2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/26

—

s ohledem na ustanovení právních nástrojů Organizace spojených národů v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen, jako je např. Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a její opční protokol a Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a na úmluvu z roku 1951 týkající se postavení uprchlíků a zásady jejich nenavracení,

—

s ohledem na další nástroje OSN týkající se násilí na ženách, jako je např. Vídeňská deklarace a akční plán ze dne 25. června 1993 přijaté na Světové konferenci o lidských právech (A/CONF. 157/23) a deklarace o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993 (A/RES/48/104),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 12. prosince 1997 nazvanou „Prevence zločinů a opatření trestního práva k odstranění násilí páchaného na ženách“ (A/RES/52/86), ze dne 18. prosince 2002 nazvanou „Odstranění zločinů páchaných na ženách ve jménu cti“ (A/RES/57/179) a ze dne 22. prosince 2003 nazvanou „Odstranění domácího násilí na ženách“ (A/RES/58/147),

—

s ohledem na zprávy zvláštních zpravodajů Vysokého komisaře OSN pro lidská práva o násilí páchaném na ženách a všeobecné doporučení č. 19 přijaté Výborem pro odstranění diskriminace žen (11. zasedání, 1992),

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na Čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na usnesení Parlamentu ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu (1) a na usnesení ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách (Peking +10) (2) a na usnesení ze dne 25. února 2010 o plnění Pekingské akční platformy (Peking +15) (3),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 19. prosince 2006 nazvanou „Zesílení úsilí k odstranění veškerých forem násilí na ženách“(A/RES/61/143) a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na práci výboru ad hoc Rady Evropy pro předcházení a potírání násilí na ženách a domácího násilí (CAHVIO), který byl vytvořen v prosinci 2008 za účelem přípravy budoucí úmluvy Rady Evropy o tomto tématu,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 8. března 2010 o násilí,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 14. prosince 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách (5),

—

s ohledem na své prohlášení ze dne 21. dubna 2009 o kampani „Řekni NE násilí na ženách“ (6),

—

s ohledem na usnesení ze dne 24. března 2009 o boji proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, které se provádí v EU (7),

—

s ohledem na strategii Komise pro rovnost mezi ženami a muži na léta 2010–2015, která byla předložena dne 21. září 2010,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0065/2011),

A.

vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví nelze odstranit jediným zásahem, lze jej však významně omezit a zmírnit jeho důsledky kombinací různých činností v oblasti infrastruktury, právní úpravy, soudnictví, represivních složek, vzdělávání, zdravotnictví nebo jiných speciálních služeb,

B.

vzhledem k tomu, že i když neexistuje žádná mezinárodně uznávaná definice „násilí na ženách“, OSN je definuje jako jakýkoli násilný čin motivovaný rozdíly pohlaví, jehož výsledkem je nebo může být fyzická, sexuální nebo psychologická újma či utrpení žen, včetně vyhrožování takovými činy, nátlaku nebo svévolného omezování svobody, ať už ve veřejném nebo soukromém životě (8),

C.

vzhledem k tomu, že násilí je traumatickým zážitkem pro každého muže, ženu či dítě, avšak násilí na základě pohlaví páchají v převážné míře muži na ženách a dívkách a toto násilí nejenže odráží, ale i posiluje nerovnosti mezi muži a ženami a ohrožuje zdraví, důstojnost, bezpečnost a samostatnost obětí,

D.

vzhledem k tomu, že studie o násilí na základě pohlaví odhadují že jedna pětina až jedna čtvrtina žen v Evropě zažila v dospělosti nejméně jednou fyzické násilí a více než jedna desetina zažila sexuální násilí za použití síly; vzhledem k tomu, že výzkum ukazuje rovněž, že 26 % dětí a mládeže uvádí, že byly v dětství oběťmi fyzického násilí,

E.

vzhledem k tomu, že reklamy a pornografie často zobrazují různé typy násilí na základě pohlaví, a tak banalizují násilí páchané na ženách a brzdí strategie rovnosti pohlaví,

F.

vzhledem k tomu, že násilí na ženách, jehož se dopouštějí muži, utváří postavení žen ve společnosti: zdraví, přístup ke vzdělání a zaměstnání, zapojení do společenských a kulturních činností, ekonomickou nezávislost, účast na veřejném a politickém životě a na rozhodování a vztahy s muži,

G.

vzhledem k tomu, že v mnoha případech ženy nedokáží vznášet stížnosti proti aktům násilí na základě pohlaví, jehož jsou oběťmi, a to z důvodů, jež jsou složité a rozmanité a zahrnují psychologické, hospodářské, sociální a kulturní faktory, přičemž jim může rovněž chybět důvěra v policii, právní systém a sociální a zdravotní služby,

H.

vzhledem k tomu, že násilí páchané převážně muži na ženách představuje v celé Evropě a ve světě zásadní a široce rozšířený problém, přičemž je jevem, který má dopad na oběti a pachatele bez ohledu na věk a vzdělání, příjmy nebo společenské postavení a který souvisí s nerovnoměrným rozdělením moci mezi muži a ženami v naší společnosti,

I.

vzhledem k tomu, že ekonomický tlak nezřídka vede k častějšímu, agresivnějšímu a nebezpečnějšímu týrání; vzhledem k tomu, že z výzkumů vyplývá, že muži, kteří v důsledku hospodářské krize přijdou o zaměstnání a majetek, častěji páchají násilí na ženách,

J.

vzhledem k tomu, násilí páchané na ženách zahrnuje širokou škálu porušování lidských práv; včetně: sexuálního zneužívání, znásilnění, domácího násilí, sexuálního napadení a obtěžování, prostituce, obchodu se ženami a dívkami, porušování sexuálních a reprodukčních práv žen, násilí páchaného na ženách na pracovišti, násilí na ženách v konfliktech, násilí na ženách ve vězení nebo ústavech péče, a několika škodlivých tradičních praktik. vzhledem k tomu, že každé z těchto zneužití může zanechat hluboké psychické jizvy, poškození zdraví žen a dívek obecně, včetně jejich reprodukčního a sexuálního zdraví, a v některých případech může mít za následek smrt,

K.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech není násilí páchané muži na ženách v podobě znásilnění považováno trestný čin stíhaný ex officio  (9),

L.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii nejsou pravidelně shromažďovány vzájemně srovnatelné údaje o různých typech násilí páchaného na ženách, a proto je obtížné určit skutečný rozsah tohoto jevu a nalézt vhodná řešení; vzhledem k tomu, že je velice obtížné shromáždit spolehlivé údaje, protože ženy a muži ze strachu či studu neradi sdělují své zkušenosti příslušným zúčastněným stranám,

M.

vzhledem k tomu, že podle stávajících studií týkajících se členských států Rady Evropy se roční náklady na násilí na ženách odhadují na přibližně 33 miliard EUR (10),

N.

vzhledem k tomu, že ženy v Evropské unii nejsou, v důsledku různých politik a právních předpisů platných v různých členských státech, stejně chráněny proti násilí ze strany mužů,

O.

vzhledem k tomu, že Evropská unie má nyní po přijetí Lisabonské smlouvy širší pravomoci v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech, včetně trestního práva procesního a trestního práva hmotného, a rovněž v oblasti policejní spolupráce,

P.

s ohledem na alarmující počet žen, které jsou oběťmi násilí na základě pohlaví,

Q.

vzhledem k tomu, že obtěžování matek a těhotných žen je jinou formou násilí nebo zneužívání, které postihuje ženy, k čemuž dochází zejména v rodině nebo v partnerském vztahu a v sociální nebo pracovní oblasti, a vede to k tomu, že tyto ženy přicházejí o své zaměstnání buď propuštěním, nebo dobrovolně, a k situacím diskriminace a deprese,

R.

vzhledem k tomu, že Komise ve své strategii pro rovnost pohlaví na léta 2010–2015 zdůraznila, že násilí založené na pohlaví je jedním z klíčových problémů, které je třeba řešit s cílem dosáhnout skutečné rovnosti pohlaví,

S.

vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že v roce 2011 předloží návrh strategie pro boj s násilím na ženách, ale v pracovním programu Komise na rok 2011 nebyl učiněn na tuto strategii žádný výslovný odkaz,

1.

vítá závazek Komise vyjádřený v jejím akčním plánu na provedení Stockholmského programu předložit v letech 2011–2012 sdělení i strategii boje proti násilí na ženách, domácímu násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů, na nějž by měl navazovat akční plán Unie (11);

2.

navrhuje, aby se boj proti násilí na základě pohlaví zakládal na novém komplexním politickém přístupu, jehož součástí bude:

3.

důrazně vyzývá členské státy, aby uznaly znásilnění žen a sexuální násilí na ženách, včetně případů páchaných v manželském svazku a neformálních intimních svazcích nebo mužskými příbuznými, za trestné činy, došlo-li k nim proti vůli oběti, a tento typ činů automaticky trestně stíhaly a aby odkazy na kulturní, tradiční či náboženské praktiky odmítly považovat za polehčující okolnost při odpovědnosti pachatele v případech násilí na ženách, což platí i pro tzv. „zločiny ze cti“ a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

4.

uznává, že násilí na ženách je jednou z nezávažnějších forem porušování lidských práv na základě pohlaví a že domácí násilí – proti ostatním obětem, jako jsou děti, muži a staří lidé –je rovněž skrytým jevem, který postihuje příliš mnoho rodin, než abychom jej mohli ignorovat;

5.

zdůrazňuje, že vystavení fyzickému, sexuálnímu a psychickému násilí a zneužívání mezi rodiči nebo dalšími rodinnými příslušníky, má vážné dopady na děti;

6.

vyzývá členské státy, jichž se týká situace, kdy děti podávají svědectví o různých formách násilí, aby vyvinuly psychosociální poradenství přiměřené věku dítěte a speciálně přizpůsobené jeho potřebám, které by pomohlo dětem vyrovnat se s traumatickými zážitky a bralo řádný ohled na jejich nejvlastnější zájmy;

7.

zdůrazňuje, že migrující ženy včetně nezdokumentovaných případů a ženy hledající azyl představují dvě podkategorie žen, jež jsou zvláště citlivé k násilí založenému na pohlaví;

8.

zdůrazňuje, že je důležité, aby všichni, kdo pracují s ženami, jež se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, obdrželi vhodnou odbornou přípravu, což platí zejména pro osoby zastupující právní systém a vymáhání práva, s konkrétním odkazem na policii, soudy, sociální a zdravotní pracovníky;

9.

vyzývá Evropskou komisi, aby z údajů, které poskytnou členské státy, a s využitím všech dostupných odborných znalostí vytvářela a dávala k dispozici každoroční statistiky o násilí na základě pohlaví, v nichž mimo jiné uvede, kolik žen je každý rok zavražděno svým současným nebo bývalým partnerem;

10.

zdůrazňuje, že výzkum v oblasti násilí na dětech, mládeži a ženách a na obecnější rovině genderově motivovaného a sexuálního násilí, by měl být zařazen jako multidisciplinární výzkumná oblast do budoucího osmého rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj;

11.

vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření pozorovacího střediska pro násilí na ženách založeného na podávání zpráv o soudních případech týkajících se násilí na ženách;

12.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí v boji proti násilí na základě pohlaví prostřednictvím programů Společenství, zejména programu Daphne, který již úspěšně přispěl k boji proti násilí na ženách;

13.

konstatuje, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) uskuteční průzkum reprezentativního vzorku žen ve všech členských státech o jejich zkušenosti s násilím, a žádá, aby se průzkum zaměřil na zkoumání reakcí různých orgánů a podpůrných služeb, s nimiž se ženy setkaly, když podaly oznámení;

14.

naléhavě žádá členské státy, aby v rámci svých vnitrostátních statistik upozornily na rozsah problému násilí na základě pohlaví a aby zajistily, že budou shromažďovány údaje o násilí na základě pohlaví, mimo jiné o pohlaví obětí, pohlaví pachatelů, jejich vztahu, věku, místa činu a způsobeného zranění;

15.

vyzývá Komisi, aby předložila studii o finančních dopadech násilí na ženách založenou na výzkumných metodikách umožňujících finanční vyčíslení dopadů těchto forem násilí na zdravotní služby, sociální systémy a trh práce;

16.

vyzývá Agenturu EU pro základní práva a Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby prováděly výzkum zaměřený na rozšíření násilí ve vztazích dospívajících a jeho dopadu na jejich dobré životní podmínky;

17.

upozorňuje na to, že stalking, jehož 87 % obětí jsou ženy, způsobuje psychické trauma a silný emoční stres a že by proto měl být stalking považován za formu násilí na ženách a mělo by se k němu přistupovat prostřednictvím právního rámce ve všech členských státech;

18.

konstatuje, že tradiční škodlivé praktiky, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) a tak zvaná „zabití ze cti“ jsou silně kontextuálními formami násilí na ženách, a proto naléhavě žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost tradičním škodlivým praktikám ve své strategii pro boj s násilím na ženách;

19.

uznává závažný problém prostituce v Evropské unii, včetně dětské prostituce, a požaduje, aby byly provedeny další studie na zkoumání vazby mezi právním řádem daného členského státu a formou a rozsahem prostituce, která se zde vyskytuje; upozorňuje na znepokojivý nárůst obchodování s lidmi do a v rámci EU jakožto obchodu, který se zejména týká žen a dětí, a naléhavě žádá členské státy, aby podnikly rozhodné kroky v boji s těmito nezákonnými praktikami;

20.

žádá, aby členské státy uznaly závažnost problému náhradního těhotenství, které představuje využívání ženského těla a jejích reprodukčních orgánů;

21.

zdůrazňuje, že žena i dítě jsou vystaveny stejným podobám vykořisťování a na oba lze nahlížet jako na zboží na mezinárodním reprodukčním trhu, a že tato nová reprodukční opatření, jako je náhradní těhotenství, zvyšují obchodování se ženami a dětmi a nelegální přeshraniční adopce;

22.

poznamenává, že bylo zjištěno, že domácí násilí je hlavní příčinou samovolného potratu nebo porodu mrtvého dítěte a úmrtí matky při porodu, a žádá Komisi, aby se více soustředila na násilí na těhotných ženách, protože to znamená, že pachatel při něm poškozuje více něž jednu osobu;

23.

poukazuje na to, že občanská společnost, zejména nevládní organizace, sdružení žen a další veřejné i soukromé dobrovolnické organizace mají pro poskytování pomoci určené obětem násilí značnou hodnotu, zejména tím, že pomáhají ženským obětem, které chtějí prolomit mlčení, jež spáchané násilí zahaluje, a členské státy by je měly podporovat;

24.

znovu opakuje, že je třeba pracovat zároveň s oběťmi i s agresory, s cílem zvýšit i povědomí agresorů a přispět ke změně stereotypů a sociálně podmíněných přesvědčení, která podporují podmínky pro tento typ násilí a jeho akceptování;

25.

vyzývá členské státy, aby zřizovaly ochranná zařízení pro ženy s cílem pomoci ženám a dětem, aby mohly svobodně rozhodovat o svém životě bez násilí a chudoby, přičemž tato zařízení by měla nabízet specializované služby, lékařskou péči, právní pomoc, psychologické a terapeutické poradenství, právní podporu během soudního řízení, podporu dětem postiženým násilím atd.;

26.

zdůrazňuje, že členské státy by měly věnovat odpovídající prostředky na předcházení násilí páchanému na ženách a boj proti němu, a to i s využitím strukturálních fondů;

27.

zdůrazňuje význam členských států a regionálních a místních orgánů podnikajících kroky na usnadnění návratu žen, které se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, na trh práce prostřednictvím nástrojů jako je ESF nebo program Progress;

28.

žádá EU a její členské státy, aby vytvořily právní rámec, který poskytne migrujícím ženám právo mít vlastní cestovní pas a povolení k pobytu a který umožní pohlížet na osobu, která tyto dokumenty odebere, jako na trestně odpovědnou;

29.

znovu opakuje své stanovisko vyjádřené ve svém usnesení ze dne 25. února 2010, že Evropská unie by se na základě nového právního rámce, který byl stanoven Lisabonskou smlouvou, měla stát smluvní stranou Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a jejího opčního protokolu;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se v mezinárodním měřítku zabývaly násilím na ženách a porušováním lidských práv v souvislosti s postavením žen, zejména v kontextu platných bilaterálních dohod o přidružení a dohod o mezinárodním obchodu a těch, o nichž se momentálně jedná;

31.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.