6.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/87

1.1

EHSV se domnívá, že projednávané sdělení představuje logické a nutné vyústění snah o realizaci integrované námořní politiky v Evropské unii.

1.2

EHSV soudí, že sdělení všeobecně smysluplně přispívá k integrované námořní politice EU, která se vztahuje ke strategii Evropa 2020 a jejímž cílem je hospodářské oživení Evropy využitím potenciálu námořní ekonomiky k vytvoření pracovních míst a ke stimulaci konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti.

1.3

EHSV vzhledem k tomu sdělení vítá, zejména za současné kritické situace hospodářské krize, kvůli níž jsou ekonomické podmínky v Evropě obtížné a která má obzvláště také negativní dopady na odvětví činnosti spojená s námořní ekonomikou.

1.4

EHSV soudí, že nový impulz, který chce sdělení integrované námořní politice dát, vyžaduje, aby se konzistentně, ve spojení s nově navrhovaným rámcem, využívaly a rozvíjely stávající iniciativy a pozitivní opatření, aby tak EU nepromeškala tuto příležitost vypracovat kvalitní integrovanou námořní politiku, která bude splňovat vysoké standardy.

1.5

Vzhledem k tomu, že pro úspěšnou realizaci modrého růstu je nutná kontinuita a konzistence, EHSV poznamenává, že bude třeba jasně konstatovat, že pět klíčových oblastí, které vymezila studie s názvem Modrý růst – scénáře a hnací síly udržitelného růstu z oceánů, moří a pobřeží (2012, viz https://webgate.ec.europa.eu/maritimeforum/content/2946), nebudou existující tradiční oblasti činnosti nahrazovat, ale že se k nim připojí.

1.6

EHSV zdůrazňuje, že považovat modrou ekonomiku za nevyčerpatelný zdroj nevyužitého bohatství a prosazovat modrý růst s takovým důrazem, jakoby se jednalo o všelék schopný vyléčit všechny neduhy evropské ekonomiky, hrozí nebezpečím, že vzroste tlak, kterému již pobřeží a moře v EU čelí. Doporučuje neustálou obezřetnost, aby byla nastolena rovnováha mezi ekonomickými cíli na jedné straně a zásadami udržitelného rozvoje na straně druhé.

1.7

EHSV podrobně uvedl, jaký význam má v námořní ekonomice lidský faktor, a doporučil, aby se při hledání rovnováhy mezi ekonomickým, sociálním a environmentálním rozměrem udržitelné integrované námořní politiky věnovala náležitá pozornost sociálnímu hledisku.

1.8

EHSV se domnívá, že modrý růst musí přispívat k podpoře sociálního začleňování bez vyloučení, nabízet pracovní příležitosti, vzdělávací příležitosti a příležitost k plné účasti, zejména v místních a pobřežních společenstvích, která mají svá vlastní specifika a své potřeby, zejména co se týče těch společenství, která jsou odlehlá a tvoří je jen málo obyvatel.

1.9

S odkazem na užitečné připomínky, které vznesl k mořskému a námořnímu výzkumu (1) EHSV vyzdvihuje zásadní význam výzkumu a inovací pro to, aby si Evropa zajistila silné konkurenční postavení v nově vznikajících odvětvích. Klade důraz na základní i pokročilý výzkum, který bude směřovat k novým aplikacím a optimální metodice, což usnadňuje spolupráci mezi průmyslovým odvětvím a akademickou obcí.

1.10

EHSV připisuje zvláštní důležitost otázce vzdělávání. Vyzývá Komisi, aby vypracovala odpovídající a inovativní vzdělávací rámec, který by k profesnímu uplatnění v námořních činnostech přitáhl studenty, kterým se dostalo dalšího odborného vzdělání.

1.11

Protože realizace modrého růstu představuje obzvláště ambiciózní a komplexní podnik s ohromným dosahem, EHSV zdůrazňuje, že při jeho uskutečňování je zapotřebí ještě větší přesnosti. V tomto stanovisku formuluje zásadní otázky a další specifické problémy, které zasluhují pozornost, aby se zabránilo rozporu mezi očekáváními a skutečnými možnostmi.

2.1

Projednávané sdělení klade důraz na koncept tzv. modrého růstu, který vychází z přesvědčení, že pobřeží, moře a oceány mohou pomoci Evropě překonat napětí a problémy, s nimiž se potýká, a oživit ekonomiku.

2.2

Cílem modrého růstu je podle Komise „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, jenž je založen na inovacích a zahajuje proces, který modré ekonomice zajistí plnou pozornost členských států, regionů, podniků i občanské společnosti.

2.3

Sdělení popisuje, jak členské státy a politiky EU již dnes modrou ekonomiku podporují. Podle příslušné výše citované studie (viz odst. 1.5) lze v celém vějíři činností rozlišit pět klíčových oblastí, kde se vyskytuje potenciál růstu a kde by cílená opatření umožnila další pokrok: i) cestovní ruch na moři, v pobřežních oblastech a na výletních lodích; ii) modrá energie; iii) mořské nerostné suroviny; iv) akvakultura; v) modrá biotechnologie.

2.4

Odvětví či hodnotové řetězce modré ekonomiky lze dále rozdělit na tradiční odvětví, která jsou již plně rozvinuta (námořní doprava, cestovní ruch na moři a v pobřežních oblastech), rozvíjející se odvětví (akvakultura, námořní dohled) a nově vznikající odvětví (oceánské obnovitelné zdroje energie, modrá biotechnologie).

2.5

K oživení integrované námořní politiky došlo na začátku října, kdy bylo přijato prohlášení z Limassolu (2). Prohlášení tuto akci politicky podporuje a upevňuje, určuje politické obecné zásady modrého růstu v budoucnu a stanovuje program pro růst a zaměstnanost.

2.6

Modrý růst hodlá jakožto dlouhodobá strategie zdůraznit součinnost a interakci mezi odvětvovými politikami a jednotlivými aktivitami, ale také prostudovat jejich možné důsledky pro mořské prostředí a biologickou rozmanitost.

2.7

Hodlá také shrnout a podpořit činnosti s významným potenciálem dlouhodobého růstu povzbuzením investic do výzkumu a inovací a zlepšením dovedností díky vzdělávání a odborné přípravě.

2.8

Po rozsáhlé konzultaci Komise zahájí řadu aktivit, které budou mít za cíl prozkoumat dynamiku růstu tohoto odvětví, a vypracuje sdělení na témata pobřežního a námořního cestovního ruchu, modré energie, modré biotechnologie a těžby mořských nerostných surovin i obecné zásady pro akvakulturu.

3.1

Ve svých předchozích stanoviscích (3) EHSV prostřednictvím svých důležitých připomínek poukázal na řadu otázek souvisejících s modrým růstem a vyjádřil se kladně ke způsobu, jakým Komise integrovanou námořní politiku od jejího zahájení v roce 2007 (4) realizuje s tím, že se zaměřuje na udržitelný rozvoj námořní ekonomiky a zlepšování ochrany mořského prostředí.

3.2

EHSV soudí, že realizace modrého růstu tak, jak je navrhován, představuje komplexní a náročný podnik s ohromným dosahem. Jeho referenčním rámcem je přitom: a) všech šest mořských oblastí (Baltské moře, Černé moře, Středozemní moře, Severní moře, severovýchodní Atlantský oceán a Severní ledový oceán a nejvzdálenější evropské regiony), jež mají své charakteristiky a zvláštní ekonomické, sociální, environmentální, geografické, klimatické i institucionální potřeby; b) celý vějíř odvětví a činností, jež dosáhly různé úrovně rozvoje, mají rozdílný význam a své vlastní charakteristiky; c) růstové strategie, které staví na silných stránkách každého přímořského regionu a každého odvětví a zmírňují jejich slabiny.

3.3

Jak známo, EHSV se vyjádřil ve prospěch meziodvětvové a přeshraniční spolupráce všech aktérů, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy a zaručit námořní ekonomice optimální podmínky pro růst.

3.4

EHSV podporuje funkční geografický přístup k modrému růstu a jeho strategie založené na mořských oblastech, které zohledňují specifika evropských oblastí, pokud jde o různé činnosti námořní ekonomiky a otázky partnerství a součinnosti, ale i o napětí uvnitř i vně hranic EU.

3.5

EHSV doporučuje, aby byly posíleny námořní klastry a podpořena partnerství, která by napomohla inovacím a rozvoji nových koncepcí ekonomické aktivity. Regionální iniciativy, které sdružují veřejný sektor, soukromý sektor a nevládní organizace, stejně jako regionální námořní úmluvy a studie zacílené na mořské oblasti umožňují díky přeshraniční spolupráci a evropským programům překonat roztříštěnost námořní ekonomiky.

3.6

Co se týká místních komunit v pobřežních regionech, na odlehlých ostrovech a v nejvzdálenějších regionech, EHSV navrhuje nehledat východisko ve stereotypních přístupech a stimulovat spíše místní strategie na míru a spolupráci s místními a regionálními orgány, komunitami v terénu a subjekty občanské společnosti, které jsou na daném místě přítomny, a to s cílem zachovat kulturní dědictví a tradiční způsoby výroby a zaměstnanosti a chránit přírodní zdroje.

3.7

EHSV má za to, že je zapotřebí jasněji zdůraznit, že podpora modrého růstu v rámci integrované námořní politiky není pouze věcí Evropy a že mořské ekosystémy a námořní ekonomika přesahují hranice států. Mezinárodní spolupráce a koordinovaná činnost jsou jedinými prostředky k tomu, jak se účinně postavit některým velkým výzvám. Toto konstatování platí jak pro výzvy s všeobecným dosahem, například udržitelné využívání mořských zdrojů, změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti a poctivou hospodářskou soutěž v odvětvích námořní dopravy a loďařství a podporu důstojných pracovních podmínek v těchto odvětvích, tak pro problémy, které spadají spíše do regionálního kontextu, jako je ochrana životního prostředí ve Středozemním či v Baltském moři.

3.8

EHSV žádá Komisi, aby ze všech sedmi nejvzdálenějších regionů EU, tj. španělského autonomního společenství Kanárské ostrovy, portugalských autonomních regionů Madeira a Azory a čtyř francouzských departementů (Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Réunion), učinila středobod mezinárodní složky integrované námořní politiky, protože v příslušných oblastech představují výspy Unie (5), a také vzhledem k prioritám posíleného partnerství (6), a také aby vypracovala regionální strategie modrého růstu určené těmto regionům, neboť EU nabízejí nejrozsáhlejší výlučnou ekonomickou zónu na světě.

3.9

EHSV kladně hodnotí, že se sdělení zmiňuje o problematice zaměstnanosti, odborné přípravy a dovedností. Domnívá se nicméně, že naznačený sociální rozměr bude zapotřebí začlenit do politik, které přináší nový program pro růst a zaměstnanost v mořském a námořním odvětví z 8. října 2012 s odkazem na strategii Evropa 2020, a že bude zapotřebí zacílených opatření ke zlepšení životních a pracovních podmínek a podmínek odborné přípravy a zejména účasti sociálních partnerů.

3.10

Sdělení zdůrazňuje, že velkou překážkou modrého růstu je nedostatečná kvalifikace. EHSV se domnívá, že bez ohledu na otázku nízkého vzdělání námořníků (7) je nezbytně nutné rozvíjet znalosti a pracovní zkušenosti tak, aby bylo možné reagovat na potřebu nových dovedností na vysoké úrovni v nově vznikajících odvětvích. Doporučuje tedy specializaci a rozšíření politik a opatření, protože vzdělávání námořníků se soustřeďuje hlavně na stávající činnosti, které již jsou plně rozvinuty (rybolov, námořní loďstvo).

4.1

Sdělení popisuje ekonomický rozměr a údaje v oblasti zaměstnanosti mořského a námořního odvětví, jež v Evropě již poskytují práci 5,4 milionu osob a produkují hrubou přidanou hodnotu okolo 500 miliard EUR ročně (bez vojenských činností). Celkem 75 % evropského zahraničního obchodu a 37 % obchodu v rámci EU (na tunokilometr) probíhá po moři. Tyto činnosti se v zásadě soustředí na okolí evropského pobřeží. Kromě toho se v několika zemích, jež moře neomývá, nicméně rozvinula významná ekonomická aktivita s mořem související, například výroba námořního zařízení.

4.2

Hodnotové řetězce modré ekonomiky, pokud jde o hrubou přidanou hodnotu a zaměstnanost, otevírají významné možnosti, poněvadž tato odvětví by mohla do roku 2020 představovat 7 milionů pracovních míst a hrubou přidanou hodnotu 600 miliard EUR ročně.

4.3

Sdělení rovněž zkoumá dynamiku a možné obecné pokyny do budoucna pro každou z pěti klíčových oblastí a klade přitom na základě výše citované studie o modrém růstu (viz. odst. 1.5) důraz na inovace a nová pracovní místa a zejména na následující aspekty:

4.4

EHSV poznamenává, že ekonomické výhledy těchto pěti špičkových odvětví podléhají řadě podmínek a že jejich dynamika, pokud jde o technologie, životní prostředí, výzkum, investice a konkurenceschopnost, ale i institucionální oblast, závisí na komplexních otázkách, jež často souvisejí s mezinárodním rozměrem integrované námořní politiky či s mezinárodním vývojem, ať již ekonomické či jiné povahy, například na schopnosti získat licence k těžbě nerostných surovin v mezinárodních vodách či na fluktuaci cen ropy.

4.5

Rychlost, jakou se bude modrý růst uskutečňovat, závisí rozhodující způsobem na dlouhodobém scénáři, podle nějž bude koncipován. Udržitelný a stabilní růst jej podpoří lépe, zatímco křehké hospodářské oživení spolu s omezujícími mezinárodními faktory může jeho rozvoj ohrozit.

4.6

EHSV nicméně konstatuje, že se mu jeví, že sdělení nebere náležitě v potaz obecné i konkrétní dopady současné hospodářské krize, kvůli níž je obtížné řešit krátkodobé i dlouhodobé problémy, a to v evropském i celosvětovém měřítku.

4.7

Na nových trzích, které jsou ze své podstaty rizikové, je konkurenceschopnost evropských podniků podmíněna možností přístupu k dostatečnému a náležitě koncipovanému financování, díky němuž mohou za průhledných podmínek přilákat investice. Přístup k fondům rizikového kapitálu má rozhodující význam pro malé a střední podniky. Je nutné věnovat pozornost mikropodnikům, které se mohou stát hybnými pákami modrého růstu.

4.8

EHSV poukazuje na to, že námořní ekonomika je obzvláště důležitá pro ty členské státy, které mají výlučné ekonomické zóny, a že je nutné rozvíjet ekonomické námořní klastry a zvyšovat jejich příspěvek k růstu a zaměstnanosti.

4.9

Aby se zabránilo tomu, že vznikne propast mezi očekáváními a skutečností, EHSV soudí, že bude zapotřebí vážně zohlednit obtížnou situaci, která v současnosti převládá, i obecně pesimistické předpovědi ohledně evropské a světové ekonomiky a přijmout k modrému růstu realistický přístup a náležitě jej upřesnit.

5.1

Sdělení obsahuje odkazy na stávající politiky a strategické investice členských států a EU v oblasti modré ekonomiky. EHSV nicméně soudí, že tyto iniciativy a opatření členských států jsou i na dále v rozporu s ambiciózními cíli modrého růstu a že ještě netvoří „kritické množství“, které je nezbytné k jeho konsolidaci.

5.2

EHSV se domnívá, že předpokladem k tomu, aby vzniklo kritické množství, které z modrého růstu za současného období krize učiní hybnou páku zaměstnanosti a podnikání, jsou efektivní struktury pro správu a řízení.

5.3

Podotýká, že dosažení funkčních struktur správy a řízení vyžaduje vyřešení regulačních problémů a administrativních překážek, na něž se zejména poukazovalo v procesu konzultace.

5.4

Protože se nové způsoby využívání moře neustále vyvíjejí, je důležité, aby členské státy zavedly stabilní regulační a plánovací systémy, které budou stimulovat dlouhodobé investice, přeshraniční soudržnost a součinnost partnerství zaměřených na inovace.

5.5

Obzvláště v nově vznikajících odvětvích, jako je mořská biotechnologie, by bylo zapotřebí bezodkladně zavést na úrovni EU konzistentní politiku, jež v současnosti chybí, protože úsilí vynakládané na evropské úrovni je roztříštěné, poněvadž je spíše založeno na vnitrostátních potřebách než na společných prioritách a potřebách celé Unie.

5.6

EHSV je tedy přesvědčen, že je zásadně důležité urychleně zaplnit regulační mezery a odstranit překážky, které vyplývají ze složitosti a nestability prvního rámce a které se projevují zejména v právní nejistotě, pokud jde o období po roce 2020 (odvětví mořské větrné energie), anebo mezery v právní úpravě EU u určitých činností (využívání zdrojů z mořského dna, mořská akvakultura a výroba větrné energie na moři).

5.7

EHSV konkrétně poznamenává, že je nutné strukturovaným způsobem reagovat na zásadní otázky, jako je problematika chybějícího integrovaného územního plánování námořních prostor (zejména pokud jde o akvakulturu a výrobu energie pomocí plovoucích mořských větrných turbín), labyrint povolovacích a schvalovacích postupů (mořské větrné turbíny, modrá technologie) či překážky při vytváření či financování tzv. experimentálních farem, ale i třecí plochy, jež existují např. mezi námořní dopravou a zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v oceánu (výroba energie z přílivu, přeměna tepelné energie moří a využívání energie z příboje).

6.1

EHSV vyzývá k tomu, aby byla za základ udržitelného rozvoje uznána rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (9), která představuje environmentální pilíř integrované námořní politiky, a navrhuje, aby byla zavedena konzistentní politika, jejímž cílem by bylo zajistit trvalou ochranu a zachování mořského prostředí a zabránit jeho ničení.

6.2

EHSV je toho názoru, že do prohlášení z Limassolu a do budoucích dokumentů této politiky by se měl začlenit jak cíl spočívající v uskutečnění či zachování dobrého ekologického stavu mořských vod EU do roku 2020, tak zásada předběžné opatrnosti, jakožto základní kameny integrované námořní politiky a modrého růstu.

6.3

Udržitelné námořní činnosti, které mají poskytovat pracovní místa, předpokládají konzistentní a dlouhodobý přístup, který usiluje o rovnováhu mezi cílem spočívajícím v ekonomickém růstu a reakcí na environmentální problematiku a vyžaduje odpovídající podporu ze strany místní, vnitrostátní, mezinárodní a evropské politiky, založenou na zásadách udržitelného rozvoje.

6.4

EHSV podotýká, že mořské zdroje jsou velice významné, avšak nejsou nevyčerpatelné. Upozorňuje na riziko, že může dojít k ohrožení udržitelného modrého růstu a k dodatečnému zatížení životního prostředí, pokud se znovu dopustíme nadměrného využívání zdrojů a přehnané zástavby, což jsou chyby, které byly typické pro dřívější rozvojové iniciativy.

6.5

Ačkoli projednávané sdělení uznává environmentální problematiku, zdá se, že ignoruje skutečnost, že stav moří a oceánů v Evropě se v důsledku znečištění půdy, mořských vod a ovzduší, acidifikace oceánů, nadměrné těžby, ničivých způsobů rybolovu i změny klimatu v průběhu posledních desetiletí zhoršil. Zhoršování stavu mořských a pobřežních ekosystémů a ztráta biologické rozmanitosti byly podle nedávných výzkumů tzv. hranic modrého růstu (Limits to Blue Growth, 2012, http://www.seas-at-risk.org/news_n2.php?page=539) konstatovány v Baltském moři, Černém moři, Středozemním moři, severovýchodním Atlantiku a v Severním ledovém oceánu. Nová průkopnická studie, kterou provedl Stockholmský institut pro životní prostředí (Stockholm Environment Institute – SEI) vyčíslila, kolik z dlouhodobého hlediska stojí znečištění moří, což je při přípravě politik často opomíjeno, pokud však nepřijmeme žádná opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, může nabrat znepokojivých rozměrů (viz http://www.sei-international.org/publications?pid=2064).

6.6

Mezi námořní hospodářské činnosti, které představují zvýšené riziko pro udržitelný rozvoj, patří mořská zařízení na těžbu ropy nebo plynu, akvakultura, pobřežní cestovní ruch a výletní lodi, zachycování a skladování oxidu uhličitého, pobřežní doprava, ale i těžba fosilních paliv v moři, která je s pojmem udržitelného rozvoje naprosto neslučitelná.

6.7

Doposud nebylo posouzeno, jak hluboký a rozsáhlý dopad na životní prostředí mají tyto činnosti, zejména pokud jde o obnovitelnou modrou energii, mořské nerostné suroviny, akvakulturu a modrou biotechnologii, protože není k dispozici dostatek údajů, abychom mohli lépe pochopit veškeré interakce, k nimž v oceánech a hlubokých mořích dochází.

6.8

EHSV je toho názoru, že plánování mořského prostoru a integrovanou správu pobřežních zón, které Komise prosazuje jako hlavní nástroj řízení mořského prostoru a zdrojů, je nutné sladit s dalšími intervenčními nástroji, jako je strategické posouzení vlivů na životní prostředí, vymezení chráněných zón či internacionalizace environmentálních nákladů, a to vše v rámci takového přístupu ke správě, který bude vycházet z ekosystémů a harmonické koexistence různých a vzájemně protikladných intenzivních způsobů jejich využívání.

6.9

EHSV doporučuje Komisi, aby projevovala větší obezřetnost, pokud jde o dodržování evropských norem pro životní prostředí, hygienických norem a norem kvality, obzvláště pokud jde o dovoz produktů akvakultury ze třetích zemí, aby tak chránila nejen spotřebitele v EU, ale i podniky v tomto odvětví před případnou nekalou hospodářskou soutěží.

7.1

EHSV konstatuje, že třebaže sdělení zmiňuje význam, který má výzkum při upevňování modrého růstu, zejména v nově vznikajících a rostoucích odvětvích, je i nadále všeobecně vágní a omezuje se v podstatě na odkaz na budoucí program Horizont 2020.

7.2

Evropa prochází obdobím krácení veřejných výdajů, což znamená nutnost dosahovat co možná nejvíce výsledků s omezenými prostředky. Omezení, která spolu s nedostatkem kapitálu vznikají ve financování veřejného výzkumu, mohou oslabit rozhodující úlohu, kterou malé a střední podniky zastávají v námořní ekonomice při vývoji nových výrobků a nových technologií.

7.3

EHSV zdůrazňuje, že ačkoli má Evropa solidní základnu poznatků a je na špičce výzkumu nových i klasických energií a akvakultury, nabírá zpoždění u praktických inovací a v uvádění nově vznikajících odvětví na trh, kde se evropským podnikům v současnosti nedaří obstát v konkurenci mezinárodních subjektů, jak o tom svědčí počet patentů, o něž žádá, oproti Asii a Spojeným státům, pokud jde o odsolování, ochranu pobřeží, produkci řas či modré technologie.

7.4

EHSV tedy navrhuje, aby se urychleně napravily nedostatky v zacílení a publicitě výzkumu, zčásti způsobené širokou škálou oblastí výzkumu a činností spojených s mořskou biotechnologií a s dalšími novými odvětvími.

7.5

Nedostatky v přenosu poznatků a technologií do všech klíčových oblastí lze překonat pomocí různých opatření, ať již se jedná například o propojení vědeckého výzkumu s průmyslem a vzděláváním, spolupráci průmyslu s univerzitami, zlepšení správy duševního vlastnictví, investice do demonstračních projektů, které by dané problematice přinesly váhu v komerční sféře, či navazování velkých partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem u iniciativ, které mají vytvořit kritické množství pro modrý růst.

7.6

Budoucnost modrého růstu v jednadvacátém století bude úzce záviset na schopnosti vědců rozvíjet meziodvětvové programy začleňující dovednosti a koncepce vypůjčené z jiných oblastí výzkumu, či se takových programů účastnit. Osou vzdělávání příští generace vědců budou muset být meziodvětvové a globální přístupy, které dokáží reagovat na komplexní výzvy v oblasti technologie a hospodářské soutěže, které výzkum mořských organismů a prostředí představuje.

7.7

EHSV se domnívá, že je nutné odstranit roztříštěnost údajů o mořském prostředí, které jsou rozptýleny ve stovkách různých subjektů po celé Evropě a způsobují tak problémy, pokud jde o přístup k nim a jejich využívání i shromažďování. Vyzývá Komisi k tomu, aby spolupracovala s členskými státy, zpřístupnila tyto poznatky a určila dodatečné finanční a jiné zdroje, které jsou zapotřebí, aby vzniklo společné prostředí výměny informací, osvědčených postupů a oběhu údajů, což by posílilo výzkum a inovace a zlepšilo ochranu životního prostředí.

7.8

Nová digitální mapa dna evropských moří by měla být interoperabilní a zproštěná uživatelských omezení, aby podpořila výzkum tím, že mu bude poskytovat údaje o dopadu lidských činností i oceánografické předpovědi, aby tak mohly členské státy plnou měrou využívat potenciálu svých vlastních programů sledování, sběru vzorků a studia mořského prostředí.

7.9

Členské státy se při úsilí o prosazování modrého růstu musí potýkat s problémem ochrany námořních hranic Evropy a účinného sledování moří (10). Pokud členské státy posílí kontrolu vnějších hranic schengenského prostoru a zavedou systém výměny informací, umožní to jejich orgánům hraniční kontroly snížit počet ztrát na životech na moři a bojovat s takovými jevy, jako je nelegální přistěhovalectví do EU nebo námořní pirátství (11).