52011PC0216

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Vývoj návrhu

V rámci Evropské unie (EU) lze v současnosti získat patentovou ochranu buď prostřednictvím vnitrostátních patentových úřadů členských států, které udělují vnitrostátní patenty, nebo prostřednictvím Evropského patentového úřadu (EPO) v rámci Evropské patentové úmluvy (EPC)[1]. Jakmile však Evropský patentový úřad udělí evropský patent, musí být tento patent validován v každém členském státu, v němž se žádá o ochranu. Má-li být evropský patent validován na území členského státu, může vnitrostátní právo mimo jiné vyžadovat, aby držitel patentu předložil překlad evropského patentu do úřadního jazyka uvedeného členského státu[2]. Současný patentový systém v EU, zejména pokud jde o požadavky na překlad, se tak vyznačuje velmi vysokými náklady a složitostí. Celkové náklady na validaci průměrného evropského patentu dosahují 12 500 EUR, pokud se patent validuje pouze ve 13 členských státech, a více než 32 000 EUR, pokud se validuje v celé EU. Odhaduje se, že skutečné náklady na validaci se v EU pohybují kolem 193 milionů EUR ročně.

Strategie Evropa 2020[3] i Akt o jednotném trhu[4] označily za prioritu vytvoření hospodářství založeného na znalostech a inovacích. Obě tyto iniciativy usilují o zlepšení rámcových podmínek podniků pro inovace vytvořením jednotné patentové ochrany v členských státech EU spolu s jednotným systémem pro soudní řešení sporů týkajících se evropských patentů.

Přestože se všeobecně uznává, že evropské podniky jsou z důvodu neexistence jednotné patentové ochrany v konkurenční nevýhodě, nebyla Unie schopna jednotnou patentovou ochranu zavést. Komise poprvé navrhla nařízení Rady o patentu Společenství v srpnu 2000[5]. V roce 2002 přijal Evropský parlament legislativní usnesení[6]. V roce 2003 přijala Rada společný politický přístup[7], ale konečné dohody se nepodařilo dosáhnout. Diskuse o návrhu byly v Radě opět zahájeny po přijetí sdělení Komise „Zlepšení patentového systému v Evropě“ v dubnu 2007[8]. Sdělení potvrdilo odhodlání vytvořit jednotný patent Společenství.

Konkrétnější právní základ pro vytvoření evropských práv duševního vlastnictví zavedla Lisabonská smlouva. Podle čl. 118 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie mají být opatření k vytvoření evropských práv duševního vlastnictví stanovena Evropským parlamentem a Radou v souladu s řádným legislativním postupem. Ustanovení čl. 118 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie však stanoví zvláštní právní základ pro pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví, jež má jednomyslně stanovit Rada zvláštním legislativním postupem po konzultaci s Evropským parlamentem. Proto musí být ujednání o překladu pro jakýkoli jednotný patentový systém v EU stanovena zvláštním právním předpisem.

V prosinci 2009 přijala Rada závěry ke sdělení „Zlepšení patentového systému v Evropě“[9] a obecný přístup k návrhu nařízení o patentu EU[10]. V důsledku výše zmíněné změny právního základu se však tyto dva dokumenty na ujednání o překladu nevztahovaly.

Dne 30. června 2010 přijala Komise návrh nařízení Rady o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie[11]. Návrh provázela zpráva o posouzení dopadů[12], jež analyzovala různé alternativy možných ujednání o překladu. Bez ohledu na značné úsilí ze strany předsednictví Rady bylo na zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost dne 10. listopadu 2010 zaznamenáno, že nelze dosáhnout jednomyslné shody ohledně ujednání o překladu[13]. Na zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost dne 10. prosince 2010[14] se potvrdilo, že existují nepřekonatelné překážky, které v současné a dohledné době znemožňují přijmout rozhodnutí vyžadující jednomyslnou shodu. Z uvedeného vyplývá, že v přiměřené době nelze uplatněním příslušných ustanovení Smluv dosáhnout cíle navržených nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany v celé Evropské unii.

Na základě žádosti dvanácti členských států (Dánska, Estonska, Finska, Francie, Německa, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Polska, Slovinska, Švédska a Spojeného království) předložila Komise Radě návrh[15] na povolení posílené spolupráce v oblasti jednotné patentové ochrany. Všechny členské státy ve svých žádostech uvedly, že legislativní návrhy Komise v rámci posílené spolupráce by měly být založeny na nedávných jednáních v Radě. Po přijetí uvedeného návrhu požádaly o zapojení do spolupráce také Belgie, Rakousko, Irsko, Portugalsko, Malta, Bulharsko, Rumunsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Lotyšsko, Řecko a Kypr. Návrh rozhodnutí, kterým se povoluje posílená spolupráce, bylo po obdržení souhlasu Evropského parlamentu přijato Radou dne 10. března 2011. Toto nařízení zavádí posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolenou rozhodnutím Rady 2011/167/EU[16].

Právní přístup

V porovnání s návrhem Komise z roku 2000 vychází tento návrh ze stávajícího systému evropských patentů tím, že poskytuje jednotný účinek evropským patentům uděleným na území zúčastněných členských států. Jednotná patentová ochrana bude volitelná a bude existovat souběžně s vnitrostátními a evropskými patenty. Držitelé evropských patentů udělených Evropským patentovým úřadem mohou do jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu podat u Evropského patentového úřadu žádost o zápis jednotného účinku. Jakmile bude zapsán, bude jednotný účinek poskytovat jednotnou ochranu a patent bude mít stejný účinek na celém území všech zúčastněných členských států. Evropský patent s jednotným účinkem může být udělen, převeden, zrušen nebo může zaniknout pouze ve vztahu k uvedeným územím jako celku. Zúčastněné členské státy pověří správou evropských patentů s jednotným účinkem Evropský patentový úřad.

2. KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

V lednu 2006 zahájila Komise rozsáhlou konzultaci o budoucí patentové politice v Evropě[17]. Bylo obdrženo více než 2 500 odpovědí od různých zúčastněných stran včetně podniků ze všech hospodářských odvětví, odvětvových sdružení, sdružení MSP, praktických uživatelů patentů, orgánů veřejné moci a akademických pracovníků. Respondenti požadovali evropský patentový systém, který poskytuje pobídky k inovacím, zajišťuje šíření vědeckých poznatků, usnadňuje přenos technologií, je k dispozici všem aktérům na trhu a poskytuje právní jistotu. Odpovědi zřetelně ukazovaly zklamání zúčastněných stran z nedostatečného pokroku, pokud jde o projekt patentu Společenství. Téměř všichni respondenti (uživatelé patentového systému) zejména odmítli ujednání o překladu zahrnutá ve společném politickém přístupu Rady z roku 2003, která stanovila, že držitel patentu bude muset dodat překlad nároků (s právním účinkem) do všech úředních jazyků Společenství.

Zúčastněné strany vyjádřily všeobecnou podporu „jednotnému, cenově dostupnému a konkurenceschopnému“ patentu Společenství. Toto sdělení bylo zopakováno při veřejném slyšení dne 12. července 2006, kde velké množství zúčastněných stran vyjádřilo svou podporu vytvoření skutečně jednotného, vysoce kvalitního patentu. Zdůraznily však, že užitečnost tohoto projektu by neměly narušit politické kompromisy. Zejména zástupci malých a středních podniků (MSP) zdůraznili důležitost přiměřeně nízkých nákladů na patentování.

Problematikou jednotné patentové ochrany se také obšírně zabývala konzultace ohledně opatření „Small Business Act“ pro Evropu, které sestávalo z řady iniciativ zaměřených na pomoc malým a středním podnikům v Evropě[18]. Malé a střední podniky označily za hlavní překážky[19] vysokou úroveň patentových poplatků a právní složitost patentového systému. Ve svých příspěvcích ke konzultaci podniky obecně a zástupci malých a středních podniků zvlášť požadovali u budoucího jednotného patentu[20] významné snížení nákladů na patentování.

Nedávné postoje různých zúčastněných stran se týkají jednotné patentové ochrany. Evropská podnikatelská sdružení jako například BusinessEurope[21], UEAPME[22] a Eurochambres[23] potvrzují, že podniky, malé i velké, chtějí zjednodušenou, cenově výhodnou a dostupnou patentovou ochranu. Vnitrostátní podnikatelské organizace v mnoha členských státech a v různých průmyslových odvětvích nastolují stejné otázky[24]. Zúčastněné strany zdůraznily, že jakékoli řešení jednotné patentové ochrany by mělo stavět na stávajících mechanismech udělování patentů v Evropě a nemělo by vyžadovat žádné přepracování Evropské patentové úmluvy.

3. POSOUZENÍ DOPADŮ

Tento návrh je doprovázen posouzením dopadů, které uvádí hlavní problémy současného evropského patentového systému: i) vysoké náklady související s překlady a zveřejňováním evropských patentů, ii) rozdíly v udržování patentů v jednotlivých členských státech (roční poplatky za obnovení se musí platit každý rok v každé zemi, kde je patent validován) a iii) administrativní složitost registrace převodů, licencí a jiných práv souvisejících s patenty. V důsledku toho je přístup ke komplexní patentové ochraně v Evropě tak nákladný a složitý, že pro mnoho vynálezců a společností je tato ochrana nedostupná.

Posouzení dopadů analyzuje dopady následujících možností:

Možnost č. 1 (základní scénář) – Komise nepřijme žádné opatření;

Možnost č. 2 – Komise bude i nadále spolupracovat s ostatními orgány na patentu EU platném ve všech 27 členských státech;

Možnost č. 3 – Komise předloží návrhy právních předpisů zavádějících posílenou spolupráci:

Dílčí možnost č. 3.1 – Komise navrhne ujednání o překladu použitelná v oblasti jednotné patentové ochrany, jež odpovídají jejímu návrhu ze dne 30. června 2010; nebo

Dílčí možnost č. 3.2 – Komise navrhne ujednání o překladu použitelná v oblasti jednotné patentové ochrany, založená na jejím návrhu ze dne 30. června 2010, do nichž budou zapracovány některé prvky kompromisního návrhu projednaného Radou.

Rozbor provedený v rámci posouzení dopadů ukázal, že upřednostňovanou možností je možnost č. 3 s dílčí možností č. 3.2.

Tyto problémy lze řešit pouze na úrovni EU, jelikož bez právního nástroje EU by členské státy nebyly dostatečně schopny zavést právní účinky spojené s patenty, které jsou jednotné v několika členských státech.

4. PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

Rozhodnutí Rady 2011/167/EU povolilo členským státům uvedeným v článku 1 navázat posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.

Ustanovení čl. 118 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie představují zvláštní právní základ pro stanovení pravidel pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu v celé Unii, zvláštním legislativním postupem formou nařízení, přičemž Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

5. DOPAD NA ROZPOČET

Tento návrh nemá žádný dopad na rozpočet Unie.

6. PODROBNÝ POPIS

Článek 1 – Předmět

Tento článek vymezuje předmět tohoto nařízení.

Článek 2 – Definice

Tento článek stanoví definice hlavních výrazů používaných v tomto nařízení.

Článek 3 – Ujednání o překladu pro evropský patent s jednotným účinkem

Tento článek stanoví, že pokud byl spis evropského patentu s jednotným účinkem zveřejněn v souladu s čl. 14 odst. 6 EPC, nejsou zapotřebí žádné další překlady. Podle čl. 14 odst. 6 EPC se evropský patentový spis zveřejňuje v jazyce řízení u Evropského patentového úřadu a zahrnuje překlad nároků do ostatních dvou úředních jazyků Evropského patentového úřadu. Další překlady jsou vyžadovány v souladu s článkem 4 pouze v případě sporu a rovněž podle článku 6 během přechodného období. Žádost o jednotný účinek musí být předložena v jazyce řízení.

Článek 4 – Překlad v případě sporu

Tento článek požaduje, aby v případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, poskytl držitel patentu úplný překlad patentu do úředního jazyka zúčastněného členského státu, ve kterém došlo k údajnému porušení nebo ve kterém má údajný porušovatel bydliště. Držitel patentu by byl rovněž povinen na žádost soudu, který je příslušným soudem na území zúčastněných členských států pro spory týkající se evropského patentu s jednotným účinkem, poskytnout úplný překlad patentu do jazyka řízení dotyčného soudu. Tyto překlady by byly poskytnuty na náklady držitele patentu. V případě sporu, který se týká nároku na náhradu škody, by soud projednávající dotyčný spor zohlednil, že předtím, než mu byl poskytnut překlad do jeho jazyka, mohl údajný porušitel jednat v dobré víře a možná nevěděl nebo neměl dostatečné podklady k tomu, aby věděl, že porušuje dotyčný patent.

Článek 5 – Správa systému náhrad

Tento článek stanoví, že správou systému náhrad pro žadatele podávající patentové přihlášky v některém z úředních jazyků Unie, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu, pověřují zúčastněné členské státy Evropský patentový úřad v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení].

Článek 6 – Přechodná opatření

Tento článek stanoví přechodná opatření, která se mají uplatňovat v průběhu určitého období, nežli bude k dispozici systém vysoce kvalitních strojových překladů do všech úředních jazyků Unie.

Proto musí být v průběhu přechodného období k žádosti o jednotný účinek podle článku 12 nařízení xx/xx, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, přiloženy tyto doprovodné dokumenty: i) úplný překlad tohoto patentového spisu do angličtiny, pokud jazykem řízení u Evropského patentového úřadu podle čl. 14 odst. 3 EPC je francouzština nebo němčina, nebo ii) úplný překlad tohoto patentového spisu do kteréhokoli úředního jazyka zúčastněných členských států, který je úředním jazykem Unie, pokud jazykem řízení u Evropského patentového úřadu je angličtina.

Tyto překlady požadované během přechodného období by zveřejnil Evropský patentový úřad co nejdříve po dni, kdy byla podána žádost o jednotný účinek podle článku 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení]. Kromě toho se stanoví, že texty těchto překladů nemají žádný právní účinek a jsou poskytovány pouze pro informační účely.

Přechodné období by mělo skončit, jakmile budou k dispozici vysoce kvalitní strojové překlady do všech úředních jazyků Unie. Kvalitu strojových překladů by měla pravidelně a objektivně hodnotit nezávislá odborná komise zřízená zúčastněnými členskými státy v rámci Evropské patentové organizace v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] a složená z představitelů Evropského patentového úřadu a uživatelů evropského patentového systému. Tato skupina odborníků by předkládala objektivní hodnocení dostupnosti vysoce kvalitních strojových překladů každé dva roky, počínaje šestým rokem ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Na tomto základě by Komise předložila zprávu Radě a případně navrhla přechodné období ukončit.

Má se za to, že strojové překlady do všech úředních jazyků Evropské unie by měly být vyvinuty nejpozději do 12 let. Proto, pokud přechodné období neukončí Rada na základě návrhu Komise, mělo by automaticky skončit 12 let po datu použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 7 – Vstup v platnost

Tento článek stanoví, že toto nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jelikož se však hmotněprávní ustanovení, která se vztahují na evropský patent s jednotným účinkem, řídí nařízením xx/xx, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a jsou doplněna ujednáními o překladu stanovenými v tomto nařízení, použijí se tato nařízení společně. Proto datem použitelnosti tohoto nařízení bude konkrétní datum, které se bude shodovat s datem použitelnosti nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení].

2011/0094 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 118 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany[25],

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupila návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[26],

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle rozhodnutí Rady 2011/167/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, bylo Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Německu, Estonsku, Řecku, Francii, Irsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku, Finsku, Švédsku a Spojenému království (dále jen „zúčastněné členské státy“) povoleno navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.

(2) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady xx/xx, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany[27], může být některým evropským patentům uděleným Evropským patentovým úřadem v souladu s pravidly a postupy Úmluvy o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EPC“) na žádost držitele patentu přiznán jednotný účinek na území zúčastněných členských států.

(3) Ujednání o překladu pro evropské patenty s jednotným účinkem na území zúčastněných členských států (dále jen „evropský patent s jednotným účinkem“) by měla být stanovena zvláštním nařízením v souladu s čl. 118 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4) V souladu s rozhodnutím Rady 2011/167/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, by ujednání o překladu pro evropské patenty s jednotným účinkem měla být jednoduchá a cenově výhodná a měla by odpovídat ujednáním stanoveným v návrhu nařízení Rady o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie[28], jejž Komise předložila dne 30. června 2010, rozšířeným o prvky kompromisu navrženého předsednictvím v listopadu roku 2010, kterému se v Radě dostalo široké podpory[29].

(5) Ujednání o překladu vztahující se na evropské patenty s jednotným účinkem, která jsou cenově výhodná, zjednodušená a zajišťují právní jistotu, by měla podněcovat inovace a přinášet prospěch zejména malým a středním podnikům. Díky těmto ujednáním o překladu by přístup k evropskému patentu s jednotným účinkem a k patentovému systému jako celku měl být snazší, méně nákladný a méně riskantní.

(6) Jelikož za udělování evropských patentů je zodpovědný Evropský patentový úřad, měla by ujednání o překladu pro evropský patent vycházet ze současného postupu uplatňovaného Evropským patentovým úřadem. Cílem uvedených ujednání by mělo být dosažení potřebné rovnováhy mezi zájmy hospodářských subjektů a veřejným zájmem, pokud jde o náklady na řízení a dostupnost technických informací.

(7) Aniž jsou dotčena některá přechodná ujednání, pokud byl spis evropského patentu s jednotným účinkem zveřejněn v souladu s čl. 14 odst. 6 EPC, neměly by být požadovány žádné další překlady. Podle čl. 14 odst. 6 EPC se evropský patentový spis zveřejňuje v jazyce řízení u Evropského patentového úřadu a zahrnuje překlad nároků do ostatních dvou úředních jazyků Evropského patentového úřadu.

(8) V případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, je oprávněným požadavkem, aby držitel patentu poskytl úplný překlad patentu do úředního jazyka zúčastněného členského státu, ve kterém došlo k údajnému porušení nebo ve kterém má údajný porušovatel bydliště. Držitel patentu by měl být rovněž povinen na žádost soudu, který je příslušným soudem na území zúčastněných členských států pro spory týkající se evropského patentu s jednotným účinkem, poskytnout úplný překlad patentu do jazyka řízení dotyčného soudu. Tyto překlady by se neměly provádět za použití automatizovaných prostředků a měly by být poskytnuty na náklady držitele patentu. V případě sporu, který se týká nároku na náhradu škody, by soud projednávající dotyčný spor měl zohlednit, že předtím, než mu byl poskytnut překlad do jeho jazyka, mohl údajný porušitel jednat v dobré víře a možná nevěděl nebo neměl dostatečné podklady k tomu, aby věděl, že porušuje dotyčný patent. Příslušný soud by měl posoudit okolnosti konkrétního případu a mimo jiné by měl vzít v úvahu, zda údajný porušovatel je malý nebo střední podnik, který působí pouze na místní úrovni, a dále by měl zohlednit jazyk řízení u Evropského patentového úřadu a rovněž – během přechodného období – překlad předložený spolu s žádostí o jednotný účinek.

(9) Aby byl usnadněn přístup k evropským patentům s jednotným účinkem, a to zejména pro malé a střední podniky, měli by žadatelé, jejichž jazyk není shodný s některým z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, mít možnost podávat patentové přihlášky Evropskému patentovému úřadu v jakémkoli jiném úředním jazyce Unie. Jako doplňující opatření pro žadatele, kteří získají evropské patenty s jednotným účinkem a mají bydliště nebo hlavní místo podnikání v členském státu Unie, jehož úřední jazyk je jiný než úřední jazyky Evropského patentového úřadu, by měl Evropský patentový úřad v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] spravovat systém dodatečných náhrad nákladů spojených s překladem z uvedeného jazyka do jazyka řízení u Evropského patentového úřadu nad rámec, který již v současnosti v Evropském patentovém úřadu existuje.

(10) Na podporu dostupnosti patentových informací a šíření technických poznatků by měly být co nejdříve k dispozici strojové překlady patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie. Strojové překlady jsou vyvíjeny Evropským patentovým úřadem a jsou velmi důležitým nástrojem, který má zlepšit přístup k patentovým informacím a umožnit rozsáhlé šíření technických poznatků. Ze včasné dostupnosti vysoce kvalitních strojových překladů evropských patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie by měli prospěch všichni uživatelé evropského patentového systému. Strojové překlady jsou hlavním prvkem politiky Evropské unie. Tyto strojové překlady by měly být pouze informativní a neměly by mít žádný právní účinek.

(11) Během přechodného období, než bude k dispozici systém vysoce kvalitních strojových překladů do všech úředních jazyků Unie, musí být k žádosti o jednotný účinek podle článku 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] přiložen úplný překlad patentového spisu do angličtiny, pokud jazykem řízení u Evropského patentového úřadu je francouzština nebo němčina, nebo do kteréhokoli úředního jazyka zúčastněných členských států, který je úředním jazykem Unie, pokud jazykem řízení u Evropského patentového úřadu je angličtina. Tato ujednání by zajistila, aby během přechodného období byly všechny evropské patenty s jednotným účinkem dostupné v angličtině, která je obvyklým jazykem v oblasti mezinárodního technického výzkumu a publikací. Kromě toho by zajistila, aby se v souvislosti s evropskými patenty s jednotným účinkem překlady zveřejňovaly v dalších úředních jazycích zúčastněných členských států. Tyto překlady by se neměly provádět za použití automatizovaných prostředků a jejich vysoká kvalita by měla přispět ke zdokonalování překladačů Evropským patentovým úřadem. Zlepšily by rovněž šíření patentových informací. Přechodné období by mělo skončit, jakmile budou k dispozici vysoce kvalitní strojové překlady do všech úředních jazyků Unie za předpokladu objektivního hodnocení kvality. Kvalitu strojových překladů by měla pravidelně a objektivně hodnotit nezávislá odborná komise zřízená zúčastněnými členskými státy v rámci Evropské patentové organizace a složená z představitelů Evropského patentového úřadu a uživatelů evropského patentového systému. S ohledem na technický rozvoj lze mít za to, že vývoj vysoce kvalitních strojových překladů nebude trvat déle než 12 let. Proto by mělo přechodné období skončit 12 let od data použitelnosti tohoto nařízení, pokud nebylo o ukončení tohoto období rozhodnuto již dříve.

(12) Jelikož se hmotněprávní ustanovení, která se vztahují na evropský patent s jednotným účinkem, řídí nařízením xx/xx, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, a jsou doplněna ujednáními o překladu stanovenými v tomto nařízení, mělo by se toto nařízení použít ke stejnému datu jako nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] [ datum je nutno teprve určit ].

(13) Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla pro používání jazyků v orgánech Unie stanovená v souladu s článkem 342 Smlouvy o fungování Evropské unie a s nařízením Rady č. 1/1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství[30]. Toto nařízení vychází z jazykového režimu Evropského patentového úřadu a nemělo by se na ně pohlížet tak, že vytváří pro Unii zvláštní jazykový režim, ani by nemělo být považováno za precedent pro omezený jazykový režim v jakémkoli budoucím právním nástroji Unie.

(14) V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii lze cíle zamýšlené činnosti, a to vytvoření jednotného a zjednodušeného režimu překladů pro evropské patenty s jednotným účinkem, dosáhnout pouze na evropské úrovni. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět

Tímto nařízením se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolená rozhodnutím Rady 2011/167/EU s ohledem na příslušná ujednání o překladu.

Článek 2Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. „evropským patentem s jednotným účinkem“ evropský patent, který má jednotný účinek na území zúčastněných členských států na základě nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení];

2. „evropským patentovým spisem“ spis evropského patentu vymezený pravidlem č. 73 prováděcích předpisů Úmluvy o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EPC“);

3. „jazykem řízení“ jazyk používaný při řízeních u Evropského patentového úřadu vymezený v čl. 14 odst. 3 EPC.

Článek 3Ujednání o překladu pro evropský patent s jednotným účinkem

1. Aniž jsou dotčeny články 4 a 6 tohoto nařízení, pokud byl spis evropského patentu s jednotným účinkem zveřejněn v souladu s čl. 14 odst. 6 EPC, nejsou zapotřebí žádné další překlady.

2. Žádost o jednotný účinek podle článku 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] se předkládá v jazyce řízení.

Článek 4Překlad v případě sporu

1. V případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, poskytne držitel patentu na žádost a podle volby údajného porušovatele úplný překlad patentu do úředního jazyka zúčastněného členského státu, ve kterém došlo k údajnému porušení nebo ve kterém má údajný porušovatel bydliště.

2. V případě sporu, který se týká evropského patentu s jednotným účinkem, držitel patentu v průběhu soudního řízení na žádost soudu, který je příslušným soudem na území zúčastněných členských států pro spory týkající se evropských patentů s jednotným účinkem, poskytne úplný překlad patentu do jazyka řízení dotyčného soudu.

3. Náklady na překlady uvedené v odstavcích 1 a 2 nese držitel patentu.

4. V případě sporu, který se týká nároku na náhradu škody, vezme soud projednávající dotyčný spor v úvahu, že předtím, než mu byl poskytnut překlad podle odstavce 1, mohl údajný porušitel jednat, aniž by věděl nebo aniž by měl dostatečné podklady k tomu, aby věděl, že porušuje dotyčný patent.

Článek 5Správa systému náhrad

Vzhledem k tomu, že evropské patentové přihlášky lze podat v jakémkoli jazyce podle čl. 14 odst. 2 EPC, v souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] zúčastněné členské státy podle článku 143 EPC pověří Evropský patentový úřad správou systému náhrad všech nákladů na překlad do určité maximální výše z poplatků uvedených v článku 13 uvedeného nařízení pro žadatele podávající patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu v některém z úředních jazyků Unie, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu.

Článek 6Přechodná opatření

1. Během přechodného období počínaje dnem použitelnosti tohoto nařízení v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení se žádost o jednotný účinek podle článku 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] předkládá společně s těmito dokumenty:

4. úplný překlad evropského patentového spisu do angličtiny, pokud jazykem řízení je francouzština nebo němčina; nebo

5. úplný překlad evropského patentového spisu do kteréhokoli úředního jazyka zúčastněných členských států, který je úředním jazykem Unie, pokud jazykem řízení je angličtina.

2. V souladu s článkem 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení] zúčastněné členské státy podle článku 143 EPC pověří Evropský patentový úřad zveřejněním překladů uvedených v odstavci 1 co nejdříve po dni, kdy byla podána žádost o jednotný účinek podle článku 12 nařízení xx/xx [hmotněprávní ustanovení]. Text těchto překladů nemá žádnou právní hodnotu a je poskytován pouze pro informační účely.

3. Každé dva roky, počínaje šestým rokem od data použitelnosti tohoto nařízení, provede nezávislá odborná komise objektivní zhodnocení dostupnosti vysoce kvalitních strojových překladů patentových přihlášek a spisů do všech úředních jazyků Unie, vypracovaných Evropským patentovým úřadem. Tuto odbornou komisi zřídí zúčastněné členské státy v rámci Evropské patentové organizace a bude tvořena představiteli Evropského patentového úřadu a nevládních organizací zastupujících uživatele evropského patentového systému, jež pozvala správní rada Evropské patentové organizace jakožto pozorovatele v souladu s čl. 30 odst. 3 EPC.

4. Na základě zhodnocení uvedeného v odstavci 3 předloží Komise každé dva roky zprávu Radě a případně navrhne přechodné období ukončit.

5. Pokud nebude přechodné období ukončeno na základě návrhu Komise, skončí 12 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 7Vstup v platnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

2. Použije se ode dne [ stanoví se konkrétní datum shodné s datem použitelnosti nařízení Rady xx/xx, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany ].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v zúčastněných členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda / předsedkyně

[1] http://www.epo.org

[2] Aby se snížily náklady způsobené požadavky na validaci, přijaly v roce 2000 smluvní státy EPC takzvanou „Londýnskou dohodu“ (Dohodu o použití článku 65 EPC, Úř. věst. EPO 550, 2001), která v současnosti platí v jedenácti členských státech EU a vede ke snížení požadavků na překlad.

[3] KOM(2010) 2020.

[4] KOM(2010) 608 v konečném znění (2. verze).

[5] KOM(2000) 412.

[6] Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Rady o patentu Společenství (KOM(2000) 412 – C5-0461/2000 – 2000/0177(CNS)) (Úř. věst. C 127E, 29.5.2003, s. 519–526).

[7] Dokument Rady 7159/03.

[8] KOM(2007) 165.

[9] Dokument Rady č. 17229/09.

[10] Dokument Rady 16113/09, dodatek 1. Terminologie se změnila (z patentu „Společenství“ na patent „EU“) v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

[11] KOM(2010) 350.

[12] SEK(2010) 796.

[13] Tisková zpráva mimořádného zasedání Rady „Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír)“, 16041/10, 10.11.2010.

[14] Viz tisková zpráva 17668/10.

[15] KOM(2010) 790.

[16] Rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 53).

[17] Konzultační dokument, odpovědi zúčastněných stran a zpráva o předběžných zjištěních konzultace jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/patent/consultation_en.htm.

[18] KOM(2008) 394.

[19] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/

[20] Očekávání Evropského sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) v souvislosti s návrhem iniciativy „Small Business Act“, k dispozici na adrese www.ueapme.com. Reakce na konzultaci k iniciativě „Small Business Act“ pro Evropu, k dispozici na adrese http://www.eurochambres.eu.

[21] Názory na klíčové otázky debaty o patentové reformě v Evropě, k dispozici na adrese http://www.businesseurope.eu.

[22] Stanovisko k nejnovějšímu politickému vývoji ohledně patentu Evropského společenství, k dispozici na adrese http://www.ueapme.com.

[23] Stanovisko k evropskému patentovému systému, k dispozici na adrese http://www.eurochambres.eu.

[24] Stanoviska BDI (Bundesverband der Deutschen Industrie), DIHK (Deutscher Industrie- und Handelskammertag), CBI (Confederation of British Industries), CCIP (Chambre de commerce et d'industrie de Paris), CGPME (Confédération générale des petites et moyennes entreprises), Unioncamere, DigitalEurope, Orgalime, ACT (Association for Competitive Technology), Cefic a dalších.

[25] Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 53.

[26] Úř. věst. C , , s. .

[27] Úř. věst. C , , s. .

[28] KOM(2010) 350.

[29] Dokumenty Rady 15385/10 a 15385/10, dodatek 1.

[30] Nařízení Rady č. 1/1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385–386).