9.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 111/15

(1)

V této věci byla přijata dvě rozhodnutí. Na jedné straně „zkrácené“ rozhodnutí pro podniky, které ve svých formálních žádostech o narovnání („návrhy na narovnání“) (2) uznaly účast na kartelové dohodě týkající se prodeje fosfátů používaných ve výživě zvířat, a na straně druhé jiné rozhodnutí pro podniky Timab Industries S.A. a Compagnie Financière et de Participation Roullier (Francie) (dále jen „CFPR/Timab“), které přerušily postup narovnáním. Tato souhrnná zpráva se týká rozhodnutí určeného stranám, které usilují o narovnání.

(2)

Jedenáct subjektů, jimž je rozhodnutí určeno, se účastnilo jediného a trvajícího protiprávního jednání v rozporu s článkem 101 Smlouvy o fungování EU a od 1. ledna 1994 v rozporu s článkem 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda o EHP“), na němž se domluvily, co se týče prodeje fosfátů používaných ve výživě zvířat.

(3)

Případ byl zahájen dne 28. listopadu 2003 na základě žádosti podniku Kemira o ochranu před pokutami. Žádost se týkala období od roku 1989 do roku 2003. Komise získala další důkazy z inspekcí, které proběhly 10. a 11. února 2004. Dne 18. února 2004 podal podnik Tessenderlo žádost o shovívavost. Následně Komise obdržela další žádosti o shovívavost od podniků Quimitécnica a CFPR/Timab.

(4)

Stranám bylo dopisem ze dne 19. ledna 2009 oznámeno rozhodnutí zahájit řízení o narovnání. Po jednáních o narovnání předložily všechny strany v odpovídajících časových lhůtách návrhy na narovnání, s výjimkou podniků CFPR/Timab, které postup narovnáním přerušily.

(5)

Dne 23. listopadu 2009 Komise přijala balík oznámení o námitkách určených všem stranám. S výjimkou CFPR/Timab všechny strany ve své odpovědi potvrdily, že prohlášení o námitkách odpovídá obsahu jejich návrhů na narovnání a že se i nadále zavazují pokračovat v postupu narovnáním.

(6)

Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydal ve dnech 2. července 2010 a 16. července 2010 kladné stanovisko. Toto rozhodnutí (jakož i rozhodnutí určené TIMAB/CFPR) bylo přijato dne 20. července 2010.

(7)

Tento případ se týká protiprávního jednání v rozporu s článkem 101 Smlouvy o fungování EU a článkem 53 Dohody o EHP trvajícího od 1. ledna 1994, pokud jde o prodej fosfátů používaných ve výživě zvířat (FP). Cílem kartelu bylo rozdělit si podstatnou část evropského trhu s fosfáty přidělením prodejních kvót členům kartelu, dále koordinovat ceny a v potřebné míře i obchodní podmínky.

(8)

Kartelové dohody známé pod názvem „Club“, CEPA (Centre d’Etude des Phosphates Alimentaires, Výzkumné středisko pro fosfátová krmiva) nebo později Super CEPA se ukázaly být značně odolné a schopné přizpůsobovat se v průběhu let různým průmyslovým a tržním podmínkám.

(9)

Hlavním cílem koordinace bylo rozdělit si objemy FP dodávaných v několika evropských zemích, z nichž některé byly nebo se staly členskými státy, a některé ze zemí se staly smluvními stranami Dohody o EHP. Podniky rovněž koordinovaly omezení výroby (například výroba podle technologie na bázi kyseliny fosforečné nebo převod části surového materiálu nebo výrobních přebytků na trh hnojiv) a přidělovaly si zákazníky. Kartel zejména zavedl systém kvót pokrývajících různá geografická území v Evropě, na jejichž základě byly výrobcům přidělovány objemy prodeje a konkrétní zákazníci. V případě potřeby se k nápravě odchylek používaly kompenzace.

(10)

Kartel měl rovněž za cíl koordinovat mezi jednotlivými členy kartelu ceny pro každou ze zemí a v případě potřeby i obchodní podmínky.

(11)

Podniky udržovaly časté kontakty a pravidelně se scházely za účelem koordinace prostřednictvím sledování cen a dohod o rozdělení trhu na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých zemí. Mechanismy sledování a kompenzací byly určeny a používaly se pro kontrolu dohod o rozdělení trhu a k nápravě a mediaci sporů týkajících se významných odchylek od dohodnutých kvót na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých zemí. To stranám přesto nezabránilo chopit se příležitosti dodat nesprávné údaje a navzájem se podvádět.

(12)

Ceny, navyšování cen a ostatní obchodní a nákupní podmínky (posledně jmenované pouze bylo-li to nezbytné) se projednávaly a koordinovaly podle jednotlivých zemí.

(13)

Protiprávní jednání se celkově týkalo většiny Unie a v důsledku toho i značné části území EHP (3) a trvalo od 19. března 1969 přinejmenším do 10. února 2004.

(14)

V tomto rozhodnutí jsou následující právní subjekty považovány za odpovědné za protiprávní jednání v uvedených obdobích:

(15)

Komise při stanovování výše pokuty, která má být uložena, odkazuje na zásady stanovené v Pokynech k pokutám z roku 2006 (4). Komise rovněž uplatňuje ustanovení oznámení o shovívavosti z roku 2002 a Oznámení Komise o postupu při narovnání s cílem přijmout rozhodnutí podle článků 7 a 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 v případech kartelů.

(16)

V souladu s pokyny pro výpočet pokut vychází základní výše pokuty, která má být uložena každé straně, ze součtu proměnné hodnoty a dodatečné částky. Proměnná hodnota pokuty se vztahuje k podílu (mezi 0 % až 30 %) hodnoty prodejů v závislosti na míře závažnosti protiprávního jednání a je vynásobena počtem let protiprávního jednání. Dodatečná částka je součet od 15 % do 25 % hodnoty prodejů zboží či služeb, k nimž se vztahuje protiprávní jednání v daném roce (obvykle poslední rok protiprávního jednání).

(17)

Výpočet výše pokuty, která má být uložena podnikům usilujícím o narovnání se provádí podle stejné metodologie stanovené v pokynech pro výpočet pokut, jako metodologie použitá ve výše uvedeném zvláštním rozhodnutí pro podniky, které o narovnání neusilují (CFPR/Timab). Snížení pokuty podle oznámení o narovnání se nicméně uplatní pouze v případě podniků, které usilují o narovnání.

(18)

V souladu s pokyny pro výpočet pokut je základní výše pokuty stanovena na 17 % prodejů fosfátů používaných ve výživě zvířat, které podniky uskutečnily v zemích v rámci EHP, jichž se týká protiprávní jednání.

(19)

Základní výše je vynásobena počtem let účasti na protiprávním jednání s cílem přihlédnout u každého podniku individuálně k době trvání účasti na protiprávním jednání.

(20)

V úvahu nebyly vzaty žádné přitěžující ani polehčující okolnosti.

(21)

Podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 nesmí pokuta u každého podniku přesáhnout 10 % jeho celkového obratu za hospodářský rok předcházející rozhodnutí Komise. Vzhledem k tomu, že základní výše pokuty pro podniky Tessenderlo Chemie N.V., Yara Suomi Oy, Yara Phosphates Oy a Quimitécnica.com – Comércio e Indústria Química S.A. překračuje strop 10 % obratu za rok 2009, je základní výše pokuty, která jim má být uložena, upravena v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003.

(22)

Podnik Kemira požádal dne 28. listopadu 2003 o ochranu před pokutami. Podnik Kemira splnil požadavky oznámení o shovívavosti, a byl proto dne 16. prosince 2003 od pokut podmíněně osvobozen. Podniky Yara Phosphates a Yara Suomi byly součástí stejného podniku jako Kemira v momentě žádosti o ochranu před pokutami a toto osvobození od pokut se na ně rovněž vztahuje.

(23)

Důkazy, které předložil podnik Tessenderlo, představují ve smyslu oznámení o shovívavosti významný přínos. Podniku Tessenderlo se uděluje snížení pokuty, která by jinak byla uložena, ve výši 50 % za období po 31. březnu 1989. Dále v souladu s bodem 23 oznámení o shovívavosti byla podniku Tessenderlo udělena částečná ochrana před pokutami, jelikož jeho žádost umožnila Komisi rozšířit dobu trvání protiprávního jednání.

(24)

Důkazy předložené podnikem Quimitécnica dne 27. března 2007 a později ještě doplněné představují ve smyslu oznámení o shovívavosti významný přínos. Podniku Quimitécnica se uděluje snížení pokuty, která by jinak byla uložena, ve výši 25 %. Podnik José de Mello byl součástí stejného podniku jako Quimitécnica v momentě žádosti o shovívavost a toto snížení pokuty se na něj rovněž vztahuje.

(25)

Dne 14. října 2008 podaly podniky CFPR/Timab žádost podle oznámení o shovívavosti, kterou dále doplnily dne 28. října 2008. Podnikům CFPR/Timab bylo podle oznámení o shovívavosti uděleno v rozhodnutí určeném těmto podnikům snížení pokuty ve výši 5 %.

(26)

V souladu s bodem 32 oznámení o narovnání (5) byla s přihlédnutím k pokynům pro výpočet pokut uplatněna odměna za výsledky narovnání v podobě 10% snížení částky pokuty, která má být uložena, poté co byl použit 10% strop. V případech, kdy dojde k narovnání s žadateli o shovívavost, bude přiznané snížení pokuty za narovnání přičteno k odměně za shovívavost. V souladu s použitím oznámení o narovnání je pokuta, která má být uložena všem adresátům tohoto rozhodnutí, je snížena o 10 %.

(27)

Dva podniky v tomto případě uvedly, že podle bodu 35 pokynů k pokutám z roku 2006 nejsou schopny pokutu zaplatit. Komise tyto žádosti přezkoumala a pečlivě zanalyzovala dostupné finanční údaje týkající se těchto podniků. Na základě tohoto hodnocení Komise jednu z žádostí přijala a udělila snížení pokuty o 70 %.

(28)

Pokuty uložené podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003: