14.11.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 332/1

---

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE ZA ROK 2010

2011/C 332/01

OBSAH

Poznámka ke konsolidované účetní závěrce

ČÁST I:

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie a vysvětlivky

Rozvaha

Výsledovka

Výkaz peněžních toků (cash flow)

Výkaz změn čistých aktiv

Vysvětlivky k finančním výkazům

ČÁST II:

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu Evropské unie a vysvětlivky

Zprávy o plnění rozpočtu

Vysvětlivky ke zprávám o plnění rozpočtu

POZNÁMKA KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2010 byla sestavena na základě údajů předložených ostatními orgány a subjekty podle čl. 129 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Tímto prohlašuji, že byla sestavena v souladu s hlavou VII tohoto finančního nařízení a účetními zásadami, pravidly a metodami stanovenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní těchto orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné pro sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetní závěrky Evropské komise za potřebné, jsem nabyl dostatečné jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech podstatných aspektech věrný a poctivý obraz finanční pozice Evropské unie.

ČÁST I

Konsolidované finanční výkazy Evropských společenství a vysvětlivky

OBSAH

Rozvaha

Výsledovka

Výkaz peněžních toků (cash flow)

Výkaz změn čistých aktiv

Vysvětlivky k finančním výkazům:

1.	Podstatná účetní pravidla

2.	Vysvětlivky k rozvaze 24

3.	Vysvětlivky k výsledovce

4.	Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.	Podmíněné závazky a aktiva a další požadované údaje

6.	Finanční opravy a vracení prostředků

7.	Řízení finančních rizik

8.	Zveřejnění spřízněných stran

9.	Události po rozvahovém dni

10.	Konsolidované účetní jednotky

11.	Nekonsolidované účetní jednotky

ROZVAHA

v milionech EUR
	vysvětlivka:	31.12.2010	(po úpravě)
DLOUHODOBÁ AKTIVA:
Nehmotná aktiva	2.1	108	72
Nemovitosti, stroje a zařízení	2.2	4 813	4 859
Dlouhodobé investice	2.3	2 555	2 379
Půjčky	2.4	11 640	10 764
Dlouhodobé předběžné financování	2.5	44 118	41 544
Dlouhodobé pohledávky	2.6	40	55
		63 274	59 673
KRÁTKODOBÁ AKTIVA:
Zásoby	2.7	91	77
Krátkodobé investice	2.8	2 331	1 791
Krátkodobé předběžné financování	2.9	10 078	9 436
Krátkodobé pohledávky	2.10	13 501	8 958
Hotovost a peněžní ekvivalenty	2.11	22 063	23 372
		48 064	43 634
AKTIVA CELKEM		111 338	103 307
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY:
Zaměstnanecké požitky	2.12	(37 172)	(37 242)
Dlouhodobé rezervy	2.13	(1 317)	(1 469)
Dlouhodobé finanční závazky	2.14	(11 445)	(10 559)
Ostatní dlouhodobé závazky	2.15	(2 104)	(2 178)
		(52 038)	(51 448)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY:
Krátkodobé rezervy	2.16	(214)	(213)
Krátkodobé finanční závazky	2.17	(2 004)	(40)
Závazky	2.18	(84 529)	(93 884)
		(86 747)	(94 137)
PASIVA CELKEM		(138 785)	(145 585)
ČISTÁ AKTIVA		(27 447)	(42 278)
Rezervní fondy	2.19	3 484	3 323
Částky k vyžádání od členských států (1)	2.20	(30 931)	(45 601)
ČISTÁ AKTIVA		(27 447)	(42 278)
Viz vysvětlivky 2.5.2, 2.9.2, 2.10.3 a 3.4.1, kde jsou podrobnosti o úpravách některých údajů za rok 2009

VÝSLEDOVKA

v milionech EUR
	vysvětlivka:	2010	(po úpravě)
PROVOZNÍ VÝNOSY
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků	3.1	122 328	110 537
Ostatní provozní výnosy	3.2	8 188	7 532
		130 516	118 069
PROVOZNÍ NÁKLADY
Správní náklady	3.3	(8 614)	(8 133)
Provozní náklady	3.4	(103 764)	(102 504)
		(112 378)	(110 637)
PŘEBYTEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI		18 138	7 432
Výnosy z finančních operací	3.5	1 178	835
Náklady na finanční operace	3.6	(661)	(594)
Změna závazků ze zaměstnaneckých požitků	2.12	(1 003)	(683)
Podíl společných podniků a přidružených subjektů na čistém schodku	3.7	(420)	(103)
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK		17 232	6 887
Viz vysvětlivky 2.5.2, 2.9.2, 2.10.3 a 3.4.1, kde jsou podrobnosti o úpravách některých údajů za rok 2009

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ (CASH FLOW)

v milionech EUR
	vysvětlivka:	2010	(po úpravě)
Hospodářský výsledek za rok		17 232	6 887
Provozní činnosti	4.2
Amortizace		28	22
Odpisy		358	448
Ztráty ze znehodnocení investic (odúčtování)		0	(17)
(Zvýšení)/snížení půjček		(876)	(7 199)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování		(2 574)	(12 521)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých pohledávek		15	(10)
(Zvýšení)/snížení zásob		(14)	7
(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování		(642)	827
(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek		(4 543)	2 962
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých rezerv		(152)	128
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých finančních závazků		886	7 210
Zvýšení/(snížení) ostatních dlouhodobých závazků		(74)	(48)
Zvýšení/(snížení) krátkodobých rezerv		1	(134)
Zvýšení/(snížení) krátkodobých finančních závazků		1 964	(79)
Zvýšení /(snížení) splatných závazků		(9 355)	4 207
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem		(2 254)	(1 796)
Jiné nepeněžní pohyby		(149)	54
Zvýšení/(snížení) závazků ze zaměstnaneckých požitků		(70)	(313)
Investiční činnosti	4.3
(Zvýšení)/snížení nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení		(374)	(464)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých investic		(176)	(284)
(Zvýšení)/snížení krátkodobých investic		(540)	(239)
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY		(1 309)	(352)
Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a jejich ekvivalentů		(1 309)	(352)
Peníze a peněžní ekvivalenty počátkem roku	2.11	23 372	23 724
Peníze a peněžní ekvivalenty koncem roku	2.11	22 063	23 372
Viz vysvětlivky 2.5.2, 2.9.2, 2.10.3 a 3.4.1, kde jsou podrobnosti o úpravách některých údajů za rok 2009

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR
	Rezervní fondy (A)		Částky k vyžádání od členských států (B)		Čistá aktiva =(A)+(B)
	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Ostatní rezervní fondy	Akumulovaný přebytek/(schodek)	Hospodářský výsledek za rok
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2008	41	3 074	(63 225)	12 686	(47 424)
Změna rezervního fondu Záručního fondu		196	(196)		0
Změny reálné hodnoty	28				28
Ostatní (po úpravě)		(1)	28		27
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2008		(15)	12 701	(12 686)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2008 připsaný členským státům			(1 796)		(1 796)
Hospodářský výsledek za rok (po úpravě)				6 887	6 887
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2009 (po úpravě)	69	3 254	(52 488)	6 887	(42 278)
Změna rezervního fondu Záručního fondu		273	(273)		0
Změny reálné hodnoty	(130)				(130)
Ostatní		4	(21)		(17)
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2009 (po úpravě)		14	6 873	(6 887)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2009 připsaný členským státům			(2 254)		(2 254)
Hospodářský výsledek za rok				17 232	17 232
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010	(61)	3 545	(48 163)	17 232	(27 447)

VYSVĚTLIVKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

OBSAH

1.	Podstatná účetní pravidla

2.	Vysvětlivky k rozvaze

3.	Vysvětlivky k výsledovce

4.	Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.	Podmíněné závazky a aktiva a další požadované údaje

6.	Finanční opravy a vracení prostředků

7.	Řízení finančních rizik

8.	Zveřejnění spřízněných stran

9.	Události po rozvahovém dni

10.	Konsolidované účetní jednotky

11.	Nekonsolidované účetní jednotky

1.   VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1   PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie pokrývá účty Evropské unie, Evropského společenství pro atomovou energii a Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci). Tyto účty se vedou v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení.

V souladu s článkem 133 finančního nařízení zpracovala Evropská unie svou konsolidovanou účetní závěrku za rok 2010 podle pravidel akruálního účetnictví odvozených z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS) nebo konkludentně z mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Účetní pravidla přijatá účetním Komise musí používat všechny orgány a instituce EU zahrnované do konsolidace, aby byla zajištěna jednotná pravidla vedení účetnictví, oceňování a prezentace účetních závěrek a aby se sjednotilo sestavování finančních výkazů a konsolidace. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

1.2   ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem účetní závěrky je poskytnout informace o finanční situaci, hospodaření a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě veřejných subjektů, k nimž patří EU, musí závěrka poskytovat zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se zdroji, které jí byly svěřeny. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument. Článek 124 finančního nařízení stanoví, že při sestavování účetní závěrky se používají tyto účetní zásady:

—	kontinuita činnosti;

—	obezřetnost;

—	stálost účetních metod;

—	srovnatelnost informací;

—	významnost;

—	zákaz vzájemných zápočtů;

—	přednost skutečnosti před vnějším zdáním;

—	účetnictví na akruální bázi.

Sestavení konsolidované účetní závěrky podle výše uvedených pravidel a zásad vyžaduje, aby vedoucí pracovníci odhadli výši určitých položek vykazovaných v konsolidované rozvaze a konsolidované výsledovce, jakož i související zveřejnění podmíněných aktiv a pasiv.

1.3   KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU obsahují všechny významné ovládané subjekty (orgány a agentury), přidružené subjekty a společné podniky, tedy 43 ovládaných subjektů, 5 společných podniků a 4 přidružené subjekty. Úplný seznam konsolidovaných účetních jednotek uvádí vysvětlivka č. 10. Ve srovnání s rokem 2009 byl rozsah konsolidace rozšířen o 3 ovládané subjekty (jeden orgán a dvě agentury), jeden přidružený subjekt a jeden společný podnik. Vliv tohoto rozšíření na konsolidovanou účetní závěrku není významný.

Ovládané účetní jednotky

Rozhodnutí začlenit účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí kontroly. Ovládané (kontrolované) účetní jednotky jsou všechny subjekty, v nichž má Evropská unie pravomoc přímo či nepřímo řídit finanční a provozní politiku s cílem mít z jejich činnosti užitek. Tato pravomoc musí být v dané době vykonatelná. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace počíná prvním dnem existence vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou a končí spolu s jeho zánikem.

Mezi nejobvyklejší ukazatele kontroly (ovládání) v rámci Evropské unie patří: zřízení účetní jednotky formou zakládacích smluv nebo sekundárních právních předpisů, financování účetní jednotky ze souhrnného rozpočtu, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Evropského účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Je zřejmé, že o tom, zda k ovládání stačí jedno nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria, je třeba rozhodnout podle hodnocení provedeného na úrovni účetní jednotky.

Podle tohoto přístupu jsou orgány EU (vyjma ECB) a agentury (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za subjekty pod výlučnou kontrolou EU a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO).

Veškeré významné transakce mezi subjekty a všechna salda mezi účetními jednotkami ovládanými Evropskou unií se eliminují, zatímco nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi těmito subjekty nejsou významné a proto nebyly eliminovány.

Společné podniky

Společný podnik spočívá na smluvním ujednání, podle nějž Evropská unie a jedna či více dalších smluvních stran (dále jen "spoluvlastníci") vyvíjejí hospodářskou činnost, která podléhá společné kontrole. Společnou kontrolou se rozumí smluvně sjednaná sdílená, přímá či nepřímá kontrola hospodářské činnosti s potenciálem ekonomického užitku.

Podíly ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropské unie na hospodářských výsledcích jejích společně ovládaných subjektech je vykazován ve výsledovce EU a její podíl na změnách zásob se promítá do zásob EU. Součet počátečních nákladů a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny zásob, znehodnocení a dividendy) dává účetní hodnotu společného podniku na účtech EU k rozvahovému dni.

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskou unií a jejími subjekty pod společnou kontrolou jsou nevýznamné, a proto nebyly eliminovány. I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy společných podniků mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie.

Přidružené subjekty

Přidružené jsou všechny subjekty, v nichž má Evropská unie přímý či nepřímý podstatný vliv, nikoli však kontrolu. Podstatný vliv se přepokládá v případě, má-li Evropská komise přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv.

Podíly v přidružených subjektech se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropské unie na hospodářských výsledcích jejích přidružených subjektů je vykazován ve výsledovce EU a její podíl na změnách zásob se promítá do zásob EU. Součet počátečních nákladů a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny zásob, znehodnocení a dividendy) dává účetní hodnotu přidruženého subjektu na účtech EU k rozvahovému dni. Výplata dividend přidruženým subjektem snižuje účetní hodnotu aktiva. Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskou unií a jejími přidruženými subjekty nejsou významné, a proto nebyly eliminovány.

I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy přidružených subjektů mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie. V případech, kdy Evropská unie drží nejméně 20 % podíl ve fondu rizikového kapitálu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s realizovatelnými finančními nástroji a ekvivalenční metoda se nepoužívá.

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise.

Prostředky systému nemocenského pojištění pro zaměstnance Evropské unie, Evropského rozvojového fondu a účastnického garančního fondu spravuje Komise jejich jménem, avšak jelikož tyto subjekty nejsou ovládány Evropskou unií, nejsou konsolidovány ani do její závěrky – viz vysvětlivku č. 11, kde jsou uvedeny další podrobnosti o příslušných částkách.

1.4   ZÁKLAD SESTAVENÍ

1.4.1    Měna a základ pro přepočet

Pracovní a zúčtovací měna

Údaje v účetní závěrce jsou uváděny v milionech EUR, přičemž euro je funkční i zúčtovací měnou Evropské unie.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Ve výsledovce se vykazují kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků za pomoci směnných kurzů ke konci účetního období.

Na nemovitosti, stroje a zařízení a nehmotná aktiva, jež si zachovávají svou hodnotu v eurech vypočtenou pomocí kurzu platného v den jejich pořízení, se používají různé metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných dne 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2010	31.12.2009
BGN	1,9558	1,9558
CZK	25,0610	26,4730
DKK	7,4535	7,4418
EEK	15,6466	15,6466
GBP	0,8607	0,8881
HUF	277,9500	270,4200
LVL	0,7094	0,7093
LTL	3,4528	3,4528
PLN	3,9750	4,1045
RON	4,2620	4,2363
SEK	8,9655	10,2520
CHF	1,2504	1,4836
JPY	108,6500	133,1600
USD	1,3362	1,4406

Změny reálné hodnoty peněžních cenných papírů denominovaných v cizí měně a klasifikovaných jako realizovatelné, které jsou dány rozdíly z přepočtu cizích měn, se vykazují ve výsledovce. Rozdíly z přepočtu cizích měn, na něž znějí nepeněžní finanční aktiva a závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, se vykazují ve výsledovce. Rozdíly z přepočtu cizích měn, na něž znějí nepeněžní finančních aktiva klasifikovaná jako realizovatelná, se zahrnují do fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

1.4.2    Použití odhadů

V souladu s mezinárodními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují účetní závěrky nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné výše závazků ze zaměstnaneckých požitků, rezerv, finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, příjmů a výdajů příštích období, podmíněných aktiv a podmíněných závazků a dále rozsah snížení hodnoty nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení. Skutečná hodnota se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5   ROZVAHA

1.5.1    Nehmotná aktiva

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti. Interně vyvinutá nehmotná aktiva se kapitalizují, když jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU. Mezi kapitalizovatelné náklady patří všechny přímo připsatelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě aktiva k tomu, aby mohlo fungovat způsobem, který zamýšlelo hospodářské vedení. Náklady spojené s výzkumem, nekapitalizovatelné náklady na vývoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

1.5.2    Nemovitosti, stroje a zařízení

Všechny nemovitosti, stroje a zařízení jsou vykazovány v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Historická cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením nebo výstavbou daného majetku.

Dodatečné náklady jsou zahrnovány do účetní hodnoty daného majetku, případně se účtují jako samostatné aktivum, avšak pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky či výkonnostní potenciál, jež jsou spojeny s danou věcí, poplynou Evropské unii a že lze spolehlivě zjistit cenu věci. Opravy a údržba jsou zachycovány jako náklad ve výsledovce za účetní období, v němž byly provedeny. Jelikož si Evropská unie nepůjčuje prostředky na financování pořízení nemovitostí, strojů a zařízení, nesouvisí s těmito nákupy žádné náklady na půjčky.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá nekonečná životnost. Nedokončený majetek není odepisován, jelikož dosud není zařazen do užívání. Částka odpisů ostatního majetku je rozúčtována lineární metodou na předpokládanou délku odhadované životnosti takto:

Odpisové sazby

Druh aktiva	Sazba lineárního odpisu
Nemovitosti	4 %
Zařízení, stroje a vybavení	10 % až 25 %
Nábytek	10 % až 25 %
Vybavení budov a staveb	10 % až 33 %
Vozidla	25 %
Technické vybavení počítačů	25 %
Jiná hmotná aktiva	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výsledovce.

Nájem

Nájem hmotného majetku, při němž Evropská unie nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Finanční leasing je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě najatého majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z nich je nižší. Každá leasingová splátka je rozdělena na závazek a finanční poplatky tak, aby byly tyto položky vykazovány ve zbývajícím finančním závazku v konstantním poměru. Závazky (bez finančních poplatků) z nájemního vztahu jsou vykázány mezi ostatními závazky (dlouhodobými a krátkodobými). Úrokový prvek finančních nákladů je po celé období leasingového vztahu zachycován jako náklad ve výsledovce, aby bylo pro každé období dosaženo pro zbývající závazek stálé periodické úrokové míry. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Nájemní vztahy, v nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou zachycovány lineárně jako náklad ve výsledovce po celou dobu leasingu.

1.5.3    Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Aktiva, u nichž není určena jejich životnost, nejsou odepisována a každoročně je u nich prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaných aktiv je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě aktiva snížené o prodejní náklady nebo užitné hodnotě, podle toho, co je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud přestanou platit důvody pro snížení hodnoty uznané v předchozích letech, ztráty se snížení hodnoty se odpovídajícím způsobem odúčtují (zaúčtují opačně).

1.5.4    Investice

Podíly v přidružených subjektech a společných podnicích

Podíly v přidružených subjektech a ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Náklady vlastního kapitálu se upraví tak, aby odrážely podíl na zvýšení či snížení čistých aktiv přidružených subjektů a společných podniků, který lze připsat Evropské unii po počátečním zaúčtování, a pokud okolnosti takové snížení signalizují, vytvoří se v případě potřeby opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro znehodnocení později přestanou platit, ztráta ze znehodnocení se zaúčtuje zpětně na pořizovací hodnotu, která by byla vykazována, kdyby se žádná ztráta ze znehodnocení neúčtovala.

Investice do fondů rizikového kapitálu

Klasifikace a oceňování

Investice do fondů rizikového kapitálu jsou klasifikovány jako realizovatelná aktiva (viz bod 1.5.5), a proto jsou vedeny v reálné hodnotě spolu se zisky a ztrátami ze změn reálné hodnoty (včetně rozdílů z přepočtu cizích měn), jež jsou zachyceny ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Faktory ovlivňující reálnou hodnotu

Protože investice do fondů rizikového kapitálu nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, oceňují se jednotlivě pořizovací cenou nebo odpovídající čistou hodnotou aktiv („NAV“), cokoli z toho je nižší. Nerealizované zisky vyplývající z ocenění v reálné hodnotě se účtují do rezervních fondů a nerealizované ztráty se posuzují z hlediska snížení hodnoty aktiv, aby se určilo, zda mají být vykázány ve výsledovce jako ztráty vyplývající ze snížení hodnoty nebo jako změny ve fondu přecenění na reálnou hodnotu.

1.5.5    Finanční aktiva

Klasifikace

Evropská unie dělí svá finanční aktiva na tyto kategorie: finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty; úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti, a realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich počátečního zaúčtování a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

i)   Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je nabyto v zásadě za účelem jeho prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikuje Evropská unie. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá aktiva, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

ii)   Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kótována na žádném aktivním trhu. Vznikají, jestliže Evropská unie poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat. Jsou součástí dlouhodobých aktiv, s výjimkou úvěrů a pohledávek se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

iii)   Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má Evropská unie pozitivní úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela Evropská unie v této kategorii žádné investice.

iv)   Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Jsou klasifikována jako krátkodobá nebo dlouhodobá aktiva v závislosti na období, v němž je Evropská unie zamýšlí zcizit. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou klasifikovány rovněž investice do nekonsolidovaných účetních jednotek a další kapitálové investice (např. operace s rizikovým kapitálem), o nichž se neúčtuje ekvivalenční metodou.

Počáteční vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, držených do splatnosti a realizovatelných se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se Evropská unie zaváže aktivum koupit nebo prodat. Úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peníze odeslány dlužníkům. V případě finančních aktiv nevykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou finanční nástroje prvotně vykázány v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykázána v reálné hodnotě a transakční náklady jsou vykázány ve výsledovce jako náklad.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění). Při poskytnutí dlouhodobé bezúročné půjčky nebo úvěru s nižší než tržní úrokovou sazbou lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních plnění diskontovanou pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Úvěry poskytnuté z půjčených prostředků jsou oceňovány v jejich nominální výši, což se považuje za reálnou hodnotu úvěru. Důvod je tento:

—

„Tržní prostředí“ pro úvěry EU jsou velmi specifické a odlišují se od kapitálových trhů, kde se emitují komerční nebo státní dluhopisy. Jelikož půjčovatelé na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; může si vypůjčovat peníze za účelem jejich půjčování ve stejné sazbě (např. BOP) nebo v nižší sazbě než je na komerčním trhu (např. EFSM v roce 2011). To znamená, že EU nemá alternativy půjčovat nebo investovat vypůjčené peníze. Takže tu nejsou ani náklady alternativních příležitostí a tudíž ani základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož se nedá použít „možnost“ nákladů alternativních příležitostí, tržní cena objektivně neodráží podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU odkazem na komerční nebo státní dluhopisy.

—	Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnání, měla by Evropská komise pro reálně ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP a pod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

—

Navíc u úvěrů BOP, Euratom a MFA existují kompenzační účinky mezi úvěry a výpůjčkami kvůli jejich vzájemnému (back-to-back) charakteru. Efektivní úroky úvěrů se tedy rovnají efektivní úrokové míře souvisejících výpůjček. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

Finanční nástroje se odúčtují, když práva na příjem peněžních toků z investice zaniknou nebo jsou převedena, přičemž Evropská unie převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

i)

Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se následně účtují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výsledovce za období, ve kterém vznikly.

ii)

Úvěry, pohledávky a investice držené do splatnosti jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů poskytnutých za vypůjčené prostředky se používá stejná efektivní úroková sazba jak na úvěry, tak na výpůjčky, jelikož tyto úvěry mají charakter vzájemných „back-to-back“ operací a podmínky úvěrů a výpůjček ani částky se významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

iii)	Držené do splatnosti – EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

iv)

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně účtována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Jsou-li realizovatelná aktiva prodána nebo sníží-li se jejich hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu vykázány ve výsledovce. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané metodou efektivní úrokové sazby se zaúčtují ve výsledovce. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne právo na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kótovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh finančního aktiva není aktivní, (a v případě nekótovaných cenných papírů) Evropská unie stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby mezi nespřízněnými osobami, odkaz na další v podstatě stejné nástroje, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, nelze spolehlivě určit, ocení se tyto investice v pořizovací ceně snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni Evropská unie posuzuje, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a ze snížení hodnoty plynou ztráty pouze v případě, že existují objektivní důkazy o snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, jež nastaly po okamžiku prvotního vykázání aktiva, a taková ztrátu generující událost (či události) má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, jež lze spolehlivě odhadnout.

i)   Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě

Existují-li objektivní důkazy, že vznikla ztráta v důsledku snížení hodnoty úvěrů či pohledávek nebo investic držených do splatnosti a vedených v zůstatkové hodnotě, rovná se výše ztráty rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, které nevznikly) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zaúčtuje ve výsledovce. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti proměnlivou úrokovou sazbu, použije se k ocenění ztráty ze snížení hodnoty diskontní sazba ve výši aktuální efektivní úrokové sazby stanovené ve smlouvě. Ve výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva se odráží peněžní toky, které mohou plynout ze zabavení kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je zabavení pravděpodobné či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se prostřednictvím zápisu ve výsledovce zruší.

ii)   Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě

V případě realizovatelných kapitálových investic se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu. Pokud takové důkazy existují v případě realizovatelných finančních aktiv, kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výsledovce) se odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výsledovce. Ztráty plynoucí ze snížení hodnoty kapitálových nástrojů zaúčtované ve výsledovce se na tomto účtu neruší. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota realizovatelného dluhového nástroje a tento nárůst lze objektivně dát do souvislosti s událostí, k níž došlo po vykázání ztráty ze snížení hodnoty, zruší se tato ztráta ze snížení hodnoty prostřednictvím výsledovky.

1.5.6    Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z nich je nižší. Pořizovací cena se určuje metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímo přiřaditelné náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na dokončení a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k rozdělení bez poplatku nebo jen za nominální poplatek, ocení se ve výši pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny, podle toho, která z částek je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by Evropská unie vynaložila na pořízení aktiva k datu vykázání.

1.5.7    Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Zálohu nebo počáteční hotovost je nutno v období stanoveném v dohodě využít na účel, pro který byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Příjemce, jemuž nevzniknou způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit Evropské unii. Částka předběžného financování se sníží (úplně nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek, a tato částka se zaúčtuje jako výdaj.

Nevypořádané částky předběžného financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o: vrácené částky, vyplacené způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků a tento odhad se zahrne do rozvahy.

1.5.8    Pohledávky

Pohledávky jsou vykazovány v původní výši snížené o opravné položky. Opravná položka k pohledávce se vytvoří v případě, existují-li objektivní důkazy, že Evropská unie nebude schopna vybrat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výsledovce. Zúčtovává se také obecná opravná položka za nevypořádané příkazy k vrácení prostředků, na které se zatím nevztahuje zvláštní opravná položka. Vykazování příjmů příštích období ke konci roku viz bod 1.5.14 níže.

1.5.9    Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou definovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.5.10    Zaměstnanecké požitky

Penzijní závazky

Evropská unie má dávkově definované penzijní plány. Jelikož zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto požitky, není tento závazek financován. Závazek z dávkově definovaných penzijních plánů vykazovaný v rozvaze se rovná současné hodnotě vymezené dávkové povinnosti k rozvahovému dni. Vymezenou dávkovou povinnost vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Současná hodnota vymezené dávkové povinnosti se určí diskontováním odhadovaných odlivů peněžních prostředků s použitím úrokové míry vládních obligací vydaných v té měně, v níž budou vypláceny dávky, a jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušných penzijních závazků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů se okamžitě vykazují ve výsledovce. Náklady týkající se odpracované doby v minulosti se okamžitě vykazují ve výsledovce, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci setrvají ve služebním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady týkající se odpracované doby v minulosti odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

Evropská unie poskytuje nemocenské dávky svým zaměstnancům formou úhrady nákladů za zdravotní péči. Byl vytvořen zvláštní fond pro běžnou správu těchto dávek. Tohoto systému využívají aktuální zaměstnanci i důchodci, vdovy a vdovci a osoby na nich závislé. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako "zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru". Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provést pojistněmatematický výpočet. Závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako penzijní závazky (viz výše).

1.5.11    Rezervy

Rezervy jsou tvořeny v okamžiku, kdy má Evropská unie aktuální právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a lze-li částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát tvořeny nejsou. Výše rezerv se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne vážením všech možných výsledků jejich pravděpodobnosti (tzv. „metoda očekávané hodnoty“).

1.5.12    Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty nebo jako finanční závazky vykazované v zůstatkové hodnotě (výpůjčky). Výpůjčky sestávají z výpůjček od úvěrových institucí a závazků z dluhových cenných papírů. Jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě, což jsou výnosy z jejich poskytnutí (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů, a poté se vedou v zůstatkové hodnotě za pomoci metody efektivní úrokové sazby; případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výsledovce po celou dobu trvání výpůjčky za pomoci metody efektivní úrokové míry.

Jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, kromě finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropské unii a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se zaúčtují přímo na účet hospodářského výsledku.

Finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, zahrnují deriváty, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně se s nimi nakládá stejně jako s finančními aktivy vykazovanými v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, viz vysvětlivka 1.5.5.

1.5.13    Splatné závazky

Významná část splatných závazků EU nesouvisí s nákupem zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi příjemců grantů o proplacení nákladů a jiné finanční podpory EU. Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů a poté, co je příslušní účastníci finanční operace ověří a schválí jako způsobilé. V této fázi se oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající výdaje se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení Evropskou unií.

1.5.14    Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Podle účetních pravidel Evropské unie se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými zásadami Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účetně zachycují v období, s nímž souvisí. Není-li ke konci roku vystavena faktura, ale EU poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje smluvní dohoda (např. smlouva), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.6   VÝSLEDOVKA

1.6.1    Příjem

Výnosy neplynoucí ze směny

Tyto výnosy tvoří převážnou většinu příjmů EU a patří sem hlavně přímé a nepřímé daně a příjmy z vlastních zdrojů. Kromě daní může Evropská unie dostávat platby od dalších stran, například cla, pokuty a dary.

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Pohledávky a s nimi spojené výnosy se zaúčtují do období, v němž Evropská unie odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů pro daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého přebytku či schodku za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Pohledávky a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku doručení příslušných měsíčních výkazů A (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž byla poskytnuta jistota a jež nebyly zpochybněny) od členských států. K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Evropské unii neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy B (včetně odvodů, jež nebyly vybrány ani na ně nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) členských států se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr (25 %). Dále se ve výsledovce zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované neuhrazené částky.

Pokuty

Příjmy plynoucí z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. Pokud existují pochybnosti ohledně platební schopnosti podniku, je k nároku vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o uložení pokuty mají dlužníci ode dne oznámení dva měsíce na to, aby:

—	buď rozhodnutí přijali, a v takovém případě musejí zaplatit pokutu ve stanovené lhůtě, takže ji EU inkasuje s konečnou platností;

—	nebo rozhodnutí odmítli a odvolali se podle práva EU.

Avšak i když se odvolají, musí být jistina pokuty zaplacena ve lhůtě tří měsíců, neboť odvolání nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo, za jistých okolností a s výhradou souhlasu hlavního účetního Komise, pokutovaný subjekt může místo toho předložit bankovní záruku na dlužnou částku.

Jestliže se podnik proti rozhodnutí odvolá a pokutu prozatímně uhradí, je tato částka vykázána jako podmíněný závazek. Jelikož však odvolání pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se došlé peníze k vyrovnání pohledávky. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako pohledávka. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, zaúčtuje se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla místo úhrady pokuty poskytnuta záruka, je k neuhrazené pohledávce vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Evropské unii plynou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se účtují jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Výnosy ze směny

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok se vykazuje ve výsledovce pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu zůstatkové hodnoty finančních aktiv nebo finančních závazků a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby Evropská unie odhadne peněžní toky s ohledem na všechny smluvní podmínky finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), ale bez ohledu na budoucí úvěrové ztráty. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a body, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakčních nákladů a všech ostatních prémií nebo slev.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se vykazují v okamžiku, kdy vzniká právo přijmout jejich úhradu.

1.6.2    Výdaje

Náklady plynoucí z nákupu zboží a služeb se zachycují po dodání a jejich akceptaci Evropskou unií. Oceňují se v původní fakturované ceně. Náklady neplynoucí ze směny jsou zvláštností Evropské unie a připadá na ně většina jejích celkových výdajů. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody podle dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady vynaložené v tom období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo kdy byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil případná kritéria způsobilosti; a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období již závazkem vůči příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.7   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1    Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropské unie. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo výkonnostního potenciálu.

1.7.2    Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropské unie; anebo jde o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl zaúčtován, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku není možné dostatečně spolehlivě stanovit.

Účetní zásady Evropské komise jsou stejné jako účetní zásady, jimiž se řídí Evropská unie. Jsou popsány ve vysvětlivce č. 1 konsolidované účetní závěrky EU.

2.   VYSVĚTLIVKY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1   NEHMOTNÝ MAJETEK

v milionech EUR
	Částka
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2009	171
Přírůstky	60
Úbytky	(2)
Ostatní změny	7
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2010	236
Oprávky k 31. prosinci 2009	(99)
Odpisy za rok	(28)
Úbytky	1
Ostatní změny	(2)
Oprávky k 31. prosinci 2010	(128)
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2010	108
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2009	72

Výše uvedené částky představují především programové vybavení počítačů.

2.2   NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

v milionech EUR
	Pozemky a budovy	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Počítačový hardware	Jiná hmotná aktiva	Finanční leasing	Nedokončená výstavba	Celkem
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2009	3 972	460	215	475	182	2 655	231	8 190
Přírůstky	47	44	20	42	15	10	114	292
Úbytky	(37)	(125)	(30)	(81)	(27)	(1)	—	(301)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	(1)	0	0	1	11	0	(10)	1
Ostatní změny	46	113	21	46	33	(1)	—	258
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2010	4 027	492	226	483	214	2 663	335	8 440
Oprávky k 31. prosinci 2009	(1 742)	(355)	(155)	(359)	(108)	(612)		(3 331)
Tvorba odpisů za rok	(127)	(37)	(21)	(60)	(17)	(96)		(358)
Zrušení odpisů	—	—	—	2	—	—		2
Úbytky	31	122	27	77	27	0		284
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	1	1	0	0	(1)	0		1
Ostatní změny	(31)	(113)	(18)	(38)	(25)	0		(225)
Oprávky k 31. prosinci 2010	(1 868)	(382)	(167)	(378)	(124)	(708)		(3 627)
účetní hodnota netto K 31. prosinci 2010	2 159	110	59	105	90	1 955	335	4 813
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2009	2 230	105	60	116	74	2 043	231	4 859

Budoucí splátky finančních leasingů a obdobných nároků jsou v rozvaze vykázány jako dlouhodobé a krátkodobé závazky (viz také vysvětlivky 2.15 a 2.18.1). Dělí se takto:

FINANČNÍ LEASING

v milionech EUR
Popis	Kumulované náklady (A)	Budoucí splátky				Celková hodnota	Následné výdaje na majetek	Hodnota majetku	Odpisy	Účetní hodnota netto
		< do 1 roku	> 1 rok	> nad 5 let	Závazky celkem (B)	A + B	(C)	A + B + C	(E)	= A + B + C + E
Pozemky a stavby	843	56	271	1 389	1 716	2 559	61	2 620	(684)	1 936
Jiná hmotná aktiva	22	9	11	1	21	43	0	43	(24)	19
Celkem k 31.12.2010	865	65	282	1 390	1 737	2 602	61	2 663	(708)	1 955
Celkem k 31.12.2009	799	59	270	1 466	1 795	2 594	61	2 655	(612)	2 043

2.3   DLOUHODOBÉ INVESTICE

v milionech EUR
	vysvětlivka:	31.12.2010	31.12.2009
Majetkové podíly ve společných podnicích	2.3.1	138	196
Podíly v přidružených subjektech	2.3.2	354	382
Záruční fond	2.3.3	1 346	1 240
Realizovatelná aktiva	2.3.4	717	561
Investice celkem		2 555	2 379

Pod touto položkou se vedou investice uskutečněné za účelem podpory činností EU. Patří sem i čistá aktiva Záručního fondu.

2.3.1    Majetkové podíly ve společných podnicích

v milionech EUR
	GJU	SESAR	projekt ITER	IMI	FCH	Celkem
Částka k 31. prosinci 2009	0	80	35	81	0	196
Příspěvek	0	41	53	24	64	182
Podíl na čistém výsledku	0	(110)	(76)	(27)	(27)	(240)
Částka k 31. prosinci 2010	0	11	12	78	37	138

Podíly ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Na základě jejích procentuálních podílů v přidružených subjektech lze EU přiřadit tyto účetní hodnoty:

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Dlouhodobá aktiva	176	48
Krátkodobá aktiva	165	192
Dlouhodobé závazky	0	0
Krátkodobé závazky	(208)	(44)
Příjem	7	72
Výdaje	(247)	(169)

Společný podnik Galileo (GJU) v likvidaci

Společný podnik Galileo vstoupil koncem roku 2006 do likvidace, jež nadále pokračuje. Jelikož tato účetní jednotka nevyvíjela v roce 2010 žádnou činnost a nadále se nachází v likvidaci, nevznikly jí žádné příjmy ani výdaje. K 31. prosinci 2010 (a k 31. prosinci 2009) činila hodnota čistých aktiv GJU a tedy i hodnota této investice 0 EUR. Tato částka odpovídá investici ve výši 585 milionů EUR snížené o kumulovaný podíl na ztrátě ve výši 585 milionů EUR.

Společný podnik SESAR

Cílem tohoto společného podniku je zajistit modernizaci systému uspořádání letového provozu v Evropě a rychlé provedení evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu cestou koordinace a soustředění veškerého příslušného výzkumu a vývoje v EU. K 31. prosinci 2009 má Komise v podniku SESAR 78,8 % majetkový podíl v hodnotě 11 milionů EUR. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se pro SESAR (v období 2007 až 2013) počítá, činí 700 milionů EUR.

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER International)

Členy ITER International jsou EU, Čína, Indie, Rusko, Korea, Japonsko a USA. ITER byla založena za účelem: správy výbavy ITER, povzbuzování využívání výbavy ITER, podpory porozumění a přijetí energie z jadrové syntézy mezi veřejností a provozování dalších činností potřebných k dosažení jejího cíle. EU (Euratom) poskytuje svůj příspěvek do ITER International prostřednictvím agentury "Fusion for Energy", včetně příspěvků od členských států a od Švýcarska. Z právního hlediska se na celkový příspěvek pohlíží jako na příspěvek Euratomu do ITER, jelikož ani členské státy ani Švýcarsko nemají v ITER žádný vlastnický podíl. Jelikož EU právně vlastní podíl ve společném podniku ITER International, musí Komise vykazovat tento podíl ve své konsolidované účetní závěrce.

K 31. prosinci 2010 má Euratom v ITER 47,2 % majetkový podíl v hodnotě 12 milionů EUR. Celkový (orientační) příspěvek Euratomu, s nímž se počítá pro ITER (v období 2007 až 2041), činí 7 649 milionů EUR.

Společné technologické iniciativy

S cílem uvést do života cíle lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost byla vytvořena partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem ve formě společných technologických iniciativ, které byly realizovány prostřednictvím společných podniků ve smyslu článku 171 Smlouvy. V průběhu roku 2010 zahájily činnost dvě nové společné technologické iniciativy, a to společný podnik ENIAC a společný podnik FCH. I když je ENIAC z právního hlediska společným podnikem, z hlediska účetního se na něj musí pohlížet jako na přidružený subjekt (a jako takový je proto zařazen do vysvětlivky 2.3.2), protože Komise má v tomto subjektu významný vliv, nikoli společnou kontrolu (podobně jako v případě společných podniků ARTEMIS a Clean Sky).

Společná technologická iniciativa pro inovativní léčiva (ILL)

Společný podnik ILL podporuje předkonkurenční farmaceutický výzkum a vývoj v členských státech a přidružených zemích a jejím cílem je posílit investice do výzkumu v biofarmaceutickém odvětví a podpořit zapojení malých a středních podniků do jeho činnosti. Vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 97,4 % neboli 78 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne 1 miliardu EUR do 31. 12. 2017.

Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)

Cíl společného podniku pro palivové články a vodík by se měl uskutečňovat cestou sdružování zdrojů z veřejného a soukromého sektoru za účelem posílení výzkumu vedoucího ke zvýšení celkové efektivity evropských výzkumných činností a urychlení vývoje technologií palivových článků a vodíkových technologií a jejich zavádění do praxe. Vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 99,9 % neboli 37 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Maximální orientační příspěvek EU dosáhne 470 milionů EUR do 31. 12. 2017.

2.3.2    Podíly v přidružených subjektech

v milionech EUR
	EIF	ARTEMIS	Clean Sky	ENIAC	Celkem
Částka k 31. prosinci 2009	301	7	74	0	382
Příspěvek	14	19	101	30	164
Podíl na čistém přebytku/(schodku)	2	(12)	(161)	(9)	(180)
Jiné změny ve vlastním kapitálu	(12)	0	0	0	(12)
Částka k 31. prosinci 2010	305	14	14	21	354

Podíly v přidružených subjektech se účtují ekvivalenční metodou. Na základě jejích procentuálních podílů v přidružených subjektech lze EU přiřadit tyto účetní hodnoty:

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Aktiva	447	420
Závazky	(93)	(38)
Příjem	25	17
Přebytek/(schodek)	(180)	(6)

Evropský investiční fond (EIF)

Evropský investiční fond (EIF) je finanční institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. K 31. prosinci 2010 Komise upsala ze základního kapitálu EIF 900 milionů EUR (z celkové výše 3 000 milionů EUR). Tato částka představuje 30 % základního kapitálu EIF. Z výše uvedené částky se 2 miliony EUR týkaly hospodářského výsledku v roce 2010 (zisk). V roce 2010 nebyla vyplacena dividenda. Komise splatila 20 % a zbývající, zatím nevyžádaná, částka představuje celkem 720 milionů EUR.

v milionech EUR
EIF	Celkový kapitál EIF	Úpis Komise
Základní kapitál tál celkem	3 000	900
Splacený	(600)	(180)
Nesplacený	2 400	720

Společný podnik ARTEMIS

Tento subjekt byl zřízen za účelem realizace společné technologické iniciativy se soukromým sektorem v problematice vestavěných počítačových systémů. K 31. prosinci 2010 činí vlastnický podíl Komise 14 milionů EUR, což je 96,7 %. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne 420 milionů EUR.

Společný podnik Clean Sky

Cílem tohoto subjektu je urychlit vývoj, validaci a demonstraci čistých technologií letecké dopravy v EU a zvláště vytvořit radikálně novátorský systém za účelem snížení dopadu letecké dopravy na životní prostředí. Vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 64,7 % neboli 14 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Maximální orientační příspěvek Komise do tohoto podniku dosáhne 800 milionů EUR.

Společný podnik ENIAC

Cílem tohoto subjektu je vymezit společně dohodnutou agendu výzkumu v oblasti nanoelektroniky s cílem stanovit priority pro výzkum a osvojení si klíčových způsobilostí v této oblasti. Tyto cíle budou naplňovány prostřednictvím sdružování zdrojů z veřejného a soukromého sektoru na podporu výzkumných a vývojových činností v podobě projektů. Vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 97,8 % neboli 21 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Celkový závazek EU dosáhne 450 milionů EUR.

2.3.3    Záruční fond

Čistá aktiva Záručního fondu

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Realizovatelná aktiva	1 154	1 050
Peníze a peněžní ekvivalenty	193	191
Aktiva celkem	1 347	1 241
Závazky celkem	(1)	(1)
Čistá aktiva	1 346	1 240

Ze Záručního fondu pro vnější vztahy jsou kryty úvěry, za něž EU poskytla záruku na základě rozhodnutí Rady. Předmětem krytí jsou zejména úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB) mimo území EU a úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU. Jedná se o dlouhodobý nástroj ke krytí nesplácených úvěrů, na něž poskytla záruku EU, a lze jej tedy pokládat za dlouhodobou investici. Dokladem toho je skutečnost, že téměř 85 % všech realizovatelných aktiv má splatnost v rozmezí 1 až 10 let. Fond je financován platbami ze souhrnného rozpočtu EU, které odpovídají 9 % kapitálové hodnoty operací, dále výnosy z úroků, který plynou z investic realizovaných z aktiv fondu, a částkami, jež byly získány od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Případný přebytek ročního hospodaření se vrací do souhrnného rozpočtu EU jako příjem.

EU má za povinnost vytvořit rezervní fond na záruky za úvěry třetím zemím. Rezervní fond je určen na krytí požadavků Záručního fondu a, v nutných případech, aktivovaných záruk, které převyšují disponibilní prostředky fondu, aby bylo možné tyto částky uhradit z rozpočtu. Rezervní fond ve výši 1 746 milionů EUR odpovídá cílové částce představující 9 % úvěrů neuhrazených k 31. prosinci 2010. Čistá aktiva fondu činí 1 346 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Rozdíl mezi čistými aktivy a výší rezervního fondu odpovídá částce, která má být vyplacena Záručnímu fondu z rozpočtu EU, tj. 400 milionů EUR. Změny v reálné hodnotě portfolia realizovatelných dluhových cenných papírů byly zaúčtovány v roce 2010 do vlastního kapitálu v celkové výši mínus 30 milionů EUR (2009: plus 16 milionů EUR).

2.3.4    Realizovatelná aktiva (dlouhodobá)

Patří sem investice a podíly pořízené s cílem pomoci příjemcům rozvíjet jejich podnikatelskou činnost.

Dlouhodobá realizovatelná aktiva

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Evropská banka pro obnovu a rozvoj	188	157
Operace rizikového kapitálu	137	132
Nástroj na rozběh ETF	199	154
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu	102	96
fond „Zelenou energií k růstu“	20	20
GEEREF	56	—
Facilita mikrofinancování Progress	14	—
Další investice	1	2
Celkem	717	561

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)

V květnu 2010 schválila rada guvernérů okamžité zvýšení povoleného splaceného akciového kapitálu na 1 mld. EUR. Úhrada emitovaných splacených akcií proběhla realokací čistého příjmu, který byl původně převeden do přebytku na jiné účely, jmenovitě do rezervy určené na úhradu takových splacených akcií. Vzhledem k tomu, že EBRD není kótována na burze, a vzhledem k omezením v její společenské smlouvě, jež se týkají mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je akciový podíl Komise v EBRD oceněn v pořizovací ceně snížené o případné opravné položky.

Komise upsala 3 % základního kapitálu EBRD, který činí 21 mld. EUR K rozvahovému dni dosahovala vyžádaná částka výše 187 milionů EUR, která byla plně uhrazena. Nevypořádané platby nevyžádaného kapitálu činí 443 milionů EUR.

v milionech EUR
EBRD	Celkový kapitál EBRD	Úpis Komise
Základní kapitál tál celkem	20 793	630
Splacený	(6 197)	(187)
Nesplacený	14 596	443

V rámci operací rizikového kapitálu jsou finančním zprostředkovatelům poskytovány prostředky k financování kapitálových investic. Spravuje je Evropská investiční banka a jsou financovány z prostředků na evropskou politiku sousedství.

Nástroj na rozběh ETF pokrývá program Růst a zaměstnanost, víceletý program a program pro konkurenceschopnost a inovace, které spravuje EIF a které podporují zakládání a financování rozběhu malých a středních podniků prostřednictvím investic do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

Pod tuto položku patří též Evropský fond pro jihovýchodní Evropu (EFSE), investiční společnost s proměnlivou výší akciového kapitálu (SICAV). Obecným cílem EFSE je podporovat hospodářský rozvoj a prosperitu v jihovýchodní Evropě cestou udržitelného zajišťování dodatečného rozvojového financování prostřednictvím místních finančních zprostředkovatelů.

Obecným cílem fondu Zelenou energií k růstu (dříve Fond energetické účinnosti v jihovýchodní Evropě) je podporovat energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energií v jihovýchodní Evropě cestou poskytování účelových půjček pro podniky a domácnosti ve spolupráci s finančními ústavy a přímým financováním.

Nová investice ve výši 56 milionů EUR se týká GEEREF. Jde o nový inovační fond, který poskytuje souhrnné operace rizikového kapitálu prostřednictvím soukromých investic do projektů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích a v zemích, jejichž hospodářství je v procesu transformace. V roce 2010 byla uskutečněna také nová investice ve výši 14 milionů EUR do facility mikrofinancování programu zaměstnanosti a sociálního začleňování Progress.

Koncem roku bylo závazně přislíbeno dalších 122 milionů EUR pro nástroj na rozběh ETF a financování malých a středních podniků, ale druhé strany je zatím nečerpaly.

2.4   ÚVĚRY

v milionech EUR
	vysvětlivka:	31.12.2010	31.12.2009
Úvěry poskytnuté z rozpočtu EU a ESUO	2.4.1	162	169
Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků	2.4.2	11 478	10 595
Celkem		11 640	10 764

2.4.1    Úvěry poskytnuté z rozpočtu Evropské unie a ESUO v likvidaci

v milionech EUR
	Úvěry se zvláštními podmínkami	Úvěry ESUO na bydlení	Celkem
Celkem k 31.12.2009	143	26	169
Nové úvěry	2	—	2
Splacené částky	(16)	(5)	(21)
Změny účetní hodnoty	11	1	12
Celkem k 31.12.2010	140	22	162

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v preferenčních sazbách ve spolupráci s nečlenskými státy. Všechny částky jsou splatné za déle než 12 měsíců od konce roku. Efektivní úrokové sazby na těchto úvěrech kolísají od 7,73 % do 14,507 %.

2.4.2    Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků

v milionech EUR
	Makrofinanční pomoc	Úvěry poskytované Euratomem	BOP	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2009	587	484	9 303	261	10 635
Nové úvěry	—	—	2 850	—	2 850
Splacené částky	(84)	(17)	—	—	(101)
Kurzové rozdíly	—	2	—	7	9
Změny účetní hodnoty	—	—	93	(4)	89
Celkem k 31.12.2010	503	469	12 246	264	13 482
Částka splatná do 1 roku	—	—	2 004	—	2 004
Částka se splatností nad 1 rok	503	469	10 242	264	11 478

Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě intervalu) měly tyto hodnoty:

Úvěry	31.12.2010	31.12.2009
Makrofinanční pomoc (MFA)	0,99 %-4,54 %	0,9625 %-4,54 %
Euratom	0,96313 %-5,76 %	1,071 %-5,76 %
BOP	2,375 %-3,625 %	3,125 %-3,625 %
ESUO v likvidaci	0,556 %-5,8103 %	0,346 %-5,8103 %

Úvěry v rámci makrofinanční pomoci (MFA)

MFA je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských třetích zemí nacházejících se poblíž území EU. Má podobu střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů nebo grantů nebo kombinuje obě uvedené formy a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s programem změn a reforem, který podporuje MMF. K 31. prosinci 2010 uzavřela Komise úvěrové dohody na 300 milionů EUR, které však druhá strana do konce roku nevyčerpala. Komise neobdržela k těmto úvěrům záruky třetích stran, ale jsou zaručeny Záručním fondem (viz vysvětlivka 2.3.3).

Úvěry poskytované Euratomem

Euratom je právní subjekt Evropské unie, který zastupuje Evropská komise. Poskytuje úvěry členským státům za účelem financování investičních projektů v členských státech. Tyto projekty jsou realizovány v oblasti průmyslové výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách a v oblasti průmyslových zařízení palivového cyklu. Poskytuje také úvěry nečlenským státům, jejichž cílem je zvyšování úrovně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren a zařízení jaderného palivového cyklu, které jsou v provozu nebo ve výstavbě. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 466 milionů EUR (2009: 481 milionů EUR).

Úvěry na podporu platební bilance (BOP)

Nástroj BOP na podporu platební bilance je politický finanční nástroj, jenž začal být opětovně používán v rámci střednědobé finanční pomoci členským státům EU během stávající hospodářské a finanční krize. Umožňuje poskytování úvěrů členským státům, které zažívají obtíže ve svých platebních bilancích či kapitálových pohybech nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Tohoto nástroje mohou využít pouze členské státy, jež dosud nepřijaly euro. Maximálně lze poskytnout úvěr ve výši 50 mld. EUR. Za tyto úvěry ručí souhrnný rozpočet EU.

V období mezi listopadem 2008 a koncem roku 2010 byly poskytnuty úvěry ve výši 14,6 mld. EUR Maďarsku, Lotyšsku a Rumunsku, z čehož do konce roku 2010 bylo vyčerpáno 12,05 mld. EUR. Následující tabulka ukazuje vyplácení a splatnost již čerpaných úvěrů BOP:

v milionech EUR
	Maďarsko	Lotyšsko	Rumunsko	Celkem
Čerpáno v roce 2008:
— splatnost v listopadu 2011	2 000	—	—	2 000
Čerpáno v roce 2009:
— splatnost v dubnu 2014	—	1 000	—	1 000
— splatnost v listopadu 2014	2 000	—	—	2 000
— splatnost v lednu 2015	—	1 200	1 500	2 700
— splatnost v dubnu 2016	1 500	—	—	1 500
Čerpáno v roce 2010:
— splatnost v září 2017	—	—	1 150	1 150
— splatnost v květnu 2019	—	500	1 000	1 500
— splatnost v říjnu 2025	—	200	—	200
Úvěry čerpané k 31.12.2010	5 500	2 900	3 650	12 050
Poskytnuté úvěry celkem	6 500	3 100	5 000	14 600
Nečerpané částky k 31.12.2010	„vypršelo“	200	1 350	1 550

Dlužno poznamenat, že program pomoci BOP pro Maďarsko skončil v listopadu 2010.

EFSM

Podrobnosti o těchto úvěrech jsou ve vysvětlivce č. 9, protože k čerpání v rámci Evropského mechanismu finanční stability („EFSM“) došlo až po 31. prosinci 2010.

Úvěry poskytované ESUO v likvidaci

V této položce jsou vykázány zejména úvěry, které ESUO v likvidaci poskytlo z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO, jakož i tři nekótované dluhové cenné papíry vydané Evropskou investiční bankou (EIB) v rámci plnění za neplnícího dlužníka. Tyto dluhové cenné papíry budou drženy do jejich konečné splatnosti (v roce 2017 a 2019), aby se pokryla obsluha souvisejících výpůjček. Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků s připočtením ročního snížení o uhrazené prémie a počáteční transakční náklady. Tento výpočet je proveden za pomoci metody efektivní úrokové míry.

2.5   DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2010 (po úpravě)
Předběžné financování (viz vysvětlivka 2.5.1)	40 298	39 750
Náklady příštích období (viz vysvětlivka 2.5.2)	3 820	1 794
Dlouhodobé předběžné financování celkem:	44 118	41 544

2.5.1    Předběžné financování

Pro to, je-li předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného získání či využití. Využití je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců ode dne vykázání se vykazují jako krátkodobé předběžné financování, a tedy jako krátkodobá aktiva, přičemž saldo je dlouhodobé aktivum.

Předběžné Financování Celkem

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Dlouhodobé předběžné financování (viz níže)	40 298	39 750
Krátkodobé předběžné financování (viz vysvětlivka 2.9)	9 123	9 077
Předběžné financování celkem	49 421	48 827

Získané záruky za předběžné financování:

Jedná se o záruky, které v určitých případech vyžaduje Evropská komise od příjemců při výplatě záloh (předběžného financování). U tohoto typu záruk se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže na existenci záruky. U „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí platba předběžného financování anebo následné zúčtování. „Nominální“ hodnota získaných záruk za předběžné financování k 31. prosinci 2010 činila 1 227 milionů EUR, zatímco „průběžná“ hodnota těchto záruk byla 1 059 milionů EUR (2009: 936 milionů EUR resp. 724 milionů EUR).

Účinné krytí určitých částek předběžného financování, jež jsou vypláceny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (PGF) – v roce 2010 byla na předběžné financování vyplaceno 3,2 mld. EUR (2009: 2,7 mld. EUR). Jedná se o nástroj vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí finančních rizik, jimž jsou EU a účastníci vystaveni v důsledku provádění nepřímých opatření v rámci 7. RP. Všichni účastníci nepřímých akcí, které mají podobu grantu (v účetních knihách Komise tedy předběžné financování) se podílejí pěti procenty na celkovém příspěvku EU do kapitálu PGF po dobu trvání akce. Účastníci jsou tedy vlastníky PGF a EU (zastoupená Komisí) plní roli jejich výkonného orgánu. Při ukončení nepřímého opatření jsou účastníkům jejich kapitálové příspěvky v plné výši vráceny.Výjimkou jsou případy, kdy PGF utrpí ztrátu z důvodu platební neschopnosti příjemců.V takovém případě je účastníkům navráceno nejméně 80 % jejich příspěvků. Účastnický záruční fond tedy ručí za finanční zájmy Komise i jednotlivých účastníků. K 31. prosinci 2010 přispěli účastníci do PGF částkou 866 milionů EUR (2009: 561 milionů EUR) – viz také vysvětlivka 11.

Dlouhodobé předběžné financování

v milionech EUR
Druh řízení	31.12.2010	31.12.2009
Přímé centralizované řízení	1 695	1 148
Nepřímé centralizované řízení	620	486
Decentralizované řízení	441	347
Sdílené řízení	37 055	37 199
Společné řízení	487	568
Prováděné jinými institucemi a agenturami	0	2
Celkem	40 298	39 750

Nejvýznamnější podíl dlouhodobého předběžného financování tvoří strukturálních akce na programové období 2007–2013: Fond regionálního rozvoje (ERDF), Sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), Fond soudržnosti (CF) a Rybářský fond. Mnoho z takto financovaných projektů má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší než jeden rok. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva.

2.5.2    Náklady příštích období

v milionech EUR
	31.12.2010	(po úpravě)
Nástroje finančního inženýrství	3 820	1 794
Celkem	3 820	1 794

V rámci programů soudržnosti a rozvoje venkova na léta 2007–2013 lze provádět platby z rozpočtu EU ve prospěch členských států a tím přispívat do nástrojů finančního inženýrství (ať už ve formě úvěrů, záruk nebo investic do vlastního kapitálu), za jejichž zřízení a správu odpovídá členský stát. Základní právní předpisy však nestanoví povinnost členských států podávat Komisi o využití těchto prostředků pravidelné zprávy. Bylo konstatováno, že takové platby sice byly až do roku 2010 včetně účtovány v účetním systému Komise jako výdaje, avšak tento nástroj nevyužil všechny prostředky. Je proto vhodnější klasifikovat je jako aktiva v rozvaze (náklady příštích období).

Bylo rovněž konstatováno, že vzhledem k zamýšlenému účelu těchto částek nelze jejich využití určit prostě prozkoumáním základního zdroje informací, jako jsou výpisy z účtů nástroje, jelikož například částky použité na záruky zůstávají blokovány na bankovních účtech nástroje, ale úvěry, které nástroj čerpá, jsou k dispozici pro nové úvěry. Protože členské státy nemusí podávat o těchto prostředcích zvláštní zprávy a jelikož by pro Komisi nebylo efektivní, aby takové informace sbírala sama (za účelem řádného promítnutí využití těchto částek v průběhu programového období do finančních výkazů), bylo nutno provést odhad. Nejspolehlivější metodou a tudíž i použitým přístupem je zapisovat tyto výdaje do výsledovky rovnoměrně po celé programové období až do 31. prosince 2015, což je poslední den, kdy je takový výdaj přípustný.

Za tím účelem Komise požádala členské státy o potřebné informace už počátkem roku 2011, aby mohla odhadnout a poté uznat nevyužité částky v rozvaze k 31. prosinci 2010. Tato celková částka se rozdělí na částky, které členské státy předpokládají využít během roku 2011 (vykázáno ve vysvětlivce 2.9.2) a na částky, které budou využity po roce 2011 (ty jsou vykázány v předchozí tabulce).

Jelikož výše uvedený postup zakládá změnu v účetních postupech a částky jsou významné, v souladu s účetními pravidly EU a s mezinárodně uznávanou účetní praxí byla rozvaha za rok 2009 upravena tak, aby prezentovala srovnatelná čísla o situaci, jako kdyby byl stejný účetní postup použit vloni. Dopad v roce 2008 byl odhadnut pouze na 18 milionů EUR a následně byla tato částka upravena s ohledem na akumulovaný schodek v roce 2009 a počáteční zůstatek roku 2009 se neměnil. Dopad této úpravy na původní rozvahu za rok 2009 ukazuje následující tabulka:

	Původní rozvaha 2009	Změna účetních postupů	Rozvaha 2009 po úpravě
Dlouhodobé předběžné financování
Předběžné financování	39 750	—	39 750
Náklady příštích období	—	1 794	1 794
	39 750	1 794	41 544
Krátkodobé předběžné financování
Předběžné financování	9 077	—	9 077
Náklady příštích období	—	359	359
	9 077	359	9 436
Krátkodobé pohledávky
Příjmy a náklady příštích období	3 912	295	4 207
Aktiva celkem	100 859	2 448	103 307
Závazky celkem	(145 585)	—	(145 585)
Čistá aktiva	(44 726)	2 448	(42 278)
Akumulovaný hosp. výsledek a rezervy
Rezervní fondy	3 323	—	3 323
Akumulovaný schodek	(52 506)	18	(52 488)
Hosp. výsledek v běžném roce	4 457	2 430	6 887
	(44 726)	2 448	(42 278)

2.6   DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Členské státy	14	26
Úvěry zaměstnancům ESUO	9	10
Záruky a vklady	14	17
Ostatní	3	2
Celkem	40	55

Pohledávky za členskými státy představují částky, jež bývalé přistupující země dluží ESUO v likvidaci. Z celkové částky dlouhodobých pohledávek se 14 milionů EUR (2009: 26 mil. EUR) týká nesměnárenských transakcí.

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.7   ZÁSOBY

v milionech EUR
Popis	31.12.2010	31.12.2009
Vědecký materiál	71	62
Ostatní	20	15
CELKEM	91	77

2.8   KRÁTKODOBÉ INVESTICE

Krátkodobá realizovatelná aktiva

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
ESUO v likvidaci	1 283	1 483
Finanční nástroj na sdílení rizik	419	244
Nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T	111	61
Investice BUFI	515	0
Ostatní	3	3
Celkem	2 331	1 791

Krátkodobé investice sestávají z realizovatelných finančních aktiv, která se nakupují pro jejich investiční návratnost nebo výnos anebo která zůstávají v držení proto, aby se vytvořila určitá skladba aktiv nebo aby působila jako druhotný zdroj likvidity, a proto mohou být prodána v reakci na potřebu likvidity nebo na změny úrokových sazeb.

Pokud jde o částky vztahující se k ESUO v likvidaci, všechny investice do realizovatelných aktiv jsou dluhové cenné papíry denominované v eurech a kótované na aktivních trzích. K 31. prosinci 2010 dosahovala hodnota dluhových cenných papírů (v jejich reálné hodnotě) s konečnou splatností v roce 2011 výše 294 milionu EUR (2009: 242 milionů EUR).

Ve finanční nástroji na sdílení rizik a nástroji pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T sice došlo k akvizicím (viz také vysvětlivka 5.1.2), velké zvýšení oproti předchozímu roku však bylo způsobeno hlavně investicemi dočasně vybraných pokut do zvláštního zřízeného fondu (BUFI), který spravuje GŘ ECFIN. V předchozích letech by byly tyto částky na zvláštních bankovních účtech – viz vysvětlivka 2.11, vázané peníze.

2.9   KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009 (po úpravě)
Předběžné financování (viz vysvětlivka 2.9.1)	9 123	9 077
Náklady příštích období (viz vysvětlivka 2.9.2)	955	359
Krátkodobé předběžné financování celkem	10 078	9 436

2.9.1    Předběžné financování

v milionech EUR
Druh řízení	31.12.2010	31.12.2009
Přímé centralizované řízení	3 038	2 924
Nepřímé centralizované řízení	2 368	1 990
Decentralizované řízení	536	700
Sdílené řízení	2 177	2 550
Společné řízení	894	832
Prováděné jinými institucemi a agenturami	110	81
Celkem	9 123	9 077

Pokles krátkodobého financování v režimu sdíleného řízení je způsoben likvidací Fondu solidarity. I když částky předběžného financování pro nové projekty byly vyplaceny v roce 2010 (programy v období 2007–2013), byly klasifikovány jako dlouhodobá aktiva (viz vysvětlivku 2.5). Zvýšení krátkodobého předběžného financování v režimech nepřímého a přímého centralizovaného řízení bylo způsobeno zvýšenou aktivitou zejména v oblasti výzkumu a vývoje.

2.9.2    Náklady příštích období

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009 (po úpravě)
Nástroje finančního inženýrství	955	359
Celkem	955	359

Jak bylo vysvětleno v bodě 2.5.2, tyto částky se týkají plateb ve prospěch členských států v rámci programů soudržnosti a rozvoje venkova v období 2007–2013 za účelem zřízení nebo příspěvku do nástrojů finančního inženýrství, které však nástroj do konce roku nevyužil. Očekává se, že výše uvedené částky budou využity v roce 2011.

2.10   KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009 (po úpravě)
Úvěry a termínované vklady;	2 170	216
Krátkodobé pohledávky	6 786	4 519
Ostatní pohledávky	20	16
Příjmy a náklady příštích období	4 525	4 207
Celkem	13 501	8 958

Krátkodobé pohledávky obsahují odhadem celkem 11 009 milionů EUR (2009:8 415 milionů EUR) týkajících se nesměnárenských transakcí.

2.10.1    Úvěry a termínované vklady;

Tyto částky (2 004 milionů EUR) představují úvěry se zbytkovou konečnou splatností do 12 měsíců po rozvahovém dni (40 milionů EUR použito na makrofinanční pomoc, viz vysvětlivka 2.4 výše). Pod touto položkou jsou vedeny také termínované vklady ve výši 166 milionů EUR, které se vztahují hlavně k ESUO v likvidaci:

2.10.2.    Krátkodobé pohledávky

v milionech EUR
Účtová skupina	K 31.12.2010			K 31.12.2009
	Hrubá částka	Opravná položka	Hodnota netto	Hrubá částka	Opravná položka	Hodnota netto
Zákazníci	207	(79)	128	277	(76)	201
Pokuty	4 584	(406)	4 178	3 370	(133)	3 237
Členské státy	4 011	(1 625)	2 386	2 198	(1 191)	1 007
Ostatní	96	(2)	94	76	(2)	74
Celkem	8 898	(2 112)	6 786	5 921	(1 402)	4 519

Zákazníci

Tato položka obsahuje příkazy k vrácení prostředků, které byly k 31. prosinci 2010 zaúčtovány jako zjištěné pohledávky, které mají být uhrazeny a které nejsou dosud vykázány v rozvaze v jiných položkách na straně aktiv.

Pokuty

Jedná se o částky pokut, které udělila Komise, a které mají být vymoženy. Nárůst opravných položek oproti minulému roku lze vysvětlit hlavně poklesem pokut v roce 2011, o nichž bylo rozhodnuto před 31. prosincem 2010. Částka opravných položek navíc zohledňuje to, že některé nové uložené pokuty nemohly být za hospodářské a finanční krize pokryty prozatímními platbami ani bankovními zárukami. Na neuhrazené pokuty k 31. prosinci 2010 byly získány záruky v celkové výši 2 585 milionů EUR (2009: 2 952 milionů EUR) týkající se těchto pohledávek. Třeba poznamenat, že z výše uvedených částek bylo k 31. prosinci 2010 splatných 1 771 milionů EUR.

Pohledávky za členskými státy

Pohledávky EZZF a rozvoje venkova

Tato položka představuje především částky, které k 31. prosinci 2010 dlužili příjemci prostředků z EZZF, tak jak to uvedly a ověřily členské státy k 15. říjnu 2010, a po odečtení 20 %, které si členské státy mohou ponechat na krytí správních nákladů. Byl proveden odhad pohledávek vzniklých v době od uvedeného nahlášení do 31. prosince 2010. Komise dále odhaduje výši opravné položky zohledňující výši dlužných částek, jejichž výběr od příjemců je nepravděpodobný. Vytvoření této opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala svého práva částky v budoucnu vymáhat. Je třeba mít na paměti, že metodika opravných položek byla v roce 2010 změněna, což mělo dopad jak na příjmy, tak na výdaje, ale na čistou částku to mělo neutrální efekt – viz vysvětlivku 3.2.3. Podle nové metodiky se pohledávky účtují v nominální hodnotě a opravná položka (výtěžnost) vychází ze statistické analýzy.

Pohledávky z vlastních zdrojů

Je třeba poznamenat, že členské státy mají nárok ponechat si 25 % tradičních vlastních zdrojů jako úhradu nákladů na výběr. Výše jsou proto uváděny částky netto po odečtení této srážky. Na základě odhadů zaslaných členskými státy byla od pohledávek za členskými státy odečtena opravná položka ve výši 811 mil. EUR. Neznamená to však, že by se Komise vzdala nároku na úhradu částek, k nimž se tato opravná položka vztahuje.

Ostatní pohledávky za členskými státy

Ostatní pohledávky za členskými státy zahrnují vratné výdaje ve výši 30 milionů EUR (72 mil. EUR v roce 2009) a zálohy od EZZF ve výši 199 milionů EUR (8 mil. EUR v r. 2009).

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Pohledávky EZZF a rozvoje venkova
EZZF	1 130	627
TRDI	19	—
SAPARD	146	—
Opravná položka	(814)	(350)
Celkem	481	277
Zaplacená DPH, která má být vybrána od členských států	46	38
Vlastní zdroje
Na účtu A	81	89
Na samostatném účtu	1 285	1 260
Opravná položka	(811)	(841)
Ostatní	391	25
Celkem	946	533
Ostatní pohledávky za členskými státy	913	159
Celkem	2 386	1 007

2.10.3    Příjmy a náklady příštích období

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009 (po úpravě)
Příjmy příštích období	3 445	3 655
Náklady příštích období	1 061	525
Ostatní	19	27
Celkem	4 525	4 207

Největší částkou v této položce jsou příjmy příštích období:

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Vlastní zdroje	2 657	2 209
Účelově vázané příjmy ze zemědělství za listopad a prosinec	72	940
EZZF: neprovedené opravy v důsledku kontroly souladu	520	0
Fond soudržnosti a Fond pro regionální rozvoj a rozvoj venkova: finanční opravy	43	404
Ostatní příjmy příštích období	153	102
Příjmy příštích období celkem	3 445	3 655

Další příjmy příštích období tvoří zejména úroky z prodlení, úroky z bankovních vkladů a úroky z předběžného financování.

Nejvýznamnější částky nákladů příštích období se týkají prostředků, které členské státy převedly do nástrojů finančního inženýrství a které zatím nebyly nahlášeny nebo je Komise ke konci roku ještě neproplatila. K 31. prosinci 2010 to činilo 858 milionů EUR (2009: 295 milionů EUR). Je třeba poznamenat, že částka za rok 2009 byla upravena – bližší podrobnosti viz vysvětlivka 2.5.2. Do nákladů příštích období je zahrnuto 182 milionů EUR. Jejich největší část připadá na předpokládané platby ve výši 50 milionů EUR hrazené v rámci bilaterálních dohod se třetími zeměmi v oblasti rybolovu, 41 milionů EUR za Evropskou školu a 44 milionů EUR za pronájem kancelářských prostor.

2.11   PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Nevázané peníze:
Účty u státních pokladen a centrálních bank	10 123	10 958
Běžný účet	1 150	1 967
Zálohové účty	39	42
Přeúčtování (peníze na cestě)	1	9
Krátkodobé vklady a ostatní peněžní ekvivalenty	1 670	1 486
Celkem	12 983	14 462
Vázané peníze	9 080	8 910
Celkem	22 063	23 372

2.11.1    Nevázané peníze

Nevázané peníze zahrnují veškeré prostředky, které má EU na svých účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u státní pokladny nebo centrální banky), a prostředky na běžných účtech, zálohových účtech, krátkodobých vkladech a ve formě pokladní hotovosti.

Částky vykazované jako krátkodobé vklady se týkají především peněz, které spravují fiduciární správci jménem EU za účelem realizace určitých programů financovaných z rozpočtu EU. Ke konci roku bylo vázáno, avšak nečerpáno 131 milionů EUR.

2.11.2    Vázané peníze

Vázanými penězi se rozumí částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, jež se nepoužívají pro žádné jiné účely.

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.12   ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Důchody – zaměstnanci	32 801	33 316
Důchody – ostatní	840	663
Systém společného nemocenského pojištění orgánů Evropské unie	3 531	3 263
Celkem	37 172	37 242

2.12.1    Důchody – zaměstnanci

V souladu s článkem 83 služebního řádu se dávky důchodového systému (PSEO: důchodový systém evropských úředníků) vyplácejí z rozpočtu Společenství. Systém není finančně zajištěn, avšak za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy podle klíče pro financování těchto výdajů. K dlouhodobému financování systému dále jednou třetinou přispívají úředníci formou povinného příspěvku.

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2010 a na základě ustanovení služebního řádu platných k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25 (a tudíž i podle účetního pravidla EU č. 12). Metoda použitá k výpočtu tohoto závazku se označuje jako přírůstková metoda (projected unit credit method). Při ocenění byly použity následující hlavní pojistněmatematické předpoklady, jež byly ke dni ocenění k dispozici:

Pojistně-matematické předpoklady	31.12.2010	31.12.2009
Nominální diskontní sazba	4,6 %	4,5 %
Předpokládaná míra inflace	2,1 %	2,5 %
Reálná diskontní sazba	2,4 %	2,0 %
Pravděpodobnost manželství: muž/žena	84 %/38 %	84 %/38 %
Celkový růst platů/přecenění důchodů	0 %	0 %
Úmrtnostní tabulka státních úředníků (International Civil Servants Life Table) pro rok 2008	Ano	Ano

Závazky se týkají předem vymezených práv těchto osob:

1.	zaměstnanců, kteří byli v aktivní službě k 31. prosinci 2010 ve všech orgánech a agenturách zařazených do důchodového systému;

2.	zaměstnanců v časově odložené pozici, tj. těch, kteří dočasně nebo definitivně odešli z orgánů a své důchodové nároky ponechali v důchodovém systému (a kteří ve službě odpracovali nejméně 10 let);

3.	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících starobní důchod;

4.	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících invalidní důchod;

5.	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících příspěvek v případě invalidity;

6.	příjemců důchodu pro pozůstalé (vdov či vdovců, sirotků, vyživovaných osob).

Nejdůležitější body (viz také hlavní změny v následující tabulce):

—

Hrubý pojistněmatematický závazek byl k 31. prosinci 2010 oceněn na 36 639 milionů EUR (2009: 37 215 milionů EUR). K této částce byl připočten výsledek použití opravného koeficientu ve výši 1 063 milionů EUR (2009: 1 079 milionů EUR). Od celkového hrubého závazku se odečítají daně příjemců těchto dávek. Výsledkem je čistý závazek, který je zahrnut do rozvahy (neboť daň se odečítá v okamžiku výplaty důchodů a připisuje se na stranu příjmů EU v roce jejich vyplacení). K 31. prosinci 2010 byl tedy tento čistý závazek (hrubý závazek snížený o daně) odhadnut na 32 801 milionů EUR).

—	Počet účastníků zaměstnaneckého důchodového systému se zvýšil o 1 578 osob.

2.12.2    Důchody – ostatní

Jedná se o závazek související s penzijními nároky členů a dřívějších členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, Evropského veřejného ochránce práv, Evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Dále tato položka obsahuje závazky plynoucí z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

2.12.3    Systém společného nemocenského pojištění orgánů Evropské unie

Oceněn bylo rovněž odhadovaný závazek, který plyne EU z jejích příspěvků do systému společného nemocenského pojištění, jež souvisejí s jejími zaměstnanci v důchodu. Tento hrubý závazek byl oceněn na 3 791 milionů EUR. Od tohoto hrubého závazku byla odečtena aktiva plánu v celkové výši 260 milionů EUR a výsledkem je čistý závazek. Při výpočtu byla použita stejná diskontní sazba a obecný růst platů jako při ocenění důchodů zaměstnanců.

Změna závazků vůči hrubým zaměstnaneckým požitkům

v milionech EUR
	Závazek vůči důchodům zaměstnanců	Zdravotní pojištění
Hrubý závazek k 31. prosinci 2009	37 215	3 535
Náklady na obsluhu systému/běžné	1 331	188
Nákladový úrok	1 709	169
Vyplacené dávky	(1 131)	(95)
Pojistněmatematické zisky	(2 566)	(6)
Změna z důvodu příchodu nových zaměstnanců	81	—
Hrubý závazek k 31. prosinci 2010	36 639	3 791

2.13   DLOUHODOBÉ REZERVY

v milionech EUR
	Částka k 31. prosinci 2009	Doplňující rezervy	Nečerpané částky	Použité částky	Převod do krátkodobých	Změna v odhadu	Částka k 31. prosinci 2010
Soudní spory	413	30	(136)	(1)	0	0	306
Demontáž jaderných zařízení	908	0	0	(3)	(21)	21	905
Finanční účet	76	38	0	0	(30)	2	86
Ostatní	72	18	(9)	(55)	(6)	0	20
Celkem	1 469	86	(145)	(59)	(57)	23	1 317

Soudní spory

Jedná se o odhad částek, jejichž úhrada je pravděpodobná po roce 2011 v souvislosti s několika probíhajícími soudními spory. Největší část, 300 milionů EUR, připadá na neukončené soudní spory k 31. prosinci 2010, jež souvisejí s finančními opravami výdajů ze záruční sekce EZZF, a na další soudní spory týkající se zemědělských výdajů.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2008 konsorcium nezávislých odborníků aktualizovalo svou studii z roku 2003 o odhadovaných nákladech programu na uzavření jaderných zařízení Společného výzkumného střediska a na nakládání se vzniklými odpady. Jako základ pro vykázání rezerv v účetní závěrce posloužil revidovaný odhad rezerv ve výši 1 222 milionů EUR (předtím 1 145 milionů EUR). V souladu s účetními pravidly EU je odhad navyšován o míru inflace a poté diskontován na svou čistou současnou hodnotu (s použitím výnosové křivky swapu cenných papírů s nulovým kupónem v eurech). Výsledkem těchto operací byly celkové zásoby k 31. prosinci 2010 ve výši 926 milionů EUR rozdělené na částky, jež mají být vyplaceny v roce 2011 (21 milionů EUR) a v následujících letech (905 milionů EUR). S ohledem na očekávanou dobu trvání tohoto programu (kolem 20 let) je třeba poznamenat, že je tento odhad stižen určitou nejistotou a že se konečné náklady mohou lišit od částky, která je nyní zachycena v účetnictví.

Finanční rezervy

Jde o rezervy, které představují odhadované ztráty, jež vzniknou ve vztahu ze záruk poskytnutých ze záruční facility pro malé a střední podniky na roky 1998, 2001 a 2007 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, v jejímž rámci je Evropský investiční fond (EIF) oprávněn poskytovat záruky vlastním jménem, avšak v zastoupení Komise a na její riziko. Finanční riziko spojené s čerpanými a nečerpanými zárukami je však limitováno. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na jejich čistou současnou hodnotu (s použitím roční sazby swapových cenných papírů v eurech).

Ostatní rezervy

Největší část této položky (12 milionů EUR; rok 2009: 60 milionů EUR) připadá na odhadované příspěvky, jež EU hradí různým členským státům z fondu na mimořádné veterinární události v případě vypuknutí určitých chorob zvířat. Těch 12 milionů EUR je rozděleno na částky, jejichž úhrada se očekává v roce 2011 (10 milionů EUR), a v následujících letech (2 miliony EUR).

2.14   DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Makrofinanční pomoc	Úvěry poskytované Euratomem	BOP	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2009	587	484	9 303	225	10 599
Nové výpůjčky	—	—	2 850	—	2 850
Splacené částky	(84)	(17)	—	—	(101)
Kurzové rozdíly	—	2	—	6	8
Změny účetní hodnoty	—	—	93	—	93
Celkem k 31.12.2010	503	469	12 246	231	13 449
Částka splatná do 1 roku	—	—	2 004	—	2 004
Částka se splatností nad 1 rok	503	469	10 242	231	11 445

Pod tuto položku patří výpůjčky, které dluží Evropská unie, a jejichž splatnost přesahuje jeden rok. Výpůjčky zahrnují upsané závazky ve výši 13 211 milionů EUR (2009: 10 324 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě intervalu) měly tyto hodnoty:

Výpůjčky	31.12.2010	31.12.2009
Makrofinanční pomoc (MFA)	0,99 %-4,54 %	0,9625 %-4,54 %
Euratom	0,987 %-5,6775 %	0,9031 %-5,6775 %
BOP	2,375 %-3,625 %	3,125 %-3,625 %
ESUO v likvidaci	0,556 %-9,2714 %	0,346 %-9,2714 %

2.15   OSTATNÍ DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Závazky z finančního leasingu	1 672	1 736
Splátky za budovy	382	395
Ostatní	50	47
Celkem	2 104	2 178

V této položce jsou vykázány závazky z leasingu se splatností nad jeden rok (viz vysvětlivka 2.2 výše). Dále jsou zde zahrnuty částky týkající se některých budov zakoupených Komisí, jejichž kupní cena bude hrazena ve splátkách; v tomto případě se nejedná o leasingové smlouvy, neboť právní titul přešel na Komisi okamžitě.

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.16   KRÁTKODOBÉ REZERVY

v milionech EUR
	Částka k 31. prosinci 2009	Doplňující rezervy	Nečerpané částky	Částky využité	Převody z dlouhodobých	Změna v odhadu	Částka k 31. prosinci 2010
Soudní spory	30	7	(7)	(1)	0	0	29
Demontáž jaderných zařízení	22	0	0	(22)	21	0	21
Finanční účet	128	21	(3)	(38)	30	2	140
Ostatní	33	10	(5)	(20)	6	0	24
Celkem	213	38	(15)	(81)	57	2	214

Tato položka zahrnuje rezervy na část závazků, jejichž splatnost nastane do jednoho roku.

2.17   KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

Tato položka zahrnuje výpůjčky na podporu platebních bilancí (BOP, viz vysvětlivka 2.14) ve výši 2 004 milionů EUR, jejichž splatnost nastane do 12 měsíců od rozvahového dne (2009: 40 milionů EUR na MFA).

2.18   ZÁVAZKY

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků	78	71
Krátkodobé závazky	17 615	15 260
Ostatní závazky	97	133
Výdaje a výnosy příštích období	66 739	78 420
Celkem	84 529	93 884

2.18.1    Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Závazky z finančního leasingu	65	59
Ostatní	13	12
Celkem	78	71

2.18.2    Krátkodobé závazky

v milionech EUR
Typ	31.12.2010	31.12.2009
Členské státy	17 035	14 903
Dodavatelé a další	1 292	944
Odhad nezpůsobilých částek	(712)	(587)
Celkem	17 615	15 260

Mezi krátkodobé závazky jsou účtovány výkazy nákladů, které obdržela EU v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se zaúčtuje jako závazek v okamžiku obdržení žádosti. Je-li protistranou členský stát, jsou klasifikovány jako takové v příslušné položce. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadaných zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů. Po těchto uzávěrkových operacích byly proto odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období, zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „odhadované nezpůsobilé částky“. Aby nedošlo k nadhodnocení aktiv a závazků, bylo rozhodnuto vykazovat čistou částku pod krátkodobými závazky.

Členské státy

Nejvýznamnější částky v této položce se týkaly neproplacených žádostí o proplacení nákladů ve výši 16 924 milionů EUR (2009: 11 160 milionů EUR) vynaložených na činnosti financované ze strukturálních fondů.

Dodavatelé a další

V této položce jsou zahrnuty závazky z grantových operací a veřejných zakázek, jakož i splatné závazky vůči veřejnoprávním subjektům a nekonsolidovaným účetním jednotkám (např. ERF).

Odhad nezpůsobilých částek

Závazky jsou sníženy o 712 milionů EUR, což je část přijatých žádostí o proplacení nákladů, které zatím nebyly zkontrolovány a byly považovány za nezpůsobilé. Největší sumy se týkají strukturálních aktivit generálních ředitelství.

2.18.3    Výdaje a výnosy příštích období

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Výdaje příštích období	66 326	76 435
Výnosy příštích období	407	1 976
Ostatní	6	9
Celkem	66 739	78 420

Výdaje příštích období se dělí následovně:

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Výdaje příštích období z EZZF:
Výdaje od 16.10.2010 do 31.12.2010	33 015	32 087
Přímá pomoc	10 703	12 195
Restrukturalizace odvětví cukru	400	735
Ostatní	(303)	(55)
EZZF celkem:	43 815	44 962
Výdaje příštích období za strukturální opatření:
EZFRV a & EZOZF-Z	10 792	9 076
ERF	116	347
EFRR a inovační akce	3 337	11 777
Fond soudržnosti	1 557	980
ISPA	74	3
EFS	2 182	5 411
Strukturální opatření celkem	18 058	27 594
Ostatní výdaje příštích období:
Výzkum a vývoj	1 267	1 687
Ostatní	3 186	2 192
Ostatní celkem:	4 453	3 879
Výdaje příštích období celkem:	66 326	76 435

Strukturální opatření mají celkovou tendenci snižovat výdaje kvůli tomu, že programy z období 2000–2006 se nyní nachází v uzavírací fázi.

Velká část výnosů příštích období k 31. prosinci 2009 připadá na zálohovou platbou příspěvků dvou členských států do vlastních zdrojů v roce 2010.

ČISTÁ AKTIVA A REZERVNÍ FONDY

2.19   REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Fond z přecenění na reálnou hodnotu	(61)	69
Ostatní rezervní fondy:
Záruční fond	1 746	1 472
Rezervní fond z přecenění	57	57
Výpůjční a úvěrové operace	1 525	1 511
Ostatní	217	214
Celkem	3 545	3 254
Celkem	3 484	3 323

2.19.1    Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel se přecenění realizovatelných aktiv na reálnou hodnotu zúčtovává prostřednictvím fondu z přecenění na reálnou hodnotu. V roce 2010 bylo z fondu přecenění na reálnou hodnotu vybráno 48 milionů EUR a zaúčtováno ve výsledovce do položky realizovatelná aktiva.

2.19.2    Ostatní rezervní fondy

Záruční fond

Fungování Záručního fondu viz také vysvětlivka 2.3.3. Výše tohoto rezervního fondu odpovídá 9 % z nesplacených částek, za něž tento fond ručí a které jsou vykazovány jako aktivum.

Rezervní fond z přecenění

V rezervním fondu z přecenění se zachycují výsledky přecenění nemovitostí, strojů a zařízení. Zůstatek ke konci roku ve výši 57 milionů EUR připadá na přecenění pozemků a budov Komise, k němuž došlo před přechodem na nová účetní pravidla.

Rezervní fond na výpůjční a úvěrové operace

Tato částka se vztahuje k rezervě ESUO v likvidaci na majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tato rezerva byla vytvořena v souvislosti s ukončením činnosti ESUO.

2.20   ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

v milionech EUR
	Částka
Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2009 (po úpravě)	45 601
Vrácení přebytku rozpočtu z roku 2009 členským státům	2 254
Změna rezervního fondu Záručního fondu	273
Změny v ostatních rezervních fondech	21
ESUO v likvidaci: Převod hospodářského výsledku za rok 2009 do rezerv	14
Hospodářský výsledek (přebytek) za účetní období (rok)	(17 232)
Částky k vyžádání od členských států v budoucnosti k 31. prosinci 2010	30 931
Rozdělené mezi:
Zaměstnanecké požitky	37 172
Ostatní částky	(6 241)

Tato částka, která není klasifikována jako pohledávka za členskými státy, se rovná součtu akumulovaného schodku z minulých let (48 163 milionů EUR) a přebytku hospodaření v roce 2010 (17 232 milionů EUR). Účelem položky „částky k vyžádání v budoucnosti od členských států“ je promítnout skutečný stav ročního rozpočtového procesu, z něhož se financují víceletá opatření. Pro tento účel se úmyslně neberou v úvahu rezervy (3 484 milionů EUR), které se budou muset použít v souladu s jejich vlastními zvláštními předpisy a pravidly.

Tato částka v podstatě představuje část výdajů, které vznikly EU do 31. prosince 2010 a které musí být hrazeny z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít v roce n + 1 a financovány mohou být rovněž až z rozpočtu na rok n + 1. Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky, které je třeba vysvětlit, se týkají činnosti EZZF. Výše plateb dlužných členským státům za období od 16. října do 31. prosince 2010 činila 33 miliard EUR. Většinu částek uhradí členské státy ve skutečnosti do 12 měsíců po skončení příslušného účetního období do rozpočtu následujícího roku.

Jedná se v podstatě pouze o závazky Komise vůči dlouhodobě vypláceným zaměstnaneckým požitkům svých zaměstnanců, přičemž platí, že za financování výplat důchodů z ročních rozpočtů ručí členské státy. Čistě pro informační účely je níže uveden odhad členění budoucích výplat zaměstnaneckých požitků.

v milionech EUR
	Částka
Krátkodobý horizont: částky k úhradě v roce 2011	1 278
Dlouhodobý horizont: částky k úhradě po roce 2011	35 894
Celkové závazky ze zaměstnaneckých požitků k 31.12.2010	37 172

V srovnání s minulým rokem došlo ke snížení částek k vyžádání od členských států o 14,7 mld. EUR. Bylo to způsobeno hlavně: 1) snížením závazků o 9,4 mld. EUR (viz vysvětlivka 2.18), 2) zvýšením krátkodobých finančních závazků o 2 mld. EUR (vysvětlivka 2.17), 3) zvýšením dlouhodobého předběžného financování o 2,6 mld. EUR a 4) zvýšením krátkodobých pohledávek o 4,6 mld. EUR (vysvětlivka 2.10).

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření – rozpočtové příjmy by se měly vždy rovnat rozpočtovým výdajům nebo je překračovat a případný přebytek příjmů je vracen členským státům.

3.   VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDOVCE

3.1   VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ A PŘÍSPĚVKŮ

v milionech EUR
	vysvětlivka:	2010	2009
Výnosy z vlastních zdrojů	3.1.1
Zdroje z HND		91 178	81 978
Zdroje z DPH		12 517	12 795
Tradiční vlastní zdroje:
Cla		16 065	14 002
Dávky z cukru		150	130
Tradiční vlastní zdroje celkem		16 215	14 132
Rozpočtové úpravy	3.1.2	2 135	1 399
Příspěvky třetích zemí (včetně členských zemí ESVO)		283	233
Celkem		122 328	110 537

Výnosy z vlastních zdrojů jsou základní složkou provozních příjmů Evropské unie. Hlavní část výdajů je tudíž financována z vlastních zdrojů, zatímco z ostatních výnosů plyne jen menší část celkového financování.

3.1.1    Výnosy z vlastních zdrojů

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroj z DPH a zdroj z HND. Tradiční vlastní zdroje se skládají z dávek z cukru a cel. Další součástí systému vlastních zdrojů je opravný mechanismus pro rozpočtové nevyváženosti (úleva pro Spojené království) i hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND pro Nizozemsko a Švédsko. Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů. Výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši po odečtení této srážky.

Ve srovnání s rokem 2009 se výnosy HND zvýšily o 9,2 mld. EUR, což odráží potřebu financovat vyšší prostředky na platby v roce 2010. Cla se zvýšila o 2 mld. EUR hlavně díky vyššímu dovozu.

3.1.2    Rozpočtové úpravy

Rozpočtové úpravy zahrnují rozpočtový přebytek z roku 2009 (2 254 milionů EUR), který se nepřímo vrací členským státům snížením výše vlastních zdrojů, které musejí převést ve prospěch EU v následujícím roce – jedná se tudíž o příjem roku 2010. Podle rozhodnutí o vlastních zdrojích z roku 2007 byla navíc Spojenému království poskytnuta oprava s ohledem na rozpočtovou nevyrovnanost. Jelikož tuto částku financují ostatní členské státy, neměla by mít tato oprava žádný čistý dopad na výsledek plnění rozpočtu ani na hospodářský výsledek. V této položce však byla vykázána částka ve výši 112 milionů EUR, která představuje rozdíl mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely (viz čl. 10 odst. 3 nařízení č. 1150/2000) a kurzy platnými v době, kdy členské státy, jež nejsou členy hospodářské a měnové unie, prováděly své platby.

3.2   OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

v milionech EUR
	vysvětlivka:	2010	2009
Pokuty	3.2.1	3 077	2 648
Zemědělské dávky	3.2.2	25	705
Zpětné získávání výdajů:	3.2.3
Přímé centralizované řízení		49	63
Nepřímé centralizované řízení		11	6
Decentralizované řízení		71	41
Sdílené řízení		1 776	1 066
Celkem		1 907	1 176
Výnosy ze správní činnosti:	3.2.4
Zaměstnanci		1 073	1 010
Výnosy související s nemovitostmi, stroji a zařízením		13	33
Ostatní správní výnosy		121	165
Celkem		1 207	1 208
Ostatní provozní výnosy:	3.2.5
Úpravy/rezervy		157	150
Kurzové výnosy		460	618
Ostatní		1 355	1 027
Celkem		1 972	1 795
Celkem		8 188	7 532

3.2.1    Pokuty

Tyto výnosy souvisí s pokutami, jež uložila Komise za porušení pravidel hospodářské soutěže. Pohledávky a s tím spojené výnosy se zachycují poté, co bylo přijato rozhodnutí Komise, kterým se pokuta ukládá, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu.

3.2.2    Zemědělské dávky

Jedná se o dávky z mléka ve výši 25 milionů EUR (2009: 99 milionů EUR a dávky z cukru ve výši 606 milionů EUR). Dávky z mléka jsou nástrojem řízení trhu, jehož cílem je penalizace těch výrobců mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nesouvisejí z předchozími platbami Komise, jsou v praxi považovány za příjem na zvláštní účel. Mléčné kvóty jsou postupně rušeny, což vysvětluje pokračující pokles výnosů z této dávky. Počínaje zemědělským rokem 2008/2009 se kvóty budou zvyšovat ročně o 1 % až do jejich zrušení v roce 2015.

Dávky z cukru souvisejí s fondem pro restrukturalizaci odvětví cukru. Reforma cukrovarnictví snížila vnitřní cenu cukru tak, aby se zmenšil rozdíl mezi cenou v EU a cenou na mezinárodním trhu. K tomu, aby mohli méně konkurenceschopní výrobci snáze opustit trh, byl vytvořen restrukturalizační fond, který je samofinancován výnosy z dočasné daně uvalené na výrobce cukru. K těmto výnosům se přistupuje jako k vázaným příjmům. Platby z tohoto titulu budou pokračovat až do září 2012 a mezitím členské státy nahlásily všechny výnosy spojené s fondem restrukturalizace cukerného odvětví k 31. prosinci 2009, takže v roce 2010 jsou výnosy nulové.

3.2.3    Zpětné získávání výdajů

V této položce jsou zaznamenány příkazy k vrácení prostředků vystavené Komisí a snížení následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví Komise a jejichž účelem je získat zpět částky původně vyplacené ze souhrnného rozpočtu. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, ukončených auditů nebo analýz způsobilosti. Dále sem patří příkazy k vrácení prostředků, které vydávají členské státy příjemcům prostředků z fondu EZZF. Zachycovány jsou zde i úpravy odhadovaných příjmů příštích období mezi předchozím a stávajícím koncem roku. Zpětné získávání výdajů EU zde však není zachyceno v plném rozsahu. Platí to zejména pro strukturální opatření, která představují významnou výdajovou oblast a kde se k vracení nezpůsobilých výdajů používá zvláštních mechanismů, jež většinou nevyžadují vystavování příkazů k vrácení prostředků. V souladu s účetními pravidly EU nejsou rovněž jako výnosy zaznamenány zpětně získané částky předběžného financování.

Největší částka, 1 775 milionů EUR, souvisí se sdíleným řízením a sestává z 1 331 milionů EUR týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), 19 milionů EUR na program TRDI, 146 milionů EUR na program SAPARD a 279 milionů EUR na strukturální opatření.

a)   Zemědělství: EZZF

V rámci EZZF dosahují částky zaúčtované v této položce jako výnosy za běžný rok výše 1 331 milionů EUR a dělí se takto:

—	opravy v důsledku kontroly souladu výdajů s pravidly EU, o nichž bylo rozhodnuto během daného roku, ve výši 1 032 milionů EUR,

—

podvody a nesrovnalosti ve výši 299 milionů EUR: proplacené náklady a vrácené prostředky během roku ve výši 178 milionů EUR plus zvýšení o 121 milionů EUR nevypořádaných částek, které nahlásily členské státy a které mají být získány zpět ke konci roku za podvody a nesrovnalosti, (1 130 milionů EUR mínus odpis 382 milionů EUR ke konci roku 2010 (ve srovnání s 627 miliony EUR na konci roku 2009) – viz také vysvětlivka 2.10.2.

b)   Strukturální opatření

Zpětně získané výdaje ze strukturálních opatření zahrnuté do této položky dosahují výše 279 milionů EUR (2009: 613 milionů EUR). Hlavní část této podpoložky tvoří příkazy k vrácení prostředků vystavené Komisí za účelem zpětného získání výdajů neoprávněně vyplacených v minulých letech ve výši 610 milionů EUR a snížení příjmů příštích období na konci roku ve výši 377 milionů EUR.

Příkazy k vrácení prostředků se vystavují pouze v následujících případech:

—	formální rozhodnutí o finančních opravách, která přijme Komise po zjištění neoprávněných výdajů v částkách požadovaných členskými státy;

—	úpravy při ukončení programu vedoucí ke snížení příspěvku EU, když členský stát neoznámil dostatečné způsobilé výdaje k odůvodnění celkové výše předběžného financování a již vyplacených průběžných plateb; k takovým operacím může dojít bez formálního rozhodnutí Komise, pokud je členský stát schválí,

—	vrácení částek po ukončení programu a po skončení soudních řízení, která v době uzávěrky ještě nebyla ukončena.

Ostatní příkazy k vrácení prostředků jsou vystavovány za účelem zpětného získání předběžného financování v rámci strukturálních opatření. Tyto částky nejsou vykázány jako výnosy, ale jsou připsány v rozvaze k dobru předběžného financování.

3.2.4    Výnosy ze správní činnosti

Výnosy pocházející ze srážek z platů zaměstnanců se skládají hlavně ze dvou částek – z příspěvků na důchodové zabezpečení a z daní z příjmu.

3.2.5    Ostatní provozní výnosy

Částku 430 milionů EUR (2009: 376 milionů EUR) uhradily přistupující země. Do této položky patří též kurzové zisky s výjimkou zisků z finanční činnosti, které jsou uvedeny níže ve vysvětlivce 3.5. Tyto zisky plynou z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování závěrky. Jedná se o realizované i nerealizované kurzové zisky. Čisté kurzové zisky za rok činily 21 milionů EUR (2009: 185 milionů EUR).

3.3   SPRÁVNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2010	2009
Náklady na zaměstnance	5 171	4 898
Odpisy a snížení hodnoty	384	436
Ostatní správní náklady	3 059	2 799
Celkem	8 614	8 133

Jedná se správní náklady vzniklé jako součást činnosti EU a zahrnují náklady na zaměstnance, odpisy a další náklady spojené s provozem orgánů a agentur (jako jsou nájemné, údržba, dodávky, školení atd.).

3.4   PROVOZNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	vysvětlivka:	2010	2009 po úpravě
Primární provozní náklady:	3.4.1
Přímé centralizované řízení		10 123	8 744
Nepřímé centralizované řízení		4 045	3 605
Decentralizované řízení		933	137
Sdílené řízení		85 432	87 251
Společné řízení		1 868	1 655
Celkem		102 401	101 392
Ostatní provozní náklady:	3.4.2
Úpravy/rezervy		68	199
Kurzové ztráty		439	432
Ostatní		856	481
Celkem		1 363	1 112
Celkem		103 764	102 504

3.4.1    Primární provozní náklady

Provozní výdaje Evropské unie pokrývají různé okruhy finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jak se peníze vyplácejí a jak se s nimi hospodaří. Většina výdajů spadá do položky „sdílené řízení“, s nímž je spojeno delegování úkolů na členské státy; jedná se např. o vynakládání prostředků z EZZF a opatření financovaná prostřednictvím různých strukturálních opatření (fond pro regionální rozvoj, sociální fond, zemědělský fond pro rozvoj venkova, fond soudržnosti a rybářský fond).

Snížení u sdíleného řízení je způsobeno hlavně uzavíráním programů v období 2000–2006 (ESF) a tím, že provádění EZZF bylo v roce 2010 slabší než v letech minulých. Tento pokles je částečně kompenzován strukturálními opatřeními v programovém období 2007–2013, která po pomalejším začátku už nabrala normální úroveň. Vyšší náklady v režimu centralizovaného řízení jsou způsobeny akcemi v oblasti výzkumu a vývoje.

Jak už bylo objasněno ve vysvětlivce 2.5.2, Komise změnila v roce 2010 své účetní zásady u některých výdajů v oblasti soudržnosti a rozvoje venkova. Dotyčné částky jsou významné a účetní pravidla proto od Komise vyžadují, aby změnila čísla z roku 2009 a představila tak srovnatelné číselné údaje a stav, jaký by nastal, kdyby byly minulý rok uplatňovány stejné účetní zásady. Dopad této úpravy na původní výsledovku za rok 2009 ukazuje následující tabulka:

v milionech EUR
	Původní závěrka za rok 2009	Změna účetních postupů	Závěrka 2009 po úpravě
Provozní výnosy	118 069	—	118 069
Provozní náklady:
Primární provozní náklady:
Sdílené řízení	(89 681)	2 430	(87 251)
Provozní náklady celkem	(113 067)	2 430	(110 637)
Přebytek z provozní činnosti	5 002	2 430	7 432
Hospodářský výsledek	4 457	2 430	6 887

3.4.2    Ostatní provozní náklady

Kurzové ztráty, s výjimkou ztrát z finančních operací, o nichž pojednává vysvětlivka 3.6 níže, vznikají z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování účetní závěrky. Jedná se o kurzové ztráty realizované i nerealizované.

V podpoložce „ostatní“ došlo k výraznému zvýšení odepsaných částek u dlužníků Komise – 365 milionů EUR oproti 26 milionům EUR v roce 2009. Je to dáno hlavně specifickými redukcemi v důsledku rozhodnutí o pokutách (273 milionů EUR) a odpisy EZZF & Rozvoj venkova v celkové výši 82 milionů EUR.

Náklady na výzkum a vývoj:

Do nákladů roku 2010 se dostaly:

v milionech EUR
	2010
Náklady na výzkum	295
Nekapitalizované náklady na rozvoj	157
Uznané jako náklad	452

3.5   VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

v milionech EUR
	2010	2009
Výnosy z dividend	1	14
Úrokové výnosy:
Z předběžného financování	42	59
Z úroků z prodlení	382	132
Na swapy	0	2
Z realizovatelných aktiv	100	100
Z úvěrů	394	265
Z peněz a peněžních ekvivalentů	110	158
Ostatní	2	3
Celkem	1 030	719
Ostatní finanční výnosy:
Realizovaný zisk z prodeje finančních aktiv	11	10
Ostatní	83	76
Celkem	94	86
Úpravy současné hodnoty	1	10
Kurzové výnosy	52	6
Celkem	1 178	835

3.6   NÁKLADY NA FINANČNÍ OPERACE

v milionech EUR
	2010	2009
Úrokové náklady:
Pronájem	93	95
Na slapy	0	2
Na výpůjčky	380	248
Ostatní	23	20
Celkem	496	365
Ostatní finanční náklady:
Úpravy finančních rezerv	60	39
Finanční náklady na rozpočtové nástroje	55	73
Ztráty ze snížení hodnoty finančních aktiv určených k prodeji	5	15
Realizovaná ztráta z prodeje finančních aktiv	1	0
Ostatní	42	57
Celkem	163	184
Kurzové ztráty	2	45
Celkem	661	594

3.7   PODÍL ČISTÉHO SCHODKU SPOLEČNÝCH PODNIKŮ A PŘIDRUŽENÝCH SUBJEKTŮ

V souladu s ekvivalenční metodou účtování zahrnuje EU do výsledovky svůj podíl na čistém schodku společných podniků a přidružených subjektů (viz také vysvětlivky 2.3.1 a 2.3.2).

3.8   VÝNOSY Z NESMĚNÁRENSKÝCH TRANSAKCÍ

Ve výsledovce za rok 2010 byly uznány výnosy z nesměnárenských transakcí ve výši 129 597 milionů EUR.

3.9   VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ

Výkaz s výsledky jednotlivých segmentů dělí provozní výnosy a náklady podle oblastí politiky, jež Komise používá při sestavování rozpočtu podle činností. Tyto oblasti politiky lze seskupit do tří větších okruhů – činnosti v rámci Evropské unie, činnosti mimo rámec Evropské unie a služby a ostatní.

„Činnosti v rámci Evropské unie“ představují největší okruh, neboť zahrnují četné oblasti politiky v rámci Evropské unie. „Činnosti mimo rámec Evropské unie“ se týkají politik prováděných mimo rámec EU, například obchodu a humanitární pomoci. „Služby a ostatní“ jsou vnitřní a horizontální činnosti nutné k fungování orgánů a subjektů EU.

Je třeba upozornit na to, že vlastní zdroje a příspěvky nejsou rozděleny mezi různé činnosti, jelikož jejich výpočet, výběr a hospodaření s nimi je věcí útvarů Komise v ústředí. Jsou zde vykazovány proto, aby bylo možno porovnat čistý výsledek s údaji ve výsledovce.

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SHRNUTÍ

v milionech EUR
	Činnosti v rámci EU	Činnosti mimo rámec EU	Služby a ostatní	ESUO v likvidaci	Ostatní orgány	Vyloučení z konsolidace	CELKEM
Ostatní provozní výnosy
Pokuty	3 077	0	0	0	0	0	3 077
Zemědělské dávky	25	0	0	0	0	0	25
Zpětné získávání výdajů	1 849	89	1	0	0	(32)	1 907
Výnosy ze správní činnosti	60	36	912	0	347	(148)	1 207
Ostatní provozní výnosy	2 445	10	575	3	1	(1 062)	1 972
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	7 456	135	1 488	3	348	(1 242)	8 188
Správní náklady:
Náklady na zaměstnance	(1 945)	(824)	(1 073)	0	(1 353)	24	(5 171)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(88)	(13)	(119)	0	(164)	0	(384)
Ostatní správní náklady	(904)	(318)	(902)	0	( 1 234)	299	(3 059)
	(2 937)	(1 155)	(2 094)	0	(2 751)	323	(8 614)
Provozní náklady:
Přímé centralizované řízení	(7 115)	(3 597)	(180)	0	0	769	(10 123)
Nepřímé centralizované řízení	(3 821)	(213)	(45)	0	0	34	(4 045)
Decentralizované řízení	(113)	(820)	0	0	0	0	(933)
Sdílené řízení	(85 173)	(29)	(230)	0	0	0	(85 432)
Společné řízení	(382)	(1 486)	0	0	0	0	(1 868)
Ostatní provozní náklady	(947)	(23)	(448)	(59)	(2)	116	(1 363)
	(97 551)	(6 168)	(903)	(59)	(2)	919	(103 764)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(100 488)	(7 323)	(2 997)	(59)	(2 753)	1 242	(112 378)
Čisté provozní náklady	(93 032)	(7 188)	(1 509)	(56)	(2 405)	0	(104 190)
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků							122 328
Přebytek z provozní činnosti							18 138
Čisté finanční výnosy							517
Změna závazků ze zaměstnaneckých požitků							(1 003)
Podíl hosp. výsledku přidružených subjektů a společných podniků							(420)
Hospodářský výsledek za rok							17 232

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ – ČINNOSTI V RÁMCI EU

v milionech EUR
	Hospodářské a finanční věci	Podnikání a průmysl	Hospodářská soutěž	Zaměstnanost	Zemědělství	Doprava a energetika	Životní prostředí	Výzkum	Informační společnost
Ostatní provozní výnosy
Pokuty	0	12	3 065	0	0	0	0	0	0
Zemědělské dávky	0	0	0	0	25	0	0	0	0
Zpětné získávání výdajů	0	1	0	15	1 603	12	1	32	14
Výnosy ze správní činnosti	0	0	0	0	0	1	1	1	1
Ostatní provozní výnosy	4	402	0	39	135	184	39	624	7
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	4	415	3 065	54	1 763	197	41	657	22
Správní náklady:	(57)	(178)	(82)	(108)	(115)	(268)	(110)	(391)	(125)
Náklady na zaměstnance	(51)	(128)	(75)	(82)	(95)	(190)	(80)	(218)	(102)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	0	(8)	0	(0)	0	(11)	(1)	(2)	0
Ostatní správní náklady	(6)	(42)	(7)	(26)	(20)	(67)	(29)	(171)	(23)
Provozní náklady:	(105)	(650)	(305)	(6 077)	(56 176)	(3 328)	(224)	(3 238)	(1 107)
Přímé centralizované řízení	(105)	(347)	1	(176)	(31)	(1 312)	(207)	(2 436)	(1 179)
Nepřímé centralizované řízení	0	(90)	0	(7)	0	(1 750)	0	(714)	78
Decentralizované řízení	0	0	0	(24)	0	(5)	0	0	0
Sdílené řízení	0	0	0	(5 850)	(56 037)	0	0	0	0
Společné řízení	0	(166)	0	(3)	0	(197)	0	0	0
Ostatní provozní náklady	0	(47)	(306)	(17)	(108)	(64)	(17)	(88)	(6)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(162)	(829)	(387)	(6 185)	(56 291)	(3 596)	(333)	(3 630)	(1 231)
Čisté provozní náklady	(158)	(414)	2 678	(6 131)	(54 528)	(3 399)	(292)	(2 973)	(1 209)
	Společné výzkumné středisko	Rybolov	Vnitřní trh	Regionální politika	Daně a cla	Vzdělávání a kultura	Zdraví a ochrana spotřebitele	Spravedlnost, svoboda a bezpečnost	Činnosti v rámci EU celkem
Ostatní provozní výnosy
Pokuty	0	0	0	0	0	0	0	0	3 077
Zemědělské dávky	0	0	0	0	0	0	0	0	25
Zpětné získávání výdajů	0	9	0	150	0	9	1	2	1 849
Výnosy ze správní činnosti	38	0	0	0	0	0	9	9	60
Ostatní provozní výnosy	77	7	174	1	0	166	337	249	2 445
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	115	16	174	151	0	175	347	260	7 456
Správní náklady:	(341)	(44)	(162)	(71)	(94)	(195)	(323)	(273)	(2 937)
Náklady na zaměstnance	(242)	(35)	(113)	(59)	(38)	(100)	(197)	(140)	(1 945)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(27)	0	(4)	0	(2)	(1)	(24)	(8)	(88)
Ostatní správní náklady	(72)	(9)	(45)	(12)	(54)	(94)	(102)	(125)	(904)
Provozní náklady:	(85)	(523)	(51)	(22 677)	(16)	(1 445)	(615)	(929)	(97 551)
Přímé centralizované řízení	(63)	(254)	(10)	(46)	(16)	(175)	(411)	(348)	(7 115)
Nepřímé centralizované řízení	0	0	0	(8)	0	(1 254)	(76)	0	(3 821)
Decentralizované řízení	0	0	0	(84)	0	0	0	0	(113)
Sdílené řízení	0	(267)	0	(22 524)	0	0	0	(495)	(85 173)
Společné řízení	0	0	0	(15)	0	(1)	0	0	(382)
Ostatní provozní náklady	(22)	(2)	(41)	0	0	(15)	(128)	(86)	(947)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(426)	(567)	(213)	(22 748)	(110)	(1 640)	(938)	(1 202)	(100 488)
Čisté provozní náklady	(311)	(551)	(39)	(22 597)	(110)	(1 465)	(591)	(942)	(93 032)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – ČINNOSTI MIMO RÁMEC EU

v milionech EUR
	Vnější vztahy	Obchod	Rozvoj	Rozšíření	Humanitární pomoc	+Činnosti mimo rámec EU celkem
Ostatní provozní výnosy
Zpětné získávání výdajů	15	0	10	61	3	89
Výnosy ze správní činnosti	36	0	0	0	0	36
Ostatní provozní výnosy	5	0	1	5	(1)	10
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	56	0	11	66	2	135
Správní náklady:	(862)	(57)	(165)	(44)	(27)	(1 155)
Náklady na zaměstnance	(577)	(49)	(144)	(37)	(17)	(824)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(13)	0	0	0	0	(13)
Ostatní správní náklady	(272)	(8)	(21)	(7)	(10)	(318)
Provozní náklady:	(2 766)	(7)	(1 387)	(1 063)	(945)	(6 168)
Přímé centralizované řízení	(1 722)	(5)	(866)	(531)	(473)	(3 597)
Nepřímé centralizované řízení	(171)	0	(16)	(26)	0	(213)
Decentralizované řízení	(259)	0	(95)	(466)	0	(820)
Sdílené řízení	(29)	0	0	0	0	(29)
Společné řízení	(574)	(2)	(405)	(38)	(467)	(1 486)
Ostatní provozní náklady	(11)	0	(5)	(2)	(5)	(23)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(3 628)	(64)	(1 552)	(1 107)	(972)	(7 323)
Čisté provozní náklady	(3 572)	(64)	(1 541)	(1 041)	(970)	(7 188)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SLUŽBY A OSTATNÍ

v milionech EUR
	Tisk a komunikace	Úřad pro boj proti podvodům (OLAF)	Koordinace	Personální a administrativní agenda	Eurostat	Rozpočet	Audit	Jazyky	Ostatní	Služby a ostatní celkem
Ostatní provozní výnosy
Zpětné získávání výdajů	1	0	0	0	0	0	0	0	0	1
Výnosy ze správní činnosti	2	5	0	764	0	51	0	90	0	912
Ostatní provozní výnosy	(2)	(1)	8	25	0	37	0	53	455	575
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	1	4	8	789	0	88	0	143	455	1 488
Správní náklady:	(108)	(54)	(168)	(1 260)	(85)	(52)	(10)	(403)	46	(2 094)
Náklady na zaměstnance	(67)	(38)	(140)	(448)	(62)	(39)	(9)	(316)	46	(1.073)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(2)	(1)	0	(114)	0	0	0	(2)	0	(119)
Ostatní správní náklady	(39)	(15)	(28)	(698)	(23)	(13)	(1)	(85)	0	(902)
Provozní náklady:	(136)	(17)	(2)	(32)	(37)	(234)	0	(15)	(430)	(903)
Přímé centralizované řízení	(91)	(17)	(1)	(30)	(37)	(4)	0	0	0	(180)
Nepřímé centralizované řízení	(45)	0	0	0	0	0	0	0	0	(45)
Sdílené řízení	0	0	0	0	0	(230)	0	0	0	(230)
Ostatní provozní náklady	0	0	(1)	(2)	0	0	0	(15)	(430)	(448)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(244)	(71)	(170)	(1 292)	(122)	(286)	(10)	(418)	(384)	(2 997)
Čisté provozní náklady	(243)	(67)	(162)	(503)	(122)	(198)	(10)	(275)	71	(1 509)

4.   VYSVĚTLIVKY K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1   ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU vytvářet peníze a peněžní ekvivalenty a její potřeby těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti či budoucnosti a o příjmové nebo výdajové položky spojené s investičními peněžními toky.

Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují v zúčtovací měně Evropské unie (euro) po převedení cizích měn na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výše uvedená tabulka peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období roztříděné podle provozních a investičních činností (EU neprovozuje finanční činnosti).

4.2   PROVOZNÍ ČINNOSTI

Provozní činnosti jsou jiné než investiční činnosti EU. Představují většinu realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, a tudíž každodenní činnosti EU. Provozní činnosti zahrnují dále investice, např. EIF, EBRD a fondy rizikového kapitálu. Cílem těchto činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

4.3   INVESTIČNÍ ČINNOSTI

Investiční činnosti představují pořizování a vyřazování nehmotného majetku, nemovitostí, strojů a zařízení a ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je ukázat skutečné investice EU.

Je třeba poznamenat, že EU nemůže použít peníze a peněžní ekvivalenty ve výši 9 080 milionů EUR, které jsou v držení Komise. Jedná se o peníze obdržené z uložených pokut, kdy se druhá strana proti udělení pokuty odvolá. Tyto částky jsou vykazovány jako „vázané peníze“, viz poznámka 2.11 výše.

5.   PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA A DALŠÍ POŽADOVANÉ ÚDAJE

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Získané záruky:
Záruky za plnění	301	252
Jiné záruky	30	27
Ostatní podmíněná aktiva	8	18
Podmíněná aktiva celkem	339	297

V některých případech jsou požadovány záruky za plnění, jež mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků EU splnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU. Ostatní podmíněná aktiva se týkají především možného vrácení daně v souvislosti s budovami Komise.

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	vysvětlivka:	31.12.2010	31.12.2009
Poskytnuté záruky	5.1	22 171	19 330
Pokuty – odvolání k Soudnímu dvoru	5.2	9 627	11 969
EZZF – probíhající soudní řízení	5.3	1 772	1 945
Částky týkající se soudních a jiných právních sporů	5.4	458	416
Ostatní podmíněné závazky	5.5	4	12
Podmíněné závazky celkem		34 032	33 672
Veškeré podmíněné závazky by byly, v případě jejich splatnosti, financovány v následujících letech z rozpočtu EU.

5.1   POSKYTNUTÉ ZÁRUKY

5.1.1    Za úvěry, které Evropská investiční banka (EIB) poskytla ze svých vlastních zdrojů

v milionech EUR
	Sdílení rizika 31.12.2010	Nesdílení rizika 31.12.2010		Nevyužito 31.12.2010 Celkem	Nevyužito 31.12.2009
		Veřejnoprávní orgány	Soukromé podniky
65 % záruka	3 625	12 443	2 149	18 217	14 945
70 % záruka	87	2 132	62	2 281	2 596
75 % záruka	0	635	60	695	850
100 % záruka	0	683	106	789	821
Celkem Celkem	3 712	15 893	2 377	21 982	19 212

Z rozpočtu EU jsou kryty záruky za úvěry třetím zemím uzavřené a poskytnuté Evropskou investiční bankou z jejích vlastních zdrojů, a to k 31. prosinci 2010 (včetně úvěrů poskytnutých členským státům před přistoupením). Záruka EU je však omezena na určitý procentní podíl maximální výše povolených úvěrových linek: 65 %, 70 %, 75 % nebo 100 %. Pokud není tohoto limitu dosaženo, kryje záruka EU celou částku. K 31. prosinci 2010 dosahovala nevyužitá částka 21 982 milionů EUR, která tak představuje maximální rizikovou expozici EU.

Na úvěry, na něž je poskytována záruka z rozpočtu EU, získává EIB rovněž záruky třetích stran (států, veřejných nebo soukromých finančních institucí); Komise je v takových případech sekundárním ručitelem. Záruka z rozpočtu EU kryje pouze politické riziko záruk poskytnutých v režimu "sdílení rizik". Ostatní rizika pro případ, že by primární ručitel nesplnil své závazky, kryje EIB. U záruk, u nichž se riziko nesdílí, se v případě, že primární ručitel nesplní své závazky, všechna rizika kryjí z rozpočtu EU. Je-li primárním ručitelem orgán veřejné moci, jsou rizika zpravidla omezena na riziko politické, pokud však záruky poskytuje instituce nebo soukromá společnost, mohlo by být nutné krýt z rozpočtu EU i riziko obchodní.

5.1.2    Další poskytnuté záruky

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)	161	94
Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT)	11	6
MEDA: Marocké záruky	17	17
Ostatní	0	1
Celkem	189	118

Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)

Příspěvek Komise v rámci finančního nástroje na sdílení rizik (RSFF) je používán k zajištění finančního rizika spojeného s úvěry a zárukami, jež poskytuje EIB na způsobilé výzkumné projekty. Příslušné rozpočtové prostředky Komise by měly v období 2007 až 2013 dosáhnout 1 miliardy EUR, z nichž by až 800 milionů EUR mohlo připadnout na zvláštní program „Spolupráce“ a až 200 milionů EUR na zvláštní program „Kapacity“. Stejnou částku se zavázala poskytnout EIB.

K 31. prosinci 2010 přispěla Komise do RSFF částkou 515 milionů EUR. EIB tyto peníze investovala do dluhopisů (419 milionů k 31. prosinci 2010), termínovaných vkladů (55 milionů EUR) a ekvivalentů hotovosti (33 milionů EUR). Ke konci roku 2010 byly podepsány půjčky za 2 212 milionů EUR, a ty jsou tedy kryty touto facilitou. V roce 2009 došlo k neplnění ve výši 5 milionů EUR a tato částka byla tudíž vyúčtována facilitě. Částka 161 milionů EUR, vykázána výše jako podmíněný závazek, představuje odhadovanou maximální ztrátu k 31. prosinci 2010, kterou by Komise utrpěla v případě nesplácení půjček nebo v případě využití záruk, které poskytla EIB v rámci RSFF. Činí to 7,3 % ze všech zaručených sum. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno částkou, kterou přispívá do facility.

Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT)

Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT) poskytuje záruky ke zmírnění rizika v oblasti příjmů v prvních letech fungování uvedených projektů. Konkrétně by záruka plně pokrývala pohotovostní úvěry, jež by byly čerpány pouze v případech, kdy peněžní toky projektu nestačí splácet prioritní dluh. Tento nástroj je společným finančním produktem Komise a EIB a nařízením TEN-T bylo z rozpočtu EU vyčleněno 500 milionů EUR na období 2007–2013. EIB alokuje dalších 500 milionů EUR, takže nástroj bude mít k dispozici celkem 1 miliardu EUR.

K 31. prosinci 2010 přispěla Komise do LGTT částkou 155 milionů EUR. EIB tyto peníze investovala do dluhopisů (111 milionů k 31. prosinci 2010), termínovaných vkladů (36 milionů EUR) a ekvivalentů hotovosti (5 milionů EUR). Ke konci roku 2010 byly podepsány půjčky za 140 milionů EUR, a ty jsou tedy kryty touto zárukou. Částka 11 milionů EUR, vykázána výše jako podmíněný závazek, představuje odhadovanou maximální ztrátu k 31. prosinci 2010, kterou by Komise utrpěla v případě nesplácení půjček, které poskytla EIB v rámci operací LGTT. Činí to 7,9 % ze všech zaručených sum. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno částkou, kterou přispívá do tohoto nástroje.

Aktiva RSFF a nástroje LGTT se vykazují v rozvaze Komise jako krátkodobá realizovatelná aktiva (viz pozn. 2.8) a hotovost (pozn. 2.11).

Meda

Prostřednictvím zvláštního fondu v rámci programu MEDA vytvořila Komise záruční mechanismus ve prospěch dvou marockých organizací, konkrétně Caisse Centrale de Garantie a Fonds Dar Ad-Damane. K 31. prosinci 2010 je v tomto fondu 27 milionů EUR, které se vykazují jako peníze a peněžní ekvivalenty – viz pozn. 2.11. Záruka Komise vykazovaná jako podmíněný závazek kryje půjčky poskytnuté výše zmíněnými organizacemi do výše 17 milionů EUR.

5.2   POKUTY

Vykázané částky představují pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly prozatímně uhrazeny a proti nimž buď bylo podáno odvolání, nebo není známo, zda k podání odvolání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora. Úroky z předběžných plateb (561 milionů EUR) jsou zahrnuty do hospodářského výsledku za daný rok a jejich vykázání mezi podmíněnými závazky vyjadřuje nejistotu ohledně titulu Komise k těmto částkám.

5.3   EZZF – PROBÍHAJÍCÍ SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF s pravidly Společenství, jež jsou předmětem probíhajících řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení. Odhad pravděpodobných částek k úhradě je v rozvaze vykázán jako dlouhodobá rezerva – viz vysvětlivka 2.13.

5.4   ČÁSTKY SOUVISEJÍCÍ SE SOUDNÍMI A JINÝMI PRÁVNÍMI SPORY

Tato položka se týká žalob o náhradu škody podaných proti EU, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 288 ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že existuje přímý příčinný vztah mezi protiprávním činem a újmou.

5.5   OSTATNÍ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Tato položka obsahuje další menší podmíněné závazky, jež nelze zařadit do výše uvedených položek.

Další významné údaje

5.6   ZÁVAZKY VŮČI DOSUD NEČERPANÝM PROSTŘEDKŮM

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Závazky vůči dosud nečerpaným prostředkům	155 642	134 689

Rozpočtové RAL ("Reste à Liquider") představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. RAL jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2010 činily RAL celkem 194 395 milionů EUR. Tato vykázaná částka představuje rozdíl mezi rozpočtovými RAL a souvisejícími částkami, které byly vykázány v hospodářském výsledku 2010 jako náklady.

5.7   VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
Strukturální operace	210 638	275 761
Protokol se zeměmi Středomoří	263	263
Dohody o rybolovu	130	249
Program Galileo	513	1 517
Program GMES	390	556
TEN-T	3 530	4 289
Další smluvní závazky	3 920	1 325
Celkem	219 384	283 960

Tyto závazky vznikly proto, že se Komise rozhodla přijmout dlouhodobější právní závazky ohledně částek, které zatím nebyly v rozpočtu kryty položkami závazků. Může se to týkat víceletých programů, jako jsou strukturální opatření, nebo částek, které se EU zavázala vyplatit v budoucnosti na základě administrativních smluv platných v rozvahový den (např. vztahujících se k poskytování strážních, úklidových a podobných služeb, ale také smluvních závazků ohledně konkrétních projektů, jako jsou stavební práce). Závazky, které je nutno řadit do této položky, neplynou ze všech víceletých programů, neboť výdaje v budoucích letech závisejí na každoročních rozhodnutích rozpočtového orgánu nebo na změnách daných pravidel.

5.7.1    strukturální opatření

Tabulka níže přináší srovnání mezi právními závazky, pro něž ještě nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a maximálními závazky, jež souvisí s částkami finančního rámce na roky 2007–2013.

v milionech EUR
	Částky finančního výhledu 2007–2013 (A)	Uzavřené právní závazky (B)	Rozpočtové závazky 2007-2010 (C)	Rozdíl mezi právními a rozpočtový–mi závazky (= B – C)	Maximální závazek (= A – C)
Fondy politiky soudržnosti	347 550	346 475	189 574	156 901	157 976
Přírodní zdroje	100 549	100 549	54 759	45 790	45 790
Nástroj pro předvstupní pomoc	10 958	7 357	4 086	3 271	6 872
Celkem	459 057	454 381	248 419	205 962	210 638

5.7.2    Protokoly se zeměmi Středomoří

Vykázané závazky v celkové výši 263 milionů EUR plynou z finančních protokolů s nečlenskými zeměmi z oblasti Středomoří. Odpovídají rozdílu mezi celkovou částkou podle podepsaných protokolů a částkou rozpočtových závazků zachycenou v účetních záznamech. Tyto protokoly jsou mezinárodními smlouvami, které nelze zrušit bez souhlasu obou stran, přestože probíhá proces jejich postupného rušení.

5.7.3    Dohody o rybolovu

Jedná se o závazky v celkové výši 130 milionů EUR přijaté ve vztahu k třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu.

5.7.4    Program Galileo

Galileo je globální družicový navigační systém (GNSS), který v současnosti vyvíjí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA). Program Galileo je nyní zcela financován z rozpočtu EU a Komise spravuje tento program jménem EU. Předpokládá se, že první etapa programu "ověřování na oběžné dráze" (IOV) bude dokončena v průběhu roku 2012 a poté dojde k převodu vytvořeného majetku na Komisi.

Je třeba poznamenat, že Komise do konce roku 2010 přispěla na fázi IOV v rámci programu Galileo částkou 1 178 milionů EUR; tato částka zahrnuje předchozí investici do společného podniku Galileo. Vzhledem ke stále probíhající výzkumné fázi programu byly vynaložené prostředky v souladu s účetními pravidly EU zaúčtovány jako náklady a nebyla vykázána nehmotná aktiva. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se počítá pro příští fázi programu Galileo („FOC“, 2008 až 2013), činí 2 408 milionů EUR.

5.7.5    Program GMES

Komise uzavřela s ESA smlouvu na léta 2008 až 2013 o realizaci vesmírné složky Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES). Celková orientační částka na uvedené období činí 624 milionů EUR. V roce 2010 vynaložila ESA 166 milionů EUR na výdajích.

5.7.6    Závazky vůči TEN-T

Tato částka se týká grantů v oblasti transevropské dopravní sítě (TEN-T) na léta 2007–2013. Tento program se týká projektů rozvoje transevropské dopravní sítě, které podporují jednak projekty v oblasti infrastruktury, jednak projekty výzkumu a inovací k rychlejšímu začleňování nových technologií a novátorských procesů do vývoje nové dopravní infrastruktury. Celková orientační částka pro tento program činí 8 013 milionů EUR.

5.7.7    Další smluvní závazky

Částky v tomto řádku odpovídají závazkům, jež po dobu trvání těchto smluv zbývají k úhradě. Sem patří nevypořádaný smluvní závazek ve výši 83 milionů EUR za renovaci budov Soudního dvora, dále 76 milionů EUR za stavební smlouvy Rady a 434 milionů EUR za stavební smlouvy Parlamentu a 446 milionů EUR od Komise (týkají se hlavně dvou velkých stavebních projektů v Lucemburku). Další významnou položkou je 2 654 milionů EUR za ujednání o zadávání zakázek pro Agenturu pro získávání energie z jaderné syntézy (European Joint Undertaking for ITER and the Development of Fusion Energy) v souvislosti s projektem ITER.

5.8   ZÁVAZKY Z OPERATIVNÍHO LEASINGU

v milionech EUR
Popis	Budoucí splátky
	< do 1 roku	1–5 let	> nad 5 let	Celkem
Nemovitosti	350	1 235	749	2 334
IT materiál a jiná technika	12	38	0	50
Celkem	362	1 273	749	2 384

V této položce se vedou budovy a ostatní zařízení pronajaté na základě smluv o operativním leasingu, které nesplňují podmínky k tomu, aby byly vykázány v rozvaze na straně aktiv. Vykázané částky odpovídají závazkům, které zbývá v průběhu trvání smluv splnit.

V roce 2010 byly ve výsledovce v souvislosti s operativním leasingem zaznamenány náklady ve výši 363 milionů EUR.

6.   FINANČNÍ OPRAVY A VRACENÍ PROSTŘEDKŮ

6.1   ÚVOD

V této vysvětlivce je přehled o opravách chyb a o odhalených nesrovnalostech, zejména v té části rozpočtu EU, která je plněna v režimu sdíleného řízení (tj. přibližně 80 % celého rozpočtu). V režimu sdíleného řízení se Komise spoléhá na členské státy, že realizují programy EU, tj. příspěvek EU se vyplácí členským státům (obecně určité platební agentuře), která pak odpovídá za vyplacení prostředků příjemcům. Členské státy jsou tudíž primárně odpovědné za předcházení, odhalování a opravu chyb a nesrovnalostí, jichž se dopouští příjemci, zatímco Evropská komise plní celkovou dohlížecí roli (tj. prověřuje účinné fungování řídících a kontrolních systémů členských států).

6.1.1    Finanční opravy

Finanční opravy představují hlavní nástroj pro opravu chyb a nesrovnalostí v podmínkách sdíleného řízení. Finanční opravy provádí Evropská komise s cílem vyloučit z financování EU takové výdaje, které jsou v rozporu s použitelnými pravidly a předpisy. Finanční opravy lze použít také po odhalení vážných nedostatků v řídících a kontrolních systémech členských států. Konečným cílem tohoto korekčního mechanismu je, aby všechny výdaje, které deklaruje členský stát (tj. na jejichž základě vyplácí EU svůj příspěvek) odpovídaly předpisům. Jedním ze způsobů realizace finančních oprav je vydání příkazu Komise k vrácení neoprávněně vyplacených prostředků.

Při zpracování finanční opravy se provádějí tři hlavní kroky:

1)	Výše finanční opravy se určí právním a kontradiktorním postupem (nedokončené, „in progress“);

2)	Výše finanční opravy se určí s jistotou a je definitivní buď formou rozhodnutí Komise („rozhodnuté“) nebo ji potvrdí (tj. akceptuje) členský stát („confirmed“);

3)

částka se „provede“ („implemented“) některým z těchto způsobů: a) po vystavení příkazu k vrácení prostředků Komisí uhradí částku Komisi buď členský stát nebo ji Komise započte do svých příštích plateb dotyčnému členskému státu; anebo b) po akceptování opravy členský stát odečte (strhne) tuto částku z následné žádosti Komisi o platbu ještě před skončením vymáhaní na vnitrostátní úrovni (withdrawal) anebo po skončení vymáhacího řízení na vnitrostátní úrovni a účinném vrácení částky příjemcem (recovery at national level); V obou případech (stržení anebo vymožení členským státem na vnitrostátní úrovni odečtením od následné žádosti o platbu) použitelné předpisy umožňují nahradit nepředpisový výdej jiným způsobilým výdajem. Podle zásad akruálního účetnictví je nezbytným krokem pro zjištění provedení finančních oprav validace příkazu k vrácení prostředků nebo žádosti o platbu (podle daného případu) schvalující osobou v účetním systému. Při uzavírání programu, kdy už není možné opětovné použití prostředků členským státem, však Komise provádí finanční opravu uvolněním prostředků ze závazku („decommitment“).

1)   Finanční opravy nedokončené (in progress):

Suma vykázaná pod položkou „finanční opravy nedokončené“ vychází z auditních nálezů Komise a Účetního dvora nebo úřadu OLAF, jimiž se všemi zabývá GŘ cestou probíhajících kontradiktorních řízení proti dotčeným členským státům. Jedná se o nejlepší a opatrný odhad, který zohledňuje stav k 31. prosinci 2010 v souvislosti s opatřeními přijatými v návaznosti na audity a vystavení dopisů o konečné pozici (nebo dopisů předcházejících pozastavení plateb). Tato částka se určitě změní v důsledku kontradiktorního řízení, v němž členské státy dostávají možnost předložit další důkazy na podporu svých tvrzení.

2)   Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené („decided/confirmed“):

V oblasti zemědělství a rozvoje venkova na období 2007–2013 fondy EZZF (Evropský zemědělský a záruční fond) a EZFRV (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) nahradily EAGGF (Evropský zemědělský orientační a záruční fond, 2000–2006). Rozhodnutí o finančních opravách jsou iniciovány hlavně v důsledku ověření výdajů deklarovaných členskými státy, pro které platí tyto postupy účetních závěrek:

—	rozhodnutí o schválení roční účetní závěrky přijímá Komise a tím formálně akceptuje roční závěrky platebních agentur na základě ověření a potvrzení postupu řídících orgánů;

—	rozhodnutí o schválení víceleté účetní závěrky přijímá Komise na základě souladu deklarovaných výdajů členskými státy s použitelnými pravidly a předpisy EU;

—	rozhodnutí o provedení plateb při roční účetní závěrce přijímá Komise podle toho, které finanční opravy lze stanovit pro platby, které nevyhověly právním nebo regulatorním lhůtám.

V oblasti politiky soudržnosti jsou finanční opravy rozhodnuté/potvrzené výsledkem kontrol a auditů Komise, Evropského účetního dvora a úřadu OLAF.

3)   Provádění finančních oprav:

V případě EZZF jsou finanční opravy prováděny vždy odpočtem v měsíčních prohlášeních. Pokud jde o EZFRV lze opětovně použít jak částky, které samotné členské státy vymohly zpět, tak finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto.

Finanční opravy v rámci politiky soudržnosti se provádějí takto:

—

členský stát akceptuje opravu, kterou Komise požaduje nebo navrhuje: Členský stát uplatní finanční opravu sám formou odpočtu od budoucí žádosti o proplacení (viz strhnutí a vrácení v bodě 6.1.1 podbod 3) výše). Veškeré částky, které členské státy opraví, mohou být potom použity pro jiné způsobilé operace, u nichž dojde k předpisovým výdajům. Tyto případy nemají vliv na účty Komise, jelikož se nesnižuje úroveň financování určitého programu ze strany EU. Finanční zájmy EU jsou tak chráněny před nesrovnalostmi a podvody.

—

členský stát nesouhlasí s opravou, kterou požaduje nebo navrhuje Komise, po formálním kontradiktorním řízení s členským státem, jehož součástí je pozastavení plateb pro program; V tomto případě má Komise tři měsíce od data formálního slyšení s členským státem (šest měsíců u programů v období 2007–2013) na to, aby přijala formální rozhodnutí o finanční opravě a vydala příkaz k vrácení prostředků za účelem vymožení vyplacené částky od členského státu. Tyto případy vedou k čistému snížení příspěvku EU pro konkrétní operační program, jehož se týká finanční oprava (členský stát nemá možnost použít opravenou částku pro jiné způsobilé operace).

—	Když při uzavření programu členský stát nemůže opětovně použít prostředky, částka finanční opravy se buď odečte od poslední žádosti o proplacení nákladů, kterou podá členský stát, nebo Komise tuto částku zruší.

6.1.2    Vrácené prostředky

Vracení prostředků je jen způsob provádění finančních oprav, který si zaslouží samostatné vykazování vzhledem k významu, který mu připisuje rozpočtový orgán.

V souladu s finančním nařízením by příkazy k vrácení prostředků (někdy nazývané též inkasní příkazy) měla vydávat schvalující osoba na neoprávněně vyplacené částky. Vrácení prostředků se poté provádí přímým bankovním převodem z účtu dlužníka (např. členského státu) nebo započtením proti jiným částkám, které Komise dluží členskému státu. Finanční nařízení předpokládá další postupy k zajištění inkasa prošlých příkazů k vrácení prostředků, které jsou předmětem zvláštních následných opatření účetního Komise.

V oblasti zemědělství jsou členské státy povinny odhalovat chyby a nesrovnalosti a zpětně vymáhat neoprávněně vyplacené částky v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy. Pokud jde o EZZF, zpětně získané částky od příjemců se připisují k dobru Komisi poté, co si členské státy ponechají 20 % (v průměru), které ve výsledovce vykazují jako příjem. V případě EZFRV jsou vrácené prostředky odečteny od následující žádosti o platbu ještě před jejím odesláním útvarům Komise, takže příslušnou částku lze znovu použít pro daný program. Pokud členský stát o zpětné získání prostředků neusiluje nebo nejsou jeho opatření dostatečně důsledná, může se Komise rozhodnout, že zasáhne a uloží dotyčnému členskému státu finanční opravu.

V oblasti politiky soudržnosti jsou členské státy (nikoli Komise) primárně odpovědné za vymáhání od příjemců neoprávněně vyplacených částek zvýšených případně o úroky z prodlení. Částky, které by vymohly členské státy, jsou v této vysvětlivce vykazovány jako doplňující informace k finančním opravám, které uložila Komise. V období 2007–2013 mají členské státy právní povinnost poskytovat Komisi jasné a strukturované údaje o částkách strhnutých ze spolufinancování před dokončením vnitrostátního vymáhání a o částkách, které byly účinně vymoženy od příjemců na vnitrostátní úrovni.

6.1.3    Pozastavení a přerušení plateb

V souladu s odvětvovými předpisy může Komise také:

—

přerušit běh platební lhůty maximálně na 6 měsíců u programů v období 2007–2013, pokud: a) existuje důkaz o významném nedostatku ve fungování řídících a kontrolních systémů dotyčného členského státu; b) útvary Komise musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informace, které je upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v ověřeném výkazu výdajů se váže na závažnou nesrovnalost, která nebyla napravena.

—

pozastavit celou nebo část průběžné platby členskému státu jak u programů v období 2000–2006, tak u programů v období 2007–2013, v těchto třech případech: a) vážné nedostatky řídícího a kontrolního systému programu; nebo b) výdaje v ověřeném výkazu výdajů se váží k závažné nesrovnalosti, která nebyla napravena; nebo c) vážné porušení řídících a kontrolních povinností členského státu.

Pokud členský stát nepodnikne požadovaná opatření, Komise může uložit finanční opravu.

6.1.4    Ostatní druhy řízení

Co se týče té části rozpočtu EU, která je spravována v režimu přímého řízení, výdaje, které nejsou v souladu s použitelnými pravidly a předpisy, jsou buď vymáhány zpět formou příkazu k vrácení prostředků, jež vydává Komise, nebo jsou odečteny od následného výkazu nákladů. Pokud příjemce sám provede odpočet ve výkazu nákladů, tuto skutečnost nelze zapsat do účetního systému Komise. Vymáhání neoprávněně vyplacených částek v režimu decentralizovaného řízení a nepřímého centralizovaného řízení je úkolem členských států, třetích zemí nebo agentur. V režimu sdíleného řízení se taky používají opravné nástroje, jež jsou definovány v dohodách uzavřených s mezinárodními organizacemi.

Pozn.: Všechna čísla jsou zaokrouhlena na miliony eur. Nutno poznamenat, že v důsledku zaokrouhlení číselných údajů nemusí součet některých finančních údajů souhlasit. Částky vykázané jako 0 představují číslo nižší než 500 000 EUR. Částky rovnající se nule jsou vykázány pomlčkou (–).

6.2   FINANČNÍ OPRAVY A VRACENÍ PROSTŘEDKŮ V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJE VENKOVA

6.2.1    Finanční opravy a vracení rozhodnuté v roce 2010

Finanční opravy EZZF rozhodnuté v r. 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Postup schvalování účetní závěrky EZZF:
Finanční vypořádání a nedodržení platebních lhůt	33	103
Schválení souladu	1 022	359
Mezisoučet	1 055	462

Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova rozhodnuté v r. 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova:
přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	49	11
SAPARD 2000–2006	3	14
EZFRV 2007–2013	20	—
Mezisoučet	73	25

Vrácené prostředky potvrzené v r. 2010

v milionech EUR
	2010	2009
EZZF - nesrovnalosti	178	163
TRDI – vrácené prostředky	10	—
SAPARD – vrácené prostředky	5	—
EZFRV - nesrovnalosti	98	47
Mezisoučet	292	210

Finanční opravy a vrácené prostředky rozhodnuté/potvrzené v roce 2010 celkem

v milionech EUR
	2010	2009
EZZF:
Finanční opravy	1 055	462
Vrácené prostředky	178	163
Mezisoučet EZZF	1 233	625
Rozvoj venkova:
Finanční opravy	73	25
Vrácené prostředky	114	47
Mezisoučet – rozvoj venkova	187	72
Celkem	1 420	697

Rozpis částek EZZF podle členských států se nachází v příloze 1.

Všechny výše uvedené částky jsou zachyceny ve výsledovce Komise. Zvýšení v postupu schvalování souladu v roce 2010 nastalo po předcházejícím snížení mezi roky 2008 a 2009. Je to dáno především absencí neprovedených rozhodnutí o schválení účetní závěrky koncem roku 2009. Závěrka za rok 2008 vlastně zahrnovala neprovedené rozhodnutí o schválení souladu na částku 178 milionů EUR, což vysvětluje snížení mezi lety 2008 a 2009. Čísla za rok 2010 podobně zahrnují neprovedené rozhodnutí o schválení účetní závěrky v celkové výši 471 milionů EUR, které bylo přijato před koncem roku a k jehož finančnímu vykonání dojde v roce 2011. To zase vysvětluje zvýšení mezi lety 2009 a 2010.

Potvrzené vrácené prostředky poprvé zahrnují v roce 2010 i částky z EZFRV v celkové výši 98 milionů EUR, což vysvětluje zvýšení oproti roku 2009.

6.2.2    Finanční opravy a vrácené prostředky provedené v roce 2010

Finanční opravy EZZF provedené v r. 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Postup schvalování účetní závěrky EZZF:
Finanční vypořádání a nedodržení platebních lhůt	33	103
Schválení souladu	728	600
Celkem	761	703

Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova provedené v r. 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova:
přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	49	11
SAPARD 2000–2006	3	14
EZFRV 2007–2013	0	0
Mezisoučet	53	25

Vrácené prostředky v roce 2010

v milionech EUR
	2010	2009
EZZF - nesrovnalosti	172	148
TRDI – vrácené prostředky	10	—
SAPARD – vrácené prostředky	5	—
EZFRV - nesrovnalosti	98	47
Mezisoučet	286	195

Finanční opravy a vrácené prostředky provedené v roce 2010 celkem

v milionech EUR
	2010	2009
EZZF:
Finanční opravy	761	703
Vrácené prostředky	172	148
Mezisoučet EZZF	934	851
Rozvoj venkova:
Finanční opravy	53	25
Vrácené prostředky	114	47
Mezisoučet – rozvoj venkova	167	72
Celkem	1 101	923

Rozpis částek EZZF podle členských států se nachází v příloze 2.

Co se týče finančního vykonání rozhodnutí o schválení souladu, částky jsou obecně stabilní a vykazují meziročně jen malé výkyvy. Pokud jde o EZFRV, který začal působit v programovém období 2007–2013, byla zahájena první vlna kontrol a auditů EU. Předpokládá se, že částky finančních oprav se začnou vykazovat v příštích letech (viz vysvětlivka 6.2.4 o finančních opravách nedokončených).

Jak už bylo uvedeno v bodě o vrácených prostředcích potvrzených, provedené vrácené prostředky zahrnují poprvé v roce 2010 částky z EZFRV v celkové výši 98 milionů EUR, což vysvětluje zvýšení oproti roku 2009. Předpokládá se, že toto číslo bude z výše uvedených důvodů v následujících letech růst.

6.2.3    Finanční opravy – kumulativní čísla

Finanční opravy EZZF provedené v roce 2010 – kumulativní údaj za roky 1999 – 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Postupy schvalování účetní závěrky EZZF:	6 258	5 719
Celkem	6 258	5 719

Tato částka představuje celkový finanční dopad postupů schvalování účetní závěrky od doby, kdy byl zaveden tento opravný mechanismus, tj. od roku 1999.

Další finanční opravy provedené v roce 2010 – kumulativní údaj za roky 2000 – 2010

v milionech EUR
	ke konci roku 2010	ke konci roku 2009
Další finanční opravy:
přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	61	11
SAPARD 2000–2006	17	14
EZFRV 2007–2013	21	0
Mezisoučet	98	25

Tento kumulativní údaj o opravách schválení účetní závěrky EZZF představuje částky, o nichž bylo formálně rozhodnuto formou rozhodnutí Komise. Údaj za rok 2010 vzal v úvahu rozhodnutí o schválení závěrky č. 1 až 34. Nutno poznamenat, že všechna rozhodnutí o schválení souladu byla formálně přijata, zatímco plnění rozhodnutí o schválení finančních výkazů trvá obvykle déle a projeví se v následujících letech.

6.2.4    Finanční opravy nedokončené (in progress):

Finanční opravy EZZF nedokončené k 31.12.2010

v milionech EUR
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010	Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010	Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010
EZZF – budoucí rozhodnutí o finančních výkazech a souladu	2 763	670	(1 029)	(115)	2 288
Finanční opravy EZZF nedokončené celkem	2 763	670	(1 029)	(115)	2 288

Výše nedokončených finančních oprav EZZF na konci roku 2010 svědčí o konsolidaci metody odhadování budoucích rozhodnutí o souladu.

Další finanční opravy nedokončené k 31.12.2010

v milionech EUR
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010	Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010	Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	12	45	(49)	0	7
SAPARD 2000–2006	4	54	(3)	13	68
EZFRV 2007–2013	114	55	(57)	11	123
Finanční opravy nedokončené celkem	130	154	(109)	24	198

Programy SAPARD a TRDI se dostávají do fáze uzavírání, což vysvětluje výši finančních oprav nedokončených. Navíc byly zahájeny audity a kontroly EZFRV na úrovni EU, což vysvětluje větší část vykazované částky.

Vrácení prostředků EZZF nedokončené k 31.12.2010

v milionech EUR
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010	Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010	Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010
EZZF - nesrovnalosti	276	170	(178)	55	323
Vrácené prostředky nedokončené celkem	276	170	(178)	55	323

Jelikož potvrzené a provedené nesrovnalosti jsou vykázány ve vysvětlivkách 6.2.1 a 6.2.2, je důležité v tomto oddíle ukázat, jak se budou vyvíjet budoucí částky nesrovnalostí.

Další vrácení prostředků nedokončené k 31.12.2010

v milionech EUR
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010	Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010	Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010
Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006	5	6	(10)	7	7
SAPARD 2000–2006	88	52	(5)	(41)	94
EZFRV 2007–2013	8	60	(98)	52	22
Vrácené prostředky nedokončené celkem	101	118	(114)	18	123

6.3   FINANČNÍ OPRAVY V POLITICE SOUDRŽNOSTI

V politice zemědělství a rozvoj venkova jsou vrácené prostředky společné (ty, které se netýkají finančních oprav). V politice soudržnosti se však příkazy k vrácení prostředků používají téměř výlučně k provádění těch finančních oprav, o nichž rozhodla Komise a které se projeví čistým snížením financování EU.

Výsledky kontrol výdajů na politiku soudržnosti, které provedly členské státy, jsou ve vysvětlivce 6.5. Částka finančních oprav v roce 2009 za programové období 2000–2006, které souvisejí s TRDI a SAPARD, se nyní nachází v bodě Zemědělství a rozvoj venkova (viz vysvětlivka 6.2) spolu s EZFRV.

6.3.1    Finanční opravy potvrzené v roce 2010

Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené v roce 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Politika soudržnosti (práce EU)
Programy na období 1994-1999	136	521
Programy na období 2000-2006	788	1 865
Programy na období 2007-2013	2	0
Mezisoučet	925	2 386
Rozpis těchto částek podle členských států se nachází v příloze 3.

Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté v roce 2010 a jejich provedení v roce 2010

v milionech EUR
	EFRR	FS	EFS	FNOR	EZOZF Orientační sekce	CELKEM
Finanční opravy za období 1994-99:
Provedené zrušením/odpočtem při uzavření	2	0	—	0	—	2
Provedené příkazem k vrácení prostředků	118	—	4	3	3	128
Dosud neprovedeno	5	0	—	—	0	6
Mezisoučet za období 1994-99	125	0	4	3	3	136
Finanční opravy za období 2000-2006:
Provedené zrušením/odpočtem při uzavření	—	11	—	—	—	11
Provedené členskými státy	—	—	35	87	—	122
Provedené příkazem k vrácení prostředků	0	0	—	—	30	30
Dosud neprovedeno	368	246	8	2	—	624
Mezisoučet za období 2000-2006	368	258	43	89	30	788
Finanční opravy za období 2007-2013:
Provedené zrušením/odpočtem při uzavření	—	—	—	—	—	—
Provedené členskými státy	1	—	1	—	—	2
Provedené příkazem k vrácení prostředků	—	—	—	—	—	—
Dosud neprovedeno	0	—	0	—	—	0
Mezisoučet za období 2007-2013	1	—	1	—	—	2
Finanční opravy potvrzené v roce 2010 celkem	494	258	49	91	33	925
Finanční opravy rozhodnuté v r. 2009	2 061	86	180	46	13	2 386
Z celkové částky 925 milionů EUR, potvrzené v roce 2010, byly 2 miliony EUR potvrzeny v předešlých letech, avšak dosud nebyly vykázány, a 44 milionů EUR představují úpravy již vykázaných částek.

Výše finančních oprav potvrzených/rozhodnutých během roku a provedených Komisí vydáním příkazu k vrácení prostředků (tj. Komisi se vrátí hotovost) činí 158 milionů EUR. 128 milionů za období 1994–99 a 30 milionů EUR za období 2000–06 (2009: 146 milionů EUR). Nutno poznamenat, že provedení cestou vydání příkazu k vrácení prostředků představuje pouze omezenou částku finančních oprav (tj. 20 % částky provedené v roce 2010), jelikož použitelné odvětvové předpisy předpokládají možnost, že členské státy akceptují finanční opravu navrženou Komisí a poté nahradí nepředpisový výdej předpisovým, takže Komise už nemusí vydávat příkaz k vrácení prostředků. Příkazy k vrácení prostředků vydává Komise pouze v případech, kdy členský stát odmítne finanční opravu, nebo ve fázi uzavírání programu, když už členský stát nemůže předložit jiný výdaj místo nepředpisového.

Pokud jde o EFRR, velký rozdíl mezi potvrzenými/rozhodnutými opravami v roce 2009 a 2010 je dán velkou opravou ve Španělsku (přibližně 1,5 miliardy EUR), kterou členský stát potvrdil koncem roku 2009. Touto opravou byl zvršen významný akční plán zahájený v roce 2004, který se týkal řízení a druhostupňové prověrky veřejných zakázek ve dvaceti španělských programech. Významně to zvýšilo částku oprav vykázaných za rok 2009. Od roku 2010 se budou částky spojené s obdobím 2000–2006 snižovat, protože končí období uzavírání. Vykázané opravy budou souviset s dokončováním postupů zahájených v předchozích letech a s výsledky uzávěrky programů a auditů.

Pokud jde o ESF, nižší výše finančních oprav v programovém období 1994–1999 je způsobena tím, že útvary Komise dospívají ke konci procesu uzavírání. Co se týče programového období 2000–2006, v roce 2010 předložila velká většina programů svou závěrečnou dokumentaci. Výše finančních oprav bude proto zjištěna a potvrzena až po skončení probíhající analýzy dokumentů členských států, kterou se zabývají útvary Komise.

Co se týká FNOR, audit ústředních orgánů ve Španělsku koncem roku 2009 vedl k potvrzení částky 87 milionů EUR (v roce 2010), kterou členský stát odečetl od závěrečného vyúčtování nákladů, který byl doručen koncem roku 2010.

6.3.2    Finanční opravy provedené v r. 2010

Finanční opravy provedené v r. 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Politika soudržnosti (práce EU)
Programy na období 1994-1999	476	300
Programy na období 2000-2006	259	384
Programy na období 2007-2013	2	0
Mezisoučet	737	684
Rozpis těchto částek podle členských států se nachází v příloze 4.

Je třeba poznamenat, že výše uvedené částky, zejména pokud jde o programové období 2000–2006, nezahrnují finanční opravy vykázané členskými státy v žádostech o závěrečnou platbu, které Komise obdržela v roce 2010, a které se nachází ve stadiu validace. V této fázi je finanční oprava vlastně prováděna členským státem, který potvrzuje odpočet částky finanční opravy od částky deklarované v žádosti o závěrečnou platbu. V souvislosti s uzavíráním programu se však validace žádosti schvalující osobou v účetním systému týkají delší regulatorní lhůty, a až poté může být plně zpracována a Komise může platbu uskutečnit. Žádosti o platbu došlé před koncem roku 2010 a dosud neschválené zahrnují odečtené finanční opravy v celkové výši 2,3 miliardy EUR (EFRR: 2 155 milionů EUR; Fond soudržnosti: 105 milionů EUR; a ESF: 24 milionů EUR). Žádosti o platbu budou zpracovány koncem roku 2011 a počátkem roku 2012.

Finanční opravy provedené v roce 2010 (potvrzené/rozhodnuté v roce 2010 a předtím)

v milionech EUR
	EFRR	FS	EFS	FNOR	EZOZF Orientační sekce	Celkem 2010
Finanční opravy za období 1994–1999:
potvrzené v r. 2010	120	0	4	3	2	129
potvrzené v předchozích letech	342	4	1	—	1	347
Mezisoučet za období 1994-99	462	4	5	3	3	476
Finanční opravy za období 2000-2006:
potvrzené v r. 2010	0	11	35	87	30	164
potvrzené v předchozích letech	79	6	1	—	8	95
Mezisoučet za období 2000-2006	80	18	36	87	38	259
Finanční opravy za období 2007-2013:
potvrzené v r. 2010	1	—	1	—	—	1
potvrzené v předchozích letech	—	—	—	—	—	—
Mezisoučet za období 2007-2013	1	—	1	—	—	1
Finanční opravy provedené v r. 2010 celkem	542	21	42	90	41	737
Finanční opravy provedené v r. 2009 celkem	334	89	206	50	5	684
Z vykázané částky finančních oprav 737 milionů EUR provedených v roce 2010 byl 1 milion EUR proveden v předchozích letech, ale dosud nebyl vykazován.

Co se týče EFRR, je třeba uvést, že zaúčtování velké opravy ve Španělsku ve výši 1,5 mld. EUR, o níž byla zmínka v bodě 6.3.1, do místního účetního systému příslušných programů realizoval členský stát v únoru 2010. Tato částka byla poté odečtena od 20 závěrečných žádostí o platbu ze září 2010. Tyto žádosti o platbu se však pořád nacházejí v procesu schvalování, a proto nebyly zohledněny ve výše uvedených číslech o provedení. V tomtéž stavu se nachází i většina žádostí došlých k uzávěrce 2000–06.

Pokud jde o ESF, všechny finanční opravy potvrzené v roce 2010 a týkající se programového období 1994–1999 byla provedeny v tomtéž roce. Navíc nejsou nevyřízené žádné částky finančních oprav, které by se měly provést a které se týkají tohoto programového období. Částky finančních oprav, které se týkají programového období 2000–2006 a které byly potvrzené v předchozích letech, budou zjištěny a vypořádány v rámci probíhajícího procesu uzavírání.

6.3.3    Finanční opravy – kumulativní údaje a míra provádění

Potvrzené/rozhodnuté finanční opravy – kumulativní čísla

v milionech EUR
	období 1994-1999	období 2000-2006	období 2007-2013	Celkem ke konci roku 2010	Celkem ke konci roku 2009
EFRR	1 758	4 165	1	5 924	5 430
Fond soudržnosti	273	490	—	763	506
EFS	397	1 174	1	1 572	1 522
FNOR	100	96	—	195	104
Orientační sekce EZOZF	124	41	—	165	132
Celkem	2 652	5 965	2	8 619	7 694

Rozpis částek podle členských států se nachází v příloze 3.

Finanční opravy provedené – kumulativní čísla

v milionech EUR
	období 1994-1999	období 2000-2006	období 2007-2013	Celkem ke konci roku 2010	Celkem ke konci roku 2009
EFRR	1 736	1 972	1	3 709	3 167
Fond soudržnosti	266	227	—	493	472
EFS	395	1 146	1	1 542	1 500
FNOR	100	94	—	194	104
Orientační sekce EZOZF	124	41	—	165	124
Celkem	2 621	3 480	2	6 102	5 366

Rozpis částek podle členských států se nachází v příloze 4.

Většina programů a nesrovnalostí v programovém období 1994–99 jsou již uzavřené případy, a proto se očekává, že tyto částky budou v budoucnosti klesat. Členské státy provedly hodně odpočtů ve svých žádostech o závěrečnou platbu u programů 2000–06, ale žádosti o platbu se stále nacházejí ve stadiu validace, což vysvětluje, proč nejsou zahrnuty do výše uvedených částek. V roce 2011 budou vykázány tak, jak budou prováděny po validaci plateb, a nejsložitější případy budou vykázány v roce 2012. Opravy současného programového období 2007–13 by se měly zvýšit v důsledku současných kontrol na místě.

Ve výše uvedené tabulce jsou zahrnuty finanční opravy, jež některé členské státy napadly (z dosavadních zkušeností vyplývá, že po takových případech musela Komise jen velmi zřídka vracet prostředky).

Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté k 31. prosinci 2010, avšak zatím neprovedené, a míra provedení k 31. prosinci 2010 (kumulativní čísla).

v milionech EUR
	EFRR	FS	EFS	FNOR	EZOZF Orientační sekce	Celkem 2010	Celkem 2009
Finanční opravy programů 1994-1999
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté	1 758	273	397	100	124	2 652	2 516
Finanční opravy provedené	1 736	266	395	100	124	2 621	2 145
Finanční popravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené	22	8	2	—	0	31	371
Míra provedení	99 %	97 %	100 %	100 %	100 %	99 %	85 %
Finanční opravy programů 2000-2006
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté	4 165	490	1 174	96	41	5 965	5 177
Finanční opravy provedené	1 972	227	1 146	94	41	3 480	3 221
Finanční popravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené	2 192	263	28	2	—	2 485	1 956
Míra provedení	47 %	46 %	98 %	98 %	100 %	58 %	62 %
Finanční opravy programů 2007-2013
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté	1	—	1	—	—	2	—
Finanční opravy provedené	1	—	1	—	—	2	—
Finanční popravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené	0	—	0	—	—	0	—
Míra provedení	69 %	Nepoužije se.	98 %	Nepoužije se.	Nepoužije se.	84 %	Nepoužije se.
Finanční opravy celkem
Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté	5 924	764	1 571	195	165	8 619	7 694
Finanční opravy provedené	3 709	493	1 542	194	165	6 102	5 366
Finanční popravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené	2 214	271	30	2	0	2 516	2 327
Míra provedení	63 %	65 %	98 %	99 %	100 %	71 %	70 %

Úroveň provedení během programového období 1994–1999 lze vysvětlit vydáním většiny příkazů k vrácení prostředků v roce 2010, které bylo třeba vydat k provedení rozhodnutí o finančních opravách přijatých koncem roku 2009 (čekalo se na účetní závěrku 2009), nebo novými opravami potvrzenými/rozhodnutými během roku.

Pokud jde o programové období 2000–2006, nízká míra provedení se vysvětluje probíhajícím procesem uzavírání, kdy žádosti platby došlé koncem roku 2010 nejsou dosud schváleny a související finanční opravy v celkové výši 2,3 mld. EUR není možné zohlednit v údajích o provádění za rok 2010.

6.3.4    Finanční opravy nedokončené:

v milionech EUR
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010	Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010	Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010
Strukturální fondy a Fond soudržnosti (programy 1994–1999, 2000–2006 a 2007–2013)
EFRR	430	135	(212)	(156)	197
Fond soudržnosti	149	206	(21)	(72)	262
EFS	326	9	(42)	(10)	284
FNOR	2	—	(1)	0	0
Orientační sekce EZOZF	63	4	(33)	(31)	4
Celkem	971	354	(309)	(269)	747

Co se týká EFRR, řada postupů probíhajících v minulých letech byla v roce 2010 dokončena uplatněním finančních oprav nebo úpravou částek. Rok 2010 byl navíc charakterizován přechodem mezi dvěma programovými obdobími, uzavíráním postupů za období 2000–2006, což vedlo k poklesu nedokončených částek a zahájením nových postupů za období 2007–2013 (v této fázi jich je poněkud méně). Proto je výše finančních oprav nedokončených v tomto roce nižší než rok předtím.

Co se týká ESF, většina nových případů v hodnotě 9 milionů EUR se vztahuje k programovému období 2000–2006, protože všechny dotčené operační programy dospěly do své uzavírací fáze. Zpracování finančních oprav proběhne v procesu uzavírání. Polovina probíhajících postupů se nicméně týká programového období 2007–2013. Odhadem se jedná o 1 euro (prozatímní částka), jelikož je třeba teprve zjistit výši opravy.

Navíc k výše uvedenému číslu nahlásily členské státy 1 437 milionů EUR, které představují potenciální vrácené prostředky po odhalení neoprávněných žádostí o čerpání strukturálních fondů. Toto číslo vychází z formálních zpráv, které předložily členské státy v souladu s nařízením Komise č. 1681/94. Z informací poskytnutých členskými státy však nelze v jednotlivých případech pravděpodobnost zpětného získání prostředků přesně stanovit. Kromě toho existuje riziko překrývání s výše vykázanými údaji, což se těžko vyčísluje, protože členské státy nemusí ve svých zprávách rozlišovat mezi potenciálně vrácenými prostředky, které jsou výsledkem práce EU, a potenciálně vrácenými prostředky, které jsou výsledkem jejich vlastních kontrol.

6.3.5    Přerušení a pozastavení plateb

Co se týče EFRR, v roce 2010 bylo přijato 49 rozhodnutí o přerušení plateb v celkové výši 2 156 milionů EUR. Platby byl uvolněny ve 41 případech představujících hodnotu 2 057 milionů EUR. Ke konci roku byly stále přerušeny platby v 8 případech v hodnotě 99 milionů EUR.

Co se týče ESF, v roce 2010 bylo přijato 12 rozhodnutí o přerušení plateb v celkové výši 255 milionů EUR a všechny případy se týkaly programového období 2007–2013. Platby byl uvolněny ve 6 případech v hodnotě 94 milionů EUR. V 6 případech jsou platby stále přerušeny a jejich hodnota činí 161 milionů EUR.

Rozpis případů přerušení plateb podle členských států v roce 2010:

v milionech EUR
	EFRR	EFS	Celkem
Přerušení – uzavřené případy k 31.12.2010
Německo	175	—	175
Španělsko	1 477	74	1 552
Itálie	84	—	84
Lucembursko	—	1	1
Maďarsko	33	—	33
Portugalsko	103	—	103
Rumunsko	—	18	18
Spojené království	184	—	184
Uzavřené případy mezisoučet	2 057	94	2 151
Přerušení – neuzavřené případy k 31.12.2010
Belgie	—	3	3
Bulharsko	15	—	15
Německo	43	69	112
Itálie	—	72	72
Rakousko	—	17	17
Spojené království	41	—	41
Neuzavřené případy – mezisoučet	99	161	260
Celkem přerušené platby	2 156	255	2 411
Údaje v této tabulce zachycují stav k 15. únoru 2011

Kromě toho bylo v roce 2010 přijato 6 rozhodnutí o pozastavení plateb z ESF (Belgie, Španělsko a Francie) a do konce roku byly platby obnoveny jen pro Španělsko.

6.4   OSTATNÍ VRÁCENÉ ČÁSTKY

Tato položka se týká zpětného získávání částek neoprávněně vyplacených kvůli chybám nebo nesrovnalostem, které odhalila Komise, členské státy, Evropský účetní dvůr nebo úřad OLAF, a které se týkají té části rozpočtu, jež není plněna v režimu sdíleného řízení.

OSTATNÍ VRÁCENÉ PROSTŘEDKY POTVRZENÉ V R. 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Další typy řízení:
— vnější akce	137	81
— vnitřní politiky	188	202
Ostatní vrácené prostředky potvrzené – celkem	325	283

OSTATNÍ VRÁCENÉ PROSTŘEDKY PROVEDENÉ V R. 2010

v milionech EUR
	2010	2009
Další typy řízení:
— vnější akce	136	81
— vnitřní politiky	163	202
Ostatní vrácení prostředky provedené – celkem	299	283

6.5   VRACENÍ PROSTŘEDKŮ A FINANČNÍ OPRAVY PROVÁDĚNÉ ČLENSKÝMI STÁTY V PŘÍPADECH STRUKTURÁLNÍCH OPATŘENÍ NEBO POLITIKY SOUDRŽNOSTI

V oblasti politiky soudržnosti nejsou do účetního systému Komise zapisovány opravy prováděné členskými státy na základě jejich vlastních auditů nebo auditů provedených EU, jelikož členské státy mohou tyto částky znovu použít pro jiné způsobilé výdaje. Členské státy nicméně musí předkládat Komisi aktualizované informace o strhnutých výdajích a o ukončeném a probíhajícím vracení prostředků čerpaných ze strukturálních fondů, a to za jednotlivé roky i kumulativně za celé období 2000–2006 a za všechny čtyři fondy (EFRR, ESF, EZOZF a FNOR). Nemusí však uvádět zvlášť opravy vyplynuvší z práce EU. Z toho důvodu se finanční opravy provedené členskými státy nepřipočítávají k finančním opravám Komise.

Jelikož období 2000–2006 se nyní nachází ve fázi uzavírání, kdy se ke všem nesrovnalostem vyžaduje důkaz o odpočtu, členské státy nemusí předkládat Komisi samostatně informace o stržených částkách, vrácených prostředcích a nedokončených vrácených prostředcích za rok 2010. Tyto informace navíc nicméně došly v březnu 2011 od Řecka, Belgie, Maďarska, Portugalska a o meziregionálních programech. V tomto bodě jsou tyto informace zohledněny.

Na základě dosud obdržených údajů z hlediska příspěvku EU vykázaly členské státy celkem přibližně 5,1 mld. EUR kumulativních finančních oprav, které vyplynuly z jejich vnitrostátních auditů programů 2000–2006 (z toho stržené částky činí kolem 4 mld. EUR a vrácené prostředky přibližně 1,1 mld. EUR).

Audity na místě, které vykonalo GŘ pro regionální politiku podle akčního plánu z roku 2008 na audit vnitrostátních systémů členských států pro vracení prostředků týkajících se programového období 2000–2006, skončily v roce 2010 u šesti zbývajících členských států, a tím bylo pokryto všech 25 dotčených členských států (Bulharsko a Rumunsko neměly v období 2000–2006 povinnost podávat zprávy). Výsledky těchto auditů a auditů, které vykonal Účetní dvůr, byly zahrnuty do dvou posledních výročních zpráv a ukázaly, že orgány členských států obecně splňují požadavky, třebaže byly konstatovány významné nedostatky co do úplnosti údajů a systému na evidence a hlášení nesrovnalostí u některých programů 2000–2006 v Itálii, Španělsku, Francii a Nizozemsku. V menší míře byly nedostatky i v programech ve Spojeném království, Slovinsku, Finsku, Švédsku a Lotyšsku. I kdyby audity Komise zjistily v letech 2007–2010 zlepšení ve všech členských státech, Komise přesto zůstává při uzavírání obezřetná a požádala všechny orgány programů, aby podaly hlášení o návazných opatřeních (včetně finančních oprav), která učinily na vnitrostátní úrovni u všech evidovaných nesrovnalostí každého jednotlivého programu. Komise programy neuzavře, dokud nevyhodnotí tyto informace jako konzistentní a úplné.

Existuje riziko, že se nahlášené údaje o finančních opravách za období 2000–2006, jež vyplývají z práce institucí EU (audity Komise a Účetního dvora a šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)), budou překrývat se stejnými údaji, které na základě svých kontrol nahlásily členské státy. Je to dáno tím, že velkou část finančních oprav vyplynuvších z práce subjektů EU členské státy akceptují a provádějí, aniž by Komise vydávala formální rozhodnutí o vyřazení daných výdajů z výkazů výdajů těchto členských států. Vzhledem k tomu, že členské státy nejsou povinny rozlišovat mezi opravami plynoucími z práce subjektů EU a opravami vyplynuvšími z kontrol a auditů, jež provedly samy tyto členské státy ve sledovaném období 2000–2006 , nelze rozsah tohoto překryvu přesně vyčíslit. Ke skutečnému provedení členským státem navíc nemusí dojít v týž rok, kdy členský stát akceptuje finanční opravu. Možný překryv tudíž zůstává pouze odhadem. Srovnání údajů, které nahlásily členské státy za rok 2010, a částek oprav vyplynuvších z práce subjektů EU, kterou členské státy akceptovaly ve stejném roce, svědčí o tom, překryv nemůže být větší než 65 milionů EUR (2009: 465 milionů EUR).

V programovém období 2007–2013 vyplývá z právních předpisů pro členské státy požadavek, aby každoročně hlásily vrácené a stržené částky prostřednictvím IT systémů SFC 2007. Znamená to, že Komise dostává údaje elektronickou cestou přímo od členských států každý rok k 31. březnu. V pokynech pro členské státy navrhla Komise samostatně uvádět opravy vyplynuvší z práce subjektů EU, aby ve zprávách nedocházelo k překrývání údajů. Jak členské státy nahlásily Komisi k 31. březnu 2011, celková částka (podíl EU), kterou členské státy zpětně získaly od příjemců a strhly ze schválených výkazů výdajů předložených Komisi v roce 2010 (vrácené prostředky ve výši 35 milionů EUR), nebo které odečetly ze žádostí o platby v roce 2010 před skončením procesu vymáhání vrácených částek na vnitrostátní úrovni (stržené prostředky ve výši 189 milionů EUR), jakož i nedokončené vrácené prostředky (41 milionů EUR) činí na konci roku 2010 265 milionů EUR:

v milionech EUR
EU 27 2007-2013 (2)	Srážky vyplynuvší z práce čl. států	Srážky vyplynuvší z práce subjektů EU	Srážky celkem	Vrácené prostředky vyplynuvší z práce čl. států	Vrácené prostředky vyplynuvší z práce subjektů EU	Vrácené prostředky celkem	Nedokončené vrácené prostředky deklarované v r. 2010 celkem	Celkem deklarováno čl. státy
EFRR/FS  (3)	151	5	156	29	2	31	25	212
EFS	31	2	33	4	0	4	15	52
ERF	0	0	0	1	0	1	0	1
Celkem	183	7	189	34	2	35	41	265

Komise plánovala audit vrácených prostředků počínaje druhým pololetím roku 2011 s cílem přezkoumat u všech fondů systémy opravných mechanismů, které zavedly do života osvědčující orgány, a na vzorku programů a členských států vybraných na základě analýzy rizik posoudit, s jakou jistotou může Komise spoléhat na nahlášené údaje.

Vysvětlivka č. 6 –   Příloha 1: Finanční opravy a vrácení částek EZZF, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2010 celkem – rozpis podle členských států

v milionech EUR
Členský stát	Schválení finančních výkazů	Schválení souladu	Prohlášené nesrovnalosti	Celkem 2010	Celkem 2009
Belgie	0	—	4	4	15
Bulharsko	0	17	3	20	5
Česká republika	0	1	0	1	1
Dánsko	0	10	3	12	104
Německo	–1	16	12	28	17
Estonsko	—	—	0	0	0
Irsko	–1	0	7	7	4
Řecko	4	460	14	477	21
Španělsko	8	52	23	83	106
Francie	–1	39	28	67	111
Itálie	4	39	35	78	15
Kypr	—	1	0	1	0
Lotyšsko	0	—	0	0	0
Litva	0	0	2	2	4
Lucembursko	0	1	0	1	0
Maďarsko	0	8	1	8	22
Malta	0	—	0	0	0
Nizozemsko	–1	47	5	51	36
Rakousko	0	1	1	2	3
Polsko	0	50	2	52	13
Portugalsko	2	40	16	58	18
Rumunsko	11	38	6	55	14
Slovinsko	0	4	1	5	2
Slovensko	0	0	0	0	1
Finsko	0	2	1	2	2
Švédsko	0	3	2	5	2
Spojené království	8	194	11	213	109
Celkem rozhodnuto	33	1 022	178	1 233	625

Vysvětlivka č. 6 –   Příloha 2: Finanční opravy a vrácení částek EZZF provedené v roce 2010 celkem – rozpis podle členských států

v milionech EUR
Členský stát	Schválení finančních výkazů a nedodržení platebních lhůt	Schválení souladu	Nesrovnalosti deklarované členskými státy (vrácené EU)	Celkem 2010	Celkem 2009
Belgie	0	0	3	3	14
Bulharsko	0	—	5	6	1
Česká republika	0	0	1	1	0
Dánsko	0	10	3	12	105
Německo	–1	16	10	26	18
Estonsko	—	—	0	0	0
Irsko	–1	1	5	5	5
Řecko	4	136	10	150	196
Španělsko	8	92	30	130	59
Francie	–1	90	30	120	82
Itálie	4	5	23	33	177
Kypr	—	1	0	1	1
Lotyšsko	0	—	0	0	0
Litva	0	2	1	4	2
Lucembursko	0	1	0	1	0
Maďarsko	0	24	2	26	9
Malta	0	—	0	0	0
Nizozemsko	–1	46	5	51	9
Rakousko	0	3	1	3	1
Polsko	0	95	1	97	2
Portugalsko	2	4	18	24	7
Rumunsko	11	—	6	16	12
Slovinsko	0	—	1	1	2
Slovensko	0	0	1	1	0
Finsko	0	2	1	2	2
Švédsko	0	3	2	5	14
Spojené království	8	195	12	215	133
Celkem provedeno	33	728	172	934	851

Vysvětlivka č. 6 –   Příloha 3: Finanční opravy v oblasti strukturálních opatření potvrzených v roce 2010 celkem - Rozpis podle členských států

v milionech EUR
Členský stát	Kumulativně ke konci roku 2009	Finanční opravy potvrzené v roce 2010						Kumulativně ke konci roku 2010
		EFRR	FS	EFS	FNOR	Orientační sekce EZOZF	Celkem za rok 2010
1994-1999	2 516	125	0	4	3	3	136	2 652
Belgie	5	—	—	—	—	—	0	5
Dánsko	3	—	—	—	—	—	0	3
Německo	339	0	—	—	0	1	1	340
Irsko	42	—	—	—	—	—	0	42
Řecko	526	1	0	—	—	0	2	528
Španělsko	548	116	0	0	—	1	117	664
Francie	84	—	—	4	—	0	4	88
Itálie	505	0	—	—	—	0	0	505
Lucembursko	5	—	—	—	—	—	0	5
Nizozemsko	177	—	—	—	—	—	0	177
Rakousko	2	—	—	—	—	—	0	2
Portugalsko	137	2	—	—	1	1	4	141
Finsko	1	—	—	—	—	—	0	1
Švédsko	1	—	—	—	—	—	0	1
Spojené království	131	6	—	—	1	0	7	138
INTERREG	10	0	—	—	—	—	0	10
2000-2006	5 178	368	258	43	89	30	788	5 965
Belgie	10	0	—	—	—	—	0	10
Bulharsko	2	—	18	—	—	—	18	21
Česká republika	0	4	7	—	—	—	11	11
Dánsko	0	—	—	—	—	—	0	0
Německo	12	0	—	0	0	—	1	13
Estonsko	0	0	—	0	—	—	0	0
Irsko	42	2	1	—	—	—	2	44
Řecko	920	40	0	0	—	—	40	961
Španělsko	2 503	170	104	2	87	—	363	2 865
Francie	261	16	—	0	—	9	26	287
Itálie	825	97	—	4	1	2	105	930
Kypr	—	—	—	—	—	—	0	0
Lotyšsko	4	—	1	—	0	—	1	4
Litva	2	—	0	—	—	—	0	2
Lucembursko	2	—	—	—	—	—	0	2
Maďarsko	52	0	—	—	—	—	0	52
Malta	—	—	—	—	—	—	0	0
Nizozemsko	2	—	—	—	—	—	0	2
Rakousko	—	—	—	—	—	—	0	0
Polsko	134	0	111	1	0	—	112	246
Portugalsko	126	0	13	0	—	18	31	157
Rumunsko	10	—	2	—	—	—	2	12
Slovinsko	2	—	—	—	—	—	0	2
Slovensko	39	0	2	—	—	—	2	41
Finsko	0	—	—	—	0	—	0	1
Švédsko	11	0	—	—	—	—	0	11
Spojené království	217	29	—	36	—	1	65	283
INTERREG	1	9	—	—	—	—	9	10
2007-2013	0	1	0	1	0	—	2	2
Belgie	—	—	—	—	—	—	—	—
Bulharsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Česká republika	—	—	—	—	—	—	—	—
Dánsko	—	—	—	0	—	—	0	0
Německo	—	—	—	—	—	—	—	—
Estonsko	—	0	—	—	—	—	0	0
Irsko	—	—	—	0	—	—	0	0
Řecko	—	—	—	—	—	—	—	—
Španělsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Francie	—	—	—	0	—	—	0	0
Itálie	—	—	—	—	—	—	—	—
Kypr	—	—	—	—	—	—	—	—
Lotyšsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Litva	—	—	—	—	—	—	—	—
Lucembursko	—	—	—	0	—	—	0	0
Maďarsko	—	0	—	1	—	—	1	1
Malta	—	—	—	—	—	—	—	—
Nizozemsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Rakousko	—	—	—	—	—	—	—	—
Polsko	—	0	—	0	—	—	0	0
Portugalsko	—	0	—	0	—	—	1	1
Rumunsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Slovinsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Slovensko	—	—	—	—	—	—	—	—
Finsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Švédsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Spojené království	—	—	—	—	—	—	—	—
INTERREG	—	—	—	—	—	—	—	—
Celkem potvrzeno	7 694	494	258	49	91	33	925	8 619

Vysvětlivka č. 6 –   Příloha 4: Finanční opravy provedené v roce 2010 celkem: strukturální opatření – Rozpis podle členských států

v milionech EUR
Členský stát	Kumulativně ke konci roku 2009	Finanční opravy provedené v r. 2010						Kumulativně ke konci roku 2010
		EFRR	FS	EFS	FNOR	Orientační sekce EZOZF	Celkem Rok 2010
1994-1999	2 144	462	4	5	3	3	476	2 621
Belgie	6	—	—	—	—	—	—	6
Dánsko	4	—	—	—	—	—	—	4
Německo	300	37	—	—	0	1	38	338
Irsko	40	—	—	—	—	—	—	40
Řecko	521	1	3	—	—	0	4	525
Španělsko	293	363	1	0	—	1	365	658
Francie	85	—	—	4	—	0	4	89
Itálie	483	21	—	—	—	—	21	504
Lucembursko	4	—	—	1	—	—	1	5
Nizozemsko	177	—	—	—	—	—	—	177
Rakousko	2	—	—	—	—	—	—	2
Portugalsko	118	20	—	—	1	1	23	141
Finsko	1	0	—	—	—	—	0	1
Švédsko	1	—	—	—	—	—	—	1
Spojené království	108	11	—	—	1	0	13	120
INTERREG	2	7	—	—	—	—	7	9
2000-2006	3 222	80	18	36	87	38	259	3 480
Belgie	8	—	—	0	—	—	0	8
Bulharsko	2	—	—	—	—	—	—	2
Česká republika	0	—	—	—	—	—	—	0
Dánsko	0	—	—	—	—	—	—	0
Německo	10	0	—	—	—	—	0	10
Estonsko	0	—	—	0	—	—	0	0
Irsko	26	—	—	—	—	—	—	26
Řecko	904	—	—	—	—	—	—	904
Španělsko	940	—	16	0	87	8	111	1 051
Francie	239	—	—	—	—	9	9	248
Itálie	686	79	—	0	—	2	82	768
Kypr	0	—	—	—	—	—	—	0
Lotyšsko	3	—	1	—	—	—	1	4
Litva	1	—	0	—	—	—	0	1
Lucembursko	2	—	—	—	—	—	—	2
Maďarsko	41	—	—	—	—	—	—	41
Malta	0	—	—	—	—	—	—	0
Nizozemsko	0	—	—	—	—	1	1	1
Rakousko	0	—	—	—	—	—	—	0
Polsko	90	—	—	—	—	—	—	90
Portugalsko	95	—	1	—	—	18	18	113
Rumunsko	8	—	0	—	—	—	0	8
Slovinsko	2	—	—	—	—	—	—	2
Slovensko	1	—	—	—	—	—	—	1
Finsko	0	—	—	—	—	—	—	0
Švédsko	11	—	—	—	—	—	—	11
Spojené království	151	—	—	36	—	1	37	188
INTERREG	0	0	—	—	—	—	0	0
2007-2013	0	1	0	1	0	—	2	2
Belgie	—	—	—	—	—	—	—	—
Bulharsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Česká republika	—	—	—	—	—	—	—	—
Dánsko	—	—	—	0	—	—	0	0
Německo	—	—	—	—	—	—	—	—
Estonsko	—	0	—	—	—	—	0	0
Irsko	—	—	—	0	—	—	0	0
Řecko	—	—	—	—	—	—	—	—
Španělsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Francie	—	—	—	0	—	—	0	0
Itálie	—	—	—	—	—	—	—	—
Kypr	—	—	—	—	—	—	—	—
Lotyšsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Litva	—	—	—	—	—	—	—	—
Lucembursko	—	—	—	—	—	—	—	—
Maďarsko	—	—	—	1	—	—	1	1
Malta	—	—	—	—	—	—	—	—
Nizozemsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Rakousko	—	—	—	—	—	—	—	—
Polsko	—	0	—	—	—	—	0	0
Portugalsko	—	0	—	0	—	—	1	1
Rumunsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Slovinsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Slovensko	—	—	—	—	—	—	—	—
Finsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Švédsko	—	—	—	—	—	—	—	—
Spojené království	—	—	—	—	—	—	—	—
INTERREG	—	—	—	—	—	—	—	—
Celkem provedeno	5 366	542	21	42	90	41	737	6 102

7.   ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující informace o řízení finančních rizik Evropské unie (EU) se týkají:

—	pokladních operací prováděných Evropskou komisí při plnění rozpočtu EU;

—	úvěrových a výpůjčních činností prováděných Evropskou komisí formou makroekonomické pomoci (MFA), opatření na pomoc platebním bilancím (BOP) a opatření Euratomu;

—	opatření Záručního fondu pro vnější vztahy a

—	úvěrů a výpůjček, stejně tak jako operací v oblasti pokladní správy prováděných Evropskou unií prostřednictvím Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci).

7.1   POSTUPY V OBLASTI ŘÍZENÍ RIZIK

7.1.1    Pokladní operace

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady č. 1150/2000 (ve znění nařízení Rady č. 2028/2004 a č. 105/2009) a ve finančním nařízení (nařízení Rady č. 1605/2002 ve znění nařízení Rady č. 1995/2006, č. 1525/2007 a Česká republika. 1081/2010) a jeho prováděcích pravidlech (nařízení Komise č. 2342/2002 ve znění nařízení Komise č. 1261/2005, č. 1248/2006 a č. 478/2007).

Vzhledem k výše uvedeným nařízením platí následující hlavní zásady:

—	Vlastní zdroje jsou členskými státy hrazeny na účty otevřené za tímto účelem jménem Komise u státní pokladny nebo orgánu jmenovaného každým členským státem. Komise může z těchto výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb.

—	Vlastní zdroje hradí členské státy v jejich vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR.

—	Na bankovních účtech otevřených jménem Komise není povoleno přečerpání.

—	Prostředky na účtech vedených v jiných měnách než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách nebo se pravidelně převádějí na EUR.

Vedle účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i komerčních bank otevřeny další účty za účelem provádění plateb a přijímání jiných prostředků, než jsou příspěvky členských států do rozpočtu.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou závislé na moderních informačních systémech. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení povinností, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací Komise se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit provozní a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Upravují různé oblasti práce (například: Provádění plateb a správu hotovosti, prognózy peněžních toků, nepřerušovaný chod organizace atd.) a pravidelně se kontroluje soulad s předepsanými pokyny a postupy. GŘ BUDGET a GŘ ECFIN navíc konají porady, na nichž projednávají a dělí se o informace o řízení rizik a osvědčených postupech.

BUFI – dočasně vybrané pokuty

Od roku 2010 jsou dočasně vybrané pokuty investovány do zvlášť k tomu vytvořenému fondu BUFI, který spravuje GŘ ECFIN. Pokuty obdržené do roku 2010 zůstávají na zvláštních bankovních účtech. Správou aktiv se u dočasně vybraných pokut zabývá Komise v souladu s vnitřními pokyny a pokyny ke správě aktiv, které jsou součástí meziútvarové dohody o poskytování služeb (SLA) podepsanou v prosinci 2009 mezi GŘ BUDG a GŘ ECFIN. Příslušné provozní jednotky se řídí vlastními procesními manuály, které upravují postup v oblasti správy pokladny. Finanční a provozní rizika jsou identifikována a hodnocena a pravidelně se prověřuje dodržování vnitřních pokynů a postupů.

Cílem správy aktiv je investovat pokuty uhrazené Komisi tak, aby:

a)	bylo zajištěno, že prostředky budou snadno přístupné, když to bude zapotřebí, a přitom

b)	usilovat o takový výnos, který se za normálních okolností bude rovnat výnosu z orientačního BUFI mínus náklady.

Investice jsou v zásadě omezeny na tyto kategorie: termínované vklady u centrálních bank zemí eurozóny, státních dluhových agentur států eurozóny, plně státních nebo státem zaručených bank nebo u nadnárodních ústavů; dluhopisy, směnky a vkladové certifikáty vydávané státními subjekty, z nichž vzniká přímá expozice státu eurozóny nebo vydávané nadnárodními ústavy.

7.1.2    Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Úvěrové a výpůjční operace, jakož i související správu pokladny, vykonává EU v souladu s případnými příslušnými rozhodnutími Rady vnitřními směrnicemi. Příslušné provozní jednotky se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti výpůjček, úvěrů a správy pokladny. Finanční a provozní rizika jsou identifikována a hodnocena, dodržování vnitřních směrnic a postupů je předmětem pravidelných kontrol. Obecně platí, že kolísání úrokových sazeb či směnných kurzů není ničím kompenzováno ("hedging"), neboť úvěrové operace jsou financovány z výpůjček ("back-to-back"), které tak negenerují otevřené úrokové ani měnové pozice.

7.1.3    Záruční fond

Pravidla a zásady správy aktiv Záručního fondu (viz vysvětlivka 2.3.3) jsou stanoveny v úmluvě mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996, 8. května 2002, 25. února 2008 a 9.listopadu 2010. Záruční fond pracuje jen s euroměnou. Investuje výlučně jen v této měně, aby zamezil jakémukoli devizovému riziku. Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost nutno věnovat snižování rizik a zajišťovat, aby se spravovaná aktiva dala prodat nebo převést bez významnějšího prodlení při zohlednění pokrývaných závazků.

7.1.4    ESUO v likvidaci

Evropská komise řídí likvidaci závazků ESUO. Pro ESUO v likvidaci se nepředpokládají žádné nové úvěry ani odpovídající financování. Nové výpůjčky ESUO se omezují na refinancování s cílem snížit finanční náklady. Pokud jde o pokladní operace, jsou uplatňovány zásady obezřetného hospodaření s cílem omezovat finanční rizika.

7.2   TRŽNÍ RIZIKA

Tržní riziko znamená riziko, že reálná hodnota budoucích peněžních toků finančního nástroje se bude měnit kvůli změnám tržních cen. Tržní riziko s sebou nese nejen potenciální ztrátu, ale i potenciální zisk. Obnáší měnové riziko, riziko úrokových sazeb a jiné cenové riziko. EU nemá jiné významné cenové riziko.

7.2.1    Měnové riziko

Měnové riziko znamená riziko, že operace EU nebo hodnota jejích investic bude ovlivněna změnami směnných kurzů. Toto riziko vy plývá ze změny kurzu jedné měny vůči jiné měně.

7.2.1.1   Pokladní operace

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů v souladu s nařízením o vlastních zdrojích. Na EUR se převádějí, když jsou zapotřebí pro platby. Výše zmíněné nařízení upravuje postupy pro správu těchto prostředků. V omezeném počtu případů se tyto prostředky používají přímo pro platby ve stejné měně.

Komise má u komerčních bank otevřenu řadu účtů v měnách zemí EU jiných než euro, amerických dolarech a švýcarských francích, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány v závislosti na výši plateb, jež se mají uskutečnit, a v důsledku toho jejich zůstatky nepředstavují expozici vůči měnovému riziku.

Když jsou v měnách jiných než eurech přijaty na účty různé příjmy (jiné než vlastní zdroje), jsou buď převedeny na účty Komise vedené ve stejné měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou převedeny na eura a převedeny na účty vedené v EUR. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než v eurech se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi a v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.

BUFI – dočasně vybrané pokuty

Jelikož všechny podmíněně uhrazené pokuty jsou ukládány a hrazeny v EUR, kurzové riziko nevzniká.

7.2.1.2   Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Většina finančních aktiv a pasiv je v euroměně, takže v těchto případech není EU vystavena kurzovému riziku. EU však poskytuje úvěry v USD z finančního nástroje Euratom, které jsou financovány výpůjčkami v USD ve stejné výši (operace "back-to-back"). Pokud jde o Euratom, k rozvahovému dni nebyla EU vystavena kurzovému riziku.

7.2.1.3   Záruční fond

Finanční aktiva jsou v euroměně, takže měnové riziko nevzniká.

7.2.1.4   ESUO v likvidaci

ESUO v likvidaci má malou čistou míru kurzového rizika ve výši ekvivalentní 1,43 mil. EUR, které vyplývá z úvěrů na bydlení ve výši ekvivalentní 1,39 mil. EUR a ze salda na běžném účtu ve výši ekvivalentní 0,04 mil. EUR.

7.2.2    Úrokové riziko

Úrokové riziko je možnost, že se hodnota cenného papíru, zvláště dluhopisu, sníží v důsledku zvýšení úrokových sazeb. Obecně platí, že vyšší úrokové sazby vedou k nižším cenám dluhopisů s fixní sazbou a naopak.

7.2.2.1   Pokladní operace

Pokladna Komise si nepůjčuje peníze; v důsledku toho není vystavena úrokovému riziku. Vydělává však úroky ze zůstatků na různých bankovních účtech. Komise proto zavedla opatření k zajištění toho, aby se do nabíhajících úroků pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich výkyvy.

Účty otevřené u pokladních správ členských států nebo u jejich národních centrálních bank, kde se přijímají vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. U všech ostatních účtů u národních centrálních bank závisí úročení na konkrétních podmínkách nabídnutých danou bankou. Používané úrokové sazby jsou variabilní a jsou upravovány v závislosti na výkyvech trhu.

Zůstatky do druhého dne na účtech u komerčních bank vynášejí úroky každý den. Tyto úroky vycházejí z proměnlivých tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná). U většiny účtů se úrok počítá od sazby EONIA (Euro over night index average) a upravuje se tak, aby odrážel výkyvy této sazby. U některých jiných účtů se úrok počítá od mezní sazby ECB, která platí pro její hlavní refinanční operace. V důsledku toho nevzniká riziko, že Komise vydělá úroky v nižších než tržních sazbách.

BUFI – dočasně vybrané pokuty

V portfoliu BUFI nejsou dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou. Na dluhopisy s nulovým kuponem připadalo k datu rozvahy 69 % portfolia dluhopisů.

7.2.2.2   Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Výpůjčky a úvěry s proměnlivými úrokovými sazbami

V důsledku charakteru svých úvěrů a výpůjček má EU významná úročená aktiva a pasiva. Výpůjčky pro MFA a Euratom s proměnlivými sazbami vystavují EU riziku úrokových sazeb. Rizika úrokových sazeb, která vyplývají z výpůjček, jsou však vyrovnána půjčkami s rovnocennými podmínkami (tzv. "back-to-back"). K rozvahovému dni má EU úvěry (vyjádřené v nominálních částkách) s variabilními sazbami ve výši 0,86 miliardy EUR (2009: 0,96 miliardy EUR), přičemž každých šest měsíců dochází k jejich přecenění.

Výpůjčky a úvěry s fixními úrokovými sazbami

EU má v roce 2010 také úvěry s fixními sazbami pro MFA a Euratom v celkové výši 110 milionů EUR (2009: 110 milionů EUR) a s konečnou splatností jeden rok až pět let (25 milionů EUR) a nad pět let (85 milionů EUR). Významnější však je, že EU má v roce 2010 deset úvěrů s fixními sazbami v rámci finančního nástroje BOP v celkové výši 12,05 miliardy EUR (2009: 9,2 miliardy EUR) a s konečnou splatností do jednoho roku (2 mld. EUR), jeden rok až pět let (5,7 mld. EUR) a nad pět let (4,35 mld. EUR).

7.2.2.3   Záruční fond

Na dluhové cenné papíry v rámci Záručního fondu vydané s proměnlivými úrokovými sazbami má vliv volatilita těchto sazeb, zatímco dluhové cenné papíry s fixními sazbami nesou riziko spojené s jejich reálnou hodnotou. K rozvahovému dni tvoří dluhopisy s pevnou sazbou přibližně 93 % investičního portfolia (2009: 97%).

7.2.2.4   ESUO v likvidaci

ESUO v likvidaci je, vzhledem k povaze jeho činnosti, vystaveno riziku úrokových sazeb. Úroková rizika plynoucí z výpůjček jsou obecně kompenzována úvěry s rovnocennými podmínkami a lhůtami. Co se týče operací v oblasti správy aktiv, dluhopisy s fixní sazbou představují přibližně 92 % portfolia cenných papírů k rozvahovému dni (2009: 97 %).

7.3   ÚVĚROVÉ RIZIKO

Úvěrové riziko znamená riziko ztráty způsobené nesplácením úvěru nebo jiné úvěrové linky (jistiny nebo úroků nebo obojího) ze strany dlužníka nebo jiným neplněním smluvních závazků. K případům neplnění patří opožděné splácení, restrukturalizace splátek a insolventnost dlužníka.

7.3.1    Pokladní operace

Většina pokladních zdrojů Komise je v souladu s nařízením Rady č. 1150/2000 vedena na účtech vlastních zdrojů, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků. Všechny tyto účty jsou vedeny u pokladen nebo národních centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany), jelikož riziku jsou vystaveny členské státy. Pokud jde o tu část pokladních zdrojů Komise, která je udržována u komerčních bank za účelem pokrytí plateb, doplňování těchto účtů je nařízeno provádět tak, aby tam byly prostředky právě včas, o což se automaticky stará systém pro správu pokladní hotovosti. Na každém účtu se udržuje minimální úroveň peněžních prostředků, která je úměrná průměrné výši denních plateb prováděných z daného účtu. V důsledku toho jsou částky, které jsou na těchto účtech ponechány přes noc, na nízké úrovni (celkově v průměru mezi 20 miliony EUR a 100 miliony EUR, které jsou rozloženy na více než 20 účtech) a Komise je tak vystavena nízkému riziku. Na tyto částky je třeba pohlížet s ohledem na celkové pokladní zůstatky, které kolísají mezi 1 miliardou EUR a 35 miliardami EUR, přičemž celková výše plateb uskutečněných v roce 2010 činila 120 mld. EUR.

Navíc jsou v zájmu další minimalizace rizika protistrany (jemuž je Komise vystavena) uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank:

—	Všechny komerční banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating Moody’s P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních a řádně odůvodněných okolností může být akceptován rating nižší.

—	U komerčních bank, které byly konkrétně vybrány pro vklady dočasně vybraných pokut (vázané peníze), je obvykle vyžadován minimálně dlouhodobý rating AA od S&P nebo jemu rovnocenný a pokud bankám v této skupině hrozí horší rating, jsou uplatňována zvláštní opatření.

—

Během roku 2009 zavedly pokladní útvary Komise do praxe alternativní systém pro správu prozatímně uhrazených pokut s konkrétním cílem dále snížit riziko v této oblasti. V návaznosti na rozhodnutí Komise K(2009) 4264 jsou pokuty uložené od 1. ledna 2010 nyní spravovány podle nového systému a už se nebudou ukládat u komerčních bank.

—

Zálohové účty jsou vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení rizikové expozice jsou zůstatky na těchto účtech udržovány na nejnižší možné úrovni (se zohledněním operativních potřeb). Jsou pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

—	Úvěrové ratingy komerčních bank, u nichž má Komise účty, jsou přezkoumávány nejméně jednou měsíčně a v případě potřeby i častěji. V souvislosti s finanční krizí byla přijata intenzivnější opatření na sledování situace, která platila po celý rok 2010.

BUFI – dočasně vybrané pokuty

U investic z dočasně vybraných pokut podstupujeme úvěrové riziko, tzn. nebezpečí, že protistrana nebude schopna splatit dlužnou částku v plné výši, až nastane její splatnost. Nejvyšší koncentrace expozice existuje vůči Francii a Německu, protože tyto země představují 69 % resp. 25 % celkového objemu portfolia.

Hlavní investiční limity jsou stanoveny vůči referenčním zemím (v současnosti to jsou Francie a Německo s ratingem AAA/Aaa): až do výše 100 % portfolia. U jiných povolených emitentů se vyžaduje minimální rating Aa2 (Moody's nebo ekvivalentní): až do výše 25 % portfolia.

7.3.2    Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Expozice vůči úvěrovému riziku je (v případě Euratomu) ošetřena především získáním státních záruk, potom prostřednictvím Záručního fondu (MFA a Euratom) a nakonec prostřednictvím rozpočtu EU (BOP a pokud by ostatní opatření nestačila, MFA a Euratom). Předpisy o vlastních zdrojích platné v roce 2010 stanovily strop pro zdroj z HND na 1,23 % HND členských států, ale ve skutečnosti bylo k pokrytí prostředků na platby použito v roce 2010 jen 1,12 %. To znamená, že k 31. prosinci 2010 byla k dispozici marže 0,11 % k pokrytí této záruky. Záruční fond pro vnější vztahy byl zřízen v roce 1994 k zajištění rizika neplnění spojeného s výpůjčkami, z nichž jsou financovány úvěry státům, které nejsou členy Evropské unie. Úvěrové riziko je ve všech případech oslabováno možností čerpat z rozpočtu EU v případě, že by dlužník nebyl schopen uhradit dlužné částky v plném rozsahu. Za tímto účelem je EU oprávněna vyzvat všechny členské státy, aby zajistily splnění právního závazku EU vůči jejím věřitelům.

Hlavními příjemci těchto úvěrů jsou Maďarsko, Rumunsko a Lotyšsko. Na tyto země připadá přibližně 42 %, 30 %, resp. 22 % z celkového objemu úvěrů. Při pokladních operacích se musí postupovat podle pokynů o výběru protistran. Podle nich může provozní jednotka uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

7.3.3    Záruční fond

V souladu s dohodou mezi EU a EIB o řízení Záručního fondu by měly mít veškeré mezibankovní investice minimální rating nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentní. K 31. prosinci 2010 byly všechny investice (124 milionů EUR) uskutečněny s takovými protistranami (2009: 153 milionů EUR). Ke dni 31. prosince 2010 investoval fond do pěti krátkodobých finančních nástrojů a veškeré investice (69 milionů EUR) byly realizovány s protistranami s ratingem nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentním. Všechny cenné papíry v portfoliu realizovatelných splňují požadavky z pokynů pro jejich správu.

7.3.4    ESUO v likvidaci

Úvěrové riziko je řízeno prostřednictvím pravidelných analýz schopnosti dlužníků splácet jistinu a úroky. Řízení úvěrového rizika dále slouží kolaterály (zajištění) a záruky poskytované státy, podniky či jednotlivci. 68 % celkové výše nevypořádaných úvěrů je kryto zárukami od některého členského státu nebo rovnocenným subjektem (např. veřejnoprávními organizacemi). Celkem 11 % nesplacených úvěrů bylo poskytnuto bankám nebo na ně banky poskytly záruky. Při pokladních operacích se musí postupovat podle pokynů o výběru protistran. Provozní jednotka smí uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

7.4   RIZIKO LIKVIDITY

Jedná se o riziko, které vyplývá z obtížného prodeje aktiva, například riziko, že daný cenný papír nebo aktivum nelze na trhu dost rychle prodat a tím předejít ztrátě nebo splnit nějaký závazek.

7.4.1    Pokladní operace

Rozpočtové zásady EU zajišťují, že celkové peněžní zdroje za rok vždy postačují pro uskutečnění všech plateb. Součet příspěvků členských států se vlastně rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států ovšem docházejí ve dvanácti měsíčních splátkách po celý rok, zatímco platby mají určitý sezónní charakter. Aby se zajistilo, že pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, používají se postupy ohledně pravidelného předpovídání hotovostních potřeb a v případě potřeby a za jistých podmínek lze od členských států vyžádat vlastní zdroje i předem. Kromě výše uvedeného automatizované nástroje pro správu hotovosti v podmínkách každodenních pokladních operací Komise zajišťují, že na každém bankovním účtu Komise je každý den k dispozici dostatečná likvidita.

7.4.2    Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Riziko likvidity, které vyplývá z výpůjček, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace "back-to-back"). Pokud jde o makrofinanční pomoc (MFA) a Euratom, záruční fond slouží jako rezerva likvidity (neboli záchranná síť) pro případ, že dlužníci neplatí nebo platí opožděně. Co se týče platební bilance (BOP), nařízení Rady č. 431/2009 stanoví postup, který dává dostatečný čas k uvolnění prostředků z rozpočtu EU.

7.4.3    Záruční fond

Fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být dostatečně likvidní a mobilizovatelná ve vztahu k příslušným závazkům. Fond musí udržovat minimálně 100 milionů EUR v portfoliu se splatností do 12 měsíců a tato částka má být investována do nástrojů peněžního trhu. K 31. prosinci 2010 dosahovaly tyto investice 192 milionů EUR. Minimálně 20 % z nominální hodnoty fondu musí sestávat z nástrojů peněžního trhu, dluhopisů s fixní sazbou a zbytkovou splatností nejvíc jeden rok a z dluhopisů s pohyblivou sazbou. K 31. prosinci 2010 činil tento podíl 32 %.

7.4.4    ESUO v likvidaci

Riziko likvidity, které vyplývá z výpůjček, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace "back-to-back"). Co se týče správy aktiv a pasiv ESUO v likvidaci, Komise řídí požadavky na likviditu na základě prognóz čerpání, jež získává z konzultací svých příslušných útvarů.

8.   ZVEŘEJNĚNÍ ÚDAJŮ O SPŘÍZENÝCH STRANÁCH

8.1   SPŘÍZNĚNÉ STRANY

Spřízněnými stranami EU jsou její konsolidované účetní jednotky a klíčový řídící personál těchto subjektů (viz níže). Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžných operací EU a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích. Seznam těchto konsolidovaných účetních jednotek je ve vysvětlivce č. 10.

8.2   FINANČNÍ NÁROKY KLÍČOVÝCH VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ

Za účelem poskytnutí informací o transakcích spřízněných stran týkajících se klíčového vedení Evropské komise jsou zde tyto osoby uvedeny v pěti kategoriích:

kategorie 1: předsedové Evropské rady, Komise a Soudního dvora

kategorie 2: místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní místopředsedové Komise

kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, předseda a členové Evropského soudu pro veřejnou službu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů

kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora

kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže – další informace lze získat v Úředním věstníku Evropské unie (L 187, 8.8.1967, naposledy pozměněné nařízením Rady (ES, Euratom) č. 202/2005 ze dne 18.1.2005 (L 33, 5.2.2005) a L 268, 20.10.1977 naposledy pozměněné nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1293/2004 ze dne 30.4.2004 (L 243 15.7.2004)). Další informace jsou k dispozici také ve služebním řádu zveřejněném na internetových stránkách Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Klíčový řídící personál nedostal od EU žádné preferenční úvěry.

Finanční nároky členů vrcholového vedení

EUR
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	25 351,76	22 963,55 – 23 882,09	18 370,84 – 20 667,20	19 840,51 – 21 126,47	11 681,17 – 18 370,84
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu / za práci v zahraničí	15 %	15 %	15 %	15 %	16 %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52	2 % + 170,52
Příspěvek na vyživované dítě	372,61	372,61	372,61	372,61	372,61
Příplatek na předškolní vzdělávání	91,02	91,02	91,02	91,02	91,02
Příplatek na vzdělání nebo	252,81	252,81	252,81	252,81	252,81
Příplatek na vzdělání mimo místa pracoviště	505,39	505,39	505,39	505,39	505,39
Příplatek pro předsedajícího soudce	Nepoužije se	Nepoužije se	500 - 810.74	Nepoužije se	Nepoužije se
Příspěvek na reprezentaci	1 418,07	0 - 911.38	500 - 607.71	Nepoužije se	Nepoužije se
Roční cestovní náklady	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Ano
Přeložení do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (4)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (4)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez ok	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %
Výdaje na reprezentaci	propláceny	propláceny	propláceny	Nepoužije se	Nepoužije se
Při nástupu do úřadu:
Výdaje za zařízení	50 703,52	45 927,10 – 47 764,18	36 741,68 – 41 334,40	39 681,02 – 42 252,94	propláceny
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Při odchodu z úřadu:
Výlohy na přesídlení	25 351,76	22 963,55 – 23 882,09	18 370,84 – 20 667,20	19 840,51 – 21 126,47	propláceny
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Přechod (% z platu ) (5)	40 % - 65 %	40 % - 65 %	40 % - 65 %	40 % - 65 %	Nepoužije se
Nemocenské pojištění	hrazeno	hrazeno	hrazeno	hrazeno	nepovinné
Důchod (% z hrubého platu)	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %	Max. 70 %
Srážky:
Daň Unie	8 % - 45 %	8 % - 45 %	8 % - 45 %	8 % - 45 %	8 % - 45 %
Nemocenské pojištění (% z platu)	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %
Zvláštní odvody z platu	5,07 %	5,07 %	5,07 %	5,07 %	5,07 %
Srážka na důchod	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	Nepoužije se	11,3 %
Počet osob k 31.12.2010	3	7	91	27	89

9.   UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Vyjma níže uvedených informací se ke dni předání této účetní závěrky účetní Komise nedozvěděl o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani mu takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční závěrka a příloha k ní byly sestaveny pomocí nejnovějších dostupných údajů, které se promítají do uvedených informací.

Úvěrové operace pro platební bilance (BOP)

V březnu 2011 bylo z facility BOP čerpáno dalších 1,2 mld. EUR pro Rumunsko se splatností v dubnu 2018 a v červnu 2011 bylo vyplaceno posledních 150 milionů EUR. V únoru 2011 požádalo Rumunsko o návazný preventivní program finanční pomoci ze systému pro platební balance, aby podpořilo nastartování hospodářského růstu. Dne 12. května 2011 rozhodla Rada poskytnout preventivní pomoc EU pro platební bilanci Rumunska do výše 1,4 mld. EUR (rozhodnutí Rady 2011/288/EU). Rumunsko v současnosti nemá v úmyslu požádat o vyplácení splátek z programu preventivní finanční pomoci, jelikož by o to požádalo jen v případě nepředvídaného výrazného zhoršení hospodářské a/nebo finanční situace v důsledku působení činitelů, na které rumunské orgány nemají žádný vliv, a které by vedly ke vzniku akutní finanční nerovnováhy. Pokud by byla finanční pomoc aktivována, byla by poskytnuta ve formě úvěru s maximální splatností sedm let. V následující tabulce je splátkový kalendář 13,4 mld. EUR vyčerpaných ke dni vydání účetní závěrky.

Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)

Dne 11. května 2010 přijala Rada Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM) k zachování finanční stability v Evropě (nařízení rady (EU) č. 407/2010). Tento mechanismus je založen na čl. 122 odst. 2 Smlouvy, jenž umožňuje poskytnout finanční pomoc Unie členskému státu, u něhož z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky zaručené rozpočtem EU. V případě aktivace by si Komise půjčila prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí jménem EU a poté by tyto prostředky půjčila přijímajícímu členskému státu. Podle závěrů Rady ECOFIN z 9. května 2010 je celkový strop mechanismu omezen na 60 miliard EUR, avšak právní limit je stanoven v čl. 2 odst. 2 nařízení Rady, podle něhož je dlužná částka omezena rozpětím dostupným v rámci stropů vlastních zdrojů.

Dne 21. listopadu 2010 požádalo o finanční pomoc na základě výše zmíněného nařízení Irsko. Prováděcí rozhodnutí Rady (2011/77/EU) ze dne 7. prosince 2010 vyslovilo souhlas s poskytnutím půjčky Irsku ve výši maximálně 22,5 mld. EUR s průměrnou splatností maximálně 7½ roku. Úvěr bude k dispozici maximálně ve 13 splátkách. První tranše první splátky ve výši 5 mld. EUR byla vyplacena Irsku dne 12. ledna 2011 s konečnou splatností v prosinci 2015. Druhá tranše první splátky ve výši 3,4 mld. EUR byla vyplacena Irsku dne 24. března 2011 s konečnou splatností v dubnu 2018. Druhá splátka ve výši 3 mld. EUR s termínem splatnosti v červnu 2021 byla vyplacena dne 31. května 2011.

Dne 7. dubna 2011 požádalo o finanční pomoc z mechanismu EFSM také Portugalsko a tak Rada dne 17. května 2011 vyslovila souhlas s poskytnutím půjčky ve výši maximálně 26 miliard EUR s maximální průměrnou splatností 7,5 roku (viz prováděcí rozhodnutí Rady (2011/344/EU)). Půjčka bude k dispozici po dobu tří let nejvýše ve 14 splátkách. První tranše první splátky ve výši 1,75 mld. EUR byla čerpána dne 31. května 2011 s termínem splatnosti v červnu 2021. Dne 1. června 2011 byla čerpána druhá tranše první splátky ve výši 4,75 mld. EUR se splatností v červnu 2016. V následující tabulce je splátkový kalendář 17,9 mld. EUR vyčerpaných ke dni vydání účetní závěrky.

Další mechanismy finanční stabilizace bez dopadu na účetní závěrku EU

Dlužno poznamenat, že i když to nemá dopad ani na účetní závěrku EU ani na rozpočet EU, jiný balíček finanční pomoci (evropský nástroj finanční stability (EFSF)) zřídily také členské státy eurozóny a další zúčastněné členské státy. Platnost tohoto nástroje skončí v červnu 2013.

Výše zmíněné půjčky Irsku a Portugalsku ze systému EFSM byly poskytnuty v součinnosti s úvěrovou facilitou z EFSF s průměrným čistým čerpáním 17,7 mld. EUR pro Irsko a 26 mld. EUR pro Portugalsko a s pomocí Mezinárodního měnového fondu ve výši 19,5 mld. SDR (přibližně 22,5 mld. EUR na základě kurzu platného v době uzavření dohody) pro Irsko a 23,7 mld. SDR (přibližně 26 mld. EUR) pro Portugalsko v rámci rozšířené finanční facility. Irsku byly navíc poskytnuty dvoustranné úvěry od Spojeného království ve výši 3,3 mld. GBP (přibližně 3,8 mld. EUR), Švédska 600 milionů EUR a Dánska 400 milionů EUR.

Evropská rada dále rozhodla dne 24. června 2011 zřídit nový stálý mechanismus stability, Evropský mechanismus stability (ESM). Začne působit od poloviny roku 2013 a nahradí evropský nástroj finanční stability (EFSF) a evropský mechanismus finanční stability (EFSM). Tento mechanismus umožní poskytovat finanční pomoc členským státům eurozóny ve finančních potížích. Pomoc bude podmíněna provedením přísného programu hospodářských a fiskálních změn ve shodě s platnými ujednáními. Tento mechanismus bude mít vlastní právní subjektivitu a bude financován přímo členskými státy eurozóny, takže nemá žádný vliv ani na účetní závěrku EU, ani na rozpočet EU.

Částky úvěrů, jež mají být čerpány ročně ke dni vydání účetní závěrky

miliardy EUR
Půjčka a příjemce	Splátky	2011	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2021	2025	Celkem
BOP
Maďarsko	1.	2,0
	2.		2,0
	3.				1,5
Lotyšsko	1.		1,0
	2.			1,2
	3.							0,5
	4.									0,2
	5.
	6.
Rumunsko	1.			1,5
	2.							1,0
	3.					1,15
	4.						1,2
	5.						0,15
	Preventivní pomoc
Celkem BOP		2,0	3,0	2,7	1,5	1,15	1,35	1,5	0,0	0,2	13,4
EFSM
Irsko	1. (T1)			5,0
	1. (T2)						3,4
	2.								3,0
Portugalsko	1. (T1)								1,75
	1. (T2)				4,75
Celkem EFSM		0,0	0,0	5,0	4,75	0,0	3,4	0,0	4,75	0,0	17,9
Celkový součet		2,0	3,0	7,7	6,25	1,15	4,75	1,5	4,75	0,2	31,3

10.   KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

A.   OVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

1.    Orgány a poradní orgány

Výbor regionů

Rada Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie

Evropská komise

Evropský účetní dvůr

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropský veřejný ochránce práv

Evropský parlament

Evropská rada (6)

2.    Agentury EU

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Evropská agentura pro léčivé přípravky

Evropská agentura pro chemické látky

Fusion for Energy (Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy)

Eurojust

Evropský institut pro rovnost žen a mužů (6)

Agentura Evropské unie pro základní práva

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací

Evropská nadace odborného vzdělávání

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Úřad pro dohled nad evropským GNSS

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Evropská agentura pro železnice

Odrůdový úřad Společenství

Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Evropská policejní akademie (CEPOL)

Evropský policejní úřad (EUROPOL) (6)

Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum

Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele

Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť

Výkonná agentura pro výzkum

3.    Další ovládané subjekty

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

B.   SPOLEČNÉ PODNIKY

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy

Společný podnik SESAR

Společný podnik FCH (6)

Společný podnik Galileo v likvidaci

Společný podnik IMI

C.   PŘIDRUŽENÉ SUBJEKTY

Evropský investiční fond

Společný podnik Clean Sky

Společný podnik ARTEMIS

Společný podnik ENIAC (6)

11.   NEKONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

EU sice spravuje aktiva níže uvedených účetních jednotek, tyto účetní jednotky však nesplňují požadavky na konsolidaci, a tudíž nebyly zahrnuty do účetní závěrky Evropské unie.

11.1   EVROPSKÝ ROZVOJOVÝ FOND (ERF)

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem k poskytování pomoci Evropské unie určené na rozvojovou spolupráci zemím Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zámořským zemím a územím (ZZÚ). Římská smlouva z roku 1957 ustanovila jeho vytvoření s cílem poskytnout technickou a finanční pomoc původně jenom zemím Afriky, s kterými měly některé členské státy historické vazby.

ERF není financován z rozpočtu Evropské unie, nýbrž přímo z příspěvků členských států sjednávaných na mezivládní úrovni. Prostředky ERF spravují Komise a EIB. Každý ERF se obvykle uzavírá na dobu kolem pěti let. Od uzavření první úmluvy o partnerství v roce 1964 se programové cykly ERF obecně řídily cykly z dohod o partnerství / úmluv.

ERF se řídí vlastním finančním nařízením (Úř. věst. L 78 ze dne 19. 3. 2008), které předpokládá předkládání vlastní účetní závěrky odděleně od účetní závěrky EU. Účetní závěrky a hospodaření se zdroji ERF podléhají vnější kontrole Účetního dvora a Parlamentu. Pro informativní účely je níže uvedena rozvaha a výsledovka 8., 9. a 10. ERF:

Rozvaha – 8., 9. a 10. ERF

v milionech EUR
	31.12.2010	31.12.2009
DLOUHODOBÁ AKTIVA:	353	196
KRÁTKODOBÁ AKTIVA	2 151	1 389
AKTIVA CELKEM	2 504	1 585
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY	(1 046)	(860)
PASIVA CELKEM	(1 046)	(860)
ČISTÁ AKTIVA	1 458	725
FONDY A REZERVY
Splacený kapitál	23 879	20 381
Ostatní rezervní fondy	2 252	2 252
Hospodářské výsledky převedené z minulých let	(21 908)	(18 814)
Hospodářský výsledek za rok	(2 765)	(3 094)
ČISTÁ AKTIVA	1 458	725

Výsledovka – 8., 9. a 10. ERF

v milionech EUR
	2010	2009
PROVOZNÍ VÝNOSY	140	49
PROVOZNÍ NÁKLADY	(3 000)	(3 192)
SCHODEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI	(2 860)	(3 143)
FINANČNÍ ČINNOSTI	95	49
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK	(2 765)	(3 094)

11.2   SYSTÉM NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Jedná se o systém, z nějž je zaměstnancům různých subjektů Evropské unie poskytováno zdravotní pojištění. Prostředky systému jsou jeho majetkem a Evropská unie nad nimi nemá žádnou pravomoc, přestože je správa jeho finančních aktiv svěřena Komisi. Systém je financován z příspěvků jeho členů (zaměstnanců) a zaměstnavatelů (orgánů/agentur/subjektů.) Případný přebytek zůstává v systému.

Systém je tvořen čtyřmi samostatnými subjekty – hlavní systém je určen zaměstnancům orgánů a agentur Evropské unie a tři menší slouží zaměstnancům Evropské univerzity ve Florencii, evropských škol a zaměstnancům pracujícím mimo území EU, například v delegacích EU. K 31. prosinci 2010 činila celková aktiva systému 286 milionů EUR (2009: 297 milionů EUR).

11.3   ÚČASTNICKÝ ZÁRUČNÍ FOND (PGF)

Účinné krytí určitých částek předběžného financování, jež jsou vypláceny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (PGF). Jedná se o nástroj vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí finančních rizik, jimž jsou EU a účastníci vystaveni v důsledku provádění nepřímých opatření v rámci 7. RP. Jistotu za plnění představuje kapitál tohoto fondu a plynoucí úroky. Všichni účastníci nepřímých opatření, majících podobu grantu, přispívají do výše 5 % podílu EU na kapitálu PGF po dobu trvání opatření. Účastníci jsou tedy vlastníky PGF a EU (zastoupená Komisí) plní jen roli jejich výkonného orgánu. K 31. prosinci 2010 měl PGF celková aktiva ve výši 879 milionů EUR (2009: 580 milionů EUR). Prostředky PGF jsou jeho majetkem a Evropská unie nad nimi nemá žádnou pravomoc, přestože je správa jeho finančních aktiv svěřena Komisi.

ČÁST II

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu Evropské unie a vysvětlivky

OBSAH

Zprávy o plnění rozpočtu:

1.	Výsledek plnění rozpočtu

2.	Srovnání rozpočtových a skutečných částek

Příjmy:

3.	Konsolidované shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu

Výdaje:

4.	Změny a členění prostředků na závazky a prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

5.	Využití prostředků na závazky podle okruhů finančního rámce

6.	Využití prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

7.	Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle okruhů finančního rámce

8.	Členění dosud nevyužitých závazků podle roků a okruhů finančního rámce

9.	Změny a členění prostředků na závazky a prostředků na platby podleoblastí politik

10.	Využití prostředků na závazky podle oblastí politik

11.	Využití prostředků na platby podle oblastí politik

12.	Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle oblastí politik

13.	Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu a oblastí politik

Orgány:

14.	Konsolidované shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu podle orgánů

15.	Využití prostředků na závazky podle okruhů finančního rámce

Agentury:

16.	Příjmy agentur: rozpočtová prognóza, nároky a došlé částky

17.	Prostředky na závazky a platby podle agentur

18.	Výsledek plnění rozpočtu včetně agentur

Vysvětlivky ke zprávám o plnění rozpočtu:

1.	Rozpočtové zásady, struktura a prostředky

2.	Vysvětlení ke zprávám o plnění rozpočtu

KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU  (7)

VÝSLEDKY PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

1.   Výsledek plnění rozpočtu za rok 2010

v milionech EUR
EVROPSKÁ UNIE	2010	2009
Příjmy za rozpočtový rok	127 795	117 626
Platby z prostředků na běžný rok	(121 213)	(116 579)
Prostředky na platby přenesené do roku n+1	(2 797)	(1 759)
Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z roku n-1	741	2 791
Kurzové rozdíly za rok	23	185
Výsledek plnění rozpočtu  (8)	4 549	2 264

Rozpočtový přebytek Evropské unie se vrací členským státům v následujícím roce cestou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím roce.

2.   Srovnání rozpočtových a skutečných částek

Příjmy

v milionech EUR
Název	Původní rozpočet	Konečný rozpočet	Zjištěné nároky	Příjem	Rozdílmezi konečným a skutečným stavem	Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
	1	2	3	4	5=2 – 4	6=4/2	7=3 – 4
1. Vlastní zdroje	121 507	119 270	119 950	119 869	– 599	100,50 %	81
3. Přebytky, salda a opravy	0	2 254	1 624	1 460	794	64,79 %	164
4. Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných subjektech Společenství	1 178	1 180	1 129	1 123	58	95,12 %	7
5. Příjmy ze správní činnosti orgánů	69	69	407	388	– 319	563,54 %	19
6. Příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů Společenství	30	30	3 781	3 512	–3 482	11 707,30 %	269
7. Úroky z prodlení a pokuty	123	123	15 301	1 408	–1 285	1 144,36 %	13 893
8. Výpůjční a úvěrové operace	0	0	122	0	0	0	122
9. Různé příjmy	30	30	47	36	–6	119,95 %	10
Celkem	122 937	122 956	142 362	127 795	–4 839	103,94 %	14 566

Výdaje – podle okruhů finančního rámce

v milionech EUR
Okruh finančního rámce	Původní rozpočet	Konečný rozpočet (9)	Provedené platby	Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem	%	Přenesené prostředky	Prostředky pozbývající platnosti
	1	2	3	4=2 – 3	5=3/2	6	7=2 – 3 – 6
1. Udržitelný růst	47 727	52 103	48 828	3 275	93,71 %	1 905	1 370
2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	58 136	59 630	56 647	2 983	95,00 %	2 382	601
3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 398	1 617	1 373	244	84,93 %	199	44
4. EU jako globální hráč	7 788	8 101	7 487	615	92,41 %	114	501
5. Správní náklady	7 889	9 076	7 896	1 180	87,00 %	957	223
6. Náhrady / vyrovnávací platby	0	0	0	0	0,00 %	0	0
Celkem	122 937	130 527	122 231	8 296	93,64 %	5 557	2 739

Podle oblasti politiky

v milionech EUR
Oblast politiky	Původní rozpočet	Konečný rozpočet (10)	Provedené platby	Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem	%	Prostředky přenesené do roku 2011	Prostředky pozbývající platnosti
	1	2	3	4=2 – 3	5=3/2	6	7=2 – 3 – 6
01 Hospodářské a finanční věci	406	401	289	112	72,11 %	67	44
02 Podnikání	638	771	658	113	85,35 %	99	14
03 Hospodářská soutěž	91	104	92	12	88,79 %	10	2
04 Zaměstnanost a sociální věci	8 572	8 543	7 481	1 062	87,57 %	43	1 019
05 Zemědělství a rozvoj venkova	57 077	58 421	55 611	2 810	95,19 %	2 325	485
06 Energie a doprava	3 262	3 369	2 859	510	84,85 %	187	323
07 Životní prostředí	371	438	358	80	81,79 %	24	56
08 Výzkum	4 138	5 369	4 507	863	83,93 %	848	14
09 Informační společnost a média	1 597	1 986	1 786	200	89,94 %	197	3
10 Přímý výzkum	392	789	438	351	55,51 %	344	7
11 Námořní záležitosti a rybolov	819	827	656	172	79,23 %	39	133
12 Vnitřní trh	73	80	71	9	88,66 %	7	2
13 Regionální politika	28 768	30 709	30 623	87	99,72 %	79	8
14 Daně a celní unie	107	136	126	10	92,53 %	9	1
15 Vzdělání a kultura	1 443	1 783	1 572	211	88,16 %	205	6
16 Komunikace	210	231	206	25	89,24 %	14	11
17 Zdraví a ochrana spotřebitele	542	664	590	74	88,84 %	45	30
18 Prostor svobody, bezpečnosti a práva	798	840	745	95	88,70 %	71	24
19 Vnější vztahy	3 658	3 867	3 683	185	95,23 %	84	101
20 Obchod	82	90	77	13	85,06 %	6	7
21 Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 608	1 819	1 708	111	93,90 %	55	56
22 Rozšíření	1 204	1 152	1 130	22	98,06 %	16	6
23 Humanitární pomoc	820	978	971	7	99,30 %	6	1
24 Boj proti podvodům	73	82	73	10	88,34 %	7	3
25 Koordinace politiky a právní poradenství Komise	188	215	189	26	87,95 %	22	4
26 Administrativa Komise	1 013	1 239	1 044	195	84,24 %	177	19
27 Rozpočet	68	77	65	12	83,82 %	11	1
28 Audit	11	12	11	2	86,62 %	1	0
29 Statistika	120	148	126	22	84,99 %	17	6
30 Důchody a související výdaje	1 214	1 210	1 205	4	99,63 %	0	4
31 Jazykové služby	389	486	427	60	87,75 %	57	3
40 Rezervní fondy	249	193	0	193	0,00 %	0	193
90 Ostatní orgány	2 937	3 496	2 857	639	81,72 %	484	155
Celkem	122 937	130 527	122 231	8 296	93,64 %	5 557	2 739

3.   Shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu za rok 2010

v milionech EUR
Název	Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjem			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
	Počáteční stav	Konečný stav	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem
1. Vlastní zdroje	121 507	119 270	119 861	89	119 950	119 846	22	119 869	100,50 %	81
3. Přebytky, salda a opravy	0	2 254	1 624	0	1 624	1 460	0	1 460	64,79 %	164
4. Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných subjektech Společenství	1 178	1 180	1 122	7	1 129	1 116	7	1 123	95,12 %	7
5. Výnosy ze správní činnosti orgánů	69	69	305	102	407	290	98	388	563,54 %	19
6. Příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů Společenství	30	30	3 507	275	3 781	3 360	153	3 512	11 707,30 %	269
7. Úroky z prodlení a pokuty	123	123	3 460	11 841	15 301	621	786	1 408	1 144,36 %	13 893
8. Výpůjční a úvěrové operace	0	0	47	76	122	0	0	0		122
9. Různé příjmy	30	30	28	19	47	24	13	36	119,95 %	10
Celkem	122 937	122 956	129 955	12 407	142 362	126 717	1 078	127 795	103,94 %	14 566

Hlava 1 podrobně:   Vlastní zdroje

Kapitola	Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjem			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
	Počáteční stav	Konečný stav	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem
11. Dávky z cukru	123	123	146	0	146	146	0	146	118,00 %	0
12. Cla	14 080	15 596	15 507	89	15 595	15 491	22	15 514	99,47 %	81
13. DPH	13 951	13 277	13 393	0	13 393	13 393	0	13 393	100,87 %	0
14. HND	93 353	90 273	90 948	0	90 948	90 948	0	90 948	100,75 %	0
15. Oprava rozpočtové nevyváženosti	0	0	– 128	0	– 128	– 128	0	– 128	—	0
16. Snížení příspěvku z HND pro NL a SW	0	0	–3	0	–3	–3	0	–3	—	0
Celkem	121 507	119 270	119 861	89	119 950	119 846	22	119 869	100,50 %	81

Hlava 3 podrobně:   Přebytky, salda a opravy

Kapitola	Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjem			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
	Počáteční stav	Konečný stav	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem
30. Přebytek z předchozího roku	0	2 254	2 254	0	2 254	2 254	0	2 254	100,00 %	0
31. Salda DPH	0	0	– 880	0	– 880	– 917	0	– 917	—	37
32. Salda HND	0	0	241	0	241	113	0	113	—	128
34. Oprava z důvodu neúčasti na politice spravedlnosti a vnitřních věcí	0	0	–4	0	–4	–4	0	–4	—	0
35. Oprava – Spojené království – úpravy	0	0	9	0	9	9	0	9	—	0
37. Oprava – Spojené království – úpravy	0	0	4	0	4	4	0	4	—	0
Celkem	0	2 254	1 624	0	1 624	1 460	0	1 460	64,79 %	164

4.   Členění a změny prostředků na závazky a platby podle okruhů finančního rámce

v milionech EUR
	Prostředky na závazky						Prostředky na platby
Okruh finančního rámce	Schválené prostředky	Změny (převody a OR)	Přeneseno	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem schválené	Schválené prostředky	Změny (převody a OR)	Přeneseno	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem schválené
	1	2	3	4	5=3 + 4	6=1 + 2 + 5	7	8	9	10	11=9 + 10	12=7 + 8 + 11
1 Udržitelný růst	64 249	0	65	1 929	1 994	66 243	47 727	1 074	932	2 370	3 302	52 103
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	59 499	0	253	2 560	2 813	62 312	58 136	–1 116	62	2 549	2 611	59 630
3 Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 674	80	0	151	151	1 906	1 398	42	8	169	177	1 617
4 EU jako globální hráč	8 141	0	0	277	277	8 418	7 788	1	90	222	313	8 101
5 Správní náklady	7 889	19	11	473	484	8 392	7 889	19	682	486	1 168	9 076
6 Náhrady / vyrovnávací platby	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Celkem	141 453	99	329	5 390	5 719	147 270	122 937	19	1 774	5 797	7 571	130 527

5.   Využití prostředků na závazky podle okruhů finančního rámce

v milionech EUR
Okruh finančního rámce	Prostředky na závazky schválené	Závazky učiněné					Prostředky přenesené do roku 2011				Prostředky pozbývající platnosti
		z prostředků na daný rok	z přenesených	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	Účelově vázané příjmy	na základě rozhodnutí	Celkem	%	z rozpočtových prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2 + 3 + 4	6=5/1	7	8	9=7 + 8	10=9/1	11	12	13	14=11 + 12 + 13	15=14/1
1 Udržitelný růst	66 243	63 590	65	799	64 453	97,30 %	1 130	182	1 312	1,98 %	477	0	1	478	0,72 %
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	62 312	59 406	253	592	60 251	96,69 %	1 968	2	1 970	3,16 %	91	0	0	91	0,15 %
3 Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 906	1 717	0	78	1 795	94,20 %	73	24	97	5,11 %	13	0	0	13	0,69 %
4 EU jako globální hráč	8 418	8 083	0	164	8 247	97,97 %	113	42	154	1,83 %	16	0	0	17	0,20 %
5 Správní náklady	8 392	7 758	10	229	7 997	95,30 %	244	9	254	3,02 %	140	1	0	141	1,68 %
6 Náhrady / vyrovnávací platby	0	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
Celkem	147 270	140 554	328	1 861	142 744	96,93 %	3 528	259	3 787	2,57 %	738	1	1	740	0,50 %

6.   Využití prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

v milionech EUR
Okruh finančního rámce	Prostředky na platby schválené	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2011					Prostředky pozbývající platnosti
		z prostředků na daný rok	z přenesených	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	Účelově vázané příjmy	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených	účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2 + 3 + 4	6=5/1	7	8	9	10=7 + 8 + 9	11=10/1	12	13	14	15=12 + 13 + 14	16=15/1
1 Udržitelný růst	52 103	47 811	282	735	48 828	93,71 %	125	156	1 624	1 905	3,66 %	709	651	10	1 370	2,63 %
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	59 630	56 014	47	587	56 647	95,00 %	46	373	1 963	2 382	3,99 %	586	15	0	601	1,01 %
3 Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 617	1 299	6	67	1 373	84,93 %	8	90	101	199	12,33 %	42	2	0	44	2,74 %
4 EU jako globální hráč	8 101	7 259	81	147	7 487	92,41 %	36	2	76	114	1,41 %	491	9	0	501	6,18 %
5 Správní náklady	9 076	7 088	602	205	7 896	87,00 %	666	10	281	957	10,54 %	144	80	0	223	2,46 %
6 Náhrady / vyrovnávací platby	0	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
Celkem	130 527	119 472	1 018	1 741	122 231	93,64 %	881	631	4 045	5 557	4,26 %	1 972	756	11	2 739	2,10 %

7.   Změna stavu nevyužitých závazků – podle okruhů finančního rámce

v milionech EUR
	Nevyužité závazky ke konci předchozího roku				Závazky na daný rok
Okruh finančního rámce	Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušené/přehodnocené závazky	Platby	Závazky nevyužité ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Závazky nevyužité ke konci roku	Celkové nevyužité závazky ke konci roku
1 Udržitelný růst	136 903	–2 058	–43 678	91 167	64 453	–5 150	–3	59 300	150 467
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	19 541	– 181	–10 280	9 079	60 251	–46 367	0	13 883	22 963
3 Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 662	– 173	– 452	1 037	1 795	– 921	0	874	1 911
4 EU jako globální hráč	18 462	– 890	–5 231	12 340	8 247	–2 255	0	5 992	18 332
5 Správní náklady	704	–83	– 607	15	7 997	–7 289	–1	708	723
6 Náhrady / vyrovnávací platby	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Celkem	177 272	–3 385	–60 249	113 638	142 744	–61 982	–5	80 757	194 395

8.   Členění nevyužitých závazků podle roku původu závazku – podle okruhů finančního rámce

v milionech EUR
Okruh finančního rámce	< 2004	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	Celkem
1 Udržitelný růst	781	617	1 461	13 421	2 879	23 288	48 719	59 300	150 467
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	44	13	47	1 517	138	688	6 633	13 883	22 963
3 Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	13	12	23	42	151	218	577	874	1 911
4 EU jako globální hráč	786	412	584	1 474	1 727	3 164	4 193	5 992	18 332
5 Správní náklady	0	0	0	0	0	0	14	708	723
Celkem	1 623	1 055	2 116	16 455	4 895	27 359	60 136	80 757	194 395

9.   Změny a rozdělení prostředků na závazky a prostředků na platby podle oblastí politik

v milionech EUR
Oblast politiky	Prostředky na závazky						Prostředky na platby
	Schválené prostředky	Změny (převod / OR)	Přeneseno	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem schválené	Schválené prostředky	Změny (převod / OR)	Přeneseno	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem schválené
	1	2	3	4	5=3 + 4	6=1 + 2 + 5	7	8	9	10	11=9 + 10	12=7 + 8 + 11
01 Hospodářské a finanční věci	449	–6	0	13	13	455	406	–29	6	18	24	401
02 Podnikání	795	0	0	112	112	907	638	–7	13	126	140	771
03 Hospodářská soutěž	91	0	0	4	4	95	91	0	8	4	12	104
04 Zaměstnanost a sociální věci	11 274	85	40	16	56	11 414	8 572	– 790	748	14	762	8 543
05 Zemědělství a rozvoj venkova	58 081	–2	252	2 548	2 800	60 879	57 077	–1 229	26	2 548	2 573	58 421
06 Energie a doprava	4 950	3	0	136	136	5 089	3 262	– 152	92	167	259	3 369
07 Životní prostředí	471	–1	0	24	24	494	371	26	24	18	42	438
08 Výzkum	5 142	0	0	770	770	5 912	4 138	28	38	1 165	1 203	5 369
09 Informační společnost a média	1 628	0	0	189	189	1 817	1 597	96	14	279	293	1 986
10 10 Přímý výzkum	383	0	4	460	464	847	392	–11	35	374	409	789
11 Námořní záležitosti a rybolov	1 001	1	1	3	3	1 005	819	–9	15	3	17	827
12 Vnitřní trh	74	1	0	3	3	78	73	–2	6	3	9	80
13 Regionální politika	38 897	99	21	4	25	39 020	28 768	1 925	13	4	17	30 709
14 Daně a celní unie	135	0	0	4	4	139	107	18	7	4	11	136
15 Vzdělání a kultura	1 500	0	0	317	317	1 817	1 443	–3	14	329	343	1 783
16 Komunikace	218	2	0	4	4	223	210	3	15	4	18	231
17 Zdraví a ochrana spotřebitele	677	1	0	26	26	703	542	73	28	21	50	664
18 Prostor svobody, bezpečnosti a práva	1 066	1	0	61	61	1 128	798	–23	7	58	65	840
19 Vnější vztahy	4 264	65	0	121	121	4 450	3 658	67	50	92	142	3 867
20 Obchod	79	–1	0	3	3	81	82	–1	6	3	9	90
21 Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 647	–49	0	139	139	1 737	1 608	57	41	114	154	1 819
22 Rozšíření	1 022	–6	1	18	19	1 035	1 204	–79	9	19	28	1 152
23 Humanitární pomoc	820	245	0	5	5	1 070	820	107	46	4	50	978
24 Boj proti podvodům	78	0	0	0	0	78	73	2	7	0	7	82
25 Koordinace politiky a právní poradenství Komise	188	2	0	9	9	199	188	2	16	9	25	215
26 Administrativa Komise	1 014	2	0	96	96	1 111	1 013	4	123	99	222	1 239
27 Rozpočet	68	–7	0	6	6	67	68	–7	10	6	16	77
28 Audit	11	0	0	1	1	12	11	0	1	1	1	12
29 Statistika	141	–5	0	17	17	153	120	4	7	17	24	148
30 Důchody a související výdaje	1 214	–4	0	0	0	1 210	1 214	–4	0	0	0	1 210
31 Jazykové služby	389	0	0	72	72	462	389	0	24	72	97	486
40 Rezervní fondy	749	– 334	0	0	0	415	249	–56	0	0	0	193
90 Ostatní orgány	2 937	9	10	213	223	3 170	2 937	9	325	224	549	3 496
Celkem	141 453	99	329	5 390	5 719	147 270	122 937	19	1 774	5 797	7 571	130 527

10.   Využití prostředků na závazky podle oblastí politik

v milionech EUR
Oblast politiky	Prostředky na závazky schválené	Závazky učiněné					Prostředky přenesené do roku 2011				Prostředky pozbývající platnosti
		z prostředků na daný rok	z přenesených	Účelově vázané příjmy	Celkem	%	Účelově vázané příjmy	Přeneseno na základě rozhodnutí	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených	účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2 + 3 + 4	6=5/1	7	8	9=7 + 8	10=9/1	11	12	13	14=11 + 12 + 13	15=14/1
01 Hospodářské a finanční věci	455	440	0	11	451	99,07 %	1	0	1	0,32 %	3	0	0	3	0,60 %
02 Podnikání	907	785	0	60	845	93,14 %	52	0	52	5,68 %	10	0	0	11	1,18 %
03 Hospodářská soutěž	95	90	0	2	92	96,87 %	2	0	2	2,15 %	1	0	0	1	0,98 %
04 Zaměstnanost a sociální věci	11 414	11 329	40	9	11 378	99,69 %	7	19	26	0,23 %	10	0	0	10	0,09 %
05 Zemědělství a rozvoj venkova	60 879	58 048	252	580	58 880	96,72 %	1 967	0	1 967	3,23 %	31	0	0	31	0,05 %
06 Energie a doprava	5 089	4 797	0	67	4 864	95,57 %	69	146	215	4,23 %	10	0	0	10	0,20 %
07 Životní prostředí	494	447	0	11	459	92,78 %	13	0	13	2,60 %	23	0	0	23	4,62 %
08 Výzkum	5 912	5 141	0	404	5 545	93,79 %	366	0	366	6,19 %	1	0	0	1	0,02 %
09 Informační společnost a média	1 817	1 624	0	68	1 692	93,12 %	121	0	121	6,66 %	4	0	0	4	0,22 %
10 Přímý výzkum	847	383	4	75	462	54,49 %	385	0	385	45,46 %	0	0	0	0	0,04 %
11 Námořní záležitosti a rybolov	1 005	975	1	2	977	97,20 %	1	2	3	0,31 %	25	0	0	25	2,48 %
12 Vnitřní trh	78	75	0	2	76	98,23 %	1	0	1	1,64 %	0	0	0	0	0,13 %
13 Regionální politika	39 020	38 958	21	2	38 981	99,90 %	2	21	23	0,06 %	16	0	0	16	0,04 %
14 Daně a celní unie	139	131	0	2	133	95,51 %	2	0	2	1,15 %	5	0	0	5	3,34 %
15 Vzdělání a kultura	1 817	1 497	0	144	1 641	90,33 %	173	0	173	9,52 %	3	0	0	3	0,15 %
16 Komunikace	223	216	0	2	217	97,52 %	2	0	2	0,83 %	4	0	0	4	1,65 %
17 Zdraví a ochrana spotřebitele	703	659	0	17	676	96,10 %	9	0	9	1,24 %	19	0	0	19	2,66 %
18 Prostor svobody, bezpečnosti a práva	1 128	1 038	0	32	1 070	94,84 %	29	24	53	4,71 %	5	0	0	5	0,45 %
19 Vnější vztahy	4 450	4 293	0	66	4 359	97,96 %	55	31	86	1,93 %	5	0	0	5	0,11 %
20 Obchod	81	77	0	1	78	97,05 %	1	0	1	1,57 %	1	0	0	1	1,37 %
21 Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 737	1 591	0	96	1 686	97,07 %	44	6	49	2,83 %	2	0	0	2	0,10 %
22 Rozšíření	1 035	1 014	1	8	1 023	98,87 %	10	0	10	0,98 %	2	0	0	2	0,16 %
23 Humanitární pomoc	1 070	1 055	0	3	1 058	98,90 %	2	0	2	0,20 %	10	0	0	10	0,90 %
24 Boj proti podvodům	78	77	0	0	77	98,77 %	0	0	0	0,02 %	1	0	0	1	1,21 %
25 Koordinace politiky a právní poradenství Komise	199	189	0	4	193	97,10 %	4	0	4	2,21 %	1	0	0	1	0,69 %
26 Administrativa Komise	1 111	1 013	0	58	1 070	96,32 %	38	0	38	3,44 %	3	0	0	3	0,24 %
27 Rozpočet	67	61	0	3	63	94,71 %	3	0	3	4,02 %	1	0	0	1	1,27 %
28 Audit	12	11	0	0	11	96,29 %	0	0	0	2,55 %	0	0	0	0	1,16 %
29 Statistika	153	130	0	9	139	90,74 %	8	0	8	5,10 %	6	0	0	6	4,16 %
30 Důchody a související výdaje	1 210	1 205	0	0	1 205	99,63 %	0	0	0	0,00 %	4	0	0	4	0,37 %
31 Jazykové služby	462	388	0	44	431	93,39 %	29	0	29	6,24 %	2	0	0	2	0,37 %
40 Rezervní fondy	415	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0,00 %	415	0	0	415	100,00 %
90 Ostatní orgány	3 170	2 821	9	81	2 911	91,83 %	133	9	142	4,47 %	117	1	0	117	3,70 %
Celkem	147 270	140 554	328	1 861	142 744	96,93 %	3 528	259	3 787	2,57 %	738	1	1	740	0,50 %

11.   Využití prostředků na platby podle rozpočtových oblastí politik

v milionech EUR
Oblast politiky	Prostředky Schválené schválené	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2011					Prostředky pozbývající platnosti
		z prostředků na daný rok	z přenesených	Účelově vázané příjmy	Celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	Účelově vázané příjmy	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených	účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2 + 3 + 4	6=5/1	7	8	9	10=7 + 8 + 9	11=10/1	12	13	14	15=12 + 13 + 14	16=15/1
01 Hospodářské a finanční věci	401	282	5	2	289	72,11 %	5	48	14	67	16,82 %	41	0	3	44	11,07 %
02 Podnikání	771	594	11	53	658	85,35 %	14	12	73	99	12,81 %	11	3	1	14	1,84 %
03 Hospodářská soutěž	104	83	7	2	92	88,79 %	7	0	2	10	9,46 %	1	1	0	2	1,74 %
04 Zaměstnanost a sociální věci	8 543	7 353	121	7	7 481	87,57 %	18	19	6	43	0,51 %	392	627	0	1 019	11,93 %
05 Zemědělství a rozvoj venkova	58 421	55 009	22	580	55 611	95,19 %	25	332	1 968	2 325	3,98 %	482	3	0	485	0,83 %
06 Energie a doprava	3 369	2 710	88	62	2 859	84,85 %	17	70	100	187	5,56 %	313	4	6	323	9,59 %
07 Životní prostředí	438	329	19	10	358	81,79 %	16	0	7	24	5,44 %	51	4	0	56	12,78 %
08 Výzkum	5 369	4 136	25	345	4 507	83,93 %	29	0	819	848	15,80 %	1	13	0	14	0,27 %
09 Informační společnost a média	1 986	1 675	13	98	1 786	89,94 %	16	0	181	197	9,91 %	2	1	0	3	0,15 %
10 Přímý výzkum	789	338	31	69	438	55,51 %	39	0	305	344	43,58 %	3	4	0	7	0,91 %
11 Námořní záležitosti a rybolov	827	652	2	1	656	79,23 %	3	35	1	39	4,74 %	121	12	0	133	16,03 %
12 Vnitřní trh	80	64	5	1	71	88,66 %	6	0	1	7	8,81 %	1	1	0	2	2,53 %
13 Regionální politika	30 709	30 611	11	2	30 623	99,72 %	10	67	2	79	0,26 %	5	2	0	8	0,03 %
14 Daně a celní unie	136	117	6	2	126	92,53 %	7	1	2	9	6,98 %	0	1	0	1	0,49 %
15 Vzdělání a kultura	1 783	1 416	13	143	1 572	88,16 %	15	5	186	205	11,51 %	4	2	0	6	0,33 %
16 Komunikace	231	192	12	2	206	89,24 %	12	0	2	14	6,09 %	8	3	0	11	4,67 %
17 Zdraví a ochrana spotřebitele	664	552	27	11	590	88,84 %	29	6	10	45	6,70 %	28	1	0	30	4,45 %
18 Prostor svobody, bezpečnosti a práva	840	721	6	18	745	88,70 %	8	23	41	71	8,48 %	23	1	0	24	2,82 %
19 Vnější vztahy	3 867	3 589	42	52	3 683	95,23 %	42	2	40	84	2,16 %	93	8	0	101	2,61 %
20 Obchod	90	70	5	1	77	85,06 %	5	0	1	6	7,01 %	6	1	0	7	7,92 %
21 Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 819	1 585	35	88	1 708	93,90 %	29	0	26	55	3,03 %	50	5	0	56	3,07 %
22 Rozšíření	1 152	1 113	8	10	1 130	98,06%	7	0	9	16	1,39%	5	2	0	6	0,55%
23 Humanitární pomoc	978	922	45	4	971	99,30%	5	0	1	6	0,61%	1	0	0	1	0,09%
24 Boj proti podvodům	82	67	5	0	73	88,34%	7	0	0	7	8,55%	1	1	0	3	3,11%
25 Koordinace politiky a právní poradenství Komise	215	171	14	4	189	87,95%	16	1	5	22	10,39%	2	2	0	4	1,66%
26 Administrativa Komise	1 239	889	110	44	1 044	84,24%	122	1	54	177	14,27%	6	13	0	19	1,50%
27 Rozpočet	77	52	10	3	65	83,82%	8	0	3	11	14,49%	1	0	0	1	1,69%
28 Audit	12	10	1	0	11	86,62%	1	0	0	1	11,77%	0	0	0	0	1,61%
29 Statistika	148	113	6	7	126	84,99%	6	0	10	17	11,21%	5	1	0	6	3,79%
30 Důchody a související výdaje	1 210	1 205	0	0	1 205	99,63%	0	0	0	0	0,00%	4	0	0	4	0,37%
31 Jazykové služby	486	362	23	41	427	87,75%	25	0	31	57	11,65%	2	1	0	3	0,60%
40 Rezervní fondy	193	0	0	0	0	0,00%	0	0	0	0	0,00%	193	0	0	193	100,00%
90 Ostatní orgány	3 496	2 490	286	80	2 857	81,72%	331	9	144	484	13,85%	117	38	0	155	4,43%
Celkem	130 527	119 472	1 018	1 741	122 231	93,64%	881	631	4 045	5 557	4,26%	1 972	756	11	2 739	2,10%

12.   Změna stavu nevyužitých závazků podle oblastí politik

v milionech EUR
Oblast politiky	Nevyužité závazky ke konci předchozího roku				Závazky na daný rok				Celkové nevyužité závazky ke konci roku
	Závazky přenesené z předchozího roku	Zrušené/přehodnocené závazky	Platby	Závazky nevyužité ke konci roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Platby	Zrušení nepřenositelných závazků	Závazky nevyužité ke konci roku
01 Hospodářské a finanční věci	424	–5	–74	344	451	– 215	0	236	581
02 Podnikání	768	–20	– 301	447	845	– 357	0	488	935
03 Hospodářská soutěž	9	–2	–7	0	92	–85	0	8	8
04 Zaměstnanost a sociální věci	26 278	–1 501	–7 071	17 706	11 378	– 410	–1	10 967	28 673
05 Zemědělství a rozvoj venkova	17 155	– 227	–9 400	7 528	58 880	–46 211	0	12 669	20 197
06 Energie a doprava	6 713	–99	–2 180	4 435	4 864	– 679	0	4 184	8 619
07 Životní prostředí	750	–29	– 225	496	459	– 133	0	325	821
08 Výzkum	8 407	– 200	–3 019	5 188	5 545	–1 488	0	4 057	9 245
09 Informační společnost a média	2 411	–65	–1 031	1 315	1 692	– 755	0	937	2 252
10 Přímý výzkum	158	–17	–90	51	462	– 348	–1	112	163
11 Námořní záležitosti a rybolov	1 620	–64	– 428	1 128	977	– 227	0	750	1 877
12 Vnitřní trh	15	–1	–12	2	76	–59	0	17	20
13 Regionální politika	93 232	– 114	–30 104	63 013	38 981	– 518	0	38 462	101 475
14 Daně a celní unie	83	–14	–53	15	133	–72	0	60	76
15 Vzdělání a kultura	591	–50	– 283	258	1 641	–1 288	0	353	610
16 Komunikace	91	–9	–65	18	217	– 141	0	76	94
17 Zdraví a ochrana spotřebitele	706	–68	– 337	300	676	– 253	0	423	723
18 Prostor svobody, bezpečnosti a práva	1 049	–92	– 220	737	1 070	– 525	0	545	1 282
19 Vnější vztahy	9 034	– 327	–2 398	6 309	4 359	–1 285	0	3 074	9 383
20 Obchod	19	–1	–12	6	78	–65	0	13	19
21 Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	3 391	–95	–1 131	2 166	1 686	– 577	0	1 109	3 275
22 Rozšíření	3 173	– 300	– 939	1 934	1 023	– 191	0	832	2 766
23 Humanitární pomoc	513	–19	– 334	160	1 058	– 637	0	421	581
24 Boj proti podvodům	32	–4	–18	10	77	–55	0	22	32
25 Koordinace politiky Komise a právní poradenství	18	–2	–16	1	193	– 173	0	20	20
26 Administrativa Komise	168	–15	– 143	11	1 070	– 901	0	169	179
27 Rozpočet	10	0	–10	0	63	–55	0	8	8
28 Audit	1	0	–1	0	11	–10	0	1	1
29 Statistika	101	–6	–46	49	139	–79	0	59	108
30 Důchody a související výdaje	0	0	0	0	1 205	–1 205	0	0	0
31 Jazykové služby	24	–1	–23	0	431	– 403	0	28	28
90 Ostatní orgány	328	–38	– 278	11	2 911	–2 579	0	332	344
Celkem	177 272	–3 385	–60 249	113 638	142 744	–61 982	–5	80 757	194 395

13.   Členění nevyužitých závazků podle roku původu a oblastí politik

v milionech EUR
Oblast politiky	<2004	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	Celkem
01 Hospodářské a finanční věci	0	0	13	63	32	40	196	236	581
02 Podnikání	16	3	13	17	57	112	229	488	935
03 Hospodářská soutěž	0	0	0	0	0	0	0	8	8
04 Zaměstnanost a sociální věci	137	26	350	2 616	701	4 288	9 590	10 967	28 673
05 Zemědělství a rozvoj venkova	4	2	4	1 199	0	494	5 825	12 669	20 197
06 Energie a doprava	62	61	105	175	381	797	2 854	4 184	8 619
07 Životní prostředí	4	7	24	40	101	138	183	325	821
08 Výzkum	183	117	213	423	792	1 369	2 091	4 057	9 245
09 Informační společnost a média	12	8	42	73	179	337	664	937	2 252
10 Přímý výzkum	0	0	1	7	4	14	26	112	163
11 Námořní záležitosti a rybolov	36	4	19	282	23	130	634	750	1 877
12 Vnitřní trh	0	0	0	0	0	0	2	17	20
13 Regionální politika	522	553	884	10 452	729	16 566	33 307	38 462	101 475
14 Daně a celní unie	0	0	0	0	0	2	13	60	76
15 Vzdělání a kultura	12	3	10	28	27	57	121	353	610
16 Komunikace	0	0	0	0	0	1	17	76	94
17 Zdraví a ochrana spotřebitele	4	7	4	17	29	74	164	423	723
18 Prostor svobody, bezpečnosti a práva	0	1	12	13	98	167	446	545	1 282
19 Vnější vztahy	450	187	215	636	1 074	1 588	2 158	3 074	9 383
20 Obchod	0	0	0	0	1	1	4	13	19
21 Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	126	46	133	203	262	523	873	1 109	3 275
22 Rozšíření	52	28	72	208	392	623	559	832	2 766
23 Humanitární pomoc	2	0	0	0	7	27	124	421	581
24 Boj proti podvodům	0	0	0	0	2	3	5	22	32
25 Koordinace politiky Komise a právní poradenství	0	0	0	0	0	0	0	20	20
26 Administrativa Komise	0	0	0	0	0	2	7	169	179
27 Rozpočet	0	0	0	0	0	0	0	8	8
28 Audit	0	0	0	0	0	0	0	1	1
29 Statistika	1	0	2	4	5	6	31	59	108
30 Důchody a související výdaje	0	0	0	0	0	0	0	0	0
31 Jazykové služby	0	0	0	0	0	0	0	28	28
90 Ostatní orgány	0	0	0	0	0	0	11	332	344
Celkem	1 623	1 055	2 116	16 455	4 895	27 359	60 136	80 757	194 395

14.   Shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu podle orgánů

v milionech EUR
Orgán	Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjem			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
	Počáteční stav	Konečný stav	Běžný rok	přenesené	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem
Evropský parlament	129	130	158	109	267	154	89	243	186,52%	24
Evropská rada a Rada	54	54	94	7	101	87	6	93	172,12 %	8
Komise	122 675	122 692	129 603	12 291	141 894	126 376	983	127 359	103,80 %	14 534
Soudní dvůr	40	40	44	0	44	44	0	44	110,33 %	0
Účetní dvůr	20	20	19	0	19	19	0	19	94,72 %	0
Hospodářský a sociální výbor	10	10	15	0	15	15	0	15	147,07 %	0
Výbor regionů	7	7	20	0	20	20	0	20	294,94 %	0
Evropský veřejný ochránce práv	1	1	1	0	1	1	0	1	96,40 %	0
Evropský inspektor ochrany údajů	1	1	1	0	1	1	0	1	68,01 %	0
Celkem	122 937	122 956	129 955	12 407	142 362	126 717	1 078	127 795	103,94%	14 566

15.   Využití prostředků na závazky a prostředků na platby podle orgánů

Prostředky na závazky

v milionech EUR
Orgán	Schválené prostředky na závazky	Závazky učiněné					Prostředky přenesené do roku 2011				Prostředky pozbývající platnosti
		z prostředků na daný rok	z přenesených	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z účelově vázaných příjmů	na základě rozhodnutí	Celkem	%	z rozpočtových prostředků na daný rok	z přenesených	účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2 + 3 + 4	6=5/1	7	8	9=7 + 8	10=9/1	11	12	13	14=11 + 12 + 13	15=14/1
Evropský parlament	1 752	1 552	9	24	1 586	90,50 %	101	9	111	6,31 %	55	1	0	56	3,19 %
Evropská rada a Rada	703	593	0	41	634	90,08 %	29	0	29	4,14 %	41	0	0	41	5,79 %
Komise	144 100	137 733	319	1 780	139 833	97,04 %	3 395	250	3 645	2,53 %	621	0	1	622	0,43 %
Soudní dvůr	331	324	0	1	325	97,89 %	1	0	1	0,44 %	6	0	0	6	1,66 %
Účetní dvůr	149	138	0	0	138	93,02 %	0	0	0	0,26 %	10	0	0	10	6,72 %
Hospodářský a sociální výbor	127	121	0	4	125	98,00 %	0	0	0	0,14 %	2	0	0	2	1,87 %
Výbor regionů	91	79	0	11	90	99,39 %	0	0	0	0,02 %	1	0	0	1	0,59 %
Evropský veřejný ochránce práv	9	8	0	0	8	89,65 %	0	0	0		1	0	0	1	10,35 %
Evropský inspektor ochrany údajů	7	6	0	0	6	82,73 %	0	0	0		1	0	0	1	17,27 %
Celkem	147 270	140 554	328	1 861	142 744	96,93 %	3 528	259	3 787	2,57 %	738	1	1	740	0,50 %

Prostředky na platby

v milionech EUR
Orgán	Schválené prostředky na platby	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2011					Prostředky pozbývající platnosti
		z prostředků na daný rok	z přenesených	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených	účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2 + 3 + 4	6=5/1	7	8	9	10=7 + 8 + 9	11=10/1	12	13	14	15=12 + 13 + 14	16=15/1
Evropský parlament	1 938	1 321	165	20	1 507	77,74 %	231	9	111	351	18,10 %	55	25	0	81	4,16 %
Evropská rada a Rada	748	543	34	43	620	82,89 %	50	0	31	81	10,76 %	41	7	0	48	6,35%
Komise	127 031	116 982	732	1 661	119 374	93,97 %	550	622	3 901	5 073	3,99 %	1 855	718	11	2 584	2,03 %
Soudní dvůr	350	307	15	1	323	92,40 %	17	0	1	18	5,24 %	6	3	0	8	2,36%
Účetní dvůr	210	122	60	0	182	86,90 %	16	0	0	17	7,94 %	10	1	0	11	5,15 %
Hospodářský a sociální výbor	134	112	5	4	121	90,36 %	8	0	1	9	6,95 %	2	1	0	4	2,68 %
Výbor regionů	97	73	5	12	89	92,03 %	7	0	0	7	6,91 %	1	0	0	1	1,06 %
Evropský veřejný ochránce práv	10	8	1	0	8	84,26 %	1	0	0	1	5,23 %	1	0	0	1	10,50 %
Evropský inspektor ochrany údajů	8	4	1	0	5	61,11 %	1	0	0	1	16,79 %	1	1	0	2	22,10 %
Celkem	130 527	119 472	1 018	1 741	122 231	93,64 %	881	631	4 045	5 557	4,26 %	1 972	756	11	2 739	2,10 %

16.   Příjmy agentur: rozpočtová prognóza, nároky a došlé částky

v milionech EUR
Agentura	Předpokládaný příjem rozpočtu	Zjištěné nároky	Došlé částky	Nevyužito	Financovaná oblast politiky Komise
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	137	109	106	4	06
Frontex	93	84	84	0	18
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	18	19	19	0	15
Evropská policejní akademie	8	8	8	0	18
Evropská agentura pro chemické látky	75	386	386	0	02
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	58	48	49	0	17
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	16	16	16	0	18
Evropská agentura pro životní prostředí	51	46	46	0	07
Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu	11	10	10	0	11
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	73	74	74	0	17
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	6	6	6	0	04
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	9	16	16	0	06
Rozvoj energie z jaderné syntézy	242	273	236	37	08
Eurojust	32	32	32	0	18
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	51	45	45	0	06
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu	174	179	179	0	12
Evropská agentura pro léčivé přípravky	208	221	209	12	02
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	8	0	09
Agentura Evropské unie pro základní práva	20	22	22	0	18
Evropská agentura pro železnice	24	24	24	0	06
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	15	14	14	0	04
Překladatelské středisko pro instituce EU	56	59	51	8	31
Evropská nadace odborného vzdělávání	20	19	19	0	15
Odrůdový úřad Společenství	13	12	12	0	17
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	21	21	0	04
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	49	49	49	0	15
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	16	16	16	0	06
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	29	29	29	0	08
Výkonná agentura pro výzkum	34	36	34	3	08
Výkonná agentura pro program veřejného zdraví	7	7	7	0	17
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	10	10	10	0	06
Celkem	1 677	1 993	1 929	64

v milionech EUR
Druh příjmů	Předpokládaný příjem rozpočtu	Zjištěné nároky	Došlé částky	Nevyužito
Dotace Komise	1 061	1 040	1 037	3
Příjem z poplatků	443	765	751	14
Ostatní příjmy	173	188	141	47
Celkem	1 677	1 993	1 929	64

17.   Agentury: prostředky na závazky a platby podle agentur

v milionech EUR
Agentura	Prostředky na závazky			Prostředky na platby
	schválené	využité	přenesené do roku 2011	schválené	Provedené platby	přenesené do roku 2010
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	144	122	22	157	108	48
Frontex	95	89	3	118	82	27
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	21	19	2	21	17	3
Evropská policejní akademie	12	10	2	13	8	3
Evropská agentura pro chemické látky	75	71	0	96	77	12
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	58	56	0	76	56	16
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	16	16	0	17	15	1
Evropská agentura pro životní prostředí	52	44	8	58	44	13
Evropský policejní úřad	93	91	0	93	68	22
Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu	10	10	0	11	10	1
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	76	74	0	84	71	11
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	6	4	0	6	2	2
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	74	67	7	63	45	18
Rozvoj energie z jaderné syntézy	551	550	1	302	192	56
Eurojust	34	31	3	38	28	9
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	55	53	0	53	46	1
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu	366	158	0	396	150	35
Evropská agentura pro léčivé přípravky	210	201	0	248	196	45
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	0	10	8	2
Agentura Evropské unie pro základní práva	20	20	0	27	19	8
Evropská agentura pro železnice	24	24	0	29	23	5
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	16	15	0	20	15	4
Překladatelské středisko pro instituce EU	56	43	0	60	43	4
Evropská nadace odborného vzdělávání	19	19	0	21	20	1
Odrůdový úřad Společenství	13	12	0	14	11	0
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	22	21	0	27	22	4
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	49	49	0	55	48	6
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	16	15	0	17	15	2
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	29	29	0	32	30	2
Výkonná agentura pro výzkum	34	33	0	37	32	3
Výkonná agentura pro program veřejného zdraví	7	7	0	8	7	1
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	10	10	0	11	9	1
Celkem	2 271	1 972	49	2 217	1 516	366

v milionech EUR
Druh výdajů	Prostředky na závazky			Prostředky na platby
	schválené	Závazky učiněné	přenesené do roku 2011	schválené	Provedené platby	přenesené do roku 2010
Zaměstnanci	673	656	3	688	649	19
Správní náklady	283	264	2	365	249	93
Operační náklady	1 314	1 052	44	1 165	618	254
Celkem	2 271	1 972	49	2 217	1 516	366

18.   Výsledek plnění rozpočtu včetně agentur

v milionech EUR
	Evropská Unie	Agentury	Vyloučení dotací agenturám	Celkem
Příjmy za rozpočtový rok	127 795	1 929	(1 037)	128 687
Platby z prostředků na běžný rok	(121 213)	(1 320)	1 037	(121 495)
Prostředky na platby přenesené do roku n+1	(2 797)	(366)	0	(3 164)
Zrušení nevyužitých prostředků přenesených z roku n-1	741	181	0	922
Kurzové rozdíly za rok	22	0	0	22
Výsledek plnění rozpočtu	4 549	424	0	4 972

Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu

1.   ROZPOČTOVÉ ZÁSADY, STRUKTURA A PROSTŘEDKY

1.1   PRÁVNÍ ZÁKLAD A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Rozpočtové účty se vedou v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení. Souhrnný rozpočet, hlavní nástroj finanční politiky EU, je nástrojem, kterým se každý rok stanovují a schvalují příjmy a výdaje EU.

Komise každý rok odhadne výši všech příjmů a výdajů orgánů na příští rok a sestaví předběžný návrh rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu. Rada na jeho základě vypracuje návrh rozpočtu, o němž pak obě složky rozpočtového orgánu jednají. Rozpočet se stává vykonatelným na základě prohlášení předsedy Parlamentu o schválení rozpočtu s konečnou platností. Odpovědnost za plnění rozpočtu nese zejména Komise.

1.2   ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Souhrnný rozpočet Evropské unie se řídí několika hlavními zásadami:

—   jednotnost a správnost rozpočtu: veškeré příjmy a výdaje musejí být zapracovány do jediného rozpočtového dokumentu, musejí být zaznamenány do některé rozpočtové linie a výdaje nesmí překročit schválené prostředky,

—   univerzálnost: tato zásada zahrnuje dvě pravidla:

pravidlo nevázanosti, podle níž rozpočtové příjmy nesmějí být vyčleněny na konkrétní body výdajů (celkové příjmy musejí pokrýt celkové výdaje),

pravidlo hrubého rozpočtu, podle něhož se příjmy a výdaje zapisují do rozpočtu v plném rozsahu a bez jakýchkoli vzájemných zápočtů,

—   roční rozpočet: prostředky se schvalují na jeden rok, a proto musejí být využity v průběhu daného roku,

—   vyrovnanost: příjmy a výdaje uvedené v rozpočtu musejí být vyrovnané (odhadované příjmy se musejí rovnat prostředkům na platby),

—   specification: each appropriation is assigned to a specific purpose and a specific objective;

—   zúčtovací jednotka: rozpočet je sestavován a plněn v eurech, tak jako účetnictví,

—   řádné finanční řízení: rozpočtové prostředky se využívají v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. hospodárně, efektivně a účelně,

—   transparentnost: rozpočet a opravné rozpočty i účetní závěrka jsou publikovány v Úředním věstníku Evropské unie.

1.3   SKLADBA ROZPOČTU

Rozpočet se skládá ze:

(a)	souhrnného výkazu příjmů;

(b)

samostatných oddílů rozdělených na výkazy příjmů a výdajů každého orgánu: oddíl I: Parlament; Oddíl II: Rada; Oddíl III: Komise; Oddíl IV: Soudní dvůr; oddíl V: Účetní dvůr; Oddíl VI: Hospodářský a sociální výbor; Oddíl VII: Výbor regionů; Oddíl VIII: Evropský veřejný ochránce práv; Oddíl IX: Evropský inspektor ochrany údajů.

Body příjmů a výdajů každého orgánu jsou zařazeny podle svého druhu nebo určeného využití do hlav, kapitol, článků a bodů.

Část prostředků ESUO v likvidaci byla dána k dispozici provoznímu rozpočtu ESUO v likvidaci. Komise tento provozní rozpočet každoročně přijímala po konzultaci s Radou a Evropským parlamentem. Poslední rozpočet byl sestaven na období od 1. ledna do 23. července 2002. Od 24. července 2002 jsou příjmy a výdaje provozního rozpočtu zahrnuty do účtu příjmů a výdajů ESUO v likvidaci. Zbývající závazky, které je nutno splnit, jsou v rozvaze uvedeny na straně pasiv.

1.4   SKLADBA ROZPOČTOVÝCH ÚČTŮ

1.4.1    Obecný přehled

Rozpočet Komise jako jediný obsahuje správní a provozní prostředky. Ostatní orgány mají pouze správní prostředky. Rozpočet rozlišuje dále dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené.

Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Pokrývají všechny správní kapitoly rozpočtu v oddílu Komise a všechny ostatní oddíly vcelku, prostředky EZZF roční povahy a určité technické prostředky (vrácené platby, záruky za výpůjčky a úvěry atd.). V případě nerozlišených prostředků se výše prostředků na závazky rovná výši prostředků na platby.

Rozlišené prostředky byly zavedeny proto, aby umožnily dosáhnout souladu mezi zásadou ročního rozpočtu a potřebou řídit víceleté operace. Jsou určeny k pokrytí víceletých operací a jsou do nich zahrnuty veškeré další prostředky ve všech kapitolách, s výjimkou kapitoly 1 oddílu Komise. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

—   prostředky na závazky: kryjí celkové náklady spojené s právními závazky přijatými na běžný rozpočtový rok pro operace rozložené na více let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž doba trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být v souladu s čl. 76 odst. 3 finančního nařízení rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt.

—   prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce a/nebo předchozích rozpočtových letech.

1.4.2    Původ prostředků

Hlavním zdrojem prostředků je rozpočet Unie na běžný rok. Z finančního nařízení však vyplývají další druhy prostředků. Pocházejí z předchozích finančních let nebo vnějších zdrojů:

—	původně schválené rozpočtové prostředky pro běžný rok lze doplňovat o převody mezi rozpočtovými liniemi v souladu s pravidly stanovenými v článcích 22 až 24 finančního nařízení č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 a formou opravných rozpočtů (upraveno v článcích 37 a 38 finančního nařízení).

—

prostředky přenesené z předchozího roku nebo opětovně zpřístupněné také doplňují běžný rozpočet. Jsou to i) časově nerozlišené prostředky na platby, které lze automaticky převést výlučně do následujícího rozpočtového roku v souladu s čl. 9 odst. 4 finančního nařízení; ii ) prostředky přenášené rozhodnutím orgánů v těchto případech: jestliže byly dokončeny přípravné etapy (čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení) nebo jestliže byl základní právní akt přijat pozdě (čl. 9 odst. 2 písm. b). Jak prostředky na závazky, tak prostředky na platby lze přenášet do dalšího roku (čl. 9 odst. 3)) a iii) prostředky znovu zpřístupněné v důsledku zrušených závazků: do rozpočtu jsou opětovně zapisovány zrušené prostředky na závazky, jež souvisejí se strukturálními fondy. Tyto částky lze výjimečně znovu zapsat v případě, že se Komise dopustila omylu nebo že jsou tyto prostředky nezbytné pro dokončení programu (článek 157 finančního nařízení).

—

Účelově vázané příjmy, které se skládají z i) náhrad (refundací), které jsou účelově vázaným příjmem v té rozpočtové linii, kde vznikly původní výdaje, a které mohou být přenášeny bez omezení. ii) prostředky ESVO: Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví, že členské státy poskytují finanční příspěvek na některé činnosti, které patří do rozpočtu EU. Dotčené rozpočtové linie a plánované částky se zveřejňují v příloze III rozpočtu EU. Dotčené rozpočtové linie se zvyšují o příspěvek ESVO. Prostředky nevyužité do konce roku se ruší a vracejí zemím EHP. iii) příjmy od třetích stran / jiných zemí, které uzavřely s Evropskou unií dohody; mezi tyto příjmy patří finanční příspěvky na činnost EU. Obdržené částky se považují za příjmy od třetích stran, které se přidělují k příslušným rozpočtovým liniím (často v oblasti výzkumu) a které lze přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. a) a d) finančního nařízení). iv) práce pro třetí strany: výzkumná střediska EU mohou v rámci své výzkumné činnosti pracovat pro vnější subjekty (čl. 161 odst. 2 finančního nařízení). Stejně jako příjmy od třetích stran jsou práce pro třetí strany přiděleny ke konkrétním rozpočtovým liniím a lze je přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení); a v) prostředky opětovně zpřístupněné v důsledku vrácení záloh: Jedná se o prostředky EU, které vrátili příjemci a které lze přenášet bez omezení. V oblasti strukturálních fondů se opětovné zapsání řídí rozhodnutím Komise (čl. 18 odst. 2 finančního nařízení a článek 228 prováděcích pravidel).

1.4.3    Skladba dostupných prostředků

—   Konečné rozpočtové prostředky= původně schválené rozpočtové prostředky + prostředky opravných rozpočtů + převody,

—   dodatečné prostředky= účelově vázané příjmy (viz výše) + prostředky přenesené z předchozího rozpočtového roku nebo prostředky znovu zpřístupněné po jejich zrušení,

—   celkové schválené prostředky= konečné rozpočtové prostředky + dodatečné prostředky,

—   prostředky na rok (tak, jak se používají k výpočtu výsledku plnění rozpočtu)= konečné rozpočtové prostředky + účelově vázané příjmy.

1.5   PLNĚNÍ ROZPOČTU

Plnění rozpočtu se řídí ustanovením čl. 48 odst. 1 finančního nařízení, jež stanoví: „Komise plní rozpočet … v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.“ V článku 50 se stanoví, že Komise přiznává ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

1.6   DOSUD NEVYUŽITÉ ZÁVAZKY (RAL)

Zavedením rozlišených prostředků vznikl rozdíl mezi přijatými závazky a provedenými platbami: tento rozdíl, který odpovídá výši dosud nevyužitých závazků, je dán prodlevou mezi okamžikem přijetí závazků a okamžikem provedení odpovídajících plateb.

2.   VYSVĚTLENÍ KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

2.1   VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK (Tabulka 1)

2.1.1    Obecné

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z rozpočtového hospodaření za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu na daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků na platby pro daný rok, a z dalších prostředků na daný rok, které jsou přeneseny do dalšího roku. Platbami provedenými z prostředků na platby pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do 31. prosince rozpočtového roku. V případě Evropského zemědělského záručního fondu se těmito platbami rozumí platby, které členské státy provedly v období od 16. října 2009 do 15. října 2010 za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do 31. ledna 2011. Výdaje fondu EZZF mohou po kontrolách v členských státech podléhat rozhodnutí o souladu.

Výsledek plnění rozpočtu se skládá ze dvou částí: výsledku Evropské unie a výsledku účasti zemí ESVO, které jsou členy EHP. V souladu s článkem 15 nařízení č. 1150/2000 o vlastních zdrojích tento výsledek představuje rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v daném roce

—	a celkovými platbami provedenými z prostředků pro daný rok zvýšenými o celkovou částku prostředků pro týž rok přenesených do následujícího roku.

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a jakýchkoli plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	zůstatek kurzových zisků a ztrát zaznamenaných v průběhu daného roku.

Výsledná částka rozpočtového hospodaření se vrací členským státům v následujícím roce formou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím roce.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zahrnují se do dodatečných prostředků rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2010, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2009. Do výpočtu výsledku plnění rozpočtu se nezapočítávají opětovně použitelné prostředky na platby a prostředky zpřístupněné po vrácení záloh. Přenesené prostředky na platby zahrnují:

Přenesené prostředky na platby zahrnují: prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí. Zahrnují také snížení prostředků z účelově vázaných příjmů přenesených do dalšího roku ve srovnání s rokem 2009.

2.1.2    Sesouladění výsledku plnění rozpočtu s hospodářským výsledkem

Hospodářský výsledek za daný rok byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek rozpočtového hospodaření však v souladu s finančním nařízením vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Níže uvedená tabulka přináší toto porovnání a zdůrazňuje hlavní srovnávané částky rozdělené mezi položky příjmů a výdajů.

Sesouladění: hospodářský výsledek – výsledek rozpočtového hospodaření

v milionech EUR
	2010	2009 po úpravě
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK	17 232	6 887
Příjmy
Nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(3 132)	(2 806)
Nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném roce	1 346	2 563
Příjmy příštích období (netto)	(371)	436
Výdaje
Výdaje příštích období (netto)	(7 426)	2 951
Výdaje předchozího roku uhrazené v běžném roce	(386)	(432)
Čistý vliv předběžného financování	(678)	(9 458)
Prostředky na platby přenesené do následujícího roku	(2 798)	(1 759)
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	1 760	4 573
Změna stavu rezerv	(323)	(329)
Ostatní	(257)	(153)
Hospodářský výsledek agentur a ESUO	(418)	(209)
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK*	4 549	2 264

Sesouladění položek – příjmy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě zjištěných nároků v průběhu daného roku a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely sesouladění třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném rozpočtovém roce musí být pro účely sesouladění k hospodářskému výsledku přičteny.

Čisté příjmy příštích období představují především příjmy ze zemědělských dávek, vlastních zdrojů a úroků a dividend. V úvahu se bere pouze vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok snížené o odúčtované příjmy příštích období za předchozí rok.

Sesouladění položek – výdaje

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku, tj. způsobilé výdaje, které vznikly příjemcům prostředků EU, avšak nebyly dosud nahlášeny EU.

Zatímco výdaje příštích období nejsou považovány za rozpočtový výdaj, jsou platby provedené v běžném roce, avšak související s fakturami zaznamenanými v předchozích letech, součástí rozpočtových výdajů běžného roku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování uhrazených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj v daném roce a 2) zúčtování předběžného financování vyplaceného v běžném roce nebo v předchozích letech po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje akruální výdaj, který není zachycován na rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku jejího provedení.

Kromě plateb provedených z prostředků na daný rok je při výpočtu výsledku plnění rozpočtu (v souladu s článkem 15 nařízení č. 1150/2000) nutno zohlednit i prostředky na daný rok, jež jsou přenášeny do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z přenesených prostředků, a pro zrušení nevyužitých prostředků na platby.

Změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku na akruálních účtech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Do ostatních částek sesouladění spadají různé položky jako odpisy aktiv, pořízení aktiv, platby finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

V neposlední řadě je třeba vyloučit hospodářské výsledky agentur a ESUO, které jsou zahrnuty do konsolidovaného hospodářského výsledku, jelikož jejich vliv na rozpočet není zahrnut do výsledku konsolidovaného rozpočtu.

2.2   SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK (Tabulka 2)

Výše prostředků na platby uvedená v původním rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 17. prosince 2009, byla stanovena na 122 937 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 121 507 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění a tyto změny jsou předkládány v podobě opravných rozpočtů. Díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND odpovídají příjmy rozpočtu přesně rozpočtovým výdajům. V souladu se zásadou vyrovnanosti musí být rozpočtové příjmy a výdaje (prostředky na platby) v rovnováze.

Příjmy:

V průběhu roku 2010 bylo přijato osm opravných rozpočtů. Po jejich zohlednění činily v rozpočtu na rok 2010 celkové konečné příjmy 122 956 milionů EUR. Tato částka byla financována vlastními zdroji ve výši 119 270 milionů EUR (což je tedy o 2 237 milionů EUR méně, než se původně předpokládalo) a zbývající část pak ostatními příjmy. Nižší potřeba vlastních zdrojů byla zapříčiněna především přebytkem předchozího roku ve výši 2 254 milionů EUR.

Co se týče vlastních zdrojů, výběr tradičních vlastních zdrojů se téměř rovnal předvídané částce, hlavně proto, že rozpočtové odhady byly změněny při sestavování opravného rozpočtu č. 4/2010 (byly zvýšeny o 1 516 milionů EUR). Tato úprava vycházela zejména z nových makroekonomických prognóz z jara 2010, které byly optimističtější, než prognózy předchozí.

Závěrečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH a HND rovněž téměř přesně odpovídaly konečným rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které se neúčastní HMU, prováděly příslušné platby.

Výdaje:

V roce 2010, tj. ve čtvrtém roce současného programového období, nabraly programy plné tempo a bylo zahájeno definitivní uzavírání starých programů. Nevyužité závazky učiněné před rokem 2007 představovaly koncem roku kolem 10 % celkových nevyužitých závazků (RAL).

Co se týče závazků, původní rozpočet a tedy i stanovené politické cíle byly v praxi realizovány podle plánu. Míra plnění dosáhla 99,4 % po vyloučení nevyužité rezervy pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci ve výši 415 milionů EUR a po vyloučení 28 milionů EUR předběžných prostředků (což jsou částky zapsané do rezervy dokud nebudou splněny určité podmínky, a které tam zůstaly ke konci roku). Úpravy provedené v průběhu roku se týkaly 80 milionů EUR pro Evropský fond solidarity, výdajů svou povahou nepředvídatelných a správních výdajů ve výši 10 milionů EUR, které se použily na zřízení Evropské služby pro vnější činnost a 10 milionů EUR pro Evropský parlament po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Z celkového plnění ve výši 140 554 mil. EUR zůstalo nevyužito 554 milionů EUR. Po přenesení 259 milionů EUR do roku 2011 (kde největší položkou byly energetické projekty na pomoc hospodářské obnově ve výši 147 milionů EUR) bylo zrušeno 295 milionů EUR.

Míra plnění u plateb dosáhla 97,4 % rozpočtu po vyloučení nečerpané rezervy na pomoc při mimořádných událostech (193 milionů EUR) a předběžných prostředků (48 milionů EUR). Celková výše prostředků na platby se během roku měnila jen v případě zvýšení výše uvedených správních výdajů.

Na rozdíl od předchozích let nedošlo ke snížení prostředků na platby cestou opravného rozpočtu na konci roku. Hlavní úprava byla provedena formou globálního převodu na posílení regionální politiky o 1 125 milionů EUR, o které byly sníženy prostředky pro rozvoj venkova. Cestou vnitřních převodů posílila Komise také Fond soudržnosti přibližně o 600 milionů EUR. Nevyužité odhlasované prostředky bez rezerv činily 3 243 milionů EUR a po přenesení 1 513 milionů EUR bylo celkem 1 730 milionů EUR rozloženo do zrušených okruhů víceletého finančního rámce („VFR“).

Podrobnější rozbor úprav v rozpočtu, jejich souvislosti, odůvodnění a dopady jsou uvedeny ve zprávě Komise o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2010, části A s přehledem o plnění rozpočtu a části B věnované jednotlivým okruhům VFR.

2.3   PŘÍJMY (Tabulka 3)

Příjmy souhrnného rozpočtu Evropské unie lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: vlastní zdroje a ostatní příjmy. Stanoví tak článek 311 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž je uvedeno: "Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny". Hlavní část rozpočtových výdajů je financována z vlastních zdrojů. Podíl ostatních příjmů na celkovém financování je malý.

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroj z DPH a zdroj z HND. Tradiční vlastní zdroje se přitom skládají z dávek z cukru a cel. Další součástí systému vlastních zdrojů je opravný mechanismus ve prospěch Spojeného království i hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND pro Nizozemsko a Švédsko.

2.3.1    Tradiční vlastní zdroje

Tradiční vlastní zdroje: veškeré zjištěné částky tradičních vlastních zdrojů se zachycují na některém z níže uvedených účtů, jež vedou příslušné orgány.

—	Na zvláštní účet uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení č. 1150/2000: všechny vrácené částky nebo částky kryté zárukami.

—	Na zvláštní účet uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1150/2000: všechny částky dosud nevrácené a/nebo nekryté zárukami; dále sem lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny námitky.

V případě zvláštního účtu zasílají členské státy Komisi čtvrtletní výkaz, který obsahuje:

—	částku, která měla být vrácena v předchozím čtvrtletí,

—	zjištěné nároky během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy, zrušení) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky (které nemohou být poskytnuty podle čl. 17 odst. 2 nařízení č. 1150/2000),

—	částky vrácené během daného čtvrtletí,

—	saldo, které zbývá vrátit na konci daného čtvrtletí.

Tradiční vlastní zdroje musejí být zapsány na pokladní účet Komise nebo na účet vedený u subjektu, který určí členský stát, nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka zjištěna (nebo vrácena v případě samostatného účtu). Členské státy si ponechávají 25% tradičních vlastních zdrojů k pokrytí nákladů na výběr. Podmíněné pohledávky z vlastních zdrojů jsou upravovány podle pravděpodobnosti jejich vymožení.

2.3.2    Zdroje z DPH a HND

Výpočet vlastního zdroje z DPH se provádí za použití jednotné sazby platné pro všechny členské státy na harmonizovaný základ DPH podle čl. 2 odst. 1 písm. b) ORD 2007. Jednotná sazba je stanovena na 0,30 % kromě období 2007–2013, v němž je sazba uplatňovaná u Rakouska stanovena na 0,225 %, u Německa na 0,15 % a u Nizozemska a Švédska na 0,10 %. Základ DPH je u všech členských států omezen na 50% HND.

Výpočet vlastního zdroje z DPH se provádí za použití jednotné sazby platné pro všechny členské státy na harmonizovaný základ DPH podle čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000. Základ DPH je u všech členských států omezen na 50% HND.

Zdroj z HND je zdrojem variabilním, jehož účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů přesahujících částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdroje z DPH a různých ostatních zdrojů. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregátní HND všech členských států.

Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů vyměřovacích základů DPH a HND, jež jsou prováděny během přípravy předběžného návrhu rozpočtu. Tyto prognózy se následně revidují a údaje se v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu.

Skutečná výše základů DPH a HND je zjištěna až během roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Komise vypočítá rozdíly mezi částkami, které mají členské státy odvést ze skutečných vyměřovacích základů, a částkami, které členské státy skutečně zaplatily na základě (revidovaných) odhadů. Tato, ať už kladná či záporná, salda DPH a HND, si Komise vyžádá od členských států k prvnímu pracovnímu dni v prosinci roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Dříve vypočtená salda se opraví a výsledný rozdíl si Komise vyžádá od členských států zároveň se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND za předchozí rozpočtový rok.

Při provádění kontrol výkazů DPH a údajů o HND může Komise sdělit členským státům výhrady k určitým bodům, které mohou mít dopad na jejich příspěvky v rámci vlastních zdrojů. Tyto výhrady se mohou například týkat absence přijatelných údajů nebo potřeby rozvíjet vhodnou metodiku. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze s přesností odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND nebo formou individuální výzvy.

2.3.3    Oprava pro Spojené království

Tento mechanismus snižuje výši vlastních zdrojů, jež hradí Spojené království, v poměru k jeho "rozpočtové nevyváženosti". Odpovídajícím způsobem současně navyšuje částku vlastních zdrojů, kterou hradí ostatní členské státy. Mechanismus opravy rozpočtové nevyváženosti ve prospěch Spojeného království zavedla Evropská rada na zasedání ve Fontainebleau (červen 1984), na které navázalo rozhodnutí o vlastních zdrojích ze dne 7. května 1985. Jeho cílem bylo snížit rozpočtovou nevyváženost Spojeného království snížením jeho plateb odváděných EU. Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko těží ze sníženého financování opravy (omezeno na čtvrtinu jejich normálního podílu).

2.4   VÝDAJE (Tabulky 4 až 13)

2.4.1    Finanční rámec na období 2007–2013

v milionech EUR
	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013
1. Udržitelný růst	53 979	57 653	61 696	63 555	63 974	66 964	69 957
2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	55 143	59 193	56 333	59 955	60 338	60 810	61 289
3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 273	1 362	1 518	1 693	1 889	2 105	2 376
4. EU jako globální hráč	6 578	7 002	7 440	7 893	8 430	8 997	9 595
5. Správní náklady	7 039	7 380	7 525	7 882	8 334	8 670	9 095
6. Náhrady / vyrovnávací platby	445	207	210	0	0	0	0
Prostředky na závazky:	124 457	132 797	134 722	140 978	142 965	147 546	152 312
Prostředky na platby celkem:	122 190	129 681	120 445	134 289	134 280	141 360	143 331

Tento oddíl popisuje hlavní kategorie výdajů EU rozdělených podle okruhů finančního rámce na období 2007–2013. Rozpočtový rok 2010 byl čtvrtým rokem, který spadá do finančního rámce na období 2007–2013. Celkový strop prostředků na závazky pro rok 2010 dosahuje 140 978 milionů EUR, tj. 1,18 % HND. Odpovídající strop pro prostředky na platby dosahuje částky 134 289 milionů EUR, tj. 1,12 % HND. Výše uvedená tabulka obsahuje částky finančního rámce v běžných cenách odhadovaných na rok 2013.

Okruh 1 –   Udržitelný růst

Tento okruh je rozdělen na dvě navzájem provázané složky:

—	1a.) Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Sem spadají výdaje na výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu, transevropské sítě, sociální politiku, vnitřní trh a související politiky.

—	1b.) Soudržnost pro růst a zaměstnanost. Tato složka má posílit konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů, doplnit strategii EU pro udržitelný růst mimo méně prosperující regiony a podpořit spolupráci mezi regiony.

Okruh 2 –   Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

Okruh 2 zahrnuje společnou zemědělskou politiku a politiku rybolovu, rozvoj venkova a opatření na ochranu životního prostředí, zejména Natura 2000. Částka vyčleněná na společnou zemědělskou politiku odráží dohodu uzavřenou na bruselské Evropské radě v říjnu 2002.

Okruh 3 –   Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

Nový okruh 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) odráží rostoucí význam některých oblastí, v nichž byly EU svěřeny nové úkoly – spravedlnost a vnitřní věci, ochrana hranic, přistěhovalectví a azylová politika, veřejné zdraví a ochrana spotřebitelů, kultura, mládež, informace a dialog s občany. Je rozdělen na dvě složky:

—	3a.) Svoboda, bezpečnost a právo

—	3b.) Občanství

Okruh 4 –   EU jako globální hráč

Do okruhu 4 spadají všechna opatření vnější politiky, včetně předvstupních nástrojů. Zatímco Komise navrhovala zahrnout do finančního rámce také Evropský rozvojový fond, Rada a Parlament se rozhodly ponechat jej mimo tento rámec.

Okruh 5 –   Správní náklady

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchodového systému a evropských škol. V případě orgánů s výjimkou Komise představují tyto náklady veškeré jejich výdaje, zatímco agentury a další subjekty vynakládají jak správní, tak provozní výdaje.

Okruh 6 –   Náhrady / vyrovnávací platby

V souladu s politickou dohodou, podle níž by neměly být nové členské státy hned na počátku svého členství čistými přispěvateli do rozpočtu, byl tento okruh vyčleněn na vyrovnávací platby těmto státům. Tato částka byla uvolněna na převody ve prospěch nových členských států na vyrovnání jejich rozpočtových příjmů a příspěvků.

2.4.2    Oblasti politik

V rámci využívání řízení podle činnosti (ABM) používá Komise ve svém procesu plánování a řízení metodu sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Rozpočet je strukturován tak, že jeho jednotlivé hlavy odpovídají oblastem politiky a jednotlivé kapitoly činnostem.

Cílem ABB je vytvořit jasný rámec pro převádění politických cílů Komise na konkrétní opatření, a to buď formou právních předpisů, finančních prostředků nebo jiných prostředků veřejné politiky. Rozložení práce Komise na jednotlivé činnosti umožňuje vytvořit si jasný obrázek o jejích aktivitách a vytváří jednotný rámec pro stanovení priorit. Během sestavování a schvalování rozpočtu (rozpočtový proces) jsou zdroje vyčleňovány na priority, přičemž právě činnosti slouží jako základní stavební kameny. Díky provázání konkrétních činností a zdrojů, jež jsou na ně vyčleněny, umožňuje metoda ABB dosáhnout vyšší účelnosti a efektivity využívání zdrojů Komise.

Oblast politiky lze vymezit jako homogenní skupinu činností, které jsou součástí práce Komise a které jsou významné pro rozhodovací proces. Každá oblast politiky obecně odpovídá některému GŘ a zahrnuje v průměru kolem 6 či 7 činností. Oblasti politik jsou hlavně provozní, neboť jejich klíčové činnosti jsou v dané oblasti působnosti zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany. Provozní rozpočet je doplněn o potřebné správní výdaje v každé oblasti politiky.

2.5   ORGÁNY A AGENTURY (Tabulky 14 až 18)

Stejně jako v předchozích letech obsahují konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie údaje o plnění rozpočtů všech orgánů, jež jsou v rámci rozpočtu EU stanoveny. Agentury nemají samostatný rozpočet v rámci rozpočtu EU a jsou zčásti financovány dotacemi z rozpočtu Komise.

Za účelem předložení všech významných rozpočtových údajů o agenturách zahrnuje rozpočtová část konsolidované účetní závěrky samostatné zprávy o plnění jednotlivých rozpočtů tradičních konsolidovaných agentur.

---

(1)  Dne 15. prosince 2010 Evropský parlament schválil rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie z vlastních zdrojů, které vyberou členské státy nebo které budou od nich vyžádány v roce 2011. Kromě toho, podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění) ručí za důchodové závazky společně členské státy.

(2)  údaje nahlášené členskými státy k 31. březnu 2011 v SFC 2007 (databáze strukturálních fondů)

(3)  k 10 programům nebyly zaslány zprávy, ale byly vyžádány od odpovědných orgánů.

(4)  s uplatněním opravného koeficientu („ok“)

(5)  vyplácí se první tři roky po odchodu

(6)  Do konsolidace zahrnut poprvé v roce 2010

(7)  It should be noted that due to the rounding of figures into millions of euros, some financial data in these budgetary tables may appear not to add-up

(8)  z toho částky ESVO v roce 2010 činí 9 milionů EUR a 11 milionů EUR v roce 2009

(9)  včetně přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

(10)  včetně přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

---