DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1. Obecné souvislosti

Nadace hrají v EU, zejména v občanské společnosti, významnou roli. Svými rozmanitými činnostmi v mnoha oblastech podporují základní hodnoty a cíle Unie, jako je respektování lidských práv, ochrana menšin, zaměstnanost a sociální pokrok, ochrana a zlepšování životního prostředí či podpora vědeckého a technického pokroku. V těchto souvislostech významným způsobem přispívají k dosažení ambiciózních cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění vytýčených strategií Evropa 2020[1]. Posilují také a usnadňují aktivnější zapojení občanů a občanské společnosti do evropského projektu. Avšak při výkonu svých činností narážejí na různé překážky po celé EU.

Sdělení k Aktu o jednotném trhu[2] přijatém v dubnu 2011 upozornilo na potřebu skoncovat s roztříštěností trhu a odstranit překážky a zábrany pro volný pohyb služeb, pro inovace a tvořivosti, aby se zajistily růst a zaměstnanost a podpořila konkurenceschopnost. Zdůraznilo význam posilování důvěry občanů v jednotný trh a potřeby zajistit, aby všechny jeho výhody plynuly ve prospěch občanů. V souvislosti s tím, jak nadace přispívají k sociální ekonomice a financování veřejně prospěšných inovativních iniciativ, Akt o jednotném trhu vyzývá, aby se odstranily překážky, s nimiž se nadace při svých činnostech na přeshraničním základě setkávají. Stejná výzva byla učiněna ve Zprávě o občanství EU za rok 2010: „odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“[3], která zdůraznila význam posílení evropského rozměru činností veřejně prospěšných nadací s cílem podpořit občanskou akci na úrovni EU.

Ve sdělení o „iniciativě pro sociální podnikání“ (ISP) ze dne 25. října 2011[4] Komise rovněž vyzdvihla význam rozvoje evropských právních forem pro subjekty působící v sektoru sociální ekonomiky (např. nadace, družstva nebo vzájemné společnosti). ISP ve sdělení usiluje o podporu rozvoje podniků, které se prostřednictvím svých činností zaměřují především na sociální dopad a svými akcemi rovněž oslovují a podporují takové subjekty sociální ekonomiky (včetně nadací), jež splňují všeobecná kritéria pro „sociální podnikání“ stanovená v daném sdělení.

V reakci na Akt Komise o jednotném trhu Evropský parlament vyzval ve svém usnesení k zavedení příslušného právního rámce pro nadace (jakož i pro vzájemné společnosti a sdružení). V písemném prohlášení 84/2010 z března 2011 podpořil zavedení statutů pro tyto právnické osoby a v předcházejících usneseních z let 2009 a 2006[5] vybídl Komisi, aby své úsilí směřovala k tomuto cíli. Evropský hospodářský a sociální výbor prosadil statut ve stanovisku z vlastní iniciativy z roku 2010[6], ve kterém přiblížil své úvahy o tom, jak by se měl takový statut vytvořit, a výbor regionů podpořil oznámení Komise o iniciativě týkající se nadací v Aktu o jednotném trhu[7].

1.2. Odůvodnění a cíle návrhu

Nadace nemohou v EU účinně směrovat finanční prostředky na přeshraničním základě. Pokud se nadace rozhodnou působit v zahraničí, musí vynaložit část shromážděných zdrojů na právní poradenství a splnění právních a správních požadavků stanovených různými vnitrostátními právními předpisy.

Tato iniciativa vytváří novu evropskou právní formu, která má usnadnit zakládání nadací a jejich činnost na jednotném trhu. Nadace tak budou moci na přeshraničním základě v rámci EU účinněji směrovat soukromé finanční prostředky pro veřejně prospěšné účely. To by mělo následně vést – například v důsledku nižších nákladů pro nadace – k většímu objemu finančních prostředků, jež budou dostupné pro veřejně prospěšné činnosti, a tudíž mít pozitivní dopad na veřejný zájem evropských občanů a hospodářství EU jako celek.

Cílem tohoto návrhu není zabývat se konkrétní situací politických nadací přidružených k politickým stranám na evropské úrovni. Na tyto nadace se od roku 2007 vztahují zvláštní pravidla podle práva EU, zejména pokud jde o jejich přístup k financování prostředky EU (spolu s politickými stranami na evropské úrovni)[8]. Komise nyní tato pravidla reviduje a v průběhu roku 2012 přijme legislativní návrh jejich novely[9].

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Při přípravě současného návrhu se Komise široce opírala o externí poradenství a rozsáhle spolupracovala s různými zainteresovanými subjekty.

V roce 2008 byla nejprve provedena a zveřejněna studie proveditelnosti, již vypracovalo konsorcium hamburského Institutu Maxe Plancka pro zahraniční a mezinárodní právo soukromé a Univerzity v Heidelbergu (středisko pro sociální investice)[10], ve které byl statut evropské nadace (upravující daňové otázky či nikoliv) navržen jako upřednostňovaná varianta politiky pro řešení zjištěných problémů.

Následně Komise uspořádala v období od února do května 2009 veřejnou konzultaci o doporučeních studie proveditelnosti. Zatímco nadace vyjádřily statutu silnou podporu, vnitrostátní orgány a do jisté míry i obchodní organizace byly ohledně potřeby a proveditelnosti takové právní formy skeptičtější. Obecnější konzultace o sdělení „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ v letech 2010–2011 rovněž ukázala silný zájem o statut ze strany neziskového sektoru.

Kromě toho Komise shromáždila další informace o konkrétních problémech, s nimiž se setkala při dvoustranných jednáních s nadacemi, a to zejména během „Evropského týdne nadací“ konaného v červnu 2010 a prostřednictvím kontaktů se Střediskem evropských nadací (SEN).

Komise rovněž shromáždila informace o příslušných vnitrostátních právních předpisech prostřednictvím dotazníků od vnitrostátních orgánů a na základě následných jednání v rámci skupiny odborníků na právo obchodních společností (CLEG)[11] konaných v letech 2009, 2010 a 2011. Mnoho členských států vyjádřilo ohledně potřeby nových právních forem včetně formy pro nadace výhrady.

Při přípravě návrhu Komise zohlednila výše uvedené připomínky a obavy tak, že vycházela z analýzy potřeb nadací a z analýzy vnitrostátních právních systémů a volila taková řešení (např. z hlediska rozsahu iniciativy), u kterých by se mohlo snadněji dospět ke kompromisu vzhledem k rozmanitosti vnitrostátních právních předpisů.

Posouzení dopadů vycházelo z dat shromážděných výše uvedeným způsobem. Celkovým zjištěným problémem byla skutečnost, že v důsledku rozmanitosti vnitrostátních občanskoprávních a daňových pravidel jsou přeshraniční operace nadací nákladné a nepružné a proto se přeshraniční směrování finančních prostředků skrze nadace pro veřejně prospěšné účely převážně nevyužívá. Konkrétnější zjištěné problémy zahrnovaly nejistotu nadací ohledně jejich uznání za veřejně prospěšné v jiných členských státech, náklady na shromažďování a rozdělování finančních prostředků na přeshraničním základě a omezené přeshraniční dary.

Zvažovaly se tyto možnosti: 1) žádná nová politická akce na úrovni EU; 2) informační kampaň a dobrovolná charta kvality; 3) statut evropské nadace (upravující daňové otázky či nikoliv); 4) omezená harmonizace právních předpisů o nadacích.

Možnost žádné politické akce by počítala s probíhajícími iniciativami, včetně případů nesplnění povinnosti a práce v daňové oblasti, zajišťujícími úplnost provedení směrnice o službách, s nelegislativními iniciativami v oblasti výzkumu a iniciativami nadačního sektoru na podporu přeshraničních darů.

V případě informační kampaně by se usilovalo o zlepšení znalostí nadací o jejich právech a povinnostech podle vnitrostátních právních předpisů při výkonu jejich činností na přeshraničním základě. Kromě toho by charta kvality, kterou by nadace připravily na základě dobrovolnosti, a přidružená „značka evropské kvality“, již by nadace udělovaly v souladu s chartou, měly zajistit kvalitu a důvěryhodnost činností nadací.

Možnost statutu evropské nadace neupravující daňové otázky navrhuje alternativní právní formu pro nadace, která by nevyžadovala změny stávajících forem vnitrostátních nadací, a její použití by bylo dobrovolné. Statut by stanovil určité požadavky (např. minimální počáteční kapitál, veřejně prospěšné účely, tak jak jsou dohodnuté ve většině členských států), aby se nadace mohla stát evropskou nadací.

Možnost statutu evropské nadace upravující daňové otázky by navíc požadovala, aby členské státy vnímaly evropskou nadaci jako rovnocennou tuzemským veřejně prospěšným nadacím a udělily jí tudíž stejné daňové výhody, jaké poskytují těmto tuzemským nadacím. Stejné řešení by se týkalo dárců a beneficientů evropské nadace.

Omezená harmonizace právních předpisů o nadacích by znamenala sladění těch požadavků, které nadace musí splnit, aby se mohly zaregistrovat a vykonávat svoji činnost v zahraničí, tj. sladění přijatelných účelů veřejně prospěšné nadace, minimálního kapitálu, registračních požadavků a určitých aspektů vnitřního řízení. Členské státy by nadacím splňujícím jednotná kritéria musely umožnit působit ve své zemi, aniž by jim ukládaly jakékoli další požadavky. Zvažovaly se rovněž možnosti rozsáhlejší harmonizace vnitrostátních právních předpisů o nadacích a harmonizace daňového režimu pro nadace a jejich dárce.

Analýza dopadů navrhovaných možností ukázala, že statut evropské nadace s automatickým uplatněním nediskriminačního zdaňování by byl nejvhodnější volbou odstraňující přeshraniční překážky pro nadace a dárce a podporující účinné směrování finančních prostředků pro veřejně prospěšné účely.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 3.1. Právní základ

Právním základem navrženého nařízení statutu evropské nadace je článek 352 SFEU, který poskytuje náležitý právní základ, zatímco žádné jiné ustanovení ve Smlouvě neuděluje institucím EU nezbytné pravomoci k přijetí opatření.

Článek 352 představuje právní základ zvolený pro stávající evropské právní formy v oblasti práva obchodních společností, tj. evropskou společnost, evropské zájmové hospodářské sdružení, evropskou družstevní společnost. Evropský soudní dvůr potvrdil své rozhodnutí[12] o evropské družstevní společnosti, že článek 352 přestavuje správný právní základ.

3.2. Subsidiarita a proporcionalita

Navržené opatření plně dodržuje zásadu subsidiarity. Opatření EU je zapotřebí, aby se odstranily současné vnitrostátní překážky a omezení, na něž nadace při výkonu svých činností v celé EU narážejí. Současná situace svědčí o tom, že se problém náležitě neřeší na vnitrostátní úrovni a že jeho přeshraniční charakter vyžaduje společný rámec, aby se zvýšila mobilita nadací. Opatření ze strany samotných členských států by neumožnilo, aby jednotný trh přinášel občanům EU optimální výsledky. Tato iniciativa poskytuje nadacím možnost zvolit si navrženou evropskou právní formu a realizovat své přeshraniční činnosti snazším způsobem.

Navržené opatření by bylo přiměřené a nepřekročilo by rámec toho, co je nezbytné k uspokojivému dosažení stanovených cílů, tudíž by bylo v souladu s principem proporcionality. Usiluje o vytvoření nové právní formy vedle vnitrostátních forem, zatímco různé stávající vnitrostátní právní předpisy ponechává beze změny. Na členských státech by ponechalo volbu a rozsah, aby prosazovaly a rozvíjely své vnitrostátní právní formy. Pokud jde o zdanění, nový soubor harmonizovaných pravidel by navíc nenahrazoval právní předpisy členských států o daňovém režimu pro veřejně prospěšné nadace (a jejich dárce), ale pouze by zajišťoval, aby stávající pravidla byla automaticky platná pro evropskou nadaci (a její dárce). Navržené opatření by odstranilo největší překážky, se kterými se nadace setkávají při své činnosti v zahraničí, aniž by vyčerpávajícím způsobem stanovovalo všechna pravidla použitelná pro evropskou nadaci a aniž by zavádělo nový soubor daňových pravidel.

3.3. Volba právních nástrojů

Nařízení je nejvhodnějším řešením, aby se zajistila jednotnost statutu ve všech členských státech, jelikož evropská právní forma vyžaduje jednotné a přímé uplatňování pravidel v celé EU.

4. PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ NÁVRHU

Kapitola I (Obecná ustanovení) obsahuje předmět, pravidla použitelná pro FE a soubor definic, aby se zajistila jasná formulace podmínek použitých pro účely nařízení.

Stanovuje hlavní rysy FE: FE je subjekt s veřejně prospěšným účelem, právní subjektivitou a plnou právní způsobilostí ve všech členských státech EU; má přeshraniční povahu na základě svých činností, nebo má statutární cíl vykonávat činnosti nejméně ve dvou členských státech; její počáteční kapitál činí nejméně 25 000 euro. FE se smí zapojit do ekonomických činností, pokud podle nařízení použije zisk v souladu se svým veřejně prospěšným účelem (účely). Vyčerpávající seznam veřejně prospěšných účelů uznaných podle občanskoprávních a daňových právních předpisů ve většině členských států se uvádí z důvodů právní jistoty.

Kapitola II (Založení) stanovuje způsoby založení FE, minimální obsah stanov a registrační požadavky.

Co se týče založení, FE lze založit ex nihilo (na základě závěti, notářského zápisu nebo písemného prohlášení jakékoli fyzické osoby a/nebo právní osoby (osob) nebo veřejného subjektu (subjektů) v souladu s platnými vnitrostátními předpisy), sloučením veřejně prospěšných subjektů zákonně zřízených v jednom nebo více členských státech nebo přeměnou vnitrostátního veřejně prospěšného subjektu zákonně zřízeného v členském státě na FE.

Kapitola stanovuje seznam listin a údajů, které by se měly přiložit k žádosti o registraci a které by se měly zveřejnit. V zájmu usnadnění procesu registrace jsou rejstříky navíc povinné v souvislosti s listinami a údaji FE navzájem spolupracovat.

Kapitola III (Organizace evropské nadace) stanovuje pravidla pro správní radu, výkonné ředitele a dozorčí radu včetně střetů zájmů. S cílem zajistit spolehlivost a důvěryhodnost musí FE uplatňovat vysoké standardy transparentnosti a odpovědnosti.

Kapitola IV (Sídlo a jeho přemístění). FE může přemístit své sídlo do jiného členského státu, přičemž si zachová právní subjektivitu a nemusí být zrušena.

Kapitola V (Zapojení zaměstnanců a dobrovolníků) obsahuje pravidla týkající se informování a projednávání se zaměstnanci a dobrovolníky v souladu s relevantními předpisy EU. Návrh neobsahuje pravidla pro účast zaměstnanců v radě, jelikož taková účast na úrovni rady ve veřejně prospěšných subjektech existuje ve velmi málo členských státech.

Kapitola VI (Zrušení FE). Nařízení dovoluje přeměnu FE zpět na veřejně prospěšný subjekt spadající do působnosti právních předpisů členského státu, v němž má sídlo, pod podmínkou, že je přeměna podle stanov FE přípustná. Obsahuje rovněž pravidla pro zrušení v případech, kdy FE dosáhla svého účelu, nebo jej dosáhnout nemůže, kdy období, na které byla založena, vypršelo, nebo kdy přišla o celý svůj kapitál.

Kapitola VII (Dohled členských států) poskytuje velké pravomoci příslušným vnitrostátním dozorovým orgánům, aby mohly účinně dohlížet na činnosti veřejně prospěšných subjektů, za něž nesou odpovědnost. Mají například pravomoc schvalovat změnu účelu FE, prošetřovat záležitosti FE, vydávat varování správní radě a nařizovat správní radě, aby dodržovala stanovy FE, nařízení a příslušné vnitrostátní právní předpisy, odvolat člena rady či navrhnout jeho odvolání soudu nebo zrušit FE či navrhnout její likvidaci soudu. Dozorové orgány jsou rovněž povinné vzájemně spolupracovat a vyměňovat si informace, zahrnuta jsou rovněž pravidla ohledně spolupráce rejstříků a dozorových orgánů s daňovými orgány.

Kapitola VIII (Daňový režim). Nařízení stanovuje automatické použití stejných daňových výhod pro FE a její dárce, jaké jsou poskytovány tuzemským veřejně prospěšným subjektům. Důvodem toho je, aby členské státy vnímaly FE jako rovnocenné tuzemským veřejně prospěšným subjektům podle právních předpisů dotyčných členských států. S dárci a příjemci FE by se mělo zacházet podle stejného principu.

Kapitola IX (Závěrečná ustanovení) ukládá členským státům, aby stanovily pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijaly veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Nařízení obsahuje ustanovení o revizi.

5. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Evropské unie.

6. DALŠÍ INFORMACE

Navržené nařízení je významné pro Evropský hospodářský prostor.

2012/0022 (APP)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o statutu evropské nadace (FE)

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 352 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu[13],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[14],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[15],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Veřejně prospěšné subjekty podporují svými rozmanitými činnostmi v mnoha oblastech základní hodnoty a cíle Unie, jako je respektování lidských práv, ochrana menšin, zaměstnanost a sociální pokrok, ochrana, zachování a zlepšování životního prostředí či podpora vědeckého a technického pokroku.

(2) Právní rámec, ve kterém veřejně prospěšné subjekty vykonávají své činnosti v Unii, je založený na vnitrostátních právních předpisech bez harmonizace na úrovni Unie. Mezi občanskoprávními a daňovými právními předpisy v jednotlivých členských státech navíc existují podstatné rozdíly. V důsledku těchto rozdílů jsou přeshraniční operace veřejně prospěšných subjektů nákladné a nepružné. To má za následek, že se přeshraniční směrování finančních prostředků pro veřejně prospěšné účely převážně nevyužívá.

(3) Vzhledem k problémům, se kterými se veřejně prospěšné subjekty setkávají, a ke skutečnosti, že neexistuje žádná jiná evropská právní forma, kterou by mohly pro své činnosti použít, by měla být stanovena evropská forma navržená zvlášť pro takové subjekty, kterou by bylo možné vytvářet v celé Unii. Tato právní forma by měla být v celé Unii co nejjednotnější, aby co nejlépe podporovala přeshraniční veřejně prospěšné činnosti.

(4) Evropský parlament přijal usnesení dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro Evropany[16], dne 19. února 2009 o sociální ekonomice[17] a dne 4. července 2006 o nedávném vývoji a vyhlídkách v oblasti práva společností[18], a dne 10. března 2011 vydal písemné prohlášení o vytvoření evropských stanov pro vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace[19], ve kterém vyzval k vytvoření statutu evropské nadace.

(5) Evropský hospodářský a sociální výbor vydal dne 28. dubna 2010 stanovisko o statutu evropské nadace[20]. Výbor regionů vydal dne 1. dubna 2011 stanovisko k Aktu o jednotném trhu[21]. Obě stanoviska podpořila iniciativu Komise zřídit statut evropské nadace.

(6) Evropská nadace (dále jen „FE“) by se měla řídit hmotněprávními předpisy stanovenými tímto nařízením a stanovami FE. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů použitelná pro veřejně prospěšné subjekty by se měla vztahovat na záležitosti, které nejsou tímto nařízením nebo stanovami FE upraveny nebo které jsou jimi upraveny jen částečně.

(7) FE by měla podporovat pouze veřejně prospěšné účely chápané jako výhoda plynoucí široce definované skupině beneficientů. Jelikož se činnosti veřejně prospěšných subjektů zaměřují na oblasti, které jsou významné pro evropské občany a evropské hospodářství, přinesla by taková oblast působnosti nejvyšší sociální, hospodářské a environmentální výhody. V zájmu zajištění právní jistoty by veřejně prospěšné účely měly být definovány na základě vyčerpávajícího seznamu účelů.

(8) Hlavním účelem statutu je odstranit překážky, se kterými se nadace setkávají při své činnosti v zahraničí v rámci Unie. Proto by se opatření Unie mělo zaměřit na takové veřejně prospěšné subjekty, které činnosti v jiných členských státech již vykonávají nebo, jak mají uvedené ve svých stanovách, tak zamýšlejí.

(9) FE by měla disponovat aktivy určité minimální hodnoty, aby působila důvěryhodně pro dárce a veřejné orgány, prokázala vážnost svého účelu a zamezila zneužití právní formy. Požadavek na minimální hodnotu aktiv by však neměl mít za následek, že zřízení evropské nadace bude příliš nákladné a použití takové právní formy tak bude obtížnější.

(10) V zájmu plné funkčnosti by FE měla mít právní subjektivitu a plnou právní způsobilost ve všech členských státech a měla by být schopna vykonávat jakékoli činnosti nezbytné pro naplnění jejího veřejně prospěšného účelu, pokud jsou v souladu s jejími stanovami a tímto nařízením.

(11) Způsobilost vykonávat ekonomické činnosti, které mohou, ale nemusejí souviset s jejím veřejně prospěšným účelem, by FE zajistila podstatný zdroj financí a prostředků ke zvyšování zdrojů dostupných pro veřejně prospěšné účely, a měla by být povolena. V zájmu zajištění řádného užívání aktiv a přiměřené ochrany věřitelů by však měl být stanoven práh pro povolené ekonomické činnosti, jež nesouvisejí s veřejně prospěšným účelem.

(12) Aby FE mohla vykonávat své přeshraniční činnosti, měla by mít v případě potřeby právo na usazení ve smyslu článku 49 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(13) V zájmu široké přístupnosti FE investorům a nadacím by mělo být možné vytvořit FE ex nihilo, sloučením veřejně prospěšných subjektů nebo přeměnou vnitrostátního veřejně prospěšného subjektu na FE. Aby se vytvoření FE přeměnou nebo sloučením usnadnilo, mělo by nařízení stanovit pravidla pro jejich příslušné postupy. Sloučení veřejně prospěšných subjektů se sídlem ve stejném členském státě by se měla řídit předpisy dotyčného členského státu.

(14) Aby veřejně prospěšné subjekty nebyly zbytečně zatěžovány, měly by být náležitosti registrace FE omezeny na požadavky, jež jsou nezbytné k zajištění právní jistoty. Vnitrostátní rejstříky by měly své zapsané FE oznámit Komisi.

(15) S cílem umožnit FE používat právní struktury, které lze přizpůsobit jejím potřebám a velikosti a které jsou schopné se vyvíjet s rozvojem činnosti, by FE měla mít volnost se ve svých stanovách rozhodnout pro vnitřní organizaci, jež nejlépe odpovídá jejím potřebám. Nařízením by však měla být stanovena některá závazná pravidla řízení, zejména pravidla pro roli a povinnosti správní rady a minimální počet jejích členů. FE by měla být schopna zřídit dozorčí radu nebo jiné řídicí orgány. V zájmu podpory nezávislých stanovisek a kritického pohledu by správní rada a dozorčí rada FE měly být dostatečně rozmanité co do věku, pohlaví, vzdělání a profesních zkušeností. Zvlášť významné je vyvážené zastoupení žen a mužů, má-li být zajištěno adekvátní zastoupení obyvatelstva. Vzhledem k rozdílům mezi vnitrostátními režimy by se odpovědnost ředitelů měla řídit platnými vnitrostátními právními předpisy.

(16) Je nezbytné, aby svá aktiva FE používala na podporu svého veřejně prospěšného účelu. Měla by být stanovena jednoznačná pravidla, aby se předešlo jakémukoli střetu zájmů, jenž by tuto zásadu ohrozil. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že nejen skutečný střet zájmů, ale rovněž pouhé zdání střetu zájmů může mít dopad na pověst a dobré jméno FE.

(17) V zájmu spolehlivosti a důvěryhodnosti musí FE uplatňovat vysoké standardy transparentnosti a odpovědnosti. FE by měla vést záznamy o svých finančních transakcích a výročních účetních závěrkách. U těchto závěrek by měla být provedena kontrola v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 2006/43ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. května 2006 o povinném auditu výročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS[22], a tyto závěrky by se měly zveřejnit.

(18) S cílem umožnit FE získat plný užitek z jednotného trhu by mělo být možné přemístit její sídlo z jednoho členského státu do jiného.

(19) Na FE by měl vzhledem k její zvláštní charakteristice dohlížet státní dozorový orgán. To v současné době platí ve všech členských státech pro vnitrostátní veřejně prospěšné subjekty. V zájmu využití postupů již vypracovaných vnitrostátními orgány by se dohled měl uskutečňovat na vnitrostátní úrovni. Nařízení by mělo stanovit minimální, avšak silné pravomoci dohledu, aby se zaručily patřičné a dostatečně jednotné pravomoci pro dozorové orgány v celé Unii. V zájmu účinnosti dohledu by se měla zajistit spolupráce mezi dozorovými orgány členských států.

(20) Členské státy mají široký prostor při rozhodování o daňovém režimu použitelném pro veřejně prospěšné subjekty a jejich dárce, co se týče daně z příjmu a daně z kapitálových zisků, darovací a dědické daně, majetkové a pozemkové daně, daně z převodu, poplatků za registraci, kolkovného a obdobných daní. Současně je nezbytné zajistit, aby členské státy neznevýhodňovaly zahraniční veřejně prospěšné subjekty a jejich dárce.

(21) Mnoho členských států stanovuje pro veřejně prospěšné subjekty a jejich dárce výhodnější daňový režim. Proto by se v zájmu zajištění co nejvyšší přidané hodnoty pro veřejně prospěšné subjekty v Unii měla FE těšit stejným daňovým výhodám, které členský stát, v němž má FE sídlo, poskytuje tuzemským veřejně prospěšným subjektům. Takový nediskriminační režim by měl platit rovněž pro dárce a příjemce FE na vnitrostátní i přeshraniční úrovni. Tento režim by se měl za všech okolností použít bez jakékoli potřeby ze strany FE nebo jejích dárců či příjemců prokazovat, že FE je rovnocenná tuzemským veřejně prospěšným subjektům.

(22) Členské státy by měly přiznat FE stejný daňový režim pro jejich ekonomické činnosti, včetně povolených nesouvisejících činností, jako tuzemským veřejně prospěšným subjektům. Jakýkoli zvýhodněný daňový režim pro ekonomické činnosti včetně povolených nesouvisejících ekonomických činností by měl dodržovat ustanovení Smlouvy týkající se hospodářské soutěže, včetně předpisů o státní podpoře.

(23) Musí být přijata ustanovení, aby se v situacích, kdy FE má významný počet zaměstnanců v různých členských státech, zaručilo právo zaměstnanců FE být informován a konzultován na odpovídající mezinárodní úrovni. S cílem zajistit vhodnost pro konkrétní situaci každé FE by praktická opatření pro mezinárodní informování a projednávání se zaměstnanci měla být stanovena především na základě dohody mezi stranami FE, nebo v případě její neexistence na základě uplatnění souboru podpůrných ustanovení obsažených ve směrnici 2009/38/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců, případně na základě postupu pro informování a projednání se zaměstnanci používaného v podnicích působících na území Společenství a ve skupinách podniků působících na území Společenství[23]. Vzhledem k významu dobrovolnictví v nadacích by do informačního a konzultačního procesu v FE měli být zapojeni dlouhodobě spolupracující dobrovolníci.

(24) V zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly zajistit, že ustanovení, která přijmou ve vztahu k tomuto nařízení, nebudou mít za následek nepřiměřená regulační omezení s ohledem na FE nebo diskriminační režim pro FE ve srovnání s veřejně prospěšnými subjekty spadajícími do působnosti vnitrostátních právních předpisů.

(25) Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce použitelné při porušení ustanovení tohoto nařízení, včetně nedodržení povinnosti upravit ve stanovách FE věci předepsané tímto nařízením, a měly by zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(26) Smlouva o fungování Evropské unie nestanoví k přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci, než jsou pravomoci uvedené v článku 352.

(27) Jelikož cílů navrhovaného opatření, aby se usnadnily přeshraniční činnosti veřejně prospěšných subjektů, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států vzhledem k tomu, že zahrnují vytvoření formy veřejně prospěšného subjektu se společnými znaky v celé Unii, a z důvodu rozsahu uvedeného opatření jich lze proto lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(28) Tímto nařízením zůstávají nedotčena pravidla pro politické nadace na evropské úrovni stanovená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni[24],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Předmět, použitelná pravidla a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podmínky, jimiž se řídí zakládání a činnost Evropské nadace (Fundatio Europaea, dále jen „FE“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)           „aktivy“ se rozumí jakýkoli hmotný nebo nehmotný zdroj, který lze vlastnit nebo ovládat za účelem vytváření hodnoty;

2)           „nesouvisející ekonomickou činností“ se rozumí ekonomická činnost FE, která neslouží přímo veřejně prospěšnému účelu veřejně prospěšného subjektu;

3)           „závětí“ se rozumí právní akt podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, v němž má zůstavitel bydliště, ve kterém se uvádí, jak bude majetek zůstavitele spravován a rozdělen po jeho smrti;

4)           „veřejným subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt bez ohledu na to, zda je, či není zákonnou součástí orgánů státní, vnitrostátní, regionální nebo místní správy, nebo jiného zákonně zřízeného veřejného orgánu, který poskytuje veřejné služby nebo vykonává veřejné funkce na základě zákona;

5)           „veřejně prospěšným subjektem“ se rozumí nadace s veřejně prospěšným účelem a/nebo podobná veřejně prospěšná právnická osoba nevyžadující členství vytvořená podle právních předpisů jednoho z členských států;

6)           „domovským členským státem“ se rozumí členský stát, ve kterém má FE sídlo bezprostředně před přemístěním svého sídla do jiného členského státu;

7)           „hostitelským členským státem“ se rozumí členský stát, do kterého je přemístěno sídlo FE.

Článek 3

Pravidla použitelná pro FE

1. FE se řídí tímto nařízením a stanovami FE.

2. Ve věcech, které nejsou upraveny tímto nařízením a/nebo stanovami FE, nebo jsou jimi upraveny jenom částečně, se FE řídí těmito pravidly:

(a) ustanoveními přijatými členskými státy v zájmu zajištění účinného uplatňování tohoto nařízení.

(b) ve věcech, na které se nevztahuje bod a), ustanoveními vnitrostátních právních předpisů použitelnými na veřejně prospěšné subjekty.

Článek 4

Zveřejňování

1. Informace týkající se FE, které musejí být podle tohoto nařízení zveřejněny, se zveřejní podle platných vnitrostátních předpisů způsobem, jenž je snadno přístupný veřejnosti.

2. Obchodní dopisy a objednávkové listy FE bez ohledu na to, zda jsou v papírové nebo elektronické formě, popřípadě internetové stránky FE obsahují tyto údaje:

(a) informace nezbytné k identifikaci rejstříku uvedeného v čl. 22 odst. 1 a číslo zápisu FE do tohoto rejstříku;

(b) název FE, členský stát, ve kterém má FE sídlo, adresu jejího sídla, a

(c) případně skutečnost, že FE se nachází v úpadkovém řízení či v řízení o zrušení.

Oddíl 2

obecné požadavky na FE

Článek 5

Veřejně prospěšný účel

1. FE je samostatným subjektem s veřejně prospěšným účelem.

2. FE slouží obecně veřejnému zájmu.

Může být vytvořena pouze pro tyto účely, na něž jsou neodvolatelně určena její aktiva:

(a) umění, kultury nebo ochrany historických památek;

(b) ochrany životního prostředí;

(c) občanských nebo lidských práv;

(d) odstranění diskriminace z důvodu pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, sexuální orientace nebo jakékoli jiné zákonně popsané formy diskriminace;

(e) sociální péče včetně předcházení chudobě či pomoci chudým;

(f) humanitární pomoci nebo podpory při katastrofách;

(g) rozvojové pomoci a rozvojové spolupráce;

(h) pomoci uprchlíkům nebo přistěhovalcům;

(i) ochrany a podpory dětí, mládeže nebo starších osob;

(j) pomoci zdravotně postiženým osobám nebo jejich ochrany;

(k) ochrany zvířat;

(l) vědy, výzkumu a inovací;

(m) vzdělávání a odborné přípravy;

(n) porozumění Evropě a mezi národy;

(o) zdraví, dobrých životních podmínek a zdravotní péče;

(p) ochrany spotřebitelů;

(q) pomoci zranitelným a znevýhodněným osobám nebo jejich ochrany;

(r) rekreačních sportů;

(s) podpory infrastruktury pro veřejně prospěšné organizace.

Článek 6

Přeshraniční prvek

V okamžiku registrace vykonává FE činnosti nejméně ve dvou členských státech, anebo má takový statutární cíl.

Článek 7

Aktiva

3. Aktiva FE se vyjadřují v eurech.

4. FE má aktiva rovnající se nejméně 25 000 EUR.

Článek 8

Odpovědnost

Odpovědnost FE je omezena jejími aktivy.

Oddíl 3

Právní subjektivita a právní způsobilost

Článek 9

Právní subjektivita

FE má právní subjektivitu ve všech členských státech.

FE nabývá právní subjektivitu dnem, kdy je zapsána do rejstříku podle článků 21, 22 a 23.

Článek 10

Právní způsobilost

1. FE má plnou právní způsobilost ve všech členských státech.

FE má veškerá práva nezbytná k výkonu svých činností, včetně práva na vlastnictví hmotného a nehmotného majetku, udělování grantů, získávání finančních prostředků, přijímání a držení darů jakéhokoli druhu včetně akcií a dalších převoditelných cenných papírů, pozůstalostí a věcných darů jakéhokoli zákonného původu včetně darů ze třetích zemí.

V případě potřeby pro výkon svých činností má FE právo na usazení v kterémkoli členském státě.

2. FE může sledovat svůj cíl jakýmkoli zákonným způsobem podle svých stanov, jenž je v souladu s jejím veřejně prospěšným účelem a tímto nařízením.

3. FE může vykonávat své činnosti v jakékoli třetí zemi, pokud to neomezují její stanovy.

Článek 11

Ekonomické činnosti

1. Pokud to neomezují stanovy FE, je FE způsobilá a svobodná k výkonu obchodní činnosti nebo jiných ekonomických činností za předpokladu, že se jakýkoli zisk použije výhradně v souladu s jejím veřejně prospěšným účelem (účely).

2. Ekonomické činnosti nesouvisející s veřejně prospěšným účelem FE jsou dovolené do výše 10 % ročního čistého obratu FE s tím, že výsledky z nesouvisejících činností se v účetnictví uvádějí odděleně.

Kapitola II

Založení

Oddíl 1

způsoby založení

Článek 12

Způsoby založení

1. FE může být vytvořena jedním z těchto způsobů:

(a) na základě závěti jakékoli fyzické osoby podle článku 13;

(b) na základě notářského zápisu nebo písemného prohlášení jakékoli fyzické a/nebo právnické osoby (osob) nebo veřejného subjektu (subjektů) v souladu s platnými vnitrostátními předpisy podle článku 13;

(c) sloučením veřejně prospěšných subjektů zákonně zřízených v jenom nebo více členských státech podle článků 14, 15 a 16;

(d) přeměnou vnitrostátního veřejně prospěšného subjektu zákonně zřízeného v členském státě na FE podle článků 17 a 18.

2. FE se zakládá na dobu neurčitou, nebo pokud je tak výslovně stanoveno v jejích stanovách, na dobu určitou v trvání nejméně dvou let.

Článek 13

Založení na základě závěti, notářského zápisu nebo písemného prohlášení

Závět, notářský zápis nebo písemné prohlášení minimálně:

(a) vyjadřují záměr zřídit FE;

(b) vyjadřují záměr poskytnout prostředky FE;

(c) stanovují počáteční aktiva FE;

(d) stanovují veřejně prospěšný účel FE.

Článek 14

Založení sloučením

1. FE může být vytvořena sloučením veřejně prospěšných subjektů zákonně zřízených v jednom nebo více členských státech za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

(a) sloučení vnitrostátních veřejně prospěšných subjektů je povolené podle platných vnitrostátních předpisů;

(b) sloučení je povolené podle stanov obou spojujících se subjektů.

2. O sloučení rozhoduje správní rada každého spojujícího se subjektu. Rozhodnutí splňuje kvorum a požadavky na většinu, jež platí pro vnitrostátní veřejně prospěšný subjekt, který se chce spojit s jiným vnitrostátním veřejně prospěšným subjektem, nebo v případě, že taková pravidla neexistují, splňuje požadavky, které platí pro vnitrostátní veřejně prospěšný subjekt, který chce změnit své stanovy.

3. Aniž je dotčen článek 16, sloučení veřejně prospěšných subjektů zákonně zřízených ve stejném členském státě se uskutečňuje podle platných vnitrostátních právních předpisů.

Sloučení veřejně prospěšných subjektů zákonně zřízených v různých členských státech se uskutečňuje podle článku 15.

Článek 15

Žádost o přeshraniční sloučení

1. Podrobnou žádost o sloučení, o které rozhodly správní rady podle čl. 14 odst. 2, předkládají oba slučující se subjekty příslušnému orgánu v členském státu, ve kterém jsou zákonně zřízené, a popřípadě ji podle pravidel dotyčného členského státu zveřejňují.

2. Žádost o sloučení zahrnuje rozhodnutí správní rady podle čl. 14 odst. 2 a společný návrh podmínek sloučení, který obsahuje alespoň tyto údaje:

(a) název a adresu každého slučujícího se veřejně prospěšného subjektu;

(b) název a adresu zamýšleného sídla FE;

(c) navrhované stanovy FE;

(d) formy opatření na ochranu práv věřitelů a zaměstnanců slučujících se subjektů.

3. Každý příslušný orgán přistupuje k žádosti o sloučení podle stejných postupů a zásad, jako by přistupoval k žádosti o sloučení, jehož výsledkem by byl vnitrostátní veřejně prospěšný subjekt.

4. Příslušný orgán v každém dotčeném státě vystaví bez zbytečného prodlení potvrzení o provedení právních úkonů předcházejících sloučení a splnění formálních požadavků.

5. Po registraci FE podle článků 21, 22 a 23 rejstřík neprodleně informuje příslušné orgány uvedené v odstavci 1 a popřípadě orgán odpovědný za registraci veřejně prospěšných subjektů zrušených sloučením.

Případné vymazání staré registrace se provede neprodleně, nikoliv však dříve, než bude obdrženo oznámení.

Článek 16

Důsledky sloučení

1. V případě sloučení splynutím se všechna aktiva a odpovědnosti každého veřejně prospěšného subjektu převedou na novou FE a slučující se subjekty přestávají existovat.

2. V případě sloučení pohlcením se všechna aktiva a odpovědnosti pohlcovaného veřejně prospěšného subjektu převádějí na pohlcující veřejně prospěšný subjekt, pohlcovaný subjekt přestává existovat a pohlcující právnický subjekt se stává FE.

Článek 17

Založení přeměnou

1. FE může být vytvořena přeměnou veřejně prospěšného subjektu zákonně zřízeného ve členském státě za předpokladu, že to stanovy přeměňujícího se subjektu dovolují.

2. O přeměně na FE a o nezbytných změnách stanov rozhoduje správní rada subjektu.

3. Založení FE přeměnou nevede ke zrušení přeměňujícího se veřejně prospěšného subjektu, ke ztrátě ani přerušení jeho právní subjektivity ani jím nejsou dotčena práva a povinnosti existující před přeměnou.

Článek 18

Žádost o přeměnu

1. Podrobná žádost o přeměnu, o které rozhodla správní rada podle čl. 17 odst. 2, se předkládá příslušnému orgánu v členském státě, ve kterém je subjekt zákonně zřízen, a popřípadě se podle pravidel dotyčného členského státu zveřejní.

2. Žádost o přeměnu zahrnuje rozhodnutí správní rady podle čl. 17 odst. 2 a návrh podmínek přeměny, který obsahuje alespoň tyto údaje:

(a) jméno a adresu přeměňujícího se veřejně prospěšného subjektu;

(b) název a adresu zamýšleného sídla FE;

(c) navrhované stanovy FE;

(d) formy opatření na ochranu práv zaměstnanců přeměňujícího se veřejně prospěšného subjektu.

3. Příslušný orgán přistupuje k žádosti o přeměnu podle stejných postupů a zásad, jako by přistupoval k žádosti o změnu stanov veřejně prospěšného subjektu.

4. Příslušný orgán vystaví bez zbytečného prodlení potvrzení o provedení právních úkonů předcházejících přeměně a splnění formálních požadavků.

5. Po registraci FE podle článků 21, 22 a 23 rejstřík neprodleně informuje příslušný orgán uvedený v odstavci 1 a popřípadě orgán odpovědný za registraci přeměňujícího se veřejně prospěšného subjektu.

Případné vymazání staré registrace se provede neprodleně, nikoliv však dříve, než bude obdrženo oznámení.

Oddíl 2

Stanovy

Článek 19

Minimální obsah stanov

1. Stanovy FE zahrnují přinejmenším:

(a) jména zakladatelů,

(b) název FE,

(c) adresu sídla,

(d) popis veřejně prospěšných účelů,

(e) aktiva v čase založení,

(f) finanční rok FE,

(g) počet členů správní rady,

(h) pravidla pro jmenování a odvolání správní rady,

(i) orgány FE kromě správní rady a popřípadě jejich funkce,

(j) postup pro změny stanov,

(k) vymezení doby, po kterou bude FE existovat, není-li založena na dobu neomezenou,

(l) rozdělení čistých aktiv po zrušení,

(m) den, ke kterému byly stanovy přijaty.

2. Stanovy FE mají písemnou podobu a jsou podřízené formálním podmínkám platných vnitrostátních právních předpisů.

Článek 20

Změna stanov

1. Pokud se stávající stanovy stanou nevyhovujícími pro fungování FE, může správní rada rozhodnout o změně stanov.

2. Účel FE lze změnit pouze tehdy, jestliže bylo dosaženo současného účelu, nebo jej nelze dosáhnout, nebo současný(é) účel(y) zjevně přestal(y) skýtat vhodnou a efektivní metodu využití aktiv FE.

3. Jakákoli změna stanov, která ovlivní účel FE, musí být v souladu s vůlí zakladatele.

4. Správní rada přijme jednomyslně jakoukoli změnu účelu FE a předloží ji dozorovému orgánu ke schválení.

Oddíl 3

Registrace

Článek 21

Registrace

1. FE se registruje v jednom členském státě.

2. FE vytvořená sloučením dvou veřejně prospěšných subjektů zákonně zřízených ve stejném členském státě se registruje v dotyčném členském státě.

3. FE vytvořená přeshraničním sloučením se registruje v jednom z členských států, ve kterých byly slučující se subjekty zákonně zřízené.

4. FE vytvořená přeměnou se registruje v členském státě, ve kterém byl přeměněný subjekt původně zákonně zřízen.

Článek 22

Rejstřík

1. Každý členský stát určí rejstřík pro účely registrace FE a oznámí to Komisi.

2. Rejstříky určené podle odstavce 1 jsou odpovědné za uchovávání informací o registrovaných FE.

Rejstříky vzájemně spolupracují s ohledem na listiny, informace a údaje týkající se FE.

3. Do 31. března každého roku rejstříky oznámí Komisi jméno, adresu sídla, registrační číslo, odvětví činnosti FE, které byly v předchozím kalendářním roce v rejstříku registrované, které byly vymazané a rovněž celkový počet registrovaných FE k 31. prosinci předchozího roku.

Článek 23

Formální náležitosti související s registrací

1. K žádosti o registraci FE se přiloží tyto listiny a údaje v požadovaném jazyce podle platných vnitrostátních předpisů:

(a) název FE a adresa zamýšleného sídla v Evropské unii,

(b) zakládací listiny,

(c) podepsaný výkaz aktiv vyhrazených pro účely FE nebo jiný důkaz o poskytnutí peněžitého nebo nepeněžitého protiplnění a jeho podrobnosti,

(d) stanovy FE,

(e) jména a adresy a jakékoli jiné informace nezbytné podle platných vnitrostátních předpisů k určení totožnosti

i)        všech členů správní rady a jejich případných náhradníků,

ii)       jakékoli jiné osoby, která je oprávněna zastupovat FE vůči třetím osobám a v soudních řízeních,

iii)      auditora (auditorů) FE;

(f) zda osoby uvedené v bodech i) a ii) písmene e) zastupují FE jednotlivě nebo společně,

(g) jména, účely a adresy zakládacích organizací, pokud se jedná o právnické osoby, nebo podobné důležité informace týkající se veřejných subjektů,

(h) názvy a adresy případných kanceláří FE a informace nezbytné k identifikaci příslušného rejstříku a referenční číslo zápisu,

(i) pokud byla FE vytvořena sloučením, přiloží se tyto listiny:

i)        podmínky sloučení,

ii)       potvrzení uvedená v čl. 15 odst. 4 vystavená méně než šest měsíců před datem podání žádosti;

iii)      důkaz, že byly splněny požadavky platných vnitrostátních právních předpisů související s ochranou práv věřitelů a zaměstnanců;

(j) pokud byla FE vytvořena přeměnou, přiloží se tyto listiny:

i)        podmínky přeměny;

ii)       potvrzení uvedené v čl. 18 odst. 4 vystavené méně než šest měsíců před datem podání žádosti;

iii)      důkaz, že byly splněny požadavky platných vnitrostátních právních předpisů související s ochranou práv zaměstnanců;

(k) potvrzení rejstříku trestů a prohlášení členů správní rady, že nejsou nezpůsobilí k výkonu funkce člena správní rady.

Členské státy nevyžadují pro registraci žádné jiné listiny nebo údaje.

Rejstřík nebo případně jiný příslušný orgán ověří, zda jsou listiny a údaje v souladu s požadavky tohoto nařízení a příslušných vnitrostátních předpisů.

2. Rejstřík nebo případně jiný příslušný orgán ověří, zda žadatel splňuje požadavky tohoto nařízení.

3. Rejstřík zaregistruje FE, pokud byly předloženy veškeré listiny a údaje uvedené v odstavci 1 a pokud jsou do dvanácti týdnů od data žádosti splněny požadavky tohoto nařízení.

Žádné další povolení ze strany členského státu se pro registraci nevyžaduje.

4. Rozhodnutí rejstříku společně s informacemi uvedenými v písmenech a) a d) až h) odstavce 1 tohoto článku se zveřejní.

Článek 24

Změny listin a údajů předložených k registraci

1. Správní rada nebo jakákoli osoba oprávněná zastupovat FE předloží rejstříku jakoukoli změnu týkající se listin nebo údajů uvedených v čl. 23 odst. 1 do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala.

2. Po každé změně stanov předloží FE rejstříku úplné znění stanov v platném znění. K jakékoli změně zapsaných informací se přiloží listinné důkazy, že změna byla učiněna v souladu s právními předpisy.

3. Zápis změn týkajících se listin a údajů uvedených v čl. 23 odst. 4 se zveřejní.

Článek 25

Název FE

1. Název FE zahrnuje zkratku „FE“.

2. Pouze FE smí ve svém názvu používat zkratku „FE“.

Avšak subjekty, jejichž názvy obsahují „FE“, nebo mají zkratku „FE“ za svými názvy, a které byly registrovány v členském státě před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, nemusejí své názvy ani takovou zkratku měnit.

Článek 26

Odpovědnost za úkony provedené před zápisem FE do rejstříku

Odpovědnost za úkony provedené před zápisem FE do rejstříku se řídí platnými vnitrostátními předpisy.

Kapitola III

Organizace FE

Článek 27

Správní rada

1. FE řídí správní rada složená z lichého počtu nejméně tří členů, jak je stanoveno ve stanovách FE.

2. Každý člen rady má při hlasování o usneseních jeden hlas.

3. Pokud není stanoveno jinak ve stanovách FE nebo v tomto nařízení, rada rozhoduje většinou hlasů svých členů.

Článek 28

Členové správní rady

1. Členové správní rady jsou plně právně způsobilí a podle právních předpisů kteréhokoli členského státu nebo podle soudního či správního rozhodnutí v jakémkoli členském státě nejsou nezpůsobilí k výkonu funkce člena rady.

2. Členové správní rady mohou kdykoli odstoupit.

Člen správní rady odstoupí v kterékoli z těchto situací:

(l) člen nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1;

(m) člen nesplňuje požadavky na jmenování stanovené v zakládacích listinách nebo stanovách FE;

(n) člen byl soudem shledán vinným z nevhodného finančního jednání;

(o) na základě jednání nebo nedbalostí člena se ukázalo, že je zcela nevhodný pro plnění povinností člena rady.

3. Pokud je tak ve stanovách FE stanoveno, správní rada nebo dozorčí rada mohou odvolat člena správní rady z důvodů uvedených v druhém pododstavci odstavce 2.

Dozorový orgán může odvolat člena správní rady z důvodů uvedených ve druhém pododstavci odstavce 2, nebo může, pokud je tak stanoveno v platných vnitrostátních právních předpisech, navrhnout odvolání příslušnému soudu.

Článek 29

Povinnosti správní rady a jejích členů

1. Správní rada má tyto povinnosti:

(a) nést odpovědnost za řádnou správu, řízení a výkon činností FE;

(b) zajistit dodržování stanov FE, tohoto nařízení a platných vnitrostátních právních předpisů.

2. Členové správní rady jednají v nejlepším zájmu FE a jejího veřejně prospěšného účelu a při výkonu svých povinnosti dodržují závazek k loajalitě.

Článek 30

Výkonní ředitelé

1. Správní rada může jmenovat jednoho nebo více výkonných ředitelů podléhajících jejím pokynům, jež mají odpovídat za každodenní řízení FE.

Předseda a většina členů správní rady nejsou současně výkonnými řediteli.

2. Výkonní ředitelé jednají v nejlepším zájmu FE a jejího veřejně prospěšného účelu a při výkonu svých povinnosti dodržují závazek k loajalitě.

Článek 31

Ostatní orgány FE

Stanovy FE mohou stanovit dozorčí radu a jiné orgány.

Článek 32

Střet zájmů

1. Zakladatel a ostatní členové rady, kteří mohou mít se zakladatelem nebo mezi sebou obchodní, rodinný nebo jiný vztah, jenž by mohl představovat skutečný nebo potenciální střet zájmů tím, že by narušil jejich rozhodnutí, nepředstavují většinu správní rady.

2. Žádná osoba nemůže být současně členem správní a dozorčí rady.

3. Žádnému zakladateli, členovi správní nebo dozorčí rady, výkonnému řediteli nebo auditorovi a dále ani žádné osobě, jež je s nimi v obchodním nebo úzkém rodinném vztahu, nesmí být vyplacena žádná přímá ani nepřímá odměna, pokud se nejedná o odměnu za výkon jeho/jejích povinnosti v rámci FE.

Článek 33

Zastupování FE vůči třetím osobám

Správní rada, jakož i jakákoli jiná osoba, již správní rada pověřila a která se řídí jejími pokyny, může FE zastupovat vůči třetím osobám a v soudních řízeních.

Článek 34

Transparentnost a odpovědnost

1. FE vede úplné a přesné záznamy všech finančních transakcí.

2. FE vypracuje a předá příslušnému vnitrostátnímu rejstříku a dozorovému orgánu výroční účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti do šesti měsíců po skončení účetního roku.

První vykazované období je od data, k němuž je FE zapsána do rejstříku v souladu s články 21, 22 a 23, do posledního dne účetního roku podle stanov FE.

3. Výroční zpráva o činnosti obsahuje přinejmenším toto:

a)      informace o činnostech FE;

b)      popis, jakým byl během daného účetního roku podporován veřejně prospěšný účel, pro který byla FE založena;

c)      seznam rozdělených darů s přihlédnutím k právu na soukromí příjemců.

4. Roční účetní závěrky FE jsou ověřovány jednou nebo více osobami, které jsou pověřené prováděním povinných auditů v souladu s vnitrostátními pravidly přijatými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.

5. Roční účetní závěrka řádně schválená správní radou se spolu s výroční zprávou a zprávou osoby pověřené ověřením účetní závěrky zveřejní.

Kapitola IV

Sídlo a jeho přemístění

Článek 35

Sídlo FE

FE má sídlo a ústřední správu nebo hlavní provozovnu v Evropské unii.

Článek 36

Přemístění sídla

1. FE může přemístit své sídlo z jednoho členského státu do jiného.

Takové přemístění nevede ke zrušení FE nebo ke vzniku nové právnické osoby, ani nemá vliv na práva nebo povinnosti, které existovaly před přemístěním.

2. Přemístění nabývá účinnosti dnem zápisu FE v hostitelském členském státě.

3. FE sídlo nepřemístí, pokud je předmětem uplatnění dohlížecí pravomoci stanovené ve druhém pododstavci čl. 46 odst. 2, pokud je v řízení o zrušení podle článku 40, nebo jestliže proti ní bylo zahájeno řízení ohledně likvidace, úpadku nebo podobné řízení, nebo pokud je přemístění v rozporu se stanovami FE, nebo by mohlo ohrozit plnění účelu FE.

4. Zápis v hostitelském členském státě a vymazání z rejstříku v domovském členském státě se zveřejní.

Článek 37

Postup pro přemístění

1. Správní rada FE předloží návrh přemístění příslušnému orgánu v domovském členském státě.

2. Návrh přemístění obsahuje alespoň tyto údaje:

(a) název FE, adresu jejího sídla v domovském členském státě, informace nezbytné k identifikaci rejstříku uvedenému v čl. 22 odst. 1 a registrační číslo FE v dotyčném rejstříku;

(b) navrhovaný název FE a adresu zamýšleného nového sídla v hostitelském členském státě;

(c) případné změny stanov FE;

(d) zamýšlený harmonogram přemístění;

(e) zprávu vysvětlující a odůvodňující právní a ekonomické aspekty navrženého přemístění a vysvětlující důsledky přemístění pro věřitele a zaměstnance FE.

3. Příslušný orgán domovského členského státu se přesvědčí, že nejsou splněny situace uvedené v čl. 36 odst. 3., a neprodleně vystaví osvědčení potvrzující splnění úkonů a formalit, jež musejí být provedeny před přemístěním.

4. Příslušnému úřadu hostitelského členského státu FE předloží tyto listiny a údaje:

(a) osvědčení uvedené v odstavci 3;

(b) návrh na přemístění schválený správní radou;

(c) listiny a údaje uvedené v čl. 23 odst. 1.

5. Příslušný orgán hostitelského členského státu bez zbytečného prodlení ověří, zda jsou splněny hmotněprávní i formální podmínky stanovené v této kapitole pro přemístění sídla a oznámí své rozhodnutí příslušnému rejstříku hostitelského členského státu.

Příslušný orgán hostitelského členského státu může odmítnout přemístění pouze z důvodů nesplnění podmínek uvedených v předchozím pododstavci.

6. Příslušný rejstřík hostitelského členského státu FE zapíše. Příslušný orgán hostitelského členského státu neprodleně informuje rejstřík domovského členského státu o registraci FE v hostitelském členském státě.

Příslušný rejstřík domovského členského státu neprodleně vymaže FE z rejstříku, nikoliv však dříve, než obdrží oznámení.

Kapitola V

Zapojení zaměstnanců a dobrovolníků

                                                                   Článek 38                

Zastupování zaměstnanců a dobrovolníků

1. Pokud celkový počet zaměstnanců FE a jejích kanceláří v rámci Unie dosáhne nebo přesáhne 50 osob a v každém z nejméně dvou členských států dosáhne nejméně 10 osob, FE založí evropskou radu zaměstnanců zastupující zaměstnance FE podle odstavce 2.

2. FE mající až 200 zaměstnanců založí na žádost nejméně 20 svých zaměstnanců v nejméně dvou členských státech nebo zástupců uvedených zaměstnanců evropskou radu zaměstnanců.

FE s více než 200 zaměstnanci založí evropskou radu zaměstnanců na žádost nejméně 10 % svých zaměstnanců v nejméně dvou členských státech nebo na žádost zástupců těchto zaměstnanců.

Pro založení evropské rady zaměstnanců se použijí vnitrostátní opatření týkající se podpůrných pravidel stanovených v písmenech a) až e) bodu 1 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES.

3. Zástupcům dobrovolníků zapojeným po určitou dobu do oficiálních dobrovolnických činností v FE se uděluje postavení pozorovatele v evropské radě zaměstnanců.

V každém členském státě, ve kterém je přítomno nejméně 10 takových dobrovolníků, je minimálně jeden takový zástupce.

Článek 39

Informování a projednávání se zaměstnanci a dobrovolníky

1. Zaměstnanci a dobrovolníci FE jsou informováni a konzultováni na úrovni Unie ohledně situace, vývoje, organizačních a zaměstnaneckých záležitostí své FE prostřednictvím evropské rady zaměstnanců podle článku 38.

2. Evropská rada zaměstnanců a správní rada nebo případně výkonní ředitelé FE mohou uzavřít dohodu o praktických opatřeních týkajících se informování a projednávání se zaměstnanci v rámci FE.

3. Pokud žádná taková dohoda uzavřená není, nebo pokud se na dané záležitosti taková smlouva nevztahuje, platí vnitrostátní opatření pro podpůrná pravidla stanovená v bodech 2-6 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES.

Kapitola VI

Zrušení FE

Článek 40

Způsoby zrušení

FE může být zrušena jedním z těchto způsobů:

a)           přeměnou FE na veřejně prospěšný subjekt podle vnitrostátních právních předpisů stanovených v článcích 41 a 42;

b)           likvidací FE podle článků 43 a 44.

Článek 41

Zrušení přeměnou

1. FE se může přeměnit na veřejně prospěšný subjekt řídicí se právními předpisy členského státu, v němž má sídlo, za předpokladu, že stanovy FE přeměnu povolují.

Přeměna se může uskutečnit teprve až po dvou letech od registrace FE.

2. O přeměně a nezbytných změnách stanov rozhodne správní rada FE.

3. Přeměna nevede ke zrušení subjektu nebo ke vzniku nové právnické osoby, ani nemá vliv na práva nebo povinnosti, které existovaly před přeměnou.

Článek 42

Žádost o zrušení přeměnou

1. FE předloží podrobnou žádost o zrušení přeměnou příslušnému úřadu v členském státě, ve kterém má sídlo, podle právních předpisů dotyčného členského státu.

2. Žádost o zrušení přeměnou zahrnuje rozhodnutí správní rady FE podle čl. 41 odst. 2, jméno a adresu sídla přeměňující se FE, navržené jméno, adresu a stanovy nového veřejně prospěšného subjektu a formy opatření na ochranu práv zaměstnanců přeměňující se FE.

3. Pokud příslušný orgán žádost o zrušení přeměnou schválí, předá ji rejstříku a případně orgánu odpovědnému za registraci nového veřejně prospěšného subjektu.

4. Na základě přijetí schválené žádosti o zrušení přeměnou rejstřík neprodleně vymaže FE z rejstříku za předpokladu, že bylo dokončeno právní založení nového veřejně prospěšného subjektu.

5. Přeměna nabývá účinnosti ke dni, ke kterému je FE vymazána z příslušného rejstříku.

Přeměna se zveřejní.

Článek 43

Rozhodnutí o likvidaci

1. Správní rada FE může rozhodnout o likvidaci FE v jednom z těchto případů:

a)      účelu FE bylo dosaženo, nebo jej dosáhnout nelze;

b)      doba, na kterou byla založena, uplynula;

c)      došlo ke ztrátě veškerých aktiv.

Správní rada předloží své rozhodnutí o likvidaci FE dozorovému orgánu ke schválení.

2. Dozorový orgán může po vyslechnutí správní rady FE rozhodnout o likvidaci FE, nebo je-li tak stanoveno v platných vnitrostátních právních předpisech, navrhnout její likvidaci příslušnému soudu, a to v jedné z těchto situací:

(a) pokud správní rada nejedná v případech uvedených v odstavci 1;

(b) pokud FE nepřetržitě porušuje své stanovy, toto nařízení nebo platné vnitrostátní právní předpisy.

Článek 44

Likvidace

1. Pokud dozorový orgán schválí rozhodnutí správní rady podle druhého pododstavce čl. 43 odst. 1, nebo pokud dozorový orgán, popřípadě soud rozhodnou o likvidaci FE, použijí se aktiva FE v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2. Jakmile budou věřitelé FE vyplaceni v plné výši, převedou se zbývající aktiva FE na další veřejně prospěšný subjekt s podobným veřejně prospěšným účelem, nebo se použijí pro jiné veřejně prospěšné účely co možná nejbližší těm, pro které byla FE vytvořena.

3. Správní rada nebo likvidátor odpovědný za likvidaci pošle konečnou účetní závěrku ke dni, ke kterému likvidace nabyla účinku, spolu se zprávou zahrnující informace o rozdělení zbývajících aktiv, dozorovému orgánu. Tyto dokumenty se zveřejní.

Kapitola VII

Dohled členských států

Článek 45

Dozorový orgán

Každý členský stát určí dozorový orgán pro účely dohledu nad FE zapsanými v dotyčném členském státě a oznámí jej komisi.

Článek 46

Pravomoci a povinnosti dozorového orgánu

1. Dozorový orgán zajistí, aby správní rada jednala v souladu se stanovami FE, tímto nařízením a platnými vnitrostátními právními předpisy.

2. Dozorový orgán má pravomoc schvalovat změnu účelu FE podle čl. 20 odst. 4 a zrušení FE podle druhého pododstavce čl. 43 odst. 1.

Pro účely odstavce 1 má dozorový orgán alespoň tyto pravomoci:

(a) pokud má dozorový orgán oprávněné důvody se domnívat, že správní rada FE nejedná v souladu se stanovami FE, tímto nařízením nebo platnými vnitrostátními právními předpisy, prošetřovat záležitosti FE za tímto účelem, požadovat po ředitelích a zaměstnancích FE, jakož i po jejím auditorovi (auditorech), aby zpřístupnili veškeré nezbytné informace a důkazy;

(b) pokud existují důkazy nevhodného finančního jednání, vážného špatného hospodaření nebo zneužívání, jmenovat nezávislého odborníka, aby na náklady FE tyto záležitosti prošetřil;

(c) pokud existuje důkaz, že správní rada nejedná v souladu se stanovami FE, tímto nařízením nebo platnými vnitrostátními právními předpisy, vydávat varování správní radě a nařizovat správní radě, aby dodržovala stanovy FE, toto nařízení a platné vnitrostátní právní předpisy;

(d) odvolat člena správní rady, nebo je-li tak stanoveno platnými vnitrostátními právními předpisy, navrhnout odvolání příslušnému soudu podle druhého pododstavce čl. 28 odst. 3;

(e) rozhodnout o zrušení FE, nebo je-li tak stanoveno platnými vnitrostátními právními předpisy, navrhnout zrušení FE příslušnému soudu podle čl. 43 odst. 2.

3. Bez ohledu na odstavec 2 nemá dozorový orgán žádnou pravomoc zasahovat do správy FE.

Článek 47

Spolupráce mezi dozorovými orgány

1. Za účelem vykonávání pravomocí a provádění nezbytných kroků stanovených v článku 46 dozorový orgán členského státu, ve kterém má FE sídlo, a dozorové orgány členských států, ve kterých FE vykonává své činnosti, navzájem spolupracují.

2. Dozorové orgány si v případě, že FE porušuje, nebo se má za to, že porušuje své stanovy, toto nařízení nebo platné vnitrostátní právní předpisy, navzájem poskytují veškeré důležité informace.

3. Na žádost dozorového orgánu členského státu, ve kterém FE vykonává své činnosti, prošetří dozorový orgán členského státu, ve kterém má FE sídlo, porušení ze strany FE, na něž existuje podezření.

Dožadovaný dozorový orgán informuje dožadující dozorový orgán o závěrech, které učinil na základě dostupných informací a jakýchkoli učiněných kroků.

Článek 48

Spolupráce s daňovými orgány

1. Dozorový orgán členského státu, ve kterém má FE sídlo, informuje daňové orgány dotyčného členského státu, jakmile začne prošetřovat nesrovnalosti, na něž existuje podezření, podle bodu a) druhého pododstavce čl. 46 odst. 2, jakož i v případě, kdy určí nezávislého odborníka podle bodu b) druhého pododstavce čl. 46 odst. 2.

2. Daňové orgány rovněž informuje o vývoji a výsledku šetření, jakož i o vydaných varováních nebo uložených sankcích.

3. Rejstřík i dozorový orgán členského státu, ve kterém má FE sídlo, zpřístupní daňovému orgánu v kterémkoli členském státě na jeho žádost jakékoli listiny nebo informace týkající se FE.

Kapitola VIII

Daňový režim

Článek 49

Daňový režim pro FE

1. Co se týče daně z příjmu a daně z kapitálových zisků, darovací a dědické daně, majetkové a pozemkové daně, daně z převodu, poplatků za registraci, kolkovného a obdobných daní, členský stát, ve kterém má FE sídlo, uplatní pro FE stejný daňový režim, jaký je použitelný pro veřejně prospěšné subjekty založené v dotyčném členském státě.

2. Co se týče daní uvedených v odstavci 1, členské státy jiné než, ve kterém má FE sídlo, uplatní pro FE stejný daňový režim, jaký je použitelný pro veřejně prospěšné subjekty založené v těchto členských státech.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 se FE považuje za rovnocennou veřejně prospěšným subjektům založeným podle právních předpisů dotyčných členských států.

Článek 50

Daňový režim pro dárce FE

1. Na jakoukoli fyzickou nebo právnickou osoba, která poskytne FE prostředky na vnitrostátní nebo přeshraniční úrovni, se vztahuje stejný daňový režim, co se týče daně z příjmu, darovací daně, daně z převodu, poplatků za registraci, kolkovného a obdobných daní, jaký je použitelný pro dary poskytnuté veřejně prospěšným subjektům založeným v členském státě, ve kterém je dárce rezidentem pro daňové účely.

2. Pro účely odstavce 1 se FE přijímající dar považuje za rovnocennou veřejně prospěšným subjektům založeným podle právních předpisů členského státu, ve kterém je dárce rezidentem pro daňové účely.

Článek 51

Daňový režim pro příjemce FE

S příjemci FE se ohledně darů a jiných přijatých dávek zachází stejně, jako kdyby dávky obdrželi od veřejně prospěšného subjektu založeného v členském státě, ve kterém je příjemce rezidentem pro daňové účely.

Kapitola IX

Závěrečná ustanovení

Článek 52

Účinné uplatňování

Členské státy učiní veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení nejpozději do dvou let po jeho vstupu v platnost.

Článek 53

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato opatření Komisi nejpozději do [dvou let po vstupu nařízení v platnosti] a bez zbytečného prodlení ji informují o jakékoli následné změně, která se jich týká.

Článek 54

Přezkum nařízení

Sedm let po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Radě a Evropskému parlamentu zprávu o uplatňování nařízení a případné návrhy na změny.

Článek 55

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od [dvou let od jeho vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8.2.2012.

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda/předsedkyně

[1]               KOM(2010) 2020.

[2]               KOM(2011) 206.

[3]               KOM(2010) 603.

[4]               KOM(2011) 682

[5]               Usnesení EP ze dne 6. dubna 2011 o jednotném trhu pro Evropany (2010/2278(INI)), písemné prohlášení 84/2010, P7_DCL(2010)0084, usnesení EP ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice (2008/2250(INI)) a usnesení EP ze dne 4. července 2006 o nedávném vývoji a vyhlídkách v oblasti práva obchodních společností (2006/2051(INI)).

[6]               INT/498 – CESE 634/2010 – duben 2010.

[7]               CdR 330/2010 v konečném znění.

[8]               Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1524/2007 ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni, ze dne 4. listopadu 2003.

[9]               Pracovní program Komise na rok 2012, položka č.76.

[10]             Viz http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/eufoundation/feasibilitystudy_en.pdf, dále jen „studie proveditelnosti“.

[11]             CLEG spojuje odborníky na právo obchodních společností z vnitrostátních orgánů a setkává se třikrát ročně pod vedením GŘ pro vnitřní trh a služby.

[12]             C-436/03 Evropský parlament v. Rada Evropské unie.

[13]             Úř. věst. C , , s. .

[14]             Úř. věst. C , , s. .

[15]             Úř. věst. C , , s. .

[16]             2010/2278(INI).

[17]             2008/2250(INI).

[18]             2006/2051(INI).

[19]             Písemné prohlášení 84/2010, P7_DCL(2010)0084.

[20]             INT/498 – CESE 634/2010 – duben 2010.

[21]             CdR 330/2010 v konečném znění.

[22]             Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

[23]             Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28.

[24]             Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1.