52011DC0829

ÚVOD

Článek 10 přílohy XI nařízení Rady, kterým se stanoví služební řád úředníků EU, představuje doložku o výjimce, na niž se vztahují právní podmínky. Aby bylo možné tuto doložku uplatnit, což by vedlo k legislativnímu postupu na základě článku 336 Smlouvy o fungování EU, je nutné prověřit, jsou-li tyto právní podmínky splněny či nikoli. Jestliže tyto podmínky splněny nejsou, mohou všichni dotčení nebo potenciálně dotčení jednotlivci i instituce uplatnění této výjimky vymáhat u Soudního dvora, což může mít v případě, že uspějí, za následek dodatečný závazek pro rozpočet EU uhradit úrok z prodlení u míst, kdy je úprava platu nebo důchodu kladná.

Je důležité zdůraznit, že i v případě, že podmínky pro uplatnění článku 10 (společně s článkem 336 Smlouvy o fungování EU) splněny nejsou, je možné uplatnit článek 336 Smlouvy o fungování EU přímo za účelem úpravy služebního řádu, je-li to považováno za politicky vhodné.

Jak uvádí zpráva o doložce o výjimce předložená v červenci roku 2011, doložka o výjimce stanoví následující podmínky, které musejí být před jakýmkoli krokem všechny splněny:

- zhoršení musí být jak závažné, tak náhlé,

- musí postihovat ekonomickou a sociální situaci na úrovni Unie,

- musí být zhodnoceno ve světle objektivních údajů poskytnutých pro tento účel Komisí

- a musí být takové povahy, že by je danámetoda nebyla schopna řádně zohlednit v důsledku jeho výjimečné povahy z hlediska načasování a rozsahu. Soudní dvůr rozhodl, že za prvé, doložka o výjimce může být uplatněna pouze „ ve výjimečných situacích “ (bod 74 rozsudku Soudního dvora ve věci C-40/10) a za druhé, „umožňuje zohlednit důsledky vážného a zároveň náhlého zhoršení hospodářské a sociální situace v případě, že by na základě „normální“ metody nebyly odměny úředníků upraveny s dostatečnou rychlostí “ (bod 75).

V rámci úpravy pro rok 2010 požádala Rada, aby Komise na základě doložky o výjimce předložila příslušné návrhy, aby je Evropský parlament a Rada mohly přijmout do konce roku 2011. Předloha zprávy Komise o doložce o výjimce byla neformálně předložena pracovní skupině Rady dne 30. června 2011 a zpráva byla Komisí formálně přijata dne 13. července 2011 v souladu s časovým rámcem stanoveným Radou.

Ve zprávě Komise o doložce o výjimce ze dne 13. července 2011 bylo použito velké množství ekonomických a sociálních ukazatelů s cílem posoudit, zda je v roce 2011 nutné uplatnit doložku o výjimce, přičemž podkladem pro ni byly jarní evropské hospodářské prognózy, které vydalo GŘ ECFIN dne 13. května 2011. Tato zpráva dospěla k závěru, že v referenčním období od 1. července 2010 do poloviny května 2011 v Unii nedošlo k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace.

Za účelem vyřízení žádosti Rady ze dne 4. listopadu 2011 tento dokument přihlíží k aktuálnímu vývoji v Evropské unii od vydání jarní evropské hospodářské prognózy dodnes.

Prognóza, kterou GŘ ECFIN vydalo dne 10. listopadu 2011, ukazuje v porovnání s jarní prognózou méně optimistické trendy v roce 2011, co se týče ekonomických i sociálních ukazatelů. Hospodářské oživení se zastavilo a výhledy evropské ekonomiky se zhoršily. Pokles důvěry a výraznější finanční neklid ovlivňují investice a spotřebu, zatímco urgentní fiskální konsolidace zatěžuje domácí poptávku a oslabující celosvětové ekonomické podmínky brzdí vývoz. Hospodářské oživení bylo v posledních dvou letech provázeno jen pomalým růstem zaměstnanosti.

Nicméně i přesto, že krátkodobé ukazatele značí pokračující pokles hospodářské činnosti v EU, celkový růst výkonnosti je v aktuálním roce díky dobrému rozjezdu v prvním čtvrtletí relativně silný a růst HDP se očekává na úrovni 1,6 %.

Přestože se očekává výrazné zpomalení, nelze v souvislosti s metodou kvalifikovat ekonomické a sociální podmínky jako výjimečné, což by odůvodnilo uplatnění opatření, která danou metodu přesahují. Tato bezútěšná situace ve skutečnosti ovlivnila také platy ve veřejném sektoru v členských státech, zejména kvůli potřebě finanční konsolidace, a v tomto sektoru se letos očekává jen mírný růst platů v porovnání s růstem platů zaměstnanců v národním hospodářství jako celku (3 %). Ztráta kupní síly státních zaměstnanců v ústřední státní správě do července 2011 se na základě použití metody uplatní i na úředníky EU a způsobí 1,8% snížení skutečných mezd na všech pracovních místech úředníků EU. Zhoršující se hospodářský výhled však nevyústil v situaci, kdy by „normální“ metoda nemohla fungovat a nemohla odrážet rozhodnutí přijatá členskými státy v souvislosti s vnitrostátními úředníky.

Očekává se, že se v posledním čtvrtletí roku 2011 hospodářský růst v EU zastaví a v roce 2012 bude jen velmi pozvolný. Pokud se ekonomická situace bude dále zhoršovat a vyžádá si opatření ze strany členských států na vnitrostátní úrovni, na která by nebylo možné zareagovat dostatečně rychle běžným uplatněním metody, navrhne Komise v souladu se zásadou loajální spolupráce zdůrazňovanou Soudním dvorem uplatnění doložky o výjimce, aby se řádně zohlednila opatření přijatá na vnitrostátní úrovni a také se snížila časová prodleva mezi tím, než tato opatření nabudou účinnosti, a další roční úpravou.

Komise by ráda zdůraznila, že její návrh přezkumu služebního řádu, který je přímo založen na článku 336 Smlouvy o fungování EU a který by v následujícím víceletém finančním rámci přinesl značné úspory ve výši přesahující jednu miliardu eur a dlouhodobě přes jednu miliardu ročně, zohledňuje doporučovaná, plánovaná nebo prováděná úsporná opatření a reformy v členských státech.

Podzimní evropská hospodářská prognóza 2011

EU v letech 2010 a 2011 zažila hospodářský růst

Recese skončila na podzim roku 2009 a připravila půdu pro hospodářské oživení v roce 2010. Celkově za rok 2010 vzrostl HDP o 2,0 % v EU a o 1,9 % v eurozóně. ([1])

Podzimní evropská hospodářská prognóza 2011 ukazuje, že krátkodobé ukazatele naznačují pokračující zpomalování hospodářské činnosti v EU, nicméně také potvrzuje, že hospodářství EU bude v roce 2011 díky dobrému startu v prvním čtvrtletí nadále růst. Jelikož jarní prognóza pro rok 2011 (1,6% růst v eurozóně a 1,8% růst v EU) byla snížena, očekává se, že se hospodářský růst v Evropě bude v roce 2011 nadále pohybovat kolem 1,5 % (eurozóna) a 1,6 % (EU). Podle prognózy bude růst HDP v posledním čtvrtletí roku 2011 stagnovat, zatímco hospodářský růst získá určitý mírný impulz až na konci roku 2012.

Zpomalení hospodářského oživení v roce 2011 však nelze přirovnávat k neklidu, který měl dopad na Unii v roce 2008 a 2009, kdy hospodářský růst klesl z 3,2 % v roce 2007 na 0,3 % v roce 2008 a poté se rychle propadl do záporných čísel, tj. –4,2 % v roce 2009.

[pic]

Situace na trhu práce zůstává v roce 2010 a 2011 stabilní

Podzimní evropská hospodářská prognóza 2011 poukázala na skutečnost, že počet zaměstnaných začal na konci roku 2010 pomalu stoupat, jakmile se růst počtu odpracovaných hodin začal ustalovat. Opožděná reakce zaměstnanosti na hospodářské oživení byla opakem hromadění pracovních sil během recese a výrazně se projevila v produktivitě práce. I přes zvýšení hospodářského růstu v EU je vytváření pracovních míst slabé a nedostatečné, aby zajistilo výrazné snížení míry nezaměstnanosti. Jak v eurozóně, tak v EU míra nezaměstnanosti v roce 2010 a 2011 kolísala jen nepatrně.

Navzdory drobné úpravě směrem nahoru podzimní prognóza předpokládá, že míra nezaměstnanosti v roce 2011 zůstane na stejné úrovni, tedy 9,7 %, jako v roce 2010 (viz obrázek níže). Tyto hodnoty odpovídají jarní prognóze, která předpovídala, že míra nezaměstnanosti v EU v roce 2011 mírně klesne a dosáhne hodnoty 9,5 %.

V této souvislosti je třeba upozornit zejména na to, že růst zaměstnanosti v EU se v roce 2011 po dvouletém klesání (–1,8 % v roce 2009 a –0,5 % v roce 2010) předpokládá kladný (0,4 %).

[pic]

[pic]

Odměny v soukromém sektoru a v celkové ekonomice v roce 2010 a 2011 rostou

Komise se domnívá, že by mohlo být užitečné porovnat situaci zaměstnanců ve veřejném sektoru s celkovou ekonomikou v EU. Pro tento účel můžeme uvažovat odměny zaměstnanců jako ukazatel, který měří celkové náklady práce na všechny zaměstnance definované jako hrubé mzdy včetně přesčasů a příplatků spolu s naturálními výhodami a příspěvky zaměstnavatelů na sociální zabezpečení ([2]), jak ve veřejném sektoru (sektoru vládních institucí ([3])), tak v celkové ekonomice.

Podzimní evropská hospodářská prognóza 2011 očekává, že odměny v celkové ekonomice v následujících letech porostou roční měrou 2–3 %.

V předchozích letech odměny v celkové ekonomice vzrostly o 5,2 % v roce 2007 a 4,4 % v roce 2008, ale v roce 2009 uprostřed finančního neklidu klesly o 0,3 %, zatímco HDP se propadl o 4,2 %. V roce 2011 se očekává, že odměny v celkové ekonomice vzrostou na 3,0 %, což je více, než předpovídala jarní prognóza (2,4 %).

Roční nárůst odměn ve veřejném sektoru klesl z 3,4 % v roce 2009 na 1,2 % v roce 2010. Podle podzimní prognózy bude tento trend v roce 2011 pokračovat (0,6 %). V reálných číslech se očekává, že odměny ve veřejném sektoru dosáhnou –2,2 %, což odpovídá ztrátě kupní síly vnitrostátních úředníků měřené touto metodou (–1,8 %), která se uplatní na úředníky EU.

[pic]

[pic]

Veřejné finance vyvolávají obavy

Rok 2011 znamená změnu ze stabilizace ke konsolidaci veřejných financí. Poté, co schodek veřejných financí v rámci EU klesl z 6,9 % v roce 2009 na 6,6 % v roce 2010, se tedy očekává, že bude dále klesat. Výsledky fiskálního deficitu v roce 2011 se nyní předpovídají na 4,7 % HDP v EU a 4,1 % v eurozóně. K dalším konsolidačním opatřením, jejichž přijetí je pravděpodobné, ale která ještě nebyla přijata, podzimní prognóza nepřihlíží.

Nákladné zásahy členských států měly na veřejné finance závažný dopad, přestože veřejné dluhy ve většině členských států mají původ v období před poslední krizí. V roce 2010 dosáhl veřejný dluh v rámci EU celkově 80,3 % HDP a v roce 2011 zůstane podle podzimní prognózy na podobné úrovni (82,5 % HDP) (viz obrázek níže). Údaje o veřejném dluhu zůstávají stejné jako v jarní prognóze (82,3 % HDP v roce 2011).

[pic]

Celkově zůstává otázka veřejných financí jedním z nejzávažnějších problémů EU, zejména eurozóny. Jeho kořeny sahají minimálně do roku 2007, kdy byla přijata opatření pro úpravu veřejných financí. Přestože tato opatření přinesla postupné zlepšení salda veřejných financí, nedávný vývoj ukazuje, že klíčový problém představují dopady rostoucí zadluženosti na udržitelnost veřejných financí a negativní dopad na trhy se státními dluhopisy. Slabší hospodářský růst způsobil zhoršení v oblasti rozpočtů a přesunul pozornost na udržitelnost veřejných financí. To je hlavní důvod, proč se očekává zmrazování platů nebo jen mírný nárůst platů ve veřejném sektoru Evropské unie.

Kvůli nutnosti významných fiskálních úspor v nadcházejících letech však budou státní úředníci v členských státech pociťovat důsledky neklidu v oblasti veřejných financí ještě dlouho. To bude mít bezpochyby přímý dopad na platy úředníků EU, které budou prostřednictvím uplatnění metody přesně sledovat změny platů vnitrostátních úředníků.

Inflace je nadále utlumená

Inflace vyjádřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen se v první polovině roku 2011 zvýšila zejména v důsledku reakce na zvyšování cen energie a potravin. Jelikož ceny komodit v první polovině roku 2011 dosáhly vrcholu a termínové ceny ropy naznačují postupné další snižování, očekává se, že celková inflace bude postupně klesat a v průběhu roku 2012 se opět dostane pod 2 %. Co se týče souvisejících cenových tlaků, budou inflaci i nadále bránit přetrvávající mezery výstupu, u nichž se očekává, že se v roce 2012 ve většině členských států mírně rozšíří, zatímco v případě mezd se očekává pouze mírný růst s ohledem na vysokou nezaměstnanost.

Podle podzimní prognózy harmonizovaný index spotřebitelských cen v roce 2011 vzroste na 3,0 % (v souladu s jarní prognózou).

[pic]

Ukazatel hospodářského klimatu klesl

Tento ukazatel je velmi nestálý. Poté, co v březnu 2009 dosáhl své nejnižší hodnoty od roku 1990 (66,9), ukazatel hospodářského klimatu ([4]) v dubnu 2010 předstihl svou průměrnou hodnotu z let 1990–2010 (podle definice 100). Vrcholu dosáhl v březnu 2011 (107,4), v posledních měsících však výrazně klesl (93,8 v říjnu 2011), přesto se však stále drží výrazně nad nejnižšími hodnotami z roku 2009.

[pic]

ZÁVěRY

V souladu s doložkou o výjimce stanovenou v článku 10 přílohy XI služebního řádu má Komise provést průzkum, jestli v rámci Unie nedošlo k náhlému a závažnému zhoršení ekonomické a sociální situace, které má zhodnotit ve světle objektivních údajů.

Komise dále musí v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-40/10 posoudit, jestli lze výše uvedené ekonomické a sociální údaje kvalifikovat jako „ výjimečnou situaci“, v níž by „na základě „normální“ metody nebyly odměny úředníků upraveny s dostatečnou rychlostí“.

Jak Komise uvedla ve své zprávě ze dne 13. července 2011, „zhoršení“ je pojem užívaný k popisu snížení úrovně ekonomické a sociální situace. To, zda došlo k „závažnému“ zhoršení ekonomické a sociální situace, by mělo být určeno s odkazem na rozsah i dobu trvání zjištěných ekonomických a sociálních dopadů . To, zda došlo k „náhlému“ zhoršení ekonomické a sociální situace, je třeba posoudit s ohledem na rychlost a předvídatelnost ekonomických a sociálních dopadů. V této souvislosti je zvláště důležité rozlišit obvyklé výkyvy hospodářského cyklu od výkyvů vyvolaných vnějšími událostmi.

Prognózy, které vydalo GŘ ECFIN dne 10. listopadu 2011, ukazují u ekonomických i sociálních ukazatelů zhoršující se trendy v roce 2011 v porovnání s prognózami vydanými na jaře a také to, že evropské hospodářství nyní prožívá období neklidu.

Nicméně i přesto, že krátkodobé ukazatele značí pokračující pokles hospodářské činnosti v EU, celkový růst výkonnosti je v tomto roce relativně silný. Konkrétně u HDP se předpokládá, že bude i v roce 2011 dále růst trendem zhruba 1,6 %, tedy na podobné úrovni jako v roce 2010 (2,0 %), kdežto, pro porovnání, v roce 2009 klesl o 4,2 %. Očekává se, že předpovídaná stagnace v posledním čtvrtletí roku 2011 se omezí na toto čtvrtletí a v prvním čtvrtletí roku 2012 se čeká mírný růst HDP.

Míra nezaměstnanosti navíc v roce 2011 zůstává stabilně na stejné úrovni jako v roce 2010 (9,7 %), zatímco růst zaměstnanosti se v roce 2011 poprvé po dvouletém poklesu (–1,8 % v roce 2009 a –0,5 % v roce 2010) očekává kladný (0,4 %).

Odměny zaměstnanců v celkové ekonomice podle prognóz v roce 2011 zůstanou na vysoké úrovni (3,0 %), zatímco ve veřejném sektoru je tato hodnota mnohem nižší (0,6 %) a odpovídá ztrátě kupní síly úředníků EU vypočtené metodou (–1,8 % v roce 2011).

Schodek veřejných financí v rámci EU bude podle podzimní a jarní prognózy dále klesat z téměř 7 % v letech 2009 i 2010 na 4,7 % v roce 2011. Fiskální konsolidace bude podle prognóz postupovat, zatímco rozpočtové schodky budou klesat, přestože veřejný dluh EU představuje stálý problém hospodářství EU minimálně od roku 2007.

Přestože podzimní prognóza pro rok 2011 jasně hovoří o méně příznivé ekonomické a sociální situaci než jarní prognóza, z kritérií stanovených v článku 10 přílohy XI služebního řádu podle výkladu Soudního dvora vyplývá, že se EU nenachází ve výjimečné situaci s ohledem na metodu , jak definuje Soudní dvůr, kdy by na základě „normální“ metody nebyly odměny úředníků EU upraveny s dostatečnou rychlostí tak, aby byla zohledněna opatření přijatá členskými státy v souvislosti s jejich státními úředníky. Kromě toho i přesto, že by odměny zaměstnanců v celkové ekonomice měly relativně výrazně vzrůst, nárůst odměn zaměstnanců ve vládních institucích se očekává mírný, což se projeví v uplatnění metody.

Pokud jde o prognózy odměn zaměstnanců vládních institucí, tento parametr se řádně odrazí v uplatnění metody v roce 2011. Pracovníci ve veřejném sektoru podle prognóz ztratí 2,2 % své kupní síly, což odpovídá údajům, které poskytly členské státy o vnitrostátních úřednících v ústřední státní správě (1,8% ztráta kupní síly). Tato ztráta kupní síly by byla prostřednictvím metody aplikována na úředníky EU na všech pracovních místech a jejich skutečné mzdy by byly sníženy o stejné procento.

Zdá se, že ztráta kupní síly vnitrostátních a unijních úředníků odpovídá aktuální ekonomické a sociální situaci a tato situace není důvodem k uplatnění jakýchkoli opatření sahajících za tuto ztrátu. Komise proto není v pozici, kdy by mohla uplatnit doložku o výjimce, aniž by tak porušila ustanovení článku 10 přílohy XI služebního řádu a judikaturu Soudního dvora Evropské unie.

To však nevylučuje provádění strukturálních reforem v evropské veřejné službě přímo na základě ustanovení článku 336 Smlouvy o fungování EU. Komise by tudíž chtěla připomenout svůj návrh přezkumu služebního řádu, který mimo jiné navrhuje 5% snížení počtu zaměstnanců ve všech orgánech a agenturách, prodloužení povinné týdenní pracovní doby úředníků EU na 40 hodin, aniž by došlo k úpravě mezd, zvýšení běžného věku odchodu do důchodu na 65 let, výrazné omezení pravidel pro předčasný odchod do důchodu i omezení související s kariérními pravidly, jako je významné snížení platů u některých funkcí. To je v souladu s opatřeními v oblasti státních správ členských států, která byla přijata nebo o nichž se diskutovalo, a v příštím víceletém finančním rámci by to přineslo značné úspory ve výši přesahující jednu miliardu eur a ještě větší úspory po roce 2020.

Konkrétně s cílem reagovat na nedávný finanční neklid a pokračující obavy z realizace úspor ve státních správách a škrtů v rozpočtech členských států se Komise rozhodla navrhnout další zvýšení navrhované solidární daně až do výše 6 %. Jestliže jej spoluzákonodárci schválí, toto dodatečné zvýšení ovlivní platy úředníků v EU do konce období uplatňování navrhované revidované metody úprav platů a důchodů v roce 2022.

Komise tento návrh formálně předloží v prosinci 2011, jakmile uskuteční povinnou formální konzultaci výboru pro služební řád.

Závěrem by Komise znovu chtěla zmínit skutečnost, že hospodářský růst v EU bude podle prognóz v posledním čtvrtletí roku 2011 stagnovat a v roce 2012 bude jen velmi pozvolný. Pokud se ekonomická situace bude dále zhoršovat a vyžádá si příslušná opatření ze strany členských států na vnitrostátní úrovni, na která by nebylo možné zareagovat dostatečně rychle běžným uplatněním metody, Komise v souladu se zásadou loajální spolupráce zdůrazňovanou Soudním dvorem uplatní doložku o výjimce, aby se opatření přijatá na vnitrostátní úrovni řádně zohlednila a také aby se snížila časová prodleva mezi tím, než tato opatření nabudou účinnosti, a další roční úpravou.

[1] Údaje za minulá období se mohou mírně lišit v důsledku pravidelných přezkumů, které provádí Eurostat.

[2] V důsledku toto odráží změny míry zaměstnanosti a změny sociální politiky, jakož i úroveň mezd.

[3] Veřejný sektor v celém tomto oddílu znamená sektor vládních institucí. Sektor vládních institucí zahrnuje všechny institucionální jednotky, které patří k ostatním netržním výrobcům, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu, a které jsou financovány zejména povinnými platbami jednotek příslušejících do ostatních sektorů, a/nebo všechny institucionální jednotky, které se zásadně účastní přerozdělování národního důchodu a bohatství. Institucionální jednotky zahrnují subjekty vládních institucí a některé neziskové instituce a autonomní penzijní fondy. Sektor vládních institucí se člení do čtyř subsektorů: centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení.

[4] Průzkumy podniků a spotřebitelů poskytují měsíční hodnocení a očekávání ohledně nejrůznějších stránek hospodářské činnosti v jednotlivých sektorech ekonomiky: ohledně průmyslu, služeb, stavebnictví a maloobchodu i spotřebitelů. V každém z pěti šetřených sektorů jsou sestavovány „ukazatele důvěry“, které mají odrážet celkové vnímání a očekávání na úrovni jednotlivých sektorů v podobě jednorozměrného indexu. Aby bylo možné sledovat celkovou hospodářskou činnost, je od roku 1985 vypočítáván širší ukazatel hospodářského klimatu (Economic Sentiment Indicator, ESI) jako vážený součet uvedených pěti ukazatelů.