52012PC0424

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu

|| Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká použití nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále též „základní nařízení“), v řízení týkajícím se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ukrajiny.

|| Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení, zejména v čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení.

|| Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Stávající platná opatření byla uložena na základě nařízení Rady (EU) č. 585/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se zastavuje řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska.

|| Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh.

Konzultace se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

|| Konzultace se zúčastněnými stranami

|| Zúčastněné strany dotčené tímto řízením již měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy.

|| Sběr a využití výsledků odborných konzultací

|| Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

|| Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny.

Právní stránka návrhu

|| Shrnutí navrhovaných opatření Dne 29. července 2011 zahájila Komise na žádost ukrajinského výrobce Interpipe částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ukrajiny. Připojený návrh nařízení Rady vychází ze zjištění, že k odstranění škodlivého dumpingu již není zapotřebí uplatňovat antidumpingové clo uložené na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli vyráběných společností Interpipe ve stávající výši a že změna okolností, v jejichž důsledku došlo ke snížení dumpingového rozpětí, je trvalé povahy. Vzhledem k tomu se navrhuje, aby Rada přijala připojený návrh nařízení, kterým se mění nyní platné antidumpingové clo uložené na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli vyráběných společností LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant.

|| Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, a zejména čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení.

|| Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

|| Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

|| Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni.

|| Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět.

|| Volba nástrojů

|| Navrhované nástroje: nařízení.

|| Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: Výše uvedené základní nařízení nestanoví náhradní možnosti.

Rozpočtové důsledky

|| Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

2012/0204 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o změně nařízení (EU) č. 585/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny, na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 3, 5 a 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.           POSTUP

1.1.        Platná opatření

(1)       Nařízením (ES) č. 954/2006[2] Rada v návaznosti na šetření (dále jen „původní šetření“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny. Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 12,3 % do 25,7 % uloženého na dovoz, od jednotlivě vyjmenovaných vyvážejících výrobců z Ukrajiny, se zbytkovou celní sazbou 25,7 % na dovoz od všech ostatních společností z Ukrajiny. Konečné antidumpingové clo pro vyvážejícího výrobce, na kterého se vztahuje stávající přezkumné šetření, CJSC Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube a OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant, nyní pod názvem LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (dále též „žadatel“ či „společnost Interpipe“), uloženo v sazbě 25,1 %.

(2)       V návaznosti na žalobní návrh na zrušení nařízení Rady (ES) č. 954/2006 podanou společností Interpipe zrušil Soud prvního stupně Evropských společenství (nyní Tribunál) článek 1 nařízení Rady (ES) č. 954/2006 v rozsahu, v němž antidumpingové clo stanovené pro společnost Interpipe přesahovalo clo, které by bylo použito, kdyby nebyla provedena úprava vývozní ceny z důvodu provize, když prodeje byly uskutečněny prostřednictvím obchodníka ve spojení, Sepco SA[3]. Soudní dvůr Evropské unie potvrdil dne 16. února 2012 rozsudek Soudu prvního stupně (nyní Tribunálu)[4].

(3)       V důsledku těchto rozsudků Rada změnila nařízení Rady (ES) č. 954/2006 nařízením (EU) č. 540/2012[5] za účelem opravy antidumpingového cla uloženého společnosti Interpole v rozsahu, v němž bylo chybně stanoveno. V souladu s tím je v současnosti platná sazba antidumpingového cla pro společnost Interpipe stanovena na 17,7 %.

(4)       Nařízením č. 585/2012[6] Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti zachovala opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 954/2006 na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny (dále jen „šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti“).

(5)       V souladu s tím jsou nyní platnými opatřeními ta, jež byla stanovena nařízením (EU) č. 585/2012, tj. sazba v rozpětí 24,1 až 35,8 % na dovoz z Ruska a v rozpětí 12,3 až 25,7 % na dovoz z Ukrajiny, přičemž na společnost LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant se vztahuje sazba antidumpingového cla ve výši 17,7 %.

1.2.        Žádost o částečný prozatímní přezkum

(6)       Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“)[7] Komise dne 29. července 2011 informovala o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ukrajiny podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(7)       Přezkum, jehož rozsah je omezen na posouzení dumpingu, byl zahájen na základě odůvodněné žádosti podané společností Interpipe. V žádosti poskytl žadatel důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu působícího újmu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

1.3.        Šetření

(8)       Šetření úrovně dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 („období přezkumného šetření“).

(9)       Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, orgány země vývozu a výrobní odvětví v Unii. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(10)     Aby Komise získala informace potřebné pro své šetření, zaslala dotazník žadateli, který odpověděl v dané lhůtě.

(11)     Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro zjištění úrovně dumpingu. V prostorách žadatele a jeho obchodních společností ve spojení LLC Interpipe Ukraine a Interpipe Europe SA byly provedeny inspekce.

2.           DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.        Dotčený výrobek

(12)     Dotčený výrobek je stejný jako výrobek vymezený v nařízení č. 585/2012, jímž byla uložena v současnosti platná opatření, tj. bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli („bezešvé trubky a duté profily“), kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW)[8], pocházející z Ukrajiny, v současnosti kódů KN ex 7304 11 00, ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 22 00, ex 7304 23 00, ex 7304 24 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (dále jen „dotčený výrobek“).

2.2.        Obdobný výrobek

(13)     Shodně s tím, co bylo zjištěno během původního šetření, jakož i během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, potvrdilo stávající šetření, že výrobek vyráběný na Ukrajině a vyvážený do Unie, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu Ukrajiny a výrobek, který v Unii vyrábějí a prodávají výrobci z Unie, má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná konečná použití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.           DUMPING

3.1.        Předběžné poznámky

(14)     Společnost Interpipe zcela vlastní a ovládá dva vyvážející výrobce, společnost LLC Interpipe Niko Tube (Niko Tube) a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (Interpipe NTRP). V souladu s obvyklým postupem orgánů bylo pro tyto dva vyvážející výrobce vypočteno jedno společné dumpingové rozpětí. Výše dumpingu byla před stanovením jednotné sazby váženého průměru dumpingu pro obě společnosti nejprve vypočtena pro každého z vyvážejících výrobců zvlášť.

(15)     Tato metodika se však lišila od metodiky použité v původním šetření, kde bylo společné dumpingové rozpětí vypočteno redukcí všech údajů týkajících se výroby, ziskovosti a prodejů v Unii u těchto dvou výrobních subjektů. Změna okolností, která odůvodňuje přijetí této změny v metodice, nastala v důsledku výrazné změny v podnikové struktuře skupiny, která umožňuje, pokud jde o prodej a výrobu, identifikaci dané výrobní společnosti v rámci skupiny, což nebylo v původním šetření možné.

(16)     Dále byla v rámci původního šetření provedena úprava podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, jež se týkala nákladů společnosti Interpipe na energie, s cílem přiměřeně zohlednit náklady související s výrobou a prodejem elektrické energie a zemního plynu na Ukrajině. Tato úprava se považovala za nutnou, neboť ceny zemního plynu a elektrické energie na Ukrajině byly v daném období výrazně nižší než průměrné ceny placené v Unii a neodrážely ceny na mezinárodním trhu. Úprava vycházela z průměrných cen zjištěných v Rumunsku, na které se v uvedeném období šetření rovněž vztahovalo.

(17)     Oproti původnímu šetření však není pro účely stávajícího prozatímního přezkumu považováno za nutné provádět úpravu v důsledku cen energií. Šetření prokázalo, že průměrné ceny energií na Ukrajině od původního šetření trvale narůstají, a to rychlejším tempem než průměrné ceny v Evropské unii, čímž dochází k jejich postupnému vyrovnávání. Značný rozdíl v ceně nákladů za energie, jenž byl zjištěn v původním šetření a odůvodňoval úpravu, v současnosti neexistuje.

(18)     Vzhledem k výše uvedenému se v rámci tohoto prozatímního přezkumu nepovažuje za vhodné provádět úpravu s ohledem na ceny energií.

3.2.        Dumping dovozu během období přezkumného šetření

3.2.1.     Běžná hodnota

(19)     V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve u každého vyvážejícího výrobce přezkoumáno, zda byl celkový objem jeho domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do Unie, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie. Šetření prokázalo, že domácí prodeje byly u obou vyvážejících výrobců reprezentativní.

(20)     Dále bylo posuzováno, zda byl prodej každého typu obdobného výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na jeho domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem tohoto typu výrobku prodaného žadatelem na domácím trhu nezávislým odběratelům v období přezkumného šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu jeho prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(21)     Podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení bylo následně zkoumáno, zda lze domácí prodej každého typu výrobku, jenž byl prodáván v reprezentativním množství, považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Za tímto účelem se u každého vyváženého typu výrobku určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření.

(22)     V případě těch typů výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší než náklady a jejichž vážená průměrná prodejní cena byla rovna výrobním nákladům na jednotku nebo vyšší, byla běžná hodnota jednotlivých typů výrobku určena jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový, či nikoli.

(23)     Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala výrobních nákladů na jednotku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období přezkumného šetření.

(24)     Běžná hodnota pro nereprezentativní typy (tj. ty, jejichž domácí prodej představoval méně než 5 % prodeje na vývoz do Unie, nebo ty, jež nebyly na domácím trhu prodávány vůbec) byla vypočtena na základě výrobních nákladů na typ výrobku, k nimž byla přičtena částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. V případě existence domácího prodeje byl pro dotčené typy výrobků použit zisk z běžných obchodních transakcí na domácím trhu pro daný typ výrobku. V případě, že se domácí prodej neuskutečnil, byl použit průměrný zisk. K této změně metodiky došlo v důsledku zprávy týkající se sporu „ES – Losos (Norsko)“[9], kterou v období po původním šetření vydal panel WTO a následně přijal i orgán WTO pro řešení sporů, a v níž se stanoví, že u typů výrobků, pro něž musí být běžná hodnota početně zjištěna, je třeba přihlédnout ke skutečnosti ziskového rozpětí transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku.

(25)     Po zveřejnění konečných závěrů namítli dva vyvážející výrobci, že do jejich celkových nákladů na výrobu dotčeného výrobku během přezkumného období šetření neměly být započítávány náklady spojené s omezením výroby, neboť to podle nich bylo v rozporu s čl. 2 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a v rozporu s účetními zásadami stanovenými podle mezinárodních účetních standardů (IAS) a zejména IAS 2. Je třeba připomenout čl. 2 odst. 5, podle něhož se náklady spojené s výrobou dotčeného výrobku upraví, má-li se za to, že nejsou přiměřeně odráženy v záznamech dotčené strany. Skutečnost, že společnost nevyužívala svou plnou kapacitu, vypovídá o tom, že náklady byly přesto vynaloženy. Tyto náklady byly ve výsledovce obou vyvážejících společností zaznamenány jako náklady a mohly být uvedeny do přímé souvislosti s obdobným výrobkem. Kromě toho se ukázalo, že odkaz na IAS 2 je irelevantní, neboť cílem IAS 2 je stanovit způsob účetního zobrazení zásob, a nikoli stanovit, co má být považováno za výrobní náklady. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(26)     Titíž vyvážející výrobci rovněž uvedli, že některé finanční výdaje plynoucí z půjček a zahrnuté mezi prodejní, správní a režijní náklady neměly být započítány. Uvedli, že tyto půjčky byly určeny na zajištěná likvidity a krátkodobého financování společnosti, a nesouvisely s výrobou dotčeného výrobku. Při inspekci na místě se zjistilo, že úrokové výdaje souvisely převážně s financováním provozního kapitálu. Proto byly úrokové náklady rozděleny mezi všechny výrobky. Vyvážející výrobci nemohli prokázat, že úrokové výdaje byly specificky určeny k jiným účelům, než k financování provozního kapitálu. Oba vyvážející výrobci nemohli předložit žádný další důkaz pro své tvrzení, a proto bylo jejich tvrzení zamítnuto.

3.2.2.     Vývozní cena

(27)     Veškerý vývoz dotčeného výrobku zmíněnými vyvážejícími výrobci do Unie se uskutečňoval prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem ve Švýcarsku a byl určen nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena byla proto stanovena na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.2.3.     Srovnání

(28)     Je nutné opětovně připomenout, že v rámci původního šetření byla podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení vývozní cena upravena, zprostředkoval-li prodej obchodník ve spojení. V rámci tohoto prozatímního přezkumu se však této úpravy nepoužilo, a to v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci Interpipe[10] , ve kterém bylo rozhodnuto o její neoprávněnosti.

(29)     Běžná hodnota a vývozní cena u uvedených dvou vyvážejících výrobců byly srovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny úpravy v případě nákladů na přepravu, slev a rabatů, provizí a nákladů na poskytnutí úvěru.

3.2.4.     Dumpingové rozpětí

(30)     Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byl srovnán vážený průměr běžné hodnoty a vážený průměr vývozní ceny podle typu výrobku na základě ceny ze závodu odděleně pro každého z obou vyvážejících výrobců. Jak bylo uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, bylo pro společnost Interpipe následně stanoveno společné dumpingové rozpětí, které bylo vypočítáno coby jediný vážený průměr sazby dumpingu pro oba vyvážející výrobce v rámci společnosti Interpipe.

(31)     Na základě toho dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí 13,8 %.

4.           TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ

(32)     Žadatel ve své žádosti o částečný prozatímní přezkum uváděl, že změny ve struktuře společnosti a v organizaci výroby, jakož i restrukturalizace organizace prodeje na domácím i vývozním trhu ovlivnila strukturu jeho nákladů, a tudíž stávající sazba antidumpingového cla již není nadále k vyrovnání újmy způsobené dumpingem nezbytná.

(33)     Vzhledem k tomu bylo posuzováno, zda je odůvodněné považovat změnu okolností, která vedla k zahájení tohoto prozatímního šetření, a její důsledky za změnu a důsledky trvalé povahy.

(34)     Šetřením se zjistilo, že hlavním faktorem nižšího dumpingového rozpětí zjištěného v tomto přezkumném šetření jsou změny ve struktuře společnosti, jež zahrnují sloučení dvou výrobních společností a restrukturalizaci organizace prodeje, jež byla zjednodušena. Tyto změny, jež ovlivnily strukturu nákladů žadatele, pokud jde o výrobu a prodej dotčeného výrobku, mají strukturální povahu, a tudíž není pravděpodobné, že by se v dohledné době změnily. Kromě toho nebyly zjištěny žádné indicie, které by svědčily o výraznějším kolísání cen žadatele.

(35)     Proto byl učiněn závěr, že tyto změny jsou trvalé povahy a že zachování stávajících opatření na jejich současné výši již není nutné.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Položka týkající se společnosti LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (Interpipe NTRP) v tabulce v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 585/2012 se nahrazuje tímto:

LLC Interpipe Niko Tube a OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (Interpipe NTRP) || 13,8 % || A743

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[2]               Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 4.

[3]               Rozsudek ze dne 10. března 2009, věc T-249/06, Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube ZAT a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant VAT v. Rada Evropské unie (Interpipe v. Rada).

[4]               Rozsudek ze dne 16. února 2012, spojené věci C-191/09 P a C-200/09 P, Rada Evropské unie v. Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube ZAT a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant VAT (Rada v. Interpipe).

[5]               Úř. věst. L 165, 26.6.2012, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 174, 4.7.2012, s. 5.

[7]               Úř. věst. C 223, 29.7.2011, s. 8.

[8]               Hodnota CEV se stanoví v souladu s technickou zprávou, 1967, IIW dok. IX-555-67, vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).

[9]               WT/DS337/R ze dne 16. listopadu 2007 – přijatá orgánem pro řešení sporů dne 15. ledna 2008.

[10]             Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. února 2012, spojené věci C-191/09 P a C-200/09 P, Rada Evropské unie v. Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube ZAT a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant VAT (Rada v. Interpipe).