14.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/24

1.1

Výbor připomíná (1), že jednotný trh je pilířem evropské integrace, jenž může mít hmatatelný přínos pro evropské zainteresované strany a může evropským ekonomikám zajistit udržitelný růst. Za stávající hospodářské krize není fungující jednotný trh zaměřený na budoucnost jen žádoucí, ale zásadní pro politickou a hospodářskou budoucnost Evropské unie.

1.2

Vzhledem k tomu, že stále probíhá hospodářská krize a mimo jiné i k tomu, jaký dopad měla deregulace finančních trhů na rozpočty členských států, na reálnou ekonomiku, na chudobu a na zaměstnanost v EU (2), působí optimistický tón, kterým vyznívá sdělení Komise o realizaci jednotného trhu, poněkud nepatřičně. EHSV se domnívá, že Komise si příliš málo všímá nezamýšlených vedlejších dopadů jednotného trhu. Přehnaně výslovné a demonstrativní, přitom však předčasné tvrzení o jeho úspěchu může občany EU jedině frustrovat. To by ve svém důsledku mohlo jednotný trh dále oslabit, spíše než jej povzbudit. Komise by měla prokázat realističtější přístup a komunikovat vyváženým tónem.

1.3

Lepší fungování jednotného trhu prostřednictvím starých a nových pokynů je silně ohroženo masivním nárůstem nezaměstnanosti na 28 milionů osob. Nezaměstnanost v EU postihuje hlavně mladé lidi. Stovky tisíc malých a středních podniků zbankrotovaly a 120 milionům lidí, tj. zhruba 25 % populace EU, hrozí chudoba a sociální vyloučení. Tyto faktory mají dramatický dopad na poptávku a spotřebu v EU. EU a členské státy musí kromě klíčových opatření ještě zvýšit své úsilí o překonání finanční, hospodářské a rozpočtové krize a plné využití potenciálu jednotného trhu.

1.4

EHSV vyzývá Parlament, Komisi a Radu, aby jednaly rychle, aniž by to však bylo na úkor kvality, a zajistily, aby byly tyto legislativní návrhy přijaty do konce funkčního období Parlamentu a Komise na jaře 2014. EHSV by velmi uvítal, pokud by se rychle uplatnila opatření navrhovaná ve sdělení o správě jednotného trhu, aby se zlepšilo celkové provádění pravidel EU.

2.1

Komise vymezuje druhou fázi Aktu o jednotném trhu pomocí 12 nových klíčových opatření, která mají zlepšit fungování jednotného trhu. EHSV oceňuje skutečnost, že jej Komise před zveřejněním sdělení konzultovala a že některá z jeho doporučení zařadila do Aktu o jednotném trhu II. Vyjadřuje však politování nad tím, že tentokrát k žádné oficiální veřejné konzultaci nedošlo a že zúčastněné strany nebyly do neformální konzultace zapojeny vyváženě.

2.2

Ačkoli jednotný trh již od svého vzniku přispívá k hospodářskému růstu a vytváření nových pracovních míst, jeho potenciálu nemohou plně využívat všechny zainteresované strany, ať již se jedná o podniky, pracovníky, spotřebitele, občany či jiné subjekty. Komise se zmiňuje o vytvoření 2,77 milionu nových pracovních míst. Neříká však nic o nejisté povaze některých těchto pracovních míst (3). Víme, že od jara 2008, kdy dopady hospodářské krize pocítila celá Evropa, zaniklo přibližně 10 milionů pracovních míst, a vypadá to, že tento propad ještě neskončil (4).

2.3

Třebaže Komise uvádí zásady, jimiž se při tomto výběru řídila (program na zlepšení právních předpisů, náklady na neexistenci společného evropského postupu,…), není pocit naléhavosti, pokud jde o volbu některých opatření, ve všech evropských institucích vždy jasný. Například pokud jde o mobilitu pracovníků, Komise ohlašuje iniciativu týkající se portálu EURES. O jiných zásadně důležitých opatřeních v této oblasti však Rada stále nerozhodla.

2.4

EHSV je toho názoru, že se Komise příliš málo věnuje nezamýšleným vedlejším dopadům jednotného trhu. Regulace finančních trhů v EU je příliš slabá na to, aby odstranila nedostatky v dozoru a zabránila typu podnikání, jehož cílem jsou krátkodobé zájmy privilegované skupiny akcionářů. Větší pozornost je nutno věnovat zlepšení správy a řízení společností. Nejvyšší prioritou by mělo být zajištění transparentnosti a odpovědnosti, aby se zajistilo, že bude jednotný trh přispívat k rozvoji takového právního prostředí, kde jsou respektovány oprávněné zájmy všech zainteresovaných stran.

2.5

Za povšimnutí stojí, jak neochvějně Komise tvrdí, že těchto 12 nových nástrojů přispěje k růstu, zaměstnanosti a větší důvěře v jednotný trh. EHSV je přesvědčen, že v dějinách zavádění jednotného trhu se ukázalo, že některá opatření přijatá v minulosti měla v krátkodobém horizontu rozsáhlé důsledky. Přehnaně výslovné a demonstrativní, přitom však předčasné tvrzení o úspěchu může občany EU jedině frustrovat. Obzvláště pokud chybějí nevyvratitelné důkazy v podobě posouzení dopadu. To by ve svém důsledku mohlo jednotný trh dále oslabit, spíše než jej povzbudit (5). Komise by měla prokázat realističtější přístup a komunikovat vyváženým tónem.

2.6

Akty o jednotném trhu I a II bohužel nezdůrazňují, jak je důležité zajistit při prosazování práv důvěru. EHSV stále netrpělivě očekává, kdy budou mít evropští spotřebitelé konečně k dispozici účinný nástroj kolektivní soudní nápravy. Liberalizace trhů a zvyšování konkurence sice jsou hlavními cíli politiky jednotného trhu a mají významnou úlohu v tom, že spotřebitelům umožňují volný výběr, spotřebitelé ale také potřebují pevný rámec na ochranu práv, pokud jde o nákup zboží a služeb a účinné uplatňování těchto práv. Řada studií došla k závěru, že realizace různých nástrojů EU je pomalá a vymáhání práva je stále poměrně slabé, zejména v přeshraničních situacích. Komise by tedy měla urychleně navrhnout závazná opatření ohledně nástrojů pro vymáhání práva.

2.7

Je nešťastné, že pouze 1 z 12 iniciativ je označena za spotřebitelské opatření, navzdory skutečnosti, že na každodenní život evropských spotřebitelů má výrazný dopad řada opatření (6). Doufáme, že to neodráží všeobecné nahlížení Komise na spotřebitelskou politiku. Pokud má vzniknout jednotný trh, jenž bude přínosem pro všechny, je důležité, aby byl jeho záběr široký a aby spotřebitelé nebyli vnímáni pouze jako přívěsek obchodní politiky, ale spíše jako nezávislí aktéři (viz zprávy Montiho a Grecha). EHSV souhlasí s Komisí v tom, že po 50 návrzích a prvních 12 opatřeních skýtá jednotný trh stále nevyužitý potenciál. Z pohledu spotřebitelů však Komise mohla a měla klást větší důraz na to, aby se dávala přednost iniciativám příznivým pro spotřebitele, jak EHSV již dříve vyzdvihl ve svém stanovisku (7).

2.8

EHSV také překvapilo to, jak málo si Komise ve sdělení uvědomuje význam sociálního partnerství. Důvěru nepůjde obnovit, pokud se bude zapojování sociálních partnerů do politik EU omezovat na oblast politiky GŘ pro zaměstnanost. Konzultace sociálních partnerů je potřebná i ve vztahu k různým aktivitám v rámci GŘ pro vnitřní trh.

2.9

Jak již EHSV uvedl v předešlých stanoviscích, mělo by se každého návrhu na přeshraniční transakce spotřebitelů dosáhnout postupně a jako pilotní projekt začít u obchodních smluv v oblasti nadnárodních prodejů zboží (B2B). Než dojde k přijetí návrhu na transakce B2C, neměla by u obchodních smluv v oblasti nadnárodních prodejů zboží existovat žádná další iniciativa dobrovolného charakteru.

3.1

Komise doposud představila 11 z 12 legislativních návrhů klíčových opatření. EHSV k těmto návrhům přijal stanoviska (8). EHSV vyzývá Parlament, Komisi a Radu, aby jednaly rychle, aniž by to však bylo na úkor kvality, a zajistily, aby byly tyto legislativní návrhy přijaty do konce funkčního období Parlamentu a Komise na jaře 2014.Členské státy by měly řádně provést přijaté právní předpisy a vymáhat je, aby tak zaručily rovné podmínky pro všechny. K tomu, aby jednotný trh mohl řádně fungovat, se musí odstranit překážky, které jsou založeny na neoprávněných a diskriminačních základech.

3.2

Stažení tzv. nařízení Monti II neřeší problémy, které přinesly rozsudky Evropského soudního dvora (ESD) ohledně vysílání pracovníků. Je třeba najít řešení současné situace, protože brání pracovníkům v tom, aby plně uplatňovali svá práva. Komise by měla zajistit, aby základní sociální práva nemohla být omezována hospodářskými svobodami. Komise by měla zvážit začlenění návrhu „protokolu o sociálním pokroku“ do evropských smluv. Tento protokol by měl vyjasnit vztah mezi základními sociálními právy a hospodářskými svobodami a potvrdit, že jednotný trh není cílem sám o sobě, ale byl vytvořen jako prostředek k dosažení sociálního pokroku pro všechny evropské občany (prakticky tak byl proveden čl. 3 odst. 3 konsolidovaného znění Smlouvy o Evropské unii). Taktéž by se mělo jasně stanovit, že hospodářské svobody a pravidla hospodářské soutěže nemohou mít přednost před základními sociálními právy a sociálním pokrokem a že je v žádném případě nelze vykládat tak, aby dávaly podnikům možnost vyhýbat se vnitrostátním sociálním a pracovním předpisům a postupům či je obcházet, nebo porušovat pravidla hospodářské soutěže v oblasti mezd a pracovních podmínek.

3.3

EHSV stanovil řadu opatření, která v Aktu o jednotném trhu I postrádá a o nichž se domnívá, že by též přispěly ke zvýšení důvěry občanů. Co se týče zlepšení fungování jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), mezi stále chybějící nástroje patří přezkum směrnice o autorských právech, poplatky za autorská práva, neutralita sítě, protokol o sociálním pokroku, mikropodniky a rodinné podniky, opatření na podporu zakládání nových podniků a rozšiřování již existujících podniků, předlužení a mezibankovní převody.

4.9.1

Na unijním trhu lze stále nalézt nebezpečné spotřebitelské výrobky, včetně těch s označením CE, které představují nikoli nezbytné riziko pro zdraví a bezpečnost. EHSV je proto potěšen, že Evropská komise předloží legislativní balíček v oblasti bezpečnosti výrobků, který se skládá z nástroje dohledu nad jednotným trhem s veškerými nepotravinářskými výrobky, z návrhu nové směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a z víceletého plánu rámce dohledu nad trhem. Přezkum by měl dále objasnit způsob interakce jednotlivých unijních právních předpisů o bezpečnosti výrobků. Zejména je nutné posílit a vyjasnit odpovědnost výrobců. Musí být zajištěna stejná úroveň prosazování a také efektivnost činností dohledu nad trhem po celé EU.

4.9.2

Explicitně by se měly řešit výrobky lákavé pro děti a měl by být zachován zákaz výrobků napodobujících potraviny. Politika EU musí být velkým krokem vpřed k bezpečnosti a zdraví. Pozornost by se měla věnovat nekalé konkurenci podniků EU, které musí dodržovat unijní pravidla. Přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků by měl účinně zabránit uvádění nebezpečných výrobků na trh, k čemuž je zapotřebí evropský systém dohledu nad trhem včetně účinných kontrol na vnějších hranicích EU.

4.10.1

Návrhy představené pod tímto nadpisem jsou předkládány poněkud strojeným způsobem. EHSV zdůrazňuje, že během této krize je třeba se zaměřit na další boj se sociálním vyloučením a chudobou. V tomto ohledu bylo ve strategii pro překonání krize coby klíčový faktor vyzdviženo sociální podnikání. Absence vyhrazeného klíčového opatření na rozvoj a růst sociální ekonomiky a sociálních podniků je zklamáním. Navrhované klíčové opatření č. 12 neřeší nárůst sociálního vyloučení a chudoby v Evropě. EHSV by proto doporučoval jasné a vyhrazené klíčové opatření v oblasti sociálního podnikání na základě proaktivních doporučení EHSV, o nichž se Výbor domnívá, že budou lépe řešit potřebu další sociální soudržnosti (14).

4.10.2

EHSV vítá návrh umožňující všem občanům EU přístup k základnímu platebnímu účtu, zajišťující transparentnost a srovnatelnost poplatků souvisejících s platebními účty a usnadňující změnu platebních účtů. EHSV doufá, že Komise tentokrát předloží závazný právní předpis, namísto doporučení z července loňského roku, které bylo velmi kritizováno pro svůj dobrovolný charakter. EHSV poznamenává, že transparentnost a srovnatelnost poplatků souvisejících s platebními účty a účtovaných spotřebitelům buď vykazuje závažné nedostatky, nebo celkově selhává. Navrhované předpisy EU by měly zajišťovat, aby měl každý spotřebitel právo přístupu k základnímu platebnímu účtu, a odstraňovat všechny překážky při změně platebních účtů.