9.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 359/5

—

politické prohlášení z Ria o sociálních determinantách zdraví přijaté dne 21. října 2011 na světové konferenci o sociálních determinantách zdraví, která se konala v Rio de Janeiru,

—

politické prohlášení ze zasedání Valného shromáždění na vysoké úrovni zabývajícího se prevencí a kontrolou nepřenosných nemocí, které přijalo Valné shromáždění OSN dne 19. září 2011 (1),

—

rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a pokyny pro její provádění,

—

výroční zprávu akční platformy EU pro stravu, tělesnou aktivitu a zdraví z roku 2011 (2),

—

závěry Rady ze dne 8. června 2010 o rovnosti a zdraví jako součásti všech politik: solidarita v oblasti zdraví (3),

—

závěry Rady ze dne 7. prosince 2010„Inovativní přístupy v systémech veřejného zdraví a zdravotní péče, pokud jde o chronická onemocnění“ (4),

—

sdělení Komise „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (5),

—

závěry Rady ze dne 1. prosince 2009 o alkoholu a zdraví (6),

—

doporučení Rady ze dne 30. listopadu 2009 o nekuřáckém prostředí (7),

—

sdělení Komise ze dne 20. října 2009 nazvané „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ (8),

—

závěrečnou zprávu Komise pro sociální determinanty zdraví s názvem „Překlenutí rozdílů za jedno generační období: dosažení rovnosti v oblasti zdraví prostřednictvím opatření zaměřených na sociální determinanty zdraví“ (2008),

—

rezoluci Světového zdravotnického shromáždění (WHA62.14) týkající se snižování rozdílů v oblasti zdraví prostřednictvím opatření v oblasti sociálních determinant zdraví a rezoluci (WHA61.18) týkající se sledování plnění rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdraví, obě přijaté mimo jiné členskými státy EU,

—

rezoluci EUR/RC61/R1 „Nová evropská zdravotní politika – Zdraví 2020: vize, hodnoty, hlavní směry a přístupy“, která byla přijata na zasedání regionálního výboru WHO pro Evropu dne 14. září 2011,

—

bílou knihu Komise o sportu (9),

—

závěry Rady ze dne 6. prosince 2007 o provedení strategie EU týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (10),

—

bílou knihu Komise „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“ (11),

—

zelenou knihu s názvem „K Evropě bez tabákového kouře: možnosti politiky na úrovni EU“ (12),

—

závěry Rady ze dne 30. listopadu 2006 o otázkách zdraví ve všech politikách (13).

1)

rozdíly v oblasti zdraví v rámci EU jsou takového rozsahu, že jsou neslučitelné se základními hodnotami EU, jako je solidarita, rovnost a univerzalita;

2)

rozdíly v oblasti zdraví se rozumějí rozdíly v ukazatelích, jako je předčasná úmrtnost, nemocnost a zdravotní postižení, jež existují u populace v jednotlivých členských státech i mezi nimi navzájem, jakož i mezi regiony EU. Tyto rozdíly jsou částečně způsobené hlavními nezdravými životními návyky (například konzumace tabáku, škodlivá konzumace alkoholu, nezdravá strava a nedostatek tělesné aktivity), jež často souvisejí se sociálními determinantami (14)  (15);

3)

po uplynutí prvních deseti let nového tisíciletí rozdíly v oblasti zdraví v EU přetrvávají, přičemž některé z nich mohou být ještě prohloubeny v důsledku nepříznivé hospodářské situace i demografických problémů souvisejících s neustále stárnoucí populací EU;

4)

špatný zdravotní stav má rovněž vliv na lidi samotné a má za následek společenské, ekonomické a finanční náklady;

5)

posílení politik v oblasti veřejného zdraví, zejména podpora zdraví a prevence nemocí, by mělo vést k lepší informovanosti populace o otázkách zdraví a k osvojení zdravých návyků (s cílem snížit „zdravotní negramotnost“ a umožnit občanům volbu zdravého způsobu života);

6)

v konkrétních oblastech politik a v rámci koordinovaných akcí, jež mají největší vliv na zdraví, a přispívají tak ke snížení přetrvávajících rozdílů v oblasti zdraví, je třeba používat přístup „zdraví jako součást všech politik“ s důrazem na rovnost. Mohou sem patřit politiky v oblasti zdraví, vzdělávání, výzkumu, životního prostředí a zaměstnanosti a zemědělská, hospodářská a sociální politika;

7)

k rozhodování o tom, zda jsou strategie a politiky při řešení zdravotních rozdílů a potřeb obyvatelstva v oblasti zdraví účinné, může napomoci lepší způsob hodnocení. Díky němu by tak členské státy mohly v oblasti veřejného zdraví vypracovávat a provádět účinné strategie a vytvářet náležitou infrastrukturu;

8)

že podpoří strategie určené k řešení zdravotních determinant prostřednictvím opatření zaměřených na celou populaci, jež budou doplněna opatřeními zaměřenými na zranitelné skupiny, s cílem zmenšit rozdíly v oblasti zdraví, zejména rozdíly způsobené nezdravými životními návyky, jimž lze přecházet;

9)

že výrazněji pokročí v boji proti nezdravým životním návykům, jako je konzumace tabáku, škodlivá konzumace alkoholu, nezdravá strava a nedostatek tělesné aktivity, jež vedou k vyššímu výskytu nepřenosných chronických onemocnění, jako je rakovina, respirační a kardiovaskulární onemocnění, diabetes a duševní nemoci, které jsou považovány za hlavní příčiny předčasné úmrtnosti, nemocnosti a zdravotního postižení v Evropské unii.

10)

iniciativy, které přispívají k odstraňování rozdílů v oblasti zdraví prostřednictvím ovlivňování životních návyků a které byly přijaty na úrovni EU, program EU v oblasti zdraví, společná akce (akce na podporu rovnosti) týkající se nerovnosti v oblasti zdraví (16) a činnost odborné skupiny EU pro sociální determinanty a snižování nerovnosti v oblasti zdraví;

11)

strategii EU na podporu členských států při snižování škod spojených s požíváním alkoholu jako důležitý krok umožňující komplexní přístup k řešení těchto škod na úrovni EU i na úrovni členských států a zdůrazňuje, že nerovnost v oblasti zdraví existující mezi jednotlivými skupinami obyvatel v členských státech a rozdíly v oblasti zdraví mezi členskými státy navzájem často souvisejí mimo jiné se škodlivou konzumací alkoholu (17);

12)

pokračující úsilí vynakládané na úrovni členských států i na úrovni EU pokud jde o řešení konzumace tabáku prostřednictvím právních předpisů upravujících tabákové výrobky (18) a reklamu na tabákové výrobky (19), koordinaci s členskými státy, informační kampaně a mezinárodní spolupráci, což vše napomáhá při řešení jednoho z největších rizikových faktorů předčasné úmrtnosti, nemocnosti a zdravotního postižení;

13)

pokrok v provádění strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou, a zejména posílené zaměření priorit členů akční platformy EU pro stravu, tělesnou aktivitu a zdraví na zranitelné skupiny a rovněž činnost skupiny na vysoké úrovni pro výživu a fyzickou aktivitu, což kromě dalších otázek zahrnuje i činnost související s úpravou složení produktů;

14)

evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (20), jehož cílem je zvýšit počet let, jež občané EU prožijí ve zdraví;

15)

výsledky těchto akcí:

16)

pokračovaly v politikách a opatřeních zaměřených na podporu zdravých životních návyků a řešení sociálních determinant s cílem přispět k odstranění rozdílů v oblasti zdraví, a aby tyto politiky a opatření posilovaly, případně vypracovávaly;

17)

optimálním způsobem přidělovaly dostupné zdroje, především na zdravotní propagační akce a na prevenci;

18)

podporovaly stávající osvědčené postupy týkající se politik a opatření zaměřených na snížení rozdílů v oblasti zdraví v rámci EU a aby se o těchto postupech vzájemně informovaly;

19)

se řídily doporučením Rady o nekuřáckém prostředí.

20)

dále podporovaly uvedenou společnou akci (21), aby tak mohly být v politikách a strategiích lépe řešeny otázky zdraví a rovnosti v oblasti zdraví;

21)

zachovaly a případně posílily ta opatření a politiky, jež se při snižování rozdílů v oblasti zdraví ukáží účinnými, a v případě potřeby vypracovaly nová opatření a politiky, včetně vyhodnocování ukazatelů v oblasti zdraví a návyků za účelem monitorování pokroku, jehož bylo dosaženo na základě opatření zaměřených na výše uvedené životní návyky a zdravotní determinanty; opatření zaměřených na prevenci nemocí a podporu zdraví; podpory volby zdravého způsobu života;

22)

podporovaly účinné uplatňování přístupu „zdraví jako součást všech politik“ s důrazem na rovnost, vybízely všechna příslušná odvětví k tomu, aby se podílela na snižování rozdílů v oblasti zdraví v rámci EU, a koordinovaly činnost těchto odvětví;

23)

posílily spolupráci a lépe využívaly stávajících sítí a zařízení veřejného zdraví včetně subjektů působících v téže oblasti, které posuzují, monitorují a zkoumají dopad zdravotních determinant, a tím výše uvedená opatření podporují;

24)

vypracovávaly postupy pro audity zaměřené na nerovnost v oblasti zdraví, aby tak mohly být v politikách a strategiích lépe řešeny otázky zdraví a rovnosti v oblasti zdraví;

25)

posílily a dále rozvíjely opatření na podporu zdravých životních návyků včetně:

26)

posoudily způsoby optimálního využívání finančních programů EU se zaměřením na rovnost, mimo jiné včetně Fondu soudržnosti a strukturálních fondů, které mohou přispívat ke snižování rozdílů a nerovnosti v oblasti zdraví v rámci EU na všech příslušných úrovních, aniž by tím byl dotčen budoucí finanční rámec.

27)

posílila opatření na podporu zdraví a snížení rozdílů v oblasti zdraví, zaměřila se na zdravotní rozdíly mezi členskými státy a uvnitř jednotlivých členských států, jakož i mezi různými regiony a sociálními skupinami EU, a zahrnula tento aspekt do zprávy, jež má být v souladu se sdělením Komise „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ zveřejněna v roce 2012;

28)

posoudila, zda je zapotřebí lepší prezentace stávajících údajů a dalších srovnávacích údajů a informací o nezdravých životních návycích, sociálních zdravotních determinantách a nepřenosných chronických nemocech. Tyto údaje a informace by měly pocházet z udržitelných systémů pro monitorování oblasti zdraví, které buď již existují nebo které by mohly být vytvořeny na úrovni EU;

29)

prioritně poskytovala podporu vyhodnocování nákladové efektivity činností a politik na podporu zdraví a prevenci nemocí, jakož i podporu šíření příslušných výsledků, aby poskytovala lepší informace a poznatky v zájmu provádění politik a činností členských států zaměřených na řešení nerovnosti v oblasti zdraví;

30)

poskytovala další podporu stávajícím mechanismům koordinace politik a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy ohledně nerovnosti v oblasti zdraví, jako je Pracovní skupina Rady pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků, odborná skupina pro sociální zdravotní determinanty a snižování nerovnosti v oblasti zdraví a Výbor pro sociální ochranu, jak je uvedeno ve sdělení Komise „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“, s cílem zajistit optimální využívání a součinnost těchto mechanismů.