18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 390/18

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, především na hlavu XVIII této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (2),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře a roli makroregionů v budoucí politice soudržnosti (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovací v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o zelené knize o územní soudržnosti a stavu jednání o budoucí reformě politiky soudržnosti (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o krocích v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu: směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o úloze „Euroregionů“ v rozvoji regionální politiky (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o úloze územní soudržnosti v regionálním rozvoji (11),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 s názvem „Strategie Evropské unie pro Podunají“ (KOM(2010)0715) a její orientační akční plán (SEK(2010)1489),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2010 nazvané „Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti“ (KOM(2010)0642),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 s názvem „Přezkum rozpočtu EU“ (KOM(2010)0700) a jeho technických příloh (SEK(2010)7000),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 s názvem „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvané „Politika soudržnosti: Strategická zpráva za rok 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ (KOM(2010)0110),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2009 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře (KOM(2009)0248 v konečném znění) a s ohledem na její orientační akční plán, který strategii doprovází (SEK(2009)0712/2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro oblast Atlantského oceánu, v němž je zmíněno zveřejnění sdělení Komise, které má být vypracováno v roce 2011 (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2008 nazvané „Evropa ve světě: Zelená kniha o územní soudržnosti: Učinit z územní rozmanitosti přednost“ (KOM(2008)0616),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů předložené z vlastní iniciativy ze dne 27. ledna 2011 na téma „Nové perspektivy pro přezkum nařízení o ESÚS“,

—

s ohledem na nezávislou zprávu zpracovanou na žádost Komise a nazvanou „Iniciativa Společenství Interreg III (2000–2006): Hodnocení ex post“ (č. 2008.CE.16.0.AT.016),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0110/2011),

A.

vzhledem k tomu, že se Evropská unie skládá z 27 členských států a 271 regionů,

B.

vzhledem k tomu, že v příhraničních oblastech žije přibližně 37,5 % evropského obyvatelstva,

C.

vzhledem k tomu, že neformální spolupráce, euroregiony, eurookresy, ESÚS, iniciativy Rady, po sobě následující smlouvy a z nich odvozené právní předpisy Evropské unie přispěly k vybudování pevnějších a trvalejších vazeb mezi jednotlivými územními oblastmi,

D.

vzhledem k tomu, že i když byly položeny základy územní spolupráce, je stále třeba čelit mnoha výzvám, a vzhledem k tomu, že povaha těchto výzev vyplývá z historie a z pokročilosti spolupráce,

E.

vzhledem k tomu, že poté, co byly hranice „zrušeny“ ve smlouvách, je nyní důležité je odstranit v každodenním životě našich občanů,

F.

vzhledem k tomu, že cílem regionální politiky je podpora harmonického rozvoje regionů a zároveň posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v rámci Evropské unie,

G.

vzhledem k tomu, že v rámci politiky soudržnosti se cíl „územní spolupráce“ podílí na základě odstraňování překážek mezi jednotlivými územími a regiony na „vytváření co nejužšího svazku mezi národy Evropy“,

H.

vzhledem k tomu, že cíl územní spolupráce se na vnějších hranicích EU podílí na předvstupním procesu i na provádění politiky sousedství, a že je z toho důvodu nutno posílit koordinaci nástrojů Společenství, které působí v tomto rámci,

I.

vzhledem k tomu, že územní spolupráce vede obyvatele různých regionů ke spolupráci a je pokračujícím procesem, v němž se mohou učit a zakoušet pocit sounáležitosti a společné budoucnosti,

J.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby se hlavní prioritou územní spolupráce stali občané, a přednost by se tudíž měla dát přístupu definovanému místně,

K.

vzhledem k tomu, že prohlubování územní spolupráce závisí na tom, jak na všech úrovních pokračuje evropská integrace a koordinace, která přispívá k evropské integraci a územní soudržnosti, a vzhledem k tomu, že územní spolupráce sama o sobě je experimentální laboratoří evropské integrace,

L.

vzhledem k tomu, že v příhraničních oblastech se málo investuje do transevropských dopravních sítí, ačkoli jejich modernizace je tolik potřebná právě v přeshraničních styčných bodech, a vzhledem k tomu, že v odstranění přeshraničních překážek infrastruktury spočívá typický přínos ze strany EU;

M.

vzhledem k tomu, že význam územní spolupráce značně vzrostl tím, že bylo přijato obecné nařízení o strukturálních fondech a že vstoupila v platnost Lisabonská smlouva,

N.

vzhledem k tomu, že hodnocení ex-post programů INTERREG III realizovaných v období 2000–2006 přesvědčivě prokázalo přínos tohoto cíle pro evropský projekt,

1.

připomíná, že cílem územní spolupráce je povzbudit území a regiony ke spolupráci na řešení společných problémů, odstraňování fyzických, kulturních, správních a regulačních překážek, které tuto spolupráci zpomalují, a na zmírnění „efektu hranic“;

2.

je přesvědčen o tom, že územní spolupráce přináší evropskou přidanou hodnotu a hraje zásadní roli v prohlubování vnitřního trhu a evropské integrace v řadě odvětvových politik, a vyzývá k tomu, aby územní spolupráce zůstala jedním z pilířů politiky soudržnosti;

3.

zdůrazňuje, že cíl územní spolupráce, vycházející ze zásady hospodářské, sociální a územní soudržnosti, se týká všech regionů EU a přispívá k podpoře harmonického rozvoje unie jako celku;

4.

je přesvědčen, že územní spolupráce prokázala svoji účinnost a že její potenciál v oblasti konkurenceschopnosti doposud nebyl dostatečně využit, a to z důvodu omezených prostředků, které jsou na ni vyčleňovány; žádá, aby se v následujícím programovém období podíl celkového rozpočtu politiky soudržnosti určený na cíl „územní spolupráce“ zvýšil oproti stávajícímu programovému období, kdy tvoří 2,5 %, alespoň na 7 %;

5.

doporučuje, aby byla současná struktura cíle 3 zachována v současné podobě, tedy rozdělená na tři části ‒přeshraniční (okruh A), nadnárodní (okruh B) a meziregionální (okruh C) ‒a aby bylo okruhu přeshraniční spolupráce nadále přisuzováno přednostní postavení v tom, že na něj bude i nadále vyčleněno alespoň 70 % rozpočtu územní spolupráce; poznamenává, že v rámci programu by mělo docházet ke spravedlivému a poctivému rozdělení finančních prostředků na všechny regiony.

6.

domnívá se, že pokud je třeba zachovat rozdíl mezi přeshraničním okruhem (okruh A), který se zabývá místními potřebami v přeshraničních spádových oblastech, a nadnárodním okruhem (okruh B), včetně takzvané makroregionální úrovně, který umožňuje spolupráci v širších strategických oblastech, je nutno usilovat o lepší koordinaci obou těchto okruhů;

7.

doporučuje dále pružnější přístup k využívání možností, které nabízí článek 21 nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj ohledně umístění operací v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce, jež by se týkala i přímořských regionů, s cílem zajistit soudržnost a návaznost územních opatření, v závislosti na strategickém charakteru projektů; v tomto ohledu žádá zavedení jisté pružnosti při uplatňování zeměpisné hranice 150 km pro přeshraniční programy spolupráce pro pobřežní a přímořské regiony;

8.

domnívá se však, že integrace těchto regionů a jejich otevření se směrem k zeměpisným oblastem vně EU nejsou – ani nemohou být – posuzovány pouze z hlediska zeměpisné vzdálenosti vzhledem k tomu, že bohaté historické, jazykové a kulturní vazby, které je spojují s různými oblastmi ve světě, jim poskytují privilegované postavení umožňující prohlubování těchto vztahů, přispívajících k upevnění postavení EU ve světě;

9.

zdůrazňuje zásadní úlohu územní spolupráce při realizaci cílů strategie Evropa 2020; žádá, aby byly u všech hraničních regionů a oblastí spolupráce předem zváženy a určeny strategické potřeby v návaznosti na tuto strategii a aby byla evropská územní spolupráce zohledněna na všech úrovních strategického plánování – evropské, národní, regionální a místní – a byla do nich včleněna; žádá Komisi, aby co nejrychleji upřesnila obsah svých návrhů, pokud jde o soustředění finančních prostředků podle témat v souvislosti s „tematickým menu“ strategie Evropa 2020;

10.

vyjadřuje přání, aby přidělování finančních prostředků každému programu územní spolupráce probíhalo na základě harmonizovaných kritérií, s cílem reagovat strategickým a jednotným způsobem na potřeby a specifika každého území a každé oblasti spolupráce; v tomto ohledu vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zvážily další strategická kritéria, která by byla měřitelná a relevantní a odrážela by potřeby daných území, aniž by upozadily nejdůležitější kritérium, jímž je demografie;

11.

opět potvrzuje význam meziregionální spolupráce (okruh C), vyjadřuje však politování nad nedostatkem prostředků, které jsou na ni vyčleňovány; navrhuje proto, aby bylo znovu zvážena možnost zvýšení míry spolufinancování v tomto okruhu, a že pozornost by se měla věnovat také jeho schopnosti působit jako pobídka pro účastníky z regionů zapojených do cíle „konkurenceschopnost a zaměstnanost“ za účelem zvýšení počtu projektů v rámci okruhu C, a žádá, aby byla spolupráce tematicky rozšířena o otázky řízení a vedení operačních programů, jakož i územního rozvoje;

12.

vybízí dále regiony, aby lépe využívaly rozsahu možností meziregionální spolupráce, který je jim nabízen v rámci jejich operačních programů obecným nařízením (13); v tomto ohledu doporučuje, aby do okruhu „meziregionální spolupráce“ cíle 3 spadala rovněž koordinace a organizace těchto projektů, společné využívání znalostí a výměna osvědčených postupů;

13.

zdůrazňuje, že je důležité, aby nadcházející operační programy územní spolupráce získaly podporu programu INTERACT a možnost zahájit úspěšné asistenční programy, které mají být vytvořeny po vzoru projektu RC LACE, a žádá, aby byla za účelem lepší realizace cíle 3 posílena koordinace programů INTERACT, URBACT, ESPON a okruhu C;

14.

podporuje činnost programu ESPON, ale navrhuje, že by příležitosti k aktivnímu zapojení do jeho výzkumu otázky územního vývoje měly být přístupnější místním a regionálním orgánům a zároveň by se výsledné záměry měly jednodušeji uplatňovat v praxi;

15.

vítá úspěch, jehož dosáhl program URBACT v oblasti udržitelného rozvoje měst, a vyzývá k jeho pokračování a rozšíření na významnou a široce přístupnou iniciativu, která by nabídla příležitost ke společnému získávání poznatků a přenositelnosti s ohledem na místní městskou problematiku;

16.

vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem by bylo možné do těchto celoevropských sítí, které slouží k výměně zkušeností a osvědčených postupů, zapojit členy místních a regionálních zastupitelstev jako první krok k uplatňování projektu Erasmus pro zvolené místní a regionální představitele;

17.

znovu opakuje, že podmínkou pro účinné zavedení územní soudržnosti je zapojení orgánů na nižší úrovni správy do uskutečňování cílů EU;

18.

zastává názor, že je nutné, aby se cíl „územní spolupráce“ prosazoval v cílech „konvergence“ a „konkurenceschopnost a zaměstnanost“; vyzývá k tomu, aby plánování bylo koordinováno lépe než v minulosti; navrhuje, aby se regionální operační programy podílely na přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních projektech, které se k nim vztahují, a aby bylo poskytování finančních prostředků na předběžně vypracované prioritní projekty, jimiž je například napojení na transevropské sítě v příhraničních regionech, jež byly jejich programovými partnery schváleny, vymezeno v závislosti na daném území a v souladu se zásadami víceúrovňového systému správy a partnerství, což umožní lepší využívání možností územní spolupráce díky přeshraničním vztahům vzniklým mezi soukromými a veřejnými subjekty;

19.

vybízí členské státy a regiony, aby zavedly multiregionální operační programy, které budou odrážet společné územní problémy, jako je přítomnost horského masivu či povodí, které určují strukturu území;

20.

vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly koordinaci politik v příhraničních regionech a na trhu práce, aby v rámci budování hospodářské a územní soudržnosti nedocházelo k narušování hospodářské soutěže;

21.

domnívá se, že programy přeshraniční spolupráce jsou důležité také z hlediska dosažení účinnosti a výsledků, pokud jde o strategie týkající se snižování chudoby a začleňování znevýhodněných skupin do evropské většinové společnosti; žádá, aby byla tato otázka zvážena při sestavování regulačního rámce, aby bylo zabezpečeno, že ve znevýhodněných regionech jsou k dispozici vhodná opatření pro účast na evropských programech regionálního rozvoje;

22.

domnívá se, že přeshraniční spolupráci mohou prohloubit přístupy po vzoru Strategie EU pro region Baltského moře; zastává názor, že by makroregionální strategie měly plně zohledňovat jiné programy regionální spolupráce, aby působily s větší součinností; připomíná, že z popudu Rady je myšlenka vzniku makroregionů založena na experimentální logické koordinaci společných projektů na velmi rozsáhlém území, pro něž jsou charakteristické společné územní problémy, a soustřeďuje se na uplatnění výhod, které plynou z integrovaného, mnohaodvětvového a územního přístupu, a to v souvislosti se společnými strategickými činnostmi, jejichž finanční zajištění pochází z již existujících fondů;

23.

připomíná, že by se tyto strategie ve stávající či možné nové podobě měly stát základem pro strategičtější a více zapojující přístupy uplatňované prostřednictvím příslušných nástrojů územní spolupráce, ale pro rozpočet EU z nich nevyplývají žádné další náklady a že jejich využití nevyžaduje vytvoření nových institucí ani zavedení nových právních předpisů;

24.

vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou kontrolu výsledků prvních zavedených makroregionálních strategií; domnívá se, že proces vyvolal zájem, jejž by bylo příhodné využít, a že představuje poučení pro budoucí uplatňování nových makroregionálních strategií;

25.

poukazuje na to, že cíl územní spolupráce může pojmout spolupráci na makroregionální úrovni, zejména v rámci svého nadnárodního zaměření;

26.

doporučuje, aby nadnárodní programy tyto územní strategie podpořily tím, že sladí proces přípravy, určování a řízení makroregionálních strategií, aniž by toto vedlo ke zbytečnému zdvojování rozpočtových struktur EU vytvářením zvláštních rozpočtových položek pro různé makroregiony;

27.

zároveň zdůrazňuje, že cíle makroregionálních strategií se s cíli mikroregionální přeshraniční spolupráce doplňují, mohou je zahrnovat, ale nemohu je nahradit; z tohoto důvodu musí být přeshraniční prvek územní spolupráce zachován jako svébytný a opodstatněný;

28.

je přesvědčen, že nadnárodní okruh cíle 3 může přispět k zintenzivnění spolupráce v rámci makroregionálních strategií, a to díky většímu zapojení regionálních a místních orgánů veřejné správy a organizací občanské společnosti do provádění konkrétních činností;

29.

zastává názor, že veškeré nadnárodní strategie musejí zahrnovat možnost koordinace s hlavními směry pro transevropské dopravní sítě a strategie využívané v rámci integrované námořní politiky;

30.

zdůrazňuje, že územní spolupráce se týká vnitřních i vnějších hranic Evropské unie, a to též pokud jde o stávající a budoucí makroregionální strategie; zdůrazňuje, že třetí státy mají potíže se spolufinancováním při využívání ustanovení o spolupráci podle nařízení EFRR; vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem by mohla podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj, nástroje předvstupní pomoci, evropského nástroje sousedství a partnerství a z Evropského rozvojového fondu působit s větší součinností, a aby co nejdříve předložila návrh na novou politiku sousedství; vyzývá ke zjednodušení a harmonizaci předpisů pro přístup k různým zdrojům finančních prostředků, aby byla zajištěna slučitelnost a příjemcům bylo usnadněno jejich využívání;

31.

s ohledem na zvláštní povahu evropského nástroje sousedství a partnerství vyzývá Komisi, aby jeho řízením pověřila své GŘ pro regionální politiku, i když přitom musí vzít v úvahu hlediska vnějších vztahů; domnívá se, že ve své současné podobě evropský nástroj sousedství a partnerství nepředstavuje dostatečný základ pro uvážení zvláštního charakteru přeshraniční spolupráce; je přesvědčený, že je vhodné uvažovat o jeho vyčlenění z oblasti správy vnějších vztahů alespoň v těch případech, kdy třetí země, které se účastní spolupráce na vnějších hranicích, tuto spolupráci rovněž finančně podporují;

32.

vyzývá k uplatňování akčního plánu pro širší sousedství určeného pro nejvzdálenější regiony, který je popsán ve sdělení KOM(2004)0343; zdůrazňuje v tomto ohledu, že v politikách Unie, které se týkají nejvzdálenějších regionů, je nezbytný promyšlený mnohaodvětvový přístup, a to zejména lepší koordinace mezi vnějším a vnitřním okruhem založená na strategii spádových oblastí;

33.

připomíná, že bílá kniha o územní soudržnosti navazující na zelenou knihu by představovala příhodný nástroj k vyjasnění toho, jak v budoucí regionální politice zavést územní soudržnost prostřednictvím víceúrovňové správy, i příspěvek k diskusi o příštím legislativním balíčku;

34.

uvádí, že podmínky pro přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství pro její náležitý rozvoj nepostačují; v tomto smyslu doporučuje posílit koordinaci činnosti jednotlivých generálních ředitelství v rámci Evropské komise; je přesvědčen, že je nutné znovu začlenit programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství do cíle územní spolupráce spadajícího do politiky soudržnosti;

35.

domnívá se, že seskupení ESÚS je jedinečným a cenným nástrojem územní správy, který odpovídá potřebám strukturované spolupráce ve finanční oblasti a v oblasti právního postavení projektů a víceúrovňové správy; připomíná, že nástroj ESÚS musí být propagován jako nástroj k vytváření systému přeshraniční správy a zajišťování podílu na různých politikách na regionální a místní úrovni; zdůrazňuje rovněž významný přínos seskupení ESÚS z hlediska úspěchu při zavádění jednoho modelu správy na různých úrovních;

36.

zdůrazňuje skutečnost, že seskupení ESÚS může přispívat nejen k územní soudržnosti, ale také k soudržnosti sociální: poukazuje na to, že tento nástroj má nejlepší předpoklady sblížit navzájem různá kulturní a jazyková společenství, podporovat mírové soužití v rozmanité Evropě a umožnit, aby si občané uvědomili přínos EU;

37.

doporučuje, aby bylo provedeno první hodnocení stávajících seskupení ESÚS, aby bylo možno vyvodit z těchto prvních zkušeností poučení;

38.

domnívá se však, že by bylo vhodné zjednodušit jejich vytváření, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila pozměňovací návrhy k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), jež by zohlednily problémy, které odhalily místní a regionální orgány a již vytvořená seskupení a které byly zjištěny na základě práce vykonané Výborem regionů, a jejichž cílem by bylo:

39.

vybízí, aby byly seskupením ESÚS, která předkládají projekty v souladu s cíli a strategiemi dotyčných programů spolupráce a na základě společných přeshraničních rozvojových strategií udělovány globální granty, které jim umožní přímo využívat strukturální fondy a programy, a žádá, aby nařízení pro ostatní evropské fondy také ve větší míře zohledňovala mnohonárodní a mnohostrannou povahu seskupení ESÚS a usnadnila jim přístup k dalším zdrojům finančních prostředků;

40.

vítá skutečnost, že Výbor regionů zřídil evropskou platformu seskupení ESÚS, jejímž cílem je výměna zkušeností, společné využívání osvědčených postupů a technická podpora seskupení ESÚS;

41.

domnívá se, že přeshraniční seskupení ESÚS představují výbornou příležitost k budování Evropy podle jednotlivých regionů a k zapojení evropských občanů do tohoto procesu; vyzývá přeshraniční seskupení ESÚS, aby případně vytvořila a zajistila fungování „přeshraničního fóra občanské společnosti“ a aby podporovala přeshraniční občanské iniciativy;

42.

je toho názoru, že provádění programů územní spolupráce je stále příliš složité, a domnívá se, že cíl 3 si žádá samostatný právní předpis, který by odrážel charakteristickou mezinárodní povahu jeho činnosti; domnívá se, že je v současnosti třeba do provádění programů zapojovat příliš mnoho správních orgánů a požaduje v tomto ohledu znatelné zjednodušení;

43.

vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní opatření s klíčovou zásadou jediného správního orgánu pro jeden program, jimiž by zjednodušila pravidla pro audit a kontrolu, umožnila systematičtější využívání nákladů a financování malých projektů prostřednictvím fixních částek, vymezila přesnější rámec pravidel způsobilosti pro výdaje EU, zaručila větší flexibilitu při postupu rušení prostředků na závazky, zvýšila technickou pomoc, aby tím řídícím orgánům umožnila více se zaměřit na zahájení a strategickou podporu projektů a dosahování výsledků spíše než na pouhé vyřizování žádostí a na kontrolu jejich formální správnosti;

44.

vyzývá členské státy, aby zjednodušily své předpisy, které často přispívají k další administrativní zátěži, jež není předpisy Společenství požadována;

45.

žádá Komisi, aby co nejrychleji vyjasnila, jak konkrétně by se měla v územní spolupráci projevovat zásada podmíněnosti; má za to, že pokud se má na základě této podmíněnosti vytvořit prostředí, které by bylo příznivé pro lepší využívání a účelnější vynakládání finančních prostředků, tato podmíněnost vést k dalším komplikacím při realizaci programů na úkor vedoucích programů a příjemců pomoci;

46.

rovněž zdůrazňuje, že je třeba snažit se o rozšíření a zjednodušení ustanovení, která by umožnila lépe zapojit soukromé subjekty; doporučuje zavést systémy finančního inženýrství podle modelu iniciativ JEREMIE a JESSICA, a tím usnadnit přeshraniční projekty, které jsou hybatelem hospodářského rozvoje, účast soukromých subjektů a vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru;

47.

vyjadřuje politování nad tím, že se územní spolupráce potýká s problémem nedostatečného zviditelnění, a to na úrovni vnitrostátní a místní správy i u občanů, a vybízí v tomto ohledu ke zlepšení komunikace o již uskutečněných projektech;

48.

žádá Komisi, aby zvážila, jakými způsoby je možno zajistit zviditelnění seskupení ESÚS a jejich činnosti, a to jak u aktérů územní spolupráce, tak u občanů;

49.

má za to, že kulturní a jazykovou příbuznost příhraničních regionů různých členských států, která vyplývá z historie, je nutno zhodnocovat a využívat ve prospěch prohlubování přeshraniční spolupráce;

50.

domnívá se, že větší spolupráce v oblasti vzdělávání a kultury, která se zaměřuje na plnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní růst podporující začlenění, by zvýšila míru zapojení občanů a nevládních organizací a stejně tak by přispěla ke zviditelnění územní spolupráce a také k odbourávání „psychických bariér“, které občanům brání více se sblížit;

51.

vyzývá k lepší koordinaci mezi řídícími orgány a stávajícími přeshraničními orgány, jako jsou euroregiony, během zavádění přeshraničních programů s cílem zaručit vysokou míru kvality projektů, transparentnosti a blízkosti občanům;

52.

žádá, aby byla komunikace mezi všemi subjekty zapojenými do procesu uplatňování územní spolupráce lépe koordinována, navrhuje, aby všechny programy spadající do stejného okruhu zavedly souběžně s logem každého programu (třeba ve standardizované velikosti) jednotné identifikovatelné logo (např. znovu zavést dobře známé LOGO „INTERREG“), podle nějž by bylo možné je na první pohled rozeznat, a vyzývá Komisi, aby do začátku příštího programového období připravila v příhraničních oblastech rozsáhlou mediální informační kampaň o výhodách územní spolupráce a to dosažených výsledcích v této oblasti;

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.