DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv (článek 2 Smlouvy o Evropské unii). Tato smlouva kromě toho rovněž stanoví, že činnost Unie na mezinárodní scéně „spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.“ (článek 21).

Proto je propagace demokracie a lidských práv základním prvkem vnější činnosti politiky EU. Při propagování lidských práv a demokracie na celém světě využívá Evropská unie celou řadu opatření, mezi něž patří politický dialog a diplomatické iniciativy, jakož i finanční a technická spolupráce a pomoc.

Základem této politické strategie je nařízení o zřízení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva („EIDHR“)[1], jež zároveň jedinečně a viditelně vyjadřuje rozhodný závazek EU vůči demokracii a lidským právům. Tento nástroj přinesl skutečné výsledky a četné úspěchy, s jeho pomocí se dostává podpory občanské společnosti a organizacím lidských práv na celém světě, jakož i volebním pozorovatelským misím. Nástroj EIDHR není závislý na souhlasu vlád a je flexibilní, proto je mezi nástroji politiky EU nepostradatelným přínosem.

V předkládaném novém nařízení musí být zachovány obecné cíle a oblast působnosti EIDHR, kterými je přispívat k rozvoji a upevňování lidských práv a základních svobod, demokracie a právního státu na celém světě.

Základem nařízení je silná vazba mezi demokracií a lidskými právy. V posledních letech se agenda EU v oblasti podpory demokracie neustále vyvíjí a směřuje ke komplexnímu přístupu. Nejdůležitější konkrétní vodítko pro širší a soudržnější politiku podpory demokracie ve vnějších vztazích EU představují zejména závěry Rady o podpoře demokracie z listopadu 2009[2]. První zprávu o krocích navazujících na tyto závěry Komise předložila v prosinci 2010. Zároveň byly přijaty nové závěry[3] a bylo určeno deset pilotních zemí, v nichž má být realizován akční program a přijata okamžitá opatření.

Považuje se proto za nezbytné, aby budoucí EIDHR ponechal i nadále zachoval širokou oblast působnosti zahrnující obhajování, základní podporu a operace na místě, včetně sledování průběhu voleb, a podporoval tak všechna základní práva, jež jsou společně se všemi dalšími lidskými právy a základními svobodami nedílnou součástí demokracie. To zaručí politicky účelný, komplexní přístup, soudržnost operací a úspory z rozsahu.

Oblast působnosti EIDHR od roku 2007 zahrnuje pět cílů:

· posilování úcty k dodržování lidských práv a základních svobod v zemích, kde jsou nejvíce ohrožené;

· posilování úlohy občanské společnosti při propagaci lidských práv a demokratických reforem, při podpoře mírového sladění skupinových zájmů a upevňování politické účasti a zastoupení;

· podporování akcí na téma lidských práv a demokracie v oblastech, na které se vztahují pokyny EU, včetně podpory dialogu o lidských právech, o obráncích lidských práv, trestu smrti, mučení, o problematice dětí a ozbrojených konfliktů, o právech dítěte, o násilí páchaném na ženách a dívkách a boji proti všem formám diskriminace vůči nim, o mezinárodním humanitárním právu a možných budoucích pokynech;

· podporování a posilování mezinárodního a regionálního rámce pro ochranu a propagaci lidských práv, spravedlnosti, právního státu a propagaci demokracie;

· budování důvěry v demokratické volební procesy a zvyšování jejich spolehlivosti a průhlednosti, zejména prostřednictvím pozorování průběhu voleb.

Strategická reakce[4], podle které je základem činnosti EIDHR převážně spolupráce s organizacemi občanské společnosti, které se zaměřují na ochranu základních svobod, jež tvoří základ všech demokratických procesů, a na pomoc občanské společnosti stát se účinnou silou, pokud jde o politické reformy a obranu lidských práv. Tato specifičnost strategické reakce bude v novém nařízení plně zachována. Nařízení tak doplňuje zeměpisné programy nové generace, které se stále častěji vztahují také na demokracii a lidská práva, třebaže jsou v první řadě zaměřeny na budování veřejných institucí.

Kromě toho nové nařízení o EIDHR posílí soubor nástrojů EU, jejichž účelem je účinněji reagovat na situaci v problematických zemích nebo řešit mimořádné situace, jež nejvíce ohrožují lidská práva a základní svobody. Nedávné události v zemích našich evropských sousedů, zejména arabské jaro, dokládají, že zde stále více lidí žádá více svobody, práv a demokracie, což EU musí podpořit. V takových případech bude Evropská unie moci přímo prostřednictvím přímých grantů nebo grantů s nízkou hodnotou financovat akce ad hoc. Toto přímé financování bude zapotřebí v případě, kdy by kvůli procedurálním modalitám mohla být negativně ovlivněna účinnost daných akcí nebo by příjemci mohli být vystaveni vážnému zastrašování, odvetným opatřením nebo jiným rizikům. Akce ad hoc budou v zásadě součástí strategických dokumentů a ročních programů. Za výjimečných okolností by však akce ad hoc mohly být přijaty pomocí zvláštních opatření mimo rámec cyklu programování.

Z širší perspektivy je třeba na navrhované nařízení o EIDHR pohlížet v kontextu všech navrhovaných finančních nástrojů víceletého finančního rámce na období 2014–2020, jak je uvedeno ve sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“. Spolu s nástroji v rámci okruhu 4 („Globální Evropa“) a s Evropským rozvojovým fondem zajistí nový EIDHR větší soudržnost a účinnost vnější činnosti EU.

V souladu s rozhodnutím Rady, kterým se stanoví organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ)[5], zajistí vysoký představitel / místopředseda Komise celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie rovněž prostřednictvím EIDHR. ESVČ se zejména podílí na cyklu programování a řízení EIDHR, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 3 výše zmíněného rozhodnutí Rady.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Evropská komise v období od 26. listopadu 2010 do 31. ledna 2011 uspořádala veřejné konzultace na téma budoucího financování vnější činnosti EU. Komise k tomu ve spolupráci s pracovními útvary ESVČ vypracovala online dotazník a informační dokument s názvem „Jak a kde získávat finanční prostředky pro vnější činnost EU po roce 2013?“. V rámci této veřejné konzultace bylo zasláno 220 příspěvků, což svědčí o širokém a rozmanitém spektru struktur, názorů a tradic existujících v oblasti vnější činnosti.

Většina respondentů (přibližně 70 %) potvrdila, že finanční pomoc EU poskytovaná v hlavních oblastech politiky prostřednictvím finančních nástrojů pro vnější činnost EU je významným přínosem[6]. Tento přínos EU považuje mnoho respondentů za hlavní hnací sílu pro budoucnost: korespondenti vyjádřili názor, že by EU měla využít své komparativní výhody spojené se svou celosvětovou prezencí na místě, využít svých rozsáhlých odborných znalostí, nadnárodní povahy, své role prostředníka koordinace a také využít úspor z rozsahu.

Téměř všichni respondenti (92 %) podporují diferenciovanější přístup, přizpůsobený na základě vhodných kritérií a účinného shromáždění údajů konkrétní situaci v přijímající zemi a využívaný tak, aby se zvýšil dopad finančních nástrojů EU. Více než dvě třetiny respondentů si myslí, že vnější činnost EU dostatečně zohledňuje její zájmy a že by měla ještě více vycházet z hodnot a zásad EU a zohledňovat rozvojové cíle partnerských zemí. Menšina se naopak domnívá, že vnější činnost EU by se měla více zaměřit na vlastní zájmy EU v globálním hospodářství, zejména s ohledem na rozvíjející se ekonomiky.

Pokud jde o zjednodušení nástrojů a rovnováhu mezi zeměpisnými a tematickými nástroji, stanoviska se rozcházejí ohledně přezkumu tematických programů a případného snížení jejich počtu. Mnoho respondentů se obává, že snížení počtu by mohlo mít za následek snížení celkové částky, která je k dispozici na tematické akce, a spíše vyzývá ke zjednodušení pravidel pro přístup a provádění tematického financování. U několika tematických otázek respondenti zdůraznili, že je považují za důležité stejně jako posílení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, financování opatření v oblasti klimatu nebo stávající tematické programy v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Významná většina respondentů podporuje větší flexibilitu nástrojů EU, pokud jde o jejich zeměpisná omezení, jako způsob, jak reagovat na meziregionální problémy.

Většina respondentů souhlasí s tím, že společné programování ve spolupráci se členskými státy a podílení se členských států na spolufinancování může zvýšit dopad a soudržnost vnější činnosti EU, zjednodušit poskytování pomoci a snížit celkové náklady na operace.

Pokud jde o společné cíle a podmíněnost, respondenti se ve velké míře vyslovili pro to, aby se zvážilo, zda by poskytnutí pomoci přijímající zemi nemělo být podmíněno úctou k lidským právům, menšinám, řádné správě věcí veřejných a rozmanitosti kulturních projevů (78 %) nebo kvalitou politik přijímající země a její schopností a ochotou provádět vhodné politiky (63 %). Většina respondentů nesouhlasí s tím, aby vnější spolupráce zohledňovala především vlastní zájmy EU.

Co se týče vnější činnosti EU v oblasti lidských práv a demokracie, všichni respondenti zdůraznili, že je nutné i nadále po celém světě propagovat a podporovat tyto cíle, a to jak jejich začleněním do všech politik a akcí EU, tak i jejich potvrzením v rámci vyčleněného finančního nástroje, který je na ostatních nástrojích nezávislý, avšak zároveň je doplňuje. Respondenti si evropského nástroje pro demokracii a lidská práva vysoce cení a všechny zúčastněné strany požádaly EU, aby posílila jeho potenciál, zachovala jeho přínos a dále v jeho rámci zrychlovala poskytování pomoci, zejména pokud jde o nejobtížnější a nejnaléhavější případy.

Posouzení dopadů

Komise provedla posouzení dopadů, přičemž zvážila tři hlavní politické alternativy (a několik dílčích možností):

1) samostatné nařízení o EIDHR nebude existovat a otázky lidských práv a demokracie se zohlední v rámci jiných nástrojů;

2) stávající nařízení se nezmění, pouze se zvýší příděl rozpočtových prostředků, který v současném rámci zajistí dodatečné činnosti;

3) bude vypracováno lepší zmocňovací nařízení a zároveň se zachovají klíčové aspekty stávajícího nařízení.

První možnost nebyla přijata, protože se jasně ukázalo, že pokud by se zrušil nástroj konkrétně určený lidským právům a demokracii, vyslalo by to negativní politický signál a vedlo by to ke zrušení jeho zvláštních a cenných pracovních principů, jako je (například nezávislost nástroje na souhlasu hostitelské země nebo jeho zaměření na aktéry občanské společnosti). To by omezilo účinnost poskytování pomoci, znamenalo značnou ztrátu viditelnosti EU a poškození její pověsti.

Druhá možnost byla také zavržena, neboť neumožňuje využít příležitosti a vhodně reagovat na nové výzvy, zohlednit získané zkušenosti a odpovědět na nové požadavky.

Třetí možností byla podpořena, protože dovoluje zachovat politické a operativní přínosy nástroje a zároveň umožňuje nařízení lépe upravit. Nově vypracovaná předloha nařízení by měla přinést lepší zmocňovací nařízení. Přepracované nařízení nabídne nástroj, který se bude soustředit na proces a zaměří se na čtyři různé oblasti:

· tematické kampaně, které budou v případě důležitých záležitostí kombinovat obhajobu a činnosti na místě (např. podpora demokracie) a řešit závažné případy porušování práv (např. mučení, trest smrti, diskriminace atd.), jakož i poskytovat základní podporu klíčovým aktérům a příslušné vzdělávání občanům,

· cílenou podporu, která pomůže rozvinout dynamické občanské společnosti a pomůže jim na jejich cestě usilující o demokracii a obranu demokracie a lidských práv, jakož i podpoří jejich úlohu aktérů pozitivní změny,

· posílení schopnosti EU rychle reagovat na bezprostřední ohrožení lidských práv a zřízení komplexního mechanismu EU pro obránce lidských práv,

· posílení a lepší integraci přístupu k demokratickým cyklům prostřednictvím volebních pozorovatelských misí a jiných typů podpory demokratických a volebních procesů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Navrhovaný nástroj vychází z článku 209 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví právní základ pro rozvojovou spolupráci v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie. Články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii navíc zdůrazňují význam, jaký má pro Evropskou unii podpora demokracie a lidských práv v rámci její vnější činnosti.

Jelikož cílů tohoto navrhovaného nařízení nemohou členské státy uspokojivě dosáhnout samy, a proto jich může být z důvodu rozsahu a působnosti akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. EU má pro realizaci vnější činnosti jménem členských států a ve spolupráci s nimi jedinečné předpoklady, což zvyšuje důvěru v tuto činnost v zemích, kde se realizuje. Mnoho členských států nemá kapacitu a/nebo vůli rozvíjet globální nástroje vnější činnosti. Proto je intervence na úrovni EU jedinou možností, jak podporovat její hodnoty ve světě a zajistit její celosvětovou přítomnost.

Navrhované nařízení rovněž posiluje schopnost koordinace a ve spolupráci s členskými státy usnadňuje společné plánování, čímž zajišťuje efektivní dělbu práce a účinné poskytování pomoci. Unie zaměří svou pomoc tam, kde bude nejúčinnější: na propagaci demokracie ve světě, řádné správy věcí veřejných, lidských práv a právního státu, na své dlouhodobé a spolehlivé působení v oblasti rozvojové pomoci a svou roli koordinátora mezi členskými státy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy toto navrhované nařízení nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Navrhovaný nástroj je součástí opatření, která mají být provedena v rámci okruhu IV „Globální Evropa“ víceletého finančního rámce Evropské unie. Na provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 se vyhradí finanční prostředky ve výši 1 578 000 000 EUR (běžné ceny). To odpovídá průměrné roční částce ve výši 225 000 000 EUR.

2011/0412 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje nástroj pro financování propagace demokracie a lidských práv ve světě

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 209 a 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[8],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Toto nařízení představuje jeden z nástrojů, který přímo podporuje vnější politiky Evropské unie. Nahradí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě[9].

(2) Tímto nařízením se zřizuje nástroj pro financování propagace demokracie a lidských práv ve světě, který umožní poskytování pomoci nezávislé na souhlasu vlád a jiných orgánů veřejné moci třetích zemí.

(3) Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

(4) Článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že vnější činnosti Evropské unie spočívají na zásadách, které se uplatnily při jejím založení: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

(5) Tento nástroj pro financování přispívá k dosažení cílů vnější činnosti Unie, včetně činnosti evropské rozvojové politiky.

(6) Příspěvek Unie k demokracii a právnímu státu, k dodržování lidských práv a základních svobod se opírá o všeobecně uznávané obecné zásady stanovené Mezinárodní listinou lidských práv, jakož i jakýkoli jiný nástroj pro lidská práva přijatý v rámci OSN a příslušné regionální nástroje pro lidská práva.

(7) Rovnost žen a mužů patří spolu s právy žen k základním lidským právům a otázka sociální spravedlnosti a její propagace je důležitou součástí tohoto nařízení.

(8) Demokracie a lidská práva patří neoddělitelně k sobě, jak připomněla Rada ve svých závěrech o podpoře demokracie v rámci vnějších vztahů EU ze dne 18. listopadu 2009. Základní svobody, jako je svoboda projevu a shromažďování, jsou nezbytným předpokladem politického pluralizmu a demokratických procesů, zatímco demokratická kontrola a rozdělení pravomocí jsou nezbytné pro udržení nezávislého soudnictví a právního státu, jež jsou potřebné pro účinnou ochranu lidských práv.

(9) Vytváření a udržování kultury lidských práv a zajišťování, aby demokracie byla občanům prospěšná, je úkol, který je naléhavý a obtížný zejména v nově vznikajících demokraciích a vlastně nikdy nekončí, přičemž v první řadě přísluší lidem dotčené země, aniž by se tím však snížila odpovědnost mezinárodního společenství. Vyžaduje si rovněž existenci řady institucí, zejména národních demokratických parlamentů, které by měly zajistit politickou účast, zastoupení, vnímavost vůči potřebám a odpovědnost.

(10) Aby bylo možné řešit tyto otázky účinně, transparentně, včas a pružně i po skončení platnosti nařízení (ES) č. 1889/2006, bude i nadále zapotřebí zvláštních finančních zdrojů a zvláštního nástroje pro financování, který bude moci dále fungovat nezávisle.

(11) Pomoc Unie podle tohoto nařízení je koncipována tak, aby doplnila různé další nástroje pro provádění jejích politik v oblasti demokracie a lidských práv, které sahají od politického dialogu a diplomatických nót až po různé nástroje finanční a technické spolupráce, včetně zeměpisně a tematicky zaměřených programů. Pomoc rovněž doplní akce v krizových situacích uskutečňované v rámci nástroje stability.

(12) Podle tohoto nařízení Unie poskytuje pomoc, která ve spolupráci s občanskou společností řeší globální, regionální, národní a místní otázky lidských práv a demokratizace a vztahuje se na všechny typy sociálních opatření prováděných jednotlivci či skupinami, které jsou nezávislé na státu a zasazují se o lidská práva a podporu demokracie.

(13) Cíle demokracie a lidských práv musí být čím dál tím více začleňovány do všech nástrojů pro financování vnější pomoci. Pomoc Unie podle tohoto nařízení však bude mít navíc zvláštní doplňující a dodatečnou úlohu, která vyplývá z její globální povahy a z nezávislosti akcí na souhlasu vlád a orgánů veřejné moci třetích zemí. To umožní spolupráci s občanskou společností na citlivých otázkách lidských práv a demokracie a zároveň zajistí pružnou reakci na měnící se situaci. Unie by díky tomuto nařízení měla být schopna formulovat a podporovat zvláštní cíle a opatření na mezinárodní úrovni, která nesouvisejí se zeměpisnou polohou ani s krizí a která mohou vyžadovat nadnárodní přístup nebo se vztahovat na operace prováděné v Unii a v řadě třetích zemí. Nařízení navíc poskytne nezbytný rámec činnostem (například podpora nezávislých volebních pozorovatelských misí Evropské unie), které vyžadují soudržnost politik, jednotný systém řízení a společné normy pro realizaci.

(14) Unie bude věnovat zvláštní pozornost zemím a naléhavým situacím, ve kterých jsou lidská práva a základní svobody nejvíce ohroženy a jejich nedodržování je obzvláště výrazné a systematické. V takových situacích bude politicky prioritní podpořit dodržování příslušných mezinárodních právních předpisů, poskytnout místní občanské společnosti konkrétní podporu a prostředky na akce a přispět k její činnosti, jež je realizována za velmi obtížných podmínek. V souladu s vlastními příslušnými pokyny se Unie v konfliktech zasadí o to, aby všechny válčící strany plnily své právní povinnosti vyplývající z mezinárodního humanitárního práva.

(15) V nejproblematičtějších zemích či situacích a s cílem řešit naléhavé potřeby ochrany obránců lidských práv by Unie měla být schopna reagovat pružně a včas prostřednictvím grantů ad hoc. Bude jich zapotřebí především v případě, kdy by kvůli rozhodování o procedurálních modalitách byla přímo ovlivněna účinnost opatření nebo by příjemci mohli být vystaveni vážnému zastrašování, odvetným opatřením nebo jiným rizikům.

(16) Volební pozorovatelské mise Evropské unie významně a úspěšně přispívají k demokratickým procesům ve třetích zemích. Propagace demokracie se však zdaleka netýká pouze samotného volebního procesu. Na volební pozorovatelské mise by se proto z celkového objemu finančních prostředků dostupných podle tohoto nařízení neměla vynaložit nepřiměřeně vysoká částka.

(17) Prováděcí pravomoci týkající se programování a financování akcí, jež toto nařízení podporuje, by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Pokud se vezme v úvahu povaha těchto prováděcích aktů, zejména jejich politické zaměření a finanční dopady, při jejich přijímání by se v zásadě měl použít přezkumný postup, vyjma technických prováděcích opatření malého finančního rozsahu.

(18) Společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie v oblasti vnější činnosti jsou stanovené v nařízení (EU) č. …/… Evropského parlamentu a Rady ze dne …[10] (dále jen „společné prováděcí nařízení“).

(19) Organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost jsou popsány v rozhodnutí Rady 2010/427/EU,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se zřizuje evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, podle kterého Unie napomáhá rozvoji a upevnění demokracie, právního státu a dodržování všech lidských práv a základních svobod.

Cílem této pomoci je zejména:

(a) zlepšit úctu k lidským právům a základním svobodám a jejich dodržování, jak byly vyhlášeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v dalších mezinárodních a regionálních nástrojích pro lidská práva, a posílit jejich ochranu, propagaci a sledování jejich dodržování, zejména podporou příslušných organizací občanské společnosti, obránců lidských práv a obětí represe a zneužívání práv;

(b) rozšířením participační a zastupitelské demokracie, posílením celkového demokratického cyklu a zlepšením spolehlivosti volebních procesů (zejména prostřednictvím volebních pozorovatelských misí) podpořit a upevnit demokratické reformy ve třetích zemích.

Článek 2 Oblast působnosti

1.           Pomoc Unie se týká těchto oblastí:

(a) podpory a rozšiřování participační a zastupitelské demokracie, včetně parlamentní demokracie, a procesů demokratizace, zejména prostřednictvím organizací občanské společnosti, mimo jiné při:

i) podpoře svobody sdružování a shromažďování, neomezeného pohybu osob, svobody přesvědčení a projevu včetně projevu uměleckého a kulturního, svobody tisku a nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků (tradičních i internetových), svobody internetu a opatření boje proti administrativním překážkám, které brání výkonu těchto svobod, včetně boje proti cenzuře;

ii) posilování právního státu, podpoře nezávislosti soudů, povzbuzování k reformám právních řádů a institucí (včetně hodnocení těchto reforem) a podpoře přístupu ke spravedlnosti;

iii) podpoře a posilování Mezinárodního trestního soudu, mezinárodních trestních soudů ad hoc a procesů přechodného soudnictví a mechanismů pravdy a usmiřování;

iv) podpoře reforem za účelem dosažení účinné a transparentní demokratické odpovědnosti a dohledu, včetně dohledu nad bezpečnostním sektorem a soudnictvím, a podpoře opatření proti korupci;

v) podpoře politického pluralismu a demokratické politické reprezentace a povzbuzování občanů, zejména okrajových skupin, k účasti na politickém životě v rámci demokratických reformních procesů na místní, regionální a národní úrovni;

vi) podpoře rovného zastoupení mužů a žen v sociálním, hospodářském a politickém životě a podpoře rovnosti příležitostí, účasti žen a jejich politického zastoupení;

vii) podpoře opatření směřujících k usnadnění pokojného sladění zájmů různých skupin včetně podpory opatření k budování důvěry v oblasti lidských práv a demokratizace;

(b) propagace a ochrany lidských práv a základních svobod vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných mezinárodních a regionálních nástrojích, které se týkají občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv, zejména prostřednictvím organizací občanské společnosti, týkající se mimo jiné:

i) zrušení trestu smrti, předcházení mučení a špatnému zacházení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání a rehabilitace obětí mučení;

ii) podpory a ochrany obránců lidských práv ve smyslu článku 1 Deklarace OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských organizací propagovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody, a poskytování pomoci těmto osobám;

iii) boje proti rasismu, xenofobii a diskriminaci založené zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

iv) propagace svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání či přesvědčení, včetně opatření k odstranění všech forem nenávisti, nesnášenlivosti a diskriminace, které souvisejí s náboženským vyznáním či přesvědčením, a posilování tolerance a respektování náboženské a kulturní rozmanitosti;

v) práv původního obyvatelstva a osob patřících k menšinám a etnickým skupinám;

vi) práv žen vyhlášených v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen a v dobrovolných protokolech k ní připojených, včetně opatření proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, nuceným sňatkům, zločinům ze cti, obchodování se ženami a proti jakýmkoli jiným formám násilí páchaného na ženách;

vii) práv dítěte vyhlášených v Úmluvě o právech dítěte a v dobrovolných protokolem k ní připojených, včetně boje proti dětské práci, obchodování s dětmi a dětské prostituci a najímání a nasazování dětských vojáků;

viii) práv zdravotně postižených osob;

ix) hospodářských, sociálních a kulturních práv a propagace základních pracovních norem a sociální odpovědnosti podniků;

x) výchovy, odborného vzdělávání a sledování dodržování práv v oblasti lidských práv a demokracie a v oblasti, jíž se týká bod vii);

xi) podpory místních, regionálních, vnitrostátních nebo mezinárodních organizací občanské společnosti působících v oblasti ochrany, propagace nebo obrany lidských práv a podílejících se na opatřeních uvedených v bodě vii);

(c) posílení mezinárodního rámce pro ochranu lidských práv, spravedlnosti, právního státu a demokracie a pro propagaci mezinárodního humanitárního práva, zejména:

i) poskytováním podpory mezinárodním a regionálním nástrojům, které se týkají lidských práv, spravedlnosti, právního státu a demokracie;

ii) posilováním spolupráce občanské společnosti s mezinárodními a regionálními mezivládními organizacemi a podporováním činností občanské společnosti zaměřených na podporu mezinárodních a regionálních nástrojů v oblasti lidských práv, spravedlnosti, právního státu a demokracie a sledování jejich provádění;

iii) odborným vzděláváním o mezinárodním humanitárním právu, jeho šířením a podporou jeho prosazování;

(d) budováním důvěry v demokratické volební procesy a zlepšováním jejich spolehlivosti a transparentnosti, a zároveň přispíváním k účinnosti a soudržnosti celého volebního cyklu, zejména:

i) prostřednictvím nasazování volebních pozorovatelských misí Unie;

ii) prostřednictvím jiných opatření v rámci sledování volebních procesů;

iii) přispíváním k rozvoji volebních pozorovatelských kapacit organizací občanské společnosti na regionálních a místních úrovních a podporováním jejich iniciativ s cílem zvýšit účast na volebním procesu a zlepšit jeho sledování;

iv) podporováním opatření zaměřených na konzistentní integraci volebních procesů do demokratického cyklu a na provádění doporučení volebních pozorovatelských misí Unie.

2.           U všech opatření pomoci uvedených v tomto nařízení se v příslušných případech zohlední propagace rovnosti žen a mužů, práv dítěte, práv původního obyvatelstva, práv osob s postižením a podpora a ochrana zásad, jako jsou zásady zplnomocnění, účasti, nediskriminace zranitelných skupin a odpovědnosti, jakož i příslušná ochrana.

3.           Opatření pomoci se provádějí na území třetích zemí nebo bezprostředně souvisejí se situacemi, k nimž dochází ve třetích zemích, nebo bezprostředně souvisejí s celosvětovými nebo regionálními akcemi.

4.           Opatření pomoci berou v úvahu specifika krizových nebo naléhavých situací a zemí či situací, které se vyznačují velkým deficitem základních svobod, ve kterých je silně ohrožena bezpečnost lidí nebo ve kterých organizace na ochranu lidských práv a obránci lidských práv působí v nejsložitějších podmínkách.

Článek 3 Obecný rámec pro programování a provádění

Pomoci Unie podle tohoto nařízení se provádí prostřednictvím následujících opatření a v souladu se společným prováděcím nařízením:

(a) strategické dokumenty, popřípadě jejich revize;

(b) roční akční programy, jednotlivá opatření a podpůrná opatření;

(c) zvláštní opatření.

Článek 4 Strategické dokumenty

1.           Strategické dokumenty stanovují strategii Evropské unie ohledně pomoci, již Unie poskytuje podle tohoto nařízení, vycházející z priorit Unie, mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů. Jsou v souladu s celkovým záměrem, cíli, rozsahem a zásadami tohoto nařízení.

2.           Strategické dokumenty stanoví prioritní oblasti, jež byly vybrány pro financování Unií v době platnosti tohoto nařízení, zvláštní cíle, očekávané výsledky a ukazatele výkonnosti. Strategické dokumenty rovněž uvádějí orientační finanční příděly (příděly celkem i pro každou oblast priority zvlášť, případně formou rozpětí).

3.           Strategické dokumenty se schvalují v souladu s postupem stanoveným v čl. 15 odst. 3 společného prováděcího nařízení. Strategické dokumenty se aktualizují v souladu s tímto postupem, pokud to vyžadují významné změny okolností a politiky.

Článek 5 Výbor

Komisi je nápomocen Výbor pro demokracii a lidská práva (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 6 Finanční referenční částka

Na provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 se vyhradí finanční prostředky ve výši 1 578 000 000 EUR (běžné ceny). Prostředky na každý rok schvaluje rozpočtový orgán v rámci mezí finančního rámce na období 2014–2020.

Článek 7 Evropská služba pro vnější činnost

Toto nařízení se uplatňuje v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost.

Článek 8 Vstup v platnost

Nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ NÁVRHU

1.           RÁMEC NÁVRHU/ PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ NÁVRHU

1.           RÁMEC NÁVRHU/ PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro financování propagace demokracie a lidských práv ve světě

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[11]

Hlava 19: Vnější vztahy

Činnost 19 04: Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

Název této rozpočtové kapitoly odpovídá současné struktuře finančních nástrojů na období 2007–2013. Navrhuje se zachovat stejnou činnost a hlavu 19 04.

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[12]

x Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Tento nástroj pro financování se zaměřuje na podporu následujících strategických cílů, jak je uvedeno ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020 – část II“ ze dne 29. června 2011 (KOM/2011/500 – Rozpočet pro Evropu 2020 – část II. Oblast politiky „Vnější činnost“, s. 43):

Toto nařízení bude mít dva cíle:

1. Posilovat úctu k lidským právům a základním svobodám a jejich dodržování, jak byly vyhlášeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v dalších mezinárodních a regionálních nástrojích pro lidská práva, a posilovat jejich ochranu, propagaci a sledování jejich dodržování, zejména prostřednictvím podpory příslušných organizací občanské společnosti, obránců lidských práv a obětí represe a zneužívání práv.

2. Rozšířením participační a zastupitelské demokracie, posílením celkového demokratického cyklu a zlepšením spolehlivosti volebních procesů (zejména prostřednictvím volebních pozorovatelských misí) podporovat a upevňovat demokratické reformy ve třetích zemích.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Oba výše uvedené cíle budou v praxi realizovány prostřednictvím různých zvláštních cílů.

Zvláštní cíl č. 1

Vypracovat tematické kampaně, které v případě důležitých záležitostí (např. mezinárodní spravedlnost) kombinují obhajobu a realizaci činností na místě a řeší závažná porušení práv (např. mučení, trest smrti, diskriminace atd.), jakož i podstatně podporují klíčové aktéry a související vzdělávání občanů.

Zvláštní cíl č. 2

Poskytovat cílenou podporu s cílem vytvořit dynamické občanské společnosti, pomoci jim na jejich cestě k demokracii a obraně demokracie a lidských práv a podpořit jejich úlohu aktérů pozitivní změny.

Zvláštní cíl č. 3

Posílit schopnost EU jednat v nejobtížnějších prostředích, rychle reagovat na bezprostřední ohrožení lidských práv a podporovat obránce lidských práv, kteří potřebují ochranu.

Zvláštní cíl č. 4

Prostřednictvím volebních pozorovatelských misí a jiných typů podpory demokratických a volebních procesů posílit a více sjednotit přístup k demokratickým cyklům.

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílovou skupinu obyvatelstva.

Dosažení konkrétních výsledků při propagaci a podpoře demokracie a lidských práv ve světě.

Včasné zahájení projektu, včetně mechanismu rychlé reakce v případě bezprostředního porušování lidských práv a ohrožení jejich obránců. Včasná kontrola, dodatek, platba a ukončení.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno sledovat uskutečňování návrhu/podnětu.

Provádění dvou výše uvedených cílů a čtyř specifických cílů bude měřeno mj. prostřednictvím těchto ukazatelů výsledků a dopadů:

počet zahájených kampaní, včetně počtu případů obhajoby, a zejména počet pozitivních změn, díky nimž byly ve třetích zemích vypracovány právní předpisy týkající se doložek o lidských právech;

počet ratifikovaných mezinárodních úmluv, a zejména počet úmluv, které mohly díky pomoci Unie vstoupit v platnost a v kolika zemích se tak stalo;

počet konkrétních činností na místě, a zejména počet podpořených oslabených organizací občanské společnosti a/nebo skupin zbavených práv, které by jinak zůstaly bez pomoci;

počet občanů, odborníků a studentů, kteří byli vyškoleni a vzděláni v oblasti lidských práv a demokracie a zúčastnili se osvětových kampaní;

počet podpořených klíčových aktérů, zejména počet akcí mezinárodních organizací, zpráv, soudních rozhodnutí a/nebo prohlášení, které přímo souvisejí s podporou EU;

počet projektů občanské společnosti realizovaných na globální i místní úrovni a jejich dopad z hlediska propagace, ochrany a sledování lidských práv;

počet případů ochrany obránců lidských práv, zejména počet osob, které byly ochráněny politicky, právně a/nebo fyzicky a jejichž práva přestala být zneužívána;

počet projektů realizovaných v nejproblematičtějších zemích a situacích, a zejména počet činností a aktérů, kteří mohli být za těchto nejobtížnějších podmínek podpořeni;

počet volebních procesů a demokratických cyklů, které byly podpořeny, pozorovány a následně kontrolovány, zejména počet doporučení volebních pozorovatelských misí EU, která byla na místě provedena.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Oddíl 1 důvodové zprávy popisuje politické požadavky, které má nástroj v kontextu stále se vyvíjejících politických pokynů splnit. Tyto požadavky budu krátkodobé i dlouhodobé, jelikož propagování a podporování demokracie a lidských práv ve světě, jakož i reagování na bezprostřední porušování ochrany lidských práv jejich obránců mají svá specifika.

1.5.2.     Přínos aktivního zapojení EU

Při řešení konfliktů, budování míru a prosperity již EU byla úspěšná. Proto se zdá, že má vynikající předpoklady k realizaci vnější činnosti jménem členských států a ve spolupráci s nimi, přičemž se v zemích, kde působí, těší obecně vysoké důvěryhodnosti. Její výhodná zeměpisná poloha ji umožňuje převzít jménem svých občanů v globálním měřítku vedoucí úlohu, zejména pokud jde o podporu a propagaci demokracie a lidských práv. Přesto se evropský přínos nemůže omezit pouze na rozvahu: to, jak EU přispívá k budování míru ve světě, pomáhá nejchudším obyvatelům světa a podporuje demokratizaci a dodržování lidských práv, nesporně prokazuje přínos každodenní práce EU. Právě na tyto priority se zaměří budoucí nástroje pro financování vnější činnosti EU.

EU má 27 členských států, které jednají v rámci společných politik a strategií, a proto má při řešení globálních problémů (např. podpora všeobecné platnosti lidských práv) potřebnou sílu.

Vzhledem ke své velikosti může EU pomoci lidem v nejodlehlejších oblastech světa, ve kterých má většina členských států jen málo strategických zájmů, jejich přítomnost je zde nízká a schopnost jednat omezená. Díky opatření EU byly nedávno ve prospěch stabilní demokracie a udržitelného rozvoje poskytnuty finanční prostředky osobám, které pomoc nejvíce potřebují a které by ji jinak nezískaly (například na Fidži, Vanuatu a ve Východním Timoru).

V období rozpočtových omezení, kdy je několik členských států nuceno opustit celá odvětví i země, je EU i nadále schopná aktivně se podílet na propagování míru, demokracie, solidarity, stability, prosperity a snížování chudoby v našem bezprostředním sousedství i na celém světě. V této souvislosti je nyní než kdykoli jindy z čistě ekonomického hlediska smysluplnější investovat peníze na úrovni EU, na které lze skutečně něco změnit. Jednat na úrovni EU může reálně ušetřit peníze členských států. Z aktuální nezávislé studie (The Benefits of a European Approach, studie vypracovaná HTSPE) vyplývá, že určité reformy účinnosti pomoci, zejména pokud jde o dělbu práce, by mohly ušetřit 3 až 6 miliard EUR ročně .

Spolupráce s EU je rovněž levnější. Administrativní náklady – na základě údajů z roku 2009 odhadované na 5,4 % – jsou nižší než průměrné administrativní náklady hlavních dárců v rámci bilaterální pomoci. Správní předpisy, které jsou určeny k tomu, aby se zajistilo, že peníze daňových poplatníků v EU budou řádně vynakládány, obsahují přísná kritéria, jejichž dodržování lze kontrolovat.

Evropská komise navíc ve světě patří k subjektům, které poskytují pomoc nejtransparentněji. Tato transparentnost je sama o sobě významným nástrojem k zajištění, aby vynaložené peníze přinesly účinnou pomoc. Danou skutečnost uznala organizace „Publish what you Fund“, když v rámci svého prvního posouzení transparentnosti pomoci udělované dárci v únoru letošního roku zařadila Evropskou komisi na čtvrté místo (ze třiceti). Na dalším zlepšení Komise dále pracuje.

Během konzultace o zelené knize, jejíž účelem bylo poznat názory zúčastněných stran na rozvojovou politiku Komise, se všichni respondenti shodli na tom, že EU pozitivně přispěla k podporování řádné správy věcí veřejných (včetně účasti občanské společnosti), bezpečnosti, lidských práv a rovnosti žen a mužů.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Přezkumy a hodnocení zdůraznily několik silných stránek

EIDHR poskytuje akcím nezávislost, tj. není nutné, aby s jejich realizací souhlasila vláda, což bývá zejména v citlivé oblasti demokracie a lidských práv kritický aspekt. Nástroj umožňuje v zahraničí v oblasti demokracie vzdělávat budoucí mladé běloruské vůdčí osobnosti, usiluje o zmírnění nespravedlivé kriminalizace demokratických aktivistů, kteří jsou vězněni proto, že jsou v opozici. Osoby, které brání oběti (například právníci), je třeba také bránit (prostřednictvím systému zřízeného ve prospěch obránců lidských práv), neboť tím, že se ujímají případů prodemokratických aktivistů nebo obránců práv, riskují uvěznění.

EIDHR – na rozdíl od dlouhodobějšího přístupu k programování u zeměpisných programů – rovněž nabízí větší flexibilitu a schopnost reagovat na měnící se okolnosti. Reformnímu výboru v Tunisku se dostalo okamžité pomoci, aby mohl být navržen plán přeměny a občanská společnost mohla přispět k tomuto procesu. EIDHR rovněž aktivistům politických stran poskytne odborné vzdělávání na téma demokracie, podpoří svobodný tisk a nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky (tradiční i internetové), jakož i technologie nepřerušované a necenzurované elektronické komunikace, bude dohlížet nad procesem demokratické přeměny a podpoří vzdělávání občanů na téma demokracie. EIDHR by rovněž mohl zvýšit produkční kapacitu sdělovacích prostředků a odborné vzdělávání zpřístupnit většímu počtu novinářů. S ohledem na nadcházející volby v Tunisku EIDHR zajišťuje odborné vzdělávání pro tisíce místních pozorovatelů a organizuje plánovanou volební pozorovatelskou misi EU.

EIDHR funguje v nejobtížnějších podmínkách, ve kterých jsou základní práva a svobody nejvíce ohroženy. Aby byla ochráněna fyzická bezpečnost aktivistů a dalších osob, jejichž životy by mohly být vážně ohroženy, podrobnější informace o těchto projektech nelze zveřejnit. O projektech podává Evropská komise zprávy osobám k tomu zmocněným působícím v Radě, Parlamentu a ESVČ v rozsahu, který je nutný („need to know“). Komise nemůže, než vysoce ocenit odvahu angažovaných aktivistů.

Tyto obtížné případy představují přibližně 20 % činnosti EIDHR. Od roku 2007 EIDHR podpořil více než 100 takových projektů (v hodnotě 60 milionů EUR). S pomocí své sítě obránců lidských práv EIDHR především podpořil 19 projektů této sítě ve více než 45 zemích (v hodnotě 13,5 milionu EUR).

Hlavním cílem většiny projektů EIDHR je pomoci přežít občanské společnosti a sdělovacím prostředkům, které jsou oslabené a roztříštěné, a umožnit dialog a změnu. V daných podmínkách tak nástroj působí jako čerstvý vítr. Studentům a ohroženým skupinám, které mají často sídlo v zahraničí, nabízí možnost vzdělávání na téma demokracie. Pomáhá obhajovat občanskou společnost a diaspory v zahraničí. Někdy je jeho snahou pouze chránit a, pokud je to nutné, odvézt oběti antidemokratických represí pryč ze země do bezpečí.

Po tzv. jasmínové revoluci si nyní možná i širší veřejnost uvědomuje, že EIDHR v roce 2010 v Tunisku – ještě před přeměnou – podpořil činnost Tuniské ligy pro lidská práva, Tuniského sdružení demokratických žen, místních odborů a sdružení soudců, právníků aj. Skutečnost, že této podpoře v dané době nebyla věnována dostatečná publicita, mohla být vykládána tak, že podpora nebyla poskytnuta nebo byla poskytnuta nedostatečně, EIDHR však ve skutečnosti na místě působil.

Přezkumy a hodnocení rovněž nastolily tři skupiny otázek

Zaprvé: cíle a strategie byly definovány příliš obecně, což způsobilo nejednotnost přístupů a nedostatečnou čitelnost nástroje, zároveň tak vzniklo nebezpečí duplicity, došlo k obtížím při měření dopadu činností a do jisté míry byla oslabena doplňkovost.

Zadruhé: za daných velmi složitých podmínek oficiální popis projektu často předstíral tradičnější činnosti v oblasti rozvoje s cílem ochránit projekt před nepřátelským prostředím. Adicionalita zdrojů z EIDHR nezávislých na souhlasu vlády dané země však s sebou nese riziko, že zdroje budou použity na činnosti, které nejsou prioritní, pokud jde o rozsah působnosti nástroje. Proto byly zavedeny kvalitativní podpory.

Zatřetí: opětovně se ukazuje, že je nutné zvýšit flexibilitu nástroje. To platí zejména pro tu část (rozsahem menší) nástroje, která řeší nejtěžší případy porušování lidských práv a nejnaléhavější záležitosti, u nichž se použití systému otevřených výzev jeví jako nevhodné.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Protože Smlouva k tomu dává výslovný mandát, propagace a podpora demokracie a lidských práv se stávají součástí všech politik EU.

EIDHR je jedním z nástrojů pro financování vnější činnosti, které navrhla Evropská komise společně s vysokou představitelkou pro SZBP. Doplňuje dlouhodobé nástroje, jež se zaměřují na činnosti organizací občanské společnosti v oblasti demokracie a lidských práv, řeší ty nejobtížnější situace, financuje volební pozorovatelské mise EU a podporuje místní, regionální a celosvětové kampaně o klíčových otázkách lidských práv. Nástroj je nezbytnou součástí širšího souboru nástrojů vnější činnosti, které mají za cíl podporovat a zajišťovat dodržování lidských práv. Spolu s humanitární pomocí, operacemi SZBP a nástrojem stability rovněž doplňuje soubor nástrojů pro řešení krizí a jejich prevenci tím, že v případech bezprostředního porušování lidských práv poskytuje rychlou podporu. EIDHR umožňuje, aby se obětem zneužití lidských práv dostalo fyzické a psychické rehabilitace a oběti byly znovu začleněny, a pomáhá obráncům lidských práv, kteří to nutně potřebují. Tento nástroj tak spojuje pomoc, rehabilitaci a činnosti v oblasti rozvoje.

Je nezbytné, aby se na místě pragmatickým způsobem zajistila koordinace EIDHR s ostatními zúčastněnými nástroji a řádně se mezi nimi rozdělila činnost, zejména ve fázích, kdy je třeba posoudit potřeby. EIDHR doplňuje činnost Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu, neboť uprchlíci a osoby, jimž byla udělena humanitární pomoc, jsou často obětí porušování lidských práv, které musí být zdokumentováno, zaregistrováno a zpracováno. EIDHR silně spolupracuje a vzájemně se posiluje s nástrojem stability (např. v případě mimořádných událostí), s programy nevládních aktérů (např. podpora organizací občanské společnosti), s programem Investice do lidí (např. skupiny definované na základě pohlaví a sociálně znevýhodněné skupiny) a po jeho zahájení také s novým nástrojem sousedství pro občanskou společnost.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět

– x Návrh/podnět v platnosti od 1. 1. 2014

–      Finanční dopad od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[13]

x Přímé centralizované řízení Komisí

x Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– x výkonným agenturám

– x subjektům zřízeným Společenstvími[14]

– x vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– x osobám pověřeným prováděním zvláštních akcí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

x Sdílené řízení s členskými státy

x Decentralizované řízení s třetími zeměmi

x Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Vzhledem ke zvláštní povaze nástroje, která obnáší řešení citlivých a složitých případů porušování lidských práv a demokratických zásad, zejména v nejproblematičtějších zemích a situacích, jakož i případů, kdy je nutné urychleně poskytnout ochranu, musí mít tento nástroj k dispozici maximální počet způsobů řízení.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Systémy sledování a hodnocení Evropské komise se stále více soustředí na výsledky. Vztahují se na interní zaměstnance, jakož i externí odborné konzultace.

Vedoucí projektů v delegacích a na ústředí průběžně různými způsoby sledují provádění projektů a programů, pokud možno také prostřednictvím návštěv na místě. Sledování poskytuje cenné informace o dosaženém pokroku; vedoucím pomáhá určit skutečné a potenciální překážky a přijmout nápravná opatření.

K posouzení výkonnosti vnější činnosti EU prostřednictvím tří různých systémů jsou najímáni nezávislí externí odborníci. Díky těmto hodnocením se zvyšuje odpovědnost a zlepšují se probíhající intervence; hodnocení poskytují informace budoucím politikám a akcím a umožňují tak poučit se z minulých zkušeností. Všechny nástroje používají mezinárodně uznávaná hodnoticí kritéria a kritéria pro posouzení (potenciálního) dopadu OECD a Výboru pro rozvojovou pomoc.

Na úrovni projektu poskytuje monitorovací systém zaměřený na výsledky, který spravuje ústředí, stručný cílený přehled kvality vzorku intervencí. S využitím vysoce strukturalizované a standardizované metodiky nezávislí odborníci v rámci monitorovacího systému zaměřeného na výsledky přidělují projektům známky, které vypovídají o silných a slabých stránkách projektů, a zároveň vydávají doporučení, jak zlepšit jejich účinnost.

Hodnocení na úrovni projektů, jež připravuje delegace EU odpovědná za daný projekt, poskytují podrobnější hloubkovou analýzu a pomáhají vedoucím projektu zlepšit probíhajících intervence a připravit intervence budoucí. Jsou najímáni externí nezávislí odborníci, kteří mají tematické a zeměpisné odborné znalosti, aby provedli analýzu a od všech zúčastněných stran (v neposlední řadě i od konečných příjemců) získali zpětnou vazbu a informace.

Komise rovněž v dané zemi či regionu strategicky vyhodnocuje své politiky (programování, strategii, provádění a intervence v určité oblasti, jako je například zdraví, vzdělávání atd.) nebo realizaci konkrétního nástroje. Tato hodnocení jsou důležitým přínosem pro formulaci politik a navrhování nástrojů a projektů. Všechna hodnocení se zveřejňují na internetových stránkách Komise a shrnutí závěrů se připojuje k výroční zprávě určené Radě a Evropskému parlamentu.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Operační prostředí, ve kterém mají být provedeny operace v rámci tohoto nástroje, se vyznačuje následujícími riziky, které ohrožují dosažení cílů stanovených nástrojem:

– realizaci projektů může fyzicky i politicky bránit obtížné prostředí, na které se nástroj zaměřuje a ve kterém funguje, zejména v nejproblematičtějších zemích / situacích,

– zeměpisně rozptýlené a malé projekty realizované po celém světě mohou při provádění a sledování způsobit problémy se zdroji,

– příjemci jsou velmi rozdílní, stejně jako jejich systémy řízení a kontroly, jež jsou často nedostatečné, což může při provádění vést k obtížím a zpožděním,

– kvůli nedostatečnému množství a špatné kvalitě údajů (které jsou navíc často kontroverzní) týkajících se vývoje demokracie a lidských práv v různých třetích zemích, může být pro Komisi obtížné podávat zprávy a nést odpovědnost za výsledky,

– Nedostatek prostředků na administrativu může vést k tomu, že na řádné řízení nástroje budou chybět zdroje.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Vnitřní kontrola prováděná Komisí má dostatečným způsobem zaručit, že cíle operací nástroje budou dosaženy účinně a efektivně, účetní výkaznictví bude spolehlivé a bude respektován příslušný právní, finanční a procesní rámec.

Komise uplatňuje rozsáhlý proces strategického utváření politiky a jejího plánování, provádí vnitřní a externí audit a dodržuje normy Komise ohledně vnitřních kontrol. Komise bude i nadále používat svůj stávající účetní systém (ABAC), jakož i zvláštní nástroje vnější pomoci (např. Společný informační systém pro oblast vnějších vztahů (CRIS). Bude pokračovat v uplatňování vysokých standardů účetnictví a účetního výkaznictví s cílem zajistit, aby externí auditoři (Účetní dvůr) i nadále vydávali stanoviska bez výhrad.

S cílem dosáhnout maximální účinnost a efektivitu Komise používá individuálními přístup, který zahrnuje:

– ve vhodných případech přenesené řízení pomoci delegacemi EU na místě,

– jasnou strukturu finanční odpovědnosti; budou dále pověřeny schvalovací orgány na ústředí a v delegacích,

– pravidelné podávání zpráv, včetně ročního prohlášení o věrohodnosti vedoucího delegace,

– rozsáhlý program odborného vzdělávání na ústředí i v delegacích,

– obsáhlou podporu a pokyny,

– pravidelné ověřování,

– metodiku řízení projektového cyklu a podporu každého z jeho částí,

– řízení programů a projektů, nástroje pro sledování a podávání zpráv, které mají zajistit účinnou realizaci, a pravidelné externí sledování projektu na místě.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Vzhledem k vysoce rizikovému prostředí, ve kterém působí EuropeAid a Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI), musí jejich systémy počítat s velkou pravděpodobností chyb (nesrovnalostí) při dodržování předpisů a v co nejranější fázi platebního procesu stanovit důkladné kontroly prevence, odhalování a oprav. V praxi to znamená, že kontroly dodržování předpisů ze strany EuropeAid a FPI budou nejvíce spoléhat na rozsáhlé kontroly ex ante, které budou v průběhu více let na místě provádět externí auditoři a zaměstnanci Komise ještě předtím, než projekty obdrží konečné platby (přičemž se rovněž uskuteční následné audity a kontroly) – tato opatření výrazně překračují požadavky finančního nařízení ohledně finančních záruk. Rámec, který EuropeAid a FPI stanovily pro dodržování předpisů, zahrnuje mj. tyto podstatné složky:

Preventivní opatření

– povinné základní odborné vzdělávání na téma podvodů pro pracovníky a auditory, kteří spravují pomoc,

– poskytování pokynů (i prostřednictvím internetu), včetně praktického průvodce k uzavírání smluv, příručky „EuropeAid Companion“ a nástroje pro finanční řízení (pro provádějící partnery),

– hodnocení ex–ante, která mají zajistit, aby u orgánů, které v rámci společného, popř. decentralizovaného řízení spravují příslušné finanční prostředky, byla zavedena vhodná opatření proti podvodům s cílem předcházet podvodům při řízení finančních prostředků EU a odhalovat je,

– kontroly ex ante vztahující se na mechanismy boje proti podvodům, které jsou k dispozici v partnerské zemi, jako součást posouzení kritéria způsobilosti, pokud jde o řízení veřejných financí s ohledem na získání rozpočtové podpory (tj. aktivní závazek bojovat proti podvodům a korupci, odpovídající kontrolní orgány, dostatečná soudní kapacita a efektivní mechanismy reakce a sankcí),

– Komise podepsala v roce 2008 v Akkře Iniciativu na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI), čímž se zavázala k dodržování norem pro transparentnost pomoci, které zajišťují poskytnutí aktuálnějších, podrobnějších a pravidelnějších údajů a dokumentů dokládajících toky pomoci,

– ještě předtím, než se v Pusanu v listopadu 2011 konalo další fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, Komise od 14. října 2011 uskutečňuje první fázi norem IATI pro transparentnost při zveřejňování informací o pomoci. Komise kromě toho bude spolu s členskými státy EU pracovat na vývoji společné internetové aplikaci s názvem „TR–AID“, která bude údaje o pomoci EU poskytované prostřednictvím IATI a jiných zdrojů přeměňovat na uživatelsky vstřícné informace o pomoci.

Opatření k odhalení chyb a nápravná opatření

– externí audity a ověřování (povinné i zaměřené na rizika), mj. prováděné Evropským účetním dvorem,

– zpětné kontroly (zaměřené na rizika) a zpětné získávání prostředků,

– pozastavení financování ze strany EU v případě, že došlo k závažnému podvodu (včetně rozsáhlé korupce), a to do té doby, než orgány přijmou vhodná opatření s cílem tento podvod napravit a příště mu předejít.

EuropeAid a FPI budou i dále vytvářet strategie boje proti podvodům v souladu s novou strategií Komise pro boj proti podvodům (CAFS), která byla přijata dne 24. června 2011 a má mj. zajistit, aby:

– jejich vnitřní kontroly v rámci boje proti podvodům byly v souladu s CAFS,

– jejich přístup k řízení rizik vzniku podvodů pomáhal odhalit rizikové oblasti a nalézt protiopatření,

– v rámci systémů používaných pro vynakládání finančních prostředků EU ve třetích zemích bylo možné vyhledat příslušné údajů za účelem jejich využití při řízení rizik vzniku podvodů (př. dvojí financování),

– v nezbytných případech byly zřízeny skupiny pro tvoření sítí a příslušné IT nástroje určené pro analýzu případů podvodů souvisejících s vnější pomocí. Odhad nákladů a přínos kontrol

Průměrné roční náklady na vnitřní kontrolu / správu se u portfolia EuropeAid jako celku v rámci plánování rozpočtu na období 2014–2020 odhadují na 658 milionů EUR v prostředcích na závazky. Tento údaj zahrnuje i náklady na řízení evropského rozvojového fondu, který je řízen v rámci řídicí struktury úřadu EuropeAid. Tyto „neprovozní“ náklady představují přibližně 6,4 % odhadované částky průměrných ročních nákladů činící 10,2 miliardy EU, se kterou se ve výdajovém portfoliu úřadu EuropeAid financovaném ze souhrnného rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu počítá na jeho veškeré prostředky na závazky (provozní + správní).

V těchto nákladech na řízení jsou zahrnuty náklady na zaměstnance úřadu EuropeAid na ústředí a v delegacích, na infrastrukturu, cestovní výdaje, odborné vzdělávání, sledování, hodnocení a auditní zakázky (včetně zakázek zadaných příjemci).

EuropeAid hodlá v rámci zlepšené a zjednodušené úpravy nových nástrojů časem snížit poměr nákladů na řídící / provozní činnosti a vycházet přitom ze změn, které lze očekávat v souvislosti s revizí finančního nařízení. Hlavním přínosem těchto nákladů na řízení je realizace cílů daných politik, účinné a efektivní využívání zdrojů a provádění solidních nákladově efektivních preventivních opatření a jiných kontrol, které mají zajistit zákonné a řádné využití finančních prostředků.

Snahy o zlepšení podstaty činností souvisejících s řízením a kontrol dodržování předpisů ohledně portfolia, jakož i o zlepšení jejich zaměření budou i nadále pokračovat. Pro účinné a efektivní dosažení cílů příslušných nástrojů při minimálním riziku nedodržení předpisů (zbytková míra chyb nižší než 2 %) jsou tyto náklady přesto celkově nezbytné. Jsou podstatně nižší než náklady, které by mohly vzniknout, pokud by se interní kontroly v této vysoce rizikové oblasti omezily nebo zrušily.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo: || RP/NRP [15]) || zemí ESVO[16] || kandidátských zemí[17] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

IV || 19 04: Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva 19 04 01 Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) 19 04 03 Volební a pozorovatelské mise EU 19 04 05 Ukončení dřívější spolupráce 19 06 04 Pilotní projekt – Fórum občanské společnosti EU–Rusko 19 04 07 – Pilotní projekt – Prostředky pro oběti násilí || Neuv. || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo 19 04 || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

IV || 19 04: Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva 19 04 01 Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR bez volebních pozorovatelských misí EU) 19 04 02 Volební pozorovatelské mise EU 19 04 03 Ukončení dřívější spolupráce || Neuv. || NE || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 4 || „Globální Evropa“

GŘ: DEVCO / FPI || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

19 04 || Závazky || (1) || 198,63 || 202,84 || 207,04 || 211,34 || 213,93 || 220,24 || 224,84 || 1 478,87

Platby || (2) || 178,43 || 182,24 || 186,04 || 189,94 || 192,03 || 197,94 || 202,14 || 1 328,77

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[18] Číslo rozpočtové linie 19.01 04 03 || || || || || || || || || ||

|| (3) || 13,57 || 13,66 || 13,76 || 13,86 || 15,77 || 14,06 || 14,16 || 98,83

Prostředky pro GŘ DEVCO/FPI CELKEM || Závazky || =1+1a +3 || 212,20 || 216,50 || 220,80 || 225,20 || 229,70 || 234,30 || 239,00 || 1 577,70

|| Platby || =2 +3 || 192,00 || 195,90 || 199,80 || 203,80 || 207,80 || 212,00 || 216,30 || 1 427,60

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 198,63 || 202,84 || 207,04 || 211,34 || 213,93 || 220,24 || 224,84 || 1 478,87

Platby || (5) || 178,43 || 182,24 || 186,04 || 189,94 || 192,03 || 197,94 || 202,14 || 1 328,77

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 13,57 || 13,66 || 13,76 || 13,86 || 15,77 || 14,06 || 14,16 || 98,83

Prostředky z OKRUHU <4> víceletého finančního rámce CELKEM || Závazky || =4+ 6 || 212,20 || 216,50 || 220,80 || 225,20 || 229,70 || 234,30 || 239,00 || 1 577,70

Platby || =5+ 6 || 192,00 || 195,90 || 199,80 || 203,80 || 207,80 || 212,00 || 216,30 || 1 427,60

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní náklady“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: DEVCO / FPI ||

Ÿ Lidské zdroje || 7,168 || 7,096 || 7,024 || 6,953 || 6,953 || 6,953 || 6,953 || 49,100

Ÿ Jiné správní výdaje || 0,595 || 0,547 || 0,541 || 0,540 || 0,541 || 0,541 || 0,541 || 3,846

GŘ DEVCO / FPI CELKEM || Prostředky || 7,763 || 7,643 || 7,565 || 7,493 || 7,494 || 7,494 || 7,494 || 52,945

Prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce CELKEM || (Závazky celkem = platby celkem) || 7,763 || 7,643 || 7,565 || 7,493 || 7,494 || 7,494 || 7,494 || 52,945

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020 || CELKEM

Prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce CELKEM || Závazky || 219,963 || 224,143 || 228,365 || 232,693 || 237,194 || 241,794 || 246,494 || 1 630,645

Platby || 199,763 || 203,543 || 207,365 || 211,293 || 215,294 || 219,494 || 223,794 || 1 480,545

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[19] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[20] Tematické kampaně (tj. mučení, trest smrti atd.) || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 78–88 || 43–53 || 78–88 || 43–53 || 78–88 || 43–53 || 78–88 || 43–53 || 78–88 || 43–53 || 78–88 || 43–53 || 78–88 || 43–53 || 546–616 || 20–25 %

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 Rozvoj dynamických občanských společností || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || 340–390 || 76 || 340–390 || 76 || 340–390 || 76 || 340–390 || 76 || 340–390 || 76 || 340–390 || 76 || 340–390 || 76 || 2380–2730 || 35–40 %

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 Bezprostřední ohrožení lidských práv a nejobtížnější situace || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || 52–76 || 22,2–33,2 || 52–76 || 22,2–33,2 || 52–76 || 22,2–33,2 || 52–76 || 22,2–33,2 || 52–76 || 22,2–33,2 || 52–76 || 22,2–33,2 || 52–76 || 22,2–33,2 || 294–371 || 20–25 %

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Podpora demokratických cyklů || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || 47–86 || 46,4–76,6 || 47–86 || 46,4–76,6 || 47–86 || 46,4–76,6 || 47–86 || 46,4–76,6 || 47–86 || 46,4–76,6 || 47–86 || 46,4–76,6 || 47–86 || 46,4–76,6 || 329–602 || 25–30 %

Z toho: volební pozorovatelské mise || 11–14 || 44–55 || 11–14 || 44–55 || 11–14 || 44–55 || 11–14 || 44–55 || 11–14 || 44–55 || 11–14 || 44–55 || 11–14 || 44–55 || 77–98 || 20–25 %

NÁKLADY CELKEM || 506–640 || 198,63 || 506–640 || 202,84 || 506–640 || 207,04 || 506–640 || 211,34 || 506–640 || 213,93 || 506–640 || 220,24 || 506–640 || 224,84 || 3542–4480 || 1 478,87

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje použití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N[21] 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020 || CELKEM ||

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 7,17 || 7,10 || 7,02 || 6,95 || 6,95 || 6,95 || 6,95 || 49,10 ||

Jiné správní výdaje || 0,595 || 0,547 || 0,541 || 0,540 || 0,541 || 0,541 || 0,541 || 3,846 ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 7,763 || 7,643 || 7,565 || 7,493 || 7,494 || 7,494 || 7,494 || 52,945 ||

Mimo OKRUH 5[22] víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 8,81 || 8,81 || 8,81 || 8,81 || 8,81 || 8,81 || 8,81 || 61,67 ||

Jiné výdaje správní povahy || 4,76 || 4,85 || 4,95 || 5,05 || 6,96 || 5,25 || 5,35 || 37,16 ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 13,57 || 13,66 || 13,76 || 13,86 || 15,77 || 14,06 || 14,16 || 98,83 ||

CELKEM || 21,333 || 21,306 || 21,324 || 21,349 || 23,264 || 21,551 || 21,654 || 151,780

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (Ústředí a zastoupení Komise) || 35,1 || 34,8 || 34,4 || 34,1 || 34,1 || 34,1 || 34,1

XX 01 01 02 (Delegace) || 9,8 || 9,7 || 9,6 || 9,5 || 9,5 || 9,5 || 9,5

XX 01 05 01 (Nepřímý výzkum) || || || || || || ||

XX 01 01 02 (Přímý výzkum) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: „FTE“)[23]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 5,2 || 5,2 || 5,1 || 5,1 || 5,1 || 5,1 || 5,1

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy[24] || – v ústředí[25] || 34,7 || 34,1 || 33,4 || 32,7 || 32,1 || 31,5 || 30,9

– při delegacích || 73,4 || 73,4 || 73,4 || 73,4 || 73,4 || 73,4 || 73,4

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – nepřímý výzkum) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – přímý výzkum) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 158,3 || 157,1 || 155,9 || 154,8 || 154,1 || 153,5 || 152,9

Na rok 2014 jsou lidské zdroje v rámci okruhu 5 rozděleny mezi GŘ DEVCO a FPI následovně:

– plán pracovních míst: FPI: 5,5 FTE a DEVCO: 39,4 FTE (celkem = 44,9 FTE)

– externí zaměstnanci: FPI: 3,2 FTE a DEVCO: 2 FTE (celkem: 5,2 FTE)

Pokud jde o lidské zdroje v rámci okruhu 4 (linie BA z programu EIDHR), zaměstnanci, kteří budou v roce 2014 financováni z linie BA: 102,1 SZ pro DEVCO (z toho 28,7 na ústředích a 73,4 SZ při delegacích) a 6 SZ pro FPI na ústředích.

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Finanční a operační rozhodnutí a provádění.

Externí zaměstnanci || Technické provádění

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– x Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou změnu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[26].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– xNávrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

– ¨Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ¨  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– x Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– x        dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

[1]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1). Viz bod 8. bod odůvodnění.

[2]               Závěry Rady o podpoře demokracie v rámci vnějších vztahů EU – směřování k vyšší účinnosti a soudržnosti, 16081/09.

[3]               Závěry Rady o podpoře demokracie v rámci vnějších vztahů EU – zpráva o pokroku za rok 2010 a seznam navrhovaných pilotních zemí, 3 058. zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci konané v Bruselu dne 13. prosince 2010.

[4]               Sdělení Komise ze dne 25. ledna 2006.

[5]               Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010.

[6]               Tj. mír a bezpečnost, snížování chudoby, humanitární pomoc, investice do stability a růstu zemí ucházejících se o členství v EU a zemí sousedních, řešení globálních problémů, propagace EU, mezinárodních standardů a hodnot a podpora růstu a konkurenceschopnosti v zahraničí.

[7]               Úř. věst C. , , s. .

[8]               Úř. věst C. , , s. .

[9]               Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1–11.

[10]             Úř. věst. …

[11]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[12]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[13]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[14]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[15]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[16]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[17]             Kandidátské země, a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[18]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[19]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[20]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle ...“.

[21]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[22]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[23]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[24]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[25]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[26]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.