52011PC0335

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

- Záměry a cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu je provést v Evropské unii zjišťování o domácnostech a osobách, které se týká bezpečí před trestnou činností. Tím by se získaly informace o četnosti určitých typů trestné činnosti (míra viktimizace) a jiných aspektech týkajících se bezpečí občanů. Tyto informace by byly cenným doplněním údajů statistik trestné činnosti z administrativních zdrojů (např. policejních hlášení), které lze mezi jednotlivými členskými státy, jak známo, obtížně porovnat.

- Obecné souvislosti

Evropská rada v Haagském programu v roce 2005 zdůraznila nedostatek srovnatelných informací na úrovni EU týkajících se trestné činnosti. Komise reagovala tím, že sestavila akční plán na období 2006–2010 o zlepšení metod mapování trestné činnosti, jehož součástí bylo vytvoření zjišťování o domácnostech v EU týkajícího se kriminální viktimizace. Stockholmský program (2009) vyzdvihl potřebu pokračovat v této práci konkrétní realizací. Bylo proto navrženo provést v roce 2013 zjišťování na úrovni EU založené na metodice, která byla mezitím dohodnuta se zúčastněnými stranami.

- Stávající právní úprava oblasti, kterou návrh řeší

Oblast, kterou návrh řeší, není dosud právně upravena.

- Soulad s ostatními politikami a cíli EU

Cílem návrhu je zjednodušit současnou situaci, kdy byla vyvinuta řada vnitrostátních zjišťování, která mají na vnitrostátní úrovni nezávisle na sobě mapovat trestnou činnost a bezpečnost. Je velmi pravděpodobné, že členské státy vypracují další taková zjišťování, pokud nebudou mít možnost převzít společný model. Tento model vypracovaný v úzké spolupráci s členskými státy zajistí dostupnost srovnatelných údajů a zamezí nebezpečí plýtvání zdroji členskými státy, ke kterému by došlo, pokud by souběžně nezávisle na sobě pracovaly na vývoji takového zjišťování. Umožní zjednodušení evropské statistiky, jak je zdůrazňuje sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí. Zachovává zásady Kodexu evropské statistiky ohledně závazku kvality, řádné metodiky, nákladové efektivnosti, důležitosti, přesnosti a spolehlivosti, soudržnosti a srovnatelnosti.

Vytvoření evropské statistiky o trestné činnosti a viktimizaci stanoví rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1578/2007/ES ze dne 11. prosince 2007 o statistickém programu Společenství na období 2008 až 2012[1]. Roční statistický pracovní program na rok 2011 výslovně uvádí realizaci zjišťování o domácnostech / osobách týkajícího se kriminální viktimizace.

Údaje ze zjišťování o trestné činnosti a bezpečnosti jednotlivců a domácností, které by pokrývaly celou EU, dosud neexistují. Administrativní údaje o trestné činnosti (vycházející z policejních hlášení atd.) byly neformálně shromaždovány a zveřejňovány od roku 2006. Obecně se má za to, že takové údaje nebyly zcela srovnatelné z důvodu odlišných právních systémů a metod pro záznam v členských státech a že tyto obtíže nelze zcela překonat. Navrhované zjišťování umožní sbírat srovnatelné informace získané na základě společného dotazníku a metodiky.

Dotčené informace získané prostřednictvím tohoto statistického nástroje mají největší význam pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí. Jsou přímou reakcí na politické požadavky uvedené v Haagském a Stockholmském programu.

Stále více se má za to, že důležitým aspektem obecně dobré pohody občanů je jejich pocit, že nejsou ohroženi trestnou činností a osobně se cítí bezpečně. Ve zprávě Komise o měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku (tzv. „Stiglitzova zpráva“ z roku 2009) se tvrdí, že by měly být vypracovány nové ukazatele dobré sociální pohody, které by vyrovnaly nedostatky tradičnějších měřítek hospodářského pokroku, jako je např. HDP. Při navrhování ukazatelů „kvality života“ se zpráva zabývala takovými otázkami, jako je pocit osobní bezpečnosti a zkušenosti s viktimizací a výslovně rozebírala úlohu stávajících zjišťování o domácnostech při měření takových jevů. Pokud budeme mít takové zjišťování na úrovni EU, umožní to získat soudržným a srovnatelným způsobem informace o této oblasti pro Evropu jako celek.

VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

- Interní výměna názorů / diskuse mezi útvary Komise

Útvary, které byly do přípravného procesu nejvíce zapojeny, byly: dřívější GŘ pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost (JLS) a Eurostat. GŘ HOME před nedávnem převzalo úlohu GŘ JLS. Během přípravného procesu probíhaly časté a pravidelné diskuse, včetně dvoustranných diskusí a vzájemného navštěvování všech schůzek.

- Konzultace zúčastněných stran

V souvislosti s akčním plánem Komise pro období 2006–2010 o mapování trestné činnosti a trestního soudnictví byla zřízena skupina odborníků. Sestávala z národních odborníků ze všech členských států v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, jakož i mezinárodních odborníků z vysokých škol, mezinárodních organizací atd. O požadavcích na zjišťování a ukazatelích, které má poskytnout, se diskutovalo na každém výročním zasedání této skupiny odborníků. Odborníci si informace vyměňovali prostřednictvím speciálních internetových stránek CIRCA. Detailní otázky se řešily prostřednictvím písemných konzultací.

Na základě dotazníku, který byl zaslán členům skupiny odborníků, byl sestaven seznam klíčových ukazatelů, který zahrnoval mj. četnost odkazů a jejich relativní význam. Mezi těmito ukazateli byla řada „tradičních“ obav (vloupání, krádež, fyzické násilí atd.), jakož i novější problémy, jakými jsou například počítačová trestná činnost a různé druhy podvodů. Dále byly uvedeny obavy, které se týkaly veřejného vnímání otázek bezpečnosti a pocitů bezpečí. Vývoj těchto ukazatelů byl ústřední záležitostí a prostřednictvím pravidelných konzultací byly tyto ukazatele podle potřeby aktualizovány.

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V rámci nabídkových řízení byla získána řada odborných posudků od mezinárodních odborníků. Například od agentury OSN HEUNI, která vypracovala úvodní dotazník, a iniciátorů mezinárodního zjišťování týkajícího se obětí trestné činnosti (International Crime Victims Survey, ICVS), který je doposud jediným pokusem o zavedení mezinárodního zjišťování o trestné činnosti. Do úzké spolupráce byl také zapojen Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) a Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (EHK/OSN), které usilovaly o podobný počin na mezinárodní úrovni.

Nad metodickým konceptem dohlížela pracovní skupina Eurostatu pro statistiky o trestné činnosti a detailním vypracováním byla pověřena pracovní skupina složená ze zástupců členských států. Tím se mohly využít zkušenosti zemí, které již provádějí vnitrostátní zjišťování a mají příslušné zkušenosti (asi deset zemí).

Odborníci si informace vyměňovali na pravidelných schůzkách a prostřednictvím speciálních internetových stránek CIRCA. O dosaženém pokroku byli pravidelně informováni evropští ředitelé pro oblast sociální statistiky a Výbor pro evropský statistický systém.

Přijatá metodika do značné míry vycházela z metodiky stanovené v příručce OSN, na které se podílel rovněž Eurostat a řada členských států EU. Navržený model dotčeného zjišťování byl v průběhu let 2008–2009 testován v šestnácti členských státech a byl financován z grantů Komise na akce.

Mezinárodní odborníci vyhodnotili výsledky těchto testů a seznámili s nimi příslušné pracovní skupiny. Během řady zasedání a konzultací konaných v roce 2010 byl navrhovaný model vzhledem k těmto zkušenostem dále dolazován.

- Analýza účinků a důsledků

Navrhované zjišťování o trestné činnosti a bezpečí poprvé zpřístupní informace ze všech členských států týkající se tématu, které má pro politiku EU zásadní význam. Díky použití společných metodik a formátů vykazování budou získány soudržné a srovnatelné údaje, které proto budou důležité pro uživatele jak na evropské, tak i vnitrostátní úrovni. Členské státy budou hrát v tomto projektu klíčovou úlohu tím, že zapojí vnitrostátní statistické orgány, které mají k dispozici zavedené postupy pro sběr a zpracování údajů ze zjišťování.

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

- Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem tohoto nařízení je zřídit společný rámec pro vypracování evropské statistiky týkající se bezpečí před trestnou činností, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizovaných evropských údajů o trestné činnosti a bezpečí vycházejících ze zjišťování o domácnostech a osobách členskými státy.

- Právní základ

Právní základ pro evropské statistiky stanoví článek 338 Smlouvy o fungování Evropské unie. Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem opatření k vypracování statistik, jestliže je to nezbytné k provádění činností Unie. Stanoví požadavky na vypracovávání evropských statistik a vyžaduje dodržování zásad nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací. Hospodářským subjektům při tom nesmějí vzniknout nadměrné náklady.

- Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné působnosti Evropské unie.

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z následujícího důvodu.

Jedním z hlavních zájmů z hlediska kvality jakýchkoli statistických údajů je soudržnost a srovnatelnost. Těch nemohou členské státy dostatečně dosáhnout bez jasného evropského rámce, tj. bez právních předpisů EU stanovících společné statistické pojmy, formáty vykazování a požadavky na kvalitu. Za tímto účelem se navrhuje model zjišťování o trestné činnosti a bezpečí. Součástí modelu bude seznam proměnných, které mají být uvedeny, a vzorový dotazník.

Opatření jen na úrovni členských států by na zájmy členských států působilo nepříznivě z tohoto důvodu.

Většina zemí, které ještě nemají národní zjišťování o trestné činnosti a bezpečí, si pro účely politik přejí takovýto nástroj vyvinout. Pokud by každá země vypracovala své vlastní zjišťování, vedlo by to k použití odlišných metodik a vypracování odlišných dotazníků. To by znamenalo, že by nebylo možné porovnat výsledky na úrovni EU. Samy členské státy usilují o to, aby se mohly porovnávat s dalšími zeměmi EU. Neexistence společného evropského rámce, který by používal společný koncept a formáty vykazování, by také ohrozila či úplně vyloučila možnost výměny srovnatelných statistik.

Opatření na úrovni Evropské unie lépe dosáhne cílů návrhu z těchto důvodů.

Cíle návrhu lze na základě evropského právního aktu lépe plnit na úrovni Evropské unie, neboť na úrovni EU může takovou harmonizaci statistických informací koordinovat pouze Komise. Členské státy však mohou zorganizovat sběr údajů a sestavení srovnatelných statistik bezpečí před trestnou činností tím, že pro poskytnutí požadovaných informací využijí nejvhodnější zdroje a metody. EU proto může přijmout opatření k tomuto účelu v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy.

Cílem návrhu je harmonizovat pojmy, zpracovávaná témata a charakteristiky požadovaných informací, rozsah, kritéria kvality a lhůty pro vykazování a výsledky, aby vznikly přínosné, aktuální, srovnatelné a soudržné evropské statistiky.

Členské státy shromáždí údaje tím, že využijí své vlastní národní rámce výběru, a zvolí také způsob dotazování (osobní rozhovor, dotazování prostřednictvím telefonu, pošty, internetu atd.), který odpovídá zavedeným vnitrostátním postupům.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

- Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Nařízení se omezuje na minimum potřebné k dosažení svého cíle a nepřekračuje to, co je k jeho dosažení nezbytné.

Navrhuje zavést nové zjišťování tam, kde je to nezbytné, avšak dovoluje členským státům splnit dané požadavky tím, že změní stávající vnitrostátní zjišťování.

- Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu.

Výběr nástroje závisí na legislativním cíli. Vzhledem k potřebě získat informace na evropské úrovni je v případě evropských statistik stále běžnější používat jako základní akty spíše nařízení než směrnice. Nařízení je upřednostňováno, neboť stanoví tutéž právní úpravu v celé Evropské unii a zajišťuje, že ji členské státy použijí úplně a uceleně. Je přímo použitelné, což znamená, že se nemusí provádět do vnitrostátních právních předpisů. Naopak směrnice, jež mají za cíl harmonizaci vnitrostátních právních předpisů, jsou pro členské státy závazné, pokud jde o jejich cíle, avšak vnitrostátním orgánům ponechávají možnost zvolit si vlastní způsob, jak těchto cílů dosáhnout. Rovněž musí být provedeny do vnitrostátních právních předpisů. Použití nařízení je v souladu s ostatními evropskými právními akty v oblasti statistiky přijatými od roku 1997.

DOPAD NA ROZPOČET

S návrhem jsou v roce 2012 spojeny výdaje z rozpočtu EU ve výši 12 milionů EUR.

Návrh stanoví, že členské státy vyvinou nová zjišťování (nebo v některých případech upraví zjišťování stávající). Příslušný metodický vývoj je velmi drahý a navíc sociální zjišťování jsou vždy nákladná, neboť je nutné platit tazatelům mzdy, uhradit cestovní náklady atd. Díky politické prioritě, jaká je oblasti svobody, bezpečnosti a práva přikládána ve Stockholmském programu, je možné pokrýt z rozpočtu EU až 90 % způsobilých nákladů vzniklých členským státům.

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

- Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu nepovede ke zrušení platných právních předpisů.

- Evropský hospodářský prostor

Navržený právní akt se týká záležitostí EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor.

2011/0146 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropské statistice bezpečí před trestnou činností

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů[2],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. V reakci na hlavní oblast zájmu občanů států sdružených v Unii potvrzuje Evropská rada v Haagském programu[3] prioritu, kterou přikládá rozvoji prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a v programu vítá iniciativu Komise k vytvoření evropských nástrojů pro sběr, analýzu a porovnávání informací o trestné činnosti a otázkách bezpečí v členských státech. Pověřuje Komisi (Eurostat) úkolem tyto údaje od členských států určit a shromáždit.

2. Vytvoření nástroje v oblasti statistiky pro mapování bezpečí je jedním z hlavních cílů akčního plánu Unie na období 2006–2010 o rozvoji komplexní a soudržné strategie Unie k mapování trestné činnosti a trestního soudnictví, který Komise navrhla za účelem splnění cílů stanovených v Haagském programu.

3. Stockholmský program[4] zdůrazňuje závazek Evropské rady k otevřené a bezpečné Evropě, která slouží svým občanům a chrání je, a vyzývá Komisi, aby i nadále rozvíjela statistické nástroje pro měření trestné činnosti a dále rozvíjela opatření uvedená a zčásti provedená v akčním plánu Unie na období 2006–2010, s ohledem na rostoucí potřebu takových statistik v řadě oblastí týkajících se svobody, bezpečnosti a práva. V rámci šestého rámcového programu přijatého rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002–2006)[5] a sedmého rámcového programu přijatého rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007–2013)[6] Komise také financovala řadu výzkumných projektů zaměřených na vnímání bezpečnosti a na důvěru v policii a soudní systémy, na které je třeba brát zřetel.

4. Vývoj potřebných statistických nástrojů pro mapování trestné činnosti a trestního soudnictví si vyžádá ze strany členských států tak velké úsilí a vysoké náklady, že finanční příspěvek z rozpočtu Unie bude moci pokrýt až 90 % způsobilých nákladů.

5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice[7] stanoví referenční rámec pro vytváření evropských statistik, včetně postupu pro udělování grantů vnitrostátním orgánům uvedeného v článku 5. Zejména požaduje dodržování zásad profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, statistické důvěrnosti a efektivity nákladů.

6. Toto nařízení zajišťuje právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie[8].

7. V souvislosti s tímto nařízením se použijí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[9] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[10].

8. Při vypracovávání a šíření evropských statistik podle tohoto nařízení by měly vnitrostátní statistické úřady a Komise (Eurostat) zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který byl schválen Komisí v jejím doporučení ze dne 25. května 2005 o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství.

9. Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení společného právního rámce pro vytvoření evropské statistiky bezpečí před trestnou činností založené na výběrovém souboru osob, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení daného cíle.

10. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi, pokud jde o praktická opatření pro výměnu mikrodat, způsob zpracování a podrobnou strukturu zpráv o kvalitě, jakož i o systém kódování údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[11].

11. Byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a Výbor pro evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví rámec pro vývoj, vypracování a šíření srovnatelné evropské statistiky bezpečí před trestnou činností vycházející ze zjišťování o domácnostech nebo osobách.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „domácností“ samostatně žijící osoba nebo skupina osob, které žijí společně ve stejné soukromé bytové jednotce a podílejí se společně na výdajích, včetně obstarávání základních životních potřeb; tato definice se netýká kolektivních domácností, jako jsou nemocnice, pečovatelská zařízení či domy s asistenční službou, vězení, kasárny, náboženské instituce, penziony nebo ubytovny;

b) „místem obvyklého pobytu“ místo, kde osoba obvykle tráví období každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost pro účely rekreace, dovolené, návštěv u přátel a příbuzných, služebních cest, léčení nebo náboženských poutí, nebo, v případě, že tyto informace nejsou k dispozici, místo zákonného nebo ohlášeného pobytu.

Za osoby s místem obvyklého pobytu v dotčené zeměpisné oblasti se považují pouze osoby, které:

i) bydlely v místě svého obvyklého pobytu nepřetržitě alespoň dvanáct měsíců před referenčním datem; nebo

ii) se přistěhovaly do místa svého obvyklého pobytu během dvanácti měsíců před referenčním datem s úmyslem zůstat tam alespoň jeden rok.

Pokud okolnosti popsané v bodech i) nebo ii) nelze prokázat, rozumí se „místem obvyklého pobytu“ místo zákonného nebo ohlášeného pobytu;

c) „bezpečím“ pocit bezpečí občanů před ohrožením jejich osoby, domácnosti nebo majetku vyplývajícím z trestné činnosti;

d) „odpovědí v zastoupení“ informace o osobě, které poskytuje jiný člen domácnosti uvedené osoby;

e) „mikrodaty“ jednotlivé statistické záznamy;

f) „metadaty o kvalitě“ veškeré informace, které poskytují dodavatelé údajů a které se považují za užitečné pro interpretaci těchto údajů.

Článek 3

Oblast působnosti

12. Každý členský stát předloží Komisi (Eurostatu) údaje stanovené v příloze I.

13. Otázky o sexuálním násilí se pokládají samostatně a jsou nepovinné.

14. Odchylně od tohoto ustanovení se od Francie a Irska nevyžaduje shromažďovat údaje o násilí mezi členy stejné domácnosti.

Článek 4

Charakteristiky údajů a časový plán

1. Údaje se shromažďují na základě vzorku domácností nebo osob stanoveném v článku 5.

2. Údaje se shromažďují v roce 2013.

3. Období sledování odpovídá dvanácti měsícům předcházejícím sběru údajů.

Článek 5

Výběr vzorku a velikost vzorku

1. Údaje vychází z vnitrostátních reprezentativních náhodných vzorků.

2. Velikost vzorku, které je třeba dosáhnout, vypočtená na základě předpokladu, že se provádí prostý náhodný výběr, musí obsáhnout údaje nejméně o:

a) 8 000 osobách u členských států, jejichž počet obyvatel ve věku 16 či více let přesahuje 10 milionů;

b) 7 000 osobách u členských států, jejichž počet obyvatel ve věku 16 či více let přesahuje 5 milionů a je nižší než 10 milionů;

c) 6 000 osobách u členských států, jejichž počet obyvatel ve věku 16 či více let přesahuje 1,5 milionů a je nižší než 5 milionů;

d) 5 000 osobách u členských států, jejichž počet obyvatel ve věku 16 či více let přesahuje 0,5 milionů a je nižší než 1,5 milionů;

e) 3 000 osobách u členských států, jejichž počet obyvatel ve věku 16 či více let je nižší než 0,5 milionů.

Článek 6

Statistická jednotka

1. Referenční populací jsou všechny osoby, které žijí v domácnostech a mají v době sběru údajů místo obvyklého pobytu na území členského státu.

2. Malé části státního území, ve kterých nemají místo obvyklého pobytu více než 2 % národní populace, a státní území uvedená na seznamu v příloze II mohou být z tohoto zjišťování vyloučeny.

3. Údaje se získávají od osob ve věku šestnácti let a osob starších.

4. Odpověď v zastoupení není dovolena.

Článek 7

Předávání údajů a nakládání s nimi

1. Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) důvěrná mikrodata v souladu s ustanoveními o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009. Členské státy zajistí, aby předané údaje neumožňovaly přímou identifikaci domácností či osob.

2. Členské státy předají mikrodata nejpozději do 31. července 2014. K mikrodatům se přiloží soubor vymezených tabulek, které obsahují ukazatele četnosti za posledních dvanáct měsíců podle typů trestné činnosti a pocitů bezpečí.

Článek 8

Poskytnutí údajů a metadat

1. Členské státy poskytují mikrodata a související metadata o kvalitě v souladu se standardním postupem výměny určeným Komisí (Eurostatem). Mikrodata a metadata o kvalitě se Komisi (Eurostatu) poskytují elektronickou cestou prostřednictvím jediného kontaktního místa.

2. Prostřednictvím prováděcích aktů Komise stanoví praktická opatření pro výměnu mikrodat. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.

Článek 9

Šíření údajů a přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely

1. Komise (Eurostat) zveřejní statistiku bezpečí před trestnou činností nejpozději do 31. prosince 2014.

2. Komise (Eurostat) může poskytnout přístup k důvěrným údajům předávaným v souladu s tímto nařízením za podmínek stanovených v nařízení (ES) č. 831/2002.

Článek 10

Posouzení kvality

1. Členské státy zajistí kvalitu předávaných mikrodat.

2. Pro účely tohoto nařízení se pro údaje, které mají být předány, použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě mikrodat. Zpráva se předkládá nejpozději jeden měsíc po předání údajů.

4. Při uplatňování kritérií kvality uvedených v odstavci 2 na údaje, na které se vztahuje toto nařízení, vymezí Komise prostřednictvím prováděcích aktů způsob zpracování a podrobnou strukturu souborů metadat o kvalitě jakož i systém kódování údajů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.

5. Na základě zpráv uvedených v odstavci 3 Komise (Eurostat) zhodnotí kvalitu předaných údajů se zvláštním zřetelem na zajištění srovnatelnosti údajů mezi členskými státy.

Článek 11

Financování

1. Na realizaci zjišťování poskytne Komise členským státům finanční příspěvek ve formě grantu, který pomůže pokrýt náklady na sběr, zpracování a předání údajů, včetně nákladů na platy zaměstnanců vnitrostátní správy, jsou-li dodrženy podmínky stanovené v grantové dohodě. Grant se poskytne národním statistickým úřadům a dalším vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009.

2. Maximální částka, kterou se Unie bude na spolufinancování podílet, nesmí překročit 90 % celkových způsobilých nákladů na projekt.

3. Finanční příspěvek je závislý na dostupnosti prostředků v rozpočtu Unie.

4. Opatření financovaná podle tohoto nařízení nezískají finanční pomoc z jiných finančních nástrojů Unie. Příjemci informují Komisi o dalších obdržených finančních prostředcích a o podaných žádostech o financování.

5. Při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení Komise zajistí, aby byly chráněny finanční zájmy Unie, a to použitím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem, účinnými kontrolami a vymáháním neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí účinnými, přiměřenými a odrazujícími pokutami v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95[12] a (Euratom, ES) č. 2185/96[13] a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999[14].

6. Pro opatření financovaná podle tohoto rozhodnutí se pojmem nesrovnalost podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí jakékoli porušení či nedodržení smluvní povinnosti vyplývající z právního předpisu nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Unie nebo rozpočty Unií spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

7. Smlouvy a dohody uzavřené na základě tohoto nařízení obsahují zejména ustanovení o dohledu a finanční kontrole ze strany Komise (nebo jakéhokoli jí pověřeného zástupce) a o kontrolách Účetního dvora, v případě potřeby prováděných na místě.

Článek 12

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 13

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použitelnost tohoto nařízení končí dnem 30. června 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

ÚDAJE, KTERÉ MAJÍ BÝT KOMISI (EUROSTATU) POSKYTNUTY

15. Zkušenosti s trestnou činností podle typu trestné činnosti:

16. Trestná činnost týkající se vozidel:

1) krádež vozidla;

2) vykradení vozidla;

3) krádež motocyklu;

4) krádež kola.

17. Trestná činnost týkající se domácnosti: vloupání do hlavního obydlí.

18. Trestná činnost týkající se soukromé osoby:

1) loupežné přepadení;

2) krádež osobního majetku.

19. Nekonvenční trestná činnost:

1) spotřebitelské podvody;

2) zneužití platební karty či zneužití internetového bankovnictví;

3) úplatkářství.

20. Údaje o trestné činnosti:

21. U každého typu trestné činnosti uvedeného v bodech 1.1–1.4 je třeba shromáždit tyto údaje:

22. zda k události/událostem došlo v posledních 5 letech (nepovinné),

23. zda k události/událostem došlo v posledních 12 měsících,

24. jak často k události/událostem v posledních 12 měsících došlo,

25. zda byla poslední událost ohlášena policii (či jinému orgánu v případě spotřebitelského podvodu, zneužití platební karty či zneužití internetového bankovnictví a úplatkářství),

26. zda byla reakce policie na poslední ohlášenou událost uspokojivá.

27. Vedle údajů uvedených v bodě 2.1 je třeba shromáždit také tyto údaje o poslední události u každé trestné činnosti:

1) v případě veškeré trestné činnosti týkající se vozidel, soukromé osoby a v případě nekonvenční trestné činnosti:

- kde k poslední události došlo;

2) v případě krádeže vozidla:

- zda bylo vozidlo vráceno;

3) v případě vloupání do hlavního obydlí či loupežného přepadení:

- proč nebyla policie informována,

- proč nebyl respondent spokojen s reakcí policie,

- zda respondent kontaktoval službu pomoci obětem trestných činů,

- zda by byla v daném případě pomoc obětem trestných činů užitečná;

4) v případě loupežného přepadení:

- zda bylo něco ukradeno,

- zda útočník použil zbraň,

- jaký druh zbraně útočník použil,

- zda byl respondent zraněn,

- zda bylo zranění lékařsky ošetřeno,

- jaký měla událost na respondenta emoční dopad;

5) v případě krádeže osobního majetku:

- zda respondent odcizený předmět držel/nesl;

6) v případě spotřebitelského podvodu:

- zda se jednalo o podvod ve spojení s nákupem zboží či služeb,

- zda se jednalo o podvod ve spojení s internetem či elektronickou poštou;

7) v případě zneužití platební karty či zneužití internetového bankovnictví:

- zda se jednalo o zneužití platební karty či o zneužití internetového bankovnictví;

8) v případě úplatkářství:

- kdo byl zapojen.

- Přístup respondenta k prosazování práva a bezpečnostním opatřením:

- zda byl respondent konfrontován s problémy souvisejícími s drogami,

- zda má respondent poplašné zařízení proti vloupání,

- zda má respondent zvláštní bezpečnostní dveře nebo zámky,

- zda se respondent vyhýbá po setmění určitým místům,

- zda je respondent držitelem střelné zbraně,

- důvody pro držení střelné zbraně,

- respondentův názor na práci policie,

- respondentův názor na práci soudů,

- respondentův názor na odpovídající tresty za vloupání.

- Respondentovy pocity bezpečí a obavy z trestné činnosti:

- pocit bezpečí, pohybuje-li se respondent sám v noci venku,

- obavy z případného fyzického útoku,

- obavy z terorismu,

- pravděpodobnost vloupání.

- Sociodemografické informace o respondentovi:

- pohlaví,

- věk,

- země narození,

- země narození matky,

- země narození otce,

- občanství,

- rodinný stav,

- faktický rodinný stav,

- předchozí vztahy,

- zaměstnanecký status,

- plný nebo částečný pracovní úvazek,

- profesní postavení,

- zaměstnání v pracovním poměru,

- ekonomická činnost místní jednotky,

- nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání nebo odborné přípravy,

- úroveň příjmu domácnosti.

- Technické proměnné:

- země pobytu,

- region pobytu,

- stupeň urbanizace oblasti, ve které domácnost žije,

- referenční rok zjišťování,

- měsíc zjišťování,

- totožnost respondenta,

- váhový faktor pro domácnost,

- váhový faktor pro jednotlivce,

- použitá metoda sběru dat,

- metoda použitá při dotazování pro odhalení zkresleného vnímání času,

- jazyk použitý pro dotazování,

- počet osob žijících v domácnosti včetně respondenta.

- Násilná trestná činnost (zvláštní modul v závěru dotazování):

1) fyzické násilí způsobené jinou osobou než partnerem:

- zda respondenta někdo, např. někdo ve škole, v práci, přítel, soused nebo cizí osoba, v minulosti uhodil, něčím po něm hodil, strčil do něj nebo ho tahal za vlasy,

- zda respondenta někdo z výše uvedených osob v minulosti udeřil pěstí nebo jinak, kopal ho, vláčel ho či ho zbil,

- zda respondenta někdo z výše uvedených osob v minulosti škrtil, pálil, ohrožoval nožem, střelnou či jinou zbraní nebo je proti němu použil;

2) sexuální násilí způsobené jinou osobou než partnerem (nepovinné):

- zda respondenta někdo, např. někdo ve škole, v práci, přítel, soused nebo cizí osoba, v minulosti nutil k nedobrovolnému sexuálnímu styku např. za pomoci vyhrožování, omezování pohybu nebo tím, že respondenta dostal do situace, která mu znemožňovala odmítnutí,

- zda se někdo z výše uvedených osob v minulosti pokoušel respondenta přinutit k nedobrovolným sexuálním praktikám či sexuálnímu styku nebo se vůči respondentovi dopustil jiného sexuálně motivovaného jednání, které si respondent nepřál;

3) fyzické násilí způsobené partnerem:

- zda současný/á či dřívější partner/ka, např. bývalý manžel, bývalý přítel či bývalá manželka, bývalá přítelkyně, respondenta udeřil/a, něčím po něm hodil/a s úmyslem způsobit bolest, strčil/a do něj nebo ho tahal/a za vlasy,

- zda respondenta někdo z výše uvedených osob v minulosti udeřil pěstí nebo jinak, kopal ho, vláčel ho či ho zbil,

- zda respondenta někdo z výše uvedených osob v minulosti škrtil, pálil, ohrožoval nožem, střelnou či jinou zbraní nebo je proti němu použil;

4) sexuální násilí způsobené partnerem (nepovinné):

- zda respondent podstoupil nechtěné sexuální praktiky, protože se obával případného jednání současné/ho či dřívější/ho partnera/partnerky, např. bývalého manžela, bývalého přítele či bývalé manželky, bývalé přítelkyně,

- zda někdo z výše uvedených osob respondenta nutil k nedobrovolným sexuálním praktikám.

- V případě fyzického násilí způsobeného partnerem nebo jinou osobou než partnerem je třeba shromáždit tyto údaje:

- zda k události/událostem došlo v posledních 5 letech (nepovinné),

- zda k události/událostem došlo v posledních 12 měsících,

- jak často k události/událostem v posledních 12 měsících došlo,

- kde k poslední události došlo,

- zda došlo k použití zbraně,

- jaká zbraň byla použita,

- zda byl respondent zraněn,

- zda bylo zranění lékařsky ošetřeno,

- jaký měla událost na respondenta emoční dopad;

- kdo to udělal,

- zda byl poslední incident ohlášen policii,

- proč toto jednání policii ohlášeno nebylo,

- zda byla reakce policie na poslední ohlášenou událost uspokojivá,

- proč nebyl respondent spokojen s reakcí policie,

- zda respondent kontaktoval službu pomoci obětem trestných činů,

- zda by byla v daném případě pomoc obětem trestných činů užitečná.

- Údaje uvedené v bodě 7.1 nejsou povinné pro případy sexuálního násilí způsobeného partnerem nebo jinou osobou než partnerem.

- Je nezbytné, aby se země, které vynechávají otázky na výskyt trestné činnosti v posledních 5 letech před datem dotazování, vyhnuly případům zkresleného vnímání času, buď tím, že se budou dotazovat na období minimálně dvouleté, nebo tím, že se budou u událostí uvedených respondentem dotazovat na přesné datum.

- PŘÍLOHA II

STÁTNÍ ÚZEMÍ, KTERÁ MOHOU BÝT ZE ZJIŠŤOVÁNÍ VYLOUČENA

Země | Státní území |

Francie | Francouzské zámořské departementy a území |

Nizozemsko | Karibské ostrovy (Bonaire, St. Eustatius a Saba), Západofríské ostrovy s výjimkou ostrova Texel |

Irsko | Všechny ostrovy při pobřeží s výjimkou ostrovů Achill, Bull, Cruit, Gorumna, Inishnee, Lettermore, Lettermullan a Valentia |

Spojené království | Skotsko severně od Kaledonského kanálu, Scillské ostrovy |

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

1.2. Příslušné politické oblasti podle členění ABM/ABB

1.3. Povaha návrhu/podnětu

1.4. Cíle

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

1.7. Předpokládané metody řízení

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2. Systém řízení a kontroly

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5. Příspěvky třetích stran

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

NAŘÍZENÍ (EU) EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropské statistice bezpečí před trestnou činností.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB [15]

3403 – Vypracovávání statistických informací.

1.3. Povaha návrhu/podnětu

x Návrh/podnět se týká nové akce

( Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[16]

( Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

( Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle

1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Statistický program Společenství 2008–2012, HLAVA IV. Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob.

Stockholmský program Evropské rady ( Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je ), Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

Akční plán Komise pro období 2006–2010 o mapování trestné činnosti a trestního soudnictví, KOM(2006) 0437

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

Specifický cíl č. 1 – vypracování údajů

Příslušné aktivity ABM/ABB

3403 – Vypracovávání statistických informací.

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Srovnatelnější informace o trestné činnosti a bezpečnosti v EU.

Statistika na podporu tvorby politik v oblasti zvýšení bezpečnosti a předcházení trestné činnosti.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Dostupnost srovnatelných ukazatelů EU o bezpečnosti a mikrodat pro všech 27 členských států a všechny země EHP.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1. Požadavky, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

- Srovnatelné ukazatele EU o pocitu osobní bezpečnosti a o zkušenostech obětí trestných činů dostupné pro všechny členské státy a země EHP.

- Mikrodata zpřístupněná výzkumné obci.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Srovnatelné výsledky týkající se bezpečí před trestnou činností na úrovni EU přispějí k vytvoření politik podložených fakty.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nevztahuje se na tento návrh.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Díky údajům získaným prostřednictvím tohoto zjišťování bude možné řádně vyhodnotit informace o trestné činnosti získané z jiných zdrojů, např. z policejních záznamů.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

- ( Návrh/podnět s platností od [DD/MM]2011 do [DD/MM]2015

- ( Finanční dopad od 2012 do 2015

( Časově neomezený návrh/podnět

28. Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

29. poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení [17]

X Přímé centralizované řízení Komisí

( Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu:

30. ( výkonných agentur

31. ( subjektů zřízených Společenstvími[18]

32. ( vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů pověřených výkonem veřejné služby

33. ( osob pověřených prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

( Sdílené řízení s členskými státy

( Decentralizované řízení se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi ( upřesněte )

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Během realizace zjišťování se budou konat pravidelné schůzky pracovní skupiny s členskými státy, jejichž účelem je kontrola zjišťování a výměna zkušeností.

Sledování realizace se bude provádět na základě zpráv o kvalitě zjišťování v souladu s konkrétními ustanoveními Eurostatu.

2.2. Systém řízení a kontroly

2.2.1. Zjištěná rizika

Nedostupnost finančních zdrojů na vnitrostátní úrovni na zaplacení příspěvku na náklady zjišťování ze strany dotčeného členského státu.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Podmínkou spolufinancování realizace zjišťování Evropskou komisí je dostupnost prostředků v rozpočtu Evropské unie.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Při kontrolách se použijí standardní postupy pro přidělování grantů.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

- Stávající rozpočtové linie výdajů

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek |

Číslo [Název……………………………………..] | RP/NRP ([19]) | zemí ESVO[20] | kandidátských zemí[21] | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

[1a] | 29.02.03 Statistický program Společenství na období 2008 až 2012. | RP | Ano | Ne | Ne | Ne |

[3a] | 18.05.09 - Prevence a boj proti zločinu nebo následný program | RP | Ne | Ano (pouze jako partner) | Ne | Ano (pouze příspěvky členských států a jejich veřejných orgánů) |

- Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruhy víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek |

Číslo [Název……………………………………..] | Rozl./Nerozl. | zemí ESVO | kandidátských zemí | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

[XX.YY.YY.YY | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE |

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: | Číslo | 1a Konkurenceschopnost pro růst |

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

36. 3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

37. ( Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

38. X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |

( Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |

29 01 01 01 (v ústředí a kancelářích zastoupeních Komise) | 2 | 2 | 2 | 2 |

XX 01 01 02 (při delegacích) |

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) |

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) |

( Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[31] |

XX 01 02 01 (SZ, DZ, VNO z „celkového rámce“) |

XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) |

10 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v přímém výzkumu) |

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) |

CELKEM | 2 | 2 | 2 | 2 |

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci | Zpřístupnit členským státům informace, které jsou potřebné pro provedení zjišťování Připravit informační technologie pro přijímání, zhodnocení a zpracování údajů Připravit údaje pro zveřejnění |

Externí zaměstnanci | Nepoužije se |

- 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

39. ( Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

40. X( Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Celý rozpočet bude v plné výši pokryt přerozdělením.

41. ( Návrh/podnět vyžaduje účast nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[34].

3.2.5. Příspěvky třetích stran

42. Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

43. X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1] Úř. věst. L 344, 28.12.2007, s. 15.

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C 53, 3.3.2005, s. 1.

[4] Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

[5] Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1.

[6] Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

[7] Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

[8] Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1.

[9] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[10] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[11] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[12] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[13] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[14] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[15] ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management ) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting ).

[16] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[17] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[18] Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[19] RP = rozlišené prostředky, NRP = nerozlišené prostředky.

[20] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[21] Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[22] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[23] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[24] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[25] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[26] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[27] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných km silnic atd.).

[28] Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“

[29] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[30] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[31] SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[32] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[33] V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[34] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.