52011DC0246

OBSAH

1. Úvod 3

1.1. Účel a struktura této zprávy 3

1.2. Souvislosti 3

1.2.1. Cíle a priority 3

1.2.2. Typy podporovaných akcí 4

1.2.3. Angažovanost 4

1.2.4. Cílové skupiny 5

1.2.5. Přístup k DPIP 5

1.2.6. Rozpočet 5

2. Provádění DPIP 6

2.1.1. Iniciativy Komise 6

2.1.2. Granty 6

3. Hodnocení DPIP 10

3.1. Relevance DPIP 10

3.2. Účelnost DPIP 11

3.3. Efektivita DPIP 12

3.4. Udržitelnost DPIP 13

4. Závěry a doporučení 13

4.1. Rozšířená dimenze EU a přidaná hodnota a dopad EU 14

4.2. Zlepšená efektivita správy DPIP 14

4.3. Zlepšené šíření a lepší využívání výsledků 14

ÚVOD

Účel a struktura této zprávy

Jak stanoví článek 15 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1150/2007/ES[1] (dále jen „ základní akt “) předkládá tato zpráva výsledky získané během provádění programu Drogová prevence a informovanost o drogách (dále jen „ DPIP nebo program DPI ) od jeho schválení dne 25. září 2007. Na základě závěrů kvalitativní a kvantitativní analýzy provádění DPIP a jeho hlavních úspěchů při zohlednění hlavních výzev zpráva poskytuje doporučení týkající se zbývajícího prováděcího období.

S provedením kvalitativní a kvantitativní analýzy napomáhal Komisi externí dodavatel[2]. Zjištění studie vypracované dodavatelem byla založena na analýze dokumentů, rozhovorech se zúčastněnými stranami, případových studiích a na průzkumu mezi příjemci prostředků. Průzkum zahrnoval příjemce jak grantů na akce, tak i grantů na provozní náklady na základě výzev k předkládání návrhů z let 2007 a 2008 a rovněž ty partnery držitelů grantů, kteří byli stranami grantových dohod.

Souvislosti

Cíle a priority

Program DPIP je součástí Protidrogové strategie EU na období 2005–2012, jejímž cílem je významně snížit sociální a zdravotní újmu způsobenou jejich užíváním, jakož i obchod s nedovolenými drogami. Program DPIP přispívá k cíli zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zmenšení zdravotní újmy způsobené drogami. Obecnými cíli DPIP je předcházet a snižovat užívání drog, drogové závislosti a újmy spojené s drogami, přispívat k zlepšení informovanosti o užívání drog a podporovat provádění protidrogové strategie EU na období 2005–2012.

Obecné cíle jsou dále vymezeny následujícími třemi specifickými cíli

1. podporovat akce na nadnárodní úrovni zaměřené na

2. vytváření víceoborových sítí;

3. rozšiřování základny poznatků, výměnu informací a určování a šíření osvědčených postupů, mimo jiné prostřednictvím

4. odborné přípravy, studijních pobytů a výměny zaměstnanců;

5. zvýšení informovanosti o zdravotních a sociálních problémech způsobených užíváním drog a na podporu otevřeného dialogu za účelem lepšího porozumění drogové problematice a

6. podpůrná opatření zaměřená na předcházení užívání drog, včetně řešení otázky omezování škodlivých účinků drog a způsobů léčby podle nejnovějších vědeckých poznatků;

7. zapojit občanskou společnost do provádění a rozvoje protidrogové strategie EU a akčních plánů EU; a

8. monitorovat a provádět specifické činnosti v rámci protidrogových akčních plánů 2005–2008 a 2009–2012 a vyhodnocovat jejich provádění.

Typy podporovaných akcí

Za účelem uskutečňování obecných a konkrétních cílů uvedených výše bude DPIP podporovat tyto druhy činností:

9. iniciativy Komise – konkrétní činnosti prováděné Komisí , například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a šetření, formulaci ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření údajů a statistických dat, semináře, konference a odborná setkání, organizaci veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz webových stránek, přípravu a šíření informačních materiálů, podporu a aktivizaci sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící aktivity;

10. konkrétní nadnárodní projekty v zájmu Společenství , předložené alespoň dvěma členskými státy nebo alespoň jedním členským státem a dalším státem, jímž může být buď přistupující nebo kandidátská země; nebo

11. činnosti nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl obecného evropského zájmu týkající se obecných cílů programu, a to za podmínek stanovených v ročním pracovním programu.

V případě iniciativ Komise je financování ze strany Společenství prováděno formou veřejných zakázek , zatímco dva další druhy činností jsou financovány skrze granty na provozní náklady a granty na akce.

Angažovanost

DPIP je otevřen všem 27 členským státům EU. Jiné země se také mohou účastnit, a to za následujících podmínek:

12. státy ESVO, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP, a to v souladu s ustanoveními této dohody;

13. kandidátské země a země západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami pro účast těchto zemí na programech Společenství stanovenými v dohodách o přidružení nebo jejich dodatkových protokolech, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny;

14. k projektům se mohou přidružit kandidátské země, které se programu neúčastní, pokud to přispěje k jejich přípravě na přistoupení, nebo jiné třetí země nebo mezinárodní organizace neúčastnící se programu, pokud to poslouží cílům projektů.

Na základě výše uvedených zásad se dvě organizace z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a jedna z Chorvatska účastnily (jakožto přidružení partneři) nadnárodních projektů financovaných na základě ročního pracovního programu pro rok 2007. Kromě těchto organizací se během prvních třech let provádění DPIP do něj nezapojila žádná z kandidátských zemí ani žádná země západního Balkánu.

Cílové skupiny

DPIP je zaměřen na všechny skupiny, které se přímo či nepřímo zabývají problematikou drog. Pokud jde o drogy, ohroženými skupinami označenými za cílové jsou mládež, ženy, zranitelné skupiny a lidé žijící v sociálně znevýhodněných oblastech. Mezi další cílové skupiny patří učitelé a pedagogický personál, rodiče, sociální pracovníci, místní a centrální veřejné orgány, lékařský a zdravotnický personál, justiční personál, donucovací a vězeňské orgány, nevládní organizace, odbory a náboženské společnosti.

Přístup k DPIP

Přístup k DPIP je otevřen veřejným či soukromým organizacím a institucím, místním orgánům na příslušné úrovni, univerzitním katedrám a výzkumným střediskům působícím v oblasti informování o užívání drog a drogové prevence včetně omezování a škodlivých účinků drog a způsobů léčby. Subjekty a organizace zaměřené na zisk se mohou účastnit pouze ve spojení s neziskovými nebo státními organizacemi.

Rozpočet

Článek 12 základního krytí stanovil celkové finanční krytí ve výši 21 350 000 EUR pro provádění programu DPI pro období 2007 až 2013. Co se týče poskytování prostředků, bylo stanoveno ve stejně velkých splátkách ve výši 3 050 000 EUR ročně. Tento roční rozpočet zahrnuje prostředky pro krytí správních nákladů řízení programu do výše 50 000 EUR ročně. Kromě prostředků poskytovaných z rozpočtu EU, přispěly do DPIP na základě memoranda porozumění rovněž státy ESVO/EHP.

Během sledovaného období byla většina prostředků (78 %) vyčleněna na granty na provozní náklady a granty na akce, zatímco iniciativy Komise představovaly méně než třetinu (22 %) prostředků:

Rok | Celkem EUR | Granty na akce EUR | Provozní granty0020 EUR | Iniciativy Komise EUR |

2007 | 3 000 000 | 2 250 000 | 0 | 750 000 |

2008 | 3 071 700 | 2 221 700 | 500 000 | 350 000 |

2009 | 3 071 700 | 2 471 700 | 0 | 600 000 |

2010 | 3 075 600 | 1 717 600 | 400 000 | 958 000 |

PROVÁDěNÍ DPIP

Kvůli opožděnému přijetí základního aktu dne 25. září 2007 mohlo skutečné provádění programu začít až v roce 2008. Ačkoliv byl roční pracovní program přijat pro rozpočtový rok 2007, byly prostředky využívány až v roce 2008 a letech následujících. Tato situace měla negativní vliv na zásadu ročního provádění rozpočtu a vytvořila roční prodlevu při provádění. Program však tuto mezeru uzavřel nezveřejněním výzvy k předkládání návrhů v roce 2009.

Iniciativy Komise

Od roku 2007 bylo pod hlavičkou iniciativ Komise financováno celkem 18 akcí. Každá z těchto akcí výrazně přispěla k provádění protidrogové strategie a akčních protidrogových plánů EU. DPIP hraje důležitou úlohu při podpoře zapojení občanské společnosti. Prostředky z DPIP podpořily protidrogový akční plán EU, který poskytuje evropské občanské společnosti platformu pro diskusi o používání drog a o rizicích spojených s jejich zneužíváním. Komise provedla o tomto akčním plánu rozsáhlou informační kampaň, přičemž v Berlíně, Londýně a Varšavě byly zorganizovány tři velké akce, a byla vytvořena internetová stránka pro zajištění činnosti protidrogového akčního plánu. Komise podpořila provoz Fóra občanské společnosti pro otázky drog tím, že zorganizovala a financovala 3 plenární zasedání a několik zasedání na expertní úrovni.

Výzkum představuje důležitou úlohu při podpoře protidrogové politiky založené na důkazech a při vytváření nezbytných politických mechanismů reakce, jež povedou ke snížení negativních zdravotních a sociálních dopadů užívání drog ve společnosti. Pro vypracování strategie EU pro výzkum týkající se drog v EU byly financovány dvě důležité akce. Jak studie Komparativní analýza výzkumu týkajícího se nedovolených drog v EU (The comparative analysis of the illicit drug research in the EU) , tak i velká konference zaměřená na identifikaci a překonání mezery ve výzkumu, (které byly financovány z ročních pracovních programů pro roky 2007 a 2008), jsou považovány za důležité milníky a sloužily jako základ pro stanovení stávajícího rámce pro výzkum v oblasti drogové politiky na úrovni EU.

Z ročních pracovních programů pro roky 2007 a 2010 byly financovány dvě další studie s názvem Detailní analýza fungování světového trhu s nedovolenými drogami (The detailed analysis of the operation of the world market in illicit drugs ) s účelem odstranit závažnou mezeru ve znalostech o fungování trhu s drogami a vypracování rámce EU pro minimální kvalitativní standardy a kritéria při snižování poptávky po drogách pro podporu práce Komise při vypracovávání konsensu EU v této oblasti, jak stanoví protidrogový akční plán EU. Komise rovněž podpořila zřízení expertní skupiny v oblasti, které se týká druhá uvedená studie.

Granty

Podpora specifickým nadnárodním projektům, které jsou v zájmu Společenství (granty na akce) a pro činnosti nevládních organizací nebo jiných subjektů, které sledují cíl obecného evropského zájmu (provozní granty)

DPIP podpořil ze zdrojů z grantových položek pracovních programů pro roky 2007–2010 činnosti zejména nevládních organizací (NGOs) a univerzit. Až na nemnoho výjímek byly místní a regionální orgány pouze partnery těchto projektů. Vnitrostátní správa se ve vybraných případech účastnila jako přidružený partner. Financovaných činností[3] se účastnilo celkem 143 organizací z 27 zemí jakožto příjemci provozního grantu, koordinátoři projektů, partneři projektů nebo přidružení partneři. Přidružení partneři nejsou přímými příjemci grantů a nejsou stranou grantových smluv. Nepřímo přispívají k činnostem a nepřímo z nich mají prospěch.

Ze všech zúčastněných organizací má 136 (95 %) sídlo v jednom z členských států EU, celkem je zastoupeno 23 členských států . Do současnosti se neúčastnila žádná organizace z IE, CY, LU a MT, avšak některých činností se možná zúčastnili jednotlivci z těchto zemí (např. účast na akci pro šíření informací). I přes možnost uvedenou v základním aktu a přes roční příspěvek poskytovaný programu, se neúčastnila žádná organizace ze zemí ESVO/EHP.

I přes velmi pozitivní výsledky, pokud jde o pokrytí celé EU , čelí DPIP problémům s ohledem na zeměpisnou rovnováhu. Většina (82) ze zúčastněných organizací (včetně přidružených partnerů) byla usazena v 5 členských státech (IT – 17 %, UK – 10 %, DE – 13 %, ES – 6 %, BE – 6 %). Tento poměr je téměř identický s poměrem zemí původu příjemců přímých grantů. Ze 112[4] příjemců grantů (držitelé provozních grantů, koordinátorů grantů na akce a partnerů) jich 54 % pocházelo z 5 ČS (IT – 18 %, UK – 12 %, DE – 11 %, ES – 6 %, BE – 6 %).

Provozní granty

PROVOZNÍ GRANTY | 2008 | 2010 | 2011 |

Počet přijatých žádostí | 16 | 19 | 4 |

Počet způsobilých žádostí | 13 | 5 | není k dispozici |

Počet vybraných návrhů | 5 | 4 | není k dispozici |

Celková výše přidělených prostředků | 500 000 EUR | 400 000 EUR | 400 000 EUR |

Celková výše grantů, o které bylo žádáno | 1 029 632 EUR | 1 318 474,56 EUR | není k dispozici |

Celková výše přidělených grantů | 409 429 EUR | 219 788,38 EUR | není k dispozici |

Celkem byly zveřejněny tři výzvy pro podávání žádostí o provozní granty . Žadatelé mohli žádat o prostředky na provádění svých ročních programů činnosti pro roky 2008, 2010 a 2011 (roční pracovní program 2011).

Po těchto třech výzvách bylo doručeno celkem 39 žádostí , z nichž bylo vybráno 9 organizací . V době vypracovávání této zprávy stále probíhalo posuzování žádostí podaných pro finanční rok 2011.

Finanční podmínky pro provozní granty zůstaly v tomto období nezměněny. Maximální výše grantu byla 100 000 EUR, podíl příspěvku EK na celkovém způsobilém provozním rozpočtu žadatele nemohl přesáhnout 80 %.

Granty na akce

Granty na akce | 2007 | 2008 | 2009/2010 |

Počet přijatých žádostí | 39 | 59 | 66 |

Počet způsobilých žádostí | 33 | 41 | 53 |

Počet vybraných návrhů | 9 | 6 | 10 |

Celková výše přidělených prostředků | 2 250 000 EUR | 2 221700 EUR | 4 189 300 EUR |

Celková výše grantů, o které bylo žádáno | 11 610 036,34 EUR | 13 850 005,17 EUR | 21 732 250,18 EUR; |

Celková výše přidělených grantů | 2 181 947,85 EUR | 2 116 748,04 EUR | 3 889 295,44EUR |

Zúčastněné organizace mohly reagovat na 3 výzvy k předkládání návrhů , aby získaly podporu pro nadnárodní projekty . Kvůli opožděnému přijetí základního aktu, byla první výzva k předkládání návrhů, založená na ročním pracovním programu pro rok 2007, zveřejněna v roce 2008. Podobně byla výzva založená na ročním pracovním programu pro rok 2008 zveřejněna až v roce 2009. Aby program mohl pokrýt tuto časovou mezeru, třetí výzva, která byla zveřejněna v roce 2010, kombinovala prostředky okruhu grantů na akce pro dva roky (2009 a 2010). V důsledku toho byly dostupné prostředky v případě prvních dvou výzev téměř identické (kolem 2,2 mil. EUR), avšak v letech 2009/2010 se prostředky téměř zdvojnásobily.

Celkový rozpočet v EUR | Celková částka grantů v EUR: | Příspěvek EK v % |

Celkem 2007 | 2.789.586,16 | 2.181.947,85 | 78% |

Celkem 2008 | 3.034.116,27 | 2.116.748,04 | 70% |

Celkem 2009/13 | 5.114.243,88 | 3.889.295,44 | 76% |

Celkem | 10.937.946,31 | 8.187.991,33 | 75% |

Nárůst počtu žádostí dokládá stálý růst zájmu o DPIP. Komise přezkoumala celkem 164 žádostí o granty na akce . Ze 127 způsobilých návrhů rozpočet umožnil podporu 25 projektů. Celkem byly poskytnuty na návrhy prostředky ve výši 8,187 milionu EUR , což představovalo příspěvek ve výši 75 % celkových prováděcích nákladů akcí.

Celkový rozpočet v EUR | Celková částka grantů v EUR: | Příspěvek EK v % | Délka v měsících |

Průměrný stav | 309 954,02 | 242 438,65 | 79 | 28,33 |

Průměrný stav | 505 686,05 | 352 791,34 | 75 | 28,50 |

Průměr 20092010 | 511 424,39 | 388 929,54 | 77 | 23,60 |

Roční průměr | 442 353,83 | 328 053,18 | 77 | 26,81 |

Zatímco v roce 2007 nebyla stanovena horní hranice pro přidělitelný grant, ve výzvě pro rok 2008 byla stanovena maximální částka 500 000 EUR, která byla zachována i ve výzvách pro období 2009/2010. Nebyly přijaty žádosti, kde požadovaná částka nedosáhla minimálně 75 000 EUR.

Rok | Průměrný stav |

provádějících příjemců | provádějících organizací | zúčastněných ČS EU |

2007 | 3,7 | 5,3 | 4 |

2008 | 6 | 7,8 | 5,6 |

2009/2010 | 5,8 | 6,4 | 5,1 |

Celkem | 5,2 | 6,5 | 4,9 |

Průměrná požadovaná částka činila 328 000 EUR, což bylo výrazně nad minimální hranicí. Nejnižší přidělená částka činila 120 000 EUR, přičemž většina částek se pohybovala mezi 300 000 a horní hranicí. Většina koordinátorů projektů vybraných návrhů byly NGO (48 %) a univerzity nebo instituty provozované univerzitami (40 %), pouze 12 % koordinátorů je z vládního sektoru (místní nebo regionální úrovně).

Dimenze projektů dokládá mírný nárůst jak počtu partnerů, tak i zúčastněných členských států EU. Všechny projekty vybrané na základě výzvy pro granty na akce pro rok 2007 byly zahájeny v roce 2009.

HODNOCENÍ DPIP

Hodnocení programu se soustředí okolo následujících čtyřech kategorií: 1) relevance; 2) účelnost; 3) účinnost a 4) udržitelnost programu.

Relevance DPIP

Nedovolené drogy představují složitý společenský problém, který si žádá dlouhodobý, integrovaný a multidisciplinární přístup. Studie o tendencích vývoje na celosvětovém trhu s nedovolenými drogami uvedená výše[5] nenalezla doklady žádného zlepšení během tohoto období. V některých zemích se závažnost problematiky snížila, jinde však vzrostla, a to někdy i výrazně. Zneužívání drog stále představuje podle výročních zpráv Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost výrazný zdravotní problém v EU[6]. Relevance politických cílů DPIP je proto od jeho přijetí v roce 2007 velmi vysoká. Jeho cíle, oblasti priority a činnosti ve vysoké míře odpovídají potřebám, problémům a řešeným otázkám cílových skupin.

Zapojení občanské společnosti je klíčovým cílem protidrogového akčního plánu EU. Akční plán zdůrazňuje jakožto jednu z hlavních otázek potřebu posílit angažovanost celé společnosti ke snížení užívání drog. Stanoví, že spolupráce mezi občany a institucemi, která je vytvořená jimi a pro ně samotné, by měla být posílena. DPIP je obzvláště způsobilý přispívat k naplnění tohoto cíle.

Mezi prováděnými činnostmi existuje jasná vazba; a to opatření uvedená v ročních pracovních programech, jakož i širší programové cíle. Všechny prováděné činnosti se týkají jedné nebo více prioritních oblastí uvedených v ročních programech.

Přidaná hodnota DPIP je vysoká. Činnost na úrovni EU má pozitivní vliv na boj proti užívání drog a jeho prevenci, a to podporou nadnárodního učení a zlepšováním viditelnosti a důvěryhodnosti prováděných činností.

Vzhledem k tomu, že problematika drog má více vrstev a globální povahu, podporuje iniciativy EU v oblasti nedovolených drog několik finančních nástrojů Společenství, přičemž tyto doplňují zdroje poskytované na základě DPIP. Program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní na období 2007–2013 (ISEC)[7] stanoví podporu projektům v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, které by mohly přispět k provádění politiky snížení nabídky drog protidrogové strategie EU a jejích akčních plánů, včetně trhů s drogami, výroby drog a obchodu s nimi a trestné činnosti s nimi spojené.

S ohledem na skutečnost, že zneužívání drog je klíčovým zdravotním a sociálním problémem EU a dalších zemí, je jednou z prioritních oblastí programu Společenství v oblasti veřejného zdraví[8] provádět opatření týkající se faktorů ovlivňujících závislost jako je tabák, alkohol, nedovolené drogy a zneužívání léků. Tento program rovněž podporuje projekty zaměřené na snížení poškození zdraví spojeného se závislostí na drogách.

Sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj podporuje rozsáhlé výzkumy v oblasti drog. V roce 2009 Komise zveřejnila výzvu k předkládání návrhů v oblasti výzkumu zaměřeného na závislost v rámci programu pro sociálně-ekonomické a humanitní vědy sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj (7. RP) s příspěvkem EU ve výši nejméně 6,5 milionu EUR. Na podporu společných výzkumných aktivit členských států uvolnila Komise 2 miliony EUR na vytvoření Evropského výzkumného prostoru (ERA-NET) v oblasti drog. Bezpečnostní program na rok 2010 v rámci 7. RP zahrnuje výzvu k předkládání návrhů týkajících se nezamýšlených důsledků protidrogové politiky a jejich důsledků pro bezpečnost EU. V roce 2010 byla dále v rámci tématu zdraví 7. RP zveřejněna výzva k předkládání návrhů na velké projekty spolupráce (6–12 milionů EUR) v oblasti poruch způsobených závislostí. Externí dimenze drogové politiky je podporována příslušnými finančními nástroji.

Z důkazů plyne, že různé programy a iniciativy se celkově doplňují. Tato fragmentace rovněž představuje riziko překrývání (např. mezi DPIP a programem veřejného zdraví) nebo naopak mezer. Kromě toho fragmentalizace znesnadnila jak Komisi, tak i potencionálním příjemcům maximalizovat užitek z prostředků EU v této oblasti. Ačkoliv základní akt umožňuje[9] sdílení zdrojů s jinými nástroji Společenství za účelem provádění činností, které naplňují cíle všech programů, nebyla tato možnost během prvních 3 let provádění DPIP využita.

Účelnost DPIP

V této fázi hodnocení bylo dokončeno pouze nemnoho činností. Je tudíž možné činit pouze omezené závěry o účelnosti programu DPI. Avšak díky projektům a pracovním programům financovaným z prostředků DPIP byla realizována řada činností a dosaženo konkrétních výsledků, takže tato analýza proto může být založena na solidních faktech. Zjištění hodnocení naznačují, že financované projekty pravděpodobně přispějí k cílům DPIP.

Ačkoliv DPIP dosáhl dobrých výsledků s ohledem na počet zúčastněných zemí, existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o vytváření reálné, dlouhodobé přidané hodnoty skrze tyto projekty.

Ačkoliv tento program je jediným nástrojem specializovaným na podporu této oblasti politiky a jeho obecné cíle jsou ambiciózní, zejména s ohledem na činnosti prevence a omezování způsobené škody, jeho celkové finanční zdroje jsou ve srovnání s výše uvedenými programy velmi omezené. DPIP v současnosti nepokrývá rozpočtové potřeby. Ačkoli byla maximální doba trvání projektu snížena ze 3 na 2 roky, finanční krytí vyhrazené pro DPIP nedovoluje financovat více než 10 projektů ročně. Velikost projektů, pokud jde o počet zúčastněných organizací, je rovněž omezena dostupnými prostředky. K posílení programu tak, aby mohl dosahovat dlouhodobých výsledků na úrovni EU, je zapotřebí zvýšit jeho finanční zdroje .

Ačkoliv se realizace činností nesetkala s žádnými většími překážkami, navrhovatelé projektů museli překonávat procesní a obsahové překážky. Jako největší procesní překážky uváděly zúčastněné strany chybějící flexibilitu u přesunu výdajů v rámci projektů a pomalé převádění prostředků. Ačkoliv partnerství jsou považována za přínosná pro programové činnosti a projekty, značné úsilí vyžaduje koordinace většího počtu partnerských organizací z různých zemí a s různým zaměřením. V určitých případech došlo ke zpožděním kvůli problémům plynoucím z vnitrostátních právních předpisů upravujících účast odborníků a jednotlivců v tematicky zaměřených skupinách.

Pokud jde o problémy obsahového charakteru , byla účast zranitelných skupin v určitých případech obtížná. Rovněž zapojení veřejného sektoru a najímání účastníků pro účely hodnocení bylo náročné. Nemožné bylo jejich zapojení do širších projektů. Nesnadné bylo provádění výzkumu ve vězeních, a to s ohledem na omezený přístup. Důležitějším problémem jsou obtíže na operativní úrovni týkající se monitorování a hodnocení dopadu výsledků.

Na základě analýzy navrhovaných strategií šíření není očekávaný výsledek plně uspokojující, pokud vezmeme v úvahu, že bylo dokončeno nemnoho projektů. Je možné shrnout, že ve většině případů se výsledky projektů zřídkakdy týkají jiných osob než partnerů projektu, ačkoliv existují i positivní případy, kdy výsledky projektu byly/budou prezentovány na větších mezinárodních odborných setkáních. Nejobvyklejší strategií šíření je zřízení specializované internetové stránky pro projekt nebo umístění informací na již existující stránku koordinátora nebo partnerů. 00DAroveň komunikace se mezi jednotlivými projekty liší, neboť neexistují žádné podrobné požadavky, pokud jde o druh informací, které by měly být o programech poskytovány a použitém jazyku informací. Rovněž se liší viditelnost podpory Společenství. Avšak všechny podporované organizace respektují minimální požadavky.

V současnosti neexistuje centralizovaná strategie týkající se sdělování dosažených výsledků projektů nebo činností financovaných v rámci DPIP.

Efektivita DPIP

Závěry průzkumu mezi příjemci grantů ukázaly, že panuje celková spokojenost s řízením DPIP prováděným Komisí .

Žadatelé uvítali zavedení postupu podávání žádostí on-line , které bylo od roku 2008 podporováno systémem elektronického řízení grantů PRIAMOS. Zavedení elektronického podávání žádostí snížilo administrativní zátěž žadatelů a náklady na podávání žádosti. Průzkum rovněž ukázal, že příjemci celkově považovali vedení a podporu poskytovanou Komisí za nápomocnou během fáze podávání žádostí a během provádění činností .

I přes celkové pozitivní hodnocení byly zjištěny určité nedostatky .

Ačkoliv Komise většinou podávala jasné informace, problémy způsobovala dlouhá doba na zodpovězení otázek týkajících se způsobilosti výdajů. Informační povinnosti týkající se postupu a výsledků byly považovány za přiměřené, jasné a uživatelsky přátelské. Na druhé straně se příjemci potýkali s určitými problémy a vyjadřovali obavy ohledně nadměrné byrokracie týkající se finančního výkaznictví, jakož i nedostatku flexibility v případě změn původních žádostí.

Avšak nejdůležitějším nedostatkem je zdlouhavé zadávací řízení. Toto ovlivňuje zejména včasný začátek projektů a má často za následek potřebu změnit původní návrh. Tento problém je obzvláště relevantní u grantů na provozní náklady, které by měly podpořit obecné provozní náklady subjektu v konkrétním rozpočtovém roce. Flexibilita stanovování termínů proto není možná.

Toto není pouze provozní problém pro příjemce grantů, nýbrž má i negativní vliv na výkonnost DPIP s ohledem na aktuální politické priority.

Ačkoliv zavedení systému elektronického řízení grantů postup do určité míry zjednodušilo a uvolnilo určité zdroje v Komisi, zejména s ohledem na administrativní úkoly týkající se fyzické manipulace a registrace žádostí, nebylo dosaženo výrazného zrychlení postupu. Procesní prvky stanovené základním aktem (konzultace členských států a kontrolní právo Evropského parlamentu) a administrativní požadavky na zpracování velkého počtu podpůrných dokumentů jsou i nadále značnou překážkou.

Kromě toho zabírá řízení zdlouhavého administrativního procesu cenné zdroje, na úkor monitorování nebo vedení zaměřeného na obsah nebo šíření výsledků a využívání výstupů. Toto rovněž příjemci opakovaně uváděli s ohledem na řízení ze strany Komise.

Udržitelnost DPIP

Otázka udržitelnosti je o to důležitější, že hospodářský útlum oslabil rozpočty vyhrazené na protidrogovou politiku na vnitrostátní úrovni. Tento závěr zprávy Komise o přezkumu pokroku protidrogového akčního plánu EU (2009–2012)[10] pro rok 2010 byl potvrzen průzkumem provedeným mezi příjemci grantů na základě výzev z let 2007 a 2008.

Hodnocení ukázalo, že projekty, pokud je o provádění činností a skutečný dopad, z velké míry závisí na financování ze strany EU. Příjemci grantů se setkávají s obtížemi, pokud jde o spolufinancování ze strany dalších institucí a organizací, jakož i zajištění trvalého financování ze strany Komise a dalších vnitrostátních a mezinárodních institucí. To platí zejména v u menších organizací, jako jsou NGO nebo sdružení, které mají omezené finanční zdroje. I když většina stran zúčastněných na provádění činností DPIP uvedla, že usilují o nalezení nových finančních perspektiv, ve většině případů nejsou jiné zdroje financování dostupné.

Celkově projekty zavedly činnosti a nástroje, které se v dlouhém období mohou udržovat samy. Příklady udržitelných výsledků dosažených v rámci DPIP zahrnují zřízení a upevnění nadnárodních partnerství a vypracování nástrojů a publikací.

Závěry hodnocení rovněž ukazují, že partnerství ustanovená a upevněná v rámci DPIP pravděpodobně budou pokračovat i po ukončení financování ze strany Komise a mohla by vést k novým činnostem v blízké budoucnosti.

A konečně, s ohledem na zaměření projektů na vypracování nástrojů, které mohou být využity cílovým publikem pro řešení konečných potřeb cílových skupin, je rozumné očekávat, že (alespoň některé) dopady DPIP budou udržitelné a že cílové publikum bude s to využít výsledky vytvořené v důsledku prováděných činností.

ZÁVěRY A DOPORUčENÍ

Průběžné hodnocení potvrdilo relevanci DPIP. Hodnocení prokázalo, že jak obecné, specifické cíle odpovídají potřebám a problémům cílových skupin. Rovněž došlo k závěru, že během prvních 3 let provádění program DPI může vykázat určité úspěchy, pokud jde o dosahování jeho původně stanovených cílů a program ukázal potenciál pro dosažení dobrých výsledků v této oblasti, i přes jeho omezené finanční zdroje.

Omezený rozpočet ovšem brání dosažení většího účinku na dimenzi EU a také omezuje počet zúčastněných organizací. Aby program mohl být posílen tak, aby mohl dosahovat dlouhodobých výsledků na úrovni EU, je zapotřebí posílit jeho finanční zdroje s ohledem na možný budoucí ucelený finanční nástroj v oblasti drogové politiky.

Zjištění hodnocení potvrdila, že neexistují výraznější obtíže, které by bránily úspěšnému provádění programu. Avšak je zapotřebí určitých úprav, aby se maximalizoval potenciál DPIP v stávajícím rámci, posílil jeho dopad a optimalizovalo jeho provádění. Komise proto navrhuje následující opatření:

Rozšířená dimenze EU a přidaná hodnota a dopad EU

Měly by být upřednostňovány širší a lépe vypracované projekty s vyšší přidanou hodnotou a udržitelností na úrovni EU, aby byla zlepšena viditelnost programů a aby se zaručilo, že projekty dosáhnou dopadu, který nebude omezený na místní nebo regionální úroveň. Možnosti financování DPIP by měly být zjednodušeny a omezené dostupné zdroje by měly být koncentrovány na víceleté činnosti prováděné několika partnery, aby byly prováděny činnosti s širší evropskou dimenzí, pokrytím a udržitelností. Komise za tímto účelem zhodnotí přidanou hodnotu grantů na provozní náklady, které organizace obdržely na pouze jeden rozpočtový rok a které doposud měly omezený účinek.

Komise by měla dále posílit synergie mezi finančními nástroji, které podporují cíle protidrogové strategie EU. Měla by být posílena spolupráce a komunikace mezi programy (zejména mezi ISEC a DPIP a dále mezi DPIP a programem veřejného zdraví), a to zejména na úrovni vytváření programů při vypracovávání ročních pracovních programů, aby se zabránilo duplikacím a potencionálním příjemcům umožnilo efektivněji zaměřovat jejich žádosti.

Zlepšená efektivita správy DPIP

Jakožto hlavní překážky úspěchu byly identifikovány zdlouhavé a administrativně náročné postupy. Za tímto účelem Komise přijme opatření pro zkrácení doby mezi zveřejněním výzev k předkládání návrhů a skutečným uzavřením grantové dohody, aby se urychlilo poskytování prostředků. Je třeba zvážit procesní povinnosti vyplývající ze základního aktu, a sice konzultace výběru příjemců grantů s výborem DPIP a Evropským parlamentem, který je třeba vidět souvislosti s budoucími finančními výhledy.

Bylo potvrzeno, že zrušení procesu podávání žádostí v tištěné formě mělo pozitivní dopad na management a bylo pozitivně vnímáno cílovým publikem DPIP. Nový systém PRIAMOS prokázal svoji užitečnost a značný potenciál stát se integrovaným komunikačním rozhraním pro žadatele a příjemce. Komise podnikne další kroky pro zlepšení funkcí a rychlosti, aby usnadnila postupný přechod celého procesu řízení grantů na systém PRIAMOS.

Zlepšené šíření a lepší využívání výsledků

Hodnocení identifikovalo určité nedostatky týkající se využívání výsledků projektů financovaných v rámci DPIP. Bylo naznačeno, že centrální zpřístupňování výsledků veřejnosti by nejen přispělo k naplnění jednoho z konkrétních cílů DPIP, nýbrž by rovněž umožnilo vytváření lepších projektů. Toto by umožnilo současným a budoucím příjemcům, jakož i Komisi vyhnout se duplikacím a umožnilo by stavět na stávajících výsledcích.

[1] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1150/2007/ES ze dne 25. září 2007 , kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program Drogová prevence a informovanost o drogách jako součást obecného programu Základní práva a spravedlnost

[2] Studie byla vypracována sdružením European Evaluation Consortium. V době přidělení zakázky stále ještě probíhalo uzavírání grantových dohod podle výzvy k předkládání návrhů 2009/2010. Tito příjemci nebyli proto do průzkumu zahrnuti.

[3] Výzvy k předkládání návrhů z let 2007, 2008 a 2009/2010 zahrnovaly

[4] Několik organizací se účastnilo více než jednoho projektu nebo bylo příjemci grantu na provozní náklady během prvních čtyřech let DPIP. Tyto organizace byly vzaty v úvahu pouze pro účely výpočtu kumulovaného celkového počtu příjemců grantů.

[5] JLS/2007/C4/005 – Podrobná analýza fungování celosvětového trhu s nedovolenými drogami a politických opatření na jeho omezení.

[6] Výroční zpráva EMCDDA za rok 2010

[7] 125/2007/SVV

[8] Základní akt Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013).

[9] Zejména obecné programy „Bezpečnost a ochrana svobod“, „Solidarita a řízení migračních toků“ a sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj

[10] KOM(2010) 630 v konečném znění Zpráva Komise Přezkum pokroku protidrogového akčního plánu EU (2009–2012) pro rok 2010 SEK(2010) 1321