Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky

COM(2011) 876 final – 2011/0429 (COD)

2012/C 229/22

Zpravodajka: paní LE NOUAIL MARLIÈRE

Dne 14. února 2012 se Evropský parlament a dne 22. února 2012 Rada, v souladu s čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky

COM(2011) 876 final – 2011/0429 (COD).

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 11. května 2012.

Na 481. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 23. a 24. května 2012 (jednání dne 23. května), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 135 hlasy pro, 15 hlasů bylo proti a 14 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV vyjadřuje podporu současnému návrhu směrnice, neboť rozšiřuje seznam prioritních látek a seznam prioritních nebezpečných látek za uplatnění té nejúplnější varianty navrhované v posouzení dopadu (1).

1.2   EHSV podporuje nový mechanismus navrhovaný Komisí, který by jí poskytoval cílené, vysoce kvalitní informace z monitorování o koncentracích látek ve vodním prostředí a byl by zaměřen zvláště na nově se objevující znečišťující látky a látky, u nichž nejsou dostupné údaje z monitorování dostatečně kvalitní pro vyhodnocení rizik. EHSV je toho názoru, že by měl tento nový mechanismus usnadnit shromažďování tohoto typu informací ve všech povodích EU a udržet náklady na monitorování na přiměřené úrovni.

1.3   EHSV nicméně doporučuje, aby návrh alespoň pokusně obsahoval konkrétní analýzy těchto oblastí, jež nejsou dosud plně zpracovány:

1.4   EHSV navrhuje, aby byl tento návrh v rámci cíle účinného provádění rámcové směrnice o vodě účelně doplněn o osvědčené postupy řízení povodí.

1.5   EHSV se domnívá, že by olovo a nikl jakožto perzistentní a bioakumulativní látky měly být zařazeny mezi prioritní nebezpečné látky s cílem eliminovat jejich vypouštění v horizontu 20 let, a to i když budou náklady související s úplnou eliminací jejich vypouštění posouzeny jako významné.

1.6   EHSV je toho názoru, že podpora a účast veřejnosti jsou předpokladem pro ochranu vodních zdrojů a pro identifikaci problémů a nejvhodnějších opatření na jejich řešení a rovněž i stanovení nákladů. Bez podpory veřejnosti jsou regulační opatření odsouzena k nezdaru. Občanská společnost hraje klíčovou roli při provádění vlastní rámcové směrnice o vodě a pomáhá vládám v nalezení rovnováhy mezi sociálními, environmentálními a ekonomickými aspekty, jež je třeba zohlednit (3).

1.7   EHSV trvá na tom, aby vodní zdroje byly v dobrém ekologickém i chemickém stavu z důvodu ochrany lidského zdraví, zajištění zásobování vodou, ochrany přírodních ekosystémů a biologické rozmanitosti (4).

1.8   EHSV poznamenává, že by nová směrnice měla zjednodušit a racionalizovat závazky členských států v oblasti podávání zpráv.

2.   Úvod

2.1   Cílem předmětného návrhu směrnice je změna směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vody (mimo mořské prostředí) v souladu s ustanoveními rámcové směrnice o vodě:

2.2   Tento přezkum byl proveden s pomocí pracovní skupiny a podložen rozsáhlými konzultacemi s odborníky Evropské komise, členských států, zúčastněných stran (profesní odborové svazy a nevládní organizace) a Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER).

2.3   V důsledku jejich činnosti a posouzení dopadu (SEC(2011) 1547 final) vypracovaného u této příležitosti byl seznam 33 prioritních látek v tomto návrhu směrnice rozšířen na 48 za uplatnění té nejúplnější varianty navrhované v tomto posouzení dopadu.

2.4   Cílem návrhu směrnice je zajistit, aby vnitrozemské vody byly v dobrém chemickém stavu, čili v souladu s normami environmentální kvality uvedenými v příloze návrhu:

3.   Obecné připomínky

3.1   EHSV je skutečně přesvědčen, že voda není pouze spotřebním produktem, nýbrž také vzácným přírodním zdrojem, který je nezbytný pro stávající i budoucí generace. Z tohoto důvodu a také proto, že mnoho znečišťujících látek se používá v celé EU, je třeba pro tyto látky na úrovni EU stanovit harmonizované normy environmentální kvality.

3.2   V případě perzistentních, bioakumulativních a toxických látek jde o specifický problém, vzhledem k jejich všeobecnému rozšíření, schopnosti překonávat velké vzdálenosti, jejich skoro naprosté všudypřítomnosti v životním prostředí a jejich perzistenci. Tyto látky se obecně klasifikují jako prioritní nebezpečné látky. Vzhledem k tomu, že jejich přítomnost může zakrýt zlepšení kvality vod dosažené u jiných látek, mohou členské státy prezentovat jejich vliv na chemický stav vod odděleně.

3.3   Provádění směrnice závisí na plánech řízení povodí a v konečném důsledku na členských státech. V této souvislosti, i když Komise poskytuje příklady a registruje celkové zlepšení dohledu a předávání informací, se rovněž zdá, že ne všechny členské státy jsou na stejné úrovni (5). Zdá se, že z tohoto hlediska je možné účinnost této směrnice ještě vylepšit.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Evropská komise opírá legislativní rámec spíše o pojem nebezpečnost než riziko; v důsledku toho návrh směrnice zahrnuje látky se stanovenými limity koncentrace, ale nikoli rizika plynoucí z reakcí mezi látkami obsaženými ve vodním prostředí i ve velmi malé koncentraci.

4.2   Nikl a olovo jsou součástí seznamu prioritních látek, ovšem nebyly zahrnuty do prioritních nebezpečných látek.

(1)  SEC(2011) 1547 final.

(2)  Evropská agentura pro životní prostředí, EEA Technical Report, no 8/2011 – Hazardous substances in Europe’s fresh and marine waters, an overview.

(3)  Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 67, a, Úř. věst. C 97, 28.4.2007, s. 3.

(4)  Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 1.

(5)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Směrem k udržitelnému vodnímu hospodářství v Evropské unii COM(2007) 128 final; zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, COM(2009) 156 final.

(6)  Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 8/2011.