52011SC0820

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Dánska na rok 2011 a pro vydání stanoviska Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Dánska na období 2011–2015

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[2],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská rada schválila dne 26. března 2010 návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2) Rada přijala dne 13. července 2010 doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010 až 2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[3], které společně tvoří „integrované hlavní směry“.Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3) Komise dne 12. ledna 2011 přijala první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru ex-ante a integrované koordinace politiky, jejímž základem je strategie Evropa 2020.

(4) Evropská rada dne 25. března 2011 potvrdila priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Žádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5) Evropská rada dne 25. března 2011 rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6) Dánsko dne 9. května 2011 předložilo svůj aktualizovaný konvergenční program (2011) na období 2011–2015 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7) Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97 Rada zastává stanovisko, že makroekonomický scénář, z něhož konvergenční program vychází, je realistický. I když je založen na mírně příznivějších předpokladech růstu na rok 2012 a v následujících letech, je v podstatě v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2011. Cílem rozpočtové strategie vymezené v konvergenčním programu je snížit do roku 2013 v souladu s doporučeními Rady schodek pod 3% referenční hodnotu, a dosáhnout tak revidovaného střednědobého cíle, tedy strukturálního salda rozpočtu ne méně než –0,5 % HDP do roku 2015 a vyrovnaného rozpočtu do roku 2020. Postup úprav za účelem splnění tohoto cíle je přiměřený. Opatření obsažená v programu a přijatá parlamentem na jaře 2010 jsou považována za přiměřená v rámci podpory rozpočtových cílů a v období 2011–2013 by představovala roční fiskální úsilí ve výši přibližně 1 % HDP. Dánsko dosáhne revidovaného střednědobého cíle během časového rámce programu. Rizika ohrožující rozpočtové cíle jsou vesměs vyrovnaná.

(8) Dánské hospodářství začalo zpomalovat v roce 2007 v souvislosti s korekcí na trhu s nemovitostmi, což přispělo k problémům domácích bank, jež byly umocněny vyšším počtem insolvencí a rostoucí nezaměstnaností. Recese byla obtížná – mezi podzimem 2007 a jarem 2009 poklesla výroba o 8 % a míra nezaměstnanosti vzrostla v roce 2010 na 7,4 %. Míra zaměstnanosti se snížila ze 79,8 % v roce 2008 na 76,1 % v roce 2010, což postihlo zejména mladé lidi. Výroba začala opět růst v roce 2009 a v roce 2010 dosáhl růst reálného HDP 2,1 %. Oživení bylo taženo trvalou domácí poptávkou (vyplývající rovněž z fiskální expanze), výrazným doplňováním zásob a markantním hospodářským oživením hlavních obchodních partnerů Dánska.

(9) Působením automatických stabilizátorů a krizových opatření se celkové saldo veřejných financí, jež vykazovalo v roce 2008 přebytek ve výši 3,2 % HDP, dostalo v roce 2009 do schodku dosahujícího 2,7 % HDP. Na základě oznámení Dánska z jara 2010, že rozpočtový schodek v roce 2010 přesáhne 5 % HDP, byl v červenci 2010 s Dánskem zahájen postup při nadměrném schodku. I když neočekávané a dočasné zisky související se zdaněním výnosů z důchodového pojištění vedly v minulém roce ke stabilizaci rozpočtového schodku ve výši 2,7 % HDP, prognóza útvarů Komise z jara 2011 očekává v roce 2011 opětovný nárůst schodku na přibližně 4 % HDP, což zdůraznilo potřebu nepřetržitého a ambiciózního úsilí o konsolidaci v roce 2012. Znamená to důsledné provádění opatření přijatých v konsolidační dohodě z roku 2010 a kontrolu výdajů podle konvergenčního programu, tak aby byla zajištěna náprava nadměrného schodku do roku 2013.

(10) Důležitou úlohu při plnění rozpočtových cílů hraje přísná kontrola, jež má zabránit opakovanému překračování veřejných výdajů na místní a regionální úrovni. V posledních 20 letech veřejné výdaje nepřetržitě přesahovaly rozpočtové cíle. Vláda již přijala určitá opatření, jež mají tuto otázku řešit, a plánuje – jak uvádí konvergenční program – zavést nový systém kontroly výdajů pod dohledem dánské Ekonomické rady.

(11) V důsledku demografických faktorů klesne počet obyvatel v produktivním věku (15–64 let) mezi roky 2010 a 2025 o zhruba 1,5 % a do roku 2040 o téměř 5 %. Ve střednědobém horizontu by hospodářské oživení mohlo vést k napjaté situaci na trhu práce, jak se ukázalo v letech hospodářského rozmachu. Třebaže je míra zapojení na trhu práce již nyní vysoká, prostor pro další zvyšování nabídky práce existuje. Dobrovolný předčasný odchod do důchodu je u osob ve věku 60–64 let značně rozšířen. Míra zaměstnanosti osob v této věkové kategorii tak dosahuje pouhých 40 %. Kromě toho 10 % obyvatel v produktivním věku mladších 40 let věku pobírá dávky v invaliditě nebo má pružné (dotované) zaměstnání („flex-job“).

(12) Od roku 1995 vykazuje produktivita klesající tendenci. Jednou z příčin může být slabá výkonnost vzdělávacího systému. I když Dánsko i nadále vynakládá na vzdělávací systém značné prostředky, studijní výsledky jsou v některých klíčových oblastech pouze průměrné a Dánsko má čtvrtou nejnižší úroveň dosaženého vzdělání mládeže v EU. V roce 2009 dokončilo alespoň vyšší sekundární vzdělání pouze 70,1 % osob ve věku 20–24 let (průměr EU činí 78,6 %). Výsledky PISA jsou průměrné. Míra předčasného ukončování studia na institucích odborného vzdělávání mládeže je relativně vysoká – studium nedokončilo téměř 50 % studentů. Kromě toho přibližně 20 % mladých lidí nedokončilo deset let po opuštění základní školy vzdělání přesahující nižší stupeň sekundárního vzdělání. Kvalitnější vzdělávací systém by rovněž napomohl předcházet v budoucnu nevyváženému zastoupení různých kvalifikací na trhu práce, který v současné době vykazuje známky možného nadbytku nekvalifikovaných pracovníků a nedostatku pracovníků s patřičnou kvalifikací. Růst produktivity byl obzvlášť slabý ve stavebnictví a v odvětví služeb. Jedná se zejména o místní služby, maloobchod, velkoobchod a osobní služby, kde omezená hospodářská soutěž v určitých odvětvích (např. vysoké překážky vstupu na trh) může vést k neoptimálnímu rozdělování zdrojů. Striktní právní předpisy v oblasti územního plánování omezují možnosti úspor z rozsahu v maloobchodu, jež by produktivitu zvýšily. Vzhledem ke skutečnosti, že pouze 25 % veřejných zakázek bývá zadáno v otevřeném řízení, vláda zahájila strategii, jejíž cílem je prostřednictvím postupného zvyšování počtu veřejných zakázek v obcích a regionech zvětšit hospodářskou soutěž ve veřejných službách, a stanovila pro obce nový cíl, podle nějž by mělo do roku 2015 z celkového počtu zakázek připadat 31,5 % na zakázky veřejné.

(13) Zadlužení domácností vyjádřené v HDP je nevyšší v EU. Nárůst úrovně dluhu, k němuž docházelo na základě rozmachu trhu s bydlením mezi roky 2004 a 2007, vytváří potenciální rizika pro hospodářství a finanční stabilitu. Třebaže jsou tato rizika mírnější díky propracovanému trhu dluhopisů krytých hypotékou a celkově solidní finanční situaci většiny domácností (majetek značně převažuje nad zadlužením), byla v návaznosti na korekci cen nemovitostí zavedena pouze omezená opatření, jež by procyklické výkyvy cen nemovitostí tlumila.

(14) Dánsko učinilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus[4]. V zájmu zlepšení fiskální udržitelnosti bylo dosaženo shody o zpřísnění sankčních právních předpisů týkajících se kontroly výdajů na místní úrovni. Vláda již předložila návrh na systém kompenzací s cílem jednak usnadnit soukromá řešení pomoci bankám v obtížné situaci, jednak přispět ke zvýšení finanční stability. Podpůrná opatření v oblasti zaměstnanosti se zaměřují na prodloužení pracovního života. V rámci podpory konkurenceschopnosti se příslušný balíček iniciativ zaměřuje především na stavebnictví a odvětví služeb. Tyto závazky se týkají čtyř oblastí paktu. Celkově se opatření shodují s opatřeními přijatými v návaznosti na roční analýzu růstu a představují pokrok při plnění cílů strategie Evropa 2020, a to zejména v oblasti zaměstnanosti. I když řada ohlášených závazků již byla zavedena, měla by být v blízké budoucnosti realizována důležitá opatření, jež mají posílit rozpočtovou kázeň (na místní úrovni) a podpořit zaměstnanost. Tyto závazky byly posouzeny a zohledněny v doporučení.

(15) Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem, včetně závazků Paktu euro plus[5]. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Dánsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii přispíváním k tvorbě budoucích vnitrostátních rozhodnutí z úrovně EU. V tomto ohledu se Komise domnívá, že nepřetržité a ambiciózní úsilí o fiskální konsolidaci by mělo v roce 2011 a následujících letech pokračovat. Rovněž by měla být přijata další opatření s cílem zvyšovat nabídku práce prostřednictvím omezování předčasného odchodu do důchodu a zacílení na konkrétní skupiny, zlepšovat kvalitu vzdělávání, posilovat hospodářskou soutěž v klíčových odvětvích a dále stabilizovat trh nemovitostí.

(16) Na základě tohoto posouzení a také s přihlédnutím k doporučení Rady ze dne 2. června 2010 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Dánska na rok 2011 a její stanovisko[6] se odráží zejména v doporučení 1). S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Dánska,

DOPORUČUJE, aby Dánsko v období 2011–2012 provedlo tato opatření:

(1) provést plánovaná opatření k fiskální konsolidaci v roce 2011 a 2012 a napravit nadměrný schodek do roku 2013; urychlit snižování schodku veřejných financí, pokud se hospodářská situace bude vyvíjet lépe, než se momentálně očekává; posílit kontrolu výdajů přijetím závazných víceletých výdajových stropů pro místní, regionální a ústřední správu, jež budou v souladu s celkovými střednědobými cíli souhrnného rozpočtu;

(2) postupně podle plánu ukončovat systém dobrovolného předčasného odchodu do důchodu; reformovat systém invalidních důchodů a lépe zacílit systémy dotovaného zaměstnávání (tzv. systém flex-job) na nejzranitelnější skupiny;

(3) urychlit provádění reforem zaměřených na zkvalitnění vzdělávacího systému; snížit míru předčasného ukončování studia, zejména v oblasti odborného vzdělávání, a zvýšit počet dostupných učňovským míst;

(4) přijmout opatření k odstranění překážek pro hospodářskou soutěž, zejména v odvětví místních služeb a maloobchodu, prostřednictvím přezkumu právních předpisů o využívání půdy a otevřením zadávání zakázek v obcích a regionech;

(5) podporovat stávající stabilizaci trhu nemovitostí v návaznosti na nedávnou korekci cen a zároveň přijmout preventivní opatření na posílení střednědobé stability trhu s bydlením a finančního systému včetně reformy systému hypoték a daně z nemovitosti.

V Bruselu dne .

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda / předsedkyně

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. , , s. .

[3]               Rozhodnutí Rady 2011/308/EU ze dne 19. května 2011 stanoví, že platí i pro rok 2011.

[4]               Více podrobností o učiněných závazcích v rámci Paktu euro plus lze nalézt v dokumentu SEK(2011) 713.

[5]               SEK(2011) 713.

[6]               Na něž odkazuje čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.