22.5.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 143/82

---

Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006

KOM(2011) 607 v konečném znění – 2011/0268 (COD)

2012/C 143/16

Zpravodaj: pan VERBOVEN

Spoluzpravodaj: pan CABRA DE LUNA

Dne 27. října 2011 se Rada Evropské unie a dne 25. října 2011 Evropský parlament, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006

KOM(2011) 607 v konečném znění – 2011/0268 (COD).

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 25. ledna 2012.

Na 478. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 22. a 23. února 2012 (jednání dne 22. února 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 217 hlasy pro, 5 hlasů bylo proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Zásady hospodářské, sociální a územní soudržnosti, stejně jako solidarita, jsou zakotveny ve Smlouvách a představují dva z nejvýznamnějších pilířů integrace národů, občanů a územních celků. ESF coby hlavní evropský finanční nástroj na podporu lidských zdrojů bude i nadále přispívat k plnění cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti v duchu článku 162 Smlouvy o fungování Evropské unie.

1.2   Hospodářská, sociální a územní soudržnost musí být i nadále ústředním prvkem strategie Evropa 2020. Všichni aktéři občanské společnosti, včetně aktérů zabývajících se dobrovolnictvím, by měli být uznáni jako významný faktor dosažení cílů strategie Evropa 2020, což již Rada podpořila ve svých závěrech ze dne 3. října 2011 (1).

1.3   EHSV tvrdí, že v souladu s článkem 10 Smlouvy by provádění priorit financovaných z ESF mělo přispět k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. ESF by měl rovněž podporovat plnění všech povinností vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o vzdělání, zaměstnání a přístupnost.

1.4   Evropský sociální fond musí být privilegovaným nástrojem pro provádění cílů strategie Evropa 2020, zejména cílů v oblasti zaměstnání, vzdělávání, sociálního začleňování a boje proti chudobě. Musí podporovat politiky sledované členskými státy v rámci integrovaných hlavních směrů a národních programů reforem (NPR). EHSV je toho názoru, že NPR by měly mimo jiné zahrnovat cíle týkající se sociálního začleňování sociálně nejzranitelnějších skupin, jako jsou mladí občané, ženy, migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, starší občané, osoby se zdravotním postižením – s cílem zaměřit NPR na plnění povinností stanovených v úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením – a etnické menšiny, a také cíle směřující k dosažení hlavního cíle strategie Evropa 2020, kterým je snížení počtu osob žijících v chudobě o 20 milionů do roku 2020.

1.5   Podpora zaměstnanosti a sociálního začleňování (zejména prostřednictvím zaměstnanosti), především nejvíce znevýhodněných skupin, jako jsou mladí občané, ženy, migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, starší občané, osoby se zdravotním postižením a etnické menšiny, je a musí zůstat prioritou ESF, a to ve všech regionech EU. V každém členském státě musí být nejméně 40 % celkových zdrojů ESF přiděleno na realizaci tematického cíle „podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků“.

1.6   EHSV podporuje důraz kladený na sociální inovace a možnosti podpory projektů v oblasti sociální ekonomiky, sociálního podnikání a sociálních podniků.

1.7   Zvýšení investic do infrastruktury, regionální konkurenceschopnosti a rozvoje podniků musí být doplněno opatřeními, jejichž cílem je vytváření udržitelných pracovních míst v oblasti politiky trhu práce, vzdělávání a odborné přípravy, sociálního začleňování a přizpůsobivosti pracujících, podniků a vedoucích podniků, a také v oblasti administrativní kapacity.

1.8   Evropská strategie zaměstnanosti a evropské politiky v oblasti sociálního začleňování musí být jednou z hlavních priorit Evropské unie a je také zapotřebí uvolnit více finančních prostředků na tvorbu většího počtu lepších pracovních míst.

1.9   EHSV je toho názoru, že společný strategický rámec odráží investiční priority vyplývající z cílů strategie Evropa 2020, kde jsou podrobně uvedeny příležitosti otevřenějšího a dostupnějšího trhu práce, zejména pro ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce (jako jsou např. mladí občané, ženy, migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, starší občané, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny atd.).

1.10   EHSV podporuje příspěvek ESF k ostatním prioritám strategie Evropa 2020, kterými jsou výzkum a inovace, dostupnost a využívání informačních a komunikačních technologií, větší konkurenceschopnost malých a středních podniků, ochrana životního prostředí, přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku a udržitelné využívání zdrojů.

1.11   EHSV podporuje tematické zaměření a doplňkovost s ostatními existujícími finančními nástroji za účelem dosažení dostatečného a viditelného dopadu.

1.12   EHSV podporuje návrh, aby nejméně 20 % celkových zdrojů ESF bylo přiděleno na realizaci tematického cíle „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“, který bude určen na začlenění občanů, jež jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce.

1.13   Zásada partnerství, jež zahrnuje hospodářské a sociální partnery a subjekty zastupující občanskou společnost, včetně environmentálních partnerů, nevládních organizací a subjektů na podporu rovných příležitostí a nediskriminace, představuje základní záruku řádného fungování opatření souvisejících se strukturálními fondy, především s Evropským sociálním fondem.

1.14   „Evropský kodex chování pro provádění zásady partnerství“ musí objasnit a definovat úlohu každého partnera na různých úrovních a také objasnit, že jelikož sociální dialog spadá do výlučné pravomoci sociálních partnerů, musí mít všichni partneři, v souladu s článkem 5 návrhu nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy (2), zajištěn přístup k různým fázím využívání fondů, a také včetně definování a provádění operačních programů, a musí mít k dispozici dostatečné finanční prostředky pro zajištění své účasti.

1.15   EHSV zcela odmítá návrh Komise týkající se použití finančních sankcí a pobídek, pokud jde o strukturální fondy, v souvislosti s Paktem o stabilitě a růstu.

1.16   Strukturální fondy samy o sobě nemají dostatečný potenciál, aby mohly čelit krizi. Evropa potřebuje jinou správu ekonomických záležitostí, jež bude prosazovat odpovědné řízení, zaměří se na růst a konkurenceschopnost, bude podporovat investice do lidských zdrojů a propagovat spravedlnost, soudržnost a zásadu solidarity a sociální integrace. Rozpočet EU musí být reformován podle těchto zásad.

1.17   Rozpočtové prostředky vyčleněné na Evropský sociální fond musí být zachovány alespoň na stejné úrovni jako v posledním programovém období. Fond by měl podporovat také zapojení občanů, občanskou společnost a zvyšování povědomí o společných evropských hodnotách.

2.   Souvislost: návrh víceletého finančního rámce EU a návrh politiky soudržnosti na období 2014–2020

2.1   Nový politický rámec pro nadcházející desetiletí, tj. strategie Evropa 2020, byl přijat Evropskou radou dne 17. června 2010.

2.2   Dne 29. června 2011 předložila Komise návrh rozpočtu pro strategii Evropa 2020, který stanovuje nový finanční výhled EU pro období 2014–2020.

2.3   Dne 6. října 2011 Komise předložila legislativní návrhy týkající se strukturálních fondů včetně Evropského sociálního fondu.

2.4   Tyto návrhy byly předmětem rozsáhlé konzultace občanské společnosti a zúčastněných stran, která byla uzavřena koncem roku. V lednu 2012 Komise vydá poslední část návrhů ke společnému strategickému rámci, které budou předloženy Evropskému parlamentu, Radě, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.5   Co se konkrétněji týká budoucnosti ESF, EHSV přijal dne 15. března 2011 stanovisko k tématu Budoucnost Evropského sociálního fondu po roce 2013 (3). Je třeba zanalyzovat, zda byly jeho hlavní prvky začleněny do návrhu budoucího nařízení o ESF, jež je předmětem tohoto stanoviska.

2.6   Hospodářský kontext: chceme-li přistoupit ke vhodné analýze nového finančního výhledu, není možné nechat bez povšimnutí obecný kontext výzev globalizace, výhledů v oblasti demografie a migrace, a především hluboké hospodářské krize, jež radikálně změnila zásady, na nichž je založena strategie Evropa 2020. V této souvislosti je velice důležité, aby zvýšení investic do infrastruktury, regionální konkurenceschopnosti a rozvoje podniků, zejména malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky, bylo doplněno opatřeními, jejichž cílem je vytváření udržitelných pracovních míst v oblasti politiky trhu práce, vzdělávání a odborné přípravy, sociálního začleňování a přizpůsobivosti pracujících, podniků a vedoucích podniků.

2.7   Cíle a nástroje obsažené ve strategii Evropa 2020, které jsou v zásadě pozitivní, musí být více orientovány na novou situaci a musejí se jí přizpůsobit. K tomu by mělo docházet v rámci regulovaného trhu práce podporujícího začlenění, který nabídne evropským občanům, zvláště těm, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce (jako jsou např. mladí občané, ženy, migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, starší občané, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny atd.), možnosti v oblasti stálých a kvalitních pracovních míst přizpůsobených jejich kvalifikacím.

2.8   Je třeba učinit řadu zlepšení, pokud jde o provádění a praktické aspekty přístupu k financování ESF. Tato zlepšení mají především za úkol snížit byrokratickou zátěž před prováděním operačního programu a během jeho provádění pomocí pružnějších postupů pro přístup k financování, zrychlení zejména systému plateb z důvodu minimalizace finančních výdajů realizátorů programů a pomocí zjednodušení fakturačních a účetních postupů; mimo jiné by bylo vhodné, aby se – stále v reálné míře – rozšířilo využívání zásady jednotných sazeb.

2.9   EHSV je toho názoru, že společný strategický rámec odráží investiční priority vyplývající z cílů strategie Evropa 2020, kde jsou podrobně uvedeny příležitosti otevřenějšího a dostupnějšího trhu práce, zejména pro ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce (jako jsou např. mladí občané, ženy, migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, starší občané, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny atd.). Je třeba více využívat globálních grantů, aby byl usnadněn přístup malých nevládních organizací k finančním prostředkům.

2.10   Evropský sociální fond musí být privilegovaným nástrojem pro provádění cílů strategie Evropa 2020, zejména cílů v oblasti zaměstnání, vzdělávání, sociálního začleňování a boje proti chudobě. Musí podporovat politiky sledované členskými státy v rámci integrovaných hlavních směrů a národních programů reforem. EHSV je toho názoru, že NPR by měly mimo jiné zahrnovat cíle týkající se sociálního začleňování sociálně nejzranitelnějších skupin, jako jsou mladí občané, ženy, migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, starší občané, osoby se zdravotním postižením – s cílem zaměřit NPR na plnění povinností stanovených v úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením – a etnické menšiny, a také cíle směřující k dosažení hlavního cíle strategie Evropa 2020, kterým je snížení počtu osob žijících v chudobě o 20 milionů do roku 2020.

2.11   Evropský sociální fond by měl podporovat zapojení občanů, občanské společnosti a zvyšování povědomí o společných evropských hodnotách.

3.   Obecné připomínky k návrhu budoucího nařízení o ESF

3.1   Rozpočet EU musí být posílen na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména kapitoly, jež podporují hospodářský růst, sociální soudržnost, inovaci (včetně sociální inovace) a udržitelný rozvoj.

3.2   EHSV se domnívá, že s ohledem na návrh Komise bude v každém případě snížena celková výše rozpočtu EU, navzdory případnému zavedení daně z finančních transakcí a navýšení Evropského sociálního fondu.

3.3   Jak tomu je již v případě současného programového období, regiony by měly rozdílný prospěch z podpory v závislosti na úrovni jejich hospodářského rozvoje. Tato úroveň by však neměla být měřena pouze na základě HDP na obyvatele. Je nutné zohlednit rovněž další kritéria včetně míry nezaměstnanosti, míry zaměstnanosti a ekonomické aktivity, úrovně odborné způsobilosti, míry chudoby, úrovně blahobytu a sociální integrace a také míry předčasného ukončování školní docházky.

3.4   Co se týká zavedení nové kategorie přechodových regionů s průměrným HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 %, EHSV může toto opatření přijmout pouze za předpokladu, že nebude ohrožena výše prostředků vyčleněných na kategorii nejslabších regionů. S ohledem na zranitelnost osob, které jsou nejvíce vzdáleny od trhu práce (dlouhodobě nezaměstnaní, mladí občané, ženy, migranti, starší občané, osoby se zdravotním postižením a etnické menšiny), musí být činnosti prováděné s cílem zaměstnat tyto osoby financovány nezávisle na kategoriích regionů.

3.5   Strukturální fondy jsou klíčovým nástrojem pro snížení rozdílů mezi jednotlivými úrovněmi rozvoje regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a také rozdílů mezi různými sociálními skupinami, a to v rámci strategie, jejíž cílem je dosáhnout v jednotlivých členských státech, regionech a územích priorit, neboli „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“.

3.6   Je samozřejmé, že v současné situaci hospodářské krize je znovu nutné zařadit mezi hlavní priority Evropské unie evropskou strategii zaměstnanosti a uvolnit více prostředků na tvorbu většího počtu lepších pracovních míst.

3.7   EHSV je toho názoru, že Evropský sociální fond je ideálním nástrojem pro podporu provádění sociální politiky EU, zejména v oblasti zaměstnání, vzdělávání, sociálního začleňování a boje proti chudobě, a že si musí zachovat svou prvořadou úlohu v rámci strategie Evropa 2020.

3.8   ESF by se neměl omezovat na provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti, jak jsou v současnosti definovány. Je také třeba posílit úlohu ESF při provádění sociální agendy (4).

3.9   ESF by měl jednak podporovat politiky sledované členskými státy v rámci národních programů reforem (NPR) a jednak přispívat k dosažení jiných důležitých priorit strategie Evropa 2020, jako je posílení investic do výzkumu a inovací, zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku a udržitelné využívání zdrojů.

3.10   Ve stávajícím výjimečném kontextu musí být ESF výjimečně zaměřen na boj proti hospodářské krizi a ochranu nejvíce znevýhodněných pracovníků a občanů před důsledky této krize, a rovněž na preventivní opatření, jakmile bude krize překonána, a to především na podporu bezpečnosti osob a jejich obranných schopností. Konkrétně musí poskytovat (doufejme, že dočasnou) podporu dlouhodobě nezaměstnaným, osobám, které jsou nejvíce vzdáleny od trhu práce, mladým občanům, ženám, migrantům, starším občanům, osobám se zdravotním postižením, etnickým menšinám atd.

3.11   EHSV se domnívá, že pokud chceme tohoto výsledku dosáhnout, musí Evropský sociální fond doplnit Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, případně může být později do ESF začleněn, aby byl kladen větší důraz na nezaměstnanost a usnadnilo se využívání tohoto fondu. Je rovněž velmi důležité, aby byla zajištěna stejná souvislost mezi zásadami obou fondů, zejména pokud jde o partnerství a účast sociálních partnerů.

3.12   EHSV doporučuje doplnit z důvodu komplementarity a soudržnosti Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci o zkušenosti Evropského sociálního fondu v sociálních záležitostech. Vzhledem k tomu, že ESF disponuje odbornými zkušenostmi, aby mohl poměrně rychle přezkoumat žádosti, bylo by schválení rozpočtových orgánů formalitou založenou na pozitivním stanovisku ESF.

3.13   EHSV nepodporuje zahrnutí zemědělců do oblasti působnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, ať již formou uvolnění podstatné části prostředků na zemědělství, či dokonce jeho řízením. SZP a její „nová rezerva na krize“ v zemědělství musí umožnit účinnější podporu zemědělského odvětví. EHSV by se také rád ujistil, že prostředky ESF určené na technickou pomoc budou i nadále dostupné a přístupné občanské společnosti (upozorňujeme, že technická pomoc není výslovně uvedena v nařízení o ESF).

3.14   EHSV se domnívá, že zásada partnerství musí hrát klíčovou roli při zajištění toho, aby opatření související se strukturálními fondy EU správně fungovala. Nařízení o strukturálních fondech musí jasně definovat zásadu partnerství, a nikoli pouze odkazovat na „stávající vnitrostátní pravidla a postupy“, a zároveň musí jasně definovat úlohu každého z partnerů na místní a regionální úrovni. EHSV doporučuje, aby byla konkrétně uznána úloha občanské společnosti (jak je zdůrazněno ve strategii Evropa 2020) při provádění projektů v oblasti sociálního začleňování a boje proti chudobě.

4.   Konkrétní připomínky a návrhy týkající se jednotlivých kapitol

4.1   Obecná ustanovení

4.1.1

EHSV podporuje tematický přístup zaměřený na čtyři tematické cíle, jež se dělí do kategorií podle druhu intervence nebo investičních priorit: — podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků; — investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení; — podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě; — posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

4.1.2

V každém členském státě musí být nejméně 40 % celkových zdrojů ESF přiděleno na realizaci tematického cíle „podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků“. EHSV podporuje návrh, aby nejméně 20 % celkových zdrojů ESF bylo přiděleno na realizaci tematického cíle „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“, za účelem podpory sociálního začleňování prostřednictvím zaměstnanosti a odborné přípravy, především nejvíce znevýhodněných skupin, jako jsou mladí občané, ženy, migranti, starší občané, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny atd., zejména s ohledem na dosažení cíle snížit do roku 2020 počet chudých nejméně o 20 milionů.

4.1.3

V rámci strategie Evropa 2020 podpora zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání jsou a musí zůstat prvořadou prioritou ESF.

4.1.4

ESF musí podporovat územní pakty o zaměstnanosti a místní iniciativy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání a také stimulovat trh vytvářením nových podniků, zejména malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky, stejně jako prostřednictvím podpory především digitálního začleňování, kultury a kreativity jako prvků na zlepšení zaměstnatelnosti občanů, a rovněž zapojení občanské společnosti do rozhodování, občanskou společnost jako takovou a zvyšování povědomí o společných evropských hodnotách.

4.1.5

EHSV podporuje důraz kladený na sociální inovace a možnosti podpory projektů v oblasti sociální ekonomiky, sociálního podnikání a sociálních podniků.

4.1.6

EHSV vítá, že ESF podporuje nadnárodní spolupráci jako prostředek propagace vzájemného učení, a tedy zvýšení účinnosti politik podporovaných ESF.

4.2   Zvláštní ustanovení pro programování a provádění – zásada partnerství

4.2.1

EHSV se domnívá, že zásada partnerství musí hrát klíčovou roli při zajištění toho, aby opatření související se strukturálními fondy EU správně fungovala.

4.2.2

Nařízení o strukturálních fondech musí jasně definovat zásadu partnerství, a nikoli pouze odkazovat na „stávající vnitrostátní pravidla a postupy“, a zároveň musí jasně definovat úlohu každého z partnerů na místní a regionální úrovni; za tímto účelem je třeba zajistit potřebné finanční prostředky.

4.2.3

„Evropský kodex chování pro provádění zásady partnerství“ musí objasnit a definovat úlohu každého partnera na různých úrovních a také objasnit, že jelikož sociální dialog spadá do výlučné pravomoci sociálních partnerů, musí mít všichni partneři, v souladu s článkem 5 návrhu nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy (5), zajištěn přístup k různým fázím využívání fondů, a také včetně definování a provádění operačních programů, a musí mít k dispozici dostatečné finanční prostředky pro zajištění své účasti.

4.2.4

Partneři musí mít od počátku přístup k prostředkům určeným na technickou pomoc, aby mohli být strategicky zapojeni do přípravy, provádění a monitorování programů strukturálních fondů. Technická pomoc je také klíčová pro zajištění zastoupení v monitorovacích výborech, které definují a provádějí operační programy na všech úrovních, a pro zajištění toho, aby byla technická pomoc dostupná potenciálním organizátorům projektu.

4.2.5

Současný způsob konzultace sociálních partnerů společně s členskými státy v rámci Výboru ESF by mohl být dobrým referenčním základem pro rozšíření na všechny fondy. EHSV doporučuje, aby byly mechanismy účasti všech partnerů uvedených v článku 5 nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy začleněny do stejné platformy.

4.2.6

Podpora účasti sociálních partnerů a jiných zúčastněných stran, především nevládních organizací, na akcích podporovaných z ESF se nesmí omezovat na nejchudší regiony a/nebo na regiony, na něž se vztahuje Fond soudržnosti, ale právě naopak se musí rozšířit na všechny členské státy a regiony EU.

4.2.7

EHSV je toho názoru, že 2 % celkových zdrojů ESF musí být přidělena na podporu účasti sociálních partnerů a také 2 % na podporu účasti jiných partnerů uvedených v článku 5 nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy na akcích podporovaných z ESF.

4.3   Zvláštní ustanovení pro postupy, výkony a podmíněnosti

4.3.1

EHSV souhlasí s tím, že je třeba lépe koordinovat fondy a zlepšit hodnocení, výkon a výsledky jejich používání.

4.3.2

EHSV rovněž podporuje všechna opatření, jejichž cílem je omezit a nově zaměřit priority strukturálních fondů, snížit byrokratickou zátěž a s tím související překážky a urychlit poskytování výdajů a plateb.

4.3.3

Je třeba definovat výkonnostní ukazatele, ale je také důležité mít k dispozici kvantitativní a kvalitativní kritéria. To zahrnuje hodnocení výsledků z hlediska efektivity přijatých opatření, kvality vytvořených pracovních míst a seznamu pozitivních opatření prováděných za účelem zajištění sociální integrace.

4.3.4

EHSV však má vážné výhrady k přístupu, který souvisí s plošným přidělováním finančních prostředků na základě výsledků. Při zkoumání politiky zaměstnanosti a obecněji sociálních politik je mnohem obtížnější měřit výsledky, které jsou méně viditelné, nežli je tomu např. u dopravní politiky. To se týká především případu, kdy jsou omezeny výhradně na pevné hospodářské výsledky, jako jsou pracovní místa. Místo toho je třeba podporovat výsledky pro ty nejpevnější ukazatele, jako je např. ujetá vzdálenost, a také „měkké“ výsledky, jako je dobrovolná činnost. Kromě toho, má-li přidělování finančních prostředků souviset s výsledky, hrozí, že ti, kdo jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce – a je tedy méně pravděpodobné, že obdrží krátkodobé „pozitivní“ výsledky – budou mít pouze omezený přístup k těmto prostředkům, anebo nebudou mít vůbec žádný přístup. Za účelem posouzení výsledků získaných prostřednictvím programů, které jsou spolufinancovány z ESF, je rovněž nezbytné, aby nařízení o ESF navrhlo „společné ukazatele výstupu a výsledků, pokud jde o účastníky“, které vhodně zobrazí tyto potíže a složitosti v souvislosti s výstupem.

4.3.5

Nařízení o ESF by v rámci společných ukazatelů pro výstupy týkající se subjektů mělo zahrnovat počet projektů vypracovaných v partnerství a v rámci společných ukazatelů dlouhodobějších výsledků týkajících se účastníků ty účastníky, kteří dosáhli snížení míry své sociální závislosti.

4.3.6

V podmínkách používání evropských fondů by měl být jistě kladen důraz na zvolené a účinné cíle, avšak nesmí být penalizovány slabší členské státy. Tyto podmínky by měly být dokončeny, aby byl podpořen hospodářský růst, růst zaměstnanosti a sociální soudržnost.

4.3.7

EHSV zcela odmítá návrh Komise týkající se použití finančních sankcí a pobídek, pokud jde o strukturální fondy, v souvislosti s Paktem o stabilitě a růstu. Tyto sankce by penalizovaly členské státy, regiony a lokality, které jsou již nyní slabé.

4.3.8

Navíc by byla z důvodu nedodržování makroekonomických závazků ohrožena evropská solidarita, která ještě není dostatečně rozvinuta. V konečném důsledku by zchudly národy a sociálně nejzranitelnější skupiny Evropské unie, což je v rozporu se základními zásadami hospodářské a sociální politiky a politiky územní soudržnosti, jak je uvedeno v Lisabonské smlouvě.

---

(1)  3114. zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Lucemburk, 3. října 2011, bod 12.

(2)  KOM(2011) 615 v konečném znění.

(3)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 8–14.

(4)  Obnovená sociální agenda: příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století (KOM(2008) 412 v konečném znění).

(5)  KOM(2011) 615 v konečném znění.

---