DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Návrh Komise na víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020, přijatý dne 29. června, nastavuje rozpočtový rámec a hlavní směry pro financování společné rybářské politiky (SRP) a integrované námořní politiky (IMP).

Dále Komise přijala dne 13. července 2011 balíček, kterým se stanoví nový legislativní rámec společné rybářské politiky. V letech 2008–2010 byla integrovaná námořní politika (IMP) financována prostřednictvím řady pilotních projektů a přípravných činností. Komise navrhla pro období let 2012 až 2013 nový finanční nástroj. S uvedením nového víceletého finančního rámce je nezbytné přijmout dlouhodobý nástroj pro finanční podporu integrované námořní politiky.

Dne 6. října 2011 Komise přijala návrh nařízení o „společných ustanoveních“, kterým se stanoví společná pravidla pro sdílené řízení fondů, s hlavním cílem zjednodušit provádění politiky. Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a budoucí evropský námořní a rybářský fond (fondy společného strategického rámce – SSR) provádějí doplňkové cíle a sdílejí stejný režim řízení. Nařízení o „společných ustanoveních“ pro tyto fondy stanoví řadu společných pravidel. Tato ustanovení se týkají obecných zásad, například partnerství, víceúrovňové správy, rovnosti žen a mužů, udržitelnosti a souladu s platným právem EU a vnitrostátními právními předpisy. Návrh také obsahuje společné prvky strategického plánování a programování, včetně seznamu tématických cílů odvozených ze strategie Evropa 2020, ustanovení o společném strategickém rámci na úrovni Unie a o smlouvách o partnerství, které se mají uzavřít s jednotlivými členskými státy. Návrh zavádí makroekonomickou podmíněnost a stanoví společný přístup k zaměření fondů SSR na výkonnost. V tomto smyslu zahrnuje předběžné podmínky a přezkum výkonnosti, jakož i opatření pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení. Návrh rovněž stanoví společná ustanovení pro pravidla způsobilosti a vymezuje zvláštní ustanovení pro finanční nástroje a místní rozvoj se zapojením místních komunit. Některé řídicí a kontrolní mechanismy jsou také společné pro všechny fondy SSR.

Stávající návrh nařízení o evropském námořním a rybářském fondu (EMFF) usiluje o dosažení cílů reformy společné rybářské politiky a integrované námořní politiky. Vychází z těchto cílů, nově vymezených z hlediska financování:

(1) podporovat udržitelné a konkurenceschopné odvětví rybolovu a akvakultury;

(2) posilovat rozvoj a provádění integrované námořní politiky Unie, a to způsobem doplňujícím politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku;

(3) podporovat vyvážený územní rozvoj rybolovných oblastí podporující začlenění (včetně akvakultury a vnitrozemského rybolovu);

(4) přispívat k provádění společné rybářské politiky.

Probíhá jednání Světové obchodní organizace o nových dotacích pro oblast rybolovu. Stav jednání zatím neumožňuje předjímat jejich výsledek. Pokud se však z výsledků těchto jednání vyplynou nové závazky EU, měla by být zajištěna slučitelnost návrhu o EMFF s těmito závazky. Za tímto účelem může být potřebná analýza slučitelnosti příslušných opatření týkajících se EMFF.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Posouzení dopadů EMFF prováděné na základě následného hodnocení finančního nástroje pro orientaci rybolovu, průběžného hodnocení evropského rybářského fondu a posouzení dopadů reformy společné rybářské politiky hodnotí tři alternativní scénáře: (i) „EFF+“, který je pokračováním aktuálního EFF s vyloučením většiny přímých dotací loďstva a s podporou zaměřenou na cíle reformy společné rybářské politiky, (ii) "EFF+ integrace“, v němž jsou ostatní nástroje financování společné rybářské politiky začleněny do fondu, který bude následníkem Evropského rybářského fondu, ale zachovává stejný způsob řízení jako dnes, a (iii) „EFF+ konvergence“, ve kterém je podpora IMP také začleněna do nového jediného fondu a všechny nástroje jsou přesunuty v co největší míře pod působnost sdíleného řízení.

Tyto tři scénáře politiky byly sladěny s přednostním scénářem reformy společné rybářské politiky a vyhodnoceny na základě stejného základního scénáře. Při jejich sestavování bylo rovněž přihlédnuto k výsledkům konzultací zahájených spolu s přijetím zelené knihy v dubnu 2009. Výsledky těchto konzultací jsou shrnuty níže:

– Mnoho příspěvků požadovalo pokračování veřejného financování odvětví rybolovu, i když několik členských států a většina nevládních organizací namítá, že takové financování udržuje struktury, které nejsou životaschopné, jsou jednou z příčin nadbytečné kapacity a napomáhají závislosti odvětví na veřejné podpoře.

– Panuje shoda v tom, že je třeba, aby libovolnou budoucí podporu doprovázelo provádění reformy společné rybářské politiky a snižování nákladů odvětví na přizpůsobení.

– Financování EU by se mělo zaměřit na výzkum a inovace, zlepšení ochrany mořského prostředí a podporu organizací rybářů a místního rozvoje.

– Odkaz na integrovanou námořní politiku je považován za důležitý: námořní politiky již nemohou působit odděleně, je třeba posílit soudržnost společné rybářské politiky s integrovanou námořní politikou.

– Je zapotřebí dosáhnout vyšší úrovně podmíněnosti mezi financováním EU a dosahováním cílů společné rybářské politiky. Dodržování pravidel/cílů by mělo mít vliv na dostupnost finančních prostředků.

– Skupina členských států důrazně podporuje silnější odvětvový přístup k přidělování finančních prostředků (provázanému s velikostí odvětví rybolovu namísto úrovně ekonomického rozvoje, jak je tomu dnes), zatímco Evropský parlament se staví proti.

– Panuje obecná shoda o důležitosti drobných pobřežních loďstev, která zůstávají významným zdrojem pracovních příležitostí v pobřežních společenstvích. Některé členské státy požadují privilegovaný přístup tohoto loďstva k financování, zatímco jiné se ke specifickému přístupu nepřiklánějí.

– Drtivá většina průmyslu a členských států má za to, že běžné služby (např. řízení a shromažďování údajů) by měly být i nadále podporovány financováním z prostředků EU.

Kromě veřejných konzultací bylo uspořádáno kolem 200 setkání se zúčastněnými stranami. V roce 2010 a 2011 se také uskutečnily schůzky, během nichž byly projednávány reformy společné rybářské politiky a financování. Šlo zejména o tato setkání: (i) 13. dubna 2010 se v Bruselu sešly zúčastněné strany z odvětví, odborů, Evropského parlamentu a členských států na specializovaném semináři zaměřeném na budoucí EFF, (ii) dvě setkání s členskými státy se konala v Gandu (12.–14. září 2010) a Noordwijku (9.–11. března 2011), (iii) 12.–13. dubna 2011 se v Bruselu konala konference o budoucnosti místního rozvoje v rybolovných oblastech. Komise, Rada a Evropský parlament potvrdily platnost integrovaného přístupu k námořním záležitostem a potřebu financování integrované námořní politiky.

Z posouzení dopadů vyplynul závěr, že „EFF+ konvergence “ plní svou úlohu lépe než další dvě možnosti ve třech ukazatelích dopadu zvolených pro analýzu: snižování dopadu rybolovu na životní prostředí, sbližování rozdílu v inovacích v odvětví rybolovu a akvakultury a počet vytvořených pracovních příležitostí v komunitách závislých na rybolovu.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Navrhuje se, aby většina současných finančních nástrojů společné rybářské politiky a integrované námořní politiky byla integrována do jednoho fondu, s výjimkou dohod o udržitelném rybolovu (SFA) a povinného příspěvku regionálním organizacím pro řízení rybolovu. EMFF je rozdělen do 4 pilířů:

· Inteligentní ekologický rybolov (sdílené řízení) – cílem je podpořit přechod k udržitelnému rybolovu, který je selektivnější, nevytváří výměty, méně poškozuje mořské ekosystémy a tím přispívá k udržitelnému řízení mořských ekosystémů, a poskytovat takovou podporu zaměřenou na inovace a přidanou hodnotu, která zvyšuje ekonomickou životaschopnost odvětví rybolovu a jeho odolnost vůči vnějším šokům a konkurenci ze třetích zemí.

· Inteligentní ekologická akvakultura (sdílené řízení) – cílem je dosáhnout ekonomicky životaschopné, konkurenceschopné a ekologické akvakultury, schopné čelit globální konkurenci a poskytnout spotřebitelům v EU zdravé produkty s vysokou nutriční hodnotou.

· Udržitelný územní rozvoj podporující začlenění (sdílené řízení) – cílem je zvrátit pokles mnoha pobřežních a vnitrozemských komunit závislých na rybolovu, a to zvýšením přidané hodnoty k rybolovným a souvisejícím činnostem a diverzifikací do jiných odvětví námořního hospodářství.

· Integrovaná námořní politika (přímé centralizované řízení) – cílem je podpořit průřezové priority, které přinášejí úspory a růst, ale které členské státy nebudou vykonávat samy o sobě – jako je vytváření znalostní základny o mořích, územní plánování námořních prostor, jednotný management pobřežní zóny a integrovaný námořní dohled, ochrana mořského prostředí, a to zejména jeho biologické rozmanitosti, jakož i přizpůsobení se nepříznivým vlivům klimatických změn na pobřežní oblasti.

Kromě těchto čtyř pilířů bude EMFF obsahovat doprovodná opatření: shromažďování údajů a vědecké poradenství, kontrola, správa, trhy s produkty rybolovu (včetně nejvzdálenějších regionů), dobrovolné platby regionálním organizacím pro řízení rybolovu a technická pomoc.

Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity. Obecným cílem EMFF je podporovat cíle společné rybářské politiky, která spadá do výlučné pravomoci EU, a dále rozvíjet integrovanou námořní politiku EU. Pokud budou členské státy MS postupovat samostatně, nejsou schopny dosáhnout těchto cílů, které však lze splnit na úrovni EU s využitím víceletého financování zaměřeného na příslušné priority.

4. Získané poznatky a nové funkce EMFF

Příspěvek ke strategii Evropa 2020

EMFF bude přispívat k dosažení cílů strategie Evropa 2020 prováděním tří stěžejních iniciativ: i) Evropa účinněji využívající zdroje, ii) Unie inovací a iii) program pro nové dovednosti a pracovní místa.

Podpora přechodu k udržitelnému rybolovu založenému na maximálním udržitelném výnosu, odstranění výmětů a snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, podpora akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí a zlepšená koordinace námořních politik vedoucí k vyšší míře udržitelného využívání zdrojů bude klíčovým příspěvkem EMFF k iniciativě „Evropa účinněji využívající zdroje“.

V iniciativě „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ bude prioritou EMFF zvýšení zaměstnanosti, územní soudržnosti a sociálního začleňování v komunitách závislých na rybolovu. Diverzifikace místní ekonomiky, zejména ve vztahu k jiným odvětvím námořní ekonomiky, bude vytvářet nová pracovní místa a příležitosti k růstu v pobřežních oblastech.

EMFF bude rovněž přispívat k iniciativě „Unie inovací“, a to podporou inovací produktů a procesů na všech úrovních produkce, uvádění na trh a distribučního řetězce odvětví rybolovu a akvakultury, zvyšováním přidané hodnoty produktů rybolovu a akvakultury, podporou ekologických inovací a dalším rozvojem nových a inovativních průřezových nástrojů politiky, jako jsou např. znalosti v námořní oblasti, územní plánování námořních prostor a integrovaný námořní dohled.

Posílený sociální rozměr

EMFF bude podporovat sociální soudržnost a vytváření pracovních míst v komunitách závislých na rybolovu, a to zvýšením přidané hodnoty k produktům rybolovu a diverzifikací do dalších námořních odvětví. Bude posílen přístup k udržitelnému rozvoji rybolovných oblastí se zapojením místních komunit. EMFF rovněž poprvé uznává roli, kterou manželky často hrají v rodinném podniku v oblasti rybaření, v mnoha případech bez jakéhokoli právního uznání. Mohou mimo jiné využívat podpory EMFF pro odbornou přípravu, zejména pro získávání dovedností vztahujících se k podnikání a řízení podniku.

EMFF bude rovněž podporovat lidský kapitál a stimulovat diverzifikaci tím, že umožní místnímu obyvatelstvu získávat dovednosti potřebné pro zapojení do nových aktivit vznikajících v ostatních námořních odvětvích. Tento přístup bude rovněž navazovat na přírodní a kulturní dědictví a přemění je v důležitý prvek místního rozvoje.

S ohledem na význam malých pobřežních loďstev pro pobřežní komunity EMFF navrhuje, aby se na ně použila vyšší míra podpory, a zavádí některá zvláštní opatření způsobilá pouze pro tato loďstva. Tato opatření zahrnují odborné poradenství v oblasti obchodních a marketingových strategií, podporu při zakládání nových podniků mimo oblast rybolovu a zvláštní podporu pro inovace, přičemž poslední jmenovaná je zvláště důležitá pro drobné pobřežní loďstvo vzhledem k tomu, že většina těchto rybářských podniků jsou mikropodniky s omezeným přístupem k financování.

Přednost dostanou společné přístupy, mimo jiné prostřednictvím organizací producentů, které navazují na sociální kapitál a umožňují dosáhnout kritického množství investic. Tyto společné přístupy budou rovněž těžit z vyšší podpory.

Environmentální udržitelnost

Stávající opatření byla zjednodušena a revidována s cílem vytvořit silnou vazbu na environmentální udržitelnost. Nadměrná kapacita zůstává hlavním problémem společné rybářské politiky a je jedním z klíčových faktorů nadměrného rybolovu. Odstranění nadbytečné kapacity prostřednictvím veřejné podpory, například vrakování, se ukázalo jako neúčinné, navzdory částce 1,7 miliardy EUR vynaložené od roku 1994 se skutečná rybolovná kapacita loďstva většiny zemí EU nesnížila. EMFF proto nebude již vrakování podporovat a využije takto ušetřené finanční prostředky na účinnější formy pomoci udržitelnému rybolovu.

EMFF bude podporovat přechod na systém maximálního udržitelného výnosu (MSY) a usnadňovat postupné zavádění zákazu výmětů prostřednictvím integrovaného přístupu využívajícího opatření, jako je podpora pro selektivnější zařízení a rybolovné techniky, investice do zařízení na plavidlech a v přístavech, která jsou nezbytná pro využití nežádoucích úlovků, jakož i opatření pro uvádění produktů na trh a jejich zpracování. Se stejným cílem byl výrazně navýšen příděl finančních prostředků pro shromažďování údajů a vědecké poradenství (za účelem zvýšení počtu populací, pro které je k dispozici vědecké poradenství) a řízení výdajů (pro zajištění lepšího dodržování pravidel).

Pozornost bude také soustředěna na rozvoj akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí a na podporu akvakultury, která má pozitivní dopad na ekosystémy.

Podíl rybolovu na celosvětové spotřebě paliva představuje přibližně 1,2 %. Pro dosažení hlavního cíle strategie Evropa 2020 v oblasti změny klimatu je zapotřebí zvýšit účinnost zdrojů a snížit emise v odvětví rybolovu a v menší míře i v akvakultuře. V tomto smyslu poskytne EMFF podporu některým opatřením ke zmírnění změny klimatu.

Zaměření na inovativní, životaschopné a konkurenceschopné odvětví rybolovu a akvakultury

Odvětví rybolovu i akvakultury má v oblasti inovací těžkosti. Nabídka, uvádění na trh a obchodování jsou v současné době organizovány tak, že rybářské podniky a podniky akvakultury jsou jen zřídka zapojeny do prodeje a uvádění svých produktů na trh.

1.           Do EMFF byla začleněna nová opatření se silným zaměřením na inovace s cílem podpořit v celém hodnotovém řetězci rozvoj nových nebo vylepšených produktů, procesů, systémů řízení a organizace a napomáhat tím odvětví rybolovu a akvakultury zvýšit hodnotu jejich produktů, omezit dopad jejich aktivit na životní prostředí a snížit výrobní náklady. K posílení inovací přispějí opatření pro povzbuzení spolupráce mezi vědci a rybáři. Podpora místního rozvoje se zapojením místních komunit bude rovněž šířit inovace na místní úrovni vzhledem k tomu, že takové inovace se často vytvářejí v místním kontextu, mohou nebo nemusí se týkat technických otázek a mohou vycházet z nových nebo tradičních postupů.

2.           EMFF bude rovněž poprvé usilovat o podporu nových forem akvakultury s vysokým růstovým potenciálem, například pobřežní a nepotravinářské akvakultury, jakož i povzbuzovat zakládání nových podniků. Mezi nové funkce patří také podpora multifunkční akvakultury, umožňující diverzifikaci příjmů podniků akvakultury prostřednictvím činností, jako jsou rybaření, přímý prodej, ekoturistika a vzdělávací činnosti týkající se akvakultury. Návrh obsahuje rovněž podporu pro využívání poradenských služeb společnostmi podnikajícími v oblasti akvakultury, jakož i opatření ke zvýšení potenciálu zařízení akvakultury (mimo jiné prostřednictvím finančních prostředků pro územní plánování námořních prostor a zlepšování infrastruktury).

Bude podporován soulad a synergie určených výzkumných a inovačních programů s připravovaným novým rámcovým programem pro výzkum (Horizont 2020).

Nový impuls pro rozvoj integrované námořní politiky (IMP)

Cílem integrované námořní politiky zahájené v roce 2007 bylo usnadnit námořní koordinaci napříč hranicemi a odvětvími (námořní doprava, průmysl, pobřežní regiony, energetika v pobřežních vodách, rybolov a mořské prostředí). Koordinace mezi dříve roztříštěnými politikami vede ke snížení nákladů a zvýšení efektivity.

Financování integrované námořní politiky v EMFF se zaměří na rozvoj meziodvětvových politických nástrojů: iniciativy, které prospívají různým odvětvím, ale které nelze uplatnit v jednotlivých oblastech politiky. Územní plánování námořních prostor poskytuje stabilní právní rámec pro udržitelné hospodaření s mořskými oblastmi, zdroji a ekosystémovými službami. Bylo prokázáno, že urychluje investice do námořní oblasti a snižuje právní a administrativní náklady společností. Integrovaný námořní dohled umožňuje, aby veřejné subjekty vzájemně sdílely údaje a v reálném čase účinně čelily událostem na moři. Zabraňuje i nákladnému zdvojování činností námořního dohledu náročných na zdroje. Přínosem integrovaného dohledu jsou nákladově efektivní synergie umožňující lepší využití veřejných prostředků. Iniciativa Znalosti v námořní oblasti 2020 se zaměřuje na soustřeďování roztříštěných evropských námořních znalostí do volně a veřejně přístupného zdroje. Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, jež je environmentálním pilířem IMP, dále vymezí hranice udržitelnosti lidské činnosti, která má dopad na mořské prostředí.

Integrované řízení námořních záležitostí znamená efektivnější vydávání veřejných prostředků a maximalizaci účinku různých politik týkajících se moře. V tomto směru budou finanční prostředky také podporovat rozvoj integrované námořní správy na úrovni oblastí jednotlivých moří. Koordinace na úrovni oblastí jednotlivých moří zajišťuje, že financování probíhá v konzistentním politickém rámci, v němž se doplňují různé zdroje financování. Zahrnutí integrované námořní politiky do EMFF také podporuje začleňování námořních cílů do jiných fondů a umožňuje námořním politikám významněji přispět k cílům strategie Evropa 2020.

Zjednodušení a snížení administrativní zátěže

V důsledku zefektivnění a sjednocení pravidel a postupů povede integrace pěti finančních nástrojů společné rybářské politiky a integrované námořní politiky do jednoho fondu k výraznému zjednodušení. Shromažďování údajů a kontrolní a tržní opatření včetně vyrovnávacích plateb pro nejvzdálenější regiony budou navíc řízeny společně s opatřeními mimo Evropský rybářský fond v rámci sdíleného řízení. To znamená, že čtyři soubory finančních rozhodnutí, podávání zpráv, monitorování a hodnocení budou nahrazeny jedním.

Z průběžného hodnocení ERF je navíc patrné, že hlavní administrativní zátěží bylo vytvoření řídicího a kontrolního systému. Návrh nařízení o „společných ustanoveních“ počítá s řídicím a kontrolním systémem, který je podobný pro všechny fondy a vychází ze společných zásad. Zavádí se nový systém vnitrostátní akreditace, aby se posílila snaha členských států zajišťovat řádné finanční řízení. Za účelem posílení věrohodnosti byla harmonizována ustanovení, na nichž se zakládá záruka pro Komisi, pokud jde o řádnost výdajů, a byly zavedeny nové společné prvky, například prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a roční účetní závěrka. Tento přístup významně snižuje množství potřebného času pro nastavení řídicích a kontrolních systémů a urychluje provádění. Zejména sladění prováděcího mechanismu s mechanismem fondu pro rozvoj venkova umožní členským státům využívat stejné orgány pro řízení operačních programů EZFRV a EMFF. Tím se dále sníží administrativní náklady v důsledku jednotného přístupu, pokud jde o řízení a kontrolu, včetně podávání zpráv, hodnocení a monitorování.

Společná pravidla pro využívání finančních nástrojů poskytují jasnější rámec a objasňují, že finanční nástroje lze použít pro všechny druhy investic a příjemců. To umožňuje poskytovat příspěvek EMFF již existujícím finančním institucím, pokud již byly vypracovány dohody o spolupráci pro jiné fondy EU, a tím zabránit zvyšování administrativní zátěže a zdvojování a učiní z finančního inženýrství přitažlivější alternativu k spolufinancování prostřednictvím grantů.

Integrovaný přístup k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit (stávající osa 4) usnadňuje financování společných podniků z fondů SSR, neboť umožňuje společné posuzování a schvalování strategií místního rozvoje, což poskytuje možnost financovat náklady na řízení pouze z jednoho zdroje a vyhnout se podávání zpráv o těchto nákladech různým orgánům.

Využívání společných ukazatelů usnadní členským státům podávání zpráv, a umožní jim zaměřit se na kvantifikované údaje o pokroku a omezit popisné prvky.

EMFF rovněž objasňuje pravidla souladu se společnou rybářskou politikou, zejména s rámcem shromažďování údajů, nařízeními o kontrole a rybolovu NNN, a poskytuje tím členským státům a příjemcům větší právní jistotu.

Aby se zjednodušilo provádění EMFF, pravidla způsobilosti jsou slaďována s ostatními fondy EU. To umožní příjemcům i vnitrostátním orgánům snazší řízení projektů a rovněž usnadní provádění integrovaných projektů. U té části EMFF, která spadá do působnosti sdíleného řízení (u standardních nákladů, jednorázových plateb a paušálního financování grantů), bude umožněno širší využití zjednodušeného vykazování nákladů.

Strategický přístup:

„Společný strategický rámec“ (SSR) a smlouvy o partnerství se vztahují na pět fondů v rámci sdíleného řízení podle nařízení o „společných ustanoveních“. Tento rámec umožňuje lepší strategické propojení mezi těmito fondy na úrovni Unie. SSR se bude provádět prostřednictvím smlouvy o partnerství, koordinující fondy SSR na vnitrostátní úrovni.

Doposud se koordinace fondu EFF s dalšími prvky z finančních zdrojů EU prováděla s využitím principu „demarkační linie“ mezi fondy, což vedlo k překrývání i nedostatkům v pokrytí politiky. Proto je nezbytný lepší koordinační mechanismus a nový mechanismus poskytování podpory, který by měl přispět k vyřešení těchto problémů. SSR a smlouvy o partnerství nahrazují strategický přístup (národní strategické plány) zavedený ve stávajícím Evropském rybářském fondu, který trpí vážnými omezeními a vyžadoval neúměrné úsilí členských států, které byly příjemci omezených finančních prostředků ERF.

Strategické plánování

Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) se zaměřuje na dlouhodobé strategické cíle společné rybářské politiky a integrované námořní politiky včetně udržitelného a konkurenceschopného odvětví rybolovu a akvakultury, konzistentního politického rámce pro další rozvoj integrované námořní politiky a vyváženého územního rozvoje rybolovných oblastí podporujícího začlenění. V souladu se strategií Evropa 2020 se obecné cíle pro období 2014–2020 promítají do těchto šesti priorit Unie pro EMFF:

– zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti,

– podpora inovativního a konkurenceschopného rybolovu založeného na znalostech,

– podpora inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech,

– podpora udržitelného a efektivního rybolovu z hlediska zdrojů,

– podpora udržitelné a efektivní akvakultury z hlediska zdrojů,

– podpora provádění společné rybářské politiky.

Tyto priority budou tvořit základ finančního plánování, včetně vymezení cílových ukazatelů týkajících se každé z nich.

Podmíněnost

Nařízení o „společných ustanoveních“ zavádí nová ustanovení o podmínkách, jež mají zajistit, aby financování EU silně motivovalo členské státy k naplňování záměrů a cílů strategie Evropa 2020. Podmíněnost bude mít formu jak předběžných podmínek („ex-ante“), které musí být splněny před uvolněním prostředků, tak následných podmínek („ex-post“), které podmíní přidělení 5 % finančních prostředků EMFF určitou výkonností. Základem podmíněnosti „ex-post“ bude dosahování milníků týkajících se cílů pro výstupy a výsledky ve spojení s cíli strategie Evropa 2020 stanovenými pro programy ve smlouvě o partnerství.

Finanční pomoc Unie v rámci EMFF bude podmíněna tím, že členské státy a provozovatelé budou dodržovat cíle a pravidla společné rybářské politiky, zejména kontrolní povinnosti, nařízení o nezákonném, neregulovaném a nehlášeném rybolovu a povinnost shromažďování údajů. Navíc bude pro akvakultury platit podmíněnost „ex-ante“, vyžadující od členských států, aby na základě strategických pokynů Unie připravily víceleté národní strategické plány. Jak je stanoveno v nařízení o SRP, cílem těchto plánů vycházejících ze strategických směrů EU bude usnadnění udržitelného rozvoje akvakultury, pokud jde o bezpečnost podnikání, přístup k vodě a prostoru a administrativní zjednodušení udělování licencí. Tyto podmíněnosti budou podporovat dodržování pravidel SRP a zvýší soudržnost celé politiky.

Monitorování a hodnocení

Z průběžného hodnocení evropského rybářského fondu vyplynulo, že stávající ukazatele jsou zaměřeny na výstupy a je jich příliš mnoho. Navíc postrádají společný přístup a společnou definici jednotek, které mají být měřeny.

V tomto smyslu EMFF navrhuje společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF), ve kterém bude ve spolupráci s členskými státy vymezen a prostřednictvím prováděcího aktu přijat soubor společných ukazatelů výstupů, výsledků a dopadů. Tyto ukazatele budou spojeny s prioritami EMFF, což umožňuje agregaci dat na úrovni Unie a hodnocení pokroku, účinnosti a efektivnosti provádění politiky, které je nutné mimo jiné pro přidělování výkonnostní rezervy. Předběžná hodnocení se použijí k nastavení hodnot výchozího stavu, milníků a cílových ukazatelů, které se stanou součástí smluv o partnerství a operačních programů. Dvě zvláštní výroční zprávy v letech 2017 a 2019 se zaměří na stav provádění a na poučení pro příští programové období.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh VFR stanoví, že významná část rozpočtu EU by měla být i nadále vyhrazena pro námořní a rybářskou politiku. Na finanční krytí období 2014–2020 je určeno 7,535 miliard EUR v běžných cenách, včetně dohod o o udržitelném rybolovu a povinných příspěvků regionálním organizacím pro řízení rybolovu, které budou financovány v rámci samostatného nástroje. Rozpočet EMFF činí 6 567 milionů EUR v běžných cenách. Podrobnosti o finančním dopadu návrhu EMFF jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je k tomuto návrhu připojen.

2011/0380 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském námořním a rybářském fondu [zrušující nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady (ES) č. XXX/2011 o integrované námořní politice]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1 a čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, článek 175, článek 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2 a čl. 195 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[2],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o „reformě společné rybářské politiky“ (dále jen „sdělení SRP“) uvádí možné problémy, cíle a směry společné rybářské politiky (dále jen „SRP“) po roce 2013. Na základě debaty o výše uvedeném sdělení by měla být SRP reformována s účinností od 1. ledna 2014. Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní prvky společné rybářské politiky včetně finančních aspektů. Aby mohly být splněny cíle reformy, je vhodné zrušit nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu[3], nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva[4], ustanovení nařízení (ES) č. 1290/2005 o záručním fondu týkající se produktů rybolovu a akvakultury[5], nařízení Rady (ES) č. 791/2007 zavádějící režim vyrovnání zvýšených nákladů vynaložených při uvádění některých produktů rybolovu z Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů a francouzských departmentů Guayana a Réunion na trh v důsledku odlehlosti těchto regionů[6] a nahradit je novým nařízením o Evropském námořním a rybářském fondu (EMFF). S poznáním toho, že všechny záležitosti týkající se evropských oceánů a moří jsou vzájemně propojené, by nové nařízení mělo rovněž podporovat další rozvoj integrované námořní politiky (IMP), na nějž se vztahuje [nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky].

(2) Působnost EMFF by se měla vztahovat na podporu společné rybářské politiky, která zahrnuje zachování, řízení a využívání biologických mořských zdrojů, biologických sladkovodních zdrojů a akvakultury, jakož i na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud takové činnosti probíhají na území členských států nebo ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí a v těchto zemích zapsanými nebo rybářskými plavidly Unie nebo státními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky, vzhledem k ustanovením článku 117 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

(3) Úspěch společné rybářské politiky závisí na efektivním systému kontroly, inspekce a vynucování, jakož i na spolehlivých kompletních údajích, a to jak pro vědecké poradenství, tak pro účely provádění a kontroly, a proto by měl EMFF tyto politiky podporovat.

(4) Působnost EMFF by se měla vztahovat na podporu integrované námořní politiky, která zahrnuje rozvoj a provádění koordinovaných operací a rozhodování v souvislosti s oceány, moři, pobřežními regiony a námořními odvětvími jakožto doplňkem různých politik EU, které se jich dotýkají, zejména v rámci společné rybářské politiky, dopravy, průmyslu, územní soudržnosti, životního prostředí, energetiky a cestovního ruchu. Je nutné zajistit soudržnost a integraci v řízení různých odvětvových politik v rámci Baltského moře, Severního moře, Keltského moře, Biskajského zálivu, pobřeží Iberského poloostrova, povodí Středozemního a Černého moře.

(5) V souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010, jimiž byla přijata strategie Evropa 2020, by se Unie a členské státy měly snažit o provádění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a současně přispívat k harmonickému rozvoji Unie. Zejména by měly být soustředěny prostředky na splnění cílů strategie Evropa 2020 a měla by být zlepšena účinnost větším zaměřením na výsledky. Zahrnutí integrované námořní politiky do nového EMFF také přispívá k hlavním cílům politik stanoveným ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[7] („Strategie Evropa 2020“) a je v souladu s obecnými cíli zvýšení hospodářské, územní a sociální soudržnosti stanovenými ve Smlouvě.

(6) Aby bylo zajištěno, že EMFF bude přispívat k dosažení cílů společné rybářské politiky, integrované námořní politiky a strategie Evropa 2020, je zapotřebí se zaměřit na omezený počet hlavních priorit vztahujících se k podpoře rybolovu a akvakultury založených na inovacích a znalostech, k podpoře udržitelného rybolovu a akvakultury s účinnějším využitím zdrojů a ke zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti uvolněním potenciálu růstu a zaměstnanosti pobřežních a vnitrozemských rybářských komunit a podporou diverzifikace rybolovných činností do jiných odvětví mořského hospodářství.

(7) Unie by měla ve všech fázích provádění fondu usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů, jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(8) Hlavním cílem společné rybářské politiky je zajistit, aby činnosti rybolovu a akvakultury přispívaly k dlouhodobě udržitelným ekologickým podmínkám, které jsou nezbytné pro hospodářský a sociální rozvoj. Společná rybářská politika by kromě toho měla přispívat ke zvýšení produktivity, přiměřené životní úrovni odvětví rybolovu a stabilním trhům a zajišťovat dostupnost zdrojů a dodávky potravin spotřebitelům za rozumné ceny.

(9) Je nanejvýš důležité lépe integrovat environmentální hlediska do společné rybářské politiky, která by měla plnit cíle environmentální politiky Unie a strategie Evropa 2020. Společná rybářská politika je zaměřena na využívání živých mořských biologických zdrojů, které nejpozději do roku 2015 obnoví a udrží rybí populace na úrovních, které zajistí maximální udržitelný výnos. SRP zavede přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup v oblasti řízení rybolovu. EMFF by tudíž měla přispívat k ochraně mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[8].

(10) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států s ohledem na rozsah a dopady operací, které mají být financovány v rámci operačních programů, a strukturálních obtíží, s nimiž se členské státy potýkají při rozvoji námořního a rybolovného odvětví, jakož i z důvodu omezených finančních prostředků členských států, a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni Unie poskytováním víceletého financování zaměřeného na odpovídající priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 uvedené smlouvy nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(11) Financování výdajů společné rybářské politiky a integrované námořní politiky prostřednictvím jediného fondu, EMFF, by se mělo zaměřit na potřebu zjednodušení a posílení integrace obou politik. Rozšíření sdíleného řízení společných organizací trhu včetně vyrovnávacích plateb pro nejvzdálenější regiony, kontrolních činností a činností při shromažďování údajů by mělo dále přispět ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro Komisi i členské státy a dosáhnout větší soudržnosti a účinnosti poskytované podpory.

(12) Rozpočet Unie by měl financovat výdaje společné rybářské politiky a integrované námořní politiky prostřednictvím jediného fondu, EFMF, a to buď přímo, nebo v rámci sdíleného řízení s členskými státy. Sdílené řízení s členskými státy by se nemělo vztahovat pouze na opatření na podporu rozvoje odvětví rybolovu, akvakultury a místního rozvoje se zapojením místních komunit, ale také na organizace společných trhů a vyrovnávací platby pro nejvzdálenější regiony, kontrolní činnosti a činnosti při shromažďování údajů. Přímé řízení by se mělo vztahovat na vědecké poradenství, dobrovolné příspěvky na regionální organizace pro řízení rybolovu, na poradní sbory a operace při provádění integrované námořní politiky. Měl by být upřesněn druh opatření, která je možno z EMFF financovat.

(13) Je nutné rozlišovat mezi kategoriemi opatření pro kontrolu a vynucování, které jsou spolufinancovány v rámci sdíleného řízení, a opatření v rámci přímého řízení. Je zásadně důležité vyčlenit zdroje, které mají být přiděleny na kontrolu v rámci sdíleného řízení.

(14) Podle článků 50 a 51 [nařízení o společné rybářské politice] (dále jen nařízení o SRP) je třeba, aby byla finanční pomoc Unie v rámci EMFF podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky členskými státy i hospodářskými subjekty. Tato podmíněnost má odrážet odpovědnost Unie zajišťovat ve veřejném zájmu zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky, které je zakotveno v článku 3 Smlouvy o fungování EU.

(15) Dosahování cílů společné rybářské politiky by bylo podrýváno, pokud by se finanční pomoc Unie v rámci EMFF vyplácela hospodářským subjektům, které ex-ante nesplňují požadavky související s veřejným zájmem na zachování biologických mořských zdrojů. Proto by měly být přípustné pouze ty hospodářské subjekty, které během určité doby před podáním žádosti o podporu nebyly zapojeny do provozu, řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel uvedených v seznamu Unie s plavidly provádějícími rybolov NNN podle čl. 40 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999[9], a které se nedopustily závažného porušení předpisů podle článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo čl. 90 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, kterým se mění nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008, (ES) č. 1342/2008 a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006[10] nebo jiných případů nedodržování pravidel společné rybářské politiky, které zvláště ohrožují udržitelnost dotčených populací a představují závažné hrozby pro udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální trvale udržitelný výnos (dále jen MSY).

(16) Příjemci by navíc měli i nadále splňovat požadavky týkající se veřejného zájmu zachování biologických mořských zdrojů po podání žádosti o podporu po celou dobu provádění činnosti a u určitých druhů činností rovněž po určenou dobu po obdržení poslední platby. Podpora, která je vyplacena příjemcům nebo kterou si podrží příjemci nerespektující požadavky týkající se veřejného zájmu na zachování biologických mořských zdrojů, by mohla být spojována s porušením předpisů, a mohla by tak ohrožovat dosahování cílů společné rybářské politiky.

(17) V případě, že příjemci porušují pravidla společné rybářské politiky, by měly platit důsledky stanovené pro nedodržování podmínek způsobilosti. Za účelem stanovení výše nezpůsobilých výdajů by se měla brát v úvahu závažnost nedodržování pravidel společné rybářské politiky příjemcem, hospodářská výhoda plynoucí z nedodržení pravidel společné rybářské politiky nebo význam příspěvku EMFF pro hospodářskou činnost příjemce.

(18)             Dosahování cílů společné rybářské politiky by bylo rovněž podrýváno, pokud by byla finanční pomoc Unie v rámci EMFF vyplacena členským státům, které neplní své povinnosti vyplývající z pravidel společné rybářské politiky týkajících se veřejného zájmu zachování biologických mořských zdrojů, například povinností shromažďování údajů a provádění kontroly. Pokud by členské státy neplnily tyto povinnosti, vystavovaly by se navíc riziku, že nezjistí nepřípustné příjemce nebo nezpůsobilé operace.

(19) Jako preventivní opatření zabraňující vyplacení plateb, které nejsou v souladu s předpisy, a podněcující členský stát k dodržování pravidel společné rybářské politiky nebo k tomu, aby vyžadoval jejich dodržování ze strany příjemce, by se mělo použít přerušení platební lhůty a pozastavení plateb, obě tato opatření v časově omezené oblasti působnosti. Za účelem dodržení zásady proporcionality by se měly finanční opravy, které mají jednoznačné a neodvolatelné následky, vztahovat pouze na výdaje přímo spojené s operacemi, během nichž došlo k případům nedodržování pravidel společné rybářské politiky.

(20) Aby se zlepšila koordinace a harmonizovalo provádění fondů poskytujících podporu, což je v rámci politiky soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS), s fondy pro rozvoj venkova, což je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), a s fondy pro námořní a rybolovné odvětví, což je Evropský námořní a rybářský fond (EMFF), byla pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy SSR“) přijata společná ustanovení v [nařízení (EU) č. […] o společných ustanoveních][11]. Vzhledem ke zvláštnostem společné rybářské politiky a integrované námořní politiky obsahuje EMFF kromě tohoto nařízení také některá zvláštní ustanovení.

(21) Vzhledem k velikosti budoucího EMFF a s ohledem na zásadu proporcionality byla pro ustanovení týkající se strategického plánování stanovena odchylka od nařízení [o společných ustanoveních]; nadále by se měly konat konzultace se zúčastněnými stranami nejméně dvakrát v průběhu programového období, není však povinné jejich konání jednou ročně, protože by to představovalo nadměrnou administrativní a finanční zátěž pro Komisi a členské státy.

(22) Činnost Unie by měla doplňovat činnost členských států, případně se snažit k této činnosti přispívat. K zajištění významné přidané hodnoty je třeba posílit partnerství mezi Komisí a členskými státy prostřednictvím ujednání o zapojení různých druhů partnerů s plným ohledem na institucionální pravomoci členských států. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění odpovídajícího zastoupení žen a menšin. Toto partnerství zahrnuje regionální, místní a další veřejné orgány, jakož i jiné vhodné subjekty, včetně těch, jež jsou odpovědné za životní prostředí a za prosazování rovnosti mezi ženami a muži, hospodářské a sociální partnery a jiné příslušné subjekty. Dotyční partneři by se měli účastnit přípravy smluv o partnerství a rovněž přípravy, provádění, monitorování a hodnocení plánování.

(23) V souladu se zásadou proporcionality se mohou prostředky používané Komisí a členskými státy lišit podle celkové výše veřejných výdajů na daný operační program. To by mělo platit zejména pro prostředky používané k hodnocení, kontrole a předkládání zpráv o provádění operačních programů.

(24) Je třeba, aby Komise na základě transparentních a objektivních kritérií vypracovala roční rozpis dostupných položek závazků podle jednotlivých členských států; tato kritéria by měla zahrnovat historické přidělené prostředky podle nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a historickou spotřebu podle nařízení Rady č. 861/2006.

(25) Splnění některých předběžných podmínek je v kontextu společné rybářské politiky nanejvýš důležité, zejména pokud jde o předkládání víceletého vnitrostátního strategického plánu pro akvakulturu a prokázanou správní kapacitu, umožňující dosáhnout souladu s požadavky na údaje pro řízení rybolovu a prosadit provádění systému Unie pro kontrolu, inspekce a vynucování.

(26) Ve shodě s cílem zjednodušení by měly všechny činnosti EMFF, které spadají do působnosti sdíleného řízení, včetně řízení a shromažďování údajů, probíhat formou jediného operačního programu pro každý členský stát, v souladu s jeho vnitrostátním uspořádáním. Programové období zahrnuje dobu od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Je třeba, aby každý členský stát připravil jediný operační program. Každý program by měl určit strategii pro splnění cílů v souvislosti s prioritami Unie pro EMFF a výběr příslušných opatření. Je třeba, aby plánování bylo v souladu s prioritami Unie a zároveň přizpůsobeno podle vnitrostátního kontextu, přičemž má doplňovat jiné politiky Unie, zejména politiku rozvoje venkova a politiku soudržnosti.

(27) Aby přispěly k cíli zjednodušit provádění EMFF a snížit náklady na kontrolu a míru chyb, členské státy by měly co nejvíce využívat možnosti nabízené v [nařízení o společných ustanoveních], které doporučuje uplatňovat jednorázové částky a jiné zjednodušené formy podpory.

(28) Za účelem vynucení povinnosti kontroly v rámci společné rybářské politiky by členské státy měly vypracovat oddíl o kontrole operačního programu v souladu s prioritami Unie přijatými Komisí pro tuto oblast politiky. S cílem přizpůsobit operační program vyvíjejícím se potřebám v oblasti kontroly a vynucování může být kontrolní oddíl operačních programů pravidelně revidován na základě změn priorit Unie v politice kontroly a vynucování v rámci společné rybářské politiky. Tyto změny by měla schvalovat Komise.

(29) V zájmu zachování flexibility při plánování činností v oblasti kontroly by revize oddílu operačního programu týkajícího se kontroly měla být předmětem zjednodušeného postupu.

(30) Členské státy by měly vypracovat oddíl operačního programu o shromažďování údajů, který by byl v souladu s víceletým programem EU. Členské státy by se rovněž měly přizpůsobit specifickým potřebám činností při shromažďování údajů tím, že vypracují roční pracovní plán, který se bude každoročně upravovat pod vedením Komise a podléhá jejímu schválení.

(31) Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti rybolovu je nezbytné stimulovat inovace a podnikání. Proto by měl EMFF podporovat inovační činnosti a rozvoj podnikání.

(32) Pro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti rybolovu a námořních činností je rovněž rozhodující investice do lidského kapitálu. Proto je nezbytné, aby EMFF podporoval celoživotní vzdělávání, spolupráci mezi vědci a rybáři povzbuzující šíření znalostí, jakož i poradenské služby napomáhající zlepšování celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti subjektů.

(33) S vědomím důležitosti role, kterou manželky samostatně výdělečně činných rybářů hrají v oblasti drobného pobřežního rybolovu, by měl EMFF podporovat odbornou přípravu a vytváření informační sítě přispívající k jejich profesnímu rozvoji a poskytující jim prostředky, aby mohly lépe plnit vedlejší úkoly, které tradičně vykonávají.

(34) S vědomím nízkého zapojení rybářů věnujících se drobnému pobřežnímu rybolovu do sociálního dialogu by měl EMFF podporovat organizace prosazující tento dialog na příslušných fórech.

(35) S vědomím potenciálu, který nabízí diverzifikace rybářům věnujícím se drobnému pobřežnímu rybolovu, a jejich zásadní role v pobřežních společenstvích by měl EMFF pomáhat diverzifikaci finančním krytím během počáteční fáze podnikání a investicemi na modernizaci jejich plavidel, a mimoto náležitou odbornou přípravou umožňující získat dovednosti v příslušném oboru mimo rybolovné činnosti.

(36) V zájmu splnění zdravotních a bezpečnostních požadavků na plavidlech je nutné, aby EMFF podporoval investice vztahující se k bezpečnosti a hygieně na plavidlech.

(37) V důsledku zavedení systémů převoditelných koncesí k rybolovu uvedených v článku 27 [nařízení o SRP] a s cílem podpořit členské státy při provádění těchto nových systémů by jim měl EMFF poskytovat podporu, jde-li o budování kapacit a výměnu osvědčených postupů.

(38) Zavedení systémů převoditelných koncesí k rybolovu by mělo zvýšit konkurenceschopnost odvětví. V důsledku toho může vzniknout potřeba nových profesních příležitostí mimo rybolovné činnosti. Proto by měl EMFF podporovat diverzifikaci a vytváření pracovních míst v rybářských komunitách, zejména podporou počáteční fáze podnikání a přeřazením plavidel na jiné námořní činnosti než rybolovné činnosti plavidel drobného pobřežního rybolovu. Tato poslední operace se zdá být vhodná, neboť na plavidla drobného pobřežního rybolovu se nevztahují systémy převoditelných koncesí k rybolovu.

(39) Cílem společné rybářské politiky je zajistit udržitelné využívání populací ryb. Za klíčový faktor nadměrného rybolovu je považována nadměrná kapacita. Prvořadý význam proto má přizpůsobení rybářského loďstva Unie dostupným zdrojům. Odstranění nadbytečné kapacity prostřednictvím veřejné podpory, jako jsou dočasné nebo trvalé zastavení a systémy vrakování, se ukázalo jako neúčinné. EMFF proto bude podporovat vytváření a správu systémů převoditelných koncesí k rybolovu zaměřených na snížení nadbytečné kapacity a zvýšení ekonomické výkonnosti a ziskovosti dotyčných hospodářských subjektů.

(40) Protože je nadbytečná kapacita jedním z klíčových faktorů nadměrného rybolovu, je třeba přijmout opatření k přizpůsobení rybářského loďstva Unie dostupným zdrojům; v této souvislosti by měl EMFF podporovat tvorbu, úpravu a správu systémů převoditelných koncesí k rybolovu zavedených společnou rybářskou politikou jako nástroje řízení pro snížení nadbytečné kapacity.

(41) Je nesmírně důležité do EMFF integrovat environmentální hlediska a podporovat provádění ochranných opatření v rámci společné rybářské politiky, je však nutné brát při tom ohled na různé podmínky ve vodách celé Unie. Pro tento účel je nezbytné přijmout regionalizovaný přístup k ochranným opatřením.

(42) Ve stejném duchu by měl EMFF podporovat snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, zejména podporou ekologických inovací, selektivnějších zařízení a vybavení, jakož i prostřednictvím opatření na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů a poskytovaných služeb, v souladu se strategií EU pro biologickou rozmanitost do roku 2020.

(43) V souladu se zákazem výmětů, který je součástí společné rybářské politiky, by měl EMFF podporovat investice do plavidel zaměřené na co nejlepší využití nežádoucích úlovků ryb a zhodnocení nedostatečně využívaných složek úlovků. Vzhledem k nedostatku zdrojů je nutné maximalizovat hodnotu ulovených ryb, proto by měl EMFF podporovat rovněž investice do plavidel s cílem zvýšit obchodní hodnotu ulovených ryb.

(44) S vědomím důležitosti rybářských přístavů, míst vykládky a přístřešků by měl EMFF podporovat příslušné investice, zejména určené na zvýšení energetické účinnosti, ochrany životního prostředí, kvality vyložených produktů, ale i bezpečnosti a pracovních podmínek.

(45) Pro Unii je nesmírně důležité, aby byla dosažena udržitelná rovnováha mezi zdroji pitné vody a jejich využíváním, proto je třeba přijmout vhodná opatření pro podporu vnitrozemského rybolovu beroucí náležitý ohled na dopad na životní prostředí při současném udržení ekonomické životaschopnosti těchto odvětví,.

(46) V souladu se strategií Komise pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury [12], cíli SRP a strategií Evropa 2020 je třeba, aby EMFF podporoval ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný rozvoj odvětví akvakultury.

(47) Akvakultura přispívá k růstu a zaměstnanosti v pobřežních a venkovských oblastech. Proto je zásadně důležité, aby byl EMFF přístupný zejména pro malé a střední podniky v odvětví akvakultury a podílel se na uvádění nových chovatelů v oblasti akvakultury do podnikání. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti akvakultury je nezbytné stimulovat inovace a podnikání. Proto by měl EMFF podporovat inovační činnosti a rozvoj podnikání, zejména v oblasti nepotravinářské akvakultury a akvakultury na moři.

(48) Nové formy příjmu v kombinaci s činností v odvětví akvakultury již prokázaly svoji přidanou hodnotu pro rozvoj podnikání. Proto by měl EMFF podporovat tyto doplňkové činnosti mimo akvakulturu, například cestovní ruch s nabídkou rybaření, vzdělávací či environmentální činnosti.

(49) Další důležitou formou zvyšování příjmu podniků v odvětví akvakultury je zvyšování hodnoty jejich produktů zpracováním a prodejem vlastní produkce, jakož i zaváděním nových druhů s dobrými vyhlídkami na trhu a tím i diverzifikací jejich produkce.

(50) S vědomím, že je třeba zjistit nejvhodnější oblasti pro rozvoj akvakultury s přihlédnutím k přístupu k vodám a prostoru, by měl EMFF podporovat vnitrostátní orgány při jejich strategických rozhodnutích na vnitrostátní úrovni.

(51) Pro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti činností v oblasti akvakultury je rovněž rozhodující investice do lidského kapitálu. Proto je nezbytné, aby EMFF podporoval celoživotní učení a vytváření sítí povzbuzující šíření znalostí, jakož i poradenské služby napomáhající zlepšování celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti subjektů.

(52) S cílem podporovat ekologicky udržitelnou akvakulturu by měl EMFF povzbuzovat činnosti v odvětví akvakultury, které jsou vysoce šetrné k životnímu prostředí, přechod podniků v odvětví akvakultury na environmentální řízení, využití systémů auditu, jakož i přechod na ekologickou akvakulturu. Ve stejném duchu by měl EMFF také podporovat akvakulturu poskytující zvláštní environmentální služby.

(53) S vědomím důležitosti ochrany spotřebitele by měl EMFF zajistit adekvátní podporu pro chovatele s cílem vyloučit či zmírňovat rizika pro zdraví lidí a zvířat, která může chov v oblasti akvakultury vytvářet.

(54) S poznáním rizik investic do činností akvakultury by měl EMFF přispívat ke zvýšení bezpečnosti podnikání poskytováním přístupu k pojištění populace a tím i zajištění příjmů producentů v případě mimořádných výrobních ztrát zejména v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, náhlých změn kvality vody, chorob nebo škůdců rostlin a zničení výrobních zařízení.

(55) Vzhledem k tomu, že přístup k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit po řadu let prokazuje svou užitečnost pro podporu rozvoje rybolovu a venkovských oblastí tím, že bere v potaz potřeby mnoha odvětví pro domácí rozvoj, je nutné poskytovat podporu i nadále a do budoucna ji posilovat.

(56) V rybolovných oblastech by měl místní rozvoj se zapojením místních komunit podpořit inovační přístupy k vytváření růstu a pracovních míst, zejména poskytnutím přidané hodnoty k produktům rybolovu a diverzifikací místního hospodářství směrem k novým hospodářským činnostem, včetně činností nabízených „modrým růstem“ a širšími námořními odvětvími.

(57) Udržitelný rozvoj rybolovných oblastí by měl přispívat k cílům strategie EU 2020 souvisejícím s podporou sociálního začleňování a snižování chudoby a také s povzbuzováním inovací na místní úrovni, jakož i k cíli posilování územní soudržnosti, hlavní prioritě Lisabonské smlouvy.

(58) Místní rozvoj se zapojením místních komunit by měl být založen na přístupu zdola nahoru s využitím místních partnerství, která jsou složena ze zástupců veřejného, soukromého i občanského sektoru a odrážejí přesně složení místní společnosti; tito místní aktéři mají nejlepší možnosti k tomu, aby vypracovali a prováděli integrované víceodvětvové strategie místního rozvoje, které budou plnit potřeby jejich místních rybolovných oblastí; pro zajištění reprezentativnosti místních akčních skupin je důležité, aby žádná jednotlivá zájmová sdružení neměla v rozhodovacích orgánech více než 49 % hlasovacích práv.

(59) Základním rysem tohoto přístupu je vytváření sítí mezi místními partnerstvími. Spolupráce mezi těmito místními partnerstvími je důležitým rozvojovým nástrojem, který by měl mít EMFF k dispozici.

(60) Podpora EMFF rybolovným oblastem by měla být koordinována s podporou místního rozvoje, kterou nabízejí další fondy Unie, a měla by zahrnovat všechny aspekty přípravy a provádění strategií místního rozvoje a činnosti místních akčních skupin, jakož i náklady na oživení místní oblasti a provoz místního partnerství.

(61) V zájmu zajištění životaschopnosti odvětví rybolovu a akvakultury na vysoce konkurenčním trhu je nezbytné přijmout ustanovení o poskytnutí podpory na provádění [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury][13], jakož i na činnosti zpracování a uvádění na trh prováděné hospodářskými subjekty ve snaze maximalizovat hodnotu produktů rybolovu a akvakultury. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře činností, které začleňují činnosti dodavatelského řetězce v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh. Ve snaze přizpůsobit se nové politice zákazu výmětů by měl EMFF podporovat také zpracování nežádoucích úlovků.

(62) Organizace producentů a sdružení organizací producentů by měly dostat prioritu udělením podpory. Vyrovnávací platby v rámci podpory skladování a podpory pro plány produkce a uvádění produktů na trh by měly být postupně ukončeny, protože tento konkrétní druh podpory ztratil svůj význam s ohledem na vyvíjející se struktury trhu Unie pro tento druh produktů a rostoucí význam silných organizací výrobců.

(63) S uvědoměním rostoucí konkurence, které jsou vystaveni rybáři věnující se drobnému pobřežnímu rybolovu, by měl EMFF podporovat podnikatelské iniciativy, kterými rybáři věnující se drobnému pobřežnímu rybolovu dodávají přidanou hodnotu uloveným rybám, a to zejména zpracováním a přímým prodejem svého úlovku.

(64) Rybolovné činnosti v nejvzdálenějších regionech Evropské unie se potýkají s problémy způsobenými zejména dodatečnými náklady vynaloženými při uvádění některých produktů rybolovu na trh, vyplývajícími ze zvláštních znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(65) Aby bylo možné udržet konkurenceschopnost určitých produktů rybolovu z nejvzdálenějších regionů Evropské unie vůči podobným produktům z jiných regionů Evropské unie, Evropská unie zavedla v roce 1992 opatření k vyrovnání souvisejících dodatečných nákladů v odvětví rybolovu. Opatření vztahující se na období 2007–2013 jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 791/2007[14]. Je nezbytné i nadále od 1. ledna 2014 poskytovat podporu na vyrovnání dodatečných nákladů pro uvádění některých produktů rybolovu na trh.

(66) S ohledem na rozdílné podmínky uvádění na trh v dotčených nejvzdálenějších regionech, na výkyvy v odlovu a populacích a na tržní poptávku je třeba ponechat na jednotlivých členských státech, aby stanovily nárok na vyrovnání pro produkty rybolovu, jejich příslušná maximální množství a částku vyrovnání v rámci celkových prostředků přidělených dotčeným členským státům.

(67) Členské státy by měly být oprávněny určit seznam a množství dotčených produktů rybolovu a výši vyrovnání v rámci celkových prostředků přidělených příslušnému členskému státu. Je rovněž třeba, aby byly oprávněny upravit své plány vyrovnání, pokud to lze odůvodnit měnícími se podmínkami.

(68) Členské státy by měly stanovit částku vyrovnání ve výši umožňující vhodné vyrovnání dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění nejvzdálenějších regionů, a zejména z nákladů na dopravu zboží na evropskou pevninu. Aby se zabránilo nadměrnému vyrovnání, částka by měla být úměrná dodatečným nákladům, které podpora vyrovnává, a v žádném případě by neměla překročit 100 % nákladů na dopravu na evropskou pevninu a dalších souvisejících nákladů. Za tímto účelem je také třeba, aby se vzaly v potaz další typy veřejné intervence, které mají dopad na úroveň dodatečných nákladů.

(69) Je nanejvýš důležité, aby členské státy a hospodářské subjekty byly vybaveny tak, že mohou provádět kontroly na vysoké úrovni, a tak zaručit dodržování pravidel společné rybářské politiky a zároveň zabezpečit udržitelné využívání živých vodních zdrojů; EMFF by proto v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 měl poskytovat podporu členským státům a hospodářským subjektům. Vytvořením kultury dodržování pravidel by tato podpora měla přispívat k udržitelnému rozvoji.

(70) Podpora poskytovaná na základě nařízení (ES) č. 861/2006 členským státům na výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním systému Unie pro kontrolu by se měla poskytovat i nadále v rámci EMFF v duchu logiky jediného fondu.

(71) V souladu s cíli politiky Unie pro kontrolu a vynucování se jako vhodné jeví při používání hlídkových plavidel, letadel a vrtulníků ke kontrole rybolovu přesně určit minimální dobu, která by poskytovala základ pro podporu v rámci EMFF.

(72) S ohledem na význam spolupráce mezi členskými státy v oblasti kontroly by měl EMFF pro tento účel poskytovat podporu.

(73) Je třeba formulovat ustanovení na podporu shromažďování, správy a využívání údajů o rybolovu podle víceletého programu Unie, a to zejména na podporu vnitrostátních programů, správy a využívání údajů pro vědeckou analýzu a provádění společné rybářské politiky. Podpora poskytovaná členským státům podle nařízení (ES) č. 861/2006 na výdaje vynaložené v souvislosti se shromažďováním, správou a využíváním údajů o rybolovu by se měla poskytovat i nadále v rámci EMFF v duchu logiky jediného fondu.

(74) Rovněž je nutné podporovat spolupráci mezi členskými státy, případně se třetími zeměmi, při shromažďování údajů v rámci stejného moře, jakož i s příslušnými mezinárodními vědeckými subjekty.

(75) Cílem integrované námořní politiky je podpora udržitelného využívání moří a oceánů a rozvoj koordinovaného, soudržného a transparentního rozhodování ve vztahu k politikám týkajícím se oceánů, moří, ostrovů, pobřežních a nejvzdálenějších regionů a námořních odvětví, v souladu se sdělením Komise „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii[15].

(76) Jak je uvedeno v prohlášení Rady, Evropského parlamentu a Výboru regionů[16], pro provádění a další rozvoj integrované námořní politiky Evropské unie je potřebné trvalé financování.

(77) EMFF by měl přispět k podpoře všech úrovní integrované námořní správy, zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů a dalšího rozvoje a provádění strategií pro oblasti jednotlivých moří. Tyto strategie jsou zaměřeny na vytvoření integrovaného rámce pro řešení společných problémů v oblastech jednotlivých evropských moří a na posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami s cílem maximalizovat využití finančních nástrojů a fondů EU a přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie.

(78) Je třeba, aby EMFF rovněž podporoval další rozvoj nástrojů pro vytváření synergií mezi iniciativami v různých odvětvích s dopadem na moře, oceány a pobřeží. To je případ integrovaného námořního dohledu, jehož cílem je zlepšit námořní situační uvědomování prostřednictvím posílené a bezpečné výměny informací mezi jednotlivými odvětvími. Z EMFF by však neměly být financovány operace související s námořním dohledem spadající do oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie.

(79) Propojení některých informačních systémů řízených těmito odvětvími může vyžadovat mobilizaci jejich vlastních mechanismů financování, a to soudržným způsobem a v souladu s ustanoveními Smlouvy. Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřežních oblastí zásadním způsobem přispívají k udržitelnému rozvoji mořských a pobřežních oblastí a k dosažení cílů ekosystémového řízení a rozvoje propojení země a moře. Tyto nástroje jsou také důležité pro řízení různých využití našich pobřeží, moří a oceánů s cílem umožnit jejich udržitelný hospodářský rozvoj a podpořit přeshraniční investice, zatímco provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí bude blíže vymezovat hranice udržitelnosti lidských činností majících dopad na mořské prostředí. Dále je nutné zlepšit znalosti mořského světa a povzbuzovat inovace usnadněním shromažďování, svobodného sdílení, šíření a opakovaného využití údajů o stavu oceánů a moří.

(80) EMFF by měl rovněž podporovat udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost, inovace a konkurenceschopnost v rámci námořních odvětví a pobřežních regionů. Je zvláště důležité rozpoznat regulativní překážky a nedostatky dovedností, které brání růstu v rozvíjejících se a perspektivních námořních odvětvích, jakož i operace zaměřené na podporu investic do technologických inovací nezbytných pro zlepšení podnikatelského potenciálu mořských a námořních aplikací.

(81) EMFF by se měl doplňovat a zachovávat soulad s existujícími i budoucími finančními nástroji, které mají k dispozici Unie a členské státy na vnitrostátní a nižší úrovni k podpoře ochrany a udržitelného využívání oceánů, moří a pobřeží, k posílení účinnosti spolupráce mezi členskými státy a jejich pobřežními, ostrovními a nejvzdálenějšími regiony, a ke stanovení pořadí důležitosti a pokroku vnitrostátních a místních projektů. Dále je nutné zlepšit znalosti mořského světa a povzbuzovat inovace usnadněním shromažďování, svobodného sdílení, šíření a opakovaného využívání údajů o stavu oceánů a moří.

(82) V úsilí o dosažení cílů společné rybářské politiky na globální úrovni se Unie aktivně podílí na činnosti mezinárodních organizací. Proto je nezbytné, aby Unie přispívala na činnost organizací, které pomáhají zajistit zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů na volném moři a ve vodách třetích zemí. Podpora poskytnutá mezinárodním organizacím na základě nařízení (ES) č. 861/2006 by měla pokračovat v rámci EMFF v duchu logiky jediného fondu.

(83) Pro zlepšení správy v rámci společné rybářské politiky a zajištění účinného fungování poradních sborů (AC) je nezbytné, aby poradním sborům bylo poskytnuto dostatečné a trvalé financování, které by jim umožnilo účinně vykonávat jejich poradní roli v rámci společné rybářské politiky. V duchu logiky jediného fondu by měla podpora poskytnutá poradním sborům v rámci EMFF nahradit podporu poskytovanou regionálním poradním sborům na základě nařízení (ES) č. 861/2006.

(84) Je potřeba, aby EMFF formou technické pomoci poskytoval přípravnou, správní a technickou podporu, jakož i podporu na informační opatření, vytváření sítí, hodnocení, audity, studie a výměny zkušeností s cílem usnadnit provádění operačního programu a podporovat inovativní přístupy a postupy umožňující jednoduché a transparentní provádění. Technická pomoc by měla zahrnovat také vytvoření evropské sítě místních akčních skupin v oblasti rybolovu se zaměřením na budování kapacit, šíření informací, výměnu zkušeností a podporu spolupráce mezi místními partnerstvími.

(85) V souvislosti se všemi opatřeními financovanými na základě tohoto nařízení, a to jak v rámci sdíleného, tak přímého řízení, je nezbytné zajistit ochranu finančních zájmů Unie řádným uplatňováním právních předpisů týkajících se ochrany těchto zájmů a náležitou kontrolou prováděnou členskými státy a Komisí.

(86) Na ustanovení tohoto nařízení, která spadají do působnosti sdíleného řízení, by se mělo vztahovat [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] a předpisy přijaté na jeho základě. [Nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních][17] obsahuje zejména ustanovení týkající se sdíleného řízení fondů Unie s členskými státy na základě zásad řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace, jakož i ustanovení o funkci akreditovaných subjektů, rozpočtové zásady a ustanovení, která je nutno dodržovat v rámci tohoto nařízení.

(87) S přihlédnutím k specifičnosti EMFF, zejména k jeho velikosti, druhům financovaných operací, silné vazbě na společnou rybářskou politiku a všem dalším relevantním faktorům by však některá společná ustanovení týkající se sdíleného řízení měla být v tomto nařízení upravena, stanovena odchylně nebo doplněna. Pokud to vyžadují ustanovení [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních], EMFF by měl tato společná ustanovení dopracovat a doplnit.

(88) S vědomím toho, jak je důležité zajišťovat zachování biologických mořských zdrojů a ochranu populací ryb zejména před nezákonným rybolovem, a v duchu závěrů zelené knihy o reformě společné rybářské politiky[18] by hospodářské subjekty, které nedodržují pravidla společné rybářské politiky a zvláště ohrožují udržitelnost dotčených populací, a představují proto závažnou hrozbu pro udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální trvale udržitelný výnos, a ty, které se podílejí na rybolovu NNN, měly být vyloučeny z podpory v rámci EMFF. Financování Unie by nemělo být v žádné fázi od výběru až po provádění operace použito k oslabení veřejného zájmu zachování biologických mořských zdrojů vyjádřeného v cílech společné rybářské politiky.

(89) Členské státy by měly přijmout odpovídající opatření k zajištění řádného fungování řídicích a kontrolních systémů. Za tímto účelem by měl být pro každý operační program určen řídící orgán, platební agentura a certifikační subjekt, a to včetně jejich odpovědností. Tyto odpovědnosti by se měly týkat především řádného finančního provádění, organizace hodnocení, certifikace výdajů, auditu a zajištění souladu s právem Unie. Je třeba organizovat pravidelné schůzky Komise a dotyčných vnitrostátních orgánů za účelem monitorování pomoci. Jde-li o řízení a kontrolu, je nutné zejména stanovit, jakými způsoby členské státy poskytnou záruku, že systémy budou zavedeny a budou uspokojivě fungovat.

(90) Finanční zájmy Evropské unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(91) Částky získané zpět členskými státy po zjištění nesrovnalostí by měly zůstat k dispozici pro operační programy daného členského státu. Měl by být stanoven systém finanční odpovědnosti členských států pro případ, že dojde k nesrovnalostem a není získána zpět celá částka, a Komise by měla mít možnost chránit zájmy rozpočtu Unie tak, že dotyčnému členskému státu účtuje částky ztracené v důsledku nesrovnalostí a nezískané zpět v přiměřené lhůtě.

(92) V zájmu dobrého pracovního partnerství a náležité podpory ze strany Unie je třeba zajistit co nejširší informovanost a publicitu o této pomoci. Orgány odpovědné za řízení pomoci by měly být odpovědné za toto hledisko i za průběžné informování Komise o přijatých opatřeních.

(93) Pravidla a postupy, kterými se řídí závazky a platby, je třeba zjednodušit, aby byl zajištěn pravidelný peněžní tok. Provádění operačního systému by měla pomoci urychlit předběžná platba ve výši 4 % příspěvku z EMFF.

(94) Pro zajištění řádného finančního řízení prostředků Unie je třeba zlepšit odhadování a provádění výdajů. Za tím účelem by měly členské státy pravidelně zasílat Komisi své odhady využití prostředků Unie a veškerá zpoždění ve finančním provádění by měla vyústit ve vrácení záloh a automatické zrušení závazků.

(95) Aby bylo možné řešit specifické potřeby společné rybářské politiky uvedené v článcích 50 a 51 [nařízení o SRP] a přispívat k dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení platební lhůty [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. Pokud členský stát nebo subjekt nedodržel své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy naznačující toto nedodržení, Komise by měla mít možnost v rámci preventivního opatření přerušit platby.

(96) Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, Komise by měla mít kromě možnosti přerušení také možnost pozastavit platby spojené s nedodržením pravidel společné rybářské politiky, jak to vyžadují články 50 a 51 [nařízení o SRP].

(97) Za účelem navázání finančního vztahu mezi akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Unie by Komise měla každoročně schvalovat účetní závěrky těchto platebních agentur. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky by se mělo týkat úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předkládaných účtů, nikoliv však souladu výdajů s právními předpisy Unie.

(98) Operační program by měl být předmětem monitorování a hodnocení s cílem zlepšit jeho kvalitu a prokázat jeho splnění. Komise by měla vytvořit rámec pro společné monitorování a hodnocení, mimo jiné zajišťující, že příslušné údaje budou k dispozici včas. V této souvislosti je třeba, aby byl určen seznam ukazatelů a aby Komise vypracovala posouzení dopadů politiky EMFF ve vztahu ke specifickým cílům.

(99) Odpovědnost za monitorování programu by měl společně nést řídící orgán a monitorovací výbor zřízený pro tento účel. K tomu by měly být určeny příslušné pravomoci. Monitorování programu by mělo zahrnovat vypracování výroční zprávy o provádění a její zaslání Komisi.

(100) Aby se posílila dostupnost a transparentnost informací o možnostech financování a příjemcích podpory, měly by být v každém členském státě zpřístupněny jediné internetové stránky nebo internetový portál poskytující informace o operačním programu, včetně seznamu operací podporovaných v rámci každého operačního programu. Tyto informace by měly široké veřejnosti a zejména daňovým poplatníkům EU poskytovat pochopitelnou, jasnou a konkrétní představu o tom, jak se vynakládají finanční prostředky Unie v rámci EMFF. Kromě tohoto cíle by mělo zveřejnění příslušných údajů sloužit k účelu další propagace možnosti žádat o finanční prostředky EU. Nicméně při plném respektování základních práv na ochranu údajů a v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve spojených věcech Schecke[19] by se nemělo vyžadovat zveřejňování jmen fyzických osob.

(101) Aby bylo možné doplnit a změnit některé jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi, pokud jde o způsob jednání pro určování případů nedodržení pravidel společné rybářské politiky, které by mohly vést k nepřípustnosti žádosti a časového rámce aplikace, s cílem zajistit přiměřeným způsobem předběžnou podmínku pro určování způsobilých investic do plavidel, aby se zamezilo investicím, které by vedly ke zvýšení rybolovné kapacity plavidla, pro způsob výpočtu čistého příjmu v případě ekologické inovace, pro stanovení způsobilých činností a nákladů spojených s ochranou a obnovou mořských chráněných oblastí, pro stanovení způsobilých nákladů na investice do akvakultury na moři a nepotravinářské akvakultury, stanovení obsahu akčního plánu strategií místního rozvoje, stanovení způsobilých výdajů v rámci přípravné podpory pro místní rozvojové strategie, vymezení způsobilých nákladů v rámci provozních nákladů a nákladů na propagaci strategie místního rozvoje, povinnosti platebních agentur, stanovení úkolů certifikačních orgánů, vyjasnění povinností členských států v případě zpětných získávání neoprávněných plateb, určení případů nedodržení společné rybářské politiky, které by mohly vést k pozastavení plateb, stanovení kritérií a metodiky, které by měly platit v případě paušální sazby nebo extrapolací finančních oprav, seznam příslušných případů nedodržování pravidel společné rybářské politiky, které by mohly vést k uplatnění finančních oprav, a obsah a strukturu systému monitorování a hodnocení.

(102) Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(103) Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o ročním rozpisu přídělů prostředků, rozhodnutí o schválení operačních programů a jejich změn, rozhodnutí o prioritě Unie v politice kontroly a vynucování, rozhodnutí, kterým se schvalují roční pracovní plány pro shromažďování údajů, rozhodnutí, kterým se stanoví důkaz o nedodržení společné rybářské politiky vedoucí k možným přerušením platební lhůty, rozhodnutí o nedodržení pravidel společné rybářské politiky vedoucí k možnému pozastavení plateb, rozhodnutí o pozastavení plateb a ukončení pozastavení plateb, rozhodnutí o finančních opravách a rozhodnutí o schválení účetní závěrky.

(104) S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení by měly být svěřeny Komisi prováděcí pravomoci týkající se formy operačního programu, postupů pro přijímání operačního programu, postupů týkajících se přijímání ročního pracovního plánu pro shromažďování údajů, konkrétního uplatnění míry podpory v procentních bodech v příloze I, doby pro zasílání výkazů průběžných výdajů, pravidel souvisejících s povinností platebních agentur, pokud jde o řízení a kontrolu, konkrétních úkolů certifikačních orgánů, pravidel pro efektivní řízení a kontrolu, pravidel pro stanovení plateb, které se mají pozastavit, postupů pro přerušení platební lhůty nebo pro pozastavení plateb, postupu pro další kontroly na místě prováděných Komisí, formu výroční zprávy o provádění, prvků, které mají být zahrnuty do předběžných a následných hodnocení a vypracování technických prvků pro propagační opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[20].

(105) S ohledem na procesní povahu ustanovení, která má Komise přijmout prostřednictvím prováděcích aktů článku 24, článku 98, článku 120 a článku 143, by se měl při jejich přijímání použít poradní postup.

(106) Pro usnadnění hladkého přechodu ze systému zavedeného nařízením (ES) č. 1198/2006 na systém zavedený tímto nařízením by se na Komisi měla přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy v souvislosti se stanovením přechodných ustanovení.

(107) Nový režim podpory uvedený v tomto nařízení nahrazuje režim podpory zřízený nařízením (ES) č. 1198/2006, nařízením (ES) č. 861/2006, nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky, nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 záručního fondu, nařízením Rady (ES) č. 791/2007 a článkem 103 nařízení 1224/2009. Z tohoto důvodu by tato nařízení a ustanovení měla být zrušena od 1. ledna 2014,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I CÍLE

Kapitola I Oblast působnosti a definice

Článek 1 Předmět

Toto nařízení vymezuje finanční opatření Unie pro provádění:

a)           společné rybářské politiky (SRP);

b)           příslušných opatření týkajících se mořského práva;

c)           udržitelného rozvoje rybolovných oblastí a vnitrozemského rybolovu

d)           a integrované námořní politiky (INP).

Článek 2 Územní působnost

Toto nařízení se vztahuje na operace prováděné na území Unie, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak.

Článek 3 Definice

1.           Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen odstavec 2, použijí se definice uvedené v článku 5 [nařízení o společné rybářské politice][21], článku 5 [nařízení o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury] a článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a článku 2 nařízení č. [nařízení o společných ustanoveních][22].

2.           Pro účely tohoto nařízení:

(1) „společným prostředím pro sdílení informací (CISE)“ se rozumí síť systémů s decentralizovanou strukturou, vyvinutá pro účely výměny informací mezi jednotlivými uživateli z různých odvětví za účelem zlepšení situačního uvědomování činností na moři;

(2) „meziodvětvovými operacemi“ se rozumí iniciativy, které jsou vzájemně výhodné pro různá odvětví a/nebo odvětvové politiky, jak jsou uvedeny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a kterých není možné zcela dosáhnout prostřednictvím opatření zahrnutých v příslušných oblastech politiky;

(3) „elektronickým záznamovým systémem a systémem podávání zpráv (ERS)“ se rozumí systém pro elektronické zaznamenávání a předávání údajů podle článků 15, 24 a 63 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;

(4) „Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ se rozumí síť, která začleňuje vnitrostátní námořní programy pro pozorování a shromažďování údajů do společného a přístupného evropského zdroje;

(5) „rybolovnou oblastí“ se rozumí oblast, která zahrnuje pobřeží moře či jezera nebo zahrnuje rybníky či ústí řeky, s významnou úrovní zaměstnanosti v odvětví rybolovu nebo akvakultury, a jež byla jako taková označena členským státem;

(6) „rybářem“ se rozumí každá osoba, která vykonává profesionální rybolov, jak je chápán členským státem, na palubě provozovaného rybářského plavidla, nebo provádí profesionální sběr mořských živočichů, jak je chápán daným členským státem, a to bez plavidla;

(7) „integrovanou námořní politikou“ (IMP) se rozumí politika Unie, jejímž cílem je podpořit koordinované a soudržné rozhodování týkající se maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti členských států a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů v Unii, jakož i námořních odvětví, a to prostřednictvím soudržné politiky v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;

(8) „integrovaný námořní dohled“ je iniciativa EU, jejímž cílem je zvýšit efektivitu a účelnost činností dohledu v evropských mořích prostřednictvím výměny informací a spolupráce napříč odvětvími a hranicemi;

(9) „nesrovnalostí“ se rozumí nesrovnalost ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady 2988/95;

(10) „vnitrozemským rybolovem“ se rozumí rybolov provozovaný pro obchodní účely plavidly, která jsou provozována výlučně ve vnitrozemských vodách, nebo prostřednictvím jiných zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

(11) „integrovanou správou pobřežních oblastí“ se rozumí takové strategie a opatření, jaké jsou vymezeny v doporučení Evropského parlamentu a Rady (2002/413/ES) ze dne 30. května 2002 o provádění jednotného managementu pobřežních zón v Evropě[23];

(12) „integrovanou námořní správou“ se rozumí koordinované řízení všech odvětvových politik EU týkajících se oceánů, moří a pobřežních regionů;

(13) „mořskými regiony“ se rozumí zeměpisné oblasti stanovené v příloze I rozhodnutí Rady 2004/585/ES a oblasti stanovené regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

(14) „územním plánováním námořních prostor“ se rozumí proces, kterým orgány veřejné moci analyzují a rozdělují prostorové a časové rozložení lidských činností v mořských oblastech k dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;

(15) “opatřením” se rozumí soubor operací;

(16) „veřejným výdajem“ se rozumí jakýkoli příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu členského státu nebo z rozpočtu regionálních nebo místních orgánů nebo Evropské unie a jakýkoli podobný výdaj. Každý příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, je považován za veřejný příspěvek[24];

(17) „strategií pro oblast jednotlivého moře“ se rozumí strukturovaný rámec spolupráce vztahující se k dané zeměpisné oblasti, vytvořený evropskými institucemi, členskými státy a jejich regiony a případně třetími zeměmi, které sdílejí oblast jednotlivého moře, přičemž tato strategie bere v úvahu geografická, klimatická, ekonomická a politická specifika oblasti tohoto jednotlivého moře;

(18) „drobným pobřežním rybolovem“ se rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení uvedená v tabulce 3 v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Unie[25];

(19) „plavidly provozovanými výlučně ve vnitrozemských vodách“ se rozumí plavidla zabývající se obchodním rybolovem ve vnitrozemských vodách, která nejsou zahrnuta do rejstříku rybářského loďstva Unie.

HLAVA II OBECNÝ RÁMEC

Kapitola I Zřízení a cíle Evropského námořního a rybářského fondu

Článek 4 Zřízení

Zřizuje se Evropský námořní a rybářský fond (EMFF).

Článek 5 Cíle

EMFF přispívá k těmto cílům:

(a) podporou udržitelného a konkurenceschopného rybolovu a akvakultury;

(b) posilováním rozvoje a provádění integrované námořní politiky Unie, a to způsobem doplňujícím politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku;

(c) podporou vyváženého a komplexního územního rozvoje rybolovných oblastí;

(d) podporou provádění společné rybářské politiky.

Článek 6 Priority Unie

Dosahování cílů EMFF přispívá ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění. Tyto cíle jsou naplňovány prostřednictvím těchto šesti priorit Unie, které odrážejí příslušné tematické cíle společného strategického rámce (dále jen SSR):

(1)          Zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti prostřednictvím těchto cílů:

(a) povzbuzování hospodářského růstu, sociálního začleňování a vytváření pracovních míst a podpora mobility pracovních sil v pobřežních a vnitrozemských komunitách závislých na rybolovu a akvakultuře;

(b) diverzifikace činností rybolovu do jiných odvětví námořního hospodářství a růst námořního hospodářství, včetně zmírňování změny klimatu.

(2)          Podpora rybolovu založeného na inovacích, konkurenceschopnosti a znalostech, a to zaměřením na tyto oblasti:

(a) podpora posilování technologického rozvoje, inovací a předávání znalostí;

(b) zvyšování konkurenceschopnosti a životaschopnosti odvětví rybolovu, zejména drobného pobřežního loďstva, a zlepšení bezpečnosti nebo pracovních podmínek;

(c) rozvoj nových profesních dovedností a celoživotní učení;

(d) lepší organizace trhu s produkty rybolovu.

(3)          Podpora akvakultury založené na inovacích, konkurenceschopnosti a znalostech, a to zaměřením na tyto oblasti:

(a) podpora posilování technologického rozvoje, inovací a předávání znalostí;

(b) zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků akvakultury, zejména malých a středních podniků;

(c) rozvoj nových profesních dovedností a celoživotní učení;

(d) lepší organizace trhu s produkty akvakultury.

(4)          Podpora udržitelného rybolovu účinněji využívajícího zdroje prostřednictvím zaměření na tyto oblasti:

(a) snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí;

(b) ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně služeb, které poskytují.

(5)          Podpora udržitelné akvakultury účinněji využívající zdroje prostřednictvím zaměření na tyto oblasti:

(a) posílení ekosystémů souvisejících s akvakulturou a podpora akvakultury účinněji využívající zdroje;

(b) podpora akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví a bezpečnosti.

(6)          Podpora provádění společné rybářské politiky, a to:

(a) poskytováním vědeckých poznatků a shromažďováním údajů;

(b) podporou kontroly a vynucování, posílením institucionální kapacity a efektivní veřejné správy.

KAPITOLA II Sdílené a přímé řízení

Článek 7 Sdílené a přímé řízení

1.           Opatření, na něž se vztahuje hlava V a technická pomoc v rámci článku 92, jsou financována z EMFF v souladu se zásadou sdíleného řízení mezi členskými státy a Unií a podle společných pravidel stanovených v [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních].[26]

2.           Opatření, na něž se vztahuje hlava VI s výjimkou technické pomoci v rámci článku 92, jsou financována z EMFF v souladu se zásadou přímého řízení.

KAPITOLA III Obecné zásady pomoci v rámci sdíleného řízení

Článek 8 Státní podpora

1.           Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, použijí se pro podporu poskytnutou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury články 107, 108 a 109 Smlouvy.

2.           Články 107, 108 a 109 Smlouvy se však nevztahují na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a v souladu s ním v rámci působnosti článku 42 Smlouvy.

3.           Vnitrostátní předpisy zavádějící financování z veřejných prostředků, které přesahuje ustanovení tohoto nařízení o finančních příspěvcích podle odstavce 2, se posuzují jako celek na základě odstavce 1.

Článek 9 Partnerství

Odchylně od čl. 5 odst. 4 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] Komise nejméně dvakrát v průběhu programového období konzultuje organizace, které zastupují partnery na úrovni Unie v souvislosti s prováděním podpory v rámci EMFF.

Článek 10 Koordinace

Kromě zásad uvedených v článku 4 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] Komise a členské státy zajistí koordinaci a doplňkovost mezi podporami v rámci EMFF a dalšími politikami a finančními nástroji Unie včetně nařízení (ES) č. [kterým se zřizuje rámcový program pro životní prostředí a boj proti změně klimatu (rámcový program LIFE)][27], a těmi, jež spadají do rámce vnější činnosti Unie. Koordinace mezi pomocí z EMFF a rámcovým programem LIFE se dosahuje zejména podporou financování činností, které doplňují integrované projekty financované v rámci rámcového programu LIFE, jakož i podporou využívání řešení, metod a přístupů ověřených v rámci rámcového programu LIFE.

Článek 11 Předběžné podmínky

Pro EMFF se použijí předběžné podmínky uvedené v příloze III tohoto nařízení.

KAPITOLA IV Přípustnost žádostí a nezpůsobilé operace

Článek 12 Přípustnost žádostí

1.           Pro poskytování podpory v rámci EMFF nejsou po určenou dobu přípustné žádosti podané těmito hospodářskými subjekty:

(a) hospodářskými subjekty, které se dopustily závažného porušení předpisů podle článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo čl. 90 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009;

(b) hospodářskými subjekty podílejícími se na provozu, řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel uvedených v seznamu Unie s plavidly provádějícími rybolov NNN podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008;

(c) hospodářskými subjekty, které se dopustily jiných případů nedodržení pravidel společné rybářské politiky vážně ohrožujících udržitelnost dotčených populací.

2.           Žádosti podané hospodářskými subjekty, které se dopustily nesrovnalosti v rámci evropského rybářského fondu nebo evropského námořního a rybářského fondu, nejsou po určenou dobu přípustné.

3.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem:

(a) určit dobu uvedenou v odstavcích 1 a 2, která musí být přiměřená závažnosti nebo opakování porušení předpisů či nedodržení pravidel;

(b) určit příslušná počáteční nebo koncová data doby podle odstavce 1;

(c) určit ostatní případy nedodržení uvedené v odst. 1 písm. c), které vážně ohrožují udržitelnost dotčených populací.

4.           Členské státy požadují, aby hospodářské subjekty podávající žádost v rámci EMFF poskytly řídícímu orgánu podepsané prohlášení potvrzující, že splňují kritéria uvedená v odstavci 1, a nedopustily se v rámci evropského rybářského fondu nebo evropského námořního a rybářského fondu nesrovnalosti podle odstavce 2. Členské státy ověří pravdivost prohlášení před schválením operace.

5.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, jde-li o zřízení systému pro výměnu informací mezi členskými státy týkajících se nedodržení pravidel.

Článek 13 Nezpůsobilé operace

V rámci EMFF nejsou způsobilé následující operace:

(a) operace zvyšující rybolovnou kapacitu plavidla;

(b) stavba nových rybářských plavidel, vyřazování rybářských plavidel z provozu nebo jejich dovoz;

(c) dočasné zastavení rybolovných činností;

(d) experimentální rybolov;

(e) převod vlastnictví podniku;

(f) přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu Unie, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.

HLAVA III FINANČNÍ RÁMEC

Článek 14 Plnění rozpočtu

1.           Rozpočet Unie přidělený EMFF podle hlavy V se plní v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 4 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních].

2.           Rozpočet Evropské unie přidělený EMFF podle hlavy VI plní přímo Komise v souladu s čl. 55 odst. 1 písm. a) [nového finančního nařízení].

3.           Komise zruší celý rozpočtový závazek v rámci přímého řízení nebo jeho část v souladu s [novým finančním nařízením] a v souladu s článkem 147 tohoto nařízení.

4.           V souladu s články 27 a 50 [nového finančního nařízení] se použije zásada řádného finančního řízení.

Článek 15 Rozpočtové prostředky v rámci sdíleného řízení

1.           Prostředky, které jsou k dispozici na závazky z tohoto fondu pro období 2014 až 2020 v rámci sdíleného řízení, se stanoví na 5 520 000 000 EUR v běžných cenách v souladu s ročním rozpisem stanoveným v příloze II.

2.           Částka 4 535 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na udržitelný rozvoj rybolovu, akvakultury a rybolovných oblastí podle kapitol I, II a III hlavy V.

3.           Částka 477 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na kontrolní a vynucovací opatření podle článku 78.

4.           Částka 358 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na shromažďování údajů podle článku 79.

5.           Prostředky přidělené na vyrovnávací platby pro nejvzdálenější regiony podle kapitoly V hlavy V nepřekročí za rok:

– 4 300 000 EUR pro Azory a Madeiru,

– 5 800 000 EUR pro Kanárské ostrovy,

– 4 900 000 EUR pro Francouzskou Guayanu a Réunion.

6.           Částka 45 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na podporu skladování uvedenou v článku 72 v období let 2014–2018 včetně.

Článek 16 Rozpočtové prostředky v rámci přímého řízení

Částka 1 047 000 000 EUR z EMFF se přidělí na opatření v rámci přímého řízení podle kapitoly I a II hlavy VI. Tato částka zahrnuje podporu technické pomoci podle článku 91.

Článek 17 Finanční rozdělení pro sdílené řízení

1.           Prostředky dostupné pro závazky členských států uvedené v čl. 15 odst. 2 až 6 pro období 2014 až 2020 v souladu s tabulkou v příloze II jsou stanoveny na základě těchto objektivních kritérií:

(a) Pokud jde o hlavu V:

i)        úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu a akvakultury,

ii)       úroveň produkce v odvětví rybolovu a akvakultury a

iii)      podíl drobného pobřežního rybářského loďstva v rámci rybářského loďstva.

(b) Pokud jde o články 78 a 79:

i)        rozsah kontrolních úkolů dotyčného členského státu zaokrouhlený podle velikosti vnitrostátní rybářské flotily, množství vykládek a hodnoty dovozu ze třetích zemí;

ii)       dostupné prostředky pro kontrolu vzhledem k rozsahu kontrolních úkolů členského státu, v němž jsou dostupné prostředky přibližně odhadnuty podle počtu kontrol provedených na moři a inspekcí vykládek;

(iii)     rozsah úkolů dotyčného členského státu, pokud jde o sběr údajů, sladěný podle velikosti rybářského loďstva členského státu, objemu vykládek, množství vědeckého sledování činností na moři a počtu průzkumů, jichž se členský stát účastní, a

(iv)     dostupné zdroje pro sběr údajů ve srovnání s rozsahem úkolů členského státu týkajících se shromažďování údajů, jsou-li dostupné prostředky přizpůsobeny počtu pozorovatelů na moři a lidským zdrojům a technickým prostředkům potřebným k provádění vnitrostátního programu odběru vzorků pro shromažďování údajů.

(c) Pokud jde o všechna opatření, historická rozdělení podle nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a historická spotřeba podle nařízení Rady (ES) č. 861/2006.

2.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových prostředků v členění podle členských států.

HLAVA IV PLÁNOVÁNÍ

KAPITOLA I Plánování opatření financovaných v rámci sdíleného řízení

Článek 18 Příprava operačních programů

1.           Každý členský stát vypracuje jediný operační program pro provádění priorit Unie, které mají být spolufinancovány z EMFF.

2.           Členský stát stanoví operační program v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 5 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. Konzultace s partnery ohledně přípravných dokumentů je organizována tak, aby umožnila partnerům přezkoumání těchto dokumentů.

3.           Pro část operačního programu uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. n) Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme priority Unie pro politiku vynucování a kontroly nejpozději do 31. května 2013.

4.           Část operačního programu uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. o), zahrnující část víceletého programu uvedeného v čl. 37 odst. 5 [nařízení o společné rybářské politice] pro rok 2014, bude předána nejpozději do 31. října 2013.

Článek 19 Hlavní zásady pro operační program

Při přípravě operačního programu vezmou členské státy v úvahu tyto hlavní zásady:

(a) začlení se příslušné kombinace opatření vztahující se ke každé z priorit Unie a logicky vyplývající z předběžného hodnocení a analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb („SWOT“);

(b) do programu je začleněn přiměřený přístup k inovacím a opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

(c) plánuje se vhodné opatření pro zjednodušení a usnadnění provádění programu;

(d) případně soulad opatření v rámci priorit Unie pro EMFF uvedených v čl. 6 odst. 3 a 5 tohoto nařízení s víceletým vnitrostátním strategickým plánem pro akvakulturu uvedeným v článku 43 [nařízení o společné rybářské politice].

Článek 20 Obsah operačního programu

1.           Kromě prvků uvedených v článku 24 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] operační program obsahuje:

(a) předběžné hodnocení podle článku 48 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních];

(b) analýzu situace z hlediska SWOT a určení potřeb, které je třeba řešit v zeměpisné oblasti, na niž se vztahuje program;

Analýza se soustředí na priority Unie. Specifické potřeby týkající se opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a podpory inovací jsou posuzovány v rámci všech priorit Unie, s cílem nalézt příslušné odpovědi v těchto dvou oblastech na úrovni jednotlivých priorit, shrnutí situace v oblastech politik způsobilých pro podporu z hlediska silných a slabých stránek.

(c) do programu začleněný prokázaný vhodný přístup k inovacím, životnímu prostředí, včetně specifických potřeb oblastí sítě Natura 2000, a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

(d) posouzení předběžných podmínek a případně opatření uvedených v čl. 17 odst. 4 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] a zásadních milníků stanovených pro účely článku 19 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních];

(e) seznam vybraných opatření, uspořádaných podle priorit Unie;

(f) popis výběrových kritérií pro projekty;

(g) popis výběrových kritérií pro strategie místního rozvoje podle kapitoly III hlavy V;

(h) jasné označení operací podle kapitoly III hlavy V, které mohou být prováděny společně, a proto se těší vyšší míře podpory podle čl. 95 odst. 3;

(i) analýzu potřeb týkajících se požadavků na monitorování a hodnocení a plánu hodnocení podle článku 49 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. Členské státy poskytují dostatečné zdroje a činnosti při budování kapacit pro řešení zjištěných potřeb;

(j) finanční plán, navržený s ohledem na články 18 a 20 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] a v souladu s rozhodnutím Komise podle čl. 17 odst. 3, který zahrnuje:

i)        tabulku uvádějící celkový příspěvek EMFF plánovaný na každý rok,

ii)       tabulku uvádějící použitelné prostředky EMFF a míru spolufinancování pro cíle v rámci priorit Unie z článku 6, jakož i technickou pomoc. V případě potřeby tato tabulka uvádí samostatně prostředky EMFF a míry spolufinancování, které se použijí odchylně od obecného pravidla článku 94 odst. 1 pro podporu stanovenou v článku 72, článku 73, čl. 78 odst. 2 písm. a) až d) a f) až j), čl. 78 odst. 2 písm. e) a článku 79.

(k) informace o doplňkovosti s opatřeními financovanými z jiných fondů SSR nebo rámcového programu LIFE;

(l) prováděcí opatření k programu, včetně:

i)        určení všech orgánů stanovených v článku 107 členským státem a pro informaci souhrnného popisu struktury řízení a kontroly,

ii)       popisu postupů monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru,

iii)      ustanovení k zajištění propagace programu v souladu s článkem 143.

(m) určení partnerů uvedených v článku 5 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] a výsledky konzultace s partnery;

(n) za účelem zvýšení úrovně souladu prostřednictvím kontroly uvedené v čl. 6 odst. 6 a v souladu s čl. 18 odst. 3:

i)        seznam subjektů, které provádějí systém kontroly, inspekce a vynucování, a stručný popis jejich dostupných lidských a finančních zdrojů pro kontrolu, inspekci a vynucování v oblasti rybolovu, jejich dostupné vybavení pro kontrolu, inspekci a vynucování v oblasti rybolovu, zejména počet lodí, letadel a vrtulníků,

ii)       hlavní cíle kontrolních opatření, která se mají provádět, s využitím ukazatelů dopadu, které budou stanoveny v souladu s článkem 133,

iii)      specifické cíle, kterých má být dosaženo v souladu s prioritami Unie z článku 6, a které upřesňují, kolik položek každé kategorie výdajů se zakoupí v průběhu celého programového období;

(o) za účelem shromažďování údajů pro udržitelné řízení rybolovu uvedeného v čl. 6 odst. 6 a v čl. 18 odst. 4 a v souladu s víceletým programem Unie uvedeným v čl. 37 odst. 5 [nařízení o společné rybářské politice]:

i)        popis činností shromažďování údajů, které mají být provedeny, aby bylo možné vypracovat:

– hodnocení odvětví rybolovu (biologické, hospodářské a průřezové proměnné, jakož i výzkumná šetření na moři),

– hodnocení hospodářské situace v oblasti akvakultury a zpracovatelského průmyslu,

– hodnocení dopadů odvětví rybolovu na ekosystém.

ii)       popis postupů pro ukládání údajů, správy a využívání údajů,

iii)      prokázání způsobilosti pro dosahování řádného finančního a administrativního řízení shromážděných údajů.

Tato část operačního programu je doplněna článkem 23.

2.           Operační program zahrnuje metody pro výpočet zjednodušených nákladů, dodatečných nákladů nebo ztráty příjmů v souladu s článkem 103 nebo metodu pro výpočet vyrovnání podle příslušných kritérií stanovených pro každou z využitých činností podle čl. 38 odst. 1.

3.           Operační program navíc obsahuje popis zvláštních opatření, jež mají podporovat rovné příležitosti a zabránit diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, včetně opatření k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů na úrovni operačních programů a operací.

4.           Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro prezentaci jednotlivých částí popsaných v odstavcích 1, 2 a 3. Tyto prováděcí předpisy se přijímají v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 155 odst. 2.

Článek 21 Schválení operačního programu

1.           Kromě ustanovení článku 25 [nařízení o (EU ) č. [...] o společných ustanoveních] Komise posoudí soudržnost operačních programů s tímto nařízením a jejich účinný přínos k úkolům a prioritám Unie pro EMFF, uvedeným v článku 6, s přihlédnutím k předběžnému hodnocení (ex ante).

2.           Komise schválí operační program prostřednictvím prováděcího aktu.

Článek 22 Změna operačního programu

1.           Komise schválí změnu operačního programu prostřednictvím prováděcího aktu.

2.           S cílem přizpůsobit se měnícím se technickým potřebám kontrolních činností může být část operačního programu uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. n) změněna každé dva roky, poprvé s účinností od 1. ledna 2015.

Za tímto účelem Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí upřesňující změny priorit Unie v oblasti politiky vynucování a kontroly uvedené v čl. 18 odst. 3, a odpovídajících způsobilých operací, které budou dostávat přednost.

S ohledem na nové priority stanovené v uvedeném rozhodnutí ve druhém pododstavci tohoto odstavce předloží členské státy Komisi změnu operačního programu, a to do 31. října roku předcházejícího dotčenému roku provádění.

3.           Změny programů uvedené v odstavci 2 mohou v souladu se zásadou proporcionality využít zjednodušený postup.

Článek 23 Roční pracovní plán pro shromažďování údajů

1.           Pro účely použití čl. 20 odst. 1 písm. o) předloží členské státy Komisi roční pracovní plán, a to do 31. října každého roku. Roční pracovní plány obsahují popis postupů a metod, které mají být použity při shromažďování a analýze údajů a při hodnocení jejich správnosti a přesnosti.

2.           Členské státy předloží každý roční pracovní plán v elektronické podobě.

3.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu schválí roční pracovní plán pro každý rok do 31. prosince každého roku.

4.           První roční pracovní plán bude zahrnovat činnosti pro rok 2014 a musí být předložen Komisi nejpozději do 31. října 2013.

Článek 24 Pravidla týkající se postupů a harmonogramů

1.           Komise může přijmout prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro postupy, formu a časové plány pro:

– schvalování operačních programů,

– předkládání a schvalování návrhů změn operačních programů, včetně jejich vstupu v platnost a četnosti předkládání během programového období,

– předkládání a schvalování návrhů změn uvedených v odstavcích 2 až 4 článku 22,

– předkládání ročních pracovních plánů pro shromažďování údajů.

Postupy a časové plány budou zjednodušeny v případě změny operačních programů týkajících se:

(a) převodu finančních prostředků mezi prioritami Unie;

(b) zavedení nebo zrušení opatření nebo typů operací;

(c) změn v popisu opatření, včetně změn podmínek způsobilosti;

(d) změn uvedených v čl. 22 odst. 2, jakož i dalších změn programu oddílu uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. n).

Aby se mohlo využít tohoto zjednodušeného postupu, změny uvedené v písmenu a) a b) nepřesáhnou 5 % částky přidělené na prioritu Unie a 10 % částky přidělené na každé opatření.

2.           Tyto prováděcí předpisy se přijímají v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 151 odst. 2.

KAPITOLA II Plánování opatření financovaných v rámci přímého řízení

Článek 25 Roční pracovní program

1.           Za účelem provádění kapitoly I a II hlavy VI a článku 92 přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů roční pracovní program v souladu s cíli stanovenými v těchto kapitolách. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3.

2.           Roční pracovní program stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku na program. Obsahuje také popis financovaných činností, určení částky přidělené na každou činnost, orientační harmonogram provádění, jakož i informace o provádění těchto činností. Zahrnuje priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování u dotací.

HLAVA V OPATŘENÍ FINANCOVANÁ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

KAPITOLA I Udržitelný rozvoj rybolovu

Článek 26 Specifické cíle

Podpora v rámci této kapitoly přispívá k plnění priorit Unie stanovených v čl. 6 odst. 2 a 4.

Článek 27 Obecné podmínky

1.           Majitel rybářského plavidla, který obdržel podporu podle článků 32 odst. 1 písm. b), 36, 39 odst. 1 písm. a) nebo 40 odst. 2 tohoto nařízení nepřevede toto plavidlo do třetí země mimo Unii během doby nejméně 5 let ode dne skutečné platby příjemci podpory.

2.           Provozní náklady nejsou způsobilé, pokud v této kapitole není výslovně stanoveno jinak.

Článek 28 Inovace

1.           Za účelem povzbuzení inovací v oblasti rybolovu může EMFF podporovat projekty zaměřené na vývoj nebo zavádění nových nebo ve srovnání se současným stavem podstatně zdokonalených produktů, nových nebo zdokonalených postupů, nových nebo zdokonalených řídicích a organizačních systémů.

2.           Operace financované podle tohoto článku musí být provedeny ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem uznaným členským státem, který ověřuje výsledky těchto operací.

3.           Na výsledky operací financovaných v rámci tohoto článku se vztahuje povinnost členského státu týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143.

Článek 29 Poradenské služby

1.           V zájmu zlepšení celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářských subjektů může EMFF podporovat:

(a) studie proveditelnosti posuzující životaschopnost projektů potenciálně způsobilých pro podporu podle této kapitoly;

(b) poskytování odborného poradenství v oblasti obchodních a marketingových strategií.

2.           Studie proveditelnosti a poradenství uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) jsou poskytovány uznávanými vědeckými nebo technickými subjekty s požadovanými poradními pravomocemi, jak jsou chápány vnitrostátními právními předpisy každého členského státu.

3.           Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje hospodářským subjektům nebo organizacím rybářů uznaným členským státem, který nechal vypracovat studii proveditelnosti uvedenou v odstavci 1.

4.           Členské státy zajistí, aby operace, které budou financovány podle tohoto článku, byly vybírány prostřednictvím zrychleného řízení.

5.           Podpora uvedená v odstavci 1 má formu jednorázové částky nepřevyšující 3 000 EUR. Tento limit neplatí, pokud je příjemcem organizace rybářů.

Článek 30 Partnerství mezi vědci a rybáři

1.           S cílem podpořit předávání znalostí mezi vědci a rybáři může EMFF podporovat:

(a) vytvoření sítě složené z jednoho nebo více nezávislých vědeckých subjektů a rybářů nebo jedné nebo více organizací rybářů;

(b) činnosti prováděné prostřednictvím sítě uvedené v písmenu a).

2.           Činnosti uvedené v odstavci 1 b) mohou zahrnovat shromažďování údajů, studie, šíření znalostí a osvědčených postupů.

3.           Podpora uvedená v odstavci 1 může být udělena veřejnoprávním subjektům, rybářům, organizacím rybářů a nevládním organizacím uznaným členským státem nebo skupinám FLAG, jak jsou vymezeny v článku 62.

Článek 31 Podpora lidského kapitálu a sociálního dialogu

1.           S cílem podpořit lidský kapitál a sociální dialog může EMFF podporovat:

(a) celoživotní učení, šíření vědeckých poznatků a inovačních postupů a osvojování nových odborných znalostí, zejména spojených s udržitelným řízením mořských ekosystémů, činnostmi v námořním odvětví, inovacemi a podnikáním;

(b) vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací prosazujících rovné příležitosti mezi muži a ženami;

(c) podporu sociálního dialogu na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni za účasti rybářů a jiných příslušných zúčastněných stran.

2.           Podpora uvedená v odstavci 1 se rovněž poskytuje manželkám samostatně výdělečně činných rybářů nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátními právními předpisy – životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů, kteří nejsou zaměstnanci ani obchodními partnery, pokud se běžně za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy podílejí na činnosti samostatně výdělečně činných rybářů nebo vykonávají pomocné úkoly.

Článek 32 Usnadnění diverzifikace a vytváření pracovních míst

1.           Za účelem usnadnění diverzifikace a vytváření pracovních míst mimo rybolov může EMFF podporovat:

(a) zakládání podniků mimo rybolov;

(b) dovybavení plavidel drobného pobřežního rybolovu za účelem jejich přeřazení na činnosti mimo rybolov.

2.           Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje rybářům, kteří:

(a) předloží podnikatelský plán na rozvoj svých nových aktivit;

(b) mají odpovídající profesní dovednosti, které mohou být získány prostřednictvím operací financovaných podle čl. 31 odst. 1 písm. a).

3.           Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje rybářům věnujícím se drobnému pobřežnímu rybolovu a vlastnícím rybářské plavidlo Unie registrované jako aktivní plavidlo, kteří prováděli rybolovné činnosti na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti. Licence k rybolovu spojená s rybářským plavidlem se trvale zruší.

4.           Příjemci podpory uvedené v odstavci 1 se nebudou zabývat profesionálním rybolovem v průběhu pěti let po přijetí poslední platby příslušné podpory.

5.           Způsobilé náklady podle odst. 1 písm. b) se omezují pouze na náklady na úpravy plavidla provedené za účelem jeho přeřazení.

6.           Částka finanční pomoci poskytnuté podle odst. 1 písm. a) nepřesáhne 50 % rozpočtu předpokládaného v podnikatelském plánu pro každou operaci a nepřekročí maximální výši 50 000 EUR pro každou operaci.

Článek 33 Ochrana zdraví a bezpečnost na plavidlech

1.           S cílem zlepšit rybářům pracovní podmínky na palubě plavidel může EMFF podporovat investice do rybářských plavidel nebo do jednotlivých zařízení za předpokladu, že tyto investice přesahují standardy vyžadované podle vnitrostátního práva nebo práva Unie.

2.           Podpora se poskytuje rybářům nebo majitelům rybářských plavidel.

3.           Pokud operace spočívá v investici do plavidla, podpora není poskytnuta více než jednou během programového období téhož rybářského plavidla. Pokud operace spočívá v investici do jednotlivého vybavení, podpora pro téhož příjemce není poskytnuta více než jednou během programového období.

4.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem určit druhy operací způsobilých podle odstavce 1.

Článek 34 Podpora systémů převoditelných koncesí k rybolovu v rámci společné rybářské politiky

1.           Za účelem stanovení nebo změny systémů převoditelných koncesí k rybolovu podle článku 27 [nařízení o společné rybářské politice] může EMFF podporovat:

(a) návrh a vývoj technických a správních prostředků nutných pro vytvoření nebo funkci systému převoditelných koncesí k rybolovu;

(b) zapojení zúčastněných stran do navrhování a vývoje systémů převoditelných koncesí k rybolovu;

(c) monitorování a hodnocení systémů převoditelných koncesí k rybolovu;

(d) řízení systémů převoditelných koncesí k rybolovu.

2.           Podpora podle odst. 1 písm. a), b) a c) se poskytuje pouze orgánům veřejné moci. Podpora podle odstavce 1 písm. d) tohoto článku se poskytuje orgánům veřejné moci, právnickým nebo fyzickým osobám nebo uznaným organizacím producentů zapojeným do kolektivního řízení vyčleněných převoditelných koncesí k rybolovu v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení o společné rybářské politice.

Článek 35 Podpora provádění ochranných opatření v rámci společné rybářské politiky

1.           V zájmu zajištění účinného provádění ochranných opatření podle článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice ] může EMFF podporovat:

(a) návrh a vývoj technických a administrativních prostředků nutných k provádění opatření pro zachování zdrojů ve smyslu článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice];

(b) zapojení zúčastněných stran do navrhování a provádění opatření pro zachování zdrojů ve smyslu článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice].

2.           Podporu uvedenou v odstavci 1 lze udělit pouze orgánům veřejné moci.

Článek 36 Omezení dopadu rybolovu na mořské prostředí

1.           Za účelem snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, podpory odstranění výmětů a usnadnění přechodu na využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální trvale udržitelný výnos (MSY), může EMFF podporovat investice do vybavení:

(a) zvyšujícího velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;

(b) snižujícího nežádoucí úlovky komerčních populací nebo dalších vedlejších úlovků;

(c) omezujícího fyzikální a biologické dopady rybolovu na ekosystém nebo mořské dno.

2            Podpora se pro totéž rybářské plavidlo Unie a pro stejný typ zařízení neposkytne více než jednou během programového období.

3.           Podpora je udělena pouze tehdy, pokud zařízení nebo jiné vybavení uvedené v odstavci 1 má prokazatelně lepší výběr velikosti nebo nižší dopad na necílové druhy než standardní zařízení nebo jiné vybavení povolené podle právních předpisů Unie nebo příslušných vnitrostátních právních předpisů členských států přijatých v rámci regionalizace podle [nařízení o společné rybářské politice].

4.           Podpora se poskytuje:

(a) majitelům rybářských plavidel EU, jejichž plavidla jsou registrována jako aktivní plavidla a prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti;

(b) rybářům, kteří vlastní zařízení, které má být vyměněno, a kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti;

(c) organizacím rybářů uznaným členským státem.

Článek 37 Inovace související se zachováním biologických mořských zdrojů

1.           S cílem přispět k odstranění výmětů a vedlejších úlovků a usnadnit přechod na využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální trvale udržitelný výnos, může EMFF podporovat projekty zaměřené na vývoj nebo zavádění nových technických a organizačních znalostí snižujících dopady rybolovných činností na životní prostředí nebo dosažení udržitelnějšího využívání mořských biologických zdrojů.

2.           Operace financované podle tohoto článku musí být provedeny ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem uznávaným vnitrostátními právními předpisy každého členského státu, který ověřuje výsledky těchto operací.

3.           Na výsledky operací financovaných v rámci tohoto článku se vztahuje povinnost členského státu týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143.

4.           Podíl rybářských plavidel zapojených do projektů financovaných v rámci tohoto článku nepřekročí 5 % plavidel vnitrostátního loďstva nebo 5 % prostornosti vnitrostátního loďstva v hrubé prostornosti vypočtené v době podání žádosti.

5.           Operace spočívající v testování nových rybolovných zařízení nebo metod se provádí v rámci omezení rybolovných práv přidělených členskému státu.

6.           Čisté příjmy vytvořené účastí rybářského plavidla v operaci jsou odečteny od způsobilých výdajů operace.

7.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem určení výpočtu čistého příjmu uvedeného v odstavci 6, souvisejícího s příslušným obdobím.

Článek 38 Ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů v rámci udržitelného provozování rybolovných činností

1.           S cílem povzbudit účast rybářů na ochraně a obnově mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně služeb, které poskytují v rámci udržitelného provozování rybolovných činností, může EMFF podporovat tyto operace:

(a) sběr odpadu z moře, jako například odstraňování ztracených rybolovných zařízení a znečišťujících předmětů;

(b) výstavba nebo instalace statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji vodních živočichů a rostlin;

(c) zapojení do lepšího řízení nebo zachování zdrojů;

(d) obnova a monitorování lokalit NATURA 2000 v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin [28] a se směrnicí Rady a Evropského parlamentu 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků[29], v souladu s akčními rámci zavádějícími priority podle směrnice Rady 92/43/EHS;

(e) řízení, obnova a monitorování chráněných mořských oblastí s ohledem na provádění opatření územní ochrany uvedených v čl. 13 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES;

(f) účast na dalších akcích zaměřených na zachování a posílení služeb v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů, například obnovení specifických mořských a pobřežních stanovišť na podporu udržitelných rybích populací.

2.           Opatření podle tohoto článku jsou prováděny veřejnoprávními subjekty a zahrnují rybáře nebo organizace rybářů uznané členským státem nebo nevládní organizace ve spolupráci s organizacemi rybářů nebo skupinami FLAG, vymezenými v článku 62.

3.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem:

(a) určit typy operací způsobilých podle odstavce 1 tohoto článku;

(b) upřesnit způsobilé náklady podle odstavce 1.

Článek 39 Zmírňování změny klimatu

1.           Za účelem zmírnění dopadů změny klimatu může EMFF podporovat:

(a) investice do rybářských plavidel zaměřené na snížení emisí znečišťujících látek nebo skleníkových plynů a zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel;

(b) audity a programy energetické účinnosti.

2.           Podpora nepřispívá na výměnu nebo modernizaci hlavních nebo pomocných motorů. Podpora bude udělena majitelům rybářského plavidla a pro totéž rybářské plavidlo se neposkytne více než jednou během programového období.

3.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem vymezit investice způsobilé podle odst. 1 písm. a).

Článek 40 Kvalita produktů a využívání nežádoucích úlovků

1.           S cílem zlepšit kvalitu ulovených ryb může EMFF podporovat investice do rybářských plavidel, které slouží tomuto účelu.

2.           V souladu s článkem 15 [nařízení o společné rybářské politice] a čl. 8 písm. b) [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury] může EMFF podporovat investice do rybářských plavidel za účelem co nejlepšího využití nežádoucích úlovků komerčních populací a zhodnocení nedostatečně využívaných složek úlovků.

3.           Podpora v rámci tohoto článku se na totéž rybářské plavidlo nebo témuž příjemci během programového období neposkytuje více než jednou.

4.           Podpora uvedená v odstavci 1 se uděluje pouze majitelům rybářských plavidel Unie, jejichž plavidla prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti.

Článek 41 Rybářské přístavy, místa vykládky a přístřešky

1.           Za účelem zvyšování kvality vyložených produktů, zvyšování energetické účinnosti, přispívání k ochraně životního prostředí nebo zlepšování bezpečnosti a pracovních podmínek může EMFF podporovat investice vylepšující infrastrukturu rybářských přístavů nebo míst vykládky, včetně investicí do zařízení na vybírání odpadu a znečišťujících předmětů z moře.

2.           S cílem usnadnit využívání nežádoucích úlovků může EMFF podpořit investice do rybářských přístavů a míst vykládky, které umožní co nejlepší využívání nežádoucích úlovků komerčních populací a zhodnocení nedostatečně využívaných složek úlovků, v souladu s článkem 15 [nařízení o společné rybářské politice] a čl. 8 písm. b) [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury].

3.           Za účelem zlepšení bezpečnosti rybářů může EMFF podporovat investice do výstavby nebo modernizace přístřešků.

4.           Podpora se nevztahuje na výstavbu nových přístavů, nových míst vykládky nebo nových aukčních síní.

Článek 42 Vnitrozemský rybolov

1.           Za účelem snížení dopadu vnitrozemského rybolovu na životní prostředí, zvýšení energetické účinnosti, zvýšení kvality vyložených ryb nebo zlepšení bezpečnosti či pracovních podmínek může EMFF podporovat tyto investice:

(a) do rybářských plavidel nebo do jednotlivých zařízení uvedených v článku 33 a za podmínek stanovených v tomto článku;

(b) do zařízení uvedených v článku 36 a za podmínek stanovených v tomto článku;

(c) do plavidel a auditů a programů energetické účinnosti uvedených v článku 39 a za stejných podmínek stanovených v tomto článku;

(d) do stávajících přístavů a míst vykládky uvedených v článku 41 a za podmínek stanovených v tomto článku.

2            Pro účely odstavce 1:

(a) odkazy na rybářská plavidla v článcích 33, 36 a 39 se rozumí odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách;

(b) odkazy na mořské prostředí v článku 36 se rozumí odkazy na prostředí, ve kterém působí vnitrozemské rybářské plavidlo.

3.           S cílem zachovat diverzifikaci vnitrozemských rybářů může EMFF podporovat přeřazení plavidel provozujících vnitrozemský rybolov na činnost jinou než rybolov za podmínek stanovených v článku 32 tohoto nařízení.

4.           Odkazy na rybářská plavidla v článku 32 se pro účely odstavce 3 rozumí odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách.

5.           Za účelem ochrany a rozvoje vodních živočichů a rostlin může EMFF financovat účast vnitrozemských rybářů na řízení, obnově a monitorování lokalit soustavy NATURA 2000, kde se tyto oblasti přímo týkají rybolovné činnosti, jakož i na obnově vnitrozemských vod, včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, aniž je dotčen čl. 38 odst. 1 písm. d).

6.           Členské státy zajistí, aby plavidla, která obdrží podporu podle tohoto článku, i nadále působila výhradně ve vnitrozemských vodách.

KAPITOLA II Udržitelný rozvoj akvakultury

Článek 43 Specifické cíle

Podpora v rámci této kapitoly přispívá k plnění priorit Unie stanovených v čl. 6 odst. 2 a 4.

Článek 44 Obecné podmínky

1.           Podpora v rámci této kapitoly je omezena na podniky akvakultury, pokud není výslovně stanoveno jinak.

2.           Pokud operace spočívají v investicích do zařízení nebo infrastruktury pro zajištění souladu s požadavky na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat, hygienu nebo dobré životní podmínky zvířat podle právních předpisů Unie, které vstoupily v platnost po roce 2014, může být podpora poskytována až do dne, kterým se normy staly pro podniky závaznými.

Článek 45 Inovace

1.           S cílem stimulovat inovace v oblasti akvakultury může EMFF podporovat operace:

(a) zavádějící v hospodářstvích v oblasti akvakultury nové technické nebo organizační znalosti, které snižují jejich dopad na životní prostředí nebo podporují udržitelnější využívání zdrojů v akvakultuře;

(b) vyvíjející nebo zavádějící nové nebo ve srovnání se současným stavem podstatně zdokonalené produkty, nové nebo zdokonalené postupy, nové nebo zdokonalené řídicí a organizační systémy.

2.           Operace podle tohoto článku musí být provedeny ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem, který je uznáván vnitrostátními právními předpisy každého členského státu a který ověřuje výsledky těchto operací.

3.           Na výsledky operací, které jsou příjemcem podpory, se vztahuje povinnost členského státu týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143.

Článek 46 Investice do akvakultury na moři a nepotravinářské akvakultury

1.           S cílem podpořit formy akvakultury s vysokým potenciálem růstu může EMFF podporovat investice do rozvoje akvakultury na moři nebo nepotravinářské akvakultury.

2.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem určit druh operací a způsobilé náklady.

Článek 47 Nové formy výdělku a přidaná hodnota

1.           S cílem podpořit podnikání v oblasti akvakultury může EMFF podporovat investice přispívající k těmto aspektům:

(a) přidávání hodnoty k produktům akvakultury, a to zejména tím, že umožňuje podniku akvakultury provádět zpracování, uvádění na trh a přímý prodej své vlastní produkce akvakultury;

(b) diverzifikace příjmů pocházejících z podniků akvakultury prostřednictvím vývoje nových druhů akvakultury s dobrými vyhlídkami na trhu;

(c) diverzifikace příjmů pocházejících z podniků akvakultury prostřednictvím rozvoje doplňkových aktivit mimo akvakulturu.

2.           Podpora podle odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze podnikům akvakultury, a to za předpokladu, že doplňkové činnosti mimo akvakulturu souvisí s hlavní činností podniku akvakultury, například jde o cestovní ruch s nabídkou rybaření, environmentální služby v oblasti akvakultury a výchovné činnosti týkající se oblasti akvakultury.

Článek 48 Řídicí, pomocné a poradenské služby pro hospodářství akvakultury

1.           V zájmu zlepšení celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářství akvakultury může EMFF podporovat:

(a) zavedení řídicích, pomocných a poradenských služeb v hospodářství v oblasti akvakultury;

(b) poskytování poradenských služeb technické, vědecké, právní a ekonomické povahy pro chovatele.

2.           Poradenské služby podle odst. 1 písm. b) se vztahují na:

(a) potřeby v oblasti řízení akvakultury, které musí být v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, jakož i s požadavky územního plánování námořních prostor;

(b) posuzování vlivů na životní prostředí;

(c) potřeby v oblasti řízení akvakultury, které musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek vodních živočichů nebo veřejného zdraví;

(d) zdravotní a bezpečnostní normy vycházející z právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

(e) obchodní a marketingové strategie.

3.           Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje pouze veřejnoprávním subjektům vybraným za účelem zřízení poradenských služeb pro hospodářství. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze malým a středním podnikům akvakultury nebo organizacím producentů v oblasti akvakultury.

4.           Hospodářství akvakultury neobdrží v průběhu programového období podporu na poradenské služby více než jedenkrát pro každou kategorii služeb, na něž se vztahuje odst. 2 písm. a) až e).

Článek 49 Podpora lidského kapitálu a vytváření sítí

1.           S cílem podpořit lidský kapitál a vytváření sítí v akvakultuře může EMFF podporovat:

(a) celoživotní vzdělávání, šíření vědeckých poznatků a inovačních postupů a získávání nových odborných schopností v oblasti akvakultury;

(b) vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi podniky akvakultury a profesními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, včetně vědeckých institucí a organizací podporujících rovné příležitosti mezi muži a ženami.

2.           Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) se neuděluje velkým podnikům akvakultury.

Článek 50 Zvyšování potenciálu zařízení pro akvakulturu

1.           S cílem přispět k rozvoji zařízení a infrastruktury pro akvakulturu může EMFF podporovat:

(a) určení a mapování nejvhodnějších oblastí pro rozvoj akvakultury, s případným přihlédnutím k procesům územního plánování námořních prostor;

(b) zlepšení infrastruktury oblastí akvakultury včetně pozemkových úprav, dodávky energie či správy vodních zdrojů;

(c) opatření přijatá a provedená příslušnými orgány v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147/ES nebo čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/ES s cílem předcházet vážným poškozením akvakultury.

2.           Příjemci podpory podle tohoto článku jsou pouze veřejnoprávní subjekty.

Článek 51 Povzbuzování nových chovatelů v oblasti akvakultury

1.           S cílem podpořit podnikání v oblasti akvakultury může EMFF podporovat zřízení podniků akvakultury nově začínajícími chovateli.

2.           Podpora 1 se poskytuje chovatelům v oblasti akvakultury zahajujícím podnikání v odvětví, za předpokladu, že:

(a) mají odpovídající odborné schopnosti a způsobilosti;

(b) zřizují poprvé mikropodniky nebo malé podniky akvakultury jakožto vedoucí tohoto podniku;

(c) předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých aktivit v oblasti akvakultury.

3.           Při získávání odpovídajících odborných schopností mohou chovatelé v oblasti akvakultury zahajující podnikání v odvětví využívat podporu podle čl. 49 odst. 1 písm. a).

Článek 52 Podpora akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí

S cílem podstatně snížit dopad akvakultury na životní prostředí může EMFF podporovat investice:

(a) umožňující podstatné omezení dopadu podniků akvakultury na kvalitu vody, zejména díky snížení množství použité vody a zlepšení kvality vody na výstupu, a to včetně nasazení multi-trofických systémů akvakultury;

(b) omezující negativní dopady podniků akvakultury na přírodu nebo biologickou rozmanitost;

(c) do nákupu zařízení pro ochranu hospodářství akvakultury před volně žijícími predátory požívajícími ochrany podle směrnice Rady a Evropského parlamentu 2009/147/EHS a směrnice Rady 92/43/ES;

(d) zvyšující energetickou účinnost a podporující přechod podniků akvakultury na obnovitelné zdroje energie;

(e) do obnovy stávajících rybníků nebo lagun využívaných pro akvakulturu odstraněním bahna, případně možných opatření zaměřených na prevenci ukládání bahna.

Článek 53 Přechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu

1.           S cílem podpořit rozvoj ekologické nebo energeticky účinné akvakultury může EMFF podporovat:

(a) přechod produkce akvakultury z konvenčních metod na ekologickou akvakulturu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91[30], a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o stanovení prováděcích pravidla pro ekologickou produkci živočichů a mořských řas pocházejících z akvakultury[31];

(b) účast v systémech Unie pro řízení podniků a systémech auditu z hlediska ochrany životního prostředí zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)[32].

2.           Podpora se poskytuje pouze příjemcům, kteří se zaváží k účasti v programu EMAS na dobu nejméně 3 let nebo k dodržování požadavků ekologické produkce na dobu minimálně 5 let.

3.           Podpora se poskytuje ve formě finančního vyrovnání nejvýše za dobu dvou let během období přechodu podniku na ekologickou produkci nebo během přípravy na účast v programu EMAS.

4.           Členské státy vycházejí při výpočtu vyrovnání ze:

(a) ztráty příjmů nebo dodatečných nákladů vzniklých v období přechodu z konvenčního na ekologické zemědělství pro operace způsobilé podle odst. 1 písm. a) tohoto článku;

(b) dodatečných nákladů vyplývajících z přihlášení a přípravy na účast v programu EMAS v případě způsobilých operací podle odst. 1 písm. b).

Článek 54 Akvakultura poskytující environmentální služby

1.           S cílem podpořit rozvoj akvakultury poskytující environmentální služby může EMFF podporovat:

(a) metody akvakultury slučitelné s určitými environmentálními potřebami a podmíněné určitými požadavky na řízení vyplývajícími z vymezení oblastí NATURA 2000 v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS a směrnicí Rady a Evropského parlamentu 2009/147/ES;

(b) účast na zachovávání a rozmnožování vodních živočichů ex-situ v rámci programů pro zachování a obnovu biologické rozmanitosti vyvinutých orgány veřejné moci nebo pod jejich dohledem;

(c) formy rozsáhlé akvakultury zahrnující zachovávání a zlepšování životního prostředí, biologické rozmanitosti a udržování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí.

2.           Podpora podle odst. 1 písm. a) má formu ročního vyrovnání za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku požadavků na řízení v dotčených oblastech souvisejících s prováděním směrnice 92/43/EHS nebo směrnice Rady a Evropského parlamentu 2009/147/ES.

3.           Podpora podle odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, pokud se příjemce zaváže plnit po dobu nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí, které přesahují pouhé uplatňování právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů. Environmentální přínosy operace jsou demonstrovány předchozím posouzením dopadu prováděným příslušnými subjekty určenými členským státem nejsou-li environmentální přínosy dané operace již uznané.

4.           Podpora podle odst. 1 písm. c) má formu ročního vyrovnání za vynaložené dodatečné náklady.

5.           Na výsledky operací, které jsou příjemcem podpory podle tohoto článku, se vztahuje povinnost členského státu týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143.

Článek 55 Opatření na ochranu veřejného zdraví

1.           EMFF podporuje finanční vyrovnání chovatelům měkkýšů při dočasném přerušení sběru chovaných měkkýšů výhradně z důvodů ochrany veřejného zdraví.

2.           Podpora může být přiznána pouze v případě, že přerušení sběru v důsledku kontaminace měkkýšů vyplývá z šíření planktonu produkujícího toxiny nebo přítomnosti planktonu obsahujícího biotoxiny a pokud:

a)      trvá po dobu více než čtyř po sobě jdoucích měsíců nebo

b)      pokud ztráta vyplývající z přerušení sběru přesahuje hodnotu 35 % ročního obratu dotčeného podniku, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu podniku během předešlých tří let.

3.           Maximální doba, na kterou může být vyrovnávací platba poskytnuta, je 12 měsíců v celém programovém období.

Článek 56 Opatření pro zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat

1.           Za účelem podpory zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v podnicích akvakultury, zejména pokud jde o prevenci a biologickou bezpečnost, může EMFF podporovat:

(a) tlumení a vymýcení chorob v akvakultuře ve smyslu rozhodnutí Rady 2009/470/ES o některých výdajích ve veterinární oblasti;

(b) rozvoj osvědčených postupů a kodexů chování, obecných i specifických pro určité druhy, v oblasti biologické bezpečnosti nebo dobrých životních podmínek zvířat v akvakultuře;

(c) zvyšování dostupnosti veterinárních léčivých přípravků pro použití v akvakultuře a prosazování správného použití těchto léků zadáváním farmaceutických studií a šířením a výměnou informací.

2.           Podpora podle odst. 1 písm. c) se nevztahuje na nákup veterinárních léčiv.

3.           Na výsledky studií financovaných podle odst. 1 písm. c) se vztahuje povinnost členského státu týkající se přiměřeného ohlašování a propagační činnosti v souladu s článkem 143.

4.           Podpora může být poskytnuta také veřejnoprávním subjektům.

Článek 57 Pojištění populace akvakultury

1.           V zájmu zajištění příjmů producentů akvakultury může EMFF podporovat příspěvek na pojištění populací akvakultury, které kryje ztráty způsobené:

(a) přírodními katastrofami;

(b) nepříznivými klimatickými jevy;

(c) náhlými změnami kvality vody;

(d) chorobami akvakultury nebo zničením výrobních zařízení.

2.           Výskyt nepříznivého klimatického jevu nebo vypuknutí choroby akvakultury budou úředně uznány příslušným orgánem dotyčného členského státu.

Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě bude úřední uznání považováno za udělené.

3.           Podpora se poskytuje pouze na smlouvy o pojištění populací akvakultury, které kryjí ekonomické ztráty podle odstavce 1 přesahující 30 % průměrné roční produkce chovatele v oblasti akvakultury.

KAPITOLA III Trvale udržitelný rozvoj rybolovných oblastí

Oddíl 1 Oblast působnosti a cíle

Článek 58 Oblast působnosti

EMFF může podporovat udržitelný rozvoj rybolovných oblastí s využitím přístupu k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit podle článku 28 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních].

Článek 59 Specifické cíle

Finanční podpora v rámci této kapitoly přispívá k plnění priorit Unie stanovených v čl. 6 odst. 1.

Oddíl 2 Rybolovné oblasti, místní partnerství a strategie místního rozvoje

Článek 60 Rybolovné oblasti

1.           Rybolovné oblasti způsobilé pro podporu jsou oblasti:

(a) mající omezenou velikost, zpravidla menší než územní statistická jednotka úrovně 3 NUTS podle společné klasifikace územních statistických jednotek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)[33] a

(b) funkčně stejnorodé ze zeměpisného, hospodářského a sociálního hlediska se zvláštním přihlédnutím k odvětví rybolovu a akvakultury, a musí nabízet dostatečné lidské, finanční a hospodářské zdroje, přesahující kritické množství nezbytné pro podporu životaschopné strategie místního rozvoje.

2.           V rámci operačního programu členské státy stanoví postup pro výběr oblastí, včetně použitých kritérií.

Článek 61 Integrované strategie místního rozvoje

1.           Pro účely EMFF je ucelená strategie místního rozvoje uvedená v čl. 28 odst. 1 písm. c) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] založena na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví místního hospodářství, zejména z odvětví rybolovu a akvakultury.

2.           Ve snaze přispět k dosažení cílů uvedených v článku 59 strategie pro místní rozvoj:

(a) maximalizuje účast rybolovu a akvakultury na udržitelném rozvoji pobřežních a vnitrozemských oblastí rybolovu;

(b) zajišťuje, aby místní komunity plně ke svému prospěchu využívaly příležitostí, které nabízí námořní a pobřežní rozvoj.

3.           Strategie musí být v souladu s možnostmi a potřebami zjištěnými v této oblasti a prioritami Unie pro EMFF. Rozsah strategií může sahat od takových, které se zaměřují na rybolov, až po širší strategie zaměřené na diverzifikaci rybolovných oblastí. Strategie přesahuje rámec pouhé sbírky operací nebo srovnání odvětvových opatření.

4.           Aby mohla být integrovaná strategie místního rozvoje uvedená v článku 29 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] způsobilá pro financování EMFF, musí rovněž obsahovat alespoň tyto prvky:

(a) popis a zdůvodnění členství ve sdružení skupin FLAG;

(b) zdůvodnění navrhovaného rozpočtu EMFF a rozdělení prostředků mezi určené místní priority.

5.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o obsah akčního plánu podle čl. 29 odst. 1 písm. e) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních].

6.           Členské státy vymezí v operačním programu kritéria pro výběr strategií místního rozvoje odrážejících přidanou hodnotu přístupu se zapojením místních komunit.

Článek 62 Místní akční skupiny v oblasti rybolovu

1.           Pro účely EMFF se místní akční skupiny uvedené v čl. 28 odst. 1 písm. b) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] označují jako místní akční skupiny v oblasti rybolovu (dále jen „FLAG“)

2.           Skupiny FLAG navrhnou integrovanou strategii místního rozvoje založenou alespoň na prvcích stanovených v článku 61, a jsou zodpovědné za její realizaci.

3.           Skupiny FLAG:

(a) do značné míry odrážejí hlavní zaměření své strategie a socioekonomické složení oblasti prostřednictvím vyváženého zastoupení hlavních zúčastněných stran včetně soukromého sektoru, veřejného sektoru a občanské společnosti;

(b) zajišťují významné zastoupení odvětví rybolovu a akvakultury.

4.           Pokud je strategie místního rozvoje podporována z jiných fondů kromě EMFF, je pro projekty podporované EMFF ustavena zvláštní výběrová komise na základě kritérií stanovených v odstavci 3.

5.           Minimální úkoly skupin FLAG jsou uvedeny v čl. 30 odst. 3 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních].

6.           Skupiny FLAG mohou provádět i další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.

7.           Příslušné úlohy skupiny FLAG a řídícího orgánu/platební agentury pro všechny prováděcí úkoly týkající se strategie budou jasně popsány v operačním programu.

Oddíl 3 Způsobilé operace

Článek 63 Podpora z EMFF na integrovaný místní rozvoj

1.           Způsobilé operace podle této hlavy jsou uvedeny v článku 31 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních].

2.           Místní akční skupiny mohou požádat o zaplacení zálohy příslušnou platební agenturou, pokud je tato možnost ustanovena v operačním programu. Výše zálohy nepřekročí 50 % veřejné podpory týkající se provozních nákladů.

Článek 64 Předběžná podpora

1.           Předběžná podpora zahrnuje budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s ohledem na přípravu a provádění strategie místního rozvoje.

2.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o vymezení způsobilých nákladů na činnosti podle odstavce 1.

Článek 65 Provádění strategií místního rozvoje

1.           Podpora pro provádění strategií místního rozvoje může být poskytnuta na tyto cíle:

(a) přidávání hodnoty, vytváření pracovních míst a podpora inovací ve všech článcích dodavatelského řetězce rybolovu a akvakultury;

(b) podpora diverzifikace a vytváření pracovních míst v rybolovných oblastech, zejména v jiných námořních odvětvích;

(c) posilování a využívání environmentálních aktiv rybolovných oblastí, včetně operací pro zmírnění změny klimatu;

(d) podpora sociálního blahobytu a kulturního dědictví v oblastech rybolovu, včetně námořního kulturního dědictví;

(e) posílení role rybářských komunit v místním rozvoji a řízení místních rybolovných zdrojů a námořních činností.

2.           Do poskytované podpory mohou patřit opatření podle kapitol I a II této hlavy za předpokladu, že existují jasné racionální důvody pro jejich správu na místní úrovni. Pokud je podpora poskytována na operace odpovídající těmto opatřením, použijí se příslušné podmínky a sazby příspěvku na jednotlivé operace uvedené v kapitolách I a II této hlavy.

Článek 66 Kooperační činnosti

1.           Podpora uvedená v čl. 31 písm. c) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] může být poskytnuta:

(a) na projekty spolupráce mezi územími nebo nadnárodní spolupráce;

(b) na přípravnou technickou podporu pro projekty spolupráce mezi územími a nadnárodní spolupráce za podmínky, že místní akční skupiny mohou prokázat, že připravují provádění projektu.

„Spoluprací mezi územími“ se rozumí spolupráce v rámci členského státu. „Nadnárodní spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi územími v několika členských státech a územími ve třetích zemích.

2.           Kromě jiných skupin FLAG mohou mezi partnery skupiny FLAG v rámci EMFF patřit místní veřejno-soukromá partnerství, která provádějí strategii místního rozvoje v rámci Unie nebo mimo ni.

3.           V případech, kdy projekty spolupráce nejsou vybrány skupinami FLAG, členské státy zavedou systém průběžného předkládání projektů založených na spolupráci. Nejpozději do dvou let ode dne schválení svého operačního programu zveřejní členské státy vnitrostátní nebo regionální správní řízení o výběru projektů nadnárodní spolupráce a seznam způsobilých nákladů.

4.           Ke schválení projektů založených na spolupráci dojde nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení projektu.

5.           Členské státy sdělí Komisi schválené projekty založené na nadnárodní spolupráci.

Článek 67 Provozní náklady a propagace

1.           Provozní náklady uvedené v čl. 31 písm. d) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] jsou spojené s řízením provádění strategie místního rozvoje skupinou FLAG.

2.           Náklady na propagaci rybolovných území podle čl. 31 písm. d) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] kryjí operace, které mají informovat o strategii místního rozvoje a o úkolech spojených s vypracováním projektů.

3.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o vymezení způsobilých nákladů na operace uvedené v odstavci 1 a 2.

KAPITOLA IV Opatření související s uváděním na trh a zpracováním

Článek 68 Specifické cíle

Podpora v rámci této kapitoly přispívá k dosažení specifických cílů kapitol I a II této hlavy.

Článek 69 Plány produkce a uvádění produktů na trh

1.           EMFF může podporovat přípravu a provádění plánů produkce a plánů uvádění produktů na trh podle článku 32 [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury].

2.           Výdaje spojené s plány produkce a plány uvádění produktů na trh jsou způsobilé pro příspěvek z EMFF až poté, kdy příslušné orgány v každém členském státě schválí výroční zprávu uvedenou v čl. 32 odst. 4 [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury].

3.           Podpora poskytovaná jednou ročně v rámci tohoto článku nepřesáhne 3 % průměrné roční hodnoty produkce uváděné na trh v prvním prodeji každé organizace producentů v období 2009–2011. Pro žádnou nově uznanou organizaci producentů nepřesáhne podpora poskytnutá za rok 3 % průměrné roční hodnoty produkce uváděné na trh v prvním prodeji jejími členy v období 2009–2011.

4.           Dotyčný členský stát může v souladu s čl. 32 odst. 2 [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury] poskytnout zálohu ve výši 50 % finanční pomoci po schválení produkce a plánu uvádění produktů na trh.

5.           Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje organizacím producentů a sdružením organizací producentů.

Článek 70 Podpora skladování

1.           EMFF může podporovat kompenzace uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II nařízení Rady č. [o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury] za předpokladu, že produkty jsou skladovány v souladu s články 35 a 36 nařízení č. ... [o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury]:

(a) výše podpory skladování nesmí překračovat výši technických a finančních nákladů na činnosti nutné pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;

(b) objemy způsobilé pro podporu skladování nesmí přesáhnout 15 % ročních objemů dotčených produktů daných do prodeje organizací producentů;

(c) finanční pomoc za rok nesmí překročit tyto procentní výše průměrné roční hodnoty produkce uváděné na trh v prvním prodeji členy organizace producentů v období 2009–2011. V případě, že členové organizace producentů neměli v letech 2009–2011 žádnou produkci uvedenou na trh, vezme se v úvahu průměrná roční hodnota produkce uváděné na trh v prvních třech letech produkce těchto členů:

– 1 % v roce 2014

– 0,8 % v roce 2015

– 0,6 % v roce 2016

– 0,4 % v roce 2017

– 0,2 % v roce 2018

2.           Do roku 2019 se podpora uvedená v odstavci 1 postupně ukončí.

3.           Podpora se poskytne pouze tehdy, jsou-li produkty uvolněny k lidské spotřebě.

4.           Členské státy stanoví použitelnou výši technických a finančních nákladů na svém území takto:

(a) technické náklady se počítají každý rok na základě přímých nákladů souvisejících s činnostmi nezbytnými pro stabilizaci a skladování;

(b) finanční náklady se počítají každý rok s použitím úrokové sazby stanovené každoročně v každém členském státě;

(c) technické a finanční náklady jsou zpřístupněny veřejnosti.

5.           Členské státy provádějí kontroly, aby zajistily, že produkty využívající podpory skladování splňují podmínky stanovené v tomto článku. Pro účely těchto kontrolních režimů vedou příjemci podpory skladování skladní účetnictví pro každou kategorii produktů uskladněných a později znovu uvedených na trh k lidské spotřebě.

Článek 71 Opatření pro uvádění produktů na trh

1.           EMFF může podporovat opatření pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, jejichž cílem je:

(a) zlepšovat podmínky pro uvádění na trh u těchto produktů:

i)        přebytkové nebo málo využívané druhy,

ii)       nežádoucí úlovky vyložené v souladu s článkem 15 [nařízení o společné rybářské politice] a čl. 8 písm. b) druhé odrážky [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury],

iii)      produkty získané s využitím metod s malým dopadem na životní prostředí nebo produkty ekologické akvakultury ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci;

(b) podporovat kvalitu usnadňováním:

i)        žádosti o registraci daného produktu za podmínek stanovených v nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin[34],

ii)       certifikace a podpory zahrnující produkty udržitelného rybolovu a akvakultury a metody zpracování nepoškozující životní prostředí,

iii)      přímého prodeje produktů rybolovu prováděného rybáři věnujícími se drobnému pobřežnímu rybolovu.

(c) přispívat k transparentnosti produkce a trhů a provádění průzkumů trhu;

(d) vypracovávat vzorové smlouvy slučitelné s právem Unie;

(e) vytvářet organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace uznané podle kapitoly II oddílu III nařízení [o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury];

(f) vést regionální, celostátní nebo nadnárodní reklamní kampaně o produktech rybolovu a akvakultury.

2.           Operace podle odst. 1 písm. b) mohou zahrnovat začlenění činností dodavatelského řetězce v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh.

Článek 72 Zpracování produktů rybolovu a akvakultury

1.           EMFF může podporovat investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury:

(a) přispívající k úspoře energie nebo snížení dopadu na životní prostředí, včetně nakládání s odpady;

(b) pro zpracování druhů, o něž je omezený nebo žádný komerční zájem;

(c) pro zpracování vedlejších produktů, vzešlých z hlavních zpracovatelských činností;

(d) pro zpracování produktů ekologické akvakultury, upravených v článku 6 a 7 nařízení Rady (ES) č. 834/2007.

2.           Podpora uvedená v odstavci 1 je poskytována výhradně prostřednictvím finančních nástrojů stanovených v hlavě IV [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních].

KAPITOLA V Vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a akvakultury

Článek 73 Režim vyrovnání

1.           EMFF může podporovat režim vyrovnání zavedený nařízením Rady (ES) č. 791/2007 pro zvýšené náklady vynaložené provozovateli rybolovu, zemědělství a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury z Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, Francouzské Guayany a Réunionu.

2.           Každý dotčený členský stát určí pro oblasti uvedené v odstavci 1 seznam produktů rybolovu a akvakultury a objem těchto produktů způsobilých pro vyrovnání.

3.           Při sestavování seznamu a objemů podle odstavce 2 členské státy vezmou v úvahu všechny relevantní faktory, zejména potřebu zajistit, aby vyrovnání bylo plně v souladu s pravidly společné rybářské politiky.

4.           Vyrovnání nebude poskytnuto za produkty rybolovu a akvakultury:

(a) ulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve vodách Unie;

(b) ulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou registrovaná v přístavu jednoho z regionů uvedených v odstavci 1;

(c) dovezené ze třetích zemí.

5.           Odst. 4 písm. b) tohoto článku se nepoužije, pokud stávající kapacita zpracovatelského odvětví v dotčeném nejodlehlejším regionu překročí množství suroviny dodané podle pravidel stanovených v tomto článku.

Článek 74 Výpočet vyrovnání

Vyrovnání je vyplaceno provozovatelům vykonávajícím činnosti v dotčených regionech a dále:

(a) pro každý produkt rybolovu nebo akvakultury vezme v úvahu dodatečné náklady vyplývající ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů a

(b) vezme v úvahu jakýkoli jiný typ veřejné intervence ovlivňující úroveň dodatečných nákladů.

Článek 75 Plán vyrovnání

1.           Dotčené členské státy předloží Komisi pro každý dotčený region plán vyrovnání obsahující seznam a objemy uvedené v článku 73, úroveň vyrovnání podle článku 74 a příslušný orgán stanovený v článku 108.

2.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o vymezení obsahu plánu vyrovnání včetně kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů.

KAPITOLA VI Doprovodná opatření pro společnou rybářskou politiku v rámci přímého řízení

Článek 76 Územní působnost

Odchylně od článku 2 tohoto nařízení může být tato kapitola použita také na operace prováděné mimo území Evropské unie.

Článek 77 Specifické cíle

Opatření v rámci této kapitoly podporují provádění článků 37 a 46 nařízení [o společné rybářské politice].

Článek 78 Kontrola a vynucování

1.           EMFF může podporovat provádění systému Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování uvedeného v článku 46 [nařízení o společné rybářské politice] a upřesněného v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky ([35]).

2.           Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:

(a) nákup nebo vývoj technologie, včetně hardwaru a softwaru, systémů detekce plavidel (VDS), kamerových systémů a IT sítí, které umožňují shromažďování, správu, validaci, analýzu a výměnu údajů týkajících se rybářství, a vývoj metod odběru vzorků pro tyto údaje, jakož i propojení napříč odvětvími se systémy výměny údajů;

(b) nákup a instalace prvků nezbytných pro zajištění přenosu dat dotčenému členskému státu a orgánům EU od aktérů působících v oblasti rybolovu a uvádění produktů rybolovu na trh, a to včetně nezbytných komponent pro elektronické záznamové systémy a systémy podávání zpráv (ERS), systémy monitorování plavidel (VMS) a systémy automatické identifikace (AIS), používané pro účely kontroly;

(c) nákup a instalace komponentů nezbytných k zajištění sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury, jak jsou vymezeny v článku 58 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;

(d) provádění programů zaměřených na výměnu a analýzu údajů mezi členskými státy;

(e) modernizace a nákup hlídkových lodí, letadel a vrtulníků, pokud jsou použity alespoň 60 % doby provozu pro kontrolu rybolovu;

(f) nákup jiných kontrolních prostředků, včetně zařízení umožňujících měření výkonu motoru a hmotnosti zařízení;

(g) provádění pilotních projektů týkajících se kontroly rybolovu, včetně analýzy DNA ryb a vývoje webových stránek souvisejících s kontrolou;

(h) školení a výměnné programy, včetně výměny mezi členskými státy, pro osoby odpovědné za monitorování, kontrolu a sledování rybolovných činností;

(i) analýza poměru nákladů a přínosů a posouzení auditů provedených a výdajů vynaložených příslušnými orgány při provádění monitorování, kontroly a sledování;

(j) iniciativy, včetně seminářů a mediálních nástrojů, se zaměřením na posílení povědomí rybářů a jiných zúčastněných osob, jako jsou inspektoři, státní zástupci a soudci, a povědomí široké veřejnosti o nutnosti bojovat proti nezákonnému, neohlášenému a neregulovanému rybolovu a o provádění pravidel společné rybářské politiky.

3.           Opatření uvedená v písmenech h), i) a j) odstavce 2 tohoto článku jsou způsobilá pro podporu pouze tehdy, pokud se vztahují ke kontrolním činnostem orgánu veřejné moci.

4.           V případě opatření uvedených v bodech d) a h) odstavce 2 tohoto článku je pouze jeden z dotčených členských států určen jako platební agentura.

Článek 79 Shromažďování údajů

1.           EMFF podporuje shromažďování, správu a využívání základních biologických, technických, environmentálních a sociálně ekonomických údajů, například ve víceletém programu Unie uvedeném v čl. 37 odst. 5 [nařízení o společné rybářské politice].

2.           Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:

(a) správa a využívání údajů pro účely vědecké analýzy a provádění SRP;

(b) vnitrostátní víceleté programy odběru vzorků;

(c) monitorování obchodního a rekreačního rybolovu na moři;

(d) výzkumná šetření na moři;

(e) účast zástupců členských států na regionálních koordinačních schůzkách uvedených v čl. 37 odst. 4 [nařízení o společné rybářské politice], setkání regionálních organizací pro řízení rybolovu, pro které je EU smluvním partnerem nebo pozorovatelem, nebo na zasedáních mezinárodních orgánů pověřených poskytováním vědeckého poradenství.

HLAVA VI OPATŘENÍ FINANCOVANÁ V RÁMCI PŘÍMÉHO ŘÍZENÍ

KAPITOLA I Integrovaná námořní politika

Článek 80 Územní působnost

Odchylně od článku 2 tohoto nařízení může být tato kapitola použita také na operace prováděné mimo území Evropské unie.

Článek 81 Oblast působnosti a cíle

Podpora v rámci této hlavy přispívá k rozvoji a provádění integrované námořní politiky Unie. Tato podpora:

(a) podporuje rozvoj a provádění integrovaného řízení námořních a pobřežních záležitostí na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, na úrovni jednotlivých moří, EU a na mezinárodní úrovni, a to zejména:

i)       prosazováním akcí, které podpoří snahu členských států a regionů EU o rozvoj, zavedení nebo provádění integrované námořní správy,

ii)       podporou dialogu a spolupráce s členskými státy a zúčastněnými subjekty i mezi nimi v oblasti mořských a námořních záležitostí, včetně rozvoje strategií na úrovni jednotlivých moří,

iii)      prosazováním platforem a sítí mezioborové spolupráce, zahrnujících zástupce orgánů veřejné správy, regionálních a místních orgánů, jednotlivých odvětví včetně odvětví cestovního ruchu, zúčastněných stran v oblasti výzkumu, občanů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů,

(iv)    podporou výměny osvědčených postupů a dialogu na mezinárodní úrovni, včetně dvoustranného dialogu se třetími zeměmi, aniž jsou dotčeny jiné dohody nebo ujednání, které mohou existovat mezi EU a dotčenými třetími zeměmi;

v)      posílením viditelnosti integrovaného přístupu k námořním záležitostem a zvyšováním povědomí veřejných orgánů, soukromého sektoru a široké veřejnosti o tomto přístupu;

(b) přispívá k rozvoji meziodvětvových iniciativ, které jsou výhodné pro různá námořní odvětví a/nebo odvětvové politiky, přičemž bere v úvahu stávající nástroje a iniciativy a staví na nich, jako např.:

i)       integrovaný námořní dohled ke zvýšení efektivity a účinnosti prostřednictvím výměny informací napříč odvětvími a hranicemi, s řádným zohledněním stávajících i budoucích systémů;

ii)       územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřežních oblastí,

iii)      postupný rozvoj komplexní a veřejně přístupné vysoce kvalitní znalostní základny o mořích, která usnadňuje sdílení, opakované použití a šíření těchto informací a znalostí mezi různými skupinami uživatelů;

(c) podporuje udržitelný ekonomický růst, zaměstnanost, inovace a nové technologie v rozvíjejících se a perspektivních námořních odvětvích v pobřežních oblastech, a to jako doplněk zavedených odvětvových a vnitrostátních činností;

(d) prosazuje ochranu mořského prostředí, zejména její biologickou rozmanitost a chráněné mořské oblasti, například lokality NATURA 2000, a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů, a blíže vymezuje hranice udržitelnosti lidských činností, které mají dopad na mořské prostředí, a to zejména v rámci rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí.

Článek 82 Způsobilé operace

1.           EMFF může podporovat operace v souladu s cíli stanovenými v článku 81, jako například:

(a) studie;

(b) projekty, včetně zkušebních projektů a projektů spolupráce;

(c) informování veřejnosti a sdílení osvědčených postupů, kampaně pro zvyšování povědomí a související činnosti na poli komunikace a šíření informací, jako jsou propagační kampaně, soutěže, vývoj a správa webových stránek, platformy zúčastněných stran, včetně komunikační činnosti ohledně politických priorit Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení;

(d) konference, semináře a pracovní setkání;

(e) výměnu osvědčených postupů, koordinační činnosti včetně sítí pro sdílení informací, mechanismy řízení pro strategie na úrovni jednotlivých moří;

(f) vývoj, provoz a údržbu IT systémů a sítí, které umožňují sběr, správu, ověřování, analýzu a výměnu údajů o rybolovu, vývoj metod odběru vzorků pro ně, jakož i vzájemné propojení systémů výměny dat napříč odvětvími;

2.           Za účelem dosažení specifického cíle rozvoje meziodvětvových operací uvedených v čl. 81 písm. b) může EMFF podporovat:

(a) vývoj a provádění technických nástrojů pro integrovaný námořní dohled, a to zejména na podporu zavádění, provozu a údržby decentralizovaných systémů pro výměnu informací v námořní oblasti (CISE), zejména zapojením stávajících nebo budoucích systémů;

(b) činnosti na poli koordinace a spolupráce mezi členskými státy za účelem vývoje územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřežních oblastí, včetně výdajů souvisejících se systémy a postupy pro sdílení dat a monitorování, hodnotícími činnostmi, zřízením a provozováním sítě odborníků a vytvořením programu zaměřeného na budování kapacit členských států umožňujících provádění územního plánování námořních prostor;

(c) technické nástroje pro zřízení a provoz operační Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat, jejímž cílem je usnadnit shromažďování údajů o mořích, jejich sestavování, kontrolu kvality, opakované použití a distribuci prostřednictvím spolupráce mezi institucemi členských států zapojených v síti.

KAPITOLA II Doprovodná opatření pro společnou rybářskou politiku a integrovanou námořní politiku v rámci přímého řízení

Článek 83 Územní působnost

Odchylně od článku 2 tohoto nařízení může být tato kapitola použita také na operace prováděné mimo území Evropské unie.

Článek 84 Specifické cíle

Opatření v rámci této kapitoly usnadňují provádění společné rybářské politiky a integrované námořní politiky, zejména pokud jde o:

(a) vědecké poradenství v rámci společné rybářské politiky;

(b) specifická opatření pro kontrolu a vynucování v rámci společné rybářské politiky;

(c) dobrovolné příspěvky mezinárodním organizacím;

(d) poradní sbory;

(e) informace o trhu;

(f) komunikační činnosti společné rybářské politiky a integrované námořní politiky.

Článek 85 Vědecké poradenství a znalosti

1.           EMFF může podporovat zajišťování vědeckých výsledků, a to zejména u projektů aplikovaného výzkumu přímo spojených s poskytováním procesu vědeckého poradenství, vědeckých stanovisek a doporučení pro účely řádného a účinného rozhodování při řízení rybolovu v rámci SRP.

2.           Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:

(a) studie a pilotní projekty potřebné pro provádění a rozvoj společné rybářské politiky, včetně studií a projektů zabývajících se alternativními způsoby řízení udržitelného rybolovu;

(b) příprava a poskytování vědeckých stanovisek a doporučení vědeckými institucemi včetně mezinárodních poradních orgánů odpovědných za posuzování populací, nezávislými odborníky a výzkumnými institucemi;

(c) účast odborníků na jednáních o vědeckých a technických problémech týkajících se rybolovu a odborných pracovních skupin, jakož i v mezinárodních poradních orgánech a na zasedáních, kde budou vyžadovány příspěvky odborníků na oblast rybolovu;

(d) výdaje vynaložené Komisí na služby spojené se shromažďováním, správou a využíváním údajů, na uspořádání a řízení zasedání odborníků na oblast rybolovu a řízení ročních pracovních programů týkajících se vědeckého a technického poradenství v oblasti rybolovu, na zpracování datových volání a datových souborů, na přípravné práce zaměřené na poskytování vědeckých stanovisek a doporučení;

(e) spolupráce mezi členskými státy v oblasti shromažďování údajů včetně zřízení a provozu jednotlivých regionalizovaných databází pro ukládání, správu a využívání údajů, které budou napomáhat regionální spolupráci a zlepšovat shromažďování údajů a řídicí činnosti i vědecké znalosti při podpoře řízení rybolovu.

Článek 86 Kontrola a vynucování

1.           EMFF může podporovat provádění systému Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování stanoveného v článku 46 [nařízení o společné rybářské politice] a upřesněného v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky.

2.           Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:

(a) společný nákup hlídkových plavidel, letadel a vrtulníků několika členskými státy patřícími do stejné zeměpisné oblasti, pokud jsou tyto prostředky použity alespoň 60 % času pro kontrolu rybolovu;

(b) výdaje související s posuzováním a rozvojem nových kontrolních technologií;

(c) veškeré provozní výdaje týkající se inspekce provádění společné rybářské politiky členskými státy, uskutečňované inspektory Komise, a to zejména inspekčních misí, bezpečnostního vybavení a odborné přípravy inspektorů, uspořádání zasedání nebo účasti na nich a nájmu nebo nákupu inspekčních prostředků Komisí, a to podle hlavy X nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009.

3.           V případě opatření uvedených v bodě a) odstavce 2 se jako příjemce určí pouze jeden z dotyčných členských států.

Článek 87 Dobrovolné příspěvky mezinárodním organizacím

EMFF může podporovat tyto druhy operací v oblasti mezinárodních vztahů:

(a) dobrovolné financování organizací OSN, jakož i dobrovolné financování jakékoli mezinárodní organizace, která je činná v oblasti mořského práva;

(b) dobrovolné finanční příspěvky na přípravu na nové mezinárodní organizace nebo přípravu nových mezinárodních smluv, které jsou předmětem zájmu Evropské unie;

(c) dobrovolné finanční příspěvky na práci nebo programy, které provádějí mezinárodní organizace a které jsou předmětem zvláštního zájmu Evropské unie;

(d) finanční příspěvky na libovolnou činnost (včetně pracovních, neformálních nebo mimořádných setkání smluvních stran), která obhajuje zájmy Evropské unie v mezinárodních organizacích a posiluje spolupráci s jejími partnery v těchto organizacích. V této souvislosti EMFF nese náklady účasti zástupců třetích zemí na jednáních a zasedáních v rámci mezinárodních fór a organizací, je-li jejich přítomnost nezbytná pro zájmy Evropské unie.

Článek 88 Poradní sbory

1.           EMFF může podporovat provozní náklady poradních sborů zřízených podle článku 52 [nařízení o společné rybářské politice].

2.           Poradní sbor mající právní subjektivitu může požádat o podporu Unie jakožto subjekt sledující cíl obecného evropského zájmu.

Článek 89 Informace o trhu

EMFF může podporovat vypracování a šíření informací o trhu pro produkty rybolovu a akvakultury, které provádí Komise v souladu s článkem 49 [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury].

Článek 90 Komunikační činnosti společné rybářské politiky a integrované námořní politiky

EMFF může podporovat:

(a) náklady na informační a komunikační činnosti související se společnou rybářskou politikou a integrovanou námořní politikou včetně:

(b) nákladů na vytvoření, překlad a šíření materiálů uzpůsobených konkrétním potřebám různých cílových skupin v písemné, audiovizuální a elektronické podobě,

(c) nákladů na přípravu a organizaci akcí a setkání, které mají informovat jednotlivé zúčastněné strany v rámci společné rybářské politiky a integrované námořní politiky a shromažďovat jejich názory;

(d) cestovní výdaje a výdaje na ubytování odborníků a zástupců zúčastněných stran pozvaných Komisí na zasedání;

(e) náklady na komunikační činnosti ohledně politických priorit Evropské unie, souvisejí-li s všeobecnými cíli tohoto nařízení.

KAPITOLA III Technická pomoc

Článek 91 Technická pomoc z podnětu Komise

EMFF může podpořit z podnětu Komise v mezích stropu 1,1 % tohoto fondu:

(a) opatření technické pomoci uvedená v čl. 51 odst. 1 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] pro provádění tohoto nařízení;

(b) provádění dohod o udržitelném rybolovu a o účasti Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu;

(c) vytvoření evropské sítě skupin FLAG zaměřených na budování kapacit, šíření informací, výměnu zkušeností a osvědčených postupů a podporu spolupráce mezi místními partnerstvími. Tato síť spolupracuje se subjekty zajišťujícími vytváření sítí a poskytujícími technickou pomoc pro místní rozvoj, jež byly zřízeny EFRV, ESF a Evropským námořním a rybářským fondem, pokud jde o jejich činnosti v oblasti místního rozvoje a nadnárodní spolupráci.

Článek 92 Technická pomoc z podnětu členských států

1.           EMFF může podporovat z podnětu členského státu a až do výše stropu 5 % z celkové částky operačního programu:

a)      opatření technické pomoci uvedená v čl. 52 odst. 1 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních];

b)      vytváření národních sítí zaměřených na šíření informací, budování kapacit, výměnu osvědčených postupů a podporu spolupráce mezi skupinami FLAG na svém území.

2.           Výjimečně a v řádně odůvodněných případech může být hranice uvedená v odstavci 1 překročena.

3.           Náklady certifikačního orgánu nejsou způsobilé podle odstavce 1.

4.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o vymezení činností, které mají být prováděny prostřednictvím vnitrostátních sítí uvedených v odstavci 1.

HLAVA VII PROVÁDĚNÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 93 Oblast působnosti

Tato hlava se vztahuje na opatření financovaná v rámci sdíleného řízení podle hlavy V.

KAPITOLA II Prováděcí mechanismus

Oddíl 1 Podpora z EMFF

Článek 94 Určení míry spolufinancování

1.           Rozhodnutí Komise o schválení operačního programu stanoví maximální příspěvek EMFF tomuto programu.

2.           Příspěvek EMFF se vypočte na základě částky způsobilých veřejných výdajů.

Operační program stanoví sazbu příspěvku EMFF použitelnou pro každý z cílů vymezených v rámci priorit Unie pro EMFF uvedených v článku 6. Maximální sazba příspěvku EMFF činí 75 % způsobilých veřejných výdajů.

Minimální sazba příspěvku EMFF činí 20 %.

3.           Odchylně od odstavce 2 bude příspěvek EMFF:

(a) 100 % způsobilých veřejných výdajů u podpory v rámci podpory skladování podle článku 70;

(b) 100 % způsobilých veřejných výdajů u režimu vyrovnání uvedeného v článku 73;

(c) 50 % způsobilých veřejných výdajů u podpory podle čl. 78 odst. 2 písm. e);

(d) 80 % způsobilých veřejných výdajů u podpory podle čl. 78 odst. 2 písm. a) až d) a f) až j);

(e) 65 % způsobilých výdajů u podpory uvedené v článku 79.

Článek 95 Míra veřejné podpory

1.           Členské státy uplatňují maximální míru veřejné podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

2.           Odchylně od odstavce 1 členské státy uplatňují míru veřejné podpory ve výši 100 % způsobilých veřejných výdajů na danou operaci, pokud:

(a) příjemcem je veřejnoprávní subjekt;

(b) operace souvisí s podporou skladování uvedenou v článku 70;

(c) operace souvisí s režimem vyrovnání uvedeným v článku 73;

(d) operace souvisí se shromažďováním údajů uvedeným v článku 79.

3.           Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy použít míru veřejné podpory od 50 % až do 100 % celkových způsobilých výdajů, pokud je operace prováděna podle kapitoly III hlavy V a odpovídá jednomu z následujících kritérií:

(a) společný zájem;

(b) společný příjemce;

(c) přístup veřejnosti k výsledkům činnosti;

(d) inovativní funkce projektu na místní úrovni.

4.           Odchylně od odstavce 1 se použije doplňková procentní výše míry veřejné podpory stanovená v příloze I.

5.           Minimální míra výše veřejné podpory je 20 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

6.           Prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 151 odst. 3 Komise stanoví způsob, jakým se použijí různé procentní výše míry veřejné podpory v případě, že je splněno několik podmínek z přílohy I.

Oddíl 2 Finanční řízení a používání eura

Článek 96 Předběžné financování

1.           Kromě obecných pravidel článku 72 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] platí, že podle rozhodnutí Komise o schválení operačního programu Komise vyplatí počáteční předběžnou platbu na celé programové období. To představuje 4 % příspěvku z rozpočtu Unie na dotčený operační program. Tuto částku lze rozdělit do dvou splátek v závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků.

2.           Úroky z předběžného financování se přidělují na daný operační program a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděné v závěrečném výkazu výdajů.

Článek 97 Účetní rok

Účetní rok se vztahuje na výdaje vyplacené a příjmy obdržené a zaúčtované do účetnictví rozpočtu EMFF platební agenturou, pokud jde o rozpočtový rok „N“ počínající 16. října roku „N–1“ a končící 15. října roku „N“.

Článek 98 Průběžné platby

1.           Průběžné platby se provádějí pro jednotlivé operační programy. Vypočítávají se tak, že se sazba spolufinancování jednotlivých opatření použije na certifikované veřejné výdaje na každou prioritu Unie.

2.           Komise provádí průběžné platby podle dostupnosti rozpočtových prostředků za účelem následného uhrazení výdajů vzniklých akreditovaným platebním agenturám při provádění programů.

3.           Jednotlivé průběžné platby provádí Komise s výhradou dodržení těchto povinností:

a)      předání výkazu výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu s čl. 124 odst. 1 písm. c).

b)      nepřekročení celkové částky příspěvku z EMFF poskytnuté na jednotlivou prioritu Unie na celou dobu trvání dotyčného programu;

c)      předání poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění operačního programu Komisi.

4.           Není-li některý z požadavků stanovených v odstavci 3 splněn, informuje Komise co nejrychleji akreditovanou platební agenturu. Jestliže některý z požadavků stanovených v odstavci 3 písm. a) nebo c) nebyl splněn, je výkaz výdajů nepřípustný.

5.           Komise provádí průběžné platby do 45 dnů od registrace výkazu výdajů, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 3, aniž jsou dotčeny články 123 a 127.

6.           Akreditované platební agentury vyhotoví a předávají Komisi výkazy průběžných výdajů na operační programy v obdobích stanovených Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem podle čl. 151 odst. 2.

Výkazy průběžných výdajů týkající se výdajů vzniklých od 16. října jsou financovány z rozpočtu na následující rok.

Článek 99             Platba konečného zůstatku a uzavření programu

1.           Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po doručení poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění operačního programu na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného operačního programu a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů a týká se výdajů vzniklých platební agentuře do posledního data způsobilosti výdajů.

2.           Konečný zůstatek se převede nejpozději šest měsíců poté, co Komise uzná informace a doklady uvedené v odstavci 1 za přijatelné, a poté, co byla schválena poslední roční účetní závěrka. Částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, Komise zruší nejpozději ve lhůtě šesti měsíců, aniž je dotčen článek 100.

3.           Není-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 Komisi předána poslední výroční zpráva o pokroku a doklady nezbytné ke schválení účetní závěrky za poslední rok provádění programu, dojde ke zrušení zůstatku v souladu s článkem 100.

Článek 100 Zrušení závazku

Komise zruší každou část rozpočtového závazku na operační program, která nebyla použita na předběžné financování nebo na průběžné platby, nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 98 odst. 3, pokud jde o výdaje vzniklé do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek.

Článek 101 Používání eura

1.           Částky uváděné v operačním programu předloženém členským státem, v certifikovaných výkazech výdajů a žádostech o platby a výdaje uváděné ve výroční a závěrečné zprávě o provádění se vyjadřují v eurech.

2.           Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura částky nákladů vynaložených v národní měně.

Tyto částky se přepočítají na eura tak, že se použije měsíční účetní kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje platební agentura dotčeného operačního programu. Tento kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

3.           Částky získané zpět v národní měně členských států, které ke dni zpětného získání nepřijaly euro jako svou měnu, se převedou na eura za použití směnného kurzu uvedeného v odstavci 2.

4.           Jestliže se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 3 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované platební agenturou přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.

Oddíl 3 Způsobilost výdajů a trvalost

Článek 102 Způsobilé výdaje

1.           Kromě obecných pravidel stanovených v čl. 55 odst. 1 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] platí, že platby, které příjemci zaplatí, musí být doloženy fakturami a doklady o zaplacení.

2.           Pro příspěvek EMFF jsou způsobilé pouze nepřímé náklady podle kapitoly III hlavy V.

3.           Odchylně od čl. 55 odst. 7 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny programu podle čl. 22 odst. 2, jsou způsobilé až od 1. ledna roku následujícího po podání změny.

Článek 103 Výpočet zjednodušených nákladů, dodatečných nákladů nebo ztráty příjmů

Pokud je podpora udělena na základě zjednodušených nákladů, dodatečných nákladů a ztráty příjmů, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty postačující a přesné a zavedené předem na základě přiměřeného, spravedlivého a ověřitelného výpočtu.

Článek 104 Zálohy

1.           Vyplacení záloh je podmíněno poskytnutím bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 100 % částky zálohy.

2.           V případě veřejných příjemců se zálohy vyplácejí obcím, regionálním orgánům a jejich sdružením a veřejnoprávním subjektům.

3.           Za rovnocennou jistotu podle odstavce 1 se považuje facilita poskytnutá veřejným subjektem jako záruka za předpokladu, že se tento subjekt zaváže vyplatit částku pokrytou touto zárukou, není-li prokázán nárok na vyplacenou zálohu.

4.           Záruka se může uvolnit, jakmile příslušná platební agentura zjistí, že částka skutečných výdajů, která se vztahuje k veřejnému příspěvku na operaci, přesahuje částku zálohy.

Článek 105 Trvalost kritérií pro přípustnost operace

1.           Příjemce musí splňovat podmínky přípustnosti uvedené v čl. 12 odst. 1 i po podání žádosti a po celou dobu provádění operace a u určitých druhů operací i po určenou dobu po poslední platbě.

2.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem určit:

(a) druhů operací, pro které by měly být splněny podmínky přípustnosti po poslední platbě, a

(b) dobu uvedenou v odstavci 1.

Komise vykonává pravomoci při plném respektování zásady proporcionality a s ohledem na riziko, že nedodržení příslušných pravidel společné rybářské politiky představuje vážné nebezpečí pro udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální trvale udržitelný výnos, pro udržitelnost dotčených populací nebo zachování mořského prostředí.

KAPITOLA III Řídicí a kontrolní systémy

Článek 106 Povinnosti členských států

Členské státy zajistí, aby byl pro operační program vytvořen řídicí a kontrolní systém zajišťující jasné rozdělení a oddělení funkcí mezi řídícím orgánem, platební agenturou a certifikačním subjektem. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systému během celého programového období.

Článek 107 Příslušné orgány

1.           Členské státy určí pro operační program tyto orgány:

(a) řídící orgán, kterým může být veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo samotný členský stát, pokud vykonává tuto funkci, který bude zodpovědný za řízení daného programu;

(b) akreditovanou platební agenturu ve smyslu článku 109;

(c) certifikační subjekt ve smyslu článku 112.

2.           Členské státy jasně vymezí úkoly řídícího orgánu, platební agentury a v rámci udržitelného místního rozvoje i místních akčních skupin uvedených v článku 62 s ohledem na uplatňování kritérií způsobilosti a výběru projektů a postupu výběrového řízení.

Článek 108 Řídící orgán

1.           Řídící orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění programu, a zejména:

(a) zajišťuje použití vhodného a bezpečného elektronického systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o programu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely monitorování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a priorit Unie;

(b) předkládá Komisi čtvrtletně příslušné údaje o ukazatelích pro operace vybrané k financování, včetně hlavních charakteristik příjemce a samotné operace;

(c) zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění operací:

i)        byli seznámeni se svými povinnostmi vyplývajícími z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený systém účtování, nebo patřičný účetní kód,

ii)       si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;

(d) zajišťuje, aby předběžné hodnocení (ex-ante) podle článku 48 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] odpovídalo systému hodnocení a monitorování uvedenému v článku 131, a přijímá a předkládá toto hodnocení Komisi;

(e) zajišťuje, aby byl zaveden plán hodnocení uvedený v článku 49 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních], aby předběžné (ex post) hodnocení programu stanovené v článku 140 bylo provedeno v časových lhůtách stanovených ve výše uvedeném článku, zajišťuje, aby tato hodnocení byla v souladu se systémem sledování a hodnocení uvedeném v článku 131, a předkládá je monitorovacímu výboru uvedeném v článku 136 a Komisi;

(f) poskytuje monitorovacímu výboru uvedenému v článku 136 informace a doklady potřebné k monitorování provádění programu z hlediska jeho specifických cílů a priorit;

(g) vypracovává výroční zprávu o provádění uvedenou v článku 138 včetně souhrnné monitorovací tabulky, a po schválení monitorovacím výborem uvedeným v článku 136 předkládá tuto zprávu Komisi;

(h) zajišťuje, aby platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro financování;

(i) zajišťuje propagaci programu, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování na základě programu a rovněž informováním příjemců o příspěvku Unie a široké veřejnosti o úloze, kterou Unie v programu plní.

2.           Členský stát nebo řídící orgán mohou určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně regionálních nebo místních orgánů nebo nevládních organizací, pro řízení nebo provádění operací v rámci operačního programu.

3.           Je-li plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídící orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídící orgán zajistí, aby byly přijaty náležité předpisy, které tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace potřebné pro plnění těchto úkolů.

Článek 109 Akreditace platební agentury a odnímání její akreditace

1.           Platební agentura je specializovaný úřad nebo subjekt členských států pověřený řízením a kontrolou výdajů. S výjimkou plateb může být výkon těchto úkolů přenesen na jiné subjekty.

2.           Členské státy jako platební agentury akreditují úřady nebo subjekty, jež splňují akreditační kritéria, která stanoví Komise podle čl. 111 odst. 2.

3.           Odpovědný pracovník akreditované platební agentury vypracuje informace uvedené v článku 75 odst. 1 písm. a), b) a c) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních].

4.           Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jedno nebo více akreditačních kritérií stanovených v odstavci 2, členský stát jí akreditaci odejme, nezjedná-li platební agentura nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku.

5.           Platební agentury řídí a zajišťují kontrolu operací spojených s veřejnou intervencí, za kterou jsou odpovědny, a ponechají si celkovou odpovědnost v této oblasti.

Článek 110 Platba příjemcům v plné výši

Nestanoví-li právní předpisy Unie výslovně jinak, provádějí se platby týkající se financování podle tohoto nařízení příjemcům v plné výši.

Článek 111 Pravomoci Komise

Aby se zajistilo řádné fungování systému zřízeného v článku 106, Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o:

a)           minimální podmínky akreditace platebních agentur týkající se vnitřního prostředí, kontrolních činností, informací a komunikace, monitorování, jakož i pravidel týkajících se procesu udělení a odnětí akreditace;

b)           pravidla týkající se dohledu nad platebními agenturami a postupu pro přezkum jejich akreditace;

c)           veškeré povinnosti platebních agentur, pokud jde o obsah jejich řídících a kontrolních povinností.

Článek 112 Certifikační subjekty

1.           Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní auditní subjekt určený členským státem, který poskytuje stanovisko ohledně prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti týkajícího se úplnosti, přesnosti a pravdivosti roční účetní závěrky platební agentury, řádného fungování jejího systému vnitřní kontroly, zákonnosti a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení. Je provozně nezávislý na dotčené platební agentuře, řídícím orgánu a orgánu, jenž tuto agenturu akreditoval.

2.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit podrobná pravidla, pokud jde o status certifikačních subjektů, specifické úkoly včetně kontrol, které musí vykonávat, jakož i osvědčení, zprávy a průvodní dokumenty, které tyto subjekty mají vypracovávat.

Článek 113 Přípustnost plateb prováděných platebními agenturami

Výdaje v rámci sdíleného řízení podle hlavy V a v rámci technické pomoci uvedené v článku 92 mohou být zahrnuty do financování Unie pouze tehdy, pokud tento úkon uskuteční akreditovaná platební agentura.

KAPITOLA IV Kontrola prováděná členskými státy

Článek 114 Povinnosti členských států

1.           Členské státy v rámci EMFF přijmou všechny právní a správní předpisy a veškerá další opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie, a zejména:

(a) kontrolují zákonnost a správnost financovaných operací včetně toho, zda byly dodány spolufinancované produkty a služby a zda výdaje, jež příjemci vykázali, také skutečně zaplatili, a zda je dodržen soulad s platnými a vnitrostátními právními předpisy Unie, operačním programem a podmínkami podpory operace;

(b) zajišťují, aby příjemci zapojení do provádění operací hrazených na základě skutečně vynaložených způsobilých nákladů vedli buď oddělený účetní systém, nebo používali vhodný účetní kód pro všechny transakce související s operací;

(c) stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů, jež jsou nezbytné pro zajištění odpovídající auditní stopy, byly uchovávány v souladu s požadavky čl. 62 písm. g) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních];

(d) zajišťují účinnou ochranu před podvody, především pokud jde o oblasti s vyšší úrovní rizika, přičemž tato ochrana musí mít odrazující účinek, a to s ohledem na náklady a přínos i přiměřenost opatření;

(e) předcházejí nesrovnalostem a podvodům, zjišťují a napravují je;

(f) používají požadované finanční opravy, které jsou účinné, odrazující a přiměřené podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů;

(g) získávají zpět neoprávněně vyplacené částky včetně úroků a případně zahajují soudní řízení.

2.           Členské státy zřizují efektivní řídicí a kontrolní systémy, které zajišťují dodržování tohoto nařízení.

3.           Aby byly splněny povinnosti uvedené v odst. 1 písm. a) a b), systémy zřízené členskými státy musí obsahovat:

(a) správní prověrky každé žádosti o úhradu předložené příjemcem;

(b) kontroly operací na místě.

Pokud jde o kontroly na místě, vybere odpovědný orgán z celkového souboru žadatelů kontrolní vzorek, který se případně skládá z namátkové části a z rizikové části, s cílem získat reprezentativní míru chybovosti a rovněž se zaměřením na největší chyby.

4.           Ověření jednotlivých operací na místě podle odst. 3 písm. b) lze provádět na základě výběru vzorků.

5.           Pokud je v rámci operačního programu řídící orgán rovněž příjemcem, je třeba přijmout pro ověření uvedená v odst. 1 písm. a) taková opatření, která zajistí odpovídající oddělení funkcí.

6.           Členské státy informují Komisi o ustanoveních a opatřeních přijatých podle odstavců 1, 2, 3 a 5. Jakékoli podmínky, které stanoví členské státy k doplnění podmínek stanovených v tomto nařízení, musí být ověřitelné.

7.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat pravidla, jejichž cílem je dosažení jednotného uplatňování odstavců 1, 2, 3 a 4. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 151 odst. 3.

8.           Komise v souladu s článkem 150 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví pravidla ujednání pro auditní stopu uvedenou v odst. 1 písm. c).

Článek 115 Zpětné získávání neoprávněných plateb

1.           Pokud jde o odst. 1 písm. g) článku 114, členské státy získávají zpět neoprávněně vyplacené částky spolu s veškerými úroky z prodlení. Oznamují tyto případy Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a soudních řízení.

2.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví podrobná pravidla týkající se povinností členských států uvedených v odstavci 1.

Článek 116 Nesrovnalosti

1.           V případě neoprávněných plateb v důsledku nesrovnalosti nebo jiných případů nedodržení předpisů požádají členské státy příjemce o zpětné získání těchto plateb do jednoho roku od prvního zjištění této nesrovnalosti a odpovídající částky zaznamenají do knihy dlužníků platební agentury.

2.                Nedojde-li ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o zpětné získání plateb, nebo do osmi let v případě, že zpětné získání je vymáháno u vnitrostátních soudů, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, dotyčný členský stát, aniž je dotčen požadavek, že tento členský stát musí pokračovat ve zpětném získávání v souladu s článkem 115.

Je-li v rámci řízení o zpětném získání plateb pravomocným správním nebo soudním aktem stanoveno, že nedošlo k nesrovnalosti, vykáže dotyčný členský stát vůči tomuto fondu jako výdaj finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce.

3.           V řádně odůvodněných případech se členské státy mohou rozhodnout ve zpětném získávání plateb nepokračovat. Toto rozhodnutí může být přijato pouze v těchto případech:

(a) pokud je souhrn vynaložených nebo odhadovaných nákladů na zpětné získání vyšší než částka, která má být získána zpět, nebo

(b) pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z důvodu platební neschopnosti dlužníka nebo osob právně odpovědných za nesrovnalost, zjištěné a uznané v souladu s vnitrostátním právem dotyčného členského státu.

Je-li rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce přijato předtím, než se na dlužnou částku začala vztahovat pravidla uvedená v odstavci 2, nese finanční důsledky toho, že částky nebyly získány zpět, rozpočet Unie.

4.           Členské státy zanesou do ročních účetních závěrek, které mají být předány Komisi v souladu s čl. 125 písm. c) bodem iii), částky, jež ponesou podle odstavce 2. Komise ověří a v případě potřeby prostřednictvím prováděcího aktu rozhodne o změně ročních účetních závěrek.

5.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že vyloučí z financování Unií částky připsané k tíži rozpočtu Unie v těchto případech:

(a) pokud členský stát nedodržel lhůty uvedené v odstavci 1;

(b) pokud má ta to, že rozhodnutí nepokračovat ve zpětném získání částek přijaté členským státem podle odstavce 3 není odůvodněné;

(c) pokud má za to, že nesrovnalost nebo neexistence zpětně získaných částek jsou důsledkem nesrovnalosti nebo nedbalosti, které lze přičíst správním orgánům nebo libovolnému jinému subjektu členského státu.

6.           Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí prostřednictvím prováděcích aktů uvedených v tomto článku se použije postup stanovený v čl. 129 odst. 6.

Článek 117 Finanční opravy prováděné členskými státy

1.           Za vyšetřování nesrovnalostí nebo ostatních případů nedodržení předpisů, za provedení potřebných finančních oprav a za vymáhání neoprávněně vyplacených částek odpovídá v prvé řadě členský stát. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát své vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.

2.           Členský stát provádí potřebné finanční opravy v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi nebo ostatními případy nedodržení předpisů zjištěnými u operací nebo operačního programu. Opravy prováděné členským státem spočívají ve zrušení celého příspěvku na operaci nebo operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát vezme v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která vznikla EMFF, a uplatní přiměřenou opravu. Finanční opravy zaznamená platební agentura do roční účetní závěrky za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo.

3.           U případů finančních oprav výdajů přímo spojených s nedodržení článku 105 členské státy rozhodnou o výši opravy s přihlédnutím k závažnosti neplnění pravidel společné rybářské politiky příjemcem, hospodářské výhodě plynoucí z nedodržení pravidel společné rybářské politiky nebo k významu přínosu EMFF k hospodářské činnosti příjemce.

4.           Příspěvek z EMFF zrušený podle odstavce 1 může členský stát znovu použít v rámci operačního programu s výhradou odstavce 5.

5.           Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na žádnou operaci nebo operace, které byly předmětem opravy nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti nebo ostatních případů nedodržení předpisů – na žádnou operaci ovlivněnou touto systémovou nesrovnalostí nebo ostatními případy nedodržení.

KAPITOLA V Kontrola prováděná Komisí

Oddíl 1 Přerušení a pozastavení

Článek 118 Přerušení platební lhůty

Kromě prvků umožňujících přerušení uvedené v čl. 74 odst. 1 písm. a) až c) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] může pověřená schvalující osoba ve smyslu [finančního nařízení] přerušit platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu nejdéle na dobu devíti měsíců, pokud Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijala rozhodnutí uznávající, že existují důkazy naznačující, že na straně členského státu došlo k případu neplnění povinností v rámci společné rybářské politiky, které může ovlivnit výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů, pro které je požadována průběžná platba.

Článek 119 Pozastavení plateb

1.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů může pozastavit vyplácení všech průběžných plateb týkajících se operačního programu nebo jejich části, pokud:

(a) v systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě;

(b) určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí nebo jiným případem nedodržení předpisů, který nebyl napraven;

(c) členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 118;

(d) existují závažné nedostatky v kvalitě a spolehlivosti monitorovacího systému;

(e) Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijala rozhodnutí uznávající, že členský stát nesplnil své povinnosti v rámci společné rybářské politiky. Takové nedodržení může ovlivnit výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů, pro které je požadována průběžná platba;

(f) jsou splněny podmínky uvedené v čl. 17 odst. 5 a čl. 20 odst. 3 nařízení [o společných ustanoveních].

2.           Komise může prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části poté, co poskytne členskému státu příležitost předložit do dvou měsíců připomínky. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 151 odst. 3 stanovit podrobná pravidla pro část plateb, které mohou být pozastaveny. Tyto částky jsou přiměřené povaze a významu nedostatku, nesrovnalosti nebo nedodržení předpisů ze strany členského státu.

3.           Komise rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu ukončit pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit. Pokud taková opatření členský stát nepřijme, může Komise přijmout prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o uplatnění finančních oprav zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části v souladu s článkem 128 a v souladu s postupem popsaným v článku 129.

Článek 120 Pravomoci Komise

1.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci vymezující případy nedodržení předpisů uvedené v článku 118 a čl. 119 odst. 1 písm. e) včetně seznamu příslušných ustanovení společné rybářské politiky, která jsou nezbytná pro zachování biologických mořských zdrojů.

2.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se přerušení a zastavení řízení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3.

Oddíl 2 Účetní závěrka a finanční opravy

Článek 121 Kontroly na místě prováděné Komisí

1.           Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy podle vnitrostátních právních a správních předpisů nebo podle článku 287 Smlouvy anebo aniž je dotčena jakákoli kontrola organizovaná na základě článku 322 Smlouvy, může Komise v členských státech organizovat kontroly na místě s cílem ověřovat zejména:

a)      zda je správní praxe v souladu s pravidly Unie;

b)      zda jsou k dispozici požadované doklady a zda jsou tyto doklady v souladu s operacemi financovanými EMFF;

c)      podmínky, za kterých jsou operace financované EMFF prováděny a kontrolovány.

2.           Osoby pověřené Komisí prováděním kontrol na místě nebo zástupci Komise působící v rámci pravomocí, které jsou jim svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EMFF, včetně dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených a uchovávaných v elektronické podobě.

3.           Pravomocemi provádět kontroly na místě není dotčeno uplatňování vnitrostátních právních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům vnitrostátními předpisy zvlášť určeným. Osoby pověřené Komisí se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle právních předpisů dotyčného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

4.           Komise s dostatečným předstihem ohlásí kontrolu na místě členskému státu, u něhož nebo na jehož území má být provedena. Zástupci dotyčného členského státu se mohou těchto kontrol účastnit.

5.           Na žádost Komise a se souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány dotčeného členského státu dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí se mohou těchto kontrol účastnit.

6.           K účinnějšímu provádění kontrol může Komise se souhlasem dotyčných členských států požádat o účast orgánů těchto členských států na určitých kontrolách nebo šetřeních.

7.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 151 odst. 2 stanovit pravidla týkající se postupů, které mají být splněny při provádění dodatečných kontrol uvedených v odstavcích 5 a 6.

Článek 122 Přístup k informacím

1.           Členské státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování EMFF a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za užitečné v rámci řízení financování Unií, včetně kontrol na místě.

2.           Členské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provádění aktů Unie týkajících se společné rybářské politiky, pokud tyto akty mají finanční důsledky pro EMFF.

3.           Členské státy poskytují Komisi veškeré informace o zjištěných nesrovnalostech a případech podezření na podvod a o krocích podniknutých za účelem zpětného získání neoprávněných plateb v souvislosti s těmito nesrovnalostmi a podvody podle článku 116.

Článek 123 Přístup k dokumentům

Akreditované platební agentury shromažďují podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění správních a fyzických kontrol předepsaných právními předpisy Unie a poskytují tyto doklady a údaje Komisi.

Uchovává-li tyto doklady orgán, který jedná v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který je pověřen schvalováním výdajů, předává tento orgán akreditované platební agentuře zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních přijatých na základě jejich výsledků.

Článek 124 Schvalování účetní závěrky

1.           Před 30. dubnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce a na základě informací předaných v souladu s čl. 125 písm. c) Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur.

2.           Rozhodnutí o schválení účetní závěrky uvedené v odstavci 1 se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek. Přijetím tohoto rozhodnutí není dotčeno přijetí dalších rozhodnutí podle článku 128.

Článek 125 Sdělování informací

Členské státy zašlou Komisi tyto údaje, výkazy a doklady:

(a) u akreditované platební agentury:

i)       její akreditační listinu,

ii)       její funkci,

iii)      případně odnětí její akreditace;

(b) u certifikačního subjektu:

i)       jeho název,

ii)       jeho adresu;

(c) u opatření souvisejících s financovanými operacemi:

i)       výkazy výdajů potvrzené akreditovanou platební agenturou, které slouží zároveň jako žádost o platby a k nimž jsou přiloženy požadované informace,

ii)       aktualizaci odhadu výkazů výdajů, které budou předloženy v průběhu roku, a odhad výkazů výdajů na příští rozpočtový rok,

iii)      prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a roční účetní závěrky akreditovaných platebních agentur,

iv)      souhrn výsledků všech dostupných provedených auditů a kontrol.

Článek 126 Důvěrnost

Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.

K těmto informacím se vztahují zásady uvedené v článku 8 nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[36].

Článek 127 Pravomoci Komise

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla týkající se:

(a) formy, obsahu, pravidelnosti, lhůt a pravidel, podle kterých jsou Komisi předávány nebo poskytovány:

i)       výkazy výdajů a odhady výdajů, jakož i jejich aktualizace, včetně účelově vázaných příjmů,

ii)       prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a roční účetní závěrky platebních agentur, jakož i výsledky všech dostupných provedených auditů a kontrol,

iii)      zprávy o potvrzení účetní závěrky,

iv)      identifikační údaje akreditovaných platebních agentur a certifikačních subjektů,

v)      pravidla zaúčtování a plateb výdajů financovaných z EMFF,

vi)      oznámení o finančních opravách provedených členskými státy v rámci operací nebo operačních programů a souhrnné zprávy o řízeních ke zpětnému získávání částek zahájených členskými státy v důsledku nesrovnalostí,

vii)     informace o opatřeních přijatých na ochranu finančních zájmů Komise;

(b) podmínek pro výměnu informací a dokumentů mezi Komisí a členskými státy a pro zavedení informačních systémů, včetně typu, formy a obsahu údajů zpracovávaných těmito systémy a pravidel jejich uchovávání;

(c) doručování informací, dokumentů, statistik a zpráv členských států Komisi, jakož i lhůt a způsobů jejich doručování;

(d) povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy dodržet při provádění článků 121 a 122.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3.

Článek 128 Finanční opravy prováděné Komisí a kritéria pro finanční opravy

1.           Kromě případů uvedených v čl. 20 odst. 4 a v článku 77 nařízení [o společných ustanoveních] Komise prostřednictvím prováděcích aktů provede finanční opravy zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části, pokud po provedení nezbytného přezkumu dojde k závěru, že:

(a) v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Unie již vyplacený na operační program;

(b) výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů nejsou správné nebo jsou ovlivněné jiným případem nedodržení předpisů a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

(c) členský stát nesplnil před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 117.

(d) výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů jsou ovlivněny případy, kdy členský stát nedodrží pravidla společné rybářské politiky, která jsou nezbytná pro zachování biologických mořských zdrojů.

2.           U případů podle odst. 1 písm. a), b) a c) Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých zjištěných případů nesrovnalostí nebo jiných jednotlivých zjištěných případů nedodržení a vezme v úvahu, zda nesrovnalost nebo případ nedodržení předpisů jsou systémové. Pokud nelze přesně vyčíslit výši nesprávných výdajů uplatněných u EMFF, použije Komise finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace.

3.           U případů podle odst. 1 písm. b) v případě nedodržení článku 105 a odst. 1 písm. d) Komise při svých finančních opravách vychází pouze z výdajů přímo spojených s nedodržováním pravidel společné rybářské politiky. Komise rozhodne o výši opravy s přihlédnutím k závažnosti nedodržení pravidel společné rybářské politiky ze strany členského státu nebo příjemce, k hospodářské výhodě vyplývající z nedodržení pravidel společné rybářské politiky nebo k významu příspěvku EMFF pro hospodářskou činnost příjemce.

4.           Pokud není možné přesně kvantifikovat výši výdajů spojených s nedodržováním pravidel společné rybářské politiky, Komise použije finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace podle odst. 6 písm. a).

5.           Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory svých vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry o jejich finančních důsledcích po posouzení opatření přijatých dotčeným členským státem podle článku 117, oznámení předložených podle čl. 125 písm. c) a případných odpovědí členského státu.

6.           Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem:

(a) stanovit kritéria pro určení úrovně finanční opravy, která se použije v případě finanční opravy na základě paušální sazby nebo extrapolace;

(b) vypracovat seznam příslušných pravidel společné rybářské politiky uvedených v odst. 1 písm. d) nezbytných pro zachování biologických mořských zdrojů.

Článek 129 Řízení

1.           Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě prostřednictvím prováděcích aktů zahájí Komise řízení oznámením svých předběžných závěrů členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.

2.           Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti nebo nedodržení pravidel včetně nedodržení pravidel společné rybářské politiky je menší, než vyplývá z posudku Komise. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba povolená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 1.

3.           Komise vezme v úvahu veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.           Nepřijme-li členský stát předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěru Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

5.           V zájmu uplatnění finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců ode dne slyšení nebo ode dne obdržení dalších informací, pokud členský stát souhlasil s tím, že tyto dodatečné informace po slyšení předloží. Komise vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se jednání neuskuteční, začíná běžet šestiměsíční lhůta dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku k jednání.

6.           Zjistí-li Komise nebo Účetní dvůr, že došlo k nesrovnalostem týkajícím se účetní závěrky zaslané Komisi, výsledná finanční oprava sníží podporu z EMFF na daný operační program.

Článek 130 Povinnosti členských států

Finanční opravou ze strany Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle čl. 117 odst. 2 a státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy a podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999[37].

KAPITOLA VI Monitorování, hodnocení, informování a komunikace

Oddíl 1 ZAVEDENÍ SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ A CÍLE TOHOTO SYSTÉMU

Článek 131 Systém monitorování a hodnocení

1.           Zavádí se společný systém monitorování a hodnocení pro operace EMFF v rámci sdíleného řízení s ohledem na měření výkonnosti EMFF. K zajištění účinného měření výkonnosti se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 150, pokud jde o obsah a tvorbu uvedeného rámce.

2.           Dopad EMFF se měří ve vztahu k prioritám Unii uvedených v článku 6.

Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů soubor ukazatelů specifických pro tyto priority Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3.

3.           Členské státy poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace, které umožní sledování a hodnocení dotyčných opatření. Komise zohlední potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů, a zejména jejich případné použití pro statistické účely. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro informace zasílané členskými státy, jakož i potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3.

4.           Komise předloží každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku. První zpráva musí být předložena nejpozději do 31. prosince 2017.

Článek 132 Cíle

Cílem systému monitorování a hodnocení je:

(a) prokázat pokrok a dosažené výsledky námořní a rybářské politiky a posoudit dopad, účinnost, účelnost a význam operací EMFF;

(b) přispět k cílenější podpoře námořní a rybářské politiky;

(c) podpořit proces společného učení v souvislosti se sledováním a hodnocením;

(d) zajistit kvalitní hodnocení operací EMFF na základě objektivních podkladů, která se promítnou do rozhodovacího procesu.

Oddíl 2 TECHNICKÁ USTANOVENÍ

Článek 133 Společné ukazatele

1.           V systému monitorování a hodnocení podle článku 131 je uveden seznam společných ukazatelů týkajících se výchozí situace a rovněž finančního plnění, výstupů, výsledků a dopadů programu, které se vztahují k danému programu, za účelem shromažďování údajů na úrovni Unie.

2.           Společné ukazatele jsou spojeny s milníky a cíli stanovenými v operačních programech v souladu s prioritami Unie uvedenými v článku 6. Tyto společné ukazatele se použijí pro výkonnostní rámec uvedený v čl. 19 odst. 1 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] a umožní posouzení pokroku, účelnosti a účinnosti provádění politiky na základě cílů na úrovni Unie, jednotlivých členských států a programů.

Článek 134 Elektronický informační systém

1.           Hlavní informace o provádění programu, o každé operaci vybrané pro financování a o dokončených operacích, které jsou zapotřebí pro sledování a hodnocení, včetně hlavních charakteristik příjemce a projektu, se zaznamenávají a uchovávají elektronickými prostředky.

2.           Komise zajistí, aby existoval vhodný a bezpečný elektronický systém pro záznam, uchovávání a správu hlavních informací a podávání zpráv o sledování a hodnocení.

Článek 135 Poskytování informací

Příjemci podpory v rámci EMFF včetně místních akčních skupin se zaváží, že řídícímu orgánu a/nebo určeným hodnotitelům či jiným subjektům pověřeným vykonáváním funkcí jejich jménem poskytnou veškeré údaje a informace, které jsou potřebné k monitorování a hodnocení programu, zejména ve vztahu k plnění specifických cílů a priorit.

Oddíl 3 Monitorování

Článek 136 Postupy monitorování

1.           Řídící orgán uvedený v článku 108 a monitorovací výbor stanovený v článku 41 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] monitorují kvalitu provádění programu.

2.           Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují operační program prostřednictvím finančních ukazatelů a ukazatelů souvisejících s výstupy a výsledky.

Článek 137 Povinnosti monitorovacího výboru

Kromě povinností uvedených v článku 43 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] monitorovací výbor ověří plnění operačního programu a účinnost jeho provádění. Za tímto účelem monitorovací výbor:

(a) je konzultován a do čtyř měsíců od rozhodnutí o schválení programu vydává stanovisko ke kritériím pro výběr financovaných operací, výběrová kritéria se upravují podle potřeb programování;

(b) přezkoumává činnosti a výstupy spojené s plánem hodnocení programu;

(c) přezkoumává akce v rámci programu spojené s plněním předběžných podmínek;

(d) projednává a schvaluje výroční zprávy o provádění před jejich odesláním Komisi;

(e) přezkoumává opatření na podporu rovnosti mezi muži a ženami, rovných příležitostí a zákazu diskriminace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

(f) není konzultován ohledně ročního pracovního plánu na shromažďování údajů uvedeného v článku 23.

Článek 138 Výroční zpráva o provádění

1.           Do 31. května 2016 a do 31. května každého následujícího roku až do roku 2023 a včetně tohoto roku předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění operačního programu v předcházejícím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.

2.           Kromě toho, co je uvedeno v článku 44 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních], výroční zprávy o provádění obsahují:

(a) informace o finančních závazcích a výdajích podle jednotlivých opatření;

(b) přehled činností vykonávaných v souvislosti s plánem hodnocení;

(c) informace o nedodržení podmínek stálosti stanovených v článku 105 a nápravných opatření prováděných členskými státy, v případě potřeby obsahujících finanční opravy v souladu s čl. 117 odst. 2.

3.           Kromě toho, co je uvedeno v článku 44 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních], obsahují výroční zprávy o provádění předložené v roce 2017 a 2019 rovněž hodnocení dosaženého pokroku při zajišťování integrovaného přístupu k použití EMFF a dalších finančních nástrojů EU na podporu územního rozvoje, a to i prostřednictvím strategií místního rozvoje, a obsahují závěry týkající se plnění cílů pro jednotlivé priority v rámci operačního programu.

4.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pravidla týkající se formy a předkládání výročních zpráv o provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3.

Oddíl 4 Hodnocení

Článek 139 Obecná ustanovení

1.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví prvky, které mají obsahovat předběžná a následná hodnocení (ex ante a ex post) uvedená v článcích 48 a 50 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních], a stanoví minimální požadavky na plán hodnocení uvedený v článku 49 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3.

2.           Členské státy zajistí, aby hodnocení vyhovovala společnému systému hodnocení v souladu s článkem 131, zajistí vypracování a shromažďování potřebných údajů a předloží hodnotitelům různé informace poskytnuté systémem monitorování.

3.           Členské státy zpřístupní hodnotící zprávy na internetu a Komise na internetových stránkách Unie.

Článek 140 Předběžné hodnocení (ex ante)

Členské státy zajistí, aby se hodnotitel provádějící předběžné hodnocení podílel od počátku na procesu vypracování programu EMFF, včetně vypracování analýzy uvedené v čl. 20 odst. 1 písm. b), návrhu intervenční logiky programu a stanovení cílů programu.

Článek 141 Následné hodnocení (ex-post)

V souladu s článkem 50 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] členské státy vyhotoví pro operační program zprávu o následném hodnocení. Tuto zprávu předloží Komisi nejpozději do 31. prosince 2023.

Článek 142 Shrnutí hodnocení

Shrnutí zpráv o předběžném a následném hodnocení (ex ante a ex post) na úrovni Unie se provádí v rámci odpovědnosti Komise. Shrnutí hodnotících zpráv se provede nejpozději do 31. prosince roku následujícího po předložení příslušných hodnocení.

Oddíl 5 Informace a komunikace

Článek 143 Poskytování informací a propagace

1.           Podle čl. 108 odst. 1 písm. i) platební agentura ve spolupráci s řídícím orgánem zodpovídá za:

(d) zajištění toho, že budou vytvořeny jediné internetové stránky nebo jediný internetový portál poskytující informace o operačním programu v daném členském státu, jakož i přístup k nim;

(e) informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci operačního programu;

(f) informování občanů Unie o úloze a úspěších EMFF prostřednictvím informačních a komunikačních činností seznamujících s výsledky a dopady smluv o partnerství, operačních programů a operací.

2.           Za účelem zajištění transparentnosti podpory z EMFF vedou členské státy seznam operací ve formátu CSV nebo XML, který je dostupný prostřednictvím jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled operačního programu.

Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za tři měsíce.

Minimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, včetně konkrétních informací o operacích podle článků 28, 37, 45, 54 a 56, jsou stanoveny v příloze IV.

3.           Podrobná pravidla týkající se informačních a propagačních opatření pro veřejnost a informačních opatření pro žadatele a příjemce jsou stanovena v příloze IV.

4.           Technické vlastnosti informačních a propagačních opatření k určité operaci a pokyny pro vytvoření znaku a vymezení standardních barev stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s poradním postupem podle čl. 151 odst. 2.

HLAVA VIII PROVÁDĚNÍ V RÁMCI PŘÍMÉHO ŘÍZENÍ

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 144 Oblast působnosti

Tato hlava se vztahuje na opatření financovaná v rámci přímého řízení podle hlavy VI

KAPITOLA II Kontrola

Článek 145 Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i kontroly na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Evropskou unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie

Aniž jsou dotčeny předchozí pododstavce, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

Článek 146 Audity

1.           Úředníci Komise nebo Účetního dvora nebo jejich zástupci mohou provádět audity na místě u opatření financovaných podle tohoto nařízení kdykoli za podmínky oznámení nejméně deset pracovních dnů předem, s výjimkou naléhavých případů, po dobu nejvýše tří let po konečné platbě provedené Komisí.

2.           Úředníci Komise a Účetního dvora nebo jejich zástupci řádně zmocnění k provádění auditů na místě mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, včetně dokumentů a metadat vytvořených nebo obdržených a uchovávaných v elektronické podobě a souvisejících s výdaji financovanými podle tohoto nařízení.

3.           Auditními pravomocemi uvedenými v odstavci 2 není dotčeno uplatňování vnitrostátních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci Komise a Účetního dvora nebo jejich zástupci se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

4.           Pokud je jakákoli finanční podpora Unie poskytnutá na základě tohoto nařízení následně přidělena třetí osobě coby konečnému příjemci pomoci, poskytne původní příjemce, jakožto příjemce finanční podpory Unie, Komisi veškeré významné informace ohledně totožnosti tohoto konečného příjemce.

5.           Za tímto účelem uchovávají příjemci veškeré související doklady po dobu až tří let po provedení poslední platby.

Článek 147 Pozastavení plateb, omezení a zrušení finančního příspěvku

1.           Pokud Komise dojde k závěru, že finanční prostředky Unie nebyly použity v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení nebo v jakémkoli jiném použitelném právním předpisu Unie, oznámí tuto skutečnost příjemcům, a ti mohou ve lhůtě jednoho měsíce od tohoto oznámení zaslat Komisi své připomínky.

2.           Pokud příjemci neodpovědí v této lhůtě nebo pokud nejsou jejich připomínky považovány za uspokojivé, Komise sníží nebo zruší poskytnutou finanční podporu nebo pozastaví platby. Veškeré neoprávněně vyplacené částky se vracejí Komisi. Z částek, které nejsou vráceny včas, se účtuje úrok z prodlení za podmínek stanovených ve [finančním nařízení].

KAPITOLA III Hodnocení a podávání zpráv

Článek 148 Hodnocení

1.           Operace financované na základě tohoto nařízení jsou pravidelně monitorovány s cílem sledovat jejich provádění.

2.           Komise zajistí pravidelné nezávislé a externí hodnocení financovaných operací.

Článek 149 Podávání zpráv

3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:

(a) do 31. března 2017 zprávu o prozatímním hodnocení získaných výsledků a o kvalitativních a množstevních aspektech provádění operací financovaných podle tohoto nařízení;

(b) do 30. srpna 2018 sdělení o pokračování operací financovaných na základě tohoto nařízení;

(c) do 31. prosince 2021 zprávu o následném hodnocení.

HLAVA IX PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 150 Výkon přenesení pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v článcích 12, 33, 37, 38, 39, 46, 61, 64, 67, 75, 92, 105, 111, 112, 114, 115, 119, 127, 131 a 153 se svěřuje na dobu neurčitou od 1. ledna 2014.

3.           Přenesení pravomoci uvedené v článcích 12, 33, 37, 38, 39, 46, 61, 64, 67, 75, 92, 105, 111, 112, 114, 115, 119, 127, 131 a 153 může být kdykoli odvoláno Evropským parlamentem nebo Radou. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které v něm bude upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 12, 33, 37, 38, 39, 46, 61, 64, 67, 75, 92, 105, 111, 112, 114, 115, 119, 127, 131 a 153 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě žádné námitky nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 151 Postup projednávání ve výborech

1.           Při provádění pravidel Evropského námořního a rybářského fondu je Komisi nápomocen Výbor námořního a rybářského fondu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA X ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 152 Zrušení

1.           Nařízení (ES) č. 1198/2006, (ES) č. 861/2006, (ES) [č. /2011 o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky], (ES) č. 791/2007, (ES) č. 2328/2003 a článek 103 nařízení 1224/2009 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

2.           Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 153 Přechodná ustanovení

1.           Aby se usnadnil přechod ze systémů zavedených nařízeními (ES) č. 1198/2006, (ES) č. 861/2006, (ES) [č. /2011 o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky] a (ES) č. 791/2007 na systém zavedený tímto nařízením, Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky, za kterých může být podpora schválená Komisí podle těchto nařízení začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a následných hodnocení.

2.           Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny dotčených projektů, včetně jejich úplného nebo částečného zrušení až do jejich uzavření, nebo pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1198/2006, (ES) č. 861/2006, (ES) [č. /2011 o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky], (ES) č. 791/2007 a článku 103 nařízení 1224/2009 nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc ke dni 31. prosince 2013 vztahuje.

3.           Žádosti podané podle nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 zůstávají v platnosti.

Článek 154 Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

Specifická míra podpory

Druh operací || Procentních bodů

operace týkající se drobného pobřežního rybolovu mohou využít zvýšení o || 25

operace nacházející se na odlehlých řeckých ostrovech mohou využít zvýšení o || 35

operace nacházející se v nejvzdálenějších regionech mohou využít zvýšení o || 35

operace prováděné organizací rybářů nebo jinými společnými příjemci mimo kapitoly III hlavy V mohou využít zvýšení o || 10

operace prováděné organizací producentů nebo sdružením organizací producentů mohou využít zvýšení o || 20

operace podle článku 78 o kontrole a vynucování mohou využít zvýšení o || 30

operace podle článku 78 o kontrole a vynucování a týkající se drobného pobřežního rybolovu mohou využít zvýšení o || 40

operace prováděné podniky nespadajícími do definice malých a středních podniků, se sníží o || 20

PŘÍLOHA II

[Roční rozpis prostředků na závazky na období let 2014 až 2020]

PŘÍLOHA III

Obecné předběžné podmínky

Oblast || Předběžná podmínka || Kritéria splnění

1. Nediskriminace || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[38], a směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ[39]. || – Účinné provádění a uplatňování směrnice Rady 2000/78/ES a směrnice Rady 2000/43/ES je zajištěno prostřednictvím: – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování výše uvedených směrnic, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování výše uvedených směrnic.

2. Rovnost žen a mužů || Existence strategie na podporu rovnosti žen a mužů a mechanismu, který zajistí její účinné provádění. || – Účinné provádění a uplatňování explicitní strategie na podporu rovnosti žen a mužů je zajištěno prostřednictvím: – systému pro sběr a analýzu údajů a ukazatelů v členění podle pohlaví a vypracování politiky rovnosti žen a mužů na základě objektivních podkladů, – plánu a předběžných kritérií pro začlenění cílů týkajících se rovnosti žen a mužů prostřednictvím norem a pokynů zaměřených na rovnost žen a mužů, – mechanismů provádění, včetně zapojení zvláštního subjektu pro rovnost žen a mužů a příslušných odborníků do navrhování, monitorování a hodnocení zásahů.

3. Zdravotní postižení || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. || – Účinné provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je zajištěno prostřednictvím: – realizace opatření v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN pro prevenci, zjišťování a odstraňování překážek a bariér bránících osobám se zdravotním postižením v přístupu, – institucionálních opatření pro provádění a kontrolu provádění Úmluvy OSN v souladu s článkem 33 Úmluvy, – plánu odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování Úmluvy OSN včetně vhodných opatření k monitorování souladu s požadavky na přístup.

4. Veřejné zakázky || Existence mechanismu, který zajistí účinné provádění a uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES a směrnice 2004/17/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb[40] a přiměřený dozor a dohled. || – Účinné provádění a uplatňování směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES je zajištěno prostřednictvím: – úplného provedení směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES, – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování právních předpisů EU o veřejných zakázkách, – opatření zajišťující vhodný dohled nad transparentností postupů udílení zakázek a odpovídajících informací, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů EU o veřejných zakázkách.

5. Státní podpora || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách. || – Účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách je zajištěno prostřednictvím: – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování právních předpisů EU o státních podporách, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách.

6. Právní předpisy pro oblast životního prostředí týkající se posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí týkajících se EIA a SEA v souladu se směrnicí Rady (85/337/EHS) ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí[41] a směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí[42]. || – Účinné provádění a uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí je zajištěno prostřednictvím: – úplného a správného provedení směrnic EIA a SEA, – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování směrnic EIA a SEA, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění směrnic EIA a SEA, – opatření k zajištění dostatečné správní kapacity.

7. Statistické systémy a ukazatele výsledků || Existence statistického systému nezbytného k provádění hodnocení za účelem posouzení účinnosti a dopadu programů. Existence účinného systému ukazatele výsledků nezbytného k monitorování pokroku při plnění cílů a k provedení posouzení dopadů. || – Je vypracován víceletý plán pro včasný sběr a agregaci údajů, který zahrnuje: – určení zdrojů a mechanismů pro zajištění statistického ověřování, – opatření pro zveřejňování a zpřístupňování informací veřejnosti, – účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: – výběru ukazatelů výsledků pro každý program, jež budou vypovídat o aspektech dobrých životních podmínek a pokroku v tomto ohledu vedoucích ke strategickým krokům financovaným z programu, – vytyčení cílů pro tyto ukazatele, – každý ukazatel musí splňovat tyto podmínky: robustnost a statistickou validaci, jasný normativní výklad, soulad se strategiemi, včasné shromažďování a veřejnou dostupnost údajů, vhodné postupy zajišťující, aby všechny operace financované z programu používaly účinný systém ukazatelů.

Specifické předběžné podmínky

1. PODMÍNKY SPOJENÉ S PRIORITAMI

Priorita EU pro EMFF/ tematický cíl společného strategického rámce || Předběžná podmínka || Kritéria splnění

Priorita EMFF: 2. Podpora inovativního a konkurenceschopného rybolovu založeného na znalostech 3. Podpora inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech Tematický cíl č. 3: Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků || Zakládání podniků: Byla realizována zvláštní opatření k účinnému provádění a přezkumu iniciativy Small Business Act (SBA) ze dne 23. února 2011 včetně zásady „zelenou malým a středním podnikům“ || Mezi zvláštní opatření patří: – opatření ke zkrácení doby potřebné k založení firmy na tři pracovní dny a příslušných nákladů na 100 EUR, – opatření ke zkrácení doby potřebné k získání licencí a povolení k zahájení a provádění konkrétní činnosti podniku na tři měsíce, – mechanismus pro systematické posuzování dopadu právních předpisů na malé a střední podniky za použití „testu pro malé a střední podniky“ při případném zohlednění rozdílů ve velikosti podniků.

Priorita EMFF: 3. Podpora inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech 5. Podpora udržitelné a efektivní akvakultury z hlediska zdrojů Tematický cíl č. 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů || Zřízení víceletého národního strategického plánu o akvakultuře, uvedeného v článku 43 [nařízení o společné rybářské politice] do roku 2014. || – Víceletý strategický plán pro akvakulturu se předává Komisi nejpozději ke dni předání OP – OP obsahuje informace o doplňkovosti s víceletým národním strategickým plánem o akvakultuře

Priorita EMFF: 6. Podpora provádění společné rybářské politiky Tematický cíl č. 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů || Ověřená správní kapacita pro dosažení souladu s požadavky na údaje pro řízení rybolovu stanovené v článku 37 [nařízení o společné rybářské politice], || – Osvědčená správní kapacita pro přípravu a uplatňování víceletého programu pro shromažďování údajů, který má být přezkoumán VTHVR a přijat Komisí – Osvědčená správní kapacita pro přípravu a provádění ročního pracovního plánu pro shromažďování údajů, který má být přezkoumán VTHVR a přijat Komisí – Dostatečná kapacita v oblasti lidských zdrojů k provádění dvoustranných nebo vícestranných dohod s ostatními členskými státy v případě sdílení práce na plnění povinnosti shromažďování údajů

Priorita EMFF: 6. Podpora provádění společné rybářské politiky Tematický cíl č. 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů || Prokázaná správní kapacita umožňující dodržovat provádění systému Unie pro kontrolu, inspekce a vynucování stanoveného v článku 46 [nařízení o společné rybářské politice] a dále upřesněného v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. || Mezi zvláštní opatření patří: – Prokázaná správní kapacita pro přípravu a provádění národního kontrolního programu na období 2014–2020 podle čl. 19 odst. 1 – Prokázaná správní kapacita pro přípravu a provádění národního kontrolního akčního programu pro víceleté plány (článek 46 nařízení o kontrole) – Prokázaná správní kapacita pro přípravu a provádění společného kontrolního programu, které může být vytvořen společně s ostatními členskými státy (článek 94 zastřešujícího nařízení) – Prokázaná správní kapacita pro přípravu a provádění stanovených kontrolních a inspekčních programů (článek 95 zastřešujícího nařízení). – Prokázaná správní kapacita pro uplatnění systému účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za závažná porušení předpisů (článek 90 zastřešujícího nařízení) – Prokázaná správní kapacita pro uplatňování bodového systému za závažná porušení předpisů (článek 92 zastřešujícího nařízení) Dostatečná kapacita v oblasti lidských zdrojů k provádění nařízení o kontrole

PŘÍLOHA IV Informace a komunikace ohledně podpory z EMFF

1. Seznam operací

Seznam operací podle článku 143 musí obsahovat alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu tato datová pole:

– jméno příjemce (pouze právnické osoby; neuvádět jména fyzických osob),

– počet rybářských plavidel v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle článku 10 nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003[43] (vyplňuje se pouze tehdy, pokud operace souvisí s rybářským plavidlem),

– název operace,

– shrnutí operace,

– datum zahájení operace,

– datum ukončení operace (předpokládané datum fyzického dokončení nebo úplného provedení operace),

– celkové způsobilé výdaje,

– výše příspěvku EU,

– poštovní kód operace,

– země,

– název priority Unie,

– datum poslední aktualizace seznamu operací.

Záhlaví datových polí a názvy operací musí být rovněž uvedeny alespoň v jednom z dalších úředních jazyků Evropské unie.

2. Informace pro veřejnost a propagační opatření 2.1. Úkoly členského státu

1.           Členský stát zajistí, aby se informační a propagační opatření zaměřovala na co nejširší mediální pokrytí s využitím různých forem a metod komunikace na příslušné úrovni.

2.           Členský stát odpovídá za provedení alespoň těchto informačních a propagačních opatření:

(a) hlavní informační činnost spočívající ve zveřejnění zahájení operačního programu;

(b) alespoň dvakrát v průběhu programového období uskutečněná hlavní informační činnost, která propaguje možnosti financování a sledované strategie a představuje úspěchy operačního programu;

(c) vyvěšení vlajky Evropské unie na průčelí nebo jiném veřejnosti viditelném místě v sídle každého řídícího orgánu;

(d) elektronické zveřejnění seznamu operací podle bodu 1;

(e) uvedení příkladů operací v členění podle operačních programů na jediných internetových stránkách nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného internetového portálu; příklady by měly být uvedeny v široce používaném úředním jazyce Evropské unie, jiném než úřední jazyk (jazyky) dotčeného členského státu;

(f) specifická část jediných internetových stránek musí být věnována stručnému souhrnu inovací a operací v oblasti ekologických inovací;

(g) aktualizace informací o provádění operačního programu, včetně jeho hlavních úspěchů, na jediných internetových stránkách nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného internetového portálu.

3.           V souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi zapojí řídící orgán do informačních a propagačních opatření tyto subjekty:

(h) partnery uvedené v článku 5 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních];

(i) informační střediska o Evropě, jakož i zastoupení Komise v členských státech;

(j) vzdělávací a výzkumné instituce.

Úkolem těchto subjektů je šířit informace uvedené v čl. 143 odst. 1 písm. a) a b).

3. Informační opatření pro příjemce a potenciální příjemce 3.1. Informační opatření pro potenciální příjemce

1.           Řídící orgán zajistí, aby se informace o cílech a možnostech financování operačního programu nabízených EMFF ve velkém měřítku dostávaly k potenciálním příjemcům a všem zúčastněným stranám.

2.           Řídící orgán zajistí, aby potenciální příjemci byli informováni alespoň o:

(k) podmínkách způsobilosti výdajů, které je třeba splnit, aby vznikl nárok na podporu v rámci operačního programu;

(l) popisu podmínek přípustnosti žádostí, postupech pro posuzování žádostí o financování a příslušných lhůtách;

(m) kritériích pro výběr operací, jež mají obdržet podporu;

(n) kontaktních osobách na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, které jsou schopny poskytnout informace o operačních programech;

(o) skutečnosti, že žádosti by měly obsahovat návrh komunikačních činností, které jsou úměrné rozsahu operace, umožňujících informovat veřejnost o cílech operace a její podpoře ze strany EU.

3.2. Informační opatření pro příjemce

Řídící orgán informuje příjemce o tom, že přijetí finančních prostředků znamená souhlas s jejich uvedením v seznamu operací zveřejňovaném podle čl. 143 odst. 2.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

4. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 4.1. Název návrhu/podnětu

[Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu] zrušující nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady č. XXX/2011 o integrované námořní politice

4.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[44]

[Oblast politiky hlavy 11 „Námořní záležitosti a rybolov“ z okruhu 2...]

specifikujte současné rozpočtové položky sloučené do nové:

Rozpočtové linie po roce 2013:

4.3. Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce (o Evropském námořním a rybářském fondu [zrušující nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady č. XXX/2011 o integrované námořní politice pro příští období financování, 2014–2020)

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[45]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

4.4. Cíle 4.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Nový finanční nástroj bude přispívat především na 3 stěžejní iniciativy v rámci strategie Evropa 2020: 1) Účinné využívání zdrojů, 2) Unii inovací a 3) Program pro nové dovednosti a pracovní místa. Obecné cíle budoucího nástroje financování v souladu se strategií Evropa 2020 jsou tyto:

– Podporovat cíle reformované společné rybářské politiky podporou udržitelného a životaschopného rybolovu a akvakultury

– Podporovat další rozvoj a provádění integrované námořní politiky

– Podporovat vyvážený územní rozvoj rybolovných oblastí.

4.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl v rámci sdíleného řízení

||

Zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti || – povzbuzování hospodářského růstu, sociálního začleňování a vytváření pracovních míst a podpora mobility pracovních sil v pobřežních a vnitrozemských komunitách závislých na rybolovu a akvakultuře

– diverzifikace činností rybolovu do jiných odvětví námořního hospodářství a růst námořního hospodářství, včetně zmírňování změny klimatu

Podpora inovativního a konkurenceschopného rybolovu založeného na znalostech || – podpora posilování technologického rozvoje, inovací a předávání znalostí

– zvyšování konkurenceschopnosti a životaschopnosti odvětví rybolovu, zejména drobného pobřežního loďstva, a zlepšení bezpečnosti nebo pracovních podmínek v rybolovu

– rozvoj nových profesních dovedností a celoživotní učení

– lepší organizace trhu s produkty rybolovu

Podpora inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech || – podpora posilování technologického rozvoje, inovací a předávání znalostí

– zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků akvakultury, zejména malých a středních podniků

– rozvoj nových profesních dovedností a celoživotní učení

– lepší organizace trhu s produkty akvakultury

Podpora udržitelného a efektivního rybolovu z hlediska zdrojů || – snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí

– ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně služeb, které poskytují

Podpora udržitelné a efektivní akvakultury z hlediska zdrojů || – posílení ekosystémů souvisejících s akvakulturou a podpora akvakultury účinněji využívající zdroje

– podpora akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví a bezpečnosti

Podpora provádění společné rybářské politiky || – poskytováním vědeckých poznatků a shromažďováním údajů

– podporou kontroly a vynucování, posílením institucionální kapacity a efektivní veřejné správy

Specifický cíl v rámci přímého řízení

||

Rybolov založený na inovacích a znalostech || – zlepšení organizace trhu s produkty rybolovu (observatoř)

Udržitelný a efektivní rybolov z hlediska zdrojů || – zvýšení nabídky vědeckých poznatků a shromažďování údajů pro udržitelné řízení rybolovu – zlepšení dodržování předpisů prostřednictvím kontroly

Rozvoj a provádění integrované námořní politiky || – rozvíjení meziodvětvových nástrojů pro lepší tvorbu politik (Územní plánování námořních prostor, Integrovaný námořní dohled, Znalosti v námořní oblasti) – podpora integrace politik, které umožní udržitelné přeshraniční ekosystémové řízení jednotlivých evropských mořských oblastí.

Řízení společné rybářské politiky a integrované námořní politiky || – podpora integrovaného řízení společné rybářské politiky, námořních a pobřežních záležitostí – dále posílit a zefektivnit zapojení zainteresovaných subjektů do řízení rybolovu a akvakultury poskytnutím finanční pomoci Unie poradním výborům – podpora pokrytí nákladů na informační a komunikační činnosti související se společné rybářské politiky a integrované námořní politiky a náklady na účast odborníků a zástupců zúčastněných stran na jednáních Komise o záležitostech týkajících se společné rybářské politiky a integrované námořní politiky

Příslušná(é) aktivita(y) ABM/ABB

11 01 SPRÁVNÍ VÝDAJE V OBLASTI POLITIKY „NÁMOŘNÍ ZÁLEŽITOSTI A RYBOLOV“

11 02 TRHY S PRODUKTY RYBOLOVU

11 03 MEZINÁRODNÍ RYBOLOV A MOŘSKÉ PRÁVO (částečně)

11 04 ŘÍZENÍ SPOLEČNÉ RYBÁŘSKÉ POLITIKY

11 06 EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND (EFF)

11 07 OCHRANA, ŘÍZENÍ A VYUŽÍVÁNÍ ŽIVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ

11 08 KONTROLA A VYNUCOVÁNÍ SPOLEČNÉ RYBÁŘSKÉ POLITIKY

11 09 NÁMOŘNÍ POLITIKA

4.4.3. Očekávané výsledy a dopady v rámci sdíleného a přímého řízení

Upřesněte dopady, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

Návrh pro období po roce 2013 bude hlavním finančním nástrojem pro provádění reformované společné rybářské politiky. Toho bude dosaženo ukončením nákladných a neefektivních dotací loďstva a soustředěním na omezený počet environmentálních, hospodářských a sociálních cílů společné rybářské politiky, v souladu se strategií Evropa 2020 a s hlavním zaměřením na podporu udržitelného rybolovu, podnícení ekologické inovace, navozením rychlejšího přechodu na nové způsoby řízení rybolovu, přičemž vytvoření růstu a pracovních míst v komunitách závislých na rybolovu bude v tomto přechodu hrát klíčovou úlohu.

Očekávané výsledky a dopad budou záviset na operačních programech, které členské státy předloží Komisi. Členské státy budou vyzvány ke stanovení cílů ve svých programech.

Účastník || Popis zúčastněné strany || Klíčové zájmy/dopady

Příjemci || Odvětví rybolovu v EU || – Majitelé, provozovatelé a posádky rybářských plavidel ES. || – Životaschopnost podniků. – Větší odolnost vůči hospodářským otřesům, dlouhodobé obchodní plánování. – Nové dovednosti, lepší uvádění produktů na trh a propagace. Udržitelný rybolov s menším množstvím výmětů.

Odvětví akvakultury v EU || – Majitelé, provozovatelé a zaměstnanci podniků akvakultury || – Životaschopnost podniků. – Zvýšení tržní pobídky pro udržitelnou/extenzivní akvakulturu, a to včetně lokalit Natura 2000. – Pokrytí nákladů podle požadavků v oblasti životního prostředí. – Nové dovednosti, lepší uvádění produktů na trh a propagace.

Komunity závislé na rybolovu || – Komunity závislé svým živobytím na rybolovu nebo akvakultuře || – Životaschopné pobřežní a vnitrozemské komunity závislé na rybolovu.

Zpracovatelské odvětví || – Lidé zpracovávající suroviny dovezené i ulovené ve vodách ES || – Zvýšená konkurenceschopnost a přidaná hodnota, stabilní dodávky kvalitních produktů.

Odvětví výzkumu || – Vědecké výzkumné instituce a vědecká komunita poskytující údaje o společné rybářské politice a mořích. || – Poskytování včasných, kvalitních, vydatných a rozsáhlých údajů o rybolovu, umožňujících politiku založenou na znalostech. Zvýšení znalostí o mořích, integrace údajů.

Správní orgány a subjekty || – Celostátní, regionální a místní orgány zapojené do shromažďování údajů, vynucování a kontroly společné rybářské politiky – Poradní sbory, RFMO || – Podpora účinnějšího, účelného a praktického provádění jejich úkolů

– Celostátní, regionální a místní orgány zapojené do ochrany pobřeží, monitorování mořského prostředí, zajištění ochrany hranic a námořní bezpečnosti. || – Podpora účinnějšího, účelného a praktického provádění jejich úkolů. – Vyšší zviditelnění zájmů a finančních potřeb pobřežních oblastí, včetně lepší koordinace a strategičtějšího využití finančních prostředků EU.

Další || Námořní odvětví v EU || – Provozovatelé činní v pobřežních a příbřežních ekonomických činnostech (obchodní loďstvo, turistika, přístavy atd.) || – Zlepšení bezpečnosti a ochrany – Snížení administrativní zátěže v námořních oblastech prostřednictvím stabilních a integrovaných námořních správních struktur (včetně plánování námořních prostor). – Zlepšení komunikace mezi námořními odvětvími (námořní uskupení v oblastech jednotlivých moří)

Spotřebitelé || – Lidé konzumující produkty rybolovu a akvakultury || – Dostupnost kvalitních produktů rybolovu a akvakultury s vysokou nutriční hodnotou.

Třetí země || – Odvětví rybolovu v konkurenci s loďstvy EU – Producenti akvakultury, vývozci do EU. – Správa. || – Přístup na trh EU. – Rozvoj odvětvové kapacity prostřednictvím přístupu k podpoře EU.

Nevládní organizace, občanská společnost a občané EU || – Ekologické nevládní organizace. – Širší veřejnost se zájmem o odvětví integrované námořní politiky a rybolovu, mořské prostředí || – Udržitelné řízení moří a pobřežních oblastí, včetně zachování rybích populací, biologické rozmanitosti a společenské hodnoty oceánů, řek a jezer. – Rozvoj společné odpovědnosti za udržitelnost životního prostředí v různých odvětvích.

4.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů v rámci sdíleného řízení

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Návrhy stanoví zřízení společného rámce pro monitorování a hodnocení s cílem měřit výkonnost společné rybářské politiky. Tento rámec zahrnuje všechny nástroje týkající se monitorování a hodnocení.

Dopad těchto opatření společné rybářské politiky se měří prostřednictvím těchto ukazatelů (orientační):

– Zvýšení hrubé přidané hodnoty na jednoho zaměstnance v rybářském loďstvu a v akvakultuře,

– efektivita spotřeby paliva při lovu ryb,

– náklady na energii v akvakultuře,

– zvýšení hodnoty nebo objemu produktů distribuovaných prostřednictvím organizací producentů,

– míra výmětů komerčně využívaných druhů,

– míra souladu s datovým voláním,

– počet vyhodnocených populací v poměru k celkovému počtu využívaných populací,

– množství zjištěných závažných porušení předpisů,

– počet vytvořených pracovních míst a pracovních míst udržených místními partnerstvími,

Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí soubor specifických ukazatelů pro tyto cíle.

4.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 4.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Cílem návrhů je stanovit legislativní rámec společné rybářské politiky pro období po roce 2013, aby bylo možné dosáhnout víceletých cílů společné rybářské politiky a splnit příslušné požadavky Smlouvy.

4.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Podle Smlouvy o fungování EU má Unie výlučnou pravomoc v zachování biologických mořských zdrojů a sdílenou pravomoc pro zbytek společné rybářské politiky. Kromě toho SRP spravuje prostředky, které jsou společné pro členské státy a úzce propojené s mořskými ekosystémy, které nerespektují státní hranice.

Schopnost EU směřovat k udržitelnému rybolovu – s ohledem na doposud skromné úspěchy společné rybářské politiky a pokrok partnerů EU v této oblasti – bude rozhodující zkouškou pro důvěryhodnost EU, která chce prokázat svou schopnost úspěšně vést program trvale udržitelného rozvoje, a jedním z klíčových prvků vlajkové lodi strategie Evropa 2020 – účinného využívání zdrojů.

4.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Na základě zhodnocení stávajícího politického rámce, široké konzultace se zúčastněnými stranami a analýzy budoucích úkolů a potřeb bylo provedeno komplexní posouzení dopadů. Další podrobnosti jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodové zprávě, jež jsou připojeny k návrhům právních předpisů.

4.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji v rámci sdíleného řízení

Návrhy právních předpisů, na něž se vztahuje tento finanční výkaz, by měly být chápány v širších souvislostech návrhu nařízení o jednotném rámci se společnými pravidly pro fondy společného strategického rámce (Evropský námořní a rybářský fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond). Toto rámcové nařízení významně přispěje ke snížení administrativní zátěže, k vynakládání finančních prostředků EU účinným způsobem a k zavedení zjednodušení do praxe. Rovněž je základem nových koncepcí společného strategického rámce pro všechny tyto fondy a budoucí smlouvy o partnerství, které se na tyto fondy rovněž budou vztahovat.

Společný strategický rámec, který bude stanoven, převede cíle a priority strategie Evropa 2020 na priority EMFF spolu s EFRR, ESF, Fondem soudržnosti a EZFRV, což zajistí integrované využívání fondů v zájmu splnění společných cílů.

Společný strategický rámec rovněž stanoví koordinační mechanismy s ostatními příslušnými politikami a nástroji Unie.

4.6. Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨        Návrh/podnět s platností 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020

– ¨        Finanční dopad od roku 2014 do roku 2023

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

– následně plné fungování.

4.7. Předpokládaný způsob řízení[46]

¨ Přímé centralizované řízení prováděné Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨        výkonným agenturám

– ¨        subjektům zřízeným Společenstvími[47]

– ¨        vnitrostátním veřejnoprávním subjektům/subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨        osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (bude upřesněno)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Sdílené řízení: Hlava III, IV a V

Přímé řízení: Hlava VI a VII

5. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 5.1. Pravidla pro monitorování a podávání zpráv v rámci sdíleného řízení

Upřesněte četnost a podmínky.

Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) je jedním z fondů působících v rámci společného strategického rámce (SSR). I když převážná část výdajů v rámci tohoto nástroje bude spravována v rámci sdíleného řízení, malý objem výdajů stále zůstává předmětem přímého řízení Komisí.

I. SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

Ústředním prvkem této koncepce budou monitorovací výbory zřízené pro každý operační program a výroční zprávy o provádění za každý operační program. Monitorovací výbory se budou scházet nejméně jednou ročně. Doplňujícím prvkem systému jsou výroční přezkumná jednání mezi Komisí a členskými státy.

Kromě zpráv o provádění za každý operační program budou zprávy o pokroku předložené členskými státy v letech 2017 a 2019 (zahrnující provádění smlouvy o partnerství) shrnuty ve strategických zprávách vypracovaných Komisí a předložených orgánům EU. V letech 2018 a 2020 zařadí Komise do své výroční zprávy o pokroku pro jarní zasedání Evropské rady oddíl shrnující strategickou zprávu, zejména s ohledem na pokrok při dosahování priorit Unie. Členské státy vyhotoví pro svůj program EMFF zprávu o následném hodnocení. Tuto zprávu předloží Komisi nejpozději do 31. prosince 2023.

Systém monitorování a podávání zpráv bude využívat kvantitativní a kvalitativní údaje. Kvantitativní nástroje obsahují finanční a fyzické údaje. Fyzické údaje obsahují ukazatele výstupů a vývoj ukazatelů výsledků. Komise stanovila soubor výstupních ukazatelů, které bude využívat pro agregaci údajů na úrovni EU. V klíčových letech prováděcího období (roky 2017 a 2019) budou součástí výročních zpráv o provádění doplňkové analytické požadavky na pokrok programů. Systém monitorování a podávání zpráv plně využívá možností, které nabízí elektronický přenos dat.

Je třeba poznamenat, že se nyní předpokládá, že opatření dříve spadající pod přímou správu mají být financovány v rámci sdíleného řízení:

– opatření související s uváděním na trh a zpracováním, jakož i opatření na podporu organizace trhu s produkty rybolovu a vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a

– opatření na podporu systému kontroly, inspekce a vynucování, jakož i opatření na podporu shromažďování údajů.

II. PŘÍMÉ ŘÍZENÍ

EMFF financuje v rámci přímého řízení tyto výdaje:

– opatření na podporu dalšího rozvoje a provádění integrované námořní politiky,

– opatření na podporu vědeckého poradenství a znalostí, poradní sbory, dobrovolné příspěvky mezinárodním organizacím, provádění určitých opatření týkajících se systému kontroly, inspekce a vynucování, jakož i komunikační činnosti a

– technické pomoci.

Pro první dva programy Komise přijímá prostřednictvím prováděcích aktů roční pracovní programy. Právní předpisy EMFF určují informace, které by tyto programy měly obsahovat, pokud jde o granty a veřejné zakázky. Stanoví se rovněž pravidelné monitorování a podávání zpráv a Komise by měla předkládat Evropskému parlamentu a Radě:

– zprávu o prozatímním hodnocení získaných výsledků a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení, a to do 31. března 2017,

– sdělení o pokračování opatření financovaných na základě tohoto nařízení, a to do 30. srpna 2018,

– zprávu o následném hodnocení do 31. prosince 2021.

5.2. Řídicí a kontrolní systém v rámci sdíleného řízení 5.2.1. Zjištěná rizika

Od roku 2008 uvádí Evropský účetní dvůr ve své výroční zprávě odhadovanou míru chyb v oblasti politiky zemědělství a přírodních zdrojů jako celkový údaj za každý rozpočtový rok (rozpočtové roky 2007–2010) na základě nezávislého náhodného vzorku transakcí za rok. Odhad účetního dvora pro nejpravděpodobnější míru chyb se pohybuje mezi 2 % a 5 % (rozpočtový rok 2007, 2009) a méně než 2 % pro rozpočtový rok 2008. V rozpočtovém roce 2010 dosáhla uvedená míra výše 2,3 %. Dvůr došel k závěru, že systémy dohledu a kontroly jsou v oblasti zajišťování správnosti plateb částečně účinné.

Vzorek transakcí Účetního dvora vzhledem k jeho práci na ročním auditu (DAS) je typicky malý (pro rok 2010 bylo testováno 12 plateb, které se týkaly témat: životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov, zdraví a ochrana spotřebitele). U finančního nástroje pro orientaci rybolovu a evropského rybářského fondu bylo nahlášeno málo chyb. Finanční nástroj pro orientaci rybolovu nebyl ve vzorku Účetního dvora v rozpočtových letech 2006 a 2007 vůbec obsažen.

Vzhledem k tomu, že je možné rozpoznat směr vývoje chyb, nejčastější chyby zjištěné v posledních třech letech se týkaly nedodržování pravidel propagace (41 % – ale ve všech případech bez finančního dopadu) a financování nezpůsobilých kategorií nákladů (30 %), do kterého patřily mimo jiné nezpůsobilé náklady na subdodávky a projekt zpožděný přes období způsobilosti. Zbytek tvořily další (neměřitelné) problémy související s nedodržováním předpisů.

Všechny vyčíslitelné chyby se týkaly způsobilosti.

I. SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

1. Programové období 1994–1999 (uzavřeno)

Celková míra chyb u tohoto programového období může vycházet z kumulativních finančních oprav uplatněných do konce roku 2010, kdy byly všechny programy uzavřeny (99 mil. EUR nebo 3,88 % přidělené částky).

2. Programové období 2000–2006 (FNOR)

Uzavírání programů pokračuje, celkovou míru chyb u tohoto programovacího období lze nejlépe odhadnout podle let, kdy program postupoval „cestovní rychlostí,“ tj. od roku 2005. Na základě toho vychází roční míra chyb FNOR (vypočítaná jako úhrn chyb zjištěných z podrobných zkoušek projektů, práce na auditu systémů a případných oprav paušální sazby) typicky kolem 1 % plateb v jednotlivých letech.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem se celková míra chyb v programovém období odhaduje přibližně na 2 %.

3. Programové období 2007–2013 (EFF)

Na základě všech aktuálně dostupných auditních důkazů se míra chyb považuje za menší než 2 %. Maximální míra rizika z analýzy výročních kontrolních zpráv, vnitrostátních a jiných zpráv GŘ pro programy v rámci kategorií 2b a 3 pro rok 2009 byla 1,18 % všech plateb provedených v průběhu roku. Odpovídající údaj pro rok 2010 je 1,44 %.

II. PŘÍMÉ ŘÍZENÍ

Míru chyb je rovněž nutné přezkoumat z víceletého výhledu, protože GŘ MARE provádí v daném roce audity několika let deklarovaných a zaplacených výdajů. Když se vezmou v úvahu míry chyb minulých let uvedené v kontrolách ex-post roku 2006, 2007, 2008 a 2009, víceletá míra chyb u vzorků pro programy shromažďování údajů a programy dohledu a kontroly je 1,89 % a 4,33 % (výše nezpůsobilých částek zjištěných následnými kontrolami v porovnání s výší finančních transakcí skutečně následně kontrolovaných).

U programu trhů a nejvzdálenějších regionů nebyly v roce 2010 ani v předchozích letech zjištěny žádné nezpůsobilé výdaje.

5.2.2. Předpokládané kontrolní metody

I. SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

Kontrolní mechanismy, na kterých je založen nástroj EMFF, se po roce 2013 výrazně změní. Členské státy budou především muset určit tři subjekty.

1. Řídící orgán (ŘO)

ŘO nese hlavní odpovědnost za dohled nad prováděním programu, členské státy musí rozhodnout samy, zda lze úspor dosáhnout s využitím subjektů, které v současné době tuto úlohu plní pro EFF, nebo přiřazením úkolů řídícímu orgánu z jiného fondu. Bez ohledu na povahu a rozsah zkoušek a kontrol, které může ŘO provádět (v tomto ohledu závisí na každém členském státě, aby přijal svá vlastní opatření), jeho klíčovou kontrolní úlohou je zajistit, aby platební agentura (která je s konečnou platností zodpovědná za platbu) ještě před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o používaných postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro financování.

2. Platební agentura (PA)

PA musí splňovat určitá kritéria pro akreditaci (příloha I nařízení Komise 885/2006 uvádí složky efektivního řídicího a kontrolního systému). V případě nesplnění těchto kritérií může členský stát akreditaci platební agentuře odejmout a tím ji zbavit možnosti vyžádat od Komise úhradu finančních prostředků EU. Platební agentura může delegovat své úkoly s výjimkou plateb, zůstává jí však hlavní odpovědnost za jejich řádné provedení.

PA je pro účely schvalování zodpovědná za shromáždění údajů pro roční účetní závěrku. Tyto údaje by měly zahrnovat prohlášení o věrohodnosti vystavené řídícím subjektem platební agentury a týkající se úplnosti, přesnosti a věcné správnosti roční účetní závěrky, řádného fungování vnitřních kontrolních systémů, zákonnosti a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení. Měly by rovněž obsahovat souhrnnou zprávu o všech dostupných provedených auditech a kontrolách, včetně rozboru systémových nebo opakovaně se vyskytujících nedostatků a přijatých či plánovaných nápravných opatření.

3. Certifikační subjekt (CS)

CS musí být provozně nezávislý na PA a akreditačním orgánu a musí být technicky způsobilý (očekává se, že se bude řídit mezinárodními auditorskými standardy). Podobně, jako je tomu nyní v případě společné zemědělské politiky (SZP), bude odpovědný za audit ročních účetních závěrek jednotlivých PA. CS je povinen vypracovat zprávu o svých zjištěních a musí (prostřednictvím certifikátu) vydat výrok auditora ohledně pravdivosti, úplnosti a správnosti účetní závěrky PA, jakož i stanovisko ohledně prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti týkajícího se oblastí uvedených v předchozím odstavci.

Zavedení systému roční účetní závěrky by mělo podněcovat vnitrostátní a regionální orgány, aby prováděly kontroly kvality včas s ohledem na každoroční certifikaci účtů pro Komisi. To přinese posílení stávajících opatření finančního řízení a poskytne lepší záruky, že nesprávné výdaje jsou z účtů vyloučeny každý rok, a nikoli až na konci programového období.

Tento odhad však vychází z předpokladu, že se Komise a členské státy dokážou vypořádat s výše nastíněnými hlavními riziky.

II. KONTROLNÍ METODY KOMISE PLATNÉ PRO SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

Přerušení a pozastavení plateb

Pokud členský stát nedodrží pravidla EU, dále pověřená schvalující osoba může přerušit platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu nejdéle po dobu devíti měsíců. Závažnější porušení povinností členských států jsou řešena prostřednictvím pozastavení platební lhůty, které bude zrušeno, až členský stát bude moci prokázat, že přijal příslušná nápravná opatření. Příspěvek Společenství na program může být v mimořádných případech zrušen.

Finanční opravy

Přestože za zjišťování nesrovnalostí a získávání částek zpět a za provedení veškerých finančních oprav je odpovědný v první řadě členský stát, Komise má pravomoc ukládat opravy, ať již přesně určené, nebo paušální. Očekává se, že vezme v úvahu povahu a závažnost veškerých nesrovnalostí a posoudí finanční dopad nedostatků.

III. KONTROLNÍ METODY KOMISE PLATNÉ PRO PŘÍMÉ ŘÍZENÍ

Všechny programy se před schválením kontrolují, aby se zaručil soulad s platnými právními předpisy a způsobilost navrhovaných výdajů.

Provozní služby kontrolují soulad všech prohlášení o výdajích s rozhodnutím Komise o financování, jakož i způsobilost a konzistenci příslušného programu.

Za účelem zajištění způsobilosti nároku na úhradu pohledávek je před schválením závazků nebo plateb provedeno předběžné ověření transakcí založené na kontrolách, předaných údajích a dokladu o zaplacení.

S cílem zabránit nesrovnalostem Komise uskutečňuje monitorovací mise ve formě kontrol na místě, které ověřují skutečné provádění programů a způsobilost nákladů ještě před provedením platby.

Generální ředitelství kromě předběžných kontrol finančních transakcí také zajišťuje 100% předběžné ověřování dokumentů a postupů ve vztahu k veřejným zakázkám a grantům.

Správa nabídkových řízení a udělování grantů je decentralizována na provozní oddělení generálního ředitelství, které jsou odpovědná za provozní ověření. Další nezávislé ověření centrálně uskutečňuje rozpočtové oddělení, které provádí kontroly během celého životního cyklu řízení, to znamená, že přezkoumává návrhy nabídkových řízení/specifikace výzvy k předkládání návrhů, výzvy k podání nabídek/předložení návrhu, vyhlášení zakázky, zprávy o hodnocení a udělení zakázky, rozhodnutí o udělení zakázky a smlouvy/dohody. Dalším je také nezávislý poradní výbor (skupina pro přezkum zadávání veřejných zakázek), který přezkoumává všechny postupy zadávání zakázek nad prahovou hodnotou pro zveřejnění a který poskytuje poradenství dále pověřené schvalující osobě ohledně zákonnosti a správnosti postupů.

IV. KONTROLNÍ METODY KOMISE PLATNÉ PRO VŠECHNY VÝDAJE EMFF

Všechny finanční transakce generálního ředitelství podléhají předběžnému provoznímu a finančnímu ověření.

Audity Komise

Po celou dobu provádění uskutečňuje oddělení následných auditů GŘ MARE audity systémů s věcnými zkouškami, které poskytují záruku účinného fungování systémů, a vyžaduje, aby členské státy napravily veškeré zjištěné systémové nedostatky a nesprávné výdaje. Komise pro zabezpečení vyšší jistoty využívá výsledky svých vlastních auditů, jakož i výsledky vnitrostátního auditního orgánu. Audity se vybírají na základě analýzy rizik.

V. NÁKLADY NA KONTROLU A EFEKTIVNOST NÁKLADŮ

GŘ MARE usiluje o přímé aktuální informace týkající se tohoto problému, proto se obrací na 15 členských států, jejichž výdaje představují 93 % výdajů fondu. MS byly požádány o odhad nákladů na kontrolu opatření financovaných z Evropského rybářského fondu na rok 2010. Šablona obsahuje vzor hloubky kontrol navrhované GŘ pro rozpočet.

V době vypracování tohoto dokumentu doposud probíhá analýza příslušných informací a některé členské státy musí ještě odpovědět. Je ještě příliš brzy na vyjádření, zda náklady na kontroly EFF pro členské státy odpovídají výsledkům oznámeným DG REGIO: „Odhaduje se, že náklady na úkoly související s kontrolou (na vnitrostátní a regionální úrovni, s výjimkou nákladů Komise) zůstávají na úrovni přibližně 2 % celkového objemu finančních prostředků přidělených v období 2007–2013[48].“

Je pravděpodobné, že v rámci EFF celkově zůstane v příštím programovacím období úroveň míry chyb a nákladů na řízení do značné míry podobná. Tato opatření mohou zvýšit náklady na kontrolu:

– Zrušení prémie za vrakování plavidel a dočasné odstavení: Poměrně nekomplikovaná správa a kontrola, představovala malou zátěž pro příjemce. V novém programovém období není zavedena rovnocenná náhrada, náklady na kontrolu a míra chyb spojené s novými opatřeními by mohly být zpočátku vyšší, než si členské státy a příjemci zvyknou na nová pravidla.

Tato opatření pravděpodobně sníží výdaje na kontrolu:

– Jednorázové částky/zjednodušené náklady: Vynaložené náklady není nutné prokazovat žádnými dokumenty, z toho vyplývá:

•        Méně náročné z hlediska kontroly

•        Problémy s dokladem o způsobilosti odstraněny, proto nižší míra chyb

•        Není nutné, aby příjemci uchovávali velké dokumenty, proto nižší zátěž (pravděpodobně méně auditů);

– Zjednodušené systémy míry spolufinancování a míry podpory: Bude snadnější je používat a ověřovat.

•        Jedna míra spolufinancování ve výši 75 %, platná pro všechny regiony[49]; v současnosti se používají 3;

•        Jedna míra podpory, stanovená na hodnotu 50 % celkových způsobilých výdajů[50]; v současnosti se jich používá 24.

Pokud se členské státy navíc rozhodnou využívat platební agentury, které jsou již akreditovány pro platby EZZF a EZFRV v rámci SZP, a stávající certifikační subjekty, mohly by očekávat přínos v důsledku nižších správních nákladů společného systému.

5.3. Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem v rámci sdíleného řízení

Uveďte stávající nebo plánovaná opatření k prevenci a ochraně.

Služby strukturálních fondů spolu s OLAF zavedly společnou strategii pro zamezení podvodům, která předpokládá řadu opatření, která má provádět interně Komise se zapojením členských států, pro zamezení podvodům při strukturálních opatřeních v rámci sdíleného řízení.

Sdělení Komise ze dne 24.6.2011 o strategii proti podvodům (KOM(2011) 376 v konečném znění) vítá stávající strategii jako iniciativu pro uplatňování osvědčených postupů a předpokládá zavedení doplňujících opatření, z nichž nejdůležitější je, že návrh nařízení Komise pro roky 2014–2020 vyžaduje od členských států zavést takové strategie pro zamezení podvodům, které jsou účinné a přiměřené rozpoznaným rizikům podvodů.

Současný návrh Komise obsahuje výslovný požadavek zavést takové strategie podle čl. 86 odst. 4 písm. c). To by mělo v členských státech posílit informovanost o podvodech u všech subjektů zapojených do řízení a kontroly finančních prostředků, a tím snížit riziko podvodu. Navrhované nařízení by vyžadovalo od členských států, aby zavedly účinná a přiměřená opatření proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům.

6. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 6.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí podle okruhů a rozpočtových linií víceletého finančního rámce.

V rámci sdíleného řízení

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [Popis………………………...……….] || RP/NP ([51]) || ze zemí ESVO[52] || z kandidátských zemí [53] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení

OKRUH 2 Udržitelný rozvoj – přírodní zdroje || 11.02: Trhy v oblasti rybolovu 11.06: Evropský rybářský fond (ERF) 11.07 01: Zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů 11.08: Kontrola a vynucování společné rybářské politiky || RP || Ne || Ne || Ne || Ne

V rámci přímého řízení

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [Popis………………………...……….] || RP/NP ([54]) || ze zemí ESVO[55] || z kandidátských zemí [56] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení

OKRUH 2 Udržitelný rozvoj – přírodní zdroje || 11.01: Správní výdaje v oblasti politiky „námořní záležitosti a rybolov“ 11.02: Trhy v oblasti rybolovu 11.03 03: Přípravné práce pro nové mezinárodní organizace v oblasti rybolovu a ostatní nepovinné příspěvky mezinárodním organizacím 11.04: Řízení společné rybářské politiky 11.06 11: Technická pomoc Evropského rybářského fondu (ERF) 11.07 02: Zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů 11.08: Kontrola a vynucování společné rybářské politiky 11.09: Námořní politika || RP || Ne || Ne || Ne || Ne

6.2. Odhadovaný dopad na výdaje 6.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 2 || Udržitelný růst – přírodní zdroje

GŘ: MARE || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023 nebo později || CELKEM

Ÿ Provozní prostředky || || || || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky Sdílené řízení || Závazky || (1) || 732 || 748 || 768 || 787 || 812 || 828 || 845 || || || || 5 520

Platby (orientační) || (2) || 220,8 || 441,6 || 662,4 || 662,4 || 662,4 || 662,4 || 662,4 || 662,4 || 607,2 || 276 || 5 520

Číslo rozpočtové položky Přímé řízení || Závazky || (1a) || 115 || 129 || 140 || 142 || 145 || 149 || 155 || || || || 975

Platby (orientační) || (2a) || 28,75 || 89,75 || 128,25 || 137,75 || 142,25 || 145,25 || 149,5 || 114,75 || 38,75 || || 975

Prostředky správní povahy financované z finančního krytí pro zvláštní programy[57] TECHNICKÁ POMOC || || || || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky 11 01 04 01 – 11 01 04 02 – 11 01 04 03 – 11 01 04 04 – 11 01 04 05 – 11 01 04 06 – 11 01 04 07 – 11 01 04 08 – 11 06 11 || || (3) || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 11 || 11 || || || || 72

CELKEM prostředky || Závazky || =1+1a +3 || 857 || 887 || 918 || 939 || 967 || 988 || 1 011 || || || || 6567

Platby (orientační) || =2+2a +3 || 259,55 || 541,35 || 800,65 || 810,15 || 814,65 || 818,65 || 822,9 || 777,15 || 645,95 || 276 || 6 567

Ÿ CELKEM provozní prostředky || Závazky || (4) || 847 || 877 || 908 || 929 || 957 || 977 || 1000 || || || || 6 495

Platby (orientační) || (5) || 249,55 || 531,35 || 790,65 || 800,15 || 804,65 || 807,65 || 811,9 || 777,15 || 645,95 || 276 || 6 495

Ÿ CELKEM prostředky správní povahy financované z finančního krytí pro zvláštní programy || (6) || 11 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 11 || 11 || || ||

CELKEM prostředky pro EMFF || Závazky || =4+ 6 || 857 || 887 || 918 || 939 || 967 || 988 || 1011 || || || || 6 567*

Platby (orientační) || =5+ 6 || 259,99 || 541,35 || 800,65 || 810,15 || 814,65 || 818,65 || 822,9 || 777,15 || 645,95 || 276 || 6 567*

* Kromě částky stanovené pro EMFF se počítá s finančním krytím dohod o udržitelném rybolovu a členství EU v mezinárodních organizacích a regionálních organizacích pro řízení rybolovu, které mají své vlastní jednotlivé základní akty. Finanční krytí obou akcí činí 968 milionů EUR a bude rozděleno takto:

2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

146 || 141 || 136 || 136 || 136 || 137 || 136 || 968

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 ||  2023 nebo později || CELKEM

GŘ: MARE ||

Ÿ Lidské zdroje || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || || || || 80,024

Ÿ Ostatní správní výdaje || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || || || || 22,820

CELKEM GŘ MARE || Prostředky || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || || || || 102,844

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || || || || 102,844

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || 2023 nebo později || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 871,692 || 901,692 || 932,692 || 953,692 || 981,692 || 1 002,692 || 1 025,692 || || || || 6 669,844

Platby || 274,242 || 556,042 || 815,342 || 824,842 || 829,342 || 833,342 || 837,592 || 777,15 || 645,95 || 276 || 6 669,844

6.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨        Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ¨        Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Zatímco strategické priority jsou stanoveny na úrovni EU, společné ukazatele výstupů se nastavují ve spolupráci s členskými státy. Kvantifikované cíle související s těmito ukazateli budou známy pouze tehdy, budou-li operační programy předložené členskými státy Komisí přijaty. Není tedy možné uvést cíle pro výstupy před rokem 2013/2014.

Specifický cíl v rámci sdíleného řízení

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[58] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL[59]… •               Podpora předávání inovací a znalostí •               Zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti rybolovu, zejména drobného pobřežního rybolovu •               Rozvoj nových profesních dovedností. •               Zlepšená organizace trhu s produkty rybolovu •               Podpora předávání inovací a znalostí •               Zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků akvakultury, zejména malých a středních podniků •               Rozvoj nových profesních dovedností •               Zlepšená organizace trhu s produkty rybolovu •               Snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí •               Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů moří v kontextu udržitelného rybolovu •               Zvýšení nabídky vědeckých poznatků a shromažďování údajů pro udržitelné řízení rybolovu •               Zlepšení dodržování předpisů prostřednictvím kontroly •               Posílení ekosystémů závislých na akvakultuře a podpora akvakultury účinněji využívající zdroje •               Snížení dopadu akvakultury na mořské prostředí •               Podpora hospodářského růstu, sociálního začleňování a vytváření pracovních míst v pobřežních a vnitrozemských komunitách závislých na rybolovu a akvakultuře •               Diverzifikace rybolovných činností do jiných odvětví námořního hospodářství a růst námořního hospodářství

– Výstup Bude vymezeno později || || || || 731 || || 746 || || 766 || || 785 || || 809 || || 826 || || 843 || || 5 506

Mezisoučet pro specifický cíl || || 731 || || 746 || || 766 || || 785 || || 809 || || 826 || || 843 || || 5 506

NÁKLADY CELKEM || || 731 || || 746 || || 766 || || 785 || || 809 || || 826 || || 843 || || 5 506

Specifické cíle v rámci přímého řízení

Kontrola

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[60] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL [61]… || Zlepšení dodržování předpisů prostřednictvím kontroly

Podporovat společná (tj. nadnárodní) kontrolní plavidla v dané zeměpisné oblasti || Počet plavidel zakoupených společně členskými státy || 6,25 (80 % celkové ceny 7 812) || 4 || 25 || 2 || 12,5 || 4 || 25 || 2 || 12,5 || 2 || 12,5 || 2 || 12,5 || 2 || 12,5 || 18 || 112,5

Podporovat společná (tj. nadnárodní) kontrolní plavidla v dané zeměpisné oblasti || Počet vrtulníků zakoupených společně členskými státy || 12,5 (80 % celkové ceny 15 625) || || || 1 || 12,5 || || || 1 || 12,5 || 1 || 12,5 || || || || || 3 || 37,5

Podporovat společná (tj. nadnárodní) kontrolní plavidla v dané zeměpisné oblasti || Počet letadel zakoupených společně členskými státy || 13,5 (80 % celkové ceny 16 875) || || || || || || || || || || || 1 || 13,5 || 1 || 13,5 || 2 || 27

– Výstup || Počet kontrol provedených společně členskými státy || nepoužije se || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mise, jejichž cílem je zajistit provádění pravidel společné rybářské politiky || Počet kontrol, auditů a ověření provedených inspektory KOM || 6,667 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 1050 || 7

Schůzky skupiny rybolovu se skupinou odborníků zaměřené na provádění pravidel společné rybářské politiky || Počet setkání skupiny rybolovu se skupinou odborníků || 0,017 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 210 || 3,5

– Výstup || Vývoj aplikací IT pro podporu inspekcí a kontroly || nepoužije se || || 1,5 || || 1,5 || || 1,5 || || 1,5 || || 15 || || 1,5 || || 1,5 || || 10,5

Celkem pro specifický cíl || || 28 || || 28 || || 28 || || 28 || || 28 || || 29 || || 29 || || 198

Trh v oblasti rybolovu

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[62] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL Pomáhat aktérům v odvětví při zavádění vhodnějšího plánování produkce a jejího uvádění na trh, a veřejným subjektům k dosažení lepšího porozumění situaci na trhu a provádění příslušné politiky prostřednictvím nepřetržitých, spolehlivých a snadno dostupných informací o trzích.[63]…

– Výstup || Informace pro tvůrce politik || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 35

Mezisoučet pro specifický cíl || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 35

NÁKLADY CELKEM || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 35

Vědecké poradenství

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

VÝSTUPY

Druh výstupu[64] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL Získat poradenství podložené vědou a ekonomií jako základem pro návrhy na nařízení v rámci společné rybářské politiky a souvisejících opatření prováděných členskými státy || || || || || || || || || || || || || || || ||

Studie týkající se společné rybářské politiky || Výzkumné a poradenské zprávy || || * || 1,688 || * || 1,739 || * || 1,791 || * || 1,845 || * || 1,9 || * || 1,957 || * || 2,016 || * || 12,936

Podpora schůzek VTHVR ze strany Společného výzkumného střediska || logistická podpora || || 27 || 1,126 || 27 || 1,159 || 27 || 1,194 || 27 || 1,23 || 27 || 1,267 || 27 || 1,305 || 27 || 1,344 || 189 || 8,625

Činnost VTHVR || zabezpečení pro odborníky || || * || 1,013 || * || 1,043 || * || 1,075 || * || 1,107 || * || 1,14 || * || 1,174 || * || 1,21 || * || 7,762

Poradenství pro populace ryb a ekosystémy || databáze a odborné znalosti || || * || 1,688 || * || 1,739 || * || 1,791 || * || 1,845 || * || 1,9 || * || 1,957 || * || 2,016 || * || 12,936

Vědecké partnerství || studijní projekty || || * || 2,251 || * || 2,319 || * || 2,388 || * || 2,46 || * || 2,534 || * || 2,61 || * || 2,688 || * || 17,25

Ekosystémové a ekonomické poradenství || poradenské zprávy || || * || 1,234 || * || 5,001 || * || 4,761 || * || 6,513 || * || 6,259 || * || 5,997 || * || 6,726 || * || 36,491

Mezisoučet pro specifický cíl || || 9 || || 13 || || 13 || || 15 || || 15 || || 15 || || 16 || || 96

NÁKLADY CELKEM || || 9 || || 13 || || 13 || || 15 || || 15 || || 15 || || 16 || || 96

Shromažďování údajů pro regionální, studijní a vědecké poradenství

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[65] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL[66] Regionální spolupráce na shromažďování údajů || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Regionální databáze || 0,5 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 14 || 7

– Výstup || Regionální koordinační projekty || 0,5 || 2 || 1 || 6 || 3 || 6 || 3 || 6 || 3 || 4 || 2 || 4 || 2 || 8 || 4 || 36 || 18

Mezisoučet pro specifický cíl || 4 || 2 || 8 || 4 || 8 || 4 || 8 || 4 || 6 || 3 || 6 || 3 || 10 || 5 || 50 || 25

SPECIFICKÝ CÍL Studie || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Studie || 0,5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 12 || 6 || 12 || 6 || 14 || 7 || 78 || 39

Mezisoučet pro specifický cíl || 10 || 5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 12 || 6 || 12 || 6 || 14 || 7 || 78 || 39

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || 7 || || 9 || || 9 || || 9 || || 9 || || 9 || || 12 || || 64

Řízení

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[67] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL[68] Řízení SRP || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup Poradní sbory || Služby || 0,33 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 21

– Výstup informace, komunikace a schůzky Komise s odborníky/zúčastněnými stranami || Produkty || 0,1 || 40 || 4 || 40 || 4 || 50 || 5 || 50 || 5 || 50 || 5 || 60 || 6 || 60 || 6 || 350 || 35

|| || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet pro specifický cíl || 49 || 7 || 49 || 7 || 59 || 8 || 59 || 8 || 59 || 8 || 69 || 9 || 69 || 9 || 359 || 56

NÁKLADY CELKEM || 49 || 7 || 49 || 7 || 59 || 8 || 59 || 8 || 59 || 8 || 69 || 9 || 69 || 9 || 359 || 56

Integrovaná námořní politika

Uveďte cíle a výstupy || || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

|| VÝSTUPY

|| Druh výstupu[1] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem

|| výstupů || výstupů || výstupů || výstupů || výstupů || výstupů || výstupů || náklady

SPECIFICKÝ CÍL č. 1: Podpora integrované námořní správy na místní, regionální, vnitrostátní či mezinárodní úrovni nebo na úrovni EU či oblasti jednotlivých moří: || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup: akce na podporu integrovaného přístupu k námořním záležitostem v členských státech a oblastech jednotlivých evropských moří || ||  3,01 || ||  3,33 || ||  3,93 || ||  3,93 || ||  4,06 || ||  4,06 || ||  4,25 || ||  26,57

Výstup: počet bilaterálních a regionálních rámců a schůzek s klíčovými partnery, zlepšování mezinárodní spolupráce v oblasti námořních záležitostí || ||  0,16 || ||  0,17 || ||  0,21 || ||  0,21 || ||  0,21 || ||  0,21 || ||  0,22 || ||  1,39

Mezisoučet pro specifický cíl č.1 || ||  3,17 || ||  3,50 || ||  4,14 || ||  4,14 || ||  4,27 || ||  4,27 || ||  4,47 || ||  27,96

SPECIFICKÝ CÍL č. 2: Vývoj meziodvětvových činností, které jsou vzájemně výhodné pro různá námořní odvětví a/nebo odvětvové politiky || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup: Akce na podporu provádění územního plánování námořních prostor v členských státech a všech oblastech jednotlivých evropských moří || ||  1,76 || ||  2,50 || ||  3,99 || ||  3,99 || ||  4,28 || ||  4,28 || ||  4,73 || ||  25,53

Výstup: Počet souborů údajů z dohledu vyměněných mezi odvětvími || ||  11,34 || ||  12,50 || ||  14,81 || ||  14,81 || ||  15,28 || ||  15,28 || ||  15,98 || ||  100,00

Výstup: Počet stažení údajů sestavených prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat || ||  23,82 || ||  26,25 || ||  31,11 || ||  31,11 || ||  32,09 || ||  32,09 || ||  33,54 || ||  210,01

Mezisoučet pro specifický cíl č. 2 || ||  36,92 || ||  41,25 || ||  49,91 || ||  49,91 || ||  51,65 || ||  51,65 || ||  54,25 || ||  335,54

SPECIFICKÝ CÍL č. 3: Podpora udržitelného růstu, zaměstnanosti a inovací v námořních odvětvích. || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup: počet vybraných projektů s přímou podporu inovací. || ||  2,27 || ||  2,51 || ||  2,96 || ||  2,96 || ||  3,05 || ||  3,05 || ||  3,20 || ||  20,00

Výstup: počet akcí pro povědomí a šíření informací na úrovni EU, vnitrostátní a regionální úrovni. || ||  1,13 || ||  1,25 || ||  1,48 || ||  1,48 || ||  1,53 || ||  1,53 || ||  1,60 || ||  10,00

Mezisoučet pro specifický cíl č. 3 || ||  3,40 || ||  3,76 || ||  4,44 || ||  4,44 || ||  4,58 || ||  4,58 || ||  4,80 || ||  30,00

SPECIFICKÝ CÍL č. 4: Ochrana mořského prostředí a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů. || || || || || || || || || || || || ||

Výstup: Akce na podporu provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. || || ||  5,50 || ||  5,50 || ||  5,50 || ||  5,50 || ||  5,50 || ||  5,50 || ||  5,50 || ||  38,50

NÁKLADY CELKEM || ||  49 || || 54 || || 64 || || 64 || || 66 || || 66 || || 69 || || 432

Regionální organizace pro řízení rybolovu (RFMO) – dobrovolná

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[69] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL[70]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Přípravné práce pro nové mezinárodní organizace v oblasti rybolovu a ostatní nepovinné příspěvky mezinárodním organizacím || || 18 || 10 || 18 || 13 || 18 || 13 || 18 || 13 || 18 || 14 || 18 || 16 || 18 || 15 || 126 || 94

NÁKLADY CELKEM || 18 || 10 || 18 || 13 || 18 || 13 || 18 || 13 || 18 || 14 || 18 || 16 || 18 || 15 || 126 || 94

6.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 6.2.3.1. Shrnutí

– ¨        Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ¨        Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 80,024

Ostatní správní výdaje || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 22,820

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 102,844

Mimo OKRUH 5[71] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 12,068

Ostatní výdaje správní povahy || 8,276 || 8,276 || 8,276 || 8,276 || 8,276 || 9,276 || 9,276 || 59,932

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 11 || 11 || 72

CELKEM || 24,692 || 24,692 || 24,692 || 24,692 || 24,692 || 25,692 || 25,692 || 174,844

 Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨        Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ¨        Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (úředníci a dočasní zaměstnanci) ||

|| 11 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 82 || 82 || 82 || 82 || 82 || 82 || 82

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[72] ||

|| 11 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || 12

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| 11 01 04 || – v ústředí [73] || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16

|| – při delegacích || 7 || 7 || 7 || 7 || 7 || 7 || 7

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 118 || 118 || 118 || 118 || 118 || 118 || 118

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí zaměstnanci ||

6.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ¨        Návrh/podnět je v souladu s příštím víceletým finančním rámcem.

– ¨        Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨        Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[74].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

6.2.5. Příspěvky třetích stran v rámci sdíleného řízení

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨ Návrh stanoví, že evropské finanční prostředky musí být spolufinancovány ze strany členských států. Přesnou částku nelze vyčíslit do doby přijetí operačních programů

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... podle potřeby zadejte počet let trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

CELKEM spolufinancovaných prostředků || || || || || || || ||

6.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– ¨        Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨        Návrh/podnět má tento finanční dopad:

· ¨         dopad na vlastní zdroje

· ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[75]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Určete způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. C , , s. .

[2]               Úř. věst. C , , s. .

[3]               Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1

[4]               Úř. věst. L 160, 14.6.2006, s. 1.

[5]               Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 176, 6.7.2007, s. 1.

[7]               KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[8]           Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[9]               Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

[11]             KOM(2011) 615 v konečném znění.

[12]             KOM(2002) 511 v konečném znění.

[13]             Úř. věst. L [..], […], s.;

[14]             Úř. věst. L 176, 6.7.2007, s. 1.

[15]             KOM(2007) 575 v konečném znění, 10.10.2007.

[16]             Závěry Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 14. června 2010, usnesení EP ze dne 21. října 2010 o integrované námořní politice (IMP) – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy; stanovisko Výboru regionů „Rozvoj integrované námořní politiky a znalosti v námořní oblasti 2020“.

[17]             Úř. věst. L […], […], s. […].

[18]             KOM(2009) 163 v konečném znění, 22.4.2009.

[19]             Rozsudek Soudního dvora ze dne 9.11.2010, spojené věci C-92/09 a C-93/09, Schecke.

[20]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[21]             KOM(2011) 425 v konečném znění.

[22]             KOM(2011) 615 v konečném znění.

[23]             Úř. věst. L 148 ze dne 6.6.2002.

[24]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[25]             Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

[26]             Úř. věst. L , , s. .

[27]             Úř. věst. L [..], [...],P.

[28]             Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[29]             Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

[30]             Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

[31]             Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 15.

[32]             Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1.

[33]             Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

[34]             Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12; Úř. věst. L 335M , 13.12.2008, s. 213 (MT).

[35]             Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

[36]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[37]             Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

[38]             Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

[39]             Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

[40]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

[41]             Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.

[42]             Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

[43]             Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

[44]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[45]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[46]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[47]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[48]             Studie „Regionální správa v kontextu globalizace: Přehled mechanismů řízení a správních nákladů. Administrativní zátěž a náklady pro orgány veřejné moci členských států při provádění ERDF a Fondu soudržnosti”, 2010.

[49]             S výjimkou opatření pro shromažďování údajů a kontrolu.

[50]             Výjimky jasně určené a odůvodněné z hlediska politiky (drobný rybolov, společné činnosti, odlehlé řecké ostrovy, nejvzdálenější regiony).

[51]             RP = Rozlišené prostředky / NP = Nerozlišené prostředky

[52]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[53]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země ze západního Balkánu.

[54]             RP = Rozlišené prostředky / NP = Nerozlišené prostředky

[55]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[56]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země ze západního Balkánu.

[57]             Technická a/nebo správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů EU a/nebo akcí (bývalých linií „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[58]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[59]             Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“

[60]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[61]             Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“

[62]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[63]             Jak je uvedeno v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“

[64]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[65]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[66]             Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“

[67]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[68]             Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“

[69]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[70]             Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“

[71]             Technická a/nebo správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů EU a/nebo akcí (bývalých linií „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[72]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[73]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[74]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[75]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.