článku 4.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 2 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU na úrovni NUTS 2 za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Pokud se katastrofa týká několika regionů na úrovni NUTS 2, určí se práh z váženého průměru HDP těchto regionů.

Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v členském státu nebo zemi jednající o přistoupení k EU na úrovni NUTS 2 nebo na úrovni několika přímo sousedících regionů NUTS 3, které dohromady vytvářejí území s minimální charakteristikou regionu NUTS 2, za následek přímé škody přesahující 1,5 % 1,0 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Pokud se katastrofa týká několika regionů na úrovni NUTS 2 nebo NUTS 3, určí se práh z váženého průměru HDP těchto regionů.

Odůvodnění

Hlavním důvodem pro stanovení prahu pro regionální přírodní katastrofy ve výši 1,5 % bylo dospět k téměř totožným výsledkům v porovnání s rozhodnutími přijatými v minulosti na základě poměrně neurčitých kritérií. Při použití tohoto kritéria by však nebyla poskytnuta pomoc v případě dvou regionálních přírodních katastrof, které ve skutečnosti se svou žádostí uspěly (erupce sopky na Sicílii v roce 2003 s mírou škody ve výši 1,36 % regionálního HDP a záplavy v deltě Rhôny v roce 2004 s výší škody 1,05 % HDP). Při takto vysokých prahových hodnotách nebude možné zajistit výsledky, které občané a zároveň oběti katastrof očekávají, a proto Výbor regionů navrhuje snížit prahovou hodnotu na 1,0 %.

Návrh nařízení používá pro definici regionální přírodní katastrofy jako referenční jednotku NUTS 2. Vzhledem ke stále častější koncentraci katastrof na území, která do značné míry nekopírují pouze území (v některých státech pouze administrativně vymezených) NUTS 2, ale přesahují i hranice několika takto vymezených regionů, může být zaměření regionálního kritéria pouze na území NUTS 2 neobjektivní. Proto Výbor regionů navrhuje doplnit kritérium i na úroveň NUTS 3, a to v případě, kdy několik přímo sousedících regionů NUTS 3 vytvoří dohromady takové území, které by svou charakteristikou odpovídalo alespoň minimálním kritériím vymezení regionu NUTS 2 (min. 800 000 obyvatel). Výsledná procentuální míra HDP se v tomto případě počítá z váženého průměru hodnot jednotlivých regionů NUTS 3.

Pozměňovací návrh 5

Článek 2, nový odstavec po odstavci 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro účely tohoto nařízení se „přeshraniční přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má na území členských států nebo zemí jednajících o přistoupení k EU na úrovni přímo sousedících regionů NUTS 3, které dohromady vytvářejí území s minimální charakteristikou regionu NUTS 2, za následek přímé škody přesahující 1,0 % váženého průměru hrubého domácího produktu těchto regionů (HDP).

Odůvodnění

Mnoho katastrof má přeshraniční charakter. Intervence ze strany EU by v těchto případech měla velkou přidanou hodnotu a vyslala by občanům jasný pozitivní signál. Proto Výbor regionů navrhuje doplnit nové kritérium pro „přeshraniční přírodní katastrofu“. Toto kritérium by bylo vyhodnocováno na úrovni regionů NUTS 3 z různých členských států nebo zemí jednajících o přistoupení k EU. V tomto případě by byla závažnost katastrofy posuzována v několika přímo sousedících regionech NUTS 3 tvořících dohromady takové území, které svou charakteristikou odpovídá vymezení regionu NUTS 2 (min. 800 000 obyvatel). Výsledná procentuální míra HDP by se v tomto případě počítala z váženého průměru hodnot jednotlivých regionů NUTS 3. Oprávněnými příjemci by byly státy, na jejichž území se vymezený region nachází.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 2 odst. 4

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
4.   Pomoc z fondu může být rovněž uvolněna v případě jakékoliv přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje závažnou přírodní katastrofu v sousedním členském státě nebo zemi jednající o přistoupení k Unii.	4.   Pomoc z fondu může být rovněž uvolněna v případě jakékoliv přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje závažnou přírodní katastrofu nebo regionální přírodní katastrofu v sousedním členském státě nebo zemi jednající o přistoupení k Unii.

Odůvodnění

Možnost, aby sousední členské státy uplatnily své škody způsobené „závažnou přírodní katastrofou“, aniž by samy splňovaly příslušné podmínky, se musí týkat i „regionální přírodní katastrofy“. Jinak by se to neslučovalo s evropskou myšlenkou.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 3 odst. 2

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Cílem fondu je doplnit úsilí dotyčných států a uhradit část jejich veřejných výdajů, a to za účelem pomoci způsobilým státům při provádění těchto základních záchranných opatření a opatření na obnovu, podle typu katastrofy:	Cílem fondu je doplnit úsilí dotyčných států a uhradit část jejich veřejných výdajů, a to za účelem pomoci způsobilým státům při provádění těchto základních záchranných opatření a opatření na obnovu, podle typu katastrofy:
a) obnova zničené infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vod a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání; b) poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění potřeb postiženého obyvatelstva; c) zajištění ochranných zařízení a opatření na ochranu kulturního dědictví; d) vyčištění oblastí zasažených katastrofou včetně přírodních oblastí.	a) obnova zničené infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vod a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání; b) poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění potřeb postiženého obyvatelstva; c) zajištění ochranných zařízení a opatření na ochranu kulturního dědictví; d) vyčištění oblastí zasažených katastrofou včetně přírodních oblastí.
	Pro účely ustanovení písmene a) se „obnovou“ rozumí uvedení do stavu schopného lépe odolávat přírodní katastrofě, včetně přemístění takových projektů infrastruktury, které se zjevně nacházejí na místě ohroženém v budoucnu další přírodní katastrofou.
Pro účely ustanovení písmene b) se „dočasným ubytováním“ rozumí ubytování přetrvávající do doby, než se dotčené obyvatelstvo může vrátit do svých původních domovů, které byly opraveny nebo zrekonstruovány.	Pro účely ustanovení písmene b) se „dočasným ubytováním“ rozumí ubytování přetrvávající do doby, než se dotčené obyvatelstvo může vrátit do svých původních domovů, které byly opraveny nebo zrekonstruovány.

Odůvodnění

Z Fondu je zpravidla podporována obnova poškozené infrastruktury do původního stavu. Zkušenosti z regionů ukazují, že jednotlivé projekty infrastruktury, jako např. silniční tahy nebo důležitá železniční spojení s nadregionálním významem, musejí být na základě nových poznatků o nezbytných opatřeních na ochranu před katastrofami přemístěny. Současně opravy výrazně poškozených prvků infrastruktury, jako jsou např. mosty, vyžadují nutné investice, které mohou eliminovat riziko poškození v průběhu další přírodní katastrofy. Uvedení takovéto infrastruktury pouze do původního stavu je v těchto případech nedostačující a kontraproduktivní.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 3 odst. 5

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Technická pomoc, včetně řízení, monitorování, informování a komunikace, řešení stížností, kontroly a auditu, není způsobilá pro příspěvek z fondu.	Externí t Technická pomoc, včetně řízení, monitorování, informování a komunikace, řešení stížností, kontroly a auditu, není je způsobilá pro příspěvek z fondu maximálně do výše 2 % z celkového příspěvku z fondu.

Odůvodnění

Pro některé regionální orgány je využití externí technické pomoci často nezbytné pro vypořádání se s katastrofou a zvládání činností spojených s obnovou území. Výbor regionů proto navrhuje zařazení výdajů na externí technickou pomoc mezi způsobilé výdaje Fondu, a to do maximální výše 2 % celkového příspěvku z Fondu.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 4 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené přírodní katastrofou, předložit Komisi žádost o příspěvek z fondu, přičemž uvede veškeré dostupné informace týkající se alespoň: a) celkové přímé škody způsobené katastrofou a jejím dopadem na dotyčné obyvatelstvo, hospodářství a životní prostředí; b) odhadované výše nákladů na opatření uvedená v čl. 3 odst. 2; c) jakýchkoliv jiných zdrojů finanční podpory Unie; d) jakýchkoliv jiných vnitrostátních nebo mezinárodních finančních zdrojů, včetně veřejného a soukromého pojistného plnění, jež by mohlo přispět k vyrovnání nákladů na nápravu škod; e) provádění právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání v souvislosti s povahou katastrofy; f) jakýchkoliv jiných informací o preventivních a zmírňujících opatřeních přijatých v souvislosti s povahou katastrofy.

Dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené přírodní katastrofou, předložit Komisi žádost o příspěvek z fondu, přičemž uvede veškeré dostupné informace týkající se alespoň: a) celkové přímé škody způsobené katastrofou a jejím dopadem na dotyčné obyvatelstvo, hospodářství a životní prostředí; b) odhadované výše nákladů na opatření uvedená v čl. 3 odst. 2; c) jakýchkoliv jiných zdrojů finanční podpory Unie; d) jakýchkoliv jiných vnitrostátních nebo mezinárodních finančních zdrojů, včetně veřejného a soukromého pojistného plnění, jež by mohlo přispět k vyrovnání nákladů na nápravu škod; e) stručný popis provádění právních předpisů Unie týkajících se prevence rizika katastrof a jejich zvládání v souvislosti s povahou katastrofy; f) jakýchkoliv jiných informací o preventivních a zmírňujících opatřeních přijatých v souvislosti s povahou katastrofy.

Odůvodnění

Povinnost zahrnovat do žádosti informace o prevenci rizika katastrof může pro žadatele představovat zvýšenou administrativní zátěž, ale i možné zpoždění při přípravě a zpracování žádostí, což by bylo v rozporu s původním cílem zjednodušení byrokratických postupů pro uvolnění prostředků z Fondu. Výbor regionů proto navrhuje ponechat čl. 4 odst. 1 písm. e) s tím, že bude limitován pouze na stručný popis provádění evropské legislativy, a zároveň odstranit písmeno f), jelikož se stejné informace uvádějí ve zprávě o provádění příspěvku z Fondu (čl. 8 odst. 3).

Pozměňovací návrh 10

Článek 4, nový odstavec po odstavci 1a

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	V případě dlouhotrvající přírodní katastrofy (např. povodně) se desetitýdenní lhůta pro podávání žádostí uvedená v odstavci 1 počítá ode dne, kdy orgány veřejné moci způsobilého státu oficiálně ukončily hrozbu živelné katastrofy (např. zrušením nouzového stavu vyhlášeného členským státem nebo regionálním orgánem apod.).

Odůvodnění

Příprava žádosti, zejména s ohledem na posouzení škod a shromáždění důkazů podporujících žádost, zabere odpovědným veřejným orgánům značnou dobu, a to vše ve chvíli, kdy se zabývají nezbytnou reakcí na katastrofu. Náročnost se zvyšuje v případě záplav, které někdy trvají několik týdnů nebo dokonce měsíců, a škody tak mohou být posouzeny až po opadnutí vody. Závažnost katastrofy tak může být zjištěna teprve později. Přestože návrh nařízení zohledňuje specifika pomalu se rozvíjejících katastrof, zachovává pro jiné katastrofy stávající ustanovení a neřeší problémy s přípravou žádosti v případě dlouhotrvajících povodní.

Z tohoto důvodu Výbor regionů navrhuje v případě dlouhotrvajících záplav zavést možnost podat žádost do deseti týdnů od ukončení hrozby živelné katastrofy (např. zrušením nouzového stavu vyhlášeného členským státem nebo regionálním orgánem apod.).

Pozměňovací návrh 11

Čl. 8 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Příspěvek z fondu musí být použit do jednoho roku ode dne, kdy Komise vyplatila celou částku pomoci. Část příspěvku, která nebyla použita v této lhůtě, nebo u níž se zjistilo, že byla použita pro nezpůsobilá opatření, vrátí přijímající stát Komisi.	Příspěvek z fondu musí být použit do dvou let jednoho roku ode dne, kdy Komise vyplatila celou částku pomoci. Část příspěvku, která nebyla použita v této lhůtě, nebo u níž se zjistilo, že byla použita pro nezpůsobilá opatření, vrátí přijímající stát Komisi.

Odůvodnění

Zrychlený administrativní proces schvalování pomoci z Fondu umožní, aby pomoc z Fondu dorazila do postižených regionů dříve. V této souvislosti je však nutné upozornit na kratší reálnou dobu pro použití příspěvku z Fondu. Výbor regionů navrhuje prodloužení termínu pro použití příspěvku z Fondu na dva roky, a to především s ohledem na časovou náročnost oprav základní infrastruktury způsobenou nutností zajistit potřebnou dokumentaci a dodržovat ustanovení o veřejných zakázkách.

---

(1)  Mimo jiné stanovisko Výboru regionů Doporučení pro lepší vynakládání prostředků, říjen 2013 (CDR 3609-2013_00_00_AC).

---