19.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 393/11

—

Agendu EU v oblasti práv dítěte (2), ve které je jako jeden z cílů stanoveno zajištění vysokého stupně ochrany dětí v digitálním prostoru při současném plném zachování jejich práva na přístup na internet ve prospěch jejich sociálního a kulturního rozvoje,

—

význam programů pro bezpečnější internet, jejichž prostřednictvím EU od roku 1999 koordinuje a podporuje úsilí o dosažení vyšší bezpečnosti internetu pro děti, jakož i stěžejní úlohu center pro bezpečnější internet,

—

Digitální agendu pro Evropu (3), jejíž opatření mají mimo jiné za cíl zlepšit mediální gramotnost (4), zejména digitální kompetence (5), začlenění do informační společnosti, jakož i podporu technologických inovací a tvorbu pracovních míst, a tím přispívat k jednotnému digitálnímu trhu;

1.

skutečnost, že stále platí její závěry z roku 2011 o ochraně dětí v digitálním světě (6), v nichž vyzvala členské státy, Komisi a příslušné odvětví, aby podnikly kroky k vytvoření bezpečného internetového prostředí pro děti a aby přijaly nezbytná opatření k boji proti nedovolenému obsahu, jako jsou snímky znázorňující sexuální zneužívání dětí;

2.

přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (7), kterou musí členské státy provést;

3.

fakt, že zatímco závěry Rady z roku 2011 a směrnice 2011/93/EU se podrobně zabývají opatřeními v rámci 3. a 4. pilíře Evropské strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem, tyto závěry budou zaměřeny především na otázky spadající do 1. a 2. pilíře uvedené strategie;

4.

skutečnost, že tyto závěry a závěry z roku 2011 se doplňují a společně představují komplexní reakci Rady na Evropskou strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem navrženou Komisí;

1.

vytvoření „koalice pro lepší internet pro naše děti“, která vznikla z iniciativy Komise, a jejího pracovního plánu s cílem dosáhnout pokroku a výsledků v pěti oblastech činnosti (nástroje podávání zpráv, věkově přiměřené nastavení ochrany soukromí, klasifikace obsahu, rodičovská kontrola, odstraňování materiálů souvisejících se zneužíváním dětí) (8);

2.

návrhy Komise týkající se nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (9) a návrh nařízení o transevropských telekomunikačních sítích (10), které předpokládají financování infrastruktury služeb bezpečnějšího internetu, a to na evropské i vnitrostátní úrovni;

3.

návrhy Komise týkající se nařízení, kterým se zřizuje program Horizont 2020 (11), který předpokládá financování výzkumu mimo jiné i v oblastech souvisejících s interakcí dětí a internetu, a návrh nařízení, kterým se zavádí program „Erasmus pro všechny“ (12), který předpokládá financování iniciativ týkajících se médií a digitální gramotnosti v oblasti vzdělávání;

4.

výzvu Komise adresovanou členským státům, aby jmenovaly národního digitálního přeborníka, jehož činnost se zaměřuje na prosazování přínosů inkluzivní digitální společnosti (13);

5.

skutečnost, že Rada Evropy pracuje v rámci své strategie pro správu internetu (2012–2015) na ochraně a zvyšování vlastní odpovědnosti dětí v prostředí internetu;

6.

velmi příznivé výsledky a postupy stávajících projektů na vnitrostátní úrovni, které podporují obdobné cíle, jako je vytvoření kvalitního internetového obsahu pro děti či ochrana nezletilých například nástroji na kontrolu, zvyšování povědomí či vlastní odpovědnosti;

1.

interaktivní a všudypřítomný charakter internetu nabízí řadu příležitostí pro rozvoj mediální gramotnosti, zejména digitálních kompetencí, jež podporují kritické myšlení, analytické dovednosti, inovativnost a tvořivost. Rozvoj mediální gramotnosti, zejména digitálních kompetencí, je důležitý pro to, aby se děti mohly bezpečně adaptovat na neustále se rozvíjející nové technologie a aby si svůj svět mohly utvářet bezpečným a tvůrčím způsobem;

2.

dlouhodobé dopady nedostatečných investic do politik týkajících se dětí na naši společnost mohou být hluboké (14), což podtrhuje nutnost řešit specifické potřeby a zranitelnost dětí v souvislosti s internetem a učinit internet prostorem příležitostí pro všechny evropské děti bez ohledu na jejich etnický, kulturní či sociální původ a pro děti s postižením a děti se zvláštními potřebami, s cílem zmenšit existující rozdíly v digitální gramotnosti;

3.

je důležité koordinovat provádění činností zahájených v rámci Evropské strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem na vnitrostátní i evropské úrovni při současné podpoře interakce mnoha zúčastněných stran se zapojením především dětí, vládních odborů, příslušných orgánů, nevládních organizací a průmyslu; příkladem posílené spolupráce na evropské úrovni je zajištění nepřetržité a intenzivnější koordinace činností prováděných v rámci sítě center pro bezpečnější internet v členských státech, financované EU;

4.

samoregulace je důležitá, protože internet představuje rychle se měnící prostředí vyžadující flexibilitu nezbytnou pro to, abychom se vyvarovali omezování jeho růstového potenciálu a přizpůsobivosti; aby byla samoregulace účinná, musí být ovšem nezávisle monitorována a hodnocena a úzce propojena s iniciativami zaměřenými na zvyšování informovanosti a vlastní odpovědnosti;

1.

děti jsou internetu vystaveny prostřednictvím stále většího množství různých zařízení a v čím dál tím nižším věku, ale nenalézají dostatečně kvalitní obsah přiměřený jejich věku;

2.

označení „kvalitní internetový obsah pro děti“ by mělo být chápáno jako obsah, z něhož mají děti nějaký prospěch – který například rozšiřuje jejich znalosti a dovednosti a rozvíjí jejich kompetence se zvláštním důrazem na tvořivost – a navíc je přitažlivý a užitečný, spolehlivý a bezpečný a případně je to obsah, v němž je jasně rozpoznatelná reklama nebo obchodní sdělení (15);

3.

dostupnost kvalitního internetového obsahu pro děti může rozšířit lepší využívání internetu dětmi a může významným způsobem usnadnit rozšíření připojení domácností v EU k internetu prostřednictvím širokopásmového připojení a jeho aktivního využívání (16) a naopak;

4.

zvýšení informovanosti a jistoty spotřebitelů (dětí, rodičů a pedagogických pracovníků) a jejich důvěry ve využívání internetového obsahu v různých zemích a zařízeních při současném respektování jazykových a kulturních zvláštností jednotlivých členských států by mohlo snížit roztříštěnost digitálního jednotného trhu;

5.

podpora, tvorba a šíření kvalitního internetového obsahu vyžaduje dynamickou a těsnou spolupráci mezi veřejnými a soukromými tvůrci obsahu, odborníky zabývajícími se bezpečností dětí na internetu (např. nevládními organizacemi, a centry pro bezpečnost internetu), poskytovateli internetových služeb a osobami podílejícími se na výchově a vzdělávání dětí (například rodiči a učiteli), jakož i dětmi samotnými;

1.

podporovaly inovace prostřednictvím používání otevřeného softwaru a otevřených norem pro vytváření kvalitního internetového obsahu dětmi a pro děti, a to prostřednictvím podpory projektů a iniciativ týkajících se mimo jiné budování interoperabilních platforem umožňujících přístup k takovému obsahu;

2.

hodnotily kvantitativní a kvalitativní aspekty internetového obsahu vytvořením systému hodnocení podle věku a systému klasifikace podle obsahu (včetně klasifikace založené na spokojenosti uživatelů a hodnocení odborníků), které budou spolehlivé a umožní srovnání mezi různými zeměmi a přístroji a současně ponechají prostor kulturním odlišnostem v jednotlivých členských státech;

3.

v souvislosti s vytvářením kvalitního internetového obsahu zkoumaly možnosti řešení jazykových bariér, například prostřednictvím vylepšených strojových překladů, a tak přispívaly k vytváření jednotného digitálního trhu;

—

k tomu, aby děti mohly internet používat bezpečně, je nezbytné vyřešit na jedné straně otázku technických nástrojů umožňujících bezpečný pohyb po internetu a na druhé straně zprostředkovat dětem přiměřené znalosti, dovednosti a kompetence, díky nimž by se dokázaly účinně a odpovědně pohybovat v internetovém prostředí;

—

odvětví vzdělávání i rodiče by měli hrát významnou úlohu, pokud jde o pomoc dětem při přínosném a tvořivém využívání možností internetu, jakož i pokud jde o rozpoznávání a zvládání rizik, s nimiž se na internetu setkávají. Současně je třeba připustit, že sami učitelé a rodiče potřebují podporu a odbornou přípravu, aby mohli držet krok s rychlými a nepředvídatelnými změnami ve virtuálním životě dětí a s neustále se rozvíjejícími novými technologiemi;

1.

zintenzívnily provádění strategií s cílem zařadit výuku bezpečnosti na internetu a digitálních kompetencí do škol a vybízely k využívání internetu ve všech školních předmětech a v tomto ohledu podporovaly odpovídající odbornou přípravu učitelů;

2.

podněcovaly rodiče a děti k osvojování digitálních kompetencí v kontextu informálního a neformálního učení, a to i v rámci organizací mládeže pomocí adekvátně vyškolených pracovníků s mládeží;

3.

aktivně podporovaly účast dětí na přípravě vnitrostátních a celoevropských kampaní na zvyšování informovanosti, právních předpisů nebo jiných opatření a aktivit, které mají dopad na aktivity dětí na internetu, například prostřednictvím další podpory vnitrostátních panelů mládeže organizovaných centry pro bezpečnější internet;

4.

dále rozvíjely mediální gramotnost, zejména digitální kompetence, a podporovaly zvyšování informovanosti na vnitrostátní a celoevropské úrovni;

5.

na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU podporovaly partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem zvyšovat informovanost a vlastní odpovědnost s důrazem na příležitosti, které internet poskytuje, zaměřená na všechny rodiče i děti bez rozdílu sociálního, etnického a kulturního původu, včetně dětí ze socioekonomicky znevýhodněných prostředí a dětí se zvláštními potřebami;

6.

nadále poskytovaly poznatky a možnost pochopit chování dětí na internetu a dopadů služeb a technologií na využívání internetu dětmi;

7.

zlepšily nástroje rodičovské kontroly tak, aby účinně fungovaly na všech zařízeních a byly interoperabilní, aby byly k dispozici v co největším počtu jazykových verzí, a aby vypracovaly strategie zaměřené na informování rodičů o existenci nástrojů rodičovské kontroly s ohledem na právo dětí na soukromí, informace a svobodu vyjadřování;

8.

koordinovaly společné minimální standardizované podávání zpráv o kategoriích škodlivého obsahu a společná minimální standardizovaná výkonnostní kritéria pro postupy podávání zpráv, které by byly srovnatelné, transparentní a využitelné v různých zemích i zařízeních;

9.

za účelem posílení spolupráce v rámci odvětví a spolupráce s vládními agenturami, nevládními organizacemi a krizovými telefonními linkami poskytovaly nezbytnou podporu při vytváření, zavádění a monitorování účinných mechanismů podávání zpráv o škodlivém obsahu a návazných mechanismů a aby zajistily využívání mechanismů a příslušných platforem a zařízení nezbytných pro mezinárodní spolupráci;

10.

provedly a uplatňovaly stávající samoregulační iniciativy internetové inzerce a aktualizovaly je o nové formy inzerce;

11.

používalo výchozí nastavení ochrany soukromí a aby vyvíjelo a uplatňovalo účinné způsoby informování dětí a rodičů o tom, jaké je jejich nastavení ochrany soukromí online;

12.

dále rozvinulo samoregulační iniciativy internetové inzerce.

1.

koalici generálních ředitelů, aby Radě předložila svou závěrečnou zprávu, očekávanou v lednu roku 2013;

2.

Komisi, aby často poskytovala zpětnou vazbu a informace ohledně pokroku v opatřeních obsažených v Evropské strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem, zejména pokud jde o procesy referenčního srovnávání a hodnocení, jež mají být prováděny za účelem vyhodnocení uplatňování této strategie;

3.

Komisi a členské státy, aby k plnění cílů v rámci všech čtyř pilířů Evropské strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem a těchto závěrů vhodným způsobem využívaly stávající i budoucí programy financování EU, aniž by tím byla dotčena jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020.