6.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/52

1.1

Současnou prioritou EU ve vztahu k nejvzdálenějším regionům musí být posílení vazeb spojujících tyto regiony s evropským kontinentem a pocitu jejich občanů, že jsou součástí projektu evropské integrace. Nejvzdálenější regiony mohou být v některých oblastech, např. v oblasti biologické rozmanitosti, pozorování Země, obnovitelných zdrojů energie a kulturní integrace, pro Evropu laboratoří, experimentálním prostorem a dokonce vzorem.

1.2

Nejvzdálenější regiony mají značné přednosti, jichž lze využít pro budoucnost Evropy – mj. nadané lidi, zemědělskou, rybářskou a průmyslovou produkci, kvalitní služby cestovního ruchu a zeměpisnou polohu, která z nich mezi jejich sousedy činí výspy Evropy. Tyto regiony musejí mít možnost požívat všech výhod vnitřního trhu za stejných podmínek jako ostatní evropské regiony.

1.3

Navzdory mimořádně napjaté rozpočtové situaci nesmí dojít ke snížení zvláštní podpory určené nejvzdálenějším regionům. Tyto regiony musejí mít k dispozici odpovídající finanční prostředky, aby mohly dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 a kompenzovat své znevýhodnění spojené zejména s odlehlostí.

1.4

Evropská politika ve vztahu k nejvzdálenějším regionům sice přinesla dobré výsledky, je však třeba oživit koncepci nejvzdálenější polohy na specifickém právním základě obsaženém ve SFEU a dát jí strategičtější a ambicióznější rozměr. Tyto regiony již například nelze vylučovat z evropských politik v oblasti velkých sítí, výzkumu, mobility a pozorování Země.

1.5

Je nutné zhodnotit program POSEI a rozšířit jej na veškerou zemědělskou a nezemědělskou produkci nejvzdálenějších regionů.

1.6

Je třeba, aby byl článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU) skutečně uplatňován v řadě evropských politik, např. v oblasti hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, rybolovu a životního prostředí, s cílem zohlednit zeměpisné a klimatické zvláštnosti nejvzdálenějších regionů. Současný zdrženlivý přístup Komise v tomto ohledu se vzhledem ke znění Smlouvy nezdá být příliš opodstatněný. EHSV vyzývá Komisi, aby připravila a zveřejnila analýzu uplatňování článku 349.

1.7

Pro nejvzdálenější regiony má zásadní význam otázka zaměstnanosti a mladých lidí. Jednou z priorit evropských politik pro nejvzdálenější regiony musí být sociální rozměr. Je tudíž nutné tento rozměr účinně rozvíjet, a to prováděním krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření pomocí programů na podporu jednak vzdělávání a odborné přípravy uzpůsobených potřebám trhu práce v těchto regionech, jednak činností vytvářejících pracovní místa a bohatství.

1.8

Evropa bude moci zvýšit svou konkurenceschopnost i prostřednictvím programů prováděných v nejvzdálenějších regionech, např. v oblasti obnovitelných zdrojů energie, mořských věd, zkoumání biologické rozmanitosti, lesnictví, zdravotnictví a boje proti tropickým nemocem.

1.9

Je očividné, že je třeba nejvzdálenější regiony lépe začlenit do jejich geografického prostředí. Řada příkladů dosvědčuje, že je pro Komisi obecně obtížné pochopit strategickou úlohu nejvzdálenějších regionů coby evropských platforem v rámci vnějších politik EU, zejména obchodní politiky, rybářské politiky a politiky rozvojové spolupráce. Je nezbytné, aby Evropská komise rozhodným, viditelnějším a aktivnějším způsobem podporovala regionální spolupráci.

1.10

Zapojení občanské společnosti do strategie EU nesmí být pouhým heslem. EHSV navrhuje uspořádat kulaté stoly, jichž by se zúčastnily subjekty občanské společnosti z každého nejvzdálenějšího regionu a během nichž by byly vypracovány akční plány stanovící cíle a etapy provádění strategie Evropa 2020. ESHV je připraven zahájit tento proces ve spolupráci s Konferencí předsedů a s hospodářskými a sociálními radami nejvzdálenějších regionů.

1.11

Kromě toho se EHSV vyslovuje pro uspořádání strukturovaného dialogu mezi občanskou společností nejvzdálenějších regionů a občanskou společností zemí, jež je obklopují (Latinská Amerika, Atlantský oceán, Karibik, Indický oceán). Šlo by zde zejména o to zapojit představitele nejvzdálenějších regionů do dialogu, který Evropská komise zavedla v rámci dohod o hospodářském partnerství. EHSV podporuje vytvoření monitorovacích výborů za účasti občanské společnosti v rámci všech dohod o hospodářském partnerství a žádá, aby byly do těchto výborů zapojeny nejvzdálenější regiony, pokud se jich to týká.

1.12

EHSV navrhuje zřídit v každém z nejvzdálenějších regionů zastoupení EU tak, aby byly vazby mezi EU a těmito regiony hmatatelnější, viditelnější a bezprostřednější.

2.1

V článcích 349 a 355 SFEU se definuje a uznává zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů. Tyto regiony mohou navíc od roku 1989 využívat zvláštní program na podporu socioekonomických opatření zaměřených na větší sblížení těchto regionů se zbytkem EU.

2.2

Nejvzdálenější regiony významnou měrou zvětšují území a geografickou přítomnost EU ve světě, a rozšiřují tak politický, hospodářský a kulturní vliv Evropy a skýtají rozsáhlé rybolovné oblasti v Atlantském a Indickém oceánu. Této jejich úlohy výsep Evropy je třeba lépe využít tím, že budou začleněny do transevropských sítí (např. TEN-T, digitální sítě) a že jim bude dán privilegovaný přístup k evropským programům pozorování Země (GMES, GALILEO) a k evropským programům výzkumu obnovitelných zdrojů energie a biologické rozmanitosti. Prostřednictvím různých programů mobility a spolupráce musejí být nejvzdálenější regiony využity rovněž k šíření evropského vlivu ve světě. Přítomnost zvláštních zástupců EU v těchto regionech, již opodstatňuje jejich odlehlost, bude nejen politickým signálem, ale také účinným nástrojem na podporu této úlohy platforem.

2.3

I EHSV již více než 20 let podporuje snahy občanské společnosti nejvzdálenějších regionů o to, aby se přiblížila k EU a lépe prosadila svůj hlas a byla konzultována. V tomto ohledu je třeba poukázat především na možné negativní dopady obchodní politiky na nejvzdálenější regiony, zejména v důsledku dohod o volném obchodu a dohod o hospodářském partnerství se sousedními zeměmi těchto regionů (1). Bohužel musíme konstatovat, že se Evropská komise touto otázkou ve sdělení nezabývá a nezohledňuje doporučení stanoviska EHSV ze dne 17. února 2010 (2) (zpravodaj: pan Coupeau), zejména pokud jde o doprovodná opatření.

2.4

Dalším nedostatkem tohoto sdělení je to, že opomíjí důsledky významné politické skutečnosti, jíž je příslušnost nejvzdálenějších regionů k Evropské unii. Slyšení na ostrově Réunion ukázalo, že složky občanské společnosti připisují velký význam evropské integraci, jež nebyla ani jednou zpochybněna. EHSV se domnívá, že by se strategie EU ve vztahu k těmto regionům měla v prvé řadě zaměřit na jejich lepší začlenění do evropského celku se zohledněním jejich situace.

3.1

Při provádění politiky soudržnosti se stalo bezpodmínečnou nutností zjednodušit a urychlit proces výběru a přidělování prostředků. Odpovědnost za zpoždění a přílišné prodlevy je často především na straně EU a vnitrostátních orgánů, což závažně poškozuje důvěryhodnost EU. Tuto otázku je nutné neprodleně vyřešit, než se přistoupí k jakémukoliv přezkumu budoucích finančních výhledů.

3.2

Další důležitou podmínkou pro budoucí programy EU je zajistit větší viditelnost a koncentraci podpory ze strany EU. Stávající rozptýlenost vede k neúčinnosti a je zdrojem kritiky. Jak se uvádí ve výše zmíněném stanovisku, které vypracoval pan Coupeau, EHSV doporučuje zaměřit se v této fázi na tři hlavní priority. V prvé řadě je to vzdělávání a odborná příprava posilující zaměstnatelnost zejména mladých lidí, a to i prostřednictvím podpory v podobě základních infrastruktur, neboť největším bohatstvím těchto regionů jsou samozřejmě jejich nadaní a podnikaví obyvatelé. Na druhém místě je podpora soukromého sektoru, který vytváří bohatství a pracovní místa – malé a střední podniky, cestovní ruch, služby poskytované výrobním subjektům, zemědělství, lesnictví a rybolov. Třetí prioritou jsou investice do velkých sítí (IKT, doprava, odpady, voda, energie atd.), aby měli občané zaručen rovný přístup ke službám obecného hospodářského zájmu, jež přispívají ke konkurenceschopnosti regionů.

3.3

Otázka udržitelného rozvoje je důležitá, musí však být rozšířena i na další oblasti, než je životní prostředí. Např. v oblasti cestovního ruchu zahrnuje udržitelný rozvoj respektování místní identity, regionálního know-how, zachování tradičního způsobu života, jazyk či typickou místní produkci. Otázky dostupnosti pro všechny, demografického vývoje a řešení závislosti mají pro nejvzdálenější regiony mimořádný význam, sdělení Komise se jimi ale dostatečně nezabývá.

3.4

EHSV vybízí Komisi, aby prozkoumala možnost zahrnutí problematiky nejvzdálenějších regionů do pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Vzhledem ke specifickým podmínkám v nejvzdálenějších regionech je třeba věnovat pozornost místní zaměstnanosti, ale také zabránit jak sociálnímu dumpingu ze strany okolních zemí, v nichž jsou mzdové náklady mnohem nižší, tak agresivním cenovým praktikám určitých hospodářských subjektů, jejichž cílem je zlikvidovat nejprve veškerou místní konkurenci a následně provozovat monopolní politiku s vysokými cenami.

3.5

Co se týče vztahů se sousedními třetími zeměmi, lituje EHSV toho, že ve sdělení Komise chybí jasná vize, která byla požadována ve stanovisku, jež připravil pan Coupeau. EHSV zdůrazňuje význam spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a okolními zeměmi, zejména zeměmi AKT, v podobě společných projektů spolupráce s využitím prostředků z ERF, EFRR, ESF, EZFRV a EMFF. V této oblasti byla sice uskutečněna řada studií, avšak pro nedostatek prováděcích pravidel bylo zahájeno jen málo konkrétních projektů spolupráce. Možností spolupráce přitom existuje mnoho – v oblasti dopravy, cestovního ruchu, vzdělávání, zdravotnictví, rybolovu a zemědělství, výzkumu a vývoje či ochrany životního prostředí. Nezodpovězena zůstává rovněž otázka obchodní politiky EU. Dohody či případné budoucí dohody o volném obchodu a dohody o hospodářském partnerství představují skutečnou hrozbu pro citlivou ekonomiku některých nejvzdálenějších regionů. Pokud nebudou v obchodní politice EU zohledněny skutečné zájmy nejvzdálenějších regionů, pozbývá návrh strategie EU ve vztahu k těmto regionům jakýkoliv smysl.

3.6

Je rovněž třeba vyjádřit politování nad tím, že se v tomto sdělení Komise věnuje tak málo prostoru vymezení partnerství s občanskou společností nejvzdálenějších regionů, zavedení strukturované konzultace občanské společnosti při provádění opatření k zajištění soudržnosti a vypracování projektů, které by umožnily posílit pocit evropské identity u obyvatelstva pomocí informačních kampaní, evropského občanství a programů mobility. EHSV odkazuje na své stanovisko k evropskému kodexu chování pro partnerství (3).

4.2.1

EHSV je potěšen tím, že Evropská rada i nadále poskytuje nejvzdálenějším regionům zvláštní zacházení, aby mohly maximálně využít dostupných prostředků, a navrhuje míru spolufinancování ve výši 85 % nezávisle na výši jejich příjmů. EHSV však lituje, že míra spolufinancování zvláštního finančního příspěvku na krytí dodatečných nákladů vyplývajících z polohy nejvzdálenějších regionů zůstala ve výši 50 %, a navrhuje, aby Komise byla dostatečně flexibilní a zajistila její plnou efektivitu.

4.2.2

EHSV je rovněž znepokojen tím, že návrhy Komise v oblasti územní spolupráce neobsahují konkrétní řešení nezbytného regionálního začlenění těchto regionů.

4.4.1

EHSV souhlasí s Evropským parlamentem, že je nutné stanovit rámec ad hoc v oblasti dopravy a IKT, aby mohly nejvzdálenější regiony řešit problém územní izolace a digitální propasti.

4.5.1

Nejvzdálenější regiony musí být automaticky způsobilé k přeshraniční spolupráci, a to nehledě na kritérium námořní hranice do vzdálenosti 150 km.

4.5.2

Pro skutečné regionální začlenění nejvzdálenějších regionů je nutné přijmout opatření, která zlepší jejich propojení s třetími zeměmi v jejich okolí a podpoří nezbytnou internacionalizaci jejich malých a středních podniků.

4.5.3

Evropská unie musí bezpodmínečně provádět posouzení dopadu při uzavírání obchodních dohod či dohod o rybolovu mezi EU a zeměmi sousedícími s nejvzdálenějšími regiony a informovat o jednání politické orgány a občanskou společnost těchto regionů a zapojovat je do záležitostí, jež se jich přímo dotýkají.

4.5.4

Odborné a právní kruhy v nejvzdálenějších regionech se zajímají také o otázku bezpečnosti investic v jejich zeměpisné oblasti. V tomto směru EHSV vítá vytvoření advokátní komory nejvzdálenějších regionů a jakékoliv další iniciativy tohoto druhu, jako je např. Atlantické rozhodčí středisko atp.

4.5.5

V řadě oblastí (doprava, nakládání s odpady atd.) by regionální začlenění přineslo úspory z rozsahu, pokud by EU dala důrazněji než doposud najevo svůj záměr učinit z nejvzdálenějších regionů výspy Evropy.

4.6.1

Čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU představuje skutečný koncepční posun díky tomu, že Komisi umožňuje diferencovaně zohledňovat ekonomiky jednotlivých nejvzdálenějších regionů v pokynech pro vnitrostátní regionální podporu a zjevné nedostatky ve státní podpoře na jiné účely (výzkum, inovace, doprava, životní prostředí atd.). EHSV poukazuje na stávající rozpor mezi prioritami strategie Evropa 2020 a nedostatečným rámcem pro hospodářskou soutěž, pokud jde o státní podporu určenou na výzkum a inovace či životní prostředí v nejvzdálenějších regionech. Tento rozpor je třeba do budoucna odstranit.

4.6.2

V souvislosti s probíhajícím přezkumem evropského rámce pro státní podporu se nejvzdálenější regiony obávají, zda zůstane v platnosti současný rámec. Požadují zachování co nejpříznivějšího přístupu, sladění podpory pro jednotlivé účely (podpora investic do podniků s vyšší mírou podpory a časově neomezená provozní podpora ve stále stejné výši pro kompenzaci vyšších nákladů spojených s odlehlostí v souladu s článkem 349 SFEU) a snahu o uplatňování jednoduchých a pružných postupů.

4.6.3

Nejvzdálenější regiony potřebují značné množství pracovních míst, aby skoncovaly se strukturální nezaměstnaností, která postihuje všechny vrstvy obyvatelstva. Podniky v těchto regionech jsou ze své podstaty malé a střední podniky, které často působí na geograficky omezených trzích, a mají tudíž zcela jiný charakter než podniky na evropském kontinentu. Je důležité, aby bylo stejně jako v období 2007–2013 možné poskytovat podporu všem druhům podniků.

4.6.4

Zdá se, že míra podpory investic v nejvzdálenějších regionech zůstala na úrovni z období 2007–2013 a do budoucna by měly být zachovány stropy a zásada bonusu pro nejvzdálenější regiony. EHSV upozorňuje na to, že obchod uvnitř Unie tím nedoznává žádných změn, zejména kvůli velmi nízké atraktivitě trhů v nejvzdálenějších regionech pro zahraniční investory. EHSV tudíž doporučuje, aby byla i nadále poskytována časově neomezená provozní podpora, jejíž výše se nebude snižovat.

4.6.5

Je třeba se prioritně zaměřit na veřejnou podporu, včetně podpory ze strany EU, a na investice podniků v nejvzdálenějších regionech do inovací, digitální agendy a navazování partnerství v jejich zeměpisné oblasti.

4.6.6

Nejvzdálenější regiony se vyznačují zvláštní strukturou, která sestává téměř výhradně z velmi malých podniků. Komise by měla ve své strategii klást důraz na účinné provádění evropské iniciativy Small Business Act a na uplatňování zásady „Zelenou malým a středním podnikům“ („Think Small First“), obzvláště pokud jde o postupy a kontrolu. V nejvzdálenějších regionech je třeba bedlivě dohlížet na pravidla hospodářské soutěže, a chránit tak zájmy malých a středních podniků.

4.7.1

Nejvzdálenější regiony jsou vzhledem ke své zeměpisné poloze velice zranitelné a musejí energetickou otázku řešit jiným způsobem než kontinentální Evropa. EU jim musí pomoci zajišťovat dodávky energie ve složitém prostředí a za obtížných podmínek, jež výrazně zvyšují ceny a omezují hospodářskou soutěž.

4.7.2

Pro nejvzdálenější regiony má zásadní význam získávání a využívání vlastních zdrojů energie, ať už se jedná o energii z ropy nebo zemního plynu, či o energii nízkouhlíkovou, jako je větrná, tepelná, solární, vodní a mořská energie (energie přílivu a odlivu, mořských vln a proudů a tepelná energie moří).

4.7.3

EHSV navrhuje, aby byl urychlen výzkum obnovitelných zdrojů energie v nejvzdálenějších regionech a aby byly pomocí finančních nástrojů EU podpořeny energetické projekty v těchto regionech s přihlédnutím k jejich zvláštnostem.

4.8.1

Je jasné, že zemědělství má pro nejvzdálenější regiony zásadní význam. Dává lidem práci, umožňuje šířit vliv a pomáhá chránit prostředí a tradiční způsob života. EU musí pokračovat v úsilí o diverzifikaci a potravinovou soběstačnost nejvzdálenějších regionů, a nesoustřeďovat se pouze na cukr a banány. Je rovněž potřeba zachovat stávající rovnováhu mezi zemědělskou produkcí orientovanou na export a zemědělskou produkcí určenou k zásobování místních trhů.

4.8.2

Podpora ze strany EU svými postupy občas zvýhodňuje velké podniky nebo využívání prostředníků. Je třeba změnit tento trend, jenž nebere v potaz zájmy malých nezávislých producentů, kteří v nejvzdálenějších regionech převládají. Tato podpora by rovněž měla sloužit ke zlepšení fungování potravinového řetězce a k podpoře účasti zemědělců a jejich organizací.

4.9.1

EHSV vítá postoj Komise, že by se mělo dbát na to, aby rozhodování v této oblasti mělo více regionální charakter s přihlédnutím ke specifikům mořských oblastí v jednotlivých regionech a místních populací ryb a se zřízením specializovaného poradního výboru pro nejvzdálenější regiony. Tento poradní výbor však musí být uspořádán podle mořských oblastí nejvzdálenějších regionů, neboť loviště ryb se v jednotlivých nejvzdálenějších regionech značně liší. Díky tomu bude možné lépe zohlednit jejich zvláštní situaci.

4.9.2

Navrhovaná reforma rybářské politiky nepřináší uspokojivé řešení situace nejvzdálenějších regionů, např. pokud jde o podporu loďstva (stavba či nákup lodí a jejich modernizace, řízení intenzity rybolovu, dopad dohod o rybolovu mezi EU a třetími zeměmi na nejvzdálenější regiony) či absenci vývoje rybářského POSEI, jehož obsah by měl být koncepčně přezkoumán po vzoru stávajícího schématu pro POSEI v oblasti zemědělství. EHSV kromě toho poukazuje na své připomínky uvedené ve stanovisku z vlastní iniciativy k tématu Rozvoj regionálních zón pro správu populací ryb a kontrolu rybolovu ze dne 27. října 2011 (zpravodaj: pan BURNS).

4.10.1

Je třeba zvážit možnost udržitelného pěstování speciálních tropických a subtropických tvrdých dřevin v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích. Jejich zvláštní vztah k Evropě by jim umožnil přímý přístup na trh díky tomu, že jsou schopny dodávat certifikované dřevo, které je zaručeně v souladu s veškerými certifikačními pravidly organizace Forest Stewardship Council (FSC).

4.10.2

Je nutné vzít v potaz zvláštní trh, který představuje dřevo určené na specifické projekty restaurování historických památek, neboť řada původních druhů dřeva pochází z ohrožených dřevin, a je tedy nesmírně těžké je legálně sehnat. Mahagon, ipé, virola, padouk, greenheart, ramin, keruing či wengé – to je jen několik druhů dřeva, které jsou potřebné k restaurování.

4.10.3

Tropické a subtropické lesy skýtají kromě dřeva také ideální prostředí pro pěstování vzácných rostlin, které se používají v lékařství a kosmetice. Pěstování tropických a subtropických dřevin nepřináší rychlý zisk, z dlouhodobého hlediska je však pro tyto regiony obrovskou příležitostí k využití vysoce ziskových trhů, na nichž je poptávka po těchto vzácných druzích dřeva a rostlin.

4.11.1

EHSV se vyslovuje pro zachování evropského programu pro životní prostředí a akčního plánu pro biologickou rozmanitost (80 % evropského potenciálu v této oblasti se nachází v nejvzdálenějších regionech) a pro lepší zohlednění potenciálu těchto regionů v budoucích programech strategie Evropa 2020, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie, udržitelného rozvoje a mořských věd.

4.11.2

Komise dostatečně nerozvíjí možnosti nejvzdálenějších regionů v tomto směru.

4.11.3

EHSV podporuje záměr vytvořit evropské sítě klastrů v těchto oblastech se zapojením nejvzdálenějších regionů.

4.12.1

EHSV je potěšen tím, že se Komise zabývá sociální dimenzí evropského modelu v rámci strategie Evropa 2020. Nesmí se to však omezovat na pouhá přání, nýbrž musí být přijaty konkrétní závazky. Žádný z evropských občanů nesmí být vyloučen či ponechán stranou v procesu rozvoje. V tom je vlastní smysl evropské solidarity. EHSV vítá návrh předsedy vlády autonomní oblasti Kanárské ostrovy na zavedení nouzového plánu pro boj proti masové nezaměstnanosti, jež roste nevídanou měrou.

4.12.2

Kromě provádění jednotlivých pilířů EHSV zdůrazňuje:

ve studii Růstové faktory v nejvzdálenějších regionech, kterou pro Komisi vypracoval institut Ismeri Europa;

ve zprávě o místě nejvzdálenějších regionů v rámci jednotného trhu a vlivu Evropské unie ve světě, již na popud evropského komisaře pro vnitřní trh Michela Barniera vypracoval Pedro Solbes Mira;

ve studii Demografické a migrační trendy v nejvzdálenějších regionech – dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, kterou pro Komisi vypracoval institut INED;

ve zprávě Evropského parlamentu pod názvem Úloha politiky soudržnosti v nejvzdálenějších regionech Evropské unie v kontextu strategie Evropa 2020, již vypracoval zpravodaj Nuno Teixeira z výboru REGI;

ve studii Evropského parlamentu o úloze regionální politiky při zvládání dopadů změny klimatu v nejvzdálenějších regionech.