52011DC0254

OBSAH

1. ÚVOD 2

2. PROVÁDĚNÍ PROGRAMU 2

2.1. Přehled o programu Daphne 2

2.2. Provádění programu Daphne 4

3. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ PRŮBĚŽNÉHO HODNOCENÍ 5

3.1. Relevance 5

3.2. Účinnost 6

3.3. Efektivnost 7

3.4. Udržitelnost 8

4. DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY 9

4.1. Lépe se zaměřit na priority politik EU 9

4.2. Lepší šíření a udržitelnost výsledků projektů 10

4.3. Vyvážená účast v programu Daphne 10

4.4. Efektivnější řízení programu Daphne 10

4.5. Závěry 11

1. ÚVOD

Tato průběžná hodnotící zpráva o programu Daphne III má za cíl poskytnout informace o dosud dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu. Povinnost předkládat hodnocení Evropskému parlamentu a Radě je stanovena v článku 15 právního základu programu Daphne III[1].

Hodnocení programu provedla Komise s podporou nezávislého externího hodnotitele[2]. Zaměřilo se na dosavadní výsledky programu Daphne III a na kvalitativní a kvantitativní aspekty jeho provádění[3].

Komise provedla hloubkový rozbor silných a slabých stránek programu Daphne III a zaměřila se na tyto otázky:

1) Jak ve zbývajícím období trvání stávajícího programu zlepšit jeho provádění? a dále

2) Jak zlepšit podobu programu s ohledem na jeho „pokračovatele“?

Konkrétně se při hodnocení programu posuzovaly tyto aspekty:

1) Relevance cílů a přístupů programu včetně toho, zda cíle programu odpovídají potřebám a problémům cílových skupin, zda se priority přizpůsobují vývoji politik a zda má program přidanou hodnotu EU a zajišťuje součinnost s jinými programy.

2) Účinnost programu, chápaná jako míra úspěšnosti, s níž program dosahuje svých cílů a vytváří nadnárodní partnerství, a faktory, jež mají vliv na dosahovaný pokrok.

3) Efektivnost programu u hlediska míry, v níž se podařilo Komisi a finančně podpořeným organizacím při provádění programu a činností co nejlépe využívat zdrojů – finančních, lidských, technických – a dosahovat výsledků.

Zpráva přináší hlavní zjištění průběžného hodnocení, jeho závěry a doporučení pro zbývající období provádění programu Daphne III.

2. PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

2.1. Přehled o programu Daphne

Program Daphne III „pro předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání a pro ochranu obětí a ohrožených skupin“ na období 2007–2013 byl vytvořen Evropským parlamentem a Radou v roce 2007 a je pokračováním iniciativy Daphne a následujících programů Daphne I a Daphne II, z nichž také vychází.

První iniciativa Daphne byla zahájena již v roce 1997 jako jeden z prvků širší odezvy EU na případy obchodu s dětmi a jejich pohlavního vykořisťování, které otřásly Evropou a aktivizovaly veřejnou i politickou sféru.

Vzhledem k tomu, že iniciativa Daphne uznala vazbu mezi násilím páchaným na ženách a na dětech a mladých lidech, bylo jejím cílem podporovat akce proti násilí páchanému nejen na dětech, ale také na mladých lidech a na ženách. V následujících programech Daphne byl tento přístup zachován.

Obecným cílem programu Daphne III je přispět k ochraně dětí, mladých lidí a žen před všemi formami násilí a dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví, tělesné a duševní pohody a sociální soudržnosti.

Tyto obecné cíle přispívají k rozvoji politik EU, zejména v oblasti veřejného zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů, jakož i akcí zaměřených na ochranu práv dětí a boj proti obchodu s lidmi a pohlavnímu vykořisťování.

Konkrétním cílem programu Daphne III je přispívat k předcházení všem formám násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách, včetně pohlavního vykořisťování a obchodu s lidmi, ať k němu dochází na veřejnosti nebo v soukromí, a k potírání všech těchto forem násilí, a to přijímáním preventivních opatření a poskytováním podpory a ochrany obětem a ohroženým skupinám.

Z programu Daphne III je poskytována potřebná finanční podpora pro tyto druhy akcí:

1) konkrétní nadnárodní projekty v zájmu EU za účasti alespoň dvou členských států (granty na akce);

2) podpora činností nevládních a jiných organizací sledujících cíl obecného evropského zájmu (granty na provozní náklady);

3) konkrétní akce prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a šetření, semináře, konference a odborná setkání (iniciativy Komise).

K činnostem podpořeným z programu Daphne III patří pomoc a podpora nevládních organizací působících v této oblasti, příprava a provádění osvětových akcí zaměřených na konkrétní cílové skupiny, šíření výsledků získaných v rámci programů Daphne I a II či stanovení a podpora akcí přispívajících k pozitivnímu přístupu k lidem ohroženým násilím.

Program dále pomáhá vytvářet a podporovat víceoborové sítě, zajistit rozšíření základního okruhu informací a poznatků podložených důkazy, připravovat vzdělávací materiály a provádět studium jevů souvisejících s násilím a jeho dopadů.

Programu Daphne III se mohou účastnit organizace a instituce z členských států EU a ze států ESVO, jež jsou smluvními státy Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko). Program je řízen na centrální úrovni Evropskou komisí, která odpovídá za určování ročních priorit, správu rozpočtu, hodnocení návrhů a uzavírání grantů.

2.2. Provádění programu Daphne

Celkový objem finančních prostředků vyčleněných na období 2007–2013 pro program Daphne III je 116,85 milionu EUR s ročními rozpočty ve výši 14,2 milionu EUR na rok 2007, 14,7 milionu EUR na rok 2008, 17,8 milionu EUR na rok 2009 a 18,45 milionu EUR na rok 2010.

Co se týče rozdělení rozpočtových prostředků, v průměru je každoročně přiděleno 80 % prostředků na granty na akce, 14 % na granty na provozní náklady a 5 % na iniciativy Komise.

Od roku 2007 vyhlásila Komise tři výzvy k podávání návrhů týkající se grantů na akce a čtyři výzvy k podávání návrhů týkající se grantů na provozní náklady a prostřednictvím zadávání veřejných zakázek finančně podpořila 14 iniciativ Komise.

Výzvy k podávání návrhů, jež Komise vyhlásila, přilákaly velké množství návrhů. U grantů na akce Komise obdržela a zhodnotila celkem 697 návrhů, jež podaly partnerské organizace z nejméně dvou členských států. Po posouzení formálních náležitostí a přínosů návrhů se Komise rozhodla finančně podpořit 165 nadnárodních projektů.

U grantů na provozní náklady Komise obdržela celkem 112 návrhů (včetně již probíhajícího výběrového řízení), z nichž se po posouzení jejich kvality rozhodla finančně podpořit 29 návrhů.

Komise financuje až 80 % celkových nákladů a stanoví maximální výši grantů. U grantů na akce je stanovena minimální částka na 75 000 EUR a maximální limit na 600 000 EUR, zatímco u grantů na provozní náklady je stanoven pouze horní limit ve výši 300 000 EUR.

Z rozpočtu programu Daphne III je tedy možno každoročně financovat průměrně 41 grantů na akce a 10 grantů na provozní náklady, přičemž průměrná výše těchto grantů EU činí 362 000 EUR, respektive 175 000 EUR (údaje z roku 2009).

Ze 194 dosud financovaných projektů (granty na akce a na provozní náklady) má 55 za cíl bojovat proti násilí páchanému na ženách, 57 proti násilí páchanému na dětech, 27 proti násilí páchanému na mladých lidech a 55 projektů se týká více forem násilí. V rámci financovaných projektů se realizuje široké spektrum činností, jež se obvykle týkají více konkrétních cílů nebo priorit programu. Jejich obvyklými výstupy jsou výroba informačních materiálů (letáky, brožury, průvodce a webové stránky), šíření osvědčených postupů, odborná školení, konference či semináře. Další konkrétní výstupy představují vědecké publikace, jiné výzkumné produkty a pořádání veřejných diskusí.

3. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ PRŮBĚŽNÉHO HODNOCENÍ

3.1. Relevance

Hodnocení dochází k závěru, že celkově je program Daphne III vysoce relevantní pro problémy, k jejichž řešení je určen. Násilí je stále častým jevem a poptávka po podpoře z programu je vysoká. Cíle programu – předcházení všem formám násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání, jakož i vytvoření koordinované akce EU – zůstávají pro trvalé potřeby cílových skupin nadále relevantní.

Akce prováděné v rámci programu Daphne III respektují cíle programu. Při mapování souvislosti projektů s cíli programu se ukázalo, že existuje jasná vazba mezi činnostmi provedenými či prováděnými v rámci projektů a cíli stanovenými v právním základu programu. Výsledky projektů také často ovlivňují politiku (na úrovni členských států nebo EU) či k ní přispívají. Program Daphne III by ale mohl lépe zajišťovat to, aby byly výsledky financovaných činností využívány tímto způsobem.

Pokud jde o přidanou hodnotu EU, z nadnárodní povahy programu vyplývá, že při omezování násilí spolupracují různé organizace z více členských států a že využívají vzájemné výměny informací a osvědčených postupů. Program dále nabízí organizacím z různých členských států příležitost ke spolupráci při předcházení typům násilí, jež mají specificky nadnárodní charakter.

Na strategické úrovni zůstává potřeba řešit problém násilí páchaného na ženách, dětech a mladých lidech nadále velmi relevantní, jelikož tento problém přetrvává a jeho řešení je dnes stejně relevantní jako v roce 1997, kdy byla přijata iniciativa Daphne. Trvalou relevanci těchto cílů potvrzuje také vysoká poptávka po financování z programu Daphne. Průměrně lze každoročně finančně podpořit pouze 17,5 % návrhů u grantů na akce a 36 % návrhů u grantů na provozní náklady.

Od zahájení programu Daphne se působnost programu Daphne III rozšířila na oblast násilí páchaného na širší cílové skupině a na více jeho forem. Došlo k tomu tak, že se zvyšováním počtu finančně podpořených projektů vyšla najevo řada různých forem násilí. Mezi velmi specifické formy násilí, jichž se týkají probíhající a nedávno dokončené projekty, patří násilí ve školkách, násilí ve vztahu (tzv. dating violence), špatné zacházení se staršími osobami a násilí v intimním styku mezi nezletilými.

V právním základu Daphne není uvedena definice násilí jako takového – naopak se v něm stanoví, že program Daphne III zahrnuje „všechny formy násilí“[4]. V této souvislosti a vzhledem k rozšíření působnosti na další cílové skupiny a témata se objevily kritické hlasy, které programu vytýkají přílišnou šíři jeho cílů a navrhují vytvoření cílenějšího programu. Hrozí také nebezpečí, že bude zahrnuto méně projektů zaměřených na nadnárodní násilí.

To, aby program i nadále odpovídal svým původním cílům a současně umožňoval inovace a flexibilitu, zajišťuje Komise prostřednictvím přijímání ročních tematických priorit. Tematické priority představují specifické cíle pro jednotlivý roční rozpočet programu. Návrhy se vybírají na základě souladu s těmito prioritami.

Například v roce 2008 byla mezi priority zahrnuta širší témata násilí v rodině a násilí vůči ohroženým skupinám, dále to, v jaké míře vnitrostátní právní předpisy respektují Úmluvu o právech dítěte, a nepřípustné tradiční zvyklosti. Program se tak mohl zaměřit na určitý počet otázek a současně zůstal flexibilní a otevřený vůči inovacím. Většina financovaných činností však spadá do rámce širších cílů. V tomto ohledu možná existuje prostor pro větší zúžení či přesnější zacílení financovaných projektů.

Program Daphne III je silně svázán s politikou na programové úrovni i na základní úrovni projektů. Je jasné, že k záměrům obou úrovní patří ovlivňovat politiku. Program má sice sloužit jako vodítko pro politiku (i jako její reflexe), ale podle zjištěných skutečností by Komise mohla výsledků prováděných akcí lépe využívat k podpoře vývoje politik. Také u mnoha individuálních projektů prováděných v rámci programu Daphne III patří k cílům ovlivnit vnitrostátní či evropskou politiku. To se ukázalo i při průzkumu mezi projektovými manažery, z nichž většina uvedla, že se snaží či snažili ovlivnit politiku. Pro příklad, jedna organizace finančně podpořená z programu Daphne prosazuje celoevropské zavedení jediného telefonního kontaktu na hlášení pohřešovaných dětí.

Jelikož se program Daphne III věnuje záležitostem týkajícím se rovnosti žen a mužů, lidských práv, ochrany dětí a zdraví a dobrých životných podmínek žen, dětí a mladých lidí, jeho rozsah působnosti jednak doplňuje jiné programy na úrovni EU i členských států, jednak se s nimi překrývá.

K jistému překrývání může docházet u cílových skupin a do určité míry i u obsahu, ovšem Daphne je jediným programem, který se specificky zabývá násilím páchaným na ženách, dětech a mladých lidech.

Tuto skutečnost potvrdily konzultace se zúčastněnými subjekty. Velká většina příjemců grantů uvedla, že pro tento typ činností není možné získat finanční podporu z jiných programů EU ani národních či mezinárodních institucí. Rovněž se shodli, že bez finanční podpory z programu Daphne by plánované činnosti nedokázali provádět.

Co se týče přidané hodnoty EU, program byl vytvořen jako odezva na dva velmi specifické druhy násilí – sítě provozující pedofilii a obchod s lidmi –, jež mají nadnárodní podstatu. Projekty financované v současnosti z programu Daphne se na tyto dva druhy násilí zaměřují. V boji proti nim je zásadní především spolupráce mezi různými zeměmi.

Je také nutná výměna osvědčených postupů a zkoumání fenoménu násilí na celoevropské úrovni. Partnerství mezi určitými členskými státy mohou přispět zejména ke zvýšení úrovně znalostní základny zúčastněných organizací a k většímu šíření výsledků projektů.

3.2. Účinnost

Účinnost programu Daphne se týká míry jeho úspěšnosti programu při dosahování stanovených cílů. Lze konstatovat, že program Daphne má značný dopad a že se mu při dosahování cílů podařilo dosáhnout pokroku.

Akce financované z programu Daphne III přispívají k předcházení násilí vůči cílovým skupinám, k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy a k vývoji politik na úrovni EU a členských států. Byla však zjištěna řada procesních a věcných problémů, které mají na tento pokrok negativní vliv.

Od zahájení programu v podobě iniciativy Daphne se rozšířila jeho kapacita. Rozpočet programu Daphne I na tříleté období financování byl 20 milionů EUR. Rozpočet na čtyřleté trvání programu Daphne II byl 50 milionů EUR a rozpočet Daphne III činí více než 116 milionů EUR. To se odráží také v růstu počtu financovaných projektů v posledních letech.

Často se stává, že některá organizace obdrží podporu z programu Daphne víckrát, díky čemuž může zahájit činnost a rozvíjet projekty. Akce financované z programu Daphne přispívají k vývoji politik a mají konkrétní výstupy. Mohlo by se však zlepšit šíření výsledků programu Daphne mezi širším publikem.

Nad dopadem některých projektů vznikají pochybnosti, protože jejich přístupy i navržené akce jsou repetitivní a chybí v nich inovační prvek. Řada žadatelů se příliš soustředí na prezentaci projektů a málo na otázku, zda by daná akce nějakým způsobem změnila problematiku násilí. K tomuto přístupu ještě přispívá nedostatek spolehlivých ukazatelů, kterými by Komise mohla změřit dopad projektů.

Co se týče věcných problémů, v některých případech se ukázalo být problematické zapojení místních a národních orgánů. Například pro vývoj určitých projektových činností byla potřeba účast místních a národních orgánů, a pokud tyto orgány prokázaly malou vůli ke spolupráci nebo podporu, byl tím přímo ovlivněn pokrok těchto činností.

Ke kladným stránkám naopak patří tvorba a zachování nadnárodních partnerství, což je jedním z klíčových výsledků programu Daphne a jeho nejúspěšnějším prvkem při zajišťování přidané hodnoty EU. Získané údaje ukazují, že se do projektů zapojuje průměrně 4–5 partnerů. Výrazně větší počet se vyskytuje velmi zřídka, protože vícestranná partnerství se těžko udržují. To znamená, že je financování velmi málo rozptýleno.

Z dostupných informací však vyplývá, že by se mohlo poskytnout více podpory novým partnerstvím a zajistit větší geografický rozptyl organizací vedoucích projekty, protože účast organizací z některých zemí je stále malá. Jedná se zejména o členské státy, které přistoupily v letech 2004 a 2007 a v nichž dosud nemají organizace občanské společnosti takovou strukturu a znalosti, aby se mohly ucházet o financování z programu Daphne. Nejčastěji vedou projekty organizace z Itálie, Spojeného království, Belgie a Německa; velmi nízký počet projektů pochází z Rumunska, České republiky, Polska a pobaltských zemí.

3.3. Efektivnost

Efektivnost programu se týká toho, zda Komise a finančně podpořené organizace dokázaly k provádění programu a činností a k dosahování výsledků co nejlépe využívat dostupné prostředky.

Finanční prostředky, které program v současnosti poskytuje na provádění akcí, jsou přiměřené v tom smyslu, že umožňují financování vysoce kvalitních projektů a současně zajišťuje míra úspěšnosti ve výběrovém řízení vysokou konkurenci mezi projekty.

V průzkumu a rozhovorech potvrdila většina příjemců grantů, že jim finanční prostředky dostupné pro vybrané projekty umožnily dosáhnout plánovaných výsledků. Současně však navrhovali, že by mohla být zvážena změna rozsahu působnosti projektů. Konkrétně naznačovali, že pokud by byl financován menší počet rozsáhlejších projektů, mohlo by to být efektivnější, ekonomičtější a přinést výsledky s významným dopadem.

Komise poskytuje financování v podobě grantů na akce (pro financování specifických nadnárodních projektů) a grantů na provozní náklady (na podporu každodenních běžných nákladů organizací působících v dané oblasti). Podíl rozpočtových prostředků, které jsou k dispozici pro granty na provozní náklady, a počet organizací, které jsou pro tento typ financování způsobilé (působí na evropské úrovni), je však poměrně nízký. Proto bylo naznačeno, že by se celé financování mohlo soustředit pouze na granty na akce, což by snížilo administrativní zátěž související s oddělenými výběrovými řízeními. Při podpoře správy programu a šíření výsledků by mohly být lépe využity i iniciativy Komise.

Co se týče podávání žádostí, byly zavedeny významné změny zjednodušující tento proces. Zaprvé Komise zavedla elektronický systém předkládání projektů pomocí on-line nástroje „PRIAMOS“. Zadruhé byl zřízen „on-line chat“, kde mohou žadatelé klást dotazy Komisi na veřejném fóru, které mohou všichni žadatelé vidět. Zatřetí byly změněny formuláře žádostí tak, aby se hodnotící proces zaměřil na konečné výsledky a výstupy projektů. Podle reakcí příjemců grantů je obecně proces podávání žádostí odpovídající, ale měla by se ještě více snížit administrativní zátěž.

Shromážděné důkazy naznačují, že doba mezi předložením projektu a uzavřením smluv je příliš dlouhá, což má negativní účinky. Platí to zejména u grantů na provozní náklady, kde bylo financování poskytnuto až několik měsíců po začátku rozpočtového roku, pro který bylo financování uděleno, což komplikuje provádění činností.

3.4. Udržitelnost

Udržitelnost se týká toho, do jaké míry budou partnerství, akce a jejich výstupy trvat, až financování EU skončí, a zda budou mít trvalý dopad na cílové skupiny.

Jasně se ukázalo, že řada projektů je při provádění činností a dosahování praktických výsledků velmi závislá na financování EU. Značný počet příjemců grantů z programu Daphne III totiž již dříve obdržel financování EU a řada jich v rámci programu Daphne pokračovala v činnostech, které prováděli v rámci předchozího financování. To lze sice považovat za nedostatek, ale je třeba zdůraznit, že program Daphne bývá z hlediska rozsahu působnosti často označován za „unikátní“, a jiné zdroje, které mohou existovat, nemusí být pro daný účel tak vhodné.

Významnou složkou programu Daphne III je vytváření stabilních partnerství. Stejně jako u jiných programů EU se z něj udělují granty na akce organizacím, jež vytvořily nadnárodní partnerství v přímé souvislosti s prováděním navržených akcí. Výsledkem programu Daphne III skutečně často bývají úspěšná partnerství. Podle informací získaných od příjemců grantů je pravděpodobné, že velká většina partnerství bude pokračovat ve strukturované spolupráci.

Program Daphne III umožňuje organizacím, aby si vytvářely budoucí kontakty a sítě, což bylo zdůrazněno jako jeden z přínosů, jež má zapojení partnerů z jiných zemí. V nadnárodním partnerství lépe fungují činnosti financované z programu Daphne, např. výměna osvědčených postupů, podpora sítí na ochranu žen a dětí, linky pomoci na evropské úrovni a komparativní evropský výzkum. Lze zdůraznit, že hlavním úspěchem projektů v rámci programu Daphne III je vytváření silných a udržitelných partnerství.

Míra udržitelnosti výstupů projektů a plnění potřeb cílových skupin závisí do značné míry na činnostech prováděných v rámci projektů a na druhu výstupů a dopadů, jež jsou jejich výsledkem.

Z rozboru prováděných činností vyplývá, že projekty financované z programu Daphne III zavedly určité struktury, které budou i v dlouhodobějším výhledu nadále podporovat cílové skupiny. Na druhé straně činnosti, které se týkají okamžitých a přímých potřeb cílových skupin, mohou být závislé na pokračování financování. Z případových studií vybraných projektů však vyplývá, že některé prováděné akce již přinesly konkrétní výsledky, které budou v dlouhodobějším výhledu velmi pravděpodobně udržitelné.

4. DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY

Vzhledem k problémům zjištěným při hodnocení programu hodlá Komise zavést následující opatření, jež posílí dopad programu a zlepší jeho provádění.

4.1. Lépe se zaměřit na priority politik EU

Ačkoliv obecné a konkrétní cíle programu jsou stále relevantní a program se prostřednictvím přijímání ročních tematických priorit dobře přizpůsobuje novému vývoji, hodnocení ukázalo, že by se program Daphne III mohl vzdálit svému hlavnímu zaměření a cílovým skupinám a že by mohlo dojít k překrývání s jinými programy EU. Program by také mohl dosáhnout větší souvislosti se současným vývojem politik.

Komise bude program Daphne III nadále směrovat prostřednictvím přijímání ročních priorit, zaměří se však na menší počet obzvláště významných priorit. V tomto ohledu pomohou roční priority programu k větší flexibilitě a lepším reakcím na vývoj problémů a potřeb. Program Daphne III tak zůstane významným politickým nástrojem, který bude rozvíjet nové myšlenky i osvědčené postupy a který bude ovlivňovat tvorbu politik v celé Evropě.

Pro zesílení jeho dopadu Komise zváží, zda neupravit rozsah financovaných projektů a nefinancovat ty z nich, které mají významnou přidanou hodnotu EU a produkuje široko působící výsledky.

Cílenější roční priority také umožní vyhnout se možnému překrývání s dalšími zdroji financování z jiných programů EU, jako je PROGRESS či programy „Základní práva a občanství“ a „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“. Je třeba poznamenat, že ačkoliv v současnosti existují jisté podobnosti mezi obsahem a činnostmi programu Daphne a jiných programů EU, obecně se jedná spíše o součinnost než o překrývání.

Komise současně nadále ponechá možnost financování pro nové, inovativní programy nespadající do okruhu ročních priorit. Program by měl zůstat otevřen novým myšlenkám v oblasti předcházení násilí páchanému na ženách, dětech a mladých lidech a jeho potírání; organizace žádající o financování by měly mít možnost vytvářet a předkládat inovativní projekty. Počet financovaných projektů nespadajících do okruhu ročních priorit ale zůstane omezen, aby zaměření na roční priority zůstalo i nadále zachováno.

4.2. Lepší šíření a udržitelnost výsledků projektů

Při hodnocení programu Daphne III se zjistilo, že by bylo třeba lépe šířit výsledky financovaných projektů. Komise proto přijme opatření k posílení dopadu projektů a jejich udržitelnosti. Zaprvé, hodnocení projektů a podoba výzev k předkládání návrhů budou více zaměřeny na výsledky a výstupy financovaných akcí. Díky tomuto přístupu založeném na výsledcích budou dostupné finanční prostředky použity pouze na projekty, které skutečně přispívají k cílům programu Daphne a přinášejí významnou přidanou hodnotu.

Zadruhé, cestou ke zlepšení udržitelnosti by rovněž mohlo být financování menšího počtu větších projektů, jelikož u větších akcí je obecně lepší šance na odpovídající šíření výsledků. Komise dále zvýší viditelnost „značky Daphne“, která – jak při mnoha příležitostech uvedlo mnoho příjemců grantů – dodává projektům značnou důvěryhodnost, přispívající k jejich lepšímu dopadu a udržitelnosti.

Ke zlepšení dostupnosti informací o projektech financovaných z programu Daphne využije Komise i další způsoby, jako je zlepšení a modernizace webové stránky „souboru nástrojů Daphne“ a financování specifických projektů, které se zaměří výhradně na šíření výsledků dosažených programy Daphne.

4.3. Vyvážená účast v programu Daphne

Účast členských států v programu Daphne není rovnoměrná. Velmi nízký počet žádostí přichází ze zemí střední a východní Evropy.

Komise bude více usilovat o zvýšení viditelnosti Daphne v zemích, kde je účast organizací podprůměrná. Mohlo by jít o cílenou informační kampaň v podobě informačních schůzek a distribuce letáků o programu Daphne.

Bude také přezkoumána možnost spolupráce s vnitrostátními a regionálními orgány při šíření informací o programu. To je důležité zejména proto, že kvůli menší velikosti programu nemůže Komise vždy přímo oslovovat potenciální příjemce a při komunikaci se zainteresovanými organizacemi se musí spolehnout na jiné postupy.

Komise by v této souvislosti mohla zapojit více členských států, které jsou ve výboru programu Daphne, do šíření relevantních informací směrem k organizacím občanské společnosti v těchto členských státech.

4.4. Efektivnější řízení programu Daphne

Podle informací příjemců grantů je třeba program efektivněji řídit, co se týče časového plánu a podpory pro žadatele a příjemce grantů poskytovaných Komisí. Některá opatření ke zlepšení procesu podávání žádostí již byla přijata. Jedná se o zavedení elektronického předkládání projektů (PRIAMOS), nových formulářů žádostí, jež se zaměřují na výsledky projektů, a dále o „on-line chat“, který poskytuje podporu ve fázi podávání žádostí.

Komise přijme i další opatření ke zkrácení doby mezi vyhlášením výzev k podávání návrhů a uzavíráním smluv, zejména u grantů na provozní náklady, které se udělují pouze na daný rozpočtový rok.

Je třeba také zmínit, že kvůli vysokému počet udělovaných grantů – a tím i vysokému počtu konečných hodnocení a značnému rozsahu podpory, kterou požadují příjemci grantů – neustále roste pracovní zátěž. V zájmu zlepšení efektivnosti řízení programu Daphne prozkoumá Komise způsoby, jak by bylo možno dosáhnout úspor z rozsahu a současně zlepšit dopad projektů financovaných z programu Daphne III.

4.5. Závěry

Hodnocení potvrdilo celkovou úspěšnost programu Daphne při dosahování stanovených cílů. Od roku 2007 bylo z programu financováno téměř 200 projektů přispívajících k předcházení všem formám násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách, včetně pohlavního vykořisťování a obchodu s lidmi, ať k němu dochází na veřejnosti nebo v soukromí, a k potírání všech těchto forem násilí, a to přijímáním preventivních opatření a poskytováním podpory a ochrany obětem a ohroženým skupinám.

Z programu byly financovány úspěšné projekty, které vytvářely celoevropské sítě, sdílely osvědčené postupy, produkovaly různé publikace a studovaly fenomén násilí.

Problém násilí je stále významný a potřeba reakce na evropské úrovni je stejně důležitá jako v roce 1997, kdy byla zřízena první iniciativa Daphne. Poptávka po financování zůstává vysoká, což ukazuje, jak relevantní jsou potřeby obětí násilí – žen, dětí a mladých lidí.

Za účelem zlepšení dosahu a dopadu programu posílí Komise jeho vazbu s vývojem politik, zajistí vyváženou účast a zlepší šíření výsledků projektů a správu výběrových řízení. Ponaučení vyvozené z tohoto hodnocení bude začleněno do úvah a přípravných prací týkajících se příštího víceletého finančního rámce.

[1] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 779/2007/ES ze dne 20. června 2007, Úř. věst. L 173, 3.7.2007, s. 19.

[2] Studii vypracovalo Konsorcium pro hodnocení evropských politik (European Policy Evaluation Consortium – EPEC).

[3] Studie byla vypracována nezávislým hodnotitelem a sestávala ze sekundárního výzkumu, z rozhovorů s úředníky Komise zodpovědnými za program Daphne a další související programy, on-line průzkumu mezi příjemci grantů a z případových studií vybraných projektů.

[4] Články 2 a 3 rozhodnutí č. 779/2007/ES, kterým se zavádí program Daphne III.