52011PC0614

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 29. června 2011 přijala Komise návrh příštího víceletého finančního rámce na období let 2014–2020: Rozpočet – Evropa 2020[1]. Ve svém návrhu Komise rozhodla, že politika soudržnosti by měla zůstat základním prvkem příštího finančního balíčku, a zdůraznila její rozhodující roli při plnění strategie Evropa 2020[2].

Komise proto navrhla řadu významných změn způsobu, jakým se politika soudržnosti koncipuje a provádí. Mezi hlavní charakteristické znaky tohoto návrhu patří soustředění finančních prostředků na menší počet priorit lépe svázaných se strategií Evropa 2020, zaměření na výsledky, sledování pokroku při plnění dohodnutých cílů, širší využívání podmínek a zjednodušení způsobů plnění.

Toto nařízení vymezuje obecná ustanovení, jimiž se řídí Evropský fond pro regionální rozvoj, a zrušuje nařízení (ES) č. 1083/2006. Vychází z práce vykonané od zveřejnění čtvrté zprávy o soudržnosti v květnu 2007, která nastínila hlavní problémy, jimž budou regiony v příštích desetiletích čelit, a zahájila debatu o budoucí politice soudržnosti. Dne 9. listopadu 2010 přijala Komise Pátou zprávu o soudržnosti, která poskytla analýzu společenských a hospodářských trendů a nastínila směry dalšího vývoje politiky soudržnosti.

Politika soudržnosti je hlavním investičním nástrojem pro podporu klíčových priorit Unie, které jsou zakotveny ve strategii Evropa 2020. Zaměřuje se na země a regiony, které mají více zapotřebí pomoci. Jedním z největších úspěchů EU je její schopnost zvyšovat životní úroveň všech svých občanů. To se jí daří nejen díky tomu, že pomáhá chudším členským státům a regionům v rozvoji a růstu, ale také prostřednictvím úlohy, kterou sehrává v rámci integrace jednotného trhu; díky své velikosti se tento trh otvírá všem oblastem v EU, bohatým i chudým, velkým i malým, a přispívá v nich k úsporám z rozsahu. Hodnocení Komise týkající se minulých výdajů na politiku soudržnosti prokázalo, že existuje mnoho příkladů přidané hodnoty a investic do růstu a tvorby pracovních míst, které by se neuskutečnily bez podpory z rozpočtu EU. Výsledky však rovněž ukazují vlivy rozptýlenosti a nedostatku priorit. V době, kdy jsou veřejné prostředky omezené a kdy jsou více než kdy jindy zapotřebí investice podporující růst, se Komise rozhodla navrhnout důležité změny politiky soudržnosti.

Evropský fond pro regionální rozvoj se zaměřuje na posílení hospodářské a sociální soudržnosti v Evropské unii korigováním nerovnováhy mezi jejími regiony. Podporuje regionální a místní rozvoj spolufinancováním investic do oblastí výzkumu, vývoje a inovací, změny klimatu a životního prostředí, podpory podnikání malých a středních podniků, služeb obecného hospodářského zájmu, telekomunikací, energetické a dopravní infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávací a sociální infrastruktury a udržitelného rozvoje měst.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.      Konzultace a odborná stanoviska

Při koncipování návrhů byly zohledněny výsledky veřejných konzultací ohledně páté zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti, přezkum rozpočtu EU[3], návrhy víceletého finančního rámce[4], pátá zpráva o soudržnosti[5] a konzultace po přijetí této zprávy.

Veřejná konzultace ohledně závěrů páté zprávy o soudržnosti proběhla od 12. listopadu 2010 do 31. ledna 2011. Celkem bylo obdrženo 444 příspěvků. Okruh respondentů zahrnoval členské státy, regionální a místní orgány, sociální partnery, evropské zájmové organizace, nevládní organizace, občany a další zúčastněné strany. V rámci veřejné konzultace byla položena řada otázek o budoucnosti politiky soudržnosti. Souhrn výsledků byl zveřejněn dne 13. května 2011[6].

Jako podklady byly použity výsledky následných hodnocení programů na období let 2000–2006 a celá řada studií a odborných stanovisek. Odborná stanoviska byla rovněž poskytnuta prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro budoucnost politiky soudržnosti, kterou tvoří odborníci z vnitrostátních orgánů veřejné správy a která zasedala v letech 2009 až 2011 celkem desetkrát.

Výsledky veřejné konzultace ohledně páté zprávy o soudržnosti ukazují, že existuje obecný souhlas s pojmem soustředění finančních prostředků. Existuje však obava, že se rozhodnutí o soustředění finančních prostředků nepřijímají na správné úrovni. Řada příspěvků zejména zdůrazňuje, že je zapotřebí flexibilita a nesmějí se přehlížet územní zvláštnosti. Několik respondentů navíc vyjádřilo obavu, že přílišné omezení priorit na úrovni EU by neumožnilo dosáhnout dostatečné flexibility, která je nezbytná k vymezení vhodných strategií regionálního rozvoje.

2.2.      Posouzení dopadů

Jednotlivé možnosti byly posuzovány zejména s ohledem na to, jak EFRR přispívá ke dvěma veřejným statkům, jimiž jsou:

– příspěvek k zaměstnanosti, výzkumu, vývoji a inovacím prostřednictvím podpory podnikání,

– investice do základní infrastruktury (například v oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí, sociální péče a zdravotnictví).

Dalšími oblastmi, kde má EFRR důležitý podíl při zajišťování veřejných statků v rámci EU, se posouzení nezabývalo, jelikož několik po sobě jdoucích hodnocení ani akademický výzkum nezjistily v těchto oblastech žádné zvláštní problémy, pokud jde o rozsah zásahů prostřednictvím EFRR.

Co se týče podpory podnikání, lze tvrdit, že tato podpora, a to zejména v podobě grantů, je nejvíce zapotřebí pro malé podniky, na inovační činnosti a v oblastech, které v důsledku úpadku průmyslové výroby procházejí strukturálními změnami. Argumenty ve prospěch investic do velkých podniků, méně inovativních oblastí a do regionů, které jsou pro investory atraktivní i bez podpory, jsou mnohem slabší. Největší podporu má financování infrastruktury v méně rozvinutých regionech, kde veřejné orgány nemají dostatek prostředků na investice a kde nelze investiční náklady získat zpět v důsledku nízké úrovně příjmů obyvatel. Podpora investování do základní infrastruktury ve více rozvinutých regionech je mnohem slabší.

Mezi zkoumané možnosti patřila možnost zachování současného stavu, možnost změn umožňujících lepší zacílení financování a možnost, která by co do rozsahu byla podstatně více omezující než současné možnosti financování. Byla zvolena možnost většího zacílení, které zvyšuje účinnost, efektivitu a unijní přidanou hodnotu financování, ale zároveň ponechává regionům dostatečnou volnost při investování a minimalizuje nebezpečí, že by činnosti, které vyžadují financování, nespadaly do působnosti zásahů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Evropská regionální politika má důležitou úlohu při mobilizaci místních předností a zaměření se na rozvoj vnitřního potenciálu.

Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) vyzývá k přijetí opatření Evropské unie k posílení její hospodářské, sociální a územní soudržnosti a za účelem podpory celkového harmonického rozvoje snižováním rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a podporou rozvoje nejvíce znevýhodněných regionů.

Cíl spočívající v hospodářské, sociální a územní soudržnosti je podporován prostřednictvím tří fondů EU. Jak je uvedeno v článku 176 SFEU, cílem EFRR je podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů a upadajících průmyslových oblastí.

Článek 174 SFEU stanoví, že zvláštní pozornost se má věnovat venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Článek 349 SFEU stanoví, že se mají přijímat konkrétní opatření s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů, kterou prohlubují určité zvláštní rysy, jež vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj. Tato konkrétní opatření zahrnují podmínky pro přístup ke strukturálním fondům.

Načasování přezkumu financování ze strany EU na podporu soudržnosti souvisí s návrhem nového víceletého finančního rámce, který je obsažen v pracovním programu Komise.

Jak ukázal přezkum rozpočtu EU, „rozpočet EU by se měl využívat k financování veřejných statků EU a opatření, které členské státy a regiony nemohou financovat samy a u nichž dokáže EU zajistit lepší výsledky“.[7] Právní návrh bude v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož úkoly EFRR jsou stanoveny ve Smlouvě a dotyčná politika se provádí v souladu se zásadou sdíleného řízení a při respektování institucionálních pravomocí členských států a regionů.

Právní nástroj i druh opatření (tzn. financování) jsou vymezeny ve SFEU, která stanoví právní základ pro strukturální fondy a uvádí, že úkoly, přednostní cíle a organizace strukturálních fondů se vymezují formou nařízení.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh víceletého finančního rámce předložený Komisí obsahuje částku ve výši 376 miliard EUR na hospodářskou, sociální a územní soudržnost pro období 2014–2020.

Navržený rozpočet na období let 2014–2020 || v miliardách EUR

Konvergenční regiony Přechodové regiony Konkurenceschopné regiony Územní spolupráce Fond soudržnosti Zvláštní příděly pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony || 162,6 39 53,1 11,7 68,7 0,926

Nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií (IKT) || 40 (plus dalších 10 miliard EUR vyčleněných v rámci Fondu soudržnosti)

*Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Návrh Komise stanovil minimální podíly pro každou kategorii regionů v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) s cílem zvýšit podíl fondů na plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020. Při uplatnění těchto podílů představuje celkový minimální objem prostředků pro ESF 25 % rozpočtu určeného na politiku soudržnosti, tj. 84 miliard EUR. To znamená, že na období let 2014–2020 zůstává pro EFRR k dispozici nejvýše 183,3 miliardy EUR.

5.           SOUHRN OBSAHU NAVRHOVANÉHO NAŘÍZENÍ

Navrhované nařízení určuje rozsah zásahů EFRR a také vymezuje seznam činností, které nebudou způsobilé k poskytnutí podpory. Vymezuje investiční priority pro každý z tematických cílů.

Bude třeba, aby se v přechodových regionech a více rozvinutých regionech největší část jejich přídělů (s výjimkou ESF) zaměřila na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů, konkurenceschopnost MSP a inovace. Méně rozvinuté regiony budou moci věnovat své příděly na širší škálu cílů odrážející širší rozsah rozvojových potřeb. Navrhovaný mechanismus stanoví, že:

– ve více rozvinutých a přechodových regionech je nejméně 80 % prostředků zaměřeno na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů, výzkum a inovace a podporu MSP, z čehož 20 % je určeno na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k pokračující potřebě restrukturalizace v těchto regionech, které jsou postupně vyřazovány z cíle konvergence, sníží se minimální procentní podíl na 60 %,

– v méně rozvinutých regionech je nejméně 50 % prostředků zaměřeno na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů, výzkum a inovace a podporu MSP, z čehož 6 % je určeno na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů.

Navrhované nařízení stanoví větší zaměření na trvale udržitelný rozvoj měst. Tohoto většího zaměření má být dosaženo vyčleněním nejméně 5 % prostředků EFRR na udržitelný rozvoj měst, zřízením platformy pro rozvoj měst, která má přispívat k budování kapacit a výměně zkušeností, a přijetím seznamu měst, ve kterých se budou provádět integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst.

Navrhované nařízení má přispět k větší orientaci na výsledky financování vymezením společných ukazatelů týkajících se věcných výstupů, jakož i výsledků týkajících se konečného cíle financování.

Navrhované nařízení uvádí, že je nezbytné v rámci operačních programů věnovat zvláštní pozornost specifickým problémům regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami.

A konečně, navrhované nařízení obsahuje zvláštní ustanovení pro využívání zvláštních dodatečných přídělů pro nejvzdálenější regiony.

2011/0275 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 178 a 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 176 Smlouvy stanoví, že úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) je, aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. EFRR proto přispívá ke snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských a městských oblastí, upadajících průmyslových oblastí a regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony.

(2) Společná ustanovení pro EFRR, Evropský sociální fond (ESF) (dále jen „strukturální fondy“) a Fond soudržnosti jsou obsažena v nařízení (EU) č. […]/2012 ze dne […] o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006[10] [nařízení o společných ustanoveních].

(3) Měla by být přijata zvláštní ustanovení ohledně druhu činností, které lze podporovat prostřednictvím EFRR v rámci tematických cílů vymezených v nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. Zároveň je třeba vymezit a objasnit výdaje spadající mimo působnost EFRR, a to včetně výdajů na snižování emisí skleníkových plynů v zařízeních spadajících do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES[11].

(4) V zájmu řešení specifických potřeb EFRR a v souladu se strategií Evropa 2020[12], podle níž by měla politika soudržnosti přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, je v rámci každého z tematických cílů uvedených v článku 9 nařízení (ES) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] nezbytné stanovit zvláštní opatření týkající se EFRR jako „investiční priority“.

(5) Evropský fond pro regionální rozvoj by měl přispívat k plnění strategie Evropa 2020 a tím zajistit větší zaměření podpory z EFRR na priority Unie. V závislosti na kategorii podporovaných regionů by se podpora z EFRR měla soustředit na výzkum a inovace, malé a střední podniky a zmírňování změny klimatu. Stupeň soustředění prostředků by měl vycházet z úrovně rozvoje regionu, jakož i ze zvláštních potřeb regionů, jejichž HDP na obyvatele v období 2007–2013 byl nižší než 75 % průměrného HDP v EU-25 v referenčním období.

(6) Než členské státy vypracují návrhy svých operačních programů, měl by být stanoven společný soubor ukazatelů umožňujících posoudit pokrok při provádění programů. Tyto ukazatele by měly být doplněny specifickými ukazateli pro jednotlivé programy.

(7) V rámci udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaná opatření pro řešení hospodářských, ekologických, klimatických a sociálních problémů, s nimiž se městské oblasti potýkají, a vymezit postup pro stanovení seznamu měst, na něž se tato opatření vztahují, a rozsah finančních prostředků vyčleněných na tato opatření.

(8) Na základě zkušeností a přínosů začleňování opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst do operačních programů podporovaných z EFRR v období 2007–2013 by dalším krokem na úrovni Unie mělo být zřízení platformy pro rozvoj měst.

(9) Za účelem určování nebo testování nových řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst, které jsou důležité na úrovni Unie, by měl EFRR podporovat inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst.

(10) Evropský fond pro regionální rozvoj by měl reagovat na problémy týkající se dostupnosti velkých trhů a odlehlosti oblastí s extrémně malou hustotou obyvatelstva od těchto trhů, jak je uvedeno v Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl č. 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku a Švédsku, který tvoří přílohu aktu o přistoupení z roku 1994. Evropský fond pro regionální rozvoj by měl rovněž reagovat na specifické obtíže některých ostrovů, hornatých oblastí, pohraničních regionů a řídce osídlených oblastí, jejichž geografická situace zpomaluje jejich rozvoj, s cílem podpořit jejich udržitelný rozvoj.

(11) Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména rozšířením – ve výjimečných případech – rozsahu působnosti EFRR na financování operační podpory spojené s kompenzací dodatečných nákladů vyplývajících ze specifické hospodářské a sociální situace, která je ještě prohlubována nevýhodami způsobenými faktory uvedenými v článku 349 Smlouvy, zejména jejich odlehlostí, izolovaností, malou rozlohou, náročnými topografickými a podnebními podmínkami a jejich hospodářskou závislostí na malém množství produktů, přičemž trvalost a vzájemná kombinace těchto faktorů vážným způsobem omezuje jejich rozvoj. Za účelem podpory rozvoje stávajících a nových hospodářských činností by se mělo nejméně 50 % zvláštního dodatečného přídělu rozdělit na opatření, která přispívají k diverzifikaci a modernizaci hospodářství nejvzdálenějších regionů.

(12) Aby mohla vymezit postupy pro výběr a provádění inovačních opatření, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o obsah a rozsah opatření uvedených v článku 9. Je obzvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(13) Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o seznam měst, které se mají zúčastnit platformy pro rozvoj měst. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[13].

(14) Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999[14]. V zájmu přehlednosti by proto nařízení (ES) č. 1080/2006 mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I Společná ustanovení

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví úkoly Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), rozsah podpory, kterou poskytuje v souvislosti s cíli „Investice pro růst a zaměstnanost“ a „Evropská územní spolupráce“, a zvláštní ustanovení ohledně podpory z EFRR v souvislosti s cílem „Investice pro růst a zaměstnanost“.

Článek 2 Úkoly EFRR

Evropský fond pro regionální rozvoj přispívá k financování pomoci zaměřené na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti tím, že vyrovnává zásadní regionální rozdíly podporou rozvoje a strukturálních změn regionálních ekonomik, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zaostávajících regionů.

Článek 3 Rozsah podpory z EFRR

1. Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje:

(a) produktivní investice, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, prostřednictvím přímé podpory investic do malých a středních podniků (MSP);

(b) investice do infrastruktury poskytující občanům základní služby v oblastech energetiky, životního prostředí, dopravy a informačních a komunikačních technologií (IKT);

(c) investice do sociální, zdravotnické a vzdělávací infrastruktury;

(d) rozvoj vnitřního potenciálu prostřednictvím opatření k podpoře regionálního a místního rozvoje a výzkumu a inovací. Tato opatření zahrnují:

i)        fixní investice do zařízení a infrastruktury v malém měřítku,

ii)       podporu a služby pro podniky, zejména MSP,

iii)      podporu veřejných výzkumných a inovačních subjektů a investic do technologií a aplikovaného výzkumu v podnicích,

vi)      vytváření sítí, spolupráci a výměnu zkušeností mezi regiony, městy a příslušnými sociálními a hospodářskými subjekty a subjekty působícími v oblasti životního prostředí;

(e) technickou pomoc.

Ve více rozvinutých regionech Evropský fond pro regionální rozvoj nepodporuje investice do infrastruktury poskytující občanům základní služby v oblastech životního prostředí, dopravy a IKT.

2. Evropský fond pro regionální rozvoj nepodporuje:

(a) vyřazování jaderných elektráren z provozu;

(b) snižování emisí skleníkových plynů v zařízeních spadajících do působnosti směrnice 2003/87/ES;

(c) výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

(d) podniky v nesnázích podle definice v pravidlech státní podpory Unie.

Článek 4 Tematické zaměření

Tematické cíle stanovené v článku 9 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] a související investiční priority stanovené v článku 5 tohoto nařízení, na něž může EFRR přispívat, se zaměřují takto:

(a) ve více rozvinutých regionech a přechodových regionech:

i)       nejméně 80 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na tematické cíle stanovené v čl. 9 bodech 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], a

ii)       nejméně 20 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na tematický cíl stanovený v čl. 9 bodu 4 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních];

(b) v méně rozvinutých regionech:

i)       nejméně 50 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na tematické cíle stanovené v čl. 9 bodech 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], a

ii)       nejméně 6 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni se přidělí na tematický cíl stanovený v čl. 9 bodu 4 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

Odchylně od písm. a) bodu i) se v regionech, jejichž HDP na obyvatele v období 2007–2013 byl nižší než 75 % průměrného HDP v EU-25 v referenčním období, které však jsou v období 2014–2020 způsobilé v rámci kategorie přechodových nebo více rozvinutých regionů podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. b) a c) nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], alespoň 60 % celkových prostředků EFRR na vnitrostátní úrovni přidělí na jednotlivé tematické cíle stanovené v čl. 9 bodech 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 5 Investiční priority

V rámci tematických cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] podporuje EFRR tyto investiční priority:

(1) posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací:

(a) posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu;

(b) podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace;

(c) podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití;

(2) zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT:

(a) rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí;

(b) vyvíjení produktů a služeb v oblasti IKT, elektronický obchod a zvyšování poptávky po IKT;

(c) posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví;

(3) zvyšování konkurenceschopnosti MSP:

(a) podpora podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků;

(b) vyvíjení nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu;

(4) podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích:

(a) podpora produkce a šíření obnovitelných zdrojů energie;

(b) podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v MSP;

(c) podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách a v sektoru bydlení;

(d) vyvíjení inteligentních rozvodných systémů nízkého napětí;

(e) podpora nízkouhlíkových strategií pro městské oblasti;

(5) podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení:

(a) podpora specializovaných investic za účelem přizpůsobení se změně klimatu;

(b) podpora investic k řešení zvláštních rizik, zajištění odolnosti pro případ katastrofy a rozvoj systémů krizového řízení;

(6) ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů:

(a) řešení důležitých potřeb investic do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí;

(b) řešení důležitých potřeb investic do vodního hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí;

(c) ochrana, propagace a rozvoj kulturního dědictví;

(d) ochrana biologické rozmanitosti, ochrana půdy a podpora ekosystémových služeb, včetně sítě NATURA 2000[15] a ekologických infrastruktur;

(e) opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší;

(7) podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách:

(a) podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě (TEN-T);

(b) zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T;

(c) rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility;

(d) vytvoření komplexního, kvalitního a interoperabilního železničního systému;

(8) podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil:

(a) rozvoj podnikatelských inkubátorů a investiční podpora samostatně výdělečné činnosti a zakládání podniků;

(b) iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. […]/2012 [ESF];

(c) investování do infrastruktury pro veřejné služby zaměstnanosti;

(9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě:

(a) investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám;

(b) podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit;

(c) podpora sociálních podniků;

(10) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu;

(11) zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy.

Kapitola II Společné ukazatele pro podporu z EFRR v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“

Článek 6 Ukazatele pro cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“

Společné ukazatele uvedené v příloze tohoto nařízení se v případě potřeby použijí v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. U společných ukazatelů se základní hodnoty nastaví na nulu a kumulativní cíle se stanoví pro rok 2022.

U specifických ukazatelů výstupů pro jednotlivé programy se základní hodnoty nastaví na nulu a kumulativní cíle se stanoví pro rok 2022.

U specifických ukazatelů výsledků pro jednotlivé programy se pro základní hodnoty použijí nejnovější dostupné údaje a cíle se stanoví pro rok 2022, avšak mohou být vyjádřeny kvantitativně nebo kvalitativně.

Kapitola III

Zvláštní ustanovení o zacházení v případech zvláštní povahy území

Článek 7 Udržitelný rozvoj měst

1. Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje v rámci operačních programů udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií, které stanoví integrovaná opatření k řešení hospodářských, ekologických, klimatických a sociálních problémů, s nimiž se městské oblasti potýkají.

2. Každý členský stát vypracuje v rámci své smlouvy o partnerství seznam měst, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační roční příděl podpory na tato opatření na vnitrostátní úrovni.

Nejméně 5 % z prostředků EFRR přidělovaných na vnitrostátní úrovni se přidělí na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, přičemž pravomoc k řízení těchto opatření je přenesena na města prostřednictvím integrovaných územních investic podle článku 99 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 8 Platforma pro rozvoj měst

1. V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] zřídí Komise platformu pro rozvoj měst za účelem podpory budování kapacit a vytváření sítí mezi městy a pro výměnu zkušeností ohledně politiky týkající se problematiky měst na úrovni Unie v oblastech souvisejících s investičními prioritami EFRR a s udržitelným rozvojem měst.

2. Prostřednictvím prováděcích aktů přijme Komise seznam měst, která mají být účastníky platformy, a to na základě seznamů uvedených ve smlouvách o partnerství. Uvedené prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2.

Tento seznam obsahuje nejvýše 300 měst, přičemž maximální počet měst z každého členského státu je 20. Města se vybírají na základě těchto kritérií:

(a) počet obyvatel s ohledem na zvláštnosti vnitrostátních městských systémů;

(b) existence strategie pro integrovaná opatření k řešení hospodářských, ekologických, klimatických a sociálních problémů, s nimiž se městské oblasti potýkají.

3. Platforma rovněž podporuje vytváření sítí mezi všemi městy, která realizují inovační opatření z podnětu Komise.

Článek 9 Inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst

1.           Z podnětu Komise může EFRR podporovat inovační opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst, a to až do limitu ve výši 0,2 % celkového ročního přídělu z EFRR. Mezi tato opatření patří studie a pilotní projekty za účelem určování nebo testování nových řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst, které jsou důležité na úrovni Unie.

2.           Odchylně od článku 4 lze v rámci inovativních opatření podporovat všechny činnosti potřebné k dosažení tematických cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] a odpovídajících investičních priorit.

3.           Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13 týkající se postupů pro výběr a provádění inovačních opatření.

Článek 10 Oblasti znevýhodněné přírodními nebo demografickými podmínkami

Operační programy spolufinancované z EFRR v oblastech, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami uvedenými v čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], věnují zvláštní pozornost řešení specifických obtíží těchto oblastí.

Článek 11 Nejvzdálenější regiony

1. Zvláštní dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony se použije na kompenzaci dodatečných nákladů souvisejících se znevýhodněními uvedenými v článku 349 Smlouvy a vynaložených v nejvzdálenějších regionech na podporu:

(a) tematických cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních];

(b) služeb nákladní dopravy a na podporu zavádění dopravních služeb;

(c) činností souvisejících s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů a nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce.

Nejméně 50 % zvláštního dodatečného přídělu se přidělí na akce přispívající k diverzifikaci a modernizaci hospodářství nejvzdálenějších regionů, se zvláštním zaměřením na tematické cíle stanovené v čl. 9 bodech 1, 2 a 3 nařízení (EU) č. [...]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

2. Zvláštní dodatečný příděl lze rovněž použít na pomoc při financování operační pomoci a výdajů ke krytí závazků a smluv na veřejné služby v nejvzdálenějších regionech.

3. Částka, na kterou se vztahuje míra spolufinancování, je úměrná dodatečným nákladům uvedeným v odstavci 1 vynaloženým příjemcem pouze v případě operační pomoci a výdajů ke krytí závazků a smluv na veřejné služby, přičemž v případě výdajů na investice může zahrnovat veškeré způsobilé výdaje.

4. Financování podle tohoto článku se nepoužije k podpoře:

(a) operací týkajících se produktů uvedených v příloze I Smlouvy;

(b) příspěvku na přepravu osob povoleného podle čl. 107 odst. 2 písm. a) Smlouvy;

(c) osvobození od daně a od placení příspěvků na sociální zabezpečení.

Kapitola IV Závěrečná ustanovení

Článek 12 Přechodná ustanovení

1.           Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny – včetně úplného nebo částečného zrušení – pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1080/2006 nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na tuto pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013, a který se tudíž na tuto pomoc nebo dotyčné projekty následně vztahuje až do jejich ukončení.

2.           Žádosti o podporu podané podle nařízení (ES) č. 1080/2006 zůstávají v platnosti.

Článek 13 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 9 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 1. ledna 2014.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které v něm bude upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 14

Postup projednávání ve výborech

1. Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci fondů. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Pokud se odkazuje na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 15

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1080/2006 se zrušuje.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 16 Přezkum

Evropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají do 31. prosince 2022 v souladu s článkem 177 Smlouvy.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Společné ukazatele pro podporu z EFRR v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ (článek 6)

|| JEDNOTKA || NÁZEV

Produktivní investice || ||

|| podniky || Počet podniků, které dostávají granty

|| podniky || Počet podniků, které dostávají jinou finanční podporu než granty

|| podniky || Počet podniků, které dostávají nefinanční podporu

|| podniky || Počet nových podniků, které dostávají podporu

|| EUR || Soukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů pro MSP (granty)

|| EUR || Soukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů pro MSP (jiné formy než granty)

|| ekvivalenty plného pracovního úvazku || Počet pracovních míst vytvořených v podporovaných MSP

Cestovní ruch || návštěvy || Počet návštěv podporovaných atrakcí

Infrastruktura v oblasti IKT || osoby || Počet obyvatel, kteří mají přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 30 Mb/s

Doprava || ||

Železniční doprava || km || Celková délka nové železniční trati

||  z toho: TEN-T

km || Celková délka rekonstruované nebo modernizované železniční trati

||  z toho: TEN-T

Silnice || km || Celková délka nově postavených silnic

|| z toho: TEN-T

km || Celková délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic

|| z toho: TEN-T

Městská doprava || cesty pasažérů || Zvýšení počtu cest, které pasažéři vykonali za použití podporovaných forem městské dopravy

Vnitrozemské vodní cesty || v tunách/km || Nárůst nákladu přepravovaného na zdokonalených vnitrozemských vodních cestách

Životní prostředí || ||

Pevné odpady || tuny || Zvýšení kapacity pro recyklaci odpadů

Vodovody || osoby || Zvýšení počtu obyvatel, kteří využívají služeb zlepšené vodovodní sítě

|| m3 || Odhadované snížení úniků vody z vodovodní sítě

Čištění odpadních vod || počet ekvivalentních obyvatel || Zvýšení počtu obyvatel, kteří využívají služeb zlepšeného čištění odpadních vod

Předcházení rizikům a jejich řízení || osoby || Počet obyvatel, kteří mají prospěch z protipovodňových opatření

osoby || Počet obyvatel, kteří mají prospěch z ochrany proti lesním požárům a z dalších ochranných opatření

Rekultivace půdy || hektary || Celková plocha rekultivované půdy

Zakrytí půdy || hektary || Změny v ploše zakryté půdy v důsledku rozvoje

Příroda a biodiverzita || hektary || Povrch stanovišť v lepším stavu z hlediska ochrany

Výzkum, inovace || ||

|| osoby || Počet pracovníků/výzkumníků v oblasti výzkumu a vývoje pracujících v nově vybudovaných nebo vybavených infrastrukturách

|| podniky || Počet podniků spolupracujících s podporovanými výzkumnými institucemi

|| ekvivalenty plného pracovního úvazku || Počet pracovních míst pro pracovníky/výzkumníky v oblasti výzkumu a vývoje vytvořených v rámci podporovaných subjektů

|| EUR || Soukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů na projekty v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje

|| podniky || Počet podniků, které uvedly na trh nové nebo významně vylepšené výrobky, a to díky podporovaným projektům v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje

|| podniky || Počet podniků, které uvedly na trh nové nebo významně vylepšené výrobky, a to díky podporovaným projektům v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje

Energetika a změna klimatu || ||

Energie z obnovitelných zdrojů || MW || Zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů

Energetická účinnost || domácnosti || Počet domácností s lepší klasifikací spotřeby energie

|| kWh/rok || Snížení primární spotřeby energie ve veřejných budovách

|| uživatelé || Zvýšení počtu uživatelů připojených k inteligentním sítím

Snížení emisí skleníkových plynů || ekvivalent tun CO2 || Odhadované snížení produkce skleníkových plynů vyjádřené jako ekvivalent produkce CO2

Sociální infrastruktura || ||

Péče o děti a vzdělávání || osoby || Kapacita služeb podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení

Zdraví || osoby || Kapacita podporovaných zdravotnických služeb

Bydlení || domácnosti || Počet domácností majících užitek ze zlepšených podmínek k bydlení

Kulturní dědictví || návštěvy || Počet návštěv v podporovaných kulturních památkách

Rozvoj měst || ||

|| osoby || Počet osob žijících v oblastech s integrovanými strategiemi rozvoje měst

|| m2 || Nové prostory pod širým nebem v městských oblastech

|| m2 || Nové veřejné nebo obchodní budovy v městských oblastech

|| m2 || Nové obytné prostory v městských oblastech

[1]               KOM(2011) 500 v konečném znění.

[2]               Sdělení Komise Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[3]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a parlamentům členských států: Přezkum rozpočtu EU, KOM(2010) 700 v konečném znění, 19.10.2010.

[4]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[5]               Pátá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, listopad 2010.

[6]               Pracovní dokument útvarů Komise: Výsledky veřejné konzultace ohledně závěrů páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, SEK(2011) 590 v konečném znění, 13.5.2011.

[7]               KOM(2010) 700 v konečném znění, 19.10.2010.

[8]               Úř. věst. C , , s. .

[9]               Úř. věst. C , , s. .

[10]             Úř. věst. L , , s. .

[11]             Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

[12]             Sdělení Komise: Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[13]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[14]             Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

[15]             Zřízena jako spojitá evropská ekologická síť zvláštních oblastí ochrany podle čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.