17.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 139/59

—

opakuje, že k dosažení cíle snížit do roku 2020 počet lidí zasažených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů, který si Evropská unie stanovila v rámci strategie Evropa 2020, je nutné zvolit ve prospěch nejchudších osob v Evropské unii celoevropský přístup;

—

uznává, že je vhodné změnit právní základ programu (článek 174 SFEU), avšak doporučuje použít od roku 2014 dvojí právní základ, tedy současně přihlédnout k článku 39 SFEU, aby byla zachována kontinuita a spojitost s cíli společné zemědělské politiky;

—

vítá úmysl Evropské komise překročit základní cíl stávajícího programu potravinové pomoci určené nejchudším osobám a domnívá se, že spojení potravinové pomoci pro nejchudší osoby s opatřeními ke zmírnění chudoby dětí a bezdomovectví a s koordinací s ESF poskytne příležitost provádět víceúčelové činnosti a současně se vypořádat s nedostatky, které se objevují v různých základních potřebách;

—

vítá, že návrh Komise umožňuje místním a regionálním orgánům zastávat aktivní roli při distribuci pomoci potřebným osobám;

—

nesouhlasí se zásadou dobrovolné účasti členských států, neboť by mohla připravit místní a regionální orgány o přístup k fondu, aniž by existoval jakýkoli mechanismus pro dosahování vzájemné shody, který by podporoval zapojení a byl by demokratický, a to na evropské či vnitrostátní úrovni, a aniž by byly zohledněny úkoly související s bojem proti chudobě a vyloučení na nižší než celostátní úrovni;

—

domnívá se, že v případě regionů postižených hospodářskou krizí a regionů soudržnosti by program měl být plně financován z fondů EU, protože to je odůvodněné jako důkaz soudržnosti mezi evropskými občany, regiony a národy;

—

zdůrazňuje, že navržená míra financování je příliš nízká, když je stávající výše prostředků výrazně seškrtána (o 30 % podle návrhu Komise a až o 40 % podle návrhu Rady), a požaduje, aby byla alespoň zachována stávající výše prostředků.

Zpravodaj

pan Ossi MARTIKAINEN (FI/ALDE), předseda rady obce Lapinlahti

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

COM(2012) 617 final/2

1.

opakuje, že k dosažení cíle snížit do roku 2020 počet lidí zasažených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů, který si Evropská unie stanovila v rámci strategie Evropa 2020, je nutné zvolit ve prospěch nejchudších osob v Evropské unii celoevropský přístup. Tento cíl je o to naléhavější, pokud přihlédneme ke zjištění, že v roce 2011 bylo nebezpečí chudoby či sociálního vyloučení vystaveno 119,6 milionu osob, což představuje nárůst o 6 milionů od roku 2009. Vzhledem k tomuto odklonění od cílů strategie Evropa 2020 je tedy tím méně pochopitelné, že Evropská rada ve dnech 7. a 8. února 2013 navrhla snížit objem prostředků vyčleněných na evropskou pomoc nejchudším o 1 miliardu eur;

2.

uznává, že je vhodné změnit právní základ programu (článek 174 SFEU), avšak doporučuje použít od roku 2014 dvojí právní základ, tedy současně přihlédnout k článku 39 SFEU, aby byla zachována kontinuita a spojitost s cíli společné zemědělské politiky;

3.

zdůrazňuje význam zásady subsidiarity při definování účinné strategie pomoci nejchudším osobám;

4.

je kritický k nesouladu návrhu Komise se strategií Evropa 2020, neboť návrh opomíjí uvést počet osob ohrožených chudobou, ačkoli se jedná o jeden ze tří ukazatelů použitých ve strategii Evropa 2020 k vyhodnocení evropského cíle v oblasti sociálního začlenění a snížení chudoby;

5.

považuje za důležité a pochopitelné, že Komise 1) navrhla nový právní základ, který zamezuje rozporu, jejž konstatoval Evropský soudní dvůr, pokud jde o získávání produktů potravinové pomoci na trhu, a 2) předložila nový program s rozsáhlejšími funkcemi, jenž vytváří rámec pro kontinuitu podpůrných opatření a zároveň vede k větší účinnosti a udržitelnosti výsledků těchto opatření;

6.

domnívá se, že spojení potravinové pomoci pro nejchudší osoby s opatřeními ke zmírnění chudoby dětí a bezdomovectví a s koordinací s ESF poskytne příležitost provádět víceúčelové činnosti a současně se vypořádat s nedostatky, které se objevují v různých základních potřebách;

7.

vítá úmysl Evropské komise překročit základní cíl stávajícího programu potravinové pomoci určené nejchudším osobám (PEAD), avšak má silné obavy, že rozšíření soupisu známek chudoby, jež by měl odstraňovat nově zřízený Fond evropské pomoci nejchudším osobám, by pouze rozmělnil jeho konečný dopad, tím spíše, že hrozí snížení prostředků téměř o 30 % vzhledem k postoji Evropské rady (3,5 miliardy eur pro PEAD v letech 2007–2013 a 2,5 miliardy eur v letech 2014–2020);

8.

poukazuje na to, že správní postupy ESF se v mnoha případech ukázaly být pro zainteresované strany těžkopádné, a požaduje, aby se s ohledem na úkol nového nástroje uspokojovat základní potřeby nejchudších osob předešlo zbytečně podrobné úpravě;

9.

domnívá se, že vzhledem k vleklosti hospodářské krize by nástroj pomoci nejchudším osobám neměl získávat prostředky z ESF, ale spíše by potřeboval vlastní dlouhodobé financování prostřednictvím vyčlenění nezbytných prostředků z okruhu 2 víceletého finančního rámce;

10.

vítá, že návrh Komise umožňuje místním a regionálním orgánům zastávat aktivní roli při distribuci pomoci potřebným osobám, a domnívá se, že tato aktivní role může zredukovat administrativní zátěž a postupy na vnitrostátní a unijní úrovni, neboť místní a regionální orgány při svých vlastních činnostech používají propracované postupy a pravidla auditu vycházející z vnitrostátní legislativy a legislativy EU;

11.

připomíná strategii Světové zdravotnické organizace „Zdraví 21 – zdraví pro všechny v 21. století“, která zdůrazňuje bezpodmínečně nutné snížení sociálních a ekonomických nerovností pro zlepšení zdraví všech obyvatel. WHO zároveň požaduje, aby byla přijata opatření zejména ve prospěch lidí, kteří nejvíce potřebují pomoc a kteří trpí špatným zdravotním stavem, aby byla odstraněna slabá místa ve zdravotní péči a aby se řešilo zdravotní a sociální znevýhodnění (oddíl II úvodu prohlášení Zdraví 21, přijatého na 51. zasedání Světové zdravotnické organizace);

12.

konstatuje, že ačkoli program potravinové pomoci pro nejchudší osoby je ve své nové podobě kombinován s dalšími nástroji sociálního začleňování a solidarity, jeho pozadí a předchozí činnosti jakožto součásti SZP byly zcela odůvodněné, jelikož SZP v podstatě usiluje o zajištění dostatku cenově dostupných potravin pro občany EU (čl. 39 odst. 1 písm. e)) a zajištění plynulého zásobování (čl. 39 odst. 1 písm. d));

13.

domnívá se proto, že nové programy by si také měly zachovat možnost využívat případné přebytky zemědělských produktů (intervenční zásoby). Použití těchto přebytků by však nemělo být odečteno od finančních prostředků přidělených Fondu evropské pomoci nejchudším osobám;

14.

domnívá se, že je důležité, aby navržená právní úprava poskytla Komisi, celostátním a místním a regionálním orgánům jasný soubor pravidel a možnost řešit jakékoli zřejmé nedostatky, protože se jedná o zvlášť citlivou oblast činnosti, pokud jde o důvěru veřejnosti a legitimitu EU. Na nezbytnost, fungování a výsledky této oblasti činnosti panují v jednotlivých členských státech a jejich regionech rozdílné názory;

15.

nesouhlasí se zásadou dobrovolné účasti členských států, neboť by mohla připravit místní a regionální orgány o přístup k fondu, aniž by existoval jakýkoli mechanismus pro dosahování vzájemné shody, který by podporoval zapojení a byl by demokratický, a to na evropské či vnitrostátní úrovni, a aniž by byly zohledněny úkoly související s bojem proti chudobě a vyloučení na nižší než celostátní úrovni;

16.

domnívá se, že v případě regionů postižených hospodářskou krizí a regionů soudržnosti by program měl být plně financován z fondů EU;

17.

vyzývá instituce, aby vzaly v úvahu, že spolufinancování může vést k tomu, že tento nástroj nebude zaveden, přestože hospodářská a sociální situace mnoha regionů vyvolává potřebu takového nástroje;

18.

v souladu se svým předchozím stanoviskem žádá Komisi, aby pokračovala v posuzování toho, zda jsou prostředky vyčleněné na toto opatření dostatečné, a zdůrazňuje, že již předchozí míru financování (500 mil. eur ročně) považoval za nedostatečnou. Tato potřeba z rozmanitých důvodů stále roste, což znamená, že navržená míra financování je příliš nízká, když je stávající výše prostředků výrazně seškrtána (o 30 % podle návrhu Komise a až o 40 % podle návrhu Rady). Výbor požaduje, aby byla alespoň zachována stávající výše prostředků;

19.

uznává, že adekvátní, rozmanitá a zdravá strava je základním právem potvrzeným v mnoha mezinárodních dohodách a prohlášeních o lidských právech a že by toto právo mělo být zaručeno všem občanům a obyvatelům EU na všech úrovních;

20.

upozorňuje, že špatná výživa nejchudších osob má původ v mnoha rozdílných, ale zároveň vzájemně souvisejících jevech, jako jsou například:

21.

domnívá se, že k vyřešení těchto rozsáhlých a mnohovrstevnatých problémů je zapotřebí účinných politik a finančních prostředků EU;

22.

domnívá se, že hlavní základní funkcí SZP musí být i nadále zajištění dostatečné a rozmanité stravy pro občany EU. Výbor požaduje provedení reformy zemědělské politiky, aby ceny potravin na trhu byly transparentní a aby zemědělská prvovýroba zůstala výdělečná ve všech regionech EU;

23.

má za to, že ačkoli vývoj na trhu, vývoj sklizní v uplynulých letech a změny spotřebních vzorců snížily přebytky zemědělských produktů, mohou být tyto produkty shromažďovány i do budoucna a jejich využívání jako pomoc pro nejchudší osoby by bylo důležité pro legitimitu EU;

24.

zdůrazňuje, že výše uvedený odstavec 12 lze zdůvodnit tím, že SZP byla od svého počátku jednou z klíčových oblastí politiky EU a bude jí i nadále. Její začlenění do právního základu nového nástroje (dvojí právní základ) by zajistilo dlouhodobé pokračování pomoci nejchudším osobám navzdory tomu, že současné výzvy mohou dlouhodobě zatížit financování dalších politik EU, například sociální soudržnosti;

25.

zdůrazňuje, že sociální a ekonomická situace evropských regionů se liší i v rámci členských států, a domnívá se, že navržený program je potřebný k doplnění opatření v zájmu evropské soudržnosti a solidarity, jež jsou prováděna každým členským státem a jeho místními a regionálními orgány. V tomto smyslu je navržený program pevně založen na sdíleném souboru hodnot EU a na elementární myšlence evropské integrace;

26.

považuje za důležité, aby byly v rámci nového fondu spojeny různé cíle v zájmu předcházení příčinám chudoby a vyloučení, neboť bezdomovectví, špatná výživa a sociální deprivace rodin s dětmi se navzájem ovlivňují. Výbor nicméně upozorňuje, že programy, jež tomuto novému nástroji předcházely, se zaměřovaly na výživu, jejíž nedostatek se v mnoha regionech zjevně opět stal skutečným dlouhodobým problémem. Výbor proto žádá členské státy a regiony, aby zdůraznily význam potravinové pomoci při provádění programů a na tomto základě pomohly občanům profitovat i z programů a opatření zmírňujících bezdomovectví a sociální vyloučení;

27.

konstatuje, že výše uvedené odstavce 16–18 vycházejí z toho, že: