52012DC0701

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění nařízení Rady (ES) č. 577/98

1.           Úvod

Nařízení Rady (ES) č. 577/98 o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství[1] stanoví minimální normy pro harmonizované zjišťování pracovních sil v Evropské unii a jejích členských státech. Nařízení bylo pozměněno v roce 2002, 2003 a 2007[2].

Článek 7 nařízení (ES) č. 577/98 stanoví, že:

„Každé tři roky počínaje rokem 2000 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva hodnotí zejména kvalitu statistických metod, které členské státy navrhují pro zlepšení výsledků nebo usnadnění postupu zjišťování.“

Toto je pátá zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě.

Oddíl 2 poskytuje přehled o výběrovém šetření pracovních sil v Evropské unii a jeho významu pro podporu politik Evropské unie.

Oddíl 3 hodnotí průběh provádění nařízení (ES) č. 577/98 v členských státech, v kandidátských zemích, ve státech ESVO a ve Švýcarsku.

Oddíl 4 se zaměřuje na probíhající iniciativy zahájené Evropským statistickým systémem[3] (ESS) s cílem zlepšit kvalitu šetření pracovních sil a snížit s ním související zátěž.

2.           Přehled o výběrovém šetření pracovních sil

2.1.        Obecný popis

Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je rozsáhlé výběrové šetření probíhající mezi obyvateli domácností. Poskytuje čtvrtletní a roční statistiky trhu práce, zaměstnanosti a nezaměstnanosti, ale i údaje o osobách, které nejsou na trhu práce aktivně zapojené. Navíc šetření shromažďuje údaje za několik let z ad hoc modulů a poskytuje informace pro modelové měsíční odhady nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti.

Národní statistické úřady členských států odpovídají za sestavení národních dotazníků a výběrového souboru, za provádění rozhovorů a za předávání výsledků Komisi (Eurostatu) v souladu se společným kódovacím systémem stanoveným nařízením Komise (ES) č. 377/2008[4].

Eurostat odpovídá za kontrolu provádění nařízení (ES) č. 577/98, za poskytování podpory vnitrostátním statistickým úřadům, dodržování harmonizovaných pojmů a metod a za šíření srovnatelných vnitrostátních a evropských statistik trhu práce.

Výběrový soubor pro výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii zahrnuje 1,8 milionu osob ze 33 účastnických zemí za každé čtvrtletí[5]. To z něj činí největší průzkum domácností v Evropě.

2.2.        Význam

Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je nejdůležitějším zdrojem oficiální statistiky o trhu práce v Evropské unii. Celkově zahrnuje přes 100 proměnných, které se týkají pracovní situace, charakteristik zaměstnání, pracovní doby, vzdělání a odborné přípravy osob, a je každoročně doplňován o tematické ad hoc moduly[6]. Díky mezinárodním normám a definicím přesahuje význam šetření hranice Evropské unie, a situaci na evropském trhu práce lze proto porovnat se situací v dalších oblastech nebo zemích.

Výběrového šetření pracovních sil Evropské unie se dále využívá ke sledování pokroků některých klíčových politických iniciativ EU. Šetření je například jedním z hlavních zdrojů údajů pro sledování pokroku, který jednotlivé členské státy učinily v oblasti hlavních směrů politik zaměstnanosti v souvislosti s článkem 148 Smlouvy o fungování Evropské unie[7] (SFEU) nebo v rámci strategie EU pro růst Evropa 2020. Pomocí ukazatelů šetření jsou sledovány dva z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020 (75 % jako cílová míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let; maximálně 10% podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém; alespoň 40 % osob ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním vzděláním). V rámci společného hodnotícího rámce strategie Evropa 2020 je využíváno i mnoha dalších ukazatelů získaných v rámci výběrového šetření pracovních sil. Údaje získané z tohoto šetření rovněž sehrály klíčovou roli v Lisabonské strategii (2000–2010).

Měsíční míra nezaměstnanosti vyplývající z výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii je důležitým krátkodobým hospodářským ukazatelem. Je jedním z hlavních evropských hospodářských ukazatelů[8], které dále slouží jako podklad pro pohyblivé roční průměry míry nezaměstnanosti ve srovnávacích přehledech hospodářských a finančních ukazatelů sledujících makroekonomickou nerovnováhu a nevyváženou konkurenceschopnost. Národní účty z výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii získávají informace o zaměstnaných osobách, o pracovní době, ale i o dalších oblastech, které do trhu práce nespadají, např. o vzdělávání.

A konečně, výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je jedním z nejvýznamnějších zdrojů statistických mikrodat pro výzkumné pracovníky v Evropě. Díky rozsáhlému výběrovému vzorku je možno provádět studie o specifických skupinách na trhu práce. Mimo jiné zde existuje i široké pokrytí demografických, regionálních a vzdělávacích proměnných.

3.           Provádění výběrového šetření pracovních sil

3.1.        Přesnost

U odhadů z výběrových šetření se vyskytují dva typy chyb: výběrové chyby a nevýběrové chyby. Společně udávají přesnost odhadů. Výběrové chyby jsou důsledkem faktu, že je do šetření zapojena pouze část celkové populace. Nevýběrové chyby jsou všechny další chyby, které nejsou výsledkem výběru zkoumaného vzorku (chyby související s pokrytím, chyby měření, chyby ve zpracování, chyby vyplývající z neposkytnutí odpovědí).

Výběrové chyby jsou dány především velikostí výběrového souboru. S velikostí výběrového souboru narůstá i přesnost výsledků. Následující tabulka ukazuje velikost výběrového souboru za každé čtvrtletí v každé účastnické zemi, a to jak v absolutních číslech, tak i ve srovnání s celkovým počtem obyvatel. Velikost výběrového souboru v procentech[9] se liší: od 0,2 % (Belgie, Německo, Francie, Spojené království, Chorvatsko a Turecko) až po 1,6 % (Malta). Průměrná velikost výběrového souboru v jednom čtvrtletí v roce 2010 činila 1,8 milionů osob, tzn. 0,3 % z celkového počtu obyvatel ve 33 zemích účastnících se šetření.

Výběrové šetření pracovních sil v EU

Dosažená velikost výběrového souboru a podíl na celkovém počtu obyvatel (průměr za jednotlivá čtvrtletí roku 2010 )

|| Velikost výběrového souboru za čtvrtletí  (v tisících) || Podíl na  celkovém počtu obyvatel || || || Velikost výběrového souboru za čtvrtletí (v tisících) || Podíl na  celkovém počtu obyvatel

BE || 26 || 0,2 % || || NL || 96 || 0,6 %

BG || 34 || 0,4 % || || AT || 46 || 0,5 %

CZ || 59 || 0,6 % || || PL || 104 || 0,3 %

DK || 30 || 0,5 % || || PT || 40 || 0,4 %

DE || 174 || 0,2 % || || RO || 61 || 0,3 %

EE || 5 || 0,4 % || || SI || 16 || 0,8 %

IE || 62 || 1,4 % || || SK || 26 || 0,5 %

EL || 76 || 0,7 % || || FI || 37 || 0,7 %

ES || 172 || 0,4 % || || SE || 65 || 0,7 %

FR || 108 || 0,2 % || || UK || 106 || 0,2 %

IT || 166 || 0,3 % || || IS || 3 || 1,0 %

CY || 11 || 1,4 % || || NO || 20 || 0,4 %

LV || 9 || 0,4 % || || CH || 32 || 0,4 %

LT || 17 || 0,5 % || || HR || 10 || 0,2 %

LU || 5 || 0,9 % || || MK || 14 || 0,7 %

HU || 71 || 0,7 % || || TR || 131 || 0,2 %

MT || 7 || 1,6 % || || EU27 || 1 626 || 0,3 %

|| || || || CELKEM || 1 837 || 0.3 %

Oficiální šetření, jakým je i výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii, používají systém náhodného výběru. Díky tomu je možné kvantifikovat výběrové chyby, které lze vyjádřit pomocí intervalu spolehlivosti. Následující tabulka uvádí odhady a 95% intervaly spolehlivosti, kterých bylo dosaženo celkově v 27 zemích EU u čtyřech hlavních ukazatelů. Například skutečný počet zaměstnaných osob se s 95% pravděpodobností pohybuje v intervalu 215,5 – 216,5.

Hlavní ukazatele LFS pro EU-27 (2010) s 95% intervalem spolehlivosti

Počet zaměstnaných osob (v milionech) || Počet nezaměstnaných osob (v milionech) || Míra nezaměstnanosti (v %) || Průměrný počet odpracovaných hodin (v hodinách)

216 ± 0,5 || 22,9 ± 0,2 || 9,6 ± 0,1 || 37,3 ± 0,1

Tyto intervaly odpovídají požadavkům na přesnost stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 577/98.

Pokud jde o nevýběrové chyby Eurostat a účastnické země pravidelně sledují významné zdroje nevýběrových chyb (neposkytnutí odpovědi, zprostředkovaný rozhovor). Účastnické země každoročně informují Eurostat jak o hlavních příčinách chyb, tak i o způsobech, jak tyto chyby minimalizují. Shrnutí je zveřejňováno ve výroční zprávě o kvalitě výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii[10].

3.2.        Včasnost a dochvilnost

Pojem včasnost statistik je definován jako časový interval mezi referenčním obdobím a dostupností údajů pro uživatele. Pro výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je toto časové rozpětí dáno dobou, kterou potřebují členské státy na vyhotovení a zpracování průzkumu a na následné zaslání informací Eurostatu, a dobou kterou potřebuje Eurostat na zpracování, ověření a zveřejnění výsledků.

Nařízení Rady (ES) č. 577/98 stanoví, že členské státy jsou povinny doručit údaje Eurostatu do 12 týdnů od konce referenčního čtvrtletí. Eurostat ověří údaje z národních datových souborů, jakmile je obdrží. Níže uvedený graf ukazuje časové rozpětí mezi koncem referenčního čtvrtletí a dostupností údajů pro uživatele Eurostatu pro období 2008–2010 v porovnání s posledním rokem, který byl předmětem předchozí zprávy (2007).

Graf ukazuje, že úroveň včasnosti údajů výběrového šetření pracovních sil se za sledované období stabilně zlepšovala. V roce 2007 zveřejnil Eurostat údaje z 90 % členských států 16 týdnů po skončení referenčního čtvrtletí. Do roku 2010 bylo tohoto podílu dosaženo o dva týdny dříve. V návaznosti na toto zlepšení může Eurostat dnes dopředu vyhlásit termíny zveřejnění hlavních čtvrtletních ukazatelů pro členské státy i pro celou EU. Vzhledem k cílovému datu zveřejnění může Eurostat měřit dochvilnost statistiky, která je definována jako časová prodleva mezi plánovaným a konečným datem zveřejnění. Od zavedení kalendáře zveřejňování výsledků výběrového šetření pracovních sil Eurostat trvale dodržuje plánovaná data odevzdání.

Včasnost údajů výběrového šetření pracovních sil je dále klíčová pro odhady měsíční míry nezaměstnanosti. Jakmile Eurostat zpracuje údaje jednotlivých zemí, použije je k sestavení výpočtu příští měsíční míry nezaměstnanosti. Měsíční míra nezaměstnanosti je zveřejňována přibližně 31 dnů od konce příslušného měsíce.

3.3.        Dostupnost a srozumitelnost

K šíření statistik výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii využívá Eurostat několika cest. Hlavním nástrojem je on-line databáze Eurostatu, která nabízí více než 350 tabulek obsahujících podrobné údaje z tohoto šetření. Hlavní ukazatele strategie Evropa 2020 jsou dále zveřejňovány v příslušné sekci webových stránek[11]. Tyto tabulky se týkají pouze nejdůležitějších výsledků výběrového šetření pracovních sil. Na vyžádání Eurostat poskytne i další kombinace proměnných získaných z tohoto šetření uspořádaných do tabulek.

Mikrodata získaná šetřením o pracovních silách jsou rovněž velmi důležitá pro vědecké účely. Vyžaduje je stále více výzkumných pracovníků z univerzit, výzkumných ústavů a národních statistických úřadů po celé Evropě i mimo ni. Od roku 2011 Eurostat poskytuje tato mikrodata zdarma. Data jsou zpřístupněna v souladu s podmínkami stanovenými nařízením Komise (ES) č. 831/2002[12]za účelem ochrany osobních údajů účastníků šetření. Aby se předešlo nedovolenému zpřístupnění osobních údajů, jsou datové soubory obsahující záznamy o jednotlivých osobách anonymní.

Podrobná dokumentace (metadata) je uživatelům poskytována prostřednictvím různých komunikačních kanálů. Všeobecné informace jsou veřejnosti zpřístupněny v sekci webových stránek Eurostatu přímo věnované šetření o pracovních silách[13]. Metadata připojená ke každé tabulce v databázi obsahují konkrétní informace o obsahu a kvalitě statistik. A konečně, náročnější metodická dokumentace je obsahem specializovaných publikací (např. výroční zprávy o kvalitě, nebo publikace o charakteristikách národních šetření, atd.).

3.4.        Srovnatelnost

Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii využívá vysoce harmonizovaných pojmů, definic, klasifikací a metodik. Nařízení (ES) č. 377/2008 stanovuje společný kódovací systém, který zajišťuje, že všechny účastnické země využívají stejně definované proměnné. Všechny země dále využívají společné klasifikace (např. NACE pro klasifikaci ekonomických činností, ISCO pro zaměstnání) a po každé revizi těchto klasifikací dohlíží Eurostat na implementaci změn v každé účastnické zemi. Kromě toho jsou podrobné pokyny ohledně účelu, kódování a provádění národních statistických úřadů obsahem společných vysvětlujících poznámek. Metodické otázky jsou projednávány v rámci speciálních pracovních skupin a pracovní skupiny pro statistiku trhu práce, kde mezi všemi účastnickými zeměmi dochází k výměně zkušeností a společných postupů.

K zajištění harmonizace měření nezaměstnanosti ve všech účastnických zemích stanoví nařízení Komise (ES) č. 1897/2000[14] pracovní definici nezaměstnanosti, jakož i seznam zásad pro formulaci otázek týkajících se pracovní situace. Nezaměstnanost je definována v souladu s normami Mezinárodní organizace práce (MOP), které byly přijaty na 13. a 14. mezinárodní konferenci statistiků práce. Tím je zajištěno, že statistiky získané výběrovým šetřením pracovních sil v Evropské unii jsou srovnatelné s výsledky z jiných zemí, zejména z dalších členských zemí OECD.

Účastnické země pravidelně zdokonalují metodiku nebo postupy svých šetření o pracovních silách. V případě, že tato zlepšení vedou k přerušení toku údajů do výběrového šetření pracovních sil, je o tom Eurostat informován příslušným národním statistickým úřadem. Významná přerušení jsou zdokumentována a označena v publikacích Eurostatu. Eurostat zveřejňuje zvláštní soubor údajů nazývaný „hlavní ukazatele výběrového šetření pracovních sil“, v němž jsou předchozí řady upraveny o možná přerušení a doplněny o případné chybějící údaje.

3.5.        Soudržnost

Důležitou součástí celkové kvality je soudržnost mezi odhady počtu obyvatel získanými z výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii a z demografických statistik. Vzhledem k tomu, že se jedná o výběrové šetření, jsou výsledky výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii vypočítávány z odpovědí vzorku populace. Odpovědi poté slouží jako základ pro šetření celého obyvatelstva. Údaje o populaci vycházejí z nejlepších odhadů, jež jsou v danou dobu k dispozici (pro zlepšení přesnosti členěné podle pohlaví a věkových skupin). V zásadě zajišťuje proces referenčního srovnání soudržnost mezi výběrovým šetřením pracovních sil v Evropské unii a demografickými statistikami. Za výjimečných okolností se však mohou vyskytnout rozdíly. Například, každých deset let se provádí sčítání lidu. Pokud se výsledky nového sčítání liší od předchozích odhadů počtu obyvatel, je možno přistoupit k revizi předchozího šetření. V tomto případě se může lišit délka a načasování revize demografických statistik a revize výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii vzhledem k dostupností podrobných informací o populaci způsobené uplynutím 10 let mezi jednotlivými sčítáními.

Pokud jde o soudržnost odhadů nezaměstnanosti, mnoho zemí rovněž zveřejňuje statistické údaje o počtu osob registrovaných na úřadu práce a těch, kteří hledají zaměstnání. Údaje o nezaměstnanosti vyplývajících z výběrového šetření pracovních sil a počet zapsaných uchazečů o zaměstnání se liší vzhledem k různé povaze shromažďovaných údajů. Zatímco výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii se při šetření domácností v oblasti pracovní činnosti členů domácností a jejich dostupnosti pro nabídky práce spoléhá na harmonizovanou metodiku, administrativní záznamy veřejných úřadů práce obsahují úplný seznam jednotlivců přihlášených nebo způsobilých k poskytování dávek v nezaměstnanosti. Vzhledem k různým kritériím pro registraci daným rozdíly v sociálních politikách v různých zemích nejsou statistiky uchazečů o práci srovnatelné jak časově, tak ani mezi jednotlivými zeměmi.

Další oblast, ve které je statistická soudržnost důležitá, se týká odhadů zaměstnanosti: ty lze získat jak z výběrového šetření pracovních sil, tak z účtů jednotlivých zemí. Odhady si nemusí vzájemně odpovídat. Je to způsobeno jednak rozdíly v metodikách (koncepce výzkumu a výběr vzorku populace nejsou totožné), ale také rozdílnými způsoby sestavování statistik.

Národní účty se sestavují porovnáním a kombinací veškerých relevantních zdrojů dat dostupných v dané zemi, přičemž k dosažení kompletního výsledku se využije toho nejlepšího z každého zdroje. Dále je důležité v účtech zachovat soudržnost mezi zaměstnaností a produkcí (HDP).

K tomu vedle výběrového šetření pracovních sil slouží i další zdroje údajů: šetření podniků, registry nezaměstnanosti a registry sociálního zabezpečení. Na soulad mezi údaji obsaženými ve výběrovém šetření pracovních sil a v národních účtech dohlíží pracovní skupina pro statistiky pracovního trhu. Eurostat sleduje rozdíly v obou odhadech a několik národních statistických úřadů se zabývá analýzou příčin a rozsahu uvedených rozdílů. V některých případech byly zveřejněny srovnávací tabulky mezi oběma soubory údajů.

Celkově se k národním účtům přihlíží především při měření míry zaměstnanosti, růstu zaměstnanosti a na členění průmyslu podle odvětví.

Výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii je na druhou stranu vhodnější pro měření účasti na trhu práce (např. měření zaměstnanosti a nezaměstnanosti, ekonomické aktivity atd.), nebo pro analýzu situace konkrétní socioekonomické skupiny obyvatelstva (např. v závislosti na věku, pohlaví nebo úrovni vzdělání).

4.           Iniciativy zaměřené na další zlepšení způsobu šetření pracovních sil

4.1.        Pracovní skupina pro kvalitu výběrového šetření pracovních sil a pro následná opatření

V roce 2007 Eurostat a členské státy zahájily přezkum kvality výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii. Byla zřízena pracovní skupina s úkolem identifikovat možné nedostatky a doporučit vhodná opatření pro všechny rozměry rámce kvality statistických výstupů ESS. Ve své závěrečné zprávě (2009)[15] pracovní skupina formulovala přes 40 doporučení ke zlepšení koncepce, organizace a provádění průzkumu. Jednotlivá doporučení se liší co do složitosti, rozsahu, dopadů na financování i doby potřebné k jejich zavedení. Účastnické země porovnaly vlastní aktuální stav s navrženými doporučeními a v roce 2010 pak definovaly národní akční plány na provádění zmíněných doporučení. Pokrok v této oblasti pravidelně hodnotí pracovní skupina pro statistiky pracovního trhu.

4.2.        Vývoj nových statistických produktů

Jedním ze způsobů, jak rozšířit využití výsledků výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii, je zlepšit využívání dostupných mikrodat, například tím, že uživatelům poskytneme nové ukazatele. Existují například nové ukazatele doplňující údaj o míře nezaměstnanosti.

MOP definuje nezaměstnanost na základě tří podmínek, které musejí být splněny současně:

ani jedna odpracovaná hodina v referenčním týdnu;

aktivní hledání zaměstnání;

dostupnost uchazeče pro nabídky práce.

Jelikož mnozí jedinci vyhovují těmto požadavkům pouze částečně, neobjeví se ve statistikách nezaměstnanosti. S cílem poskytnout ukazatele týkající se těchto konkrétních skupin, a tedy i lepší přehled o aktuální neuspokojené poptávce po pracovní síle, definoval Eurostat a národní statistické úřady členských států tři nové ukazatele. Jeden z ukazatelů se dotýká vysoké nezaměstnanosti, další dva se zabývají konkrétní situací nezaměstnaných s určitou vazbou trh práce. Údaje o těchto skupinách byly poprvé zveřejněny v roce 2011.

Dalším příkladem je nový ukazatel týkající se mladých lidí, kteří ani nejsou zaměstnáni, ani neabsolvují žádnou vzdělávací či odbornou přípravu (NEET). Tento ukazatel je důležitý pro sledování mladých dospělých, jimž hrozí odsun na okraj společnosti. Spojuje informace o vzdělávání a o trhu práce získané z výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii.

Další požadavek vznesený ze strany uživatelů se týkal statistiky dynamiky trhu práce. Dynamika práce zahrnuje informace o přechodech mezi pracovními stavy, například kolik osob se stalo nezaměstnanými a nebo naopak našlo zaměstnání v průběhu stanoveného období. Díky tomu je možno identifikovat skupiny osob s větší šancí na nalezení zaměstnání či naopak ty, jimž hrozí, že zůstanou bez zaměstnání. Vyhovět poptávce po těchto datech není jednoduché, protože původním účelem výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii je shromažďovat informace o populaci (např. počty nezaměstnaných v daný časový okamžik), spíše než zachycovat probíhající změny. Odhady toků jsou sice možné, nejsou ale tak přesné jako odhady stavu populace a musejí splňovat určité podmínky. Ve většině účastnických zemí probíhá výběrové šetření formou rotačního panelu, tj. tatáž osoba vypovídá v několika po sobě následujících čtvrtletích. Zmíněné uspořádání umožňuje odvozovat ukazatele týkající se přechodů na trhu práce. Tento druh dat již nyní zveřejňují některé země, přičemž využívají právě zmíněného panelového uspořádání výběrového šetření.

Je třeba přijmout opatření, která to umožní i na úrovni EU. Zaprvé, účastnické země, které rotační panel nemají, musejí podobný systém zavést. Za druhé, uspořádání rotačních panelů v jednotlivých zemích se liší a byla by proto vhodná jejich harmonizace. A konečně, je třeba překonat některé zbývající metodické otázky, například otázku shody mezi údaji o populaci a toky. Ve spolupráci s členskými pracuje Eurostat na splnění podmínek potřebných k tomu, aby výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii dokázalo v budoucnosti vyprodukovat statistiku dynamiky pracovního trhu.

4.3.        Výběrové šetření pracovních sil v modernizovaném systému sociální statistiky

V návaznosti na sdělení Komise o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí[16], byla zahájena iniciativa na modernizaci evropské sociální statistiky. V rámci wiesbadenského memoranda z roku 2011[17] byla formulována strategie na dosažení tohoto plánu. Bylo sjednáno, že je nutné zvýšit efektivitu produkce sociální statistiky a zároveň zachovat vysoké standardy její kvality. Pro dosažení těchto cílů je nutno společně směřovat k jednotné architektuře evropské sociální statistiky. Hlavními cíle strategie jsou:

zlepšení rámce pro výběr vzorku;

zefektivnění sociálních průzkumů;

větší využití nových a stávajících, zejména administrativních zdrojů údajů.

Modernizace organizace sociální statistiky bude mít dopad i na výběrové šetření pracovních sil.

V této strategii bude rovněž důležité zapojení nových technologií. V případě sociální statistiky se ke zvýšení efektivity sběru údajů a k zachování dobré vůle respondentů nabízí ke sběru údajů využít internet. V některých zemích již projekty v této oblasti probíhají. V roce 2012 byl spuštěn společný projekt ESS[18], který si klade za cíl podpořit mezinárodní spolupráci a vyvinout společné nástroje. Pilotním šetřením tohoto projektu se stane právě výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii.

A konečně, Eurostat v současné době vyhodnocuje ad hoc moduly zkoumané v rámci tohoto šetření. Každý rok obsahuje výběrové šetření pracovních sil v Evropské unii modul ad hoc s odlišným zaměřením. Sběr dat v této oblasti by mohl probíhat efektivněji a s kvalitnějšími výsledky. Jednou z možností je zavést systém opakujících se modulů pocházejících z užšího výběru modulů, s tím, že by bylo možno reagovat na případné nové potřeby politik. Uvedený systém by umožnil sledovat vývoj určitých témat v průběhu několika let.

5.           Závěr

Eurostat dohlíží na dodržování právních předpisů. Komise považuje provádění nařízení (ES) č. 577/98 za uspokojivé. Členské státy postupují zcela či téměř zcela v souladu s nařízením. Společně s Komisí řeší otevřené otázky a stanovují akční plány. Celková kvalita výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii je dobrá.

Evropský statistický systém vynakládá úsilí k postupnému zavádění zlepšených postupů a metod provádění výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii a navzdory náročnému prostředí a výraznému snížení rozpočtu se mu daří zachovat dynamiku rozvoje. V současnosti probíhá přezkum metodiky výběrového šetření pracovních sil v Evropské unii s cílem reagovat na nové požadavky uživatelů a na nové výzvy (např. zlepšení včasnosti, odhady přechodů na trhu práce). Tato práce bude součástí celkové modernizace sociální statistiky.

[1]               Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3.

[2]               Nařízení Komise (ES) č. 2104/2002 (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 14), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1991/2002 (Úř. věst. L 308, 9.11.2002, s. 1), (ES) č. 2257/2003 (Úř. věst. L 336, 23.12. 2003, s. 6) a (ES) č. 1372/2007 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 42).

[3]               ESS je partnerství mezi evropským statistickým úřadem, kterým je Evropská komise (Eurostat), a národními statistickými úřady a jinými vnitrostátními orgány, jež v jednotlivých členských státech odpovídají za vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky.

[4]               Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 57.

[5]               Účastnickými zeměmi šetření jsou: 27 členských států EU, Island, Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko.

[6]               V roce 2008, 2009 a 2010 byly zahrnuty tyto ad hoc moduly:      

2008: Situace na trhu práce migrujících osob a jejich nejbližších potomků

2009: Vstup mladých lidí na trh práce

2010: Slaďování pracovního a rodinného života.

[7]               Viz rozhodnutí Rady 2011/308/EU ze dne 19. května 2011 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, Úř. věst. L 138, 26.5.2011, s. 56.

[8]               Viz Principal European Economic Indicators – A statistical guide, Eurostat 2009.

[9]               Definován jako poměr velikosti výběrového souboru (počet jednotek ve výběrovém souboru) a velikosti populace (celkový počet jednotek v cílové populaci).

[10]             http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KS-RA-12-021.

[11]             http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/europe_2020_indicators/headline_indicators.

[12]             Úř. věst. L 133, 18.5.2002, s. 7.

[13]             http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_unemployment_lfs/introduction.

[14]             Úř. věst. L 228, 8.9.2000, s. 18.

[15]             Task Force on the quality of the Labour Force Survey — Final report, Eurostat 2009.

[16]             KOM(2009) 404 ze dne 10. srpna 2009.

[17]             http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/pgp_ess/0_DOCS/de/DGINS2011_memorandum.pdf

[18]             „Data collection for social surveys using multiple modes“.