18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 390/27

—

s ohledem na čl. 174 odst. 1 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2),

—

s ohledem na své usnesení o řízení a partnerství na vnitrostátní a regionální úrovni a o základně pro projekty v oblasti regionální politiky ze dne 21. října 2008 (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o politice soudržnosti: investice do reálné ekonomiky (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o vzájemném doplňování se a koordinaci politiky soudržnosti s opatřeními pro rozvoj venkova (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o zelené knize o územní soudržnosti a stavu jednání o budoucí reformě politiky soudržnosti (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovace v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020 (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013 (10),

—

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 14. prosince 2010 o řádné správě s ohledem na regionální politiku EU (11),

—

s ohledem na 20. výroční zprávu Komise ze dne 21. prosince 2009 o čerpání strukturálních fondů (v roce 2008) (KOM(2009)0617/2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvané „Politika soudržnosti: Strategická zpráva za rok 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ (KOM(2010)0110),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 o správě věcí veřejných a rozvoji (KOM(2010)0700),

—

s ohledem na pátou zprávu o ekonomické, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (pátá zpráva o soudržnosti), vytvořenou v listopadu 2010,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 o závěrech páté zprávy o ekonomické, sociální a územní soudržnosti (KOM(2010)0642),

—

s ohledem na dopis, který předsedovi Komise zaslali komisař pro regionální politiku, komisařka pro námořní záležitosti a rybolov, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění a komisař pro zemědělství a rozvoj venkova,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0141/2011),

A.

vzhledem k tomu, že článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

B.

vzhledem k tomu, že bod odůvodnění 40 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 uvádí, že programování by mělo zajistit koordinaci fondů navzájem a s ostatními stávajícími finančními nástroji, Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem (EIF), a že tato koordinace by měla rovněž zahrnovat přípravu komplexních finančních plánů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem,

C.

vzhledem k tomu, že Komise ve strategii Evropa 2020 přislíbila mobilizovat finanční nástroje EU – konkrétně mimo jiné podporu rozvoje venkova a strukturální fondy, programy výzkumu a vývoje, transevropské sítě, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, EIB – jakožto součást systematické strategie financování, jež spojí financování ze zdrojů EU, členských států a ze soukromých prostředků v kontextu vlajkové iniciativy nazvané „Evropa méně náročná na zdroje“, v čemž se odráží potřeba konzistentnosti mezi politikami a nástroji,

D.

vzhledem k tomu, že pátá zpráva o soudržnosti jednoznačně uznává, že účinné prosazování regionálního rozvoje vyžaduje úzkou koordinaci veřejných politik na všech úrovních,

E.

vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ke strategické zprávě Komise za rok 2010 o provádění programů politiky soudržnosti ze dne 14. června 2010 zdůraznila „potřebu dalšího zlepšování koordinace politiky soudržnosti a případně jiných politik EU i vnitrostátních politik, aby se zvýšila účinnost plnění společných cílů koordinovanějším způsobem“, a dále „skutečnou přidanou hodnotu vytvořenou jedním strategickým přístupem a společnými prováděcími pravidly Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu v rámci obecného rámce politiky soudržnosti“,

F.

vzhledem k tomu, že komisař pro regionální politiku, komisařka pro námořní záležitosti a rybolov, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění a komisař pro zemědělství a rozvoj venkova v dopise, který adresovali předsedovi Komise Barrosovi, uznali, že „je třeba zvýšit integraci různých politik EU s cílem zajistit udržitelný hospodářský rozvoj podporující začlenění, kterého Unie musí dosáhnout“, a navrhují „sestavit na úrovni EU společný strategický rámec na období po roce 2013, který se bude vztahovat na Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond“,

G.

vzhledem k tomu, že reforma strukturální politiky v programovém období 2007–2013 vedla k tomu, že fond pro rozvoj venkova byl vyčleněn z obecného rámce strukturálních fondů,

H.

vzhledem k tomu, že racionalizace výdajů si žádá vyšší účinnost politik na úrovni EU i úrovni vnitrostátní, regionální a místní, a vzhledem k tomu, že užší koordinace a větší vzájemné doplňování jsou podstatnými prvky budoucí modernizace politiky soudržnosti,

I.

vzhledem k tomu, že v současné době využívané součinnosti do značné míry závisí na schopnosti příjemců organizačně a strategicky kombinovat podporu z různých nástrojů EU,

J.

vzhledem k tomu, že přístup založený na místním rozvoji může výrazně přispět k účinnosti politiky soudržnosti a že politika soudržnosti zůstává klíčovým nástrojem pro řešení specifických problémů jakéhokoli území, zatímco zaměření na městský rozměr politiky soudržnosti, který zohledňuje širší funkční oblasti, musí být doprovázen vyváženějšími podmínkami v zájmu rozvoje součinnosti městských, příměstských a venkovských oblastí,

K.

vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí konsolidovat veřejné rozpočty a je na to vyvíjen tlak, což vyžaduje inovativnější kroky k posílení vlivu veškerých dostupných finančních prostředků, a vzhledem k tomu, že účinná koordinace politik a nástrojů přinese úspory času a zdrojů a skutečný pokrok z hlediska účinnosti,

L.

vzhledem k tomu, že o koordinaci a součinnost je nutné usilovat jak horizontálně (konzistentností napříč jednotlivými politikami), tak vertikálně (spoluprací a koordinací mezi jednotlivými úrovněmi správy),

M.

vzhledem k tomu, že neucelený přístup může vést k tomu, že mezi politikami budou mezery, budou se překrývat nebo si dokonce odporovat, veřejné působení bude rozporuplné a že bude docházet ke zdvojování zdrojů, což se projeví na účinnosti veřejných politik na regionální úrovni a na jejich dopadu na úrovni vnitrostátní, a vzhledem k tomu, že se zdá, že Komise ve svých posledních politických dokumentech koncepci integrovaného přístupu dostatečně neprosazuje,

N.

vzhledem k tomu, že integrovanější, konzistentnější a účinnější politika soudržnosti vyžaduje větší úsilí o přizpůsobení evropských politik specifickým potřebám a prostředkům jednotlivých území a regionů Unie,

O.

vzhledem k tomu, že strategické obecné zásady – v souvislosti s obecnými pokyny ohledně zlepšení přístupu k finančním prostředkům – vyžadují lepší koordinaci fondů,

P.

vzhledem k tomu, že strategické obecné zásady výslovně požadují podporu součinnosti mezi strukturální politikou, politikou zaměstnanosti a politikou rozvoje venkova, přičemž je v této souvislosti zdůrazněno, že členské státy by měly zajišťovat součinnost a konzistentnost mezi opatřeními, která mají být na daném území a v dané oblasti činnosti financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; a vzhledem k tomu, že současně stanovují, že hlavní zásady ve vztahu k demarkační linii a mechanismu koordinace mezi opatřeními podporovanými z jednotlivých fondů by měly být definovány v národních strategických referenčních rámcích či národních strategických plánech,

Q.

vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ze dne 21. února 2011 o páté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti požádala Komisi, aby posoudila možnost zavedení programů financovaných z více fondů,

R.

vzhledem k tomu, že některé regiony Evropské unie sousedí se třetími zeměmi, které jsou příjemci z Evropského rozvojového fondu (ERF), a že by mělo být možné upřednostnit součinnost financování určitých projektů s cílem umožnit zvýšení rozvojového potenciálu evropských regionů, které se nachází v této situaci,

S.

vzhledem k tomu, že přezkum v polovině období potvrdil, že flexibilita rozpočtu je omezená a existují překážky bránící změně priorit, dokonce i v rámci programů, a zároveň konstatuje, že nesoulad mezi programy a velká administrativní zátěž snižují účinnost,

T.

vzhledem k tomu, že v současné pokrizové situaci je více než dříve důležité pochopit procesy v ekonomikách členských států a výsledky, kterých bylo dosaženo díky využití prostředků z EU,

U.

vzhledem k tomu, že je důležité zajistit viditelnost a „evropskou přidanou hodnotu“ příspěvku EU,

1.

požaduje, aby byl navržen jednotný strategický rámec, a to již pro příští finanční programové období po roce 2013, který by zajistil jednotný přístup a využil součinnosti mezi veškerými opatřeními, která v daném místě slouží dalším cílům politiky soudržnosti, jak jsou definovány ve Smlouvách, a jsou financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu;

2.

poukazuje na to, že cílem politiky soudržnosti by měl být udržitelný, inteligentní a inkluzivní hospodářský růst, který je územně i sociálně rovnoměrně rozložen, odstraňování rozdílů v rozvoji regionů, tvorba pracovních míst, zlepšení kvality života, školení pracovníků pro nová pracovní místa, včetně v oblasti udržitelného hospodářství, sociální a územní soudržnost a uskutečňování evropského sociálního modelu, který v evropském hospodářství vytváří prvek soudržnosti a konkurenceschopnosti;

3.

potvrzuje, že politika soudržnosti by měla být využívána k dosažení udržitelného růstu v celé EU a k spravedlivému a rovnoměrnému rozdělování bohatství snižováním sociálně ekonomických nerovností mezi regiony EU;

4.

považuje politiku soudržnosti za jeden z pilířů hospodářské politiky EU upřednostňující dlouhodobou investiční strategii a sociální začlenění; považuje politiku soudržnosti za záruku podpory nejméně rozvinutých regionů a znevýhodněných skupin, což povede k vyrovnanému a harmonickému rozvoji Evropské unie; konstatuje, že evropská přidaná hodnota spočívá v tom, že jsou všichni schopni těžit z hospodářských úspěchů EU; domnívá se proto, že politika soudržnosti by měla i nadále zůstat samostatnou politikou a měla by být řádně financována;

5.

vítá návrh uvedený ve sdělení Komise o přezkumu rozpočtu, aby Komise přijala společný strategický rámec s cílem posílit integraci politik EU v zájmu plnění strategie Evropa 2020; žádá v této souvislosti, aby byla přijata opatření na podporu součinnosti mezi způsoby financování stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020; poukazuje však na to, že posílená součinnost mezi opatřeními financovanými z uvedených pěti fondů v rámci společného strategického rámce mají zásadní význam nejen z hlediska naplnění cílů strategie Evropa 2020, ale v prvé řadě pro dosažení cílů politiky soudržnosti zakotvených ve Smlouvě;

6.

vítá pátou zprávu o soudržnosti, která je sice zaměřena v prvé řadě na to, jak může příspěvek těchto regionů a politika soudržnosti přispět k naplnění cílů strategie Evropa 2020, ale obsahuje i mnoho závěrů potvrzujících klíčový význam posílené součinnosti mezi strukturálními fondy, včetně Fondu soudržnosti;

7.

domnívá se, že výdaje v oblasti politiky soudržnosti je nutné racionalizovat tím, že se sníží roztříštěnost nástrojů a směřování finančních prostředků a podpoří se lepší doplňkovost mezi různými nástroji financování; a vítá návrh Komise, aby byly lépe stanoveny priority a aby se zdroje na úrovni EU i členských států v zájmu dosažení výraznější koordinace mezi fondy lépe tematicky soustředily na určitý počet priorit, u nichž by mohlo dojít k posílení strategické povahy této politiky; zdůrazňuje však, že členské státy a orgány na regionální a místní úrovni stále potřebují dostatečnou pružnost k tomu, aby mohly priority přizpůsobit svým konkrétním rozvojovým potřebám;

8.

vítá návrh, který předložila Komise ohledně smluv o partnerství pro rozvoj a investice s cílem zlepšit koordinaci mezi fondy Společenství a vnitrostátním financováním cílů a programů; zdůrazňuje nutnost zapojit místní a regionální orgány do vypracování a provádění těchto smluv; vyzývá ke koordinaci těchto smluv s vnitrostátními reformami odvětvových politik s územními dopady (např. doprava a infrastruktura pro výzkum a vývoj);

9.

zdůrazňuje, že mnohé iniciativy zaměřené na hospodářský rozvoj v rámci politiky soudržnosti nevytvářejí jednoduše příležitosti, jichž by se bylo žádoucí chopit, ale pro jejich úspěch je zásadní zabývat se jak lidskými, tak materiálními faktory (zlepšení infrastruktury například automaticky nepřináší větší růst, není-li spojeno s investicemi do vzdělávání, podnikání a inovací); domnívá se tedy, že zvýšená součinnost mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem a Fondem soudržnosti maximalizuje vliv těchto fondů na rozvoj;

10.

upozorňuje na úlohu, kterou má Evropský fond pro regionální rozvoj při efektivním využívání Evropského sociálního fondu, s ohledem na to, že EFRR zodpovídá za vytvoření podmínek, jako je vhodná infrastruktura a přiměřená dostupnost, bez čehož by investice týkající se zaměstnanosti nemohly být účinné;

11.

zdůrazňuje, že hospodářská krize ještě více zvýšila naléhavost přijetí opatření v odvětvích, na která se vztahuje Evropský sociální fond, jež by podpořila zejména zaměstnanost, změnu kariérní orientace, sociální začlenění a odstraňování chudoby;

12.

zdůrazňuje, že ESF jako podpůrný nástroj celoživotního vzdělávání, získávání kvalifikace a změny kariérního zaměření by měl být považován za základní, avšak ne plně využívaný zdroj na podporu evropského komplexního a efektivního růstu a konkurenceschopnosti založené na vědomostech;

13.

zdůrazňuje, že vytváření cílených a koordinovaných politik by zajistilo upřednostnění investic, které mají největší vliv na konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj v regionech;

14.

je toho názoru, že opatření v oblasti rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a opatření v oblasti rybolovu zaměřená na udržitelný rozvoj financovaná z Evropského rybářského fondu by měla být společně s dalšími strukturálními fondy, zejména Fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti a Evropským sociálním fondem, začleněna do jednotného rámce; vyzývá proto Komisi, aby posoudila, zda lze komplexní přístup k rozvoji venkovských a rybářských společenství v souladu s cílem územní soudržnosti zabezpečit pomocí přesunu opatření v oblasti místního rozvoje z těchto dvou fondů pod „zastřešující soudržnost“ nebo přinejmenším prostřednictvím jasnější součinnosti mezi všemi fondy; domnívá se, že takový přístup by zohlednil celkovou souvislost klíčových politik s územním dopadem a umožnil by těm, kdo se aktivně podílejí na rozvojových procesech na regionální a místní úrovni, realizovat účinnou politiku spojenou s konkrétním místem a přizpůsobenou místním potřebám venkovských a rybářských oblastí či malých ostrovů;

15.

zdůrazňuje, že by měla být dále posílena koordinace nejen mezi nástroji politiky soudržnosti jako takovými (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti), ale i mezi opatřeními financovanými z těchto nástrojů a činnostmi prováděnými v rámci transevropských sítí, sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost;

16.

je toho názoru, že by v rámci přeshraničních projektů mohla existovat, pokud jde o cíl územní spolupráce, relevantní součinnost mezi EFRR a nástroji předvstupní pomoci a sousedství; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, v který případech by také bylo možno uplatnit koordinaci s jinými nástroji vnějších aspektů politik Unie, např. ERF;

17.

domnívá se, že takové vzájemné posilování a koordinace politik EU může nepochybně zajistit nejlepší možné výsledky použití prostředků z rozpočtu EU; požaduje vytvoření iniciativ finančního inženýrství, jako jsou nástroje financované EIB, a větší míru využívání těchto nástrojů;

18.

zdůrazňuje však, že mnohé členské státy se při koordinaci jednotlivých fondů potýkají s problémy a otevřeně vyjádřily obavy z nedostatečné součinnosti mezi fondy a v některých případech dokonce z jejich překrývání; v této souvislosti zdůrazňuje, že složitá pravidla pro řízení fondů vyžadují příliš vysokou úroveň institucionálních kapacit, díky nimž teprve bude možné překonat překážky a uspokojivě koordinovat uplatňování fondů; zdůrazňuje význam spolufinancování a nezbytného zjednodušení těchto pravidel pro umožnění posílení součinnosti mezi strukturálními fondy;

19.

zdůrazňuje, že zjednodušení, jež je pro úspěšnou politiku soudržnosti naprosto nezbytné, musí být provedeno jak na vnitrostátní, tak i na regionální úrovni, aby došlo ke zlepšení výsledků; vyzývá Komisi, aby v budoucnu navrhla jednodušší strukturu této politiky vycházející z větší pružnosti, proporcionality a přehlednosti při čerpání prostředků z fondů, a to s cílem usnadnit jejich plné a okamžité využití;

20.

připomíná, že hlavním důvodem, proč měl Evropský fond pro regionální rozvoj a ostatní strukturální fondy problémy s efektivním převodem finančních prostředků na projekty, které měly větší možnost podnítit hospodářský rozvoj a vytvořit pracovní místa, byl nadměrný důraz na absorpční kapacitu místo na výsledky;

21.

prosazuje takovou politiku soudržnosti, která je více zaměřena na dosahování výsledků, méně dbá o řádnost výdajů a postupů, ale která zajišťuje účinnou rovnováhu mezi kvalitou operací a finanční a administrativní kontrolou; doporučuje zavedení vhodných hodnotících mechanismů s cílem zlepšit institucionální a administrativní kapacity subjektů, které jsou pověřeny řízením programů, což přispěje ke zlepšení kvality výdajů a snížení míry chybovosti;

22.

je přesvědčen o tom, že struktura budoucí politiky soudržnosti by měla být jednodušší, flexibilnější a schopná umožnit co největší čerpání a účinnost finančních prostředků;

23.

zdůrazňuje, že evropská přidaná hodnota může a musí být dosažena lepší součinností mezi finančními nástroji politiky soudržnosti a lepší koordinací mezi těmito a jinými nástroji financování;

24.

zdůrazňuje, že společná pravidla pro řízení fondů, způsobilost pro čerpání, provádění auditů a podávání zpráv o projektech financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu (zejména pokud jde o opatření na podporu zvýšení hospodářské rozmanitosti venkovských a rybářských oblastí) by hrála nejen klíčovou úlohu při posilování a usnadňování účinnějšího provádění programů politiky soudržnosti, ale výrazně by pomohla i snahám o zjednodušení; domnívá se dále, že by se tím zjednodušilo jak využití fondů ze strany příjemců, tak správa fondů vnitrostátními orgány, přičemž by se snížilo riziko chyb při poskytování potřebných výjimek s ohledem na specifika jednotlivých politik, nástrojů a příjemců a usnadnila by se účast v programech politiky soudržnosti pro malé subjekty, stejně jako čerpání dostupných prostředků, pokud toto zjednodušení bude podpořeno dostatečnými finančními prostředky na technickou podporu;

25.

trvá na tom, že Evropský sociální fond by měl zůstat součástí rámce nařízení o obecných ustanoveních týkajících se fondů politiky soudržnosti; zdůrazňuje proto, že je nutné zachovat a posílit model jednoho obecného nařízení vztahujícího se na pravidla pro správu, způsobilost, audit a podávání zpráv ve spojení se stručnými nařízeními určenými pro specifický fond, v nichž se odráží individuální politické cíle konkrétních fondů; zdůrazňuje dále, že koordinace musí probíhat na všech úrovních vytváření politik, počínaje strategickým plánováním přes provádění, platby až po uzavření, audit a hodnocení;

26.

vyzývá Komisi, aby prověřila nejúčinnější způsoby posílení součinnosti v místě; navrhuje v této souvislosti, že by měla být zvážena možnost dovolit členským státům, aby si zvolily pro každý region jediný operační program nebo multiregionální operační program v rámci makroregionálních strategií, který bude financován z různých fondů (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond) a bude jej spravovat jediný řídící orgán, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zejména přínosu regionů k decentralizovanému přístupu a poskytnutí větší autonomie a flexibility regionům, pokud jde o možnost podílet se na vypracování vlastních strategií a zlepšit správu na místní a regionální úrovni; Navrhuje, aby řídící orgány členských států vypracovat budoucí operační programy, které budou co nejvíce odpovídat místním a regionálním cílům;

27.

vyzývá Komisi, aby uvažovala o programech financovaných z více fondů pro členské státy a regiony, které je chtějí využívat; domnívá se, že by toto opatření přispělo k integrovanější a flexibilnější práci a zvýšilo účinnost různých fondů (EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EZFRV, ERF a sedmého rámcového programu pro výzkum);

28.

vyzývá Komisi, aby ve světle spolehlivých a komplexních údajů o používání a dopadu ustanovení o křížovém financování předložila návrhy pro jejich přezkum a odstranění překážek jejich uplatňování s cílem zajistit větší míru zjednodušení a větší právní jistotu při jejich uplatňování oproti současnému stavu;

29.

požaduje vyjasnění územního dosahu a harmonizaci kritérií EFRR a EZFRV ve venkovských a příměstských oblastech, aby se zabránilo zbytečnému překrývání těchto fondů; trvá na nutnosti úzké spolupráce při výběru a sledování projektů financovaných z těchto dvou fondů na určitém území;

30.

zdůrazňuje přidanou hodnotu křížového financování EFRR a ESF, pokud jde o flexibilitu, pro projekty sociálního začlenění a integrované strategie rozvoje; vyzývá Komisi, aby vytvořila systém jednoho správního místa, které by poskytovalo zájemcům praktické vedení, informace a rady, s cílem zajistit řádné a aktuální informování veřejnosti, pokud jde o křížové financování i synergie mezi fondy obecně; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla na tento krok vedoucí k zjednodušení upozorněna veřejnost, aby se tak množství požadovaných informací snížilo na minimum;

31.

je přesvědčen, že rozvoj lidských zdrojů a lepší šíření informací jsou podmínkou úspěšného čerpání prostředků a důsledné realizace různých projektů;

32.

zdůrazňuje zároveň, že je v členských státech na regionální a místní úrovni i na straně zúčastněných subjektů nutné zvýšit administrativní kapacitu s cílem překonat překážky efektivní součinnosti mezi strukturálními fondy a dalšími fondy a podpořit účinné vytváření a provádění politik; trvá na tom, že v tomto ohledu musí zásadní úlohu hrát Komise;

33.

vyzývá Komisi, aby zlepšila jak technickou podporu, tak odbornou přípravu vnitrostátních, regionálních a místních orgánů s cílem posílit kapacity a znalosti pravidel týkajících se problémů spojených s prováděním;

34.

vyzývá členské státy, aby upřednostnily investice do institucionálních kapacit a aby zjednodušily své vnitrostátní právní předpisy s cílem snížit administrativní zátěž a zvýšit svou absorpční kapacitu;

35.

připomíná v této souvislosti významný přínos dodržování zásady subsidiarity a víceúrovňového řízení pro podporu koordinace mezi různými rozhodovacími orgány a pro posílení součinnosti mezi různými nástroji financování;

36.

považuje aktivní účast sociálních partnerů formou trvalého sociálního a územního dialogu za životně důležitou pro efektivnější využívání prostředků;

37.

uznává nestejný dopad hospodářské krize na území a občany EU; domnívá se, že nová strategie využívání prostředků bude účinnější, pokud zapojí regionální i místní úrovně správy, které dokáží strategické cíle přizpůsobit místním podmínkám, a to i prostřednictvím strukturovaného dialogu se všemi zúčastněnými stranami, organizacemi podporujícími práva na rovnost pohlaví, sociálními partnery a nevládními organizacemi, ale také finančními a bankovními institucemi; zdůrazňuje potřebu ponechat při formulování politických požadavků dostatečný prostor pro regionální a místní požadavky;

38.

vyzývá Komisi, aby vypracovala evropské pokyny pro víceúrovňové řízení a povzbudila členské státy k tomu, aby tyto pokyny provedly v souladu se specifickými místními a regionálními cíli a aby rozšířily mechanismy řízení politiky soudržnosti (například plánování, financování a realizaci v partnerství mezi vnitrostátní, regionální a místní úrovní) i na fondy spadající do plánovaného společného strategického rámce, aby se tak zvýšila účinnost vynakládání veřejných prostředků;

39.

vyzývá Komisi, aby při vytváření nového společného strategického rámce a při předkládání návrhů nařízení začlenila ustanovení umožňující partnerství na místní a regionální úrovni (měst, regionů, funkčních regionů, skupin místních orgánů), aby se jednotlivé toky prostředků EU spojily na příslušných územích do konzistentního a integrovaného rámce;

40.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.