52011DC0146

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 23.3.2011

KOM(2011) 146 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Reforma pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu

1. Úvod

Účelem tohoto sdělení je zahájit politickou diskusi se zúčastněnými stranami a dalšími orgány ohledně nadcházejícího přezkumu balíčku o státní podpoře pro služby obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“) (rovněž známý jako postaltmarský balíček).

Tento balíček zahrnuje soubor opatření přijatý v roce 2005, konkrétně rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu[1] a rámec pro služby obecného hospodářského zájmu[2], v nichž Komise objasnila použití článků Smlouvy týkající se státní podpory, tj. článků 106 a 107 SFEU, na vyrovnání za SOHZ.

Platnost rámce pro služby obecného hospodářského zájmu (dále jen „rámec pro SOHZ“) skončí v listopadu 2011 a jak rámec, tak rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu (dále jen „rozhodnutí o SOHZ“) stanoví přezkum pravidel na základě široké konzultace. Komise tento přezkum zahájila již v roce 2008. Útvary Komise tedy paralelně s tímto sdělením zveřejňují zprávu popisující postupy Komise podle současných pravidel a hlavní otázky, které plynou z konzultace.

Na přezkum balíčku je třeba nahlížet v souvislostech obecnější politiky Komise v oblasti veřejných služeb. Ve svém sdělení nazvaném „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“[3] se Komise zavazuje (návrh č. 25) přijmout do roku 2011 sdělení spolu se souborem opatření týkající se služeb obecného zájmu, přičemž zdůrazňuje, že Unie a její členské státy musí dbát na to, aby veřejné služby mohly snadněji fungovat na příslušné úrovni, řídily se jasnými pravidly ohledně financování, měly nejvyšší kvalitu a byly skutečně přístupné pro každého.

2. Místo veřejných služeb zájmu ve stuktuře EU

Veřejné služby (které jsou obecně vymezeny ve Smlouvách jako SOHZ) zaujímají ve sdílených hodnotách Unie zásadní místo[4]. Podporují sociální a územní soudržnost a zvyšují blahobyt občanů v celé EU a významnou měrou přispívají k hospodářskému rozvoji Evropy. Zahrnují jak rozsáhlé komerční služby (síťová odvětví, jako jsou poštovní služby, zásobování elektrickou energií, elektrokomunikační služby či služby veřejné dopravy), tak zdravotní a sociální služby[5] (např. pečovatelské služby pro seniory a zdravotně postižené osoby).

Lisabonská smlouva uznává zásadní úlohu veřejných služeb a zároveň jejich rozmanitost v evropském modelu společnosti. Tento dvoustranný přístup se odráží v novém protokolu č. 26 připojeném ke Smlouvám, podle něhož mezi sdílené hodnoty Unie patří zejména

vysoká úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podpora univerzálního přístupu a práv uživatelů

a také

široké rozhodovací pravomoci celostátních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování [SOHZ].

Článek 14 SFEU pověřuje Unii i členské státy, aby v rámci své pravomoci

zajistily, aby zejména hospodářské a finanční zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů ,

a poskytuje také nový právní základ, podle něhož Evropský parlament a Rada přijímají na základě návrhu Komise nařízení, která stanoví výše zmíněné zásady a podmínky.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že ustanovení článku 14 SFEU nemají vliv na použití pravidel hospodářské soutěže na SOHZ[6]. Konkrétně podle článků 106 a 107 SFEU podléhá vyrovnání poskytované veřejnými orgány za výkon SOHZ zkoumání z hlediska státní podpory, pokud nejsou splněny čtyři kumulativní podmínky stanovené Soudním dvorem v rozhodnutí ve věci Altmark[7]. Účelem tohoto sdělení je zabývat se reformou pouze těch pravidel státní podpory ve vztahu ke SOHZ, která byla přijata Komisí podle článků 106 a 107.

Pravidla hospodářské soutěže EU se tedy nevztahují na všechny služby obecného zájmu (SOZ), ale pouze na ty, které jsou „hospodářské“ povahy, tj. na služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ). Sociální služby obecného zájmu, které mohou být hospodářské i nehospodářské povahy, podléhají právním předpisům pro hospodářskou soutěž EU pouze tehdy, jsou-li skutečně hospodářské povahy[8]. Navíc podle článku 2 protokolu č. 26

[u]stanovení Smluv se nijak nedotýkají pravomoci členských států poskytovat, pořizovat a organizovat nehospodářské služby obecného zájmu .

Mezi činnosti, které nejsou považovány za hospodářské pro účely pravidel hospodářské soutěže, patří například bezpečnost letového provozu[9] či dohled nad ochranou před znečištěním[10], neboť tyto činnosti souvisí s výkonem poslání státu a s plněním jeho povinností vůči jeho občanům[11]. Podobně se správa režimů povinného sociálního zabezpečení, která sleduje výlučně sociální cíl, za hospodářskou činnost pro účely pravidel hospodářské soutěže nepovažuje[12].

[pic]

Poskytovatelé SOHZ se navíc řídí pravidly hospodářské soutěže obecně, a zejména pravidly státní podpory, pouze tehdy, pokud jsou tato pravidla slučitelná s plněním jejich úkolů. Podle čl. 106 odst. 2 SFEU:

Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny .

3. FINANCOVÁNÍ VEřEJNÝCH SLUžEB A KONTROLA STÁTNÍ PODPORY

Důležitým aspektem v poskytování veřejných služeb je vyrovnání, které veřejné orgány musí udělit poskytovatelům za výkon těchto úkolů. Význam tohoto aspektu vzrostl v důsledku současné hospodářské a finanční krize. Ta nejenže postihla mnohé občany v celé EU a zvýšila jejich závislost na vysoce kvalitních veřejných službách. Krize v důsledku snah o snížení schodku veřejného rozpočtu, k nimž v mnoha členských státech EU v současnosti dochází, vedla k silnějšímu zaměření na účelnost veřejných výdajů a na potřebu stimulovat produktivitu obecně.

Podle článku 106 SFEU je úkolem Komise kontrolovat soulad takového vyrovnání s pravidly hospodářské soutěže.

Nicméně státní financování veřejných služeb, které jsou hospodářské povahy, nelze vždy považovat za státní podporu. Podle rozsudku Soudního dvora ve věci Altmark[13] se nejedná o státní podporu tam, kde jsou 1) závazky veřejné služby jasně definovány; 2) parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, jsou stanoveny objektivním a transparentním způsobem; 3) vyrovnání za veřejnou službu hradí pouze vynaložené náklady a přiměřený zisk a 4) a byl-li podnik vybrán ve výběrovém řízení, které umožňovalo vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenší náklady pro společnost, nebo byla výše daného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů průměrného, správně řízeného podniku v daném odvětví. Není-li jedna z těchto kumulativních podmínek splněna, lze považovat zásah státu za státní podporu a je nutné ji oznámit Evropské komisi, která ji posoudí.

Jak bylo zmíněno, právní základ pro kontrolu vyrovnání za SOHZ z hlediska státní podpory je obsažen v článcích 106 a 107 SFEU[14]. Uvedený balíček, zejména rozhodnutí o SHOZ a rámec pro SOHZ, objasnil použití pravidel státní podpory na SOHZ. Rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu uvádí podmínky, za nichž je vyrovnání, které podniky obdrží za plnění závazků veřejných služeb, považováno za slučitelné s pravidly státní podpory a je vyňato z oznamování Komisi. Rámec pro SOHZ vymezuje podmínky, podle nichž může být vyrovnání, na něž se rozhodnutí nevztahuje, schváleno Komisí.

Rozhodnutí o SOHZ a rámec pro SOHZ od svého vstupu v platnost v roce 2005 představovaly nejvýznamnější základ pro posouzení Komise u řady případů SOHZ souvisejících se státní podporou. Kromě rozhodnutí o SOHZ a rámce pro SOHZ byla zavedena řada pravidel státní podpory specifických podle odvětví[15].

Přezkum balíčku je součástí pracovního programu pro jednotlivá odvětví Komise na rok 2011[16]. Přezkum byl zmíněn rovněž v dopise předsedy Barrosa, jenž doprovázel jeho projev „o stavu Unie“ přednesený před Evropským parlamentem[17].

4. PřEZKUM PRAVIDEL STÁTNÍ PODPORY PRO SLUžBY OBECNÉHO HOSPODÁřSKÉHO ZÁJMU

Obecným cílem reformy pravidel státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu bude zvýšit přínos, který mohou tyto služby mít pro obecnější hospodářskou obnovu EU. Je potřeba, aby členské státy zaručily určité služby za podmínek, jež budou dostupné široké veřejnosti (např. nemocnice, vzdělávání, sociální služby, ale také komunikace, energie a doprava). Orgány na celostátní, regionální a místní úrovni odpovídají za poskytování, pořizování a organizování SOHZ a mají v této oblasti široké rozhodovací pravomoci. Zároveň je však účelné přidělování veřejných prostředků pro SOHZ klíčové pro zajištění konkurenceschopnosti EU a hospodářské soudržnosti mezi členskými státy. Efektivní a vysoce kvalitní veřejné služby podporují růst a pracovní místa po celé EU. Zvláště sociální služby rovněž pomáhají mírnit sociální dopad krize.

4.1. Výsledek konzultací

V souladu s požadavky článku 9 rozhodnutí o SOHZ a bodu 25 rámce pro SOHZ Komise uskutečnila širokou konzultaci a od členských států i dalších zúčastněných subjektů tak získala informace ohledně používání pravidel státní podpory v této oblasti:

- v roce 2008 a 2009 Komise požádala členské státy, aby předložily zprávy věnované používání současného balíčku. Z těchto zpráv lze vyvodit, že členské státy obecně balíček vítají, a zejména pak právní jistotu, kterou přinesl. Většina členských států nenavrhuje jeho úplné přepracování. Domnívají, že je namísto toho třeba zrevidovat pouze některá ustanovení balíčku, tak aby se usnadnila slučitelnost s pravidly státní podpory na různých úrovních státní správy,

- V roce 2010 Komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se používání současného balíčku. Tato konzultace vzbudila zájem u celé škály organizací. Komise celkově obdržela více než stovku odpovědí. Takto vyjádřené názory se samozřejmě výrazně liší v závislosti na povaze a činnosti dotčené organizace. Obecný tón těchto stanovisek je nicméně v obecném souladu s výše zmíněnými zprávami členských států.

Útvary Komise tedy paralelně s tímto sdělením zveřejňují zprávu popisující postupy Komise podle současných pravidel a hlavní otázky, které plynou z konzultace.

Konzultace obecně potvrdila, že stávající právní nástroje byly nezbytnou a vhodnou odezvou na rozsudek ve věci Altmark . Od svého vstupu v platnost byly použity na celou řadu případů státní podpory. Konzultace rovněž ukázala, že v některých oblastech, např. v odvětví sociálních služeb, nebyl balíček prováděn tak, jak se předpokládalo. Mohlo tomu tak být kvůli nedostatečné informovanosti na straně dotyčných orgánů i v důsledku složitosti stávajícího balíčku.

Mnohé zúčastněné subjekty vyjádřily dojem, že stávající právní nástroje pozitivně přispěly k obecnému cíli, kterým je právní jistota. Konzultace nicméně také ukázaly, že existuje prostor pro zlepšení. Zejména jsou zapotřebí jasnější, jednodušší, přiměřenější a účinnější nástroje, které by zajistily snazší uplatňování jejich pravidel a podpořily tak efektivnější výkon vysoce kvalitních SOHZ ve prospěch lidí žijících v EU.

4.2. Hlavní principy reformy

V zájmu dosažení těchto cílů zvažuje Komise založit nadcházející reformu na dvou hlavních principech:

- objasnění : tam, kde je to možné, hodnotí Komise možnosti, jak zvýšit jasnost řady klíčových pojmů, které jsou relevantní pro používání pravidel státní podpory na SOHZ, včetně působnosti těchto pravidel a podmínek pro schválení podpory SOHZ Komisí[18],

- diferencovaný a přiměřený přístup : Komise také zkoumá způsoby, jak zajistit rozmanitější a přiměřenější reakci vzhledem ke značné odlišnosti jednotlivých druhů SOHZ. Cílem je učinit rozsah zkoumání státní podpory závislým na povaze a rozsahu poskytovaných služeb. Jedním prvkem této strategie by mohlo být zjednodušení použití těchto pravidel v případě určitých typů veřejných služeb místní povahy poskytovaných v malém rozsahu s omezeným dopadem na obchod mezi členskými státy a v případě některých druhů sociálních služeb. Zároveň by Komise mohla více přihlížet k účelnosti a k otázkám hospodářské soutěže při posuzování komerčních služeb poskytovaných ve velkém rozsahu, které jednoznačně svými rozměry zasahují celou EU[19].

Reforma tedy bude ve výsledku usilovat o zajištění jasného, jednoduchého a účinného právního rámce, tak aby bylo pro celostátní, regionální i místní orgány snazší jej dodržet, a o podporu efektivního výkonu SOHZ, jež bude stimulovat inteligentní a udržitelné hospodářství podporující sociální začlenění.

Reforma bude plně v souladu s obecným cílem kontroly státní podpory ze strany EU, která má zajistit, aby členské státy prováděly pouze státní podporu, která přispívá k dosažení cíle společného zájmu, je dobře navržená a přiměřená a nenarušuje hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy.

4.2.1. Objasnění

Útvary Komise se různými způsoby snažily objasnit pravidla hospodářské soutěže pro SOHZ. Jak je zmíněno výše, zveřejnily útvary Komise v roce 2007 dokument věnovaný často kladeným dotazům. V roce 2008 útvary Komise navíc zahájily provoz interaktivní informační služby pro zúčastněné subjekty, kteří si přejí zaslat příslušné otázky ohledně SOHZ přímo elektronickou poštou a obdržet odpověď od odpovědného útvaru Komise.

Poznatky a zkušenosti nabyté prostřednictvím interaktivní informační služby a na základě případů, jimiž se Komise zabývala, byly dány k dispozici koncem roku 2010 formou aktualizace „často kladených dotazů“ z roku 2007[20]. Tyto aktualizované pokyny zahrnují více než stovku dotazů ohledně různých témat souvisejících se SOHZ. Objasňuje řadu klíčových pojmů, které jsou relevantní pro používání pravidel státní podpory na SOHZ, včetně rozsahu těchto pravidel, podmínek pro schválení podpory SOHZ Komisí a vztahu mezi státní podporou a pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Mnohé dotazy se týkají odvětví sociálních služeb, jelikož veřejné orgány a poskytovatelé služeb v této oblasti často narážejí na potíže při uplatňování příslušných pravidel EU. V rámci konzultace týkající se reformy dosud zúčastněné subjekty neměly možnost vyjádřit připomínky ohledně pokynů.

Proces konzultace nicméně upozornil na to, že nejistota a neporozumění, zejména pokud jde o klíčové pojmy, na nichž se zakládají pravidla státní podporu pro SOHZ, mohou být důvodem, proč jsou tato pravidla někdy nesprávně uplatňována. Úsilí o objasnění se nevztahuje pouze na ustanovení balíčku a také na povahu dané činnosti a na otázku, zda určité opatření vůbec do působnosti článku 107 SFEU vůbec spadá. Mezi oblasti, v nichž zúčastněné subjekty požadovaly větší jasnost a u nichž Komise zvažuje další pokyny, mimo jiné patří:

- rozlišení mez hospodářskými a nehospodářskými činnostmi v rámci pravidel státní podpory a zařazení určitých subjektů mezi podniky,

- limity, kterými pravidla pro státní podporu omezují členské státy, když definují určitou hospodářskou činnost jako SOHZ,

- podmínky, za nichž má vyrovnání za výkon některých SOHZ poskytnutých na místní úrovni nepříznivý vliv na obchod mezi členskými státy, a tudíž spadá do působnosti pravidel státní podpory,

- požadavky, které musí veřejného orgány dodržet v rámci pravidel státní podpory, když svěřují určitému podniku výkon SOHZ,

- podmínky, za nichž vyrovnání za SOHZ nepředstavuje státní podporu, protože je na základě nabídkového řízení vybrán poskytovatel za nejmenší náklady pro společnost nebo protože je účtovaná cena v souladu s výkonným a správně řízeným podnikem,

- způsob, jak zvýšit soulad mezi uplatňováním pravidel státní podpory a pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a dále

- souhra mezi pravidly balíčku o SOHZ a dalšími odvětvovými pravidly pro SOHZ.

Některé z výše uvedených otázek jsou odvozeny přímo z primárního práva EU, jak jej vykládá Soudní dvůr (viz například rozlišení mezi hospodářskou a nehospodářskou činností). Úloha Komise je v tomto ohledu omezena na objasnění toho, jak rozumí ustanovení Smluv a jak je používá. V rámci těchto limitů bude Komise hodnotit potřebu dalšího objasnění klíčových pojmů týkajících se pravidel státní podpory pro SOHZ s cílem usnadnit jejich správné používání.

Komise bude navíc diskutovat s členskými státy ohledně toho, jak poskytnout další praktické objasnění v konkrétních případech ku prospěchu místních činitelů a zúčastněných subjektů.

4.2.2. Diferencovaný a přiměřený přístup

Současný balíček se více méně jednotně vztahuje na velmi širokou škálu hospodářských odvětví a subjektů. Komise v kontextu nadcházející reformy zamýšlí jasněji rozlišovat mezi různými druhy služeb podle toho, v jaké míře státní pomoc v daných odvětvích představuje závažné riziko vzniku narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

4.2.2.1. Zjednodušení

Mnohé veřejné služby, které jsou organizovány místními komunitami, jsou poměrně omezené z hlediska rozsahu, a tudíž mají na obchod mezi členskými státy nepatrný dopad. Také některé typy sociálních služeb vykazují řadu zvláštností, pokud jde o strukturu jejich financování či o jejich cíle. Jedním ze způsobů, jak přijmout diferencovanější přístup by tedy mohlo být zjednodušení použití pravidel státní podpory na tyto druhy služeb. Komise bude obecně usilovat o zajištění toho, aby administrativní zátěž pro dotčené veřejné orgány byla přiměřená dopadu, který má dané opatření na vnitřní trh. V této souvislosti bude Komise posuzovat, za jakých podmínek a okolností lze některé podpory považovat za podpory de minimis ,[21] pro které druhy služeb a za jakých podmínek bude zapotřebí individuální oznámení státní podpory a zda je třeba upravit prahové hodnoty, které určují použití současného rozhodnutí o SOHZ.

4.2.2.2. Účelnost komerčních služeb velkého rozsahu, kterým jsou svěřeny závazky veřejné služby

Komise je sice odhodlána usnadnit v odůvodněných případech používání balíčku, nicméně bude usilovat také o zajištění vysoce kvalitních veřejných služeb a účelné rozdělení státních prostředků, čímž se nejúčinněji zabrání narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, což je jedním z hlavních cílů reformy balíčku.

Komise se domnívá, že riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu je zvláště vysoké v odvětvích, která se vyznačují komerčními činnostmi ve velkém rozsahu se zřejmými celoevropskými rozměry, kde mohou být provozovatelům svěřeny závazky veřejné služby. V některých relevantních odvětvích, jako je doprava, telekomunikační služby, zásobování elektrickou energií a poštovní služby, toto riziko do určité míry řeší také zvláštní pravidla pro dané odvětví[22]. Tato odvětvová pravidla buď platí namísto obecného rozhodnutí o SOHZ a rámce pro SOHZ (např. doprava) nebo se používají současně (např. v případě poštovních služeb).

V rámci stávajícího balíčku smí vyrovnání za výkon SOHZ hradit pouze náklady, které vzniknou poskytovateli, a přiměřený výnos[23]. Současný balíček však nepřihlíží k tomu, zda náklady vzniklé poskytovateli SOHZ odpovídají nákladům správně řízeného podniku. Některé náklady, které členské státy nahrazují poskytovatelům, tedy mohou vzniknout v důsledku nízké efektivity. Taková situace může rušit fungování trhů a v konečném důsledku poškodit kvalitu služeb a jejich efektivní poskytování. Navíc je v rozporu s obecným cílem veřejné politiky spočívajícím v účelnosti vynakládání veřejných prostředků a správného rozdělování zdrojů.

Komise proto v rámci současného přezkumu zvažuje, do jaké míry je při rozhodování o schválení opatření státní podpory ve vztahu k SOHZ třeba více přihlížet k efektivitě a kvalitě. To by mohlo zahrnovat také opatření, jejichž cílem je dosáhnout náležité transparentnosti, pokud jde o veřejné výdaje za SOHZ či o určení a definici závazků SOHZ (a zároveň respektovat široké rozhodovací pravomoci členských států v tomto ohledu), a také opatření, jejichž cílem je zohlednit účelnost v průběhu svěření výkonu SOHZ.

5. Další kroky

Konzultace Evropského parlamentu, Rady, Evropského hospodářského a sociální výboru, Výboru regionů a členských států a zúčastněných subjektů ohledně návrhů nového rozhodnutí o SOHZ a rámce pro SOHZ se v současné době plánuje na období do července 2011.

PŘÍLOHA – Právní nástroje použitelné pro SOHZ podle odvětví

Rámec z roku 2005 | Rozhodnutí z roku 2005 | Odvětvová sdělení o státní podpoře obsahující ustanovení o SOHZ | Příslušné odvětvové právní předpisy obsahující ustanovení o SOHZ |

Pozemní doprava | Nevztahuje se, jelikož je v působnosti článku 93 SFEU | Nevztahuje se, jelikož je v působnosti článku 93 SFEU | Pokyny pro železniční podniky[24] | Nařízení o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici[25] |

Letecká doprava | Nevztahuje se | Vztahuje se[26] | Pokyny pro leteckou dopravu[27] Státní podpory v odvětví letectví[28] | Nařízení o provozování leteckých služeb[29] Směrnice o odbavovacích službách[30] |

Námořní doprava | Nevztahuje se | Vztahuje se[31] | Sdělení o společnostech spravujících lodě [32] Sdělení o mořských dálnicích[33] Sdělení o námořní dopravě[34] | Nařízení o kabotáži[35] |

Vysílání | Nevztahuje se, ale zásady odvětvového sdělení[36] jsou podobné. | Vztahuje se v míře, v níž jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí[37] | Sdělení o veřejnoprávním vysílání[38] |

Telekomunikace včetně širokopásmových služeb | Vztahuje se společně s pokyny | Vztahuje se | Pokyny pro rychlé zavádění širokopásmových sítí[39] | Rámcová směrnice[40], směrnice o univerzálních službách[41] |

Pošta | Vztahuje se[42] | Vztahuje se, není však obecně platná vzhledem k prahovým hodnotám | 3. směrnice o poštovních službách (od roku 2011 dále)[43] |

Energetika | Vztahuje se | Vztahuje se | Třetí energetický balíček zahrnující: směrnici o trhu s elektřinou[44] směrnici o zemním plynu[45] |

Ochrana zdraví | Vztahuje se | Vztahuje se na nemocnice bez ohledu na prahové hodnoty[46] |

Sociální bydlení | Vztahuje se | Vztahuje se bez ohledu na prahové hodnoty[47] |

Sociální péče | Vztahuje se | Vztahuje se |

[1] Rozhodnutí Komise (ES) č. 842/2005 ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67)

[2] Rámec Společenství pro státní podpory ve formě vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4).

[3] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Na cestě k Aktu o jednotném trhu – Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství, 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod , KOM(2010) 608 v konečném znění/2 ze dne 11. listopadu 2010.

[4] Článek 1 protokolu č. 26 ke Smlouvám.

[5] Popis sociálních služeb obecného zájmu je k dispozici ve sdělení Komise nazvaném Provádění lisabonského programu Společenství: Sociální služby obecného zájmu v Evropské unii , (KOM(2006) 177 v konečném znění ze dne 26. dubna 2006).

[6] Konkrétněji zní článek 14 SFEU „Aniž jsou dotčeny … články 93, 106 a 107...“ Článek proto potvrzuje použití těchto ustanovení v souvislosti s SOHZ a opatření, která byla na tomto základě přijata.

[7] Viz kapitola 2 níže.

[8] Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – doprovázející sdělení „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ Služby obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu: nový evropský závazek (KOM(2007) 725 v konečném znění) Komise uvedla: „ Nehospodářské služby : tyto služby, například tradiční výsady státu, jako policie, soudnictví a zákonné systémy sociálního zabezpečení, se neřídí zvláštními právními předpisy EU, ani nejsou ošetřeny pravidly vnitřního trhu a hospodářské soutěže uvedenými ve Smlouvě. Některé prvky organizace těchto služeb se mohou řídit dalšími pravidly uvedenými ve Smlouvě, například zásadou nediskriminace.

[9] Věc C-364/92 SAT Fluggesellschaft [1994] Sb. rozh. s. I-43.

[10] Věc C-343/95 Dego Calì & Figli [1997] Sb. rozh. s. I-1547).

[11] Níže uvedený graf pouze ilustruje různé pojmy. Velikost hospodářského a nehospodářského odvětví nevyjadřuje.

[12] Věc C-159/91 Poucet a Pistre [1993] Sb. rozh. I-637; věc C-218/00 Cisal a INAIL [2002] Sb. rozh. I–691, body 43–48; spojené věci C-264/01, C–306/01, C-354/01 a C-355/01 AOK Bundesverband [2004] Sb. rozh. I-2493, body 51–55. Požaduje se, aby režim fungoval na základě principu solidarity a nabízel pojistné plnění nezávisle na výši příspěvků. Soud však také rozhodl, že mohou být použitelná jiná ustanovení Smlouvy (např. pravidla vnitřního trh, viz věc C-350/07 Kattner [2009] Sb. rozh. I-1513.

[13] Věc C-280/00, Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH [2003] Sb. rozh. s. I-7747.

[14] Článek 14 TFEU je použitelný, aniž jsou tato ustanovení dotčena.

[15] Viz příloha k tomuto sdělení.

[16] Příloha 1 sdělení Komise KOM(2010) 623, Pracovní program Komise na rok 2011, 2011, 27.10.2010, s. 4.

[17] Tisková zpráva Memo/10/393, Dopis předsedy Barrosa poslancům Evropského parlamentu , 7.9.2010.

[18] Viz oddíl 4.2 níže.

[19] Viz oddíl 4.3 níže.

[20] SEK(2010) 1545 v konečném znění ze dne 7. prosince 2010.

[21] Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (Úř. věst. L 379, 28.12.2006).

[22] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství, (Úř. věst. L 52, 27.2.2008, s. 3). směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací.

[23] Viz článek 5 rozhodnutí o SOHZ a oddíl 2.4 rámce pro SOHZ.

[24] Sdělení Komise K(2008) 184, Pokyny Společenství ke státním podporám železničním podnikům (Úř. věst. C 184, 22.7.2008, s. 13–31).

[25] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1–13). Toto nařízení dovoluje kompenzace udělené v souladu s řadou požadavků, mezi které obvykle patří povinnost nabídkového řízení, a osvobozuje je od oznamování.

[26] Poskytovatelé SOHZ v tomto odvětví mohou využívat osvobození, pokud splňují buď obecné prahové hodnoty (obrat ve výši 100 milionů EUR nebo vyrovnání ve výši 30 milionů EUR) nebo specifické prahové hodnoty vycházející z počtu cestujících.

[27] Sdělení Komise z dne 9. prosince 2005, Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť (Úř. věst. C 312, 9.12.2005, s. 1).

[28] Použití článků 92 a 93 Smlouvy ES a článku 61 Dohody o EHP na státní podpory v odvětví letectví (Úř. věst. C 350, 10.12.1994, s. 5–20).

[29] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3–18).

[30] Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36).

[31] Poskytovatelé SOHZ v tomto odvětví mohou využívat osvobození, pokud splňují buď obecné prahové hodnoty (obrat ve výši 100 milionů EUR a vyrovnání ve výši 30 milionů EUR) nebo specifické prahové hodnoty vycházející z počtu cestujících.

[32] Sdělení Komise, kterým se stanoví pokyny ke státní podpoře pro společnosti spravující lodě (Úř. věst. C 132, 11.6.2009, s. 6).

[33] Sdělení Komise, kterým se stanoví pokyny ke státní podpoře doplňující financování Společenstvím pro zahájení mořských dálnic (Úř. věst. C 317, 12.12.2008, s. 10).

[34] Sdělení Komise K(2004) 43, Pokyny Společenství pro státní podporu námořní dopravě (Úř. věst. C 13 ze dne 17.1.2004, s. 3).

[35] Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž ) ( Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7–10).

[36] Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (Úř. věst. C 257, 27.10.2009, s. 1–14). Toto sdělení vysvětluje, jak Komise uplatňuje základní zásady obsažené v protokolu č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, připojeným ke Smlouvě o EU a k SFEU.

[37] Jak je stanoveno v odstavci 19 sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (Úř. věst. C 257, 27.10.2009, s. 4).

[38] Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (Úř. věst. C 257, 27.10.2009, s. 1) sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (Úř. věst. C 320, 15.11.2001, s. 5).

[39] Sdělení Komise, Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 235, 30.9.2009, s. 7).

[40] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33–50).

[41] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (Úř. věst. L 108, 24.04.2002, s. 51–77).

[42] Je třeba vzít na vědomí, že podle bodu 4 rámce pro SOHZ musí být dodržovány přísnější pravidla obsažená v odvětvových směrnicích (která vstoupí v platnost v roce 2011).

[43] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (Úř. věst L 52, 27.2.2008, s. 3).

[44] Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

[45] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

[46] Čl. 2 písm. b) rozhodnutí o SOHZ.

[47] Čl. 2 písm. b) rozhodnutí o SOHZ.