19.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 393/1

1.

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (1), ve kterých byl stanoven cíl snížit do roku 2020 podíl žáků s problémy v základních dovednostech (čtenářská gramotnost, matematika a přírodní vědy) na 15 %;

2.

usnesení Rady ze dne 20. prosince 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých (2), jehož cílem je zvýšit úroveň gramotnosti a znalosti základních početních úkonů u dospělých a v širší míře zajistit vzdělávání pro Evropany s nízkou kvalifikací,

1.

gramotnost je kompetencí, která v životě člověka hraje klíčovou roli, neboť umožňuje jednotlivým občanům rozvíjet schopnosti reflexe, verbálního vyjadřování, kritického uvažování a empatie, posiluje osobní rozvoj, sebevědomí, vědomí vlastní identity a plnou účast v digitální a znalostní ekonomice a společnosti;

2.

nízká úroveň gramotnosti brání hospodářskému růstu a omezuje jeho udržitelnost. Dosažení cíle EU, pokud jde o snížení podílu patnáctiletých, kteří mají problémy se čtením, pod hranici 15 %, může pro členské státy představovat značný ekonomický přínos;

3.

úroveň gramotnosti ve většině evropských zemí stagnuje a nejméně 1,1 milionu patnáctiletých (tj. každý pátý) nedosahuje z hlediska gramotnosti adekvátní úrovně (6);

4.

gramotnost je předpokladem k veškerému dalšímu učení. Řešení nízké úrovně gramotnosti je účinným způsobem, jak bojovat proti základním příčinám předčasného ukončování školní docházky, nezaměstnanosti a omezené účasti v celoživotním učení u lidí s nízkou úrovní vzdělání;

5.

stupňující se digitalizace vyžaduje stále vyšší úroveň gramotnosti, včetně schopnosti kriticky hodnotit texty, pracovat s různými formami textů, chápat obrazy a porovnávat a spojovat si různorodé informace. Kompetence v oblasti psaní navíc nabyla na významu a viditelnosti i díky sítím sociálních médií;

6.

pokud jde o výsledky vzdělávání, existují ve všech evropských zemích velké rozdíly mezi sociálně a ekonomicky zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky. V mnoha zemích EU žáci z rodin z nejnižšího kvartilu dle sociálního statusu zaostávají o více než dva nebo dokonce tři roky za studenty z nejvyššího kvartilu, přičemž v několika málo zemích bývají znevýhodnění studenti obvykle od 15 let považováni za funkčně negramotné;

7.

existují značné a stále se prohlubující rozdíly mezi výsledky ve čtení u chlapců a děvčat ve věku 15 let, které ukazují, že mezi nimi existuje rozdíl přibližně jednoho roku, přičemž důvody jsou převážně motivační;

8.

v oblasti odborného vzdělávání a přípravy je v některých případech nedostatečná podpora zlepšování základních dovedností a chápání významu gramotnosti v kontextu pracovních dovedností;

1.

gramotnost není pouze otázkou vzdělávání, nýbrž i otázkou osobní, ekonomickou, kulturní a sociální. Vzhledem k výše uvedenému a za účelem vytvoření široké odpovědnosti je třeba do všech iniciativ v zájmu zlepšení úrovně gramotnosti zapojit celou řadu společenských subjektů – včetně podniků, sdělovacích prostředků, nevládních organizací, sociálních partnerů, poskytovatelů neformálního vzdělávání kulturních institucí, jakož i sociálních služeb a služeb zaměstnanosti a zdravotnictví na místní úrovni;

2.

vytvoření prostředí podněcujícího gramotnost v zájmu podpory čtení a zlepšování výsledků v oblasti gramotnosti vyžaduje vyšší dostupnost různých materiálů k četbě ve školách, v knihovnách a mediatékách, ale i na nekonvenčních místech a doma, a větší podporu rodinám od velmi raného věku. Je třeba zlepšit informovanost rodičů o této otázce, aby si byli vědomi zásadní úlohy, kterou mohou rodiče hrát při zvyšování gramotnosti svých dětí a jejich motivování a podněcování k četbě, a to jak v raném dětství, tak i v průběhu školní docházky dětí;

3.

je naléhavě třeba zvýšit účinnost opatření přijatých v rámci členských států i na úrovni EU s cílem zlepšit gramotnost u dětí a dospělých, zejména u těch, kteří pocházejí z ekonomicky a sociálně znevýhodněného prostředí. Je empiricky doloženo, že programy pro výuku gramotnosti v rodinách jsou nákladově efektivní a vysoce účinné;

4.

účast na vysoce kvalitním předškolním vzdělávání a péči, jež zajišťují jazykový vývoj založený na hře a stimulaci pod vedením kvalifikovaných pracovníků, je zásadní pro omezení sociálních a ekonomických rozdílů a dává dětem pevný základ pro pozdější život;

5.

pracovníci v oblasti předškolního vzdělávání a péče a učitelé prvního stupně základních škol by měli mít potřebné kompetence, pokud jde o včasnou diagnostiku a řešení jazykových obtíží a specifických poruch učení;

6.

případně je třeba posílit pedagogické kompetence učitelů prvního stupně základních škol, pokud jde o výuku čtení a psaní, například za pomoci pedagogického využívání informačních a komunikačních technologií. Podpora učitelů na druhém stupni základních škol a na středních školách při výuce gramotnosti napříč všemi předměty a případná podpora přístupu všech učitelů k odbornému poradenství navíc pomůže k dosažení a ke konsolidaci dalšího pokroku;

7.

dopad nových technologií na gramotnost dosud nebyl systémy vzdělávání zcela zohledněn; motivaci žáků a studentů může posílit revize učebních materiálů a metod vzhledem ke stupňující se digitalizaci, jakož i podpora učitelů při využívání nových pedagogických postupů;

8.

je třeba podporovat hodnocení jazykové úrovně a úrovně gramotnosti dětí nově příchozích migrantů i dospělých migrantů v jazyce (nebo jazycích) země pobytu, a těmto skupinám by měla být poskytována více individualizovaná podpora. Pokud by to bylo považováno za vhodné a dovolily by to zdroje, mohla by být poskytována rovněž podpora v původním jazyce;

9.

prostřednictvím standardů a nástrojů hodnocení odlišených v závislosti na věku vzdělávaných by měly být podporovány soudržnější vzdělávací programy zaměřené na gramotnost, včetně komplexního zařazení gramotnosti do školních vzdělávacích programů a vytvoření vzdělávacího programu v oblasti gramotnosti pro dospělé, a měla by být účinně zajištěna jejich kvalita;

10.

základem strategií zaměřených na zvyšování informovanosti o problémech gramotnosti ve společnosti jako celku by mělo být monitorování úrovně dovedností u dospělé populace a zapojení podniků, sdělovacích prostředků, nevládních organizací, sociálních partnerů, kulturních institucí, jakož i sociálních služeb, služeb zaměstnanosti a zdravotnictví na místní úrovni;

11.

diverzifikace a zvyšování kvality při zajišťování gramotnosti u dospělých vyžaduje cílené odborné pedagogické vzdělávání učitelů činných v této oblasti, vzdělávací program úzce spojený s dovednostmi potřebnými pro práci, k němuž by byly k dispozici vhodné materiály, přiměřenou délku a intenzitu kurzů, podporu informačních a komunikačních technologií a metody hodnocení.

1.

prostřednictvím monitorování a sběru údajů zajistily účinnou empirickou základnu a maximálním způsobem přitom využívaly stávajících zdrojů, jako jsou výzkumy programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) a programu pro výzkum gramotnosti dospělých (PIAAC);

2.

rozvíjely přístupy v zájmu zlepšování gramotnosti, které v sobě jako součást širších strategií spojují konkrétní příspěvky všech příslušných subjektů, organizací a orgánů, a to z oblasti vzdělávání i mimo ni, a případně posilovaly spolupráci, pokud jde o iniciativy v oblasti gramotnosti pořádané místními, regionálními a celostátními orgány, sociálními partnery a zástupci učitelů, rodičů a osob účastnících se dalšího vzdělávání;

3.

podporovaly přijetí na širokém základě založených opatření na zvyšování informovanosti, aby si veřejnost nepřestávala problematiku gramotnosti uvědomovat a aby se téma nízké úrovně dovedností spojených s gramotností ve všech věkových skupinách detabuizovalo. Zejména zaměstnavatelé by měli být lépe informováni o tom, jaký motivační a ekonomický přínos představuje zvyšování dovedností spojených s gramotností u zaměstnanců, a měli by být povzbuzováni k přijetí vhodných opatření;

4.

prosazovaly rozvoj a provádění programů pro výuku gramotnosti v rodinách, zejména v případě rodin sociálně a ekonomicky znevýhodněných, aby byli rodiče i další členové rodin podporováni ve zlepšování dovedností souvisejících s gramotností u sebe i u svých dětí;

5.

prosazovaly všeobecný spravedlivý přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči jakožto zásadní příspěvek ke zmírňování sociálních a ekonomických rozdílů;

6.

průběžně přezkoumávaly učební materiály a metody s ohledem na stupňující se digitalizaci s cílem podpořit motivaci učících se osob a lépe využívat možností neformálního vzdělávání, a podporovaly vytvoření softwaru pro školy, aby učitelé mohli snáze koncipovat nové přístupy v zájmu zlepšování gramotnosti;

7.

podporovaly vypracování jasných pokynů týkajících se kompetencí, které učitelé potřebují při výuce čtení a psaní jak na školách, tak i v rámci dalšího vzdělávání, a prosazovaly tak individualizovaný přístup k výuce na základě konkrétních potřeb;

8.

zvyšovaly informovanost a znalosti učitelů, pokud jde o teoretické základy učení směřujícího ke zvyšování gramotnosti a výuky gramotnosti, díky čemuž by učitelé byli schopni odhalit a řešit u svých žáků specifické poruchy čtení a psaní, a prosazovaly dostupnost odborného poradenství a případně podporu specializovaných učitelů;

1.

o svých opatřeních v zájmu zlepšení úrovně gramotnosti ve všech věkových skupinách a případně o dopadu těchto opatření informovaly v příští společné zprávě Rady a Komise o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) v roce 2015;

2.

využívaly všech příslušných opatření stávajícího programu celoživotního učení a budoucího programu EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jakož i zdrojů Evropského sociálního fondu, k podpoře a šíření inovačních přístupů v zájmu lepšího dosahování gramotnosti v celé EU a k posilování empirické základny pro účely vytváření budoucích politik. Aniž jsou dotčeny výsledky jednání o příštím víceletém finančním rámci, Rada dále členské státy a Komisi vyzývá, aby podpořily strategičtější a více meziodvětvová opatření v rámci budoucího programu EU pro oblast vzdělávání a odborné přípravy zaměřená na oblast gramotnosti, aby byly stimulovány inovace a zlepšila se účinnost politických opatření;

3.

případně zajistily, aby otázky gramotnosti byly odpovídajícím způsobem zahrnuty do procesu Evropa 2020.

1.

podporovala evropskou spolupráci v otázkách gramotnosti, zejména prostřednictvím rozvoje sítě evropských organizací členských států působících v této oblasti, za účelem prosazování nadnárodní spolupráce a podpory rozvoje vnitrostátních politik zaměřených na gramotnost, a zorganizovala spolu se zainteresovanými členskými státy týden nazvaný Evropa ráda čte, zaměřený na zvyšování informovanosti veřejnosti o otázkách gramotnosti napříč EU;

2.

v roce 2013 předložila zprávu o politické spolupráci v oblasti základních dovedností, v níž budou popsány účinné politiky zaměřené na snížení podílu osob, které v rámci celého spektra celoživotního vzdělávání dosáhly pouze nízké úrovně gramotnosti a znalostí matematiky a přírodních věd, a v níž bude důraz kladen na dovednosti a kompetence v oblasti čtení i psaní;

3.

zajistila, aby se iniciativy Komise týkající se informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání, jakož i v oblasti mládeže, plně zaměřovaly na výzvy a příležitosti v oblasti gramotnosti, které s sebou přináší digitalizace a nové technologie;

4.

usnadnila identifikaci, analýzu a sdílení osvědčených postupů, pokud jde o politické iniciativy zaměřené na zvyšování úrovně gramotnosti všemi vhodnými prostředky, mimo jiné i za pomoci nástrojů dostupných v rámci otevřené metody koordinace a nové stránky na internetových stránkách Europa věnované gramotnosti;

5.

využívala pravidelně se opakující monitor vzdělávání a odborné přípravy, aby byly k dispozici srovnatelné údaje a analýza pokroku, pokud jde o dosažení referenčního rámce „ET 2020“ v oblasti základních dovedností, a aby byla posílena empirická základna pro účely vytváření politik v oblasti gramotnosti;

6.

využívala nový rámec spolupráce s OECD (7) v oblasti vzdělávání k posílení dostupnosti vnitrostátního monitorování a sběru údajů.