22.5.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 143/35

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zemědělství a řemeslná výroba – úspěšná kombinace pro venkovské oblasti (stanovisko z vlastní iniciativy)

2012/C 143/07

Zpravodaj: pan KIENLE

Dne 22. září 2011 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl na svém plenárním zasedání vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Zemědělství a řemeslná výroba – úspěšná kombinace pro venkovské oblasti (stanovisko z vlastní iniciativy).

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 20. ledna 2012.

Na 478. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 22. a 23. února 2012 (jednání dne 23. února), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 184 hlasy pro, nikdo nebyl proti a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Tímto stanoviskem z vlastní iniciativy by EHSV chtěl Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě poskytnout podněty k tvorbě politik, především s ohledem na další vývoj 2. pilíře SZP a strukturálních fondů na období 2014–2020. Stanovisko z vlastní iniciativy má být příspěvkem k provádění strategie Evropa 2020, který se projevuje konkrétními návrhy na budoucí podporu z EZFRV, ze strukturálních fondů EU i z jiných rámců EU. Jasné přihlášení se k regionalitě resp. k regionálním hodnotovým řetězcům znamená pro organizace občanské společnosti ze zemědělství a řemeslné výroby významnou podporu jejich činnosti. EHSV si zároveň od svého stanoviska slibuje, že bude rovněž důležitým podnětem pro diskuse v jednotlivých členských státech.

1.2   Vzhledem k předmětným legislativním návrhům na období poskytování finanční podpory 2014–2020, jež předložila Evropská komise v souvislosti s podporou z EZFRV a ze strukturálních fondů dne 5. a 12. října 2011, předkládá EHSV následující doporučení:

1.2.1

Navrhovaná investiční podpora malých a středních podniků v rámci EZFRV musí být s ohledem na regionální spolupráci mezi podniky z venkovských oblastí – a zde zejména s ohledem na řemeslnou výrobu a zemědělství – rozšířena a odpovídajícím způsobem posouzena. Za tímto účelem by měly být budovány a podporovány regionální komunikační sítě a poradenské sítě podniků v místě.

1.2.2

Přístupy EU k místním aktivitám v rámci EZFRV a strukturálních fondů jsou významnou možností, jak podporovat regionální činnost v oblasti řemeslné výroby, zemědělství, cestovního ruchu a obchodu. K tomu by však tyto přístupy k podpoře měly upřednostňovat zájmy hospodářských a sociálních partnerů.

1.2.3

V malých a středních podnicích je třeba udržitelně podporovat přenos znalostí, informací a inovací, aby se ve venkovských oblastech podpořila a zajistila zaměstnanost a podpořily se způsoby hospodaření šetrné ke zdrojům a klimatu. Tradiční znalosti a zkušenosti nesmějí upadnout v zapomnění, ale musí být naopak uchovávány a využívány jakožto cenná zásobárna zkušeností.

1.2.4

Regionální hodnotové řetězce jsou pro řemeslnou výrobu, zemědělství, cestovní ruch, obchod i všechny venkovské oblasti velkou příležitostí do budoucna. Pozornost by se jim měla věnovat v prvé řadě v souvislosti s regionálními zastřešujícími značkami a se společným zpracováním a uváděním na trh.

1.2.5

Řemeslné a zemědělské podniky jsou odkázány na dostačující infrastrukturu související s hospodářstvím. K tomu musí vytvořit podmínky především strukturální fondy, například poskytováním flexibilních regionálních rozpočtů.

2.   Úvod

2.1   Zemědělství a řemeslná výroba jakožto středněvelká odvětví ovlivňují do velké míry hospodářství ve venkovských oblastech a zásadním způsobem zajišťují zásobovací struktury a společenský život na vesnici a v malých městech EU.

2.2   V rámci nadcházejícího dalšího navýšení podpory EU pro venkovské oblasti na období 2014–2020 by toto stanovisko z vlastní iniciativy chtělo přispět k nalezení dalšího potenciálu pro vytváření hodnot v zemědělství a řemeslné výrobě na venkově. Aktuálním podnětem k tomu jsou legislativní návrhy Komise k SZP a k politice soudržnosti po roce 2013. Mimo jiné se v nich podpora z EZFRV rozšiřuje na malé resp. všechny podniky z venkovských oblastí, což je významná změna. Co se týče zprostředkování znalostí a schopností, toto stanovisko z vlastní iniciativy usiluje o uspíšení evropské diskuse o inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění. Navíc se jedná o zlepšení podmínek, aby integrační meziodvětvová opatření měla trvalý vliv na kvalitu života a na ekonomický potenciál venkova a v situaci klesajícího počtu obyvatelstva mohla zajistit zásobovací struktury. Zároveň by toto stanovisko z vlastní iniciativy chtělo povzbudit veřejnou diskusi o řešení dopadů demografické změny a uspíšit vnitrostátní diskuse o zajištění konkurenceschopnosti a životaschopnosti venkovských oblastí.

3.   Situace

3.1   Malé a střední řemeslné a zemědělské podniky se sídlem a tradicí ve venkovských oblastech vytvářejí nejen díky své hospodářské činnosti, ale i díky svým společenským aktivitám velký potenciál k posílení stávajících hospodářských a sociálních struktur a ke zvládnutí budoucích výzev. Samy bezprostředně ovlivňují kvalitu života a prostřednictvím svých výrobků a služeb přispívají k utváření regionální identity. Uchovávají důležité tradice a jsou zároveň nositeli inovací. Řemeslná výroba a zemědělství jsou symbolem novot a udržitelnosti, kvalitních výrobků, dodávek energie, udržitelné ochrany životního prostředí a přírody a uchování kulturního dědictví. Lidé činní v řemeslné výrobě a zemědělství mají vysokou kvalifikaci, pracují na vlastní zodpovědnost a jsou velmi přizpůsobiví a učenliví. Tyto vlastnosti jsou základem pro četné úspěšné hospodářské a sociální modely na vesnici a v malých městech na venkově.

3.2   Téměř všechny venkovské regiony v EU vykazují ještě velký potenciál pro nalezení společných hodnot v řemeslné výrobě a zemědělství. Tento potenciál spočívá ve spolupráci při výrobě, zpracování a uvádění na trh na regionální i vyšší úrovni. Spočívá však i ve spravedlivé soutěži mezi zúčastněnými aktéry a v rovnovážné účasti žen a mužů.

3.3   Venkovské oblasti mají v EU velmi rozmanitou strukturu. Vedle velmi zámožných venkovských regionů s nízkou nezaměstnaností a stabilním růstem existují jiné oblasti, v nichž přibývá hospodářských problémů, odlivu obyvatel a stárnutí. Rovněž možnosti vzdělávání a odborné přípravy nejsou vždy dostupné v přijatelné vzdálenosti. Hrozí riziko většího rozdvojení sociálního a hospodářského rozvoje a infrastrukturních standardů.

3.4   Především starší lidé jsou odkázáni na kratší cesty a snadno dostupné zásobování v místě. Mladí lidé navíc potřebují dobře fungující základní infrastrukturu jako internet, mateřské školy a základní školy. Vzhledem k demografickým změnám čelí venkovské infrastruktury a jejich systémy zásobování a likvidace odpadu nutnosti rozsáhle se přizpůsobit. Při zvládání těchto výzev nejsou v současné době často dostatečně zapojeny schopnosti místní ekonomiky, zejména malých a středních podniků. Sociálně odpovědné a místně činné řemeslné a zemědělské podniky významně přispívají ke společenské integraci osob se zdravotním postižením.

3.5   Mají-li mít řemeslná výroba, zemědělské podniky a další regionální hospodářští partneři hospodářský úspěch sami za sebe i jako celek, jsou odkázáni na rychlý internet v místě. V odlehlých venkovských oblastech však často chybí dostačující širokopásmové připojení.

3.6   Regionální aspekty stále více ovládají společenskou diskusi. Regionalita je výrazem odpovědné společnosti stavějící na hodnotách a je předpokladem udržitelného hospodaření a soužití. V regionech však často chybí příslušné podněty nebo jsou pobídky ke zvyšování regionálního potenciálu pro vytváření hodnot příliš slabé. Výměna mezi podniky v jednom regionu často neexistuje nebo je jen nedostatečná.

3.7   Řemeslná výroba a zemědělství společně čelí rostoucím výzvám lepší ochrany zdrojů a klimatu. Účinnost zdrojů a klimatu je nejen v řemeslné výrobě, ale i v zemědělství společným mottem podnikatelských strategií zaměřených na budoucnost. Spoluprací obou sektorů lze venkovským oblastem poskytnout zásadní podněty ke zvládání celospolečenských výzev.

4.   Cíle

4.1   Z pohledu EHSV je nezbytně nutné, aby evropské instituce i vlády a orgány členských zemí lépe rozpoznaly potenciál řemeslné výroby a zemědělství, politicky ho uchopily, a pomohly tak zajistit venkovské oblasti jakožto oblasti budoucnosti.

4.2   EHSV důrazně podporuje nalezení dalšího potenciálu pro vytváření hodnot v řemeslné výrobě a v zemědělství.

—

Je třeba začít budovat resp. posilovat regionální hodnotové řetězce v zemědělství a řemeslné výrobě spolu s ostatními sektory, jako je obchod, cestovní ruch, zdravotnictví či dřevařství. Při tom by měla platit spravedlivá pravidla hospodářské soutěže a měly by být vytvářeny struktury pro lepší získávání regionálního hospodářského potenciálu s pomocí malých a středních podniků v místě.

—	Je třeba podporovat zachování, diverzifikaci, nové zakládání a další rozvoj malých a středních podniků ve venkovských oblastech a meziodvětvovou hospodářskou spolupráci.

—

V zájmu lepší podpory menších podniků ve venkovských oblastech by měly být rozvíjeny snadno dostupné nabídky hospodářské a inovační podpory a podpory v oblasti schopností. Ve všech evropských regionech musí být vytvářeny možnosti dostatečného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a k aplikačně zaměřenému přenosu znalostí prostřednictvím špičkových technologií, jež budou určovat budoucnost.

—	Žáci by se u místních řemeslníků a zemědělců měli seznamovat s tradičními i moderními způsoby výroby a poznávat hodnoty samostatné práce na vlastní zodpovědnost.

—	Výroba, zpracování a uvádění regionálních potravin a dalších regionálních surovin na trh by měla být důsledně zaměřená na specifické regionální požadavky a kvalitu. V souladu s tím by měly být podporovány systémy k zajišťování kvality, tvorba značky a marketing.

—	Musí být podporovány způsoby hospodaření šetrné ke zdrojům a klimatu.

—	Ve venkovských oblastech je třeba zajistit a posílit veřejné služby, infrastrukturu a společenský život.

—	Klíčovým předpokladem k tomu, aby malé a střední podniky získaly potenciál pro vytváření hodnot na venkově, je nezbytná podpora napojení na moderní širokopásmové sítě.

—	Decentralizované systémy dodávek energie a opatření pro energetickou účinnost je třeba chápat jako příležitost k získání dodatečného potenciálu pro vytváření hodnot.

—	Vzhledem k závažným demografickým změnám musejí být kvalifikované odborné síly drženy ve venkovských regionech a získávány pro perspektivní činnosti v řemeslných a zemědělských podnicích.

—	Je bezpodmínečně nutné, aby instituce, organizace a podniky ve venkovských oblastech, zejména zemědělské a řemeslné, byly motivovány k užšímu občanskému dialogu a k intenzivnější hospodářské spolupráci a aby se poučily ze stávajících osvědčených postupů.

4.3   V zájmu lepší partnerské aktivace těchto potenciálů pro regionální ekonomiku v budoucnosti by EHSV chtěl mít jistotu, že bude kladen důraz na tři cíle podpory:

4.3.1   Priorita „regionalita a tvorba hodnot“

Zásadní potenciál zemědělství a řemeslné výroby spočívá v jejich místním a regionálním zakořenění. Právě v globalizovaném světě nabývá místní a regionální aspekt na významu. V činnosti na místní úrovni tkví často klíč k řešení aktuálních problémů. Budování regionálních hodnotových řetězců proto hraje stále významnější roli. V mnoha regionech existuje úzká souvislost a spolupráce mezi zemědělstvím a řemeslnou výrobou, jež v těchto oblastech vytvářejí důležitou přidanou hodnotu pro spotřebitele, tradičně zejména v potravinářství. Zde existuje mnoho pozitivních příkladů, o jejichž další rozvíjení a šíření do jiných regionů by se mělo usilovat. To by mělo být příkladem i pro jiná odvětví výroby a služeb, např. pro zpracování dřeva a venkovský cestovní ruch. Tato spolupráce může být zároveň přínosem k zajištění struktur místního zásobování a k zamezení dopravy, a tím i k lepší ochraně klimatu.

Úvahy o intenzivnější spolupráci významných venkovských aktérů v rámci hodnotových řetězců také umožní zaměřit výrobu potravin a jejich uvádění na trh na specifické regionální požadavky a kvalitu a vytvořit nezaměnitelnou místní identitu. Rozvoj regionálních zastřešujících značek pro účely společného uvádění na trh odpovídá rostoucím požadavkům spotřebitelů na kvalitu a původ výrobků. Stejně jako v případě potravin by měly být značky kvality a původu zavedeny i u řemeslných výrobků.

4.3.2   Priorita „energie a suroviny“

Zavádění decentralizovaných systémů dodávek energie a opatření na úsporu energie na venkově bude mít v Evropě napříště podstatně větší význam a je ideální oblastí pro spolupráci řemeslné výroby a zemědělství. Obnovitelné zdroje energie a suroviny mohou plně rozvinout svoji ekologickou energetickou bilanci jen v případě, že budou dále zpracovávány v těch regionech, z nichž pocházejí. K tomu jsou zapotřebí místní odborníci.

Další perspektivní oblastí regionální spolupráce je pěstování, zpracovávání a uvádění obnovitelných surovin a materiálů na trh.

4.3.3   Priorita „zajištění odborníků“

Pro zemědělské a řemeslné podniky je vzhledem k demografickým změnám a k viditelnému odlivu obyvatel z odlehlých venkovských oblastí do aglomerací čím dál tím těžší získávat vysoce kvalifikované odborníky (1). Jak již EHSV doložil v jiném svém stanovisku, je třeba věnovat zvláštní pozornost zaměstnávání žen (2). Slabé faktory kvality života ovlivněné místními podmínkami, např. nabídka bydlení, vzdělávání, volného času a kultury a zejména nabídka pro mladé rodiny, musejí být posíleny s cílem dlouhodobého zajištění lokality. Úsilí hospodářských partnerů o včasné získávání žáků a mladých lidí pro budoucí zaměstnání v řemeslné výrobě a v zemědělství musí být podpořeno politickými opatřeními úřadů práce a veřejného školství. Zaměstnatelnost osob vyškolených pro tato povolání je vysoká a musí být velmi vysoce oceňována v době, kdy je třeba se přizpůsobit novým výzvám trhu práce (3).

5.   Opatření

5.1   V zájmu uskutečnění výše jmenovaných cílů považuje EHSV za nezbytné důsledně vycházet ze strategie Evropa 2020 na podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, odpovídajícím způsobem zohledňovat podporu venkovských oblastí prostřednictvím EZFRV a jeho šesti priorit podpory i strukturálních fondů a za pomoci integrovaných politických přístupů trvale ovlivňovat kvalitu života a ekonomický potenciál venkova. Meziodvětvová řešení a financování z více fondů by měla pozitivní dopad na rozvoj společných hodnotových řetězců, na omezení odlivu obyvatelstva a na stabilizaci zásobovacích struktur na venkově, a tím i na všechna hospodářská odvětví ve venkovských oblastech a všechny skupiny obyvatelstva v místě.

5.2   Konkrétními výchozími body pro utváření budoucí strukturální politiky EU ve venkovských oblastech jsou podle EHSV zejména následující:

—	investice do diverzifikace, nového zakládání, předávání a dalšího rozvoje malých a středních podniků ve venkovských oblastech;

—	podpora a zavádění meziodvětvové spolupráce a platforem (například zahájením konání pravidelných „kulatých stolů“);

—	podpora regionálního (tradičního) hospodářského oběhu s krátkými přepravními trasami;

—	podpora regionálních zastřešujících značek za účelem společného zpracování regionálních produktů a služeb a jejich uvádění na trh;

—	podpora kvality a systémů k zajišťování kvality jakožto klíče k úspěšnému odbytu výrobků;

—	podpora způsobů hospodaření šetrných ke zdrojům a klimatu;

—	podpora cíleného předávání znalostí a schopností řemeslným a zemědělským podnikům i dalším hospodářským partnerům ve venkovských oblastech;

—	podpora inovačních partnerství mezi výzkumem a praxí se zvláštním zřetelem na inovace v malých a středních podnicích zaměřené na aplikace a postupy;

—	zabezpečení a rozvoj infrastruktury související s hospodářstvím ve venkovských oblastech (zejména širokopásmové připojení);

—	podpora opatření hospodářských a sociálních partnerů k zaručení potřebných kvalifikovaných pracovních sil v budoucnosti;

—	práce s veřejností prostřednictvím exkurzí žáků a obyvatel do podniků;

—	rozvíjení stávajícího přístupu LEADER k mnohem většímu zapojení podniků a k využití hospodářského potenciálu ve venkovských oblastech;

—	podpora poradenských sítí sestávajících z malých a středních podnikatelů, především v souvislosti s podporou spolupráce;

—	vytváření a další rozvíjení platforem pro shromažďování a šíření osvědčených postupů v oblasti regionálního rozvoje a spolupráce hospodářských a sociálních partnerů ve venkovských oblastech;

—	podpora venkovských regionů díky poskytnutí flexibilních regionálních rozpočtů.

---

(1)  Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 47.

(2)  CESE 1175/2011, Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 43.

(3)  Tamtéž.

---