Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AE1307

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky COM(2011) 876 final – 2011/0429 (COD)

    Úř. věst. C 229, 31.7.2012, p. 116–118 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    31.7.2012   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 229/116


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky

    COM(2011) 876 final – 2011/0429 (COD)

    2012/C 229/22

    Zpravodajka: paní LE NOUAIL MARLIÈRE

    Dne 14. února 2012 se Evropský parlament a dne 22. února 2012 Rada, v souladu s čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

    návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky

    COM(2011) 876 final – 2011/0429 (COD).

    Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 11. května 2012.

    Na 481. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 23. a 24. května 2012 (jednání dne 23. května), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 135 hlasy pro, 15 hlasů bylo proti a 14 členů se zdrželo hlasování.

    1.   Závěry a doporučení

    1.1   EHSV vyjadřuje podporu současnému návrhu směrnice, neboť rozšiřuje seznam prioritních látek a seznam prioritních nebezpečných látek za uplatnění té nejúplnější varianty navrhované v posouzení dopadu (1).

    1.2   EHSV podporuje nový mechanismus navrhovaný Komisí, který by jí poskytoval cílené, vysoce kvalitní informace z monitorování o koncentracích látek ve vodním prostředí a byl by zaměřen zvláště na nově se objevující znečišťující látky a látky, u nichž nejsou dostupné údaje z monitorování dostatečně kvalitní pro vyhodnocení rizik. EHSV je toho názoru, že by měl tento nový mechanismus usnadnit shromažďování tohoto typu informací ve všech povodích EU a udržet náklady na monitorování na přiměřené úrovni.

    1.3   EHSV nicméně doporučuje, aby návrh alespoň pokusně obsahoval konkrétní analýzy těchto oblastí, jež nejsou dosud plně zpracovány:

    i.

    Nanočástice a zejména jejich interakce s prioritními látkami, jelikož toto téma vyvolává stále rostoucí počet otázek, jak uvádí Evropská agentura pro životní prostředí (2).

    ii.

    Účinky chemických kombinací látek obsažených ve vnitrozemských vodách, jelikož tyto kombinace mohou mít významný dopad na vodní prostředí již ve velmi nízkých koncentracích.

    1.4   EHSV navrhuje, aby byl tento návrh v rámci cíle účinného provádění rámcové směrnice o vodě účelně doplněn o osvědčené postupy řízení povodí.

    1.5   EHSV se domnívá, že by olovo a nikl jakožto perzistentní a bioakumulativní látky měly být zařazeny mezi prioritní nebezpečné látky s cílem eliminovat jejich vypouštění v horizontu 20 let, a to i když budou náklady související s úplnou eliminací jejich vypouštění posouzeny jako významné.

    1.6   EHSV je toho názoru, že podpora a účast veřejnosti jsou předpokladem pro ochranu vodních zdrojů a pro identifikaci problémů a nejvhodnějších opatření na jejich řešení a rovněž i stanovení nákladů. Bez podpory veřejnosti jsou regulační opatření odsouzena k nezdaru. Občanská společnost hraje klíčovou roli při provádění vlastní rámcové směrnice o vodě a pomáhá vládám v nalezení rovnováhy mezi sociálními, environmentálními a ekonomickými aspekty, jež je třeba zohlednit (3).

    1.7   EHSV trvá na tom, aby vodní zdroje byly v dobrém ekologickém i chemickém stavu z důvodu ochrany lidského zdraví, zajištění zásobování vodou, ochrany přírodních ekosystémů a biologické rozmanitosti (4).

    1.8   EHSV poznamenává, že by nová směrnice měla zjednodušit a racionalizovat závazky členských států v oblasti podávání zpráv.

    2.   Úvod

    2.1   Cílem předmětného návrhu směrnice je změna směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vody (mimo mořské prostředí) v souladu s ustanoveními rámcové směrnice o vodě:

    i.

    alespoň jednou za čtyři roky přezkoumat seznam prioritních látek, případně identifikovat nové prioritní látky nebo nové prioritní nebezpečné látky;

    ii.

    stanovit nové normy environmentální kvality (NEK) pro povrchové vody, podzemní vody, sediment nebo biotu dle jednotlivých případů, a to podle posledních dostupných údajů.

    2.2   Tento přezkum byl proveden s pomocí pracovní skupiny a podložen rozsáhlými konzultacemi s odborníky Evropské komise, členských států, zúčastněných stran (profesní odborové svazy a nevládní organizace) a Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER).

    2.3   V důsledku jejich činnosti a posouzení dopadu (SEC(2011) 1547 final) vypracovaného u této příležitosti byl seznam 33 prioritních látek v tomto návrhu směrnice rozšířen na 48 za uplatnění té nejúplnější varianty navrhované v tomto posouzení dopadu.

    2.4   Cílem návrhu směrnice je zajistit, aby vnitrozemské vody byly v dobrém chemickém stavu, čili v souladu s normami environmentální kvality uvedenými v příloze návrhu:

    i.

    snížením obsahu prioritních látek;

    ii.

    a eliminací vypouštění prioritních nebezpečných látek v horizontu 20 let od přijetí dceřiné směrnice.

    3.   Obecné připomínky

    3.1   EHSV je skutečně přesvědčen, že voda není pouze spotřebním produktem, nýbrž také vzácným přírodním zdrojem, který je nezbytný pro stávající i budoucí generace. Z tohoto důvodu a také proto, že mnoho znečišťujících látek se používá v celé EU, je třeba pro tyto látky na úrovni EU stanovit harmonizované normy environmentální kvality.

    3.2   V případě perzistentních, bioakumulativních a toxických látek jde o specifický problém, vzhledem k jejich všeobecnému rozšíření, schopnosti překonávat velké vzdálenosti, jejich skoro naprosté všudypřítomnosti v životním prostředí a jejich perzistenci. Tyto látky se obecně klasifikují jako prioritní nebezpečné látky. Vzhledem k tomu, že jejich přítomnost může zakrýt zlepšení kvality vod dosažené u jiných látek, mohou členské státy prezentovat jejich vliv na chemický stav vod odděleně.

    3.3   Provádění směrnice závisí na plánech řízení povodí a v konečném důsledku na členských státech. V této souvislosti, i když Komise poskytuje příklady a registruje celkové zlepšení dohledu a předávání informací, se rovněž zdá, že ne všechny členské státy jsou na stejné úrovni (5). Zdá se, že z tohoto hlediska je možné účinnost této směrnice ještě vylepšit.

    4.   Konkrétní připomínky

    4.1   Evropská komise opírá legislativní rámec spíše o pojem nebezpečnost než riziko; v důsledku toho návrh směrnice zahrnuje látky se stanovenými limity koncentrace, ale nikoli rizika plynoucí z reakcí mezi látkami obsaženými ve vodním prostředí i ve velmi malé koncentraci.

    i.

    Tato rizika interakce se mohou vztahovat na směsi chemikálií a nanočástice.

    ii.

    Z vědeckého pohledu nejsou tyto jevy dosud plně prozkoumány, ovšem podezření na toxicitu je tak veliké, že Evropskou agenturu pro životní prostředí nedávno vedlo k vydání zprávy o tomto tématu (6).

    iii.

    I když se jeví obtížné vydávat předpisy v oblasti, jež není plně prozkoumána, pro budoucnost vodních ekosystémů se zdá nicméně nezbytné, aby evropská směrnice o prioritních látkách v oblasti vody připravila členské státy na prozkoumání těchto jevů.

    4.2   Nikl a olovo jsou součástí seznamu prioritních látek, ovšem nebyly zahrnuty do prioritních nebezpečných látek.

    i.

    Jedná se však o látky perzistentní (zejména v případě niklu jde o ubikvitní perzistenci) a bioakumulativní, pročež by měly být zahrnuty do tohoto seznamu podle definice prioritních nebezpečných látek Evropské komise.

    ii.

    Podle nařízení REACH tyto látky odpovídají látkám vzbuzujících mimořádné obavy, podléhajícím schválení, vzhledem k tomu, že mohou být karcinogenní, toxické pro reprodukci (kategorie CMR 1 a 2) a/nebo perzistentní, bioakumulativní.

    iii.

    V souladu s definicí prioritních nebezpečných látek a s nařízením REACH by tyto látky měly být zařazené mezi prioritní nebezpečné látky a měl by se na ně vztahovat také cíl eliminace jejich vypouštění v horizontu 20 let.

    V Bruselu dne 23. května 2012.

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Staffan NILSSON


    (1)  SEC(2011) 1547 final.

    (2)  Evropská agentura pro životní prostředí, EEA Technical Report, no 8/2011 – Hazardous substances in Europe’s fresh and marine waters, an overview.

    (3)  Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 67, a, Úř. věst. C 97, 28.4.2007, s. 3.

    (4)  Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 1.

    (5)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Směrem k udržitelnému vodnímu hospodářství v Evropské unii COM(2007) 128 final; zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, COM(2009) 156 final.

    (6)  Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 8/2011.


    Top