Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011IP0587

Volný pohyb pracovníků uvnitř Evropská unie Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2011 o volném pohybu pracovníků v rámci Evropské unie

Úř. věst. C 168E, 14.6.2013, p. 88–91 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 168/88


Čtvrtek, 15. prosince 2011
Volný pohyb pracovníků uvnitř Evropská unie

P7_TA(2011)0587

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2011 o volném pohybu pracovníků v rámci Evropské unie

2013/C 168 E/12

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o podpoře mobility pracovníků v Evropské unii (1),

s ohledem na články 21, 45 a 47 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a články 15, 21, 29, 34 a 45 Listiny základních práv,

s ohledem na článek 151 SFEU,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2007 nazvané„Mobilita, nástroj pro zajištění většího počtu a vyšší kvality pracovních míst: Evropský akční plán pro pracovní mobilitu (2007–2010)“ (KOM(2007)0773),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2008 o dopadu volného pohybu pracovníků v kontextu rozšíření EU (KOM(2008)0765),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. července 2010 nazvané„Potvrzení volného pohybu pracovníků: práva a hlavní vývojové změny“ (KOM(2010)0373),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2006 o přechodných opatřeních, která omezují volný pohyb pracovníků na trhu práce v Evropské unii (3),

s ohledem na zprávu Komise Radě ze dne 11. listopadu 2011 o fungování přechodných opatření týkajících se volného pohybu pracovníků z Bulharska a Rumunska (KOM(2011)0729),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru o určení přetrvávajících překážek mobility na vnitřním trhu práce,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že právo žít a pracovat v jiném členském státě Unie je jedním ze základních práv EU, jež zaručuje rovné zacházení a ochranu před diskriminací z důvodu státní příslušnosti, a které je i základní složkou občanství EU uznávanou Smlouvami; vzhledem k tomu, že občané dvou členských států dosud čelí překážkám při uplatňování práva na zaměstnání na území jiného členského státu;

B.

vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2011 jsou migrující pracovníci z Rumunska a Bulharska přínosem pro hospodářství přijímajících členských států;

C.

vzhledem k tomu, že členské státy, které nezavedly přechodná opatření pro volný pohyb pracovníků pocházejících z členských států, které k EU přistoupily v letech 2004 a 2007, nezaznamenaly žádné negativní dopady; vzhledem k tomu, že několik členských států se rozhodlo, že budou i nadále na rumunské a bulharské státní příslušníky uplatňovat omezení; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí pramení spíše z politického tlaku nežli z legitimního úsilí o prevenci možných negativních důsledků pro jejich hospodářství a trh práce;

D.

vzhledem k tomu, že podle nejnovějších statistik představovali migrující pracovníci z Rumunska a Bulharska, kteří na konci roku 2010 žili na území jiného členského státu, 0,6 % celkové populace EU;

E.

vzhledem k tomu, že s příchodem rumunských a bulharských pracovníků byly zaznamenány pozitivní dopady na trzích přijímajících zemí, protože tito pracovníci našli uplatnění v profesích nebo odvětvích, které trpí nedostatkem pracovní síly;

F.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém posledním sdělení uvedla, že v případě rumunských a bulharských migrujících pracovníků je pravděpodobnější, že budou v ekonomicky produktivním věku, než je tomu v případě občanů přijímajícího státu, přičemž vycházela ze skutečnosti, že migrující pracovníci mladší 35 let pocházející z těchto dvou členských států EU představují 65 % celkového počtu migrujících pracovníků v produktivním věku oproti 34 % podílu, který připadá na EU15;

G.

vzhledem k tomu, že aktuální údaje Eurostatu ukazují, že migrující pracovníci z Rumunska a Bulharska nemají významnější vliv na platy a míru nezaměstnanosti v přijímajících zemích;

H.

vzhledem k tomu, že toky mobility reagují zejména na poptávku po pracovních silách, a vzhledem k tomu, že v dobách nevyrovnané nabídky a poptávky na trhu práce na úrovni EU mohou přechodná omezení bránit hospodářskému rozvoji evropských podniků a oslabovat právo na práci a pobyt na území jiného členského státu;

I.

vzhledem k tomu, že rumunští a bulharští pracovníci jsou konfrontováni s úplným zákazem či omezeními svobody pohybu, která je založena na rovném zacházení a je zakotvena ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že současně sílí trend přeshraniční mobility pracovníků v rámci„služeb“, která ve stále větší míře nahrazuje volný pohyb pracovníků mohla by vést k nekalé hospodářské soutěži, která se promítá v platech a pracovních podmínkách;

J.

vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků představuje pozitivní sociálněekonomický příklad pro EU i členské státy, neboť je milníkem na cestě k integraci EU, hospodářskému rozvoji, sociální soudržnosti, individuálnímu profesnímu růstu, je protiváhou k negativním dopadům hospodářské krize a vytváří z Evropy silnější hospodářskou mocnost, která je připravena řešit nelehké úkoly spojené s globálními změnami;

K.

vzhledem k tomu, že nejnovější vývoj v našich společnostech, zejména v reakci na průmyslové změny, globalizaci, nové způsoby organizace práce, demografické změny a vývoj dopravních prostředků, vyžaduje větší mobilitu pracovníků;

L.

vzhledem k tomu, že mobilita na území EU je klíčová k zajištění toho, aby všichni evropští občané měli stejná práva a povinnosti;

M.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém posledním sdělení uvádí, že problémy na vnitrostátních trzích práce jsou způsobeny různými faktory, jako je hospodářská a finanční krize a strukturální problémy trhu práce, a nikoli přílivem rumunských a bulharských pracovníků;

N.

vzhledem k tomu, že rumunští a bulharští pracovníci představovali v roce 2010 pouze 1 % veškerých nezaměstnaných osob (ve věku 15–64 let) v EU ve srovnání se 4,1 % nezaměstnaných občanů třetích zemí, což dokládá, že na krizi trhu práce v jednotlivých zemích neměli žádný vliv;

O.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se současným hospodářským útlumem na evropské úrovni mohou mít platby zasílané migrujícími pracovníky do jejich zemí původu pozitivní dopad na platební bilanci vysílajících zemí;

P.

vzhledem k tomu, že některé členské státy oznámily, že mají v úmyslu ponechat omezení pro bulharské a rumunské pracovníky v platnosti až do roku 2014, zatímco další země prohlásily, že otevřou své trhy práce všem pracovníkům z EU;

1.

domnívá se, že mobilita pracovníků v rámci EU by neměla být nikdy považována za hrozbu pro vnitrostátní trhy práce;

2.

vyzývá členské státy, aby zrušily všechna stávající přechodná opatření, protože neexistují skutečné hospodářské důvody opravňující k omezení práva Rumunů a Bulharů na práci a pobyt na území jiného členského státu; domnívá se, že tyto překážky jsou pro občany EU kontraproduktivní; žádá, aby byla na celém území Unie účinně uplatňována preferenční doložka;

3.

vyzývá Radu, aby podpořila poslední zprávu Komise Radě o fungování přechodných opatření týkajících se volného pohybu pracovníků z Bulharska a Rumunska (KOM(2011)0729) a aby se při posuzování toho, zda jsou přechodné překážky přínosným a nezbytným opatřením, řídila navrženým postupem;

4.

vyzývá Komisi, aby navrhla jasnou definici užívaného spojení„vážné narušení trhů práce nebo hrozba jejich vážného narušení“;

5.

vyzývá Komisi, aby připravila soubor jasných ukazatelů a vylepšila metodiku vycházející z hospodářských a sociálních ukazatelů, na jejichž základě lze vyhodnotit, zda skutečně existuje oprávněný důvod k prodloužení úplného zákazu nebo částečných omezení, které členské státy zavedly v reakci na negativní vývoj na svých vnitrostátních trzích práce, jenž mohl být způsoben příchodem rumunských a bulharských pracovníků, a aby tento postup uplatňovala také v případě, když některý členský stát požádá o povolení pro uplatnění ochranné doložky;

6.

vyzývá Komisi, aby co nejtransparentněji zveřejnila kritéria, na jejichž základě mohou členské státy ponechat dočasná omezení v platnosti a která budou zohledňovat dopady takového rozhodnutí na hospodářství EU a judikaturu Evropského soudního dvora, pokud jde o přesný výklad výjimek z uplatňování základních svobod;

7.

domnívá se, že členské státy, které ponechají tato omezení v platnosti, aniž by v souladu s příslušnými rozhodnutími Soudního dvora jasně a transparentně doložily socioekonomické důvody, které demonstrují spojitost s vážným narušením trhu práce, porušují Smlouvy; vyzývá Komisi, aby jako strážkyně Smluv zajistila dodržování zásady o volném pohybu;

8.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zrušily restriktivní přechodná období a tím zajistily, aby se bulharským a rumunským občanům dostalo rovnoprávného zacházení v souladu se Smlouvami, a zajistily tak dodržování spravedlivé hospodářské soutěže mezi podniky a zabránily hospodářskému a sociálnímu dumpingu;

9.

konstatuje, že přechodná opatření jsou v boji proti falešné samostatné výdělečné činnosti, nehlášené práci a nezákonnému zaměstnávání kontraproduktivní, protože pracovníci bez práva na zákonné zapojení do trhu práce někdy volí falešnou samostatnou výdělečnou činnost nebo nehlášenou práci, což vede k porušování jejich pracovních práv;

10.

vyzývá ostatních 25 členských států EU, aby před přijetím rozhodnutí o tom, zda ukončí nebo prodlouží úplný zákaz či částečná omezení volného pohybu rumunských a bulharských pracovníků, konzultovaly organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců;

11.

vyzývá členské státy, které mají v úmyslu zachovat omezení na trhu práce pro rumunské a bulharské pracovníky, aby jasným a transparentním způsobem – v souladu s kritérii a metodikou vypracovanou Komisí a s poskytnutím přesvědčivých argumentů a údajů, včetně veškerých relevantních socioekonomických ukazatelů – předložily vyčerpávající důvody, které je přivedly k závěru, že geografická mobilita má za následek závažné narušení jejich vnitrostátního trhu práce;

12.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0455.

(2)  Úř. věst. L 257, 19.10.1968, s. 2.

(3)  Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 230.


Top