Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011BP0296

    Mandát ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012 (2011/2019(BUD))

    Úř. věst. C 390E, 18.12.2012, p. 35–49 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    18.12.2012   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    CE 390/35


    Čtvrtek, 23. června 2011
    Mandát ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012

    P7_TA(2011)0296

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2011 o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012 (2011/2019(BUD))

    2012/C 390 E/05

    Evropský parlament,

    s ohledem na návrh rozpočtu na rozpočtový rok 2012, který přijala Komise dne 20. dubna 2011 (SEK(2011)0498),

    s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID) (1),

    s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

    s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012 (2),

    s ohledem na závěry Rady ze dne 15. února 2011 o rozpočtových pokynech pro rok 2012,

    s ohledem na hlavu II kapitolu 7 jednacího řádu,

    s ohledem na dopis Výboru pro rybolov,

    s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0230/2011),

    A.

    vzhledem k tomu, že rozpočtový proces pro rok 2012 je druhým rozpočtovým procesem probíhajícím na základě Lisabonské smlouvy a lze využít cenné zkušenosti získané v minulém roce,

    B.

    vzhledem k tomu, že trialog, který se bude konat v červenci, by měl zástupcům obou složek rozpočtového orgánu umožnit diskusi o prioritách, které stanovily v případě ročního rozpočtu na rok 2012, a případně umožnit, aby nalezly společný základ, který by bylo možno zohlednit při čtení v rámci obou složek,

    C.

    vzhledem k tomu, že polské i maďarské předsednictví přijala veřejný závazek, že zahájí otevřený, konstruktivní a politický dialog s EP o rozpočtových záležitostech,

    D.

    vzhledem k tomu, že se tudíž od Rady jako celku očekává, že bude vystupovat jako důvěryhodný politický partner v rámci celého procesu, přičemž se vyhne tomu, aby prováděla jakékoli svévolné či čistě aritmetické škrty v rozpočtových položkách,

    Návrh rozpočtu na rok 2012 - obecné hodnocení

    1.

    připomíná, že EP ve svém usnesení ze dne 24. března 2011 stanovil strategii Evropa 2020 jako hlavní prioritu rozpočtové strategie EU pro rok 2012 s cílem pomoci Evropě, aby hospodářskou a sociální krizi překonala a vyšla z ní silnější;

    2.

    připomíná, že podpora inteligentního, udržitelného a inkluzivního hospodářství, které vytváří pracovní místa a vysoce kvalitní zaměstnání tím, že realizuje sedm stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 je cíl, který společně podporuje 27 členských států EU a orgány EU; připomíná, že provádění této strategie bude vyžadovat obrovské investice orientované do budoucna, a to až do roku 2020, jejichž výši odhadla Komise ve svém sdělení o přezkumu rozpočtu EU nejméně na 1 800 miliard EUR (KOM(2010)0700)); zdůrazňuje proto, že je nutno okamžitě a bez dalších odkladů provést jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států investice s cílem zlepšit úroveň vzdělání, podpořit sociální začleňování, zejména pak prostřednictvím snižování chudoby, a rozvoj znalostní společnosti, která vychází z celkové kapacity EU v oblasti vědy a technologie; v této souvislosti trvá na tom, že je třeba podporovat výzkum, vývoj, inovace a MSP a rozvoj technologií účinně využívající zdroje;

    3.

    v této souvislosti vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stávající krize vedla k poklesu veřejných investic v některých z těchto oblastí v důsledku změn, které členské státy provedly v rámci svých vnitrostátních rozpočtů; vyzývá k tomu, aby byl tento trend zvrácen, a je pevně přesvědčen, že je třeba investice zaručit na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, má-li EU jako celek úspěšně realizovat strategii EU 2020; domnívá se, že rozpočet EU by měl plnit úlohu jako nástroj pro využití pákového efektu v případě politik členských států v oblasti hospodářského oživení tím, že na vnitrostátní úrovni iniciuje a podporuje investice, jejichž cílem je posílení růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje v tomto ohledu, že vytvoření vazby mezi rozpočtem EU a cíli strategie EU 2020 má zásadní význam; v této souvislosti připomíná, že podpora vzdělávání, mobility a zaměstnanosti mládeže, malých a středních podniků, výzkumu a vývoje by měla patřit k hlavním prioritám rozpočtu EU; zdůrazňuje, že je to v plném souladu s dynamikou evropského semestru, který jako nový mechanismus pro posílení evropské správy ekonomických záležitostí má za cíl zvýšení soudržnosti, synergií a doplňkovosti rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů při realizaci společně dohodnutých cílů strategie Evropa 2020;

    4.

    připomíná, že strategie EU 2020 a evropský semestr potřebují silnou parlamentní dimenzi, a vyjadřuje své pevné přesvědčení, že větší zapojení Parlamentu by výrazně posílilo demokratický charakter a transparentnost tohoto opatření;

    5.

    všímá si, že návrh rozpočtu EU na rok 2012, jak jej předložila Komise, činí 147 435 milionů EUR v prostředcích na závazky (PZ) (146 676 EUR bez Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a rezervy na pomoc při mimořádných událostech) a 132 738 milionů EUR v prostředcích na platby (PP); konstatuje, že tyto částky představují v prvním případě 1,12 % a v druhém případě 1,01 % odhadu hrubého národního důchodu EU (HND) pro rok 2012, a zdůrazňuje, že tento podíl zůstává i nadále v letech 2011 a 2012 viditelně neměnný, přičemž růst HND bude v roce 2012 podle odhadů činit nejméně + 4,7 % (při stávajících cenách);

    6.

    uznává, že pokud má v době úsporných opatření rozpočet EU přispívat ke společnému úsilí členských států, mělo by toto úsilí být úměrné velikosti rozpočtu EU, jeho zvláštním charakteristikám a reálnému hospodářskému dopadu; je přesvědčen o tom, že je třeba zohlednit probíhající úsilí o konsolidaci vnitrostátních rozpočtu, které vyvíjejí mnohé členské státy v důsledku své rozpočtové nedisciplinovanosti v minulosti, připomíná však, že podle ustanovení Smlouvy není možné sestavit rozpočet EU jako deficitní a že rozpočet představuje pouze 2 % celkových veřejných výdajů v EU;

    7.

    všímá si, že roční míra inflace v EU 27 pro rok 2011 se odhaduje na 2,7 %, což znamená že navržená nominální zvýšení pro rok 2012 u PZ 3,7 % a u PP 4,9 % představují ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 reálně 1 % a 2,2 %; zdůrazňuje skutečnost, že několik členských států plánuje větší navýšení svých vnitrostátních rozpočtu než jaké navrhuje v případě rozpočtu EU Evropská komise; bere rovněž na vědomí úsilí některých členských států o snížení rozpočtových schodků a zpomalení růstu státního dluhu na udržitelnější úroveň;

    8.

    zdůrazňuje, že částky navrhované v rámci ročního rozpočtu EU na rok 2012 odpovídají profilu výdajů EU stanovenému ve víceletém finančním rámci (VFR) 2007-2013, a to za předpokladu, že bude možné dosáhnout dohody v rámci rozpočtového orgánu ohledně revize VFR, která by řešila dodatečné potřeby v oblasti financování projektu ITER; zdůrazňuje, že jakékoli navýšení (či snížení) oproti rozpočtu na rok 2011 musí být proto posouzeno při zohlednění dopadu, který bude mít na realizaci víceletých programů; zdůrazňuje, že toto je otázka důvěryhodnosti orgánů a konzistentnosti projektu EU v době, kdy se odpovědnost a závazky EU i nadále zvyšují; z tohoto hlediska je přesvědčen, že je prioritou, aby byla pro cílené politické oblasti a nové pravomoci EU zajištěna spolehlivá a viditelná finanční kapacita;

    9.

    konstatuje, že podle návrhu rozpočtu na rok 2012 celkové roční rozpětí v rámci stropu pro rok 2012 schváleného ve VFR činí 1 603 milionů EUR v prostředcích na závazky (PZ); je odhodlán v případě potřeby využít tohoto dostupného rozpětí a případně i dalších mechanismů flexibility uvedených ve stávající IIA s cílem podpořit a posílit určité cílené politické úkoly, které nebyly patřičně zohledněny v rámci stávajícího VFR; očekává, že bude Rada, pokud jde o využití těchto mechanismů, plně spolupracovat;

    10.

    připomíná, že první kolo debat o rozpočtových prioritách již v Parlamentu bylo zahájeno formou rozsáhlých konzultací, které se specializovanými výbory Parlamentu vedl hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2012; zdůrazňuje, že postup musí být nyní doladěn v rámci každého výboru s ohledem na jeho příslušné kompetence s cílem určit kladné a záporné priority rozpočtu na rok 2012;

    11.

    konstatuje, že podle odhadů Komise je na plnění cílů strategie EU 2020 vyčleněno celkově 43,5 % návrhu rozpočtu na rok 2012 (v PZ); tento odhad vnímá jako pozitivní, nikoli však dostačující; uznává, že se priority stanovené Komisí zdají být v souladu s prioritami, které Parlament stanovil ve svém usnesení o rozpočtových pokynech pro rok 2012, nicméně vyzývá k ambicióznějšímu přístupu k financování strategie Evropa 2020; je nicméně odhodlán dále analyzovat uvedené částky v plné spolupráci se všemi svými specializovanými výbory;

    12.

    domnívá se, že kromě realizace strategie EU 2020, by prostředky v rozpočtu EU na rok 2012 měly být stanoveny v přiměřené výši s cílem zajistit pokračování politik EU a dosažení cílů EU; zdůrazňuje především, že je třeba EU umožnit, aby převzala svou globální úlohu, zejména pokud jde o tzv. arabské jaro a nepokoje na Blízkém východě;

    13.

    všímá si, že složitá hospodářská situace v celé EU přivedla Komisi k tomu, aby učinila první krok k identifikaci záporných priorit a úspor v některých politických oblastech v porovnání s původními návrhy uvedenými ve finančním plánování, zejména v oblastech, které se v poslední době vyznačují nedostatečnými výsledky a nízkými mírami plnění, jak požadoval EP ve svém usnesení ze dne 24. března 2011; žádá nicméně Komisi, aby poskytla dodatečné informace, na nichž se zakládá její hodnocení, aby mohl EP jednoznačně stanovit politické priority a pozitivní a negativní rozpočtové priority a umožnily se další úspory a přerozdělení prostředků, neboť je naprosto zásadní, aby na úrovni EU pokračovala realizace programů a činností EU, včetně financování činnosti zaměřených na řešení dopadů krize a na podporu růstu;

    14.

    rozhodně varuje před jakýmkoli pokusem ze strany Rady provést horizontální škrty v rozpočtu přijímáním rozhodnutí o celkové výši prostředků předem, aniž by se zohlednila přesná hodnocení aktuálních potřeb, pokud jde o dosažení schválených cílů a politických závazků Unie; požaduje, aby v případě, že budou prováděny škrty, Rada veřejně vysvětlila a jasně určila, které z politických priorit EU by mohly být odloženy či úplně zrušeny;

    15.

    konstatuje, že oproti roku 2011 byly PP zvýšeny o 4,9 %; je přesvědčen o tom, že Komise tyto částky navrhuje na základě pečlivých a zásadních analýz odhadů poskytnutých členskými státy, které jsou samy spoluodpovědné za řízení 80 % rozpočtu EU; konstatuje, že podstatná část tohoto navýšení souvisí s právními potřebami vzniklými v souvislosti se 7. programem pro výzkum a strukturálními fondy a Fondem soudržnosti; je přesvědčen, že navržená úroveň prostředků na platby představuje naprosté minimum potřebné k tomu, aby EU dostála svým právním závazkům přijatým v předchozích letech, a že je povinností EU splnit své zákonné povinnosti vyplývající z těchto závazků a zajistit, aby programy rozvinuly svůj celý potenciál a probíhaly bez jakýchkoli zpomalení; naléhavě proto vyzývá Radu, aby se zdržela škrtů, pokud jde o navrženou úroveň prostředků na platby; vyjadřuje své odhodlání zachovat výši prostředků na platby na úrovni, kterou navrhla Komise v návrhu rozpočtu, zejména s ohledem na neochotu Rady dostát svým formálním závazkům z prosince 2010 při poskytování nových prostředků v případě potřeby, kterou Rada projevila na počátku roku 2011;

    16.

    konstatuje dále, že celkové rozpětí v PP v rámci stropu VFR zůstává i nadále vysoké a činí 8 815 milionů EUR; zdůrazňuje skutečnost, že jakékoli snížení na částky nižší, než které navrhla Komise, by následně zhoršilo situaci, pokud je o naléhavou potřebu snížit bezprecedentní míru neuhrazených závazků (tzv. RALs) a zajistit řádné provádění politik a programů EU;

    17.

    v tomto ohledu připomíná, že návrh opravného rozpočtu č. 3/2011 vykazuje rozpočtový přebytek ve výši 4,54 miliardy EUR v prostředcích na platby v roce 2010, přičemž 1,28 miliardy EUR pochází z pokut a úroků z opožděných plateb; vyjadřuje zklamání nad návrhem Komise snížit o celou tuto částku příspěvky členských států; zdůrazňuje, že tato část přebytku nebude mít žádný dopad na celkovou výši schodků členských států, zatímco pro roční rozpočet EU je tato částka rozhodující a zároveň může zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty členských států v případě, že bude nutné odvést další prostředky do rozpočtu EU pro účely, s nimiž se při sestavování ročního rozpočtu nepočítalo; z těchto důvodů zastává názor, že příjmy pocházející z pokut a úroků z opožděných plateb by neměly být odečítány z vlastních prostředků odvozených z hrubého národního důchodu, ale že by měly být v rámci rozpočtu EU umístěny do finanční rezervy, která bude využívána k pokrytí nečekaných nákladů, jež mohou během roku vzniknout;

    Okruh 1 a

    18.

    všímá si návrhu Komise obsaženého v návrhu rozpočtu na rok 2012 zvýšit PZ o 12,6 % (na 15 223 milionů EUR) a PP o 8,1 % (na 12 566 milionů EUR) oproti rozpočtu na rok 2011, neboť okruh 1a je klíčovým okruhem VFR 2007-2013, pokud jde o dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to díky svým přímým i nepřímým příspěvkům k financování všech pěti zásadních cílů a sedmi stěžejních iniciativ;

    19.

    vyjadřuje nicméně politování, že převážnou část tohoto zvýšení plánovaného v tomto okruhu pro rok 2012 představuje pouze roční rozpis víceletých celkových částek, na kterých se shodly Parlament i Rada při přijímání těchto programů a akcí; zdůrazňuje proto, že Komise obecně nepředkládá návrhy na zvýšení podpory (nad rámec původních plán) pro investice, které jsou naléhavě potřebné pro provádění sedmi stěžejních iniciativ, a konstatuje s politováním, že je ochoten odložit zásadní krok v oblasti společného financování až na období po skončení VFR v roce 2013; je přesvědčen, že tento přístup vážně ohrozí splnění klíčových cílů do roku 2020;

    20.

    zdůrazňuje, že při zohlednění návrhu rozpočtu na rok 2012 a aktualizovaných finančních plánů pro rok 2013 by celková částka vyhrazená do roku 2013 na programy, které mají zásadní význam pro realizaci strategie EU 2020, jako jsou 7. rámcový program pro výzkum, opatření v oblasti znečišťování, programy Marco Polo II, PROGRESS, Galileo a GMES, byla menší, než referenční částka, na které se Parlament a Rada shodly při přijímání těchto programů; konstatuje, že tyto referenční částky by naopak byly mírně překročeny, pokud by se realizovaly klíčové programy strategie Evropa 2020: rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, transevropská dopravní síť, transevropská energetická síť, program Erasmus Mundus a celoživotní učení; má v úmyslu plně využít tam, kde to bude možné, legislativní pružnosti, kterou umožňuje článek 37 IID, s cílem dále posílit klíčové a naléhavé investice;

    21.

    konstatuje dále, že podstatná část nominálních zvýšení v okruhu 1a v rámci návrhu rozpočtu na rok 2012 oproti rozpočtu na rok 2011 souvisí s dodatečnými prostředky ve výši 750 milionů EUR (v PZ), které vyžaduje v roce 2012 ITER, z čehož 650 milionů EUR jsou skutečně dodatečné prostředky a 100 milionů EUR bylo přesunuto z veškerých rozpočtových položek 7. rámcového programu ES; jednoznačně znovu potvrzuje svůj nesouhlas s jakoukoli formou přesunu prostředků ze 7. rámcového programu ES, neboť by tak došlo k ohrožení jeho úspěšného provádění a k závažnému snížení příspěvků určených na splnění klíčových cílů a na realizaci stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020;

    22.

    připomíná, že, aby bylo možno financovat projekt ITER, bude nezbytné, aby rozpočtový orgány souhlasil se souvisejícím návrhem Komise (KOM(2011)0226)), kterým se upravuje VFR 2007-2013 a který obsahuje návrh, aby chybějící financování projektu ITER pro rok 2012 a 2013 ve výši 1 300 milionů EUR bylo pokryto využitím dostupných a nevyužitých rozpětí v rámci okruhů 2 a 5 VFR 2007-2013 v celkové výši 840 milionů EUR a přesunem 460 milionů EUR ze sedmého rámcového programu ES v letech 2012 a 2013; vyjadřuje svou ochotu zahájit jednání s Radou ohledně změny návrhu Komise a využití jiných možností, které stanoví stávající IID ze dne 17. května 2006;

    23.

    dále si se znepokojením všímá kromě navrhovaného přesunu 100 milionů EUR pro ITER dalších škrtů ve výši 64 milionů EUR, které byly pro sedmý rámcový program ES navrženy oproti finančnímu plánování; požaduje, aby Komise navrhla využít veškeré úspory (celkově 190 milionů EUR), které mají být provedeny v roce 2012 díky přehodnocení personálních potřeb a snížení finančních příspěvků pro některé společné podniky, ve prospěch provozních výdajů v rámci sedmého rámcového programu ES;

    24.

    zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba zlepšit podmínky pro financování priorit v oblasti udržitelné energie, technologií pro skladování energie a dalších priorit v oblasti obnovitelných zdrojů energie stanovených v rámci nově zavedeného strategického plánu pro energetické technologie (plán SET), a to včetně energetické účinnosti, která má zásadní význam pro řešení výzev v oblasti hospodářství, energetiky a změnu klimatu; je přesvědčen, že jasné cíle v oblasti udržitelné energetické politiky a energetické účinnosti mohou přinést nákladově účelná řešení, která by mohla být přínosem pro evropské hospodářství jako takové; konstatuje také, že by v rámci investic v rozpočtovém procesu pro rok 2012 mohly být zváženy další inovativní způsoby maximálního využití investic a podpory výzkumu a inovací, jako je finanční nástroj pro sdílení rizik;

    25.

    vyjadřuje politování nad tím, že v případě omezeného zvýšení pro program PROGRESS v návrhu rozpočtu na rok 2012 v porovnání s rozpočtem na rok 2011, nebude Komise schopna vrátit částku 20 milionů EUR za období let 2011-2013, k čemuž se v roce 2010 zavázala s cílem částečně kompenzovat přesun prostředků z programu PROGRESS ve prospěch nástroje pro mikrofinancování; připomíná příspěvek programu PROGRESS ke dvěma stěžejním iniciativám strategie EU 2020 (Evropská platforma pro boj proti chudobě a Mládež v pohybu); poukazuje na to, že členské státy, místní a regionální orgány a vnitrostátní a regionální subjekty dostávají financování z programu PROGRESS proto, aby mohly provádět opatření zaměřená na sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví;

    26.

    vítá zvýšení (+ 5,7 milionu EUR) celkové výše prostředků na závazky pro rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace oproti původnímu plánu; doufá, že toto zvýšení přispěje ke zlepšení přístupu MSP k tomuto programu a k rozvoji zvláštních programů a inovativních finančních mechanismů; připomíná v této souvislosti důležitou roli, kterou hrají malé a střední podniky při zvyšování výkonnosti ekonomiky EU, a podporuje především program CIP-EIP jako nepostradatelný nástroj pro obnovu po krizi; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup MSP ke kapitálovým trhům a různým možnostem financování EU zjednodušením a zrychlením postupů financování a odstraněním související byrokratické zátěže;

    27.

    opětovně připomíná význam jednotného trhu pro konkurenceschopnost podniků EU a pro růst a stabilitu evropských ekonomik, a připomíná Komisi a členským státům, že je třeba zajistit dostatečné zdroje k lepšímu provádění předpisů v oblasti jednotného trhu;

    28.

    zdůrazňuje přidanou evropskou hodnotu investic v rámci přeshraniční dopravy, zejména sítě TEN-T, které zlepšují přeshraniční a intermodální spojení, čímž přispívají k hospodářskému rozvoji a zaměstnanosti; s poukazem na tradiční nedostatečné financování sítě TEN-T naléhavě vyzývá k tomu, aby byly za tímto účelem zvýšeny prostředky, a to i tím, že se využijí alternativní zdroje financování, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru, vyčleňování příjmů a další formy finančních nástrojů; upozorňuje na to, že Fond soudržnosti a regionální fondy by měly mít úzkou návaznost na projekty TEN-T;

    29.

    zastává názor, že s ohledem na jeho výraznou přidanou evropskou hodnotu by podpora programu celoživotního učení měla v roce 2012 pokračovat a zvyšovat se, neboť významně přispívá ke stěžejním iniciativám „Mládež v pohybu“ a „Inovace v Unii“; zdůrazňuje zejména, že s ohledem na rostoucí počet osob zapojených do vzdělávání dospělých v Evropě, je třeba posílit akci Grundtvig, která v současné době představuje pouze 4 % prostředků vyčleněných na program celoživotního učení;

    30.

    je znepokojen navrženým snížením prostředků pro Statistický program Unie a velmi omezeným navýšením výdajů (nižším než míra inflace) v oblasti politiky „Statistika“; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné nepřetržitě kontrolovat, zda zdroje Eurostatu odpovídají rostoucímu pracovnímu vytížení a zvyšujícím se nárokům na kvalitu v klíčové oblasti hospodářské a finanční statistiky;

    31.

    připomíná, že převážná část nových pravomocí EU, které zavedla Lisabonská smlouva, v oblasti energeticky, cestovního ruchu a vesmíru, spadá do působnosti okruhu 1a; vyjadřuje zklamání nad tím, že Komise ve třetím roce po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nepředkládá žádné návrhy na zvláštní financování těchto nových politik; zdůrazňuje, že program Galileo ani program GMES, což jsou dva hlavní vesmírné programy EU, nezískaly do konce stávajícího VFR žádné zvláštní financování a že financování programu Galileo se v období let 2011 a 2012 snižuje; znovu připomíná, že je třeba zavést některá zvláštní viditelná opatření na podporu cestovního ruchu s ohledem na hospodářský význam tohoto odvětví, které je třetí nejdůležitější sociálně-ekonomickou činností v Evropě, pokud jde o zaměstnanost a tvorbu HDP, a vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřekládá návrh nového právního základu, který by nahradil tři přípravné akce v tomto odvětí, které nelze prodloužit do roku 2012; žádá, aby byla odvětví cestovního ruchu přidělena v roce 2012 a 2013 a také v příštím víceletém finančním rámci odpovídající výše finančních prostředků;

    32.

    konstatuje, že krize jasně upozornila na význam, jaký má pro konsolidaci veřejných financí efektivní systém výběru daní, který by znemožňoval podvody; zdůrazňuje, že naprostou prioritou musí být boj proti daňovým podvodům a únikům a že na Fiscalis je potřeba přidělit prostředky v takové výši, aby program mohl tyto ambice naplnit;

    33.

    vítá rozhodnutí Komise zahrnout do návrhu rozpočtu druhý rok za sebou prostředky na platby (50 milionů EUR) pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci; zdůrazňuje skutečnost, že to nejen fond výrazně zviditelňuje, ale rovněž se tak předchází převodům z jiných rozpočtových položek při plnění různých cílů a pokrývání rozdílných potřeb; netrpělivě očekává, až Komise předloží přezkum nařízení o evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci v polovině období, na základě něhož bude možno stanovit způsob, jak zrychlit postup mobilizace prostředků z fondu a zjednodušit pravidla jeho řízení;

    Okruh 1 b

    34.

    zdůrazňuje rozhodující přínos politiky soudržnosti pro růst a zaměstnanost a také pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost regionů a členských států EU; zdůrazňuje, že politika soudržnosti slouží jako nástroj k tomu, aby se mohly veškeré regiony EU zapojit do plnění cílů strategie Evropa 2020, a k podpoře regionálních investic zaměřených na realizaci všech stěžejních iniciativ; domnívá se proto, že i když by její zaměření rovnoměrného rozdělování bohatství a její cíl snížit regionální nerovnosti měly být zachovány, musí politika soudržnosti zůstat i nadále celoevropskou investiční politikou a musí k ní mít přístup všechny regiony a všichni občané EU;

    35.

    zdůrazňuje, že odhad celkových výdajů okruhu 1b činí 52 739 milionů EUR v prostředcích na závazcích, což představuje nárůst o 3,4 % oproti roku 2011 a je plně v souladu s prostředky vyčleněnými ve VFR 2007-2013, přičemž se zohledňuje poslední úprava z roku 2010 ve prospěch některých členských států; konstatuje, že zbylé rozpětí (22,1 milionů EUR) v rámci daného stropu pochází zejména z prostředků na technickou pomoc a představuje pouze 0,04 % celkových přidělených prostředků v rámci tohoto okruhu;

    36.

    vítá 8,4 % zvýšení PP na 45 134 milionů EUR navržených pro rok 2012 oproti roku 2011 a je přesvědčen, že toto zvýšení umožní, aby bylo dohnáno zpoždění vzniklé v důsledku velmi pomalého zahájení programů, k němuž došlo na počátku období let 2007-2013; zdůrazňuje, že toto zvýšení by mělo rovněž umožnit, aby se řešily rovněž dodatečné potřeby prostředků na platby, které vznikly v důsledku nedávných legislativních změn, schválení veškerých řídících a kontrolních systémů a ukončení programů na období let 2000–2006;

    37.

    zdůrazňuje také, že tato výše plateb představuje naprosté minimum a odpovídá plně realistickému sestavování rozpočtu, přičemž je plně zohledněn obecný platební profil v daném období, dostupné odhady členských států týkající se žádostí o platby, které mají být zaslány Komisi, a potřebě pokrýt rozdíl mezi závazky a platbami; zdůrazňuje, že tyto peněžní toky napomohou rovněž k tomu, aby se urychlilo oživení evropské ekonomiky, a přispějí k naplňování strategie Evropa 2020 v regionech; rozhodně tedy odmítá jakékoli snížení výše prostředků na platby uvedené v návrhu rozpočtu, který předložila Komise;

    38.

    žádá Komisi, aby shromažďovala demografické údaje o příjemcích pomoci financované z nástrojů politiky soudržnosti, zejména z Evropského sociálního fondu, s cílem sledovat reálný dopad poskytnutých finančních prostředků na rozvoj lidského kapitálu a na jeho začleňování do trhu pracovních míst, majíc přitom na zřeteli zvláště znepokojivý problém nezaměstnanosti mládeže;

    39.

    žádá Komisi, aby i nadále úzce spolupracovala s těmi členskými státy, které vykazují nízkou míru absorpční kapacity, aby se dále zlepšoval stav čerpání finančních prostředků EU na konkrétní projekty; vyzývá proto k další podpoře vzájemného učení, výměně osvědčených postupů a k posílení administrativní kapacity ve členských státech a také v kandidátských zemích, a to tím, že se bude klást důraz na řádné fungování nástroje předvstupní pomoci, který slouží k podpoře příprav kandidátských zemí na provádění programů Společenství;

    40.

    naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále pokračovala v úvahách, jak zjednodušit složitý systém pravidel a požadavků, které stanoví vnitrostátní právní předpisy či předpisy EU, a snížila byrokratickou zátěž tak, aby se, kromě zaměření na legalitu a správnost operací, kladl mnohem větší důraz na plnění konkrétních cílů, aniž bychom slevili z klíčových zásad transparentnosti, odpovědnosti a řádného finančního řízení;

    Okruh 2

    41.

    konstatuje, že v NR na rok 2012 je navrženo zvýšení prostředků na závazky o 2,6 % na 60 158 milionů EUR a prostředků na platby o 2,8 % na 57 948 milionů EUR ve srovnání s rozpočtem na rok 2011; zdůrazňuje, že tato zvýšení jsou nižší než zvýšení navrhovaná Komisí pro celkový rozpočet;

    42.

    poznamenává, že k tomuto zvýšení došlo zejména v důsledku postupného zavádění přímých plateb novým členským státům a dodatečných potřeb v oblasti rozvoje venkova; zdůrazňuje skutečnost, že intervence na trhu zůstávají ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 téměř stabilní, zatímco výkyvy cen a nestabilita určitých trhů mají pokračující dopad na odvětví zemědělství; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy dlouhodobější koncepce pro všechna zemědělská odvětví spolu s konkrétními návrhy zaměřenými na řešení výkyvů cen na jejich trzích;

    43.

    konstatuje, že tradiční opravný rozpočet s ohledem na rozpočet v oblasti zemědělství, který má být předložen na podzim roku 2011, upraví stávající odhady a nabídne přesnější hodnocení skutečných potřeb; v tomto ohledu upozorňuje na konečnou výši vázaných příjmů, které mají být dostupné v roce 2012 (opravy s ohledem na schválení účetních závěrek, nesrovnalosti a doplňkové dávky pro producenty mléka) a které nakonec určí nové prostředky, jež budou přijaty pro rozpočet na rok 2012; odhaduje, že rezerva, která v současné době zůstává k dispozici (6 516 milionů EUR) by měla být schopna pokrýt požadavky v rámci tohoto okruhy, nenastanou-li nepředvídatelné okolnosti;

    44.

    zdůrazňuje, že v posledních několika letech rozpočtový orgán mohl díky zvláštním okolnostem využít nevyčleněných prostředků (rozpětí), které byly dostupné pod stropy tohoto okruhu, aby dosáhl celkové shody s ohledem na roční rozpočet, k čemuž použil bod 23 IID;

    45.

    podporuje pokračování podpory programů zaměřených na poskytování ovoce do škol a programu pomoci pro nejchudší osoby; naopak lituje snížení prostředků vyčleněných na projekt věnovaný dodávce mléka do škol a je znepokojen škrty v oblasti veterinárních a fytosanitárních opatření;

    46.

    vyzývá k dalšímu snížení vývozních náhrad a vyjadřuje politování nad pokračujícím dotováním pěstování tabáku v EU, které je v rozporu s cíli politiky EU v oblasti zdraví;

    47.

    zdůrazňuje, že část výdajů v okruhu 2 má velký význam při plnění cílů Evropa 2020; zdůrazňuje, že prioritní cíle této strategie – růst a zaměstnanost – jsou také plněny prostřednictvím programů rozvoje venkova; považuje opatření v oblasti zajišťování potravin a udržitelného rozvoje za dva hlavní úkoly SZP; připomíná, že při poskytování přímé podpory by měly zohledňovat environmentální a sociální cíle a vyzývá, aby se pokračovalo v ekologizaci SZP, aniž by tím byla ohrožena konkurenceschopnost zemědělců z EU, která by měla přispívat také k dalšímu plnění rozsáhlých úkolů v oblasti ochrany životního prostředí, kterým EU čelí, a to včetně znečištění vodních zdrojů;

    48.

    vítá v tomto ohledu zvýšení prostředků vyčleněných na program LIFE+(+ 4,3 % v prostředcích na závazky a 1,9 % v prostředcích na platby), který upřednostňuje výhradně projekty zaměřené na oblast životního prostředí a na klimatická opatření; znovu připomíná, že environmentální problémy a jejich řešení neuznávají hranice jednotlivých států, takže potřeba jejich řešení na úrovni EU je evidentní; upozorňuje nicméně, že prostředky na program LIFE+ jsou i nadále dosti omezené;

    49.

    zdůrazňuje, že energetická účinnost, boj proti změně klimatu a podpora energie z obnovitelných zdrojů patří mezi průřezové priority, které je možné financovat z více okruhů rozpočtu EU, a že Parlament bude věnovat zvláštní pozornost financování těchto priorit z jednotlivých rozpočtových položek i celkově; naléhavě žádá Komisi, aby dále začleňovala tyto priority a také ochranu zdrojů vody a zachování biologické rozmanitosti do dalších politik, včetně poskytování finanční pomoci EU rozvojovým zemím; je toho názoru, že řádné provádění stávajících právních předpisů v těchto oblastech je zcela zásadní, a žádá proto Komisi, aby provedla podrobnou analýzu, zda jsou nezbytné další prostředky, aby se do hloubky prozkoumalo uplatňování právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, a aby o tom informovala Parlament;

    50.

    zdůrazňuje, že s ohledem na politickou důležitost je nezbytné zachovat financování společné rybářské politiky a stávajících opatření v této oblasti a udržet je na úrovni navrhované v NR, a to také s ohledem na nadcházející reformu této politiky; je toho názoru, že integrovaná námořní politika, jejíž financování by mělo dosáhnout odpovídající výše v roce 2012, by se neměla provádět na úkor jiných opatření a programů v oblasti rybolovu, které jsou financovány z okruhu 2; kromě toho se domnívá, že je nezbytně nutné pokračovat v monitorování velikosti evropského rybářského loďstva a poskytovat členským státům v tomto ohledu patřičnou podporu a zejména pokračovat v potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IUU); domnívá se, že účinné řízení rybolovu má zásadní význam pro zachování populací ryb a zabránění nadměrnému rybolovu;

    Okruh 3 a

    51.

    konstatuje, že celkové zvýšení prostředků vyčleněných na opatření financovaná v rámci tohoto okruhu (+ 17,7 % v prostředcích na závazky a + 6,8 % v prostředcích na platby), které je navrhováno v NR na rok 2012 ve srovnání s rozpočtem na rok 2011, je v souladu s rostoucími ambicemi EU s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě a Stockholmském programu (2010–2014), který schválila sama Evropská rada v prosinci 2009;

    52.

    konstatuje, že zvýšení prostředků se vztahuje především na tři ze čtyř programů solidarity a řízení migračních toků: Fondu pro vnější hranice (+ 38 %), Evropského návratového fondu (+ 43 %) a Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (+ 24); zdůrazňuje nicméně, že zvýšení plánované v rámci tohoto okruhu pro rok 2012 představuje zejména roční rozpis víceletých celkových částek, na kterých se shodly Parlament i Rada při přijímání těchto programů a akcí;

    53.

    hluboce lituje skutečnosti, že Komise tím, že výrazně navýšila prostředky ve Fondu pro vnější hranice a v Evropském návratovém fondu, přičemž však prostředky v Evropském uprchlickém fondu nechala na úrovni roku 2011, vysílá zamítavý signál k uprchlíkům; věří, že by EU měla přijmout vstřícnější postoj k uprchlíkům, zejména s ohledem na válku v Libyi a současné rozsáhlé represivní akce proti demonstrantům v několika arabských zemích;

    54.

    pozastavuje se proto velice na tím, zda NR, jenž předložila Komise, představuje vhodnou a aktualizovanou reakci na stávající výzvy, s nimiž se EU potýká, především pak s ohledem na současné události v jižním Středomoří; připomíná svůj jednoznačný požadavek vhodné a přiměřené reakce na tyto výzvy s ohledem na řízení legální migrace a zpomalení nelegální migrace; uznávaje povinnost členských států plnit platné předpisy EU zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dostatečné finanční prostředky a podpůrné nástroje pro řešení mimořádných situací, a to vše za plného dodržování vnitřních pravidel týkajících se ochrany a lidských práv a uplatňování solidarity mezi všemi členskými státy, a zdůrazňuje zejména úlohu a podporu Evropského uprchlického fondu, včetně opatření pro případ hromadného přílivu uprchlíků, přičemž vysoce lituje skutečnosti, že Komise nenavrhla zvýšení prostředků nad rámec toho, co bylo původně stanoveno ve finančním plánu;

    55.

    bere na vědomí opakované výzvy Evropské rady k posílení operativních možností a úlohy agentury FRONTEX v době rostoucího přílivu migrantů; žádá Komisi, aby předložila celkové dopady, které na rozpočet na rok 2012 bude mít probíhající přezkum agentury FRONTEX, a aby poskytla jasnější přehled, pokud jde o financování provozu agentury ze strany členských států;

    56.

    konstatuje, že po prezentaci dalších technických kroků byly prostředky vyčleněné v rozpočtu na rok 2011 pro účely SIS II zapsané v rezervě rozpočtovým orgánem uvolněny; zdůrazňuje skutečnost, že rozpočtový orgán bude i nadále pozorně sledovat další vývoj SIS II a vyhrazuje si právo činit v případě nutnosti opatření;

    Okruh 3 b

    57.

    připomíná, že okruh 3b, přestože je okruhem s nejnižším objemem vyčleněných prostředků ve VFR, pokrývá otázky, jež mají zásadní význam pro evropské občany, jako je mládež, vzdělávací a kulturní programy, zdravotnictví, ochrana spotřebitelů, nástroj pro civilní ochranu a komunikační politika;

    58.

    hluboce lituje, že celková výše prostředků se již třetí rok snižuje: PZ se oproti rozpočtu na rok 2011 (s výjimkou Fondu solidarity EU) snižují o 0,1 % (na 6 835 milionů EUR) a PP o 0,3 % (na 6 457 milionů EUR) a zbývá rozpětí ve výši 15,5 milionu EUR;

    59.

    je toho názoru, že programy a akce v rámci tohoto okruhu hrají důležitou úlohu při plnění hlavních cílů a stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020; opakuje, že vzdělávání, odborná příprava a kultura mají význam pro hospodářství, protože výrazně přispívají k hospodářskému růstu a vytváření kvalitních pracovních míst a podporují rozvoj aktivního občanství;

    60.

    zdůrazňuje, že malé rozpětí, jež zůstává k dispozici, ponechá pouze omezený manévrovací prostor pro navrhování nových opatření nebo při rozhodování o zvýšení financování priorit, z nichž mají bezprostřední prospěch občané;

    61.

    bere plně na vědomí návrh Komise zvýšit v roce 2012 o 8 milionů EUR ve srovnání s původním finančním plánem (plánované prostředky na rok 2012 - 134,6 milionu EUR) prostředky vyčleněné na program „Mládež v pohybu“, program, který představuje jeden z hlavních nástrojů stěžejní iniciativy „Mládež v pohybu“, a podporuje zkušenosti získané v rámci neformálního vzdělávání a rozvoj aktivního občanství mladých lidí;

    62.

    lituje skutečnosti, že podobné úsilí není vynakládáno u programů jako MEDIA a Kultura 2007, přestože tyto programy přispívají velkou mírou k bohatství a rozmanitosti evropské kultury a podporují akce, které by samotné členské státy nefinancovaly;

    63.

    lituje skutečnosti, že Komise nenavrhla ve svém návrhu rozpočtu na rok 2012 žádná specifická opatření na podporu sportu, přestože tato oblast je nyní jednoznačnou odpovědností Unie, která vyplývá z Lisabonské smlouvy; domnívá se, že některé finanční prostředky, i když v omezeném rozsahu, by měly být nadále dispozici také v rozpočtu na rok 2012;

    64.

    vítá navýšení prostředků vyčleněných na program veřejného zdraví, neboť veřejné zdraví se stalo klíčovým prvkem konkurenceschopnosti ve stárnoucí evropské společnosti; uznává snahy Komise nalézt finanční řešení pro pokračování důležitých osvětových kampaní, jako je kampaň ZDRAVÍ zaměřená na život bez tabáku;

    65.

    lituje snížení finančních prostředků vyčleněných na finanční nástroj pro civilní ochranu ve srovnání s finančním plánem (– 1,8 milionu EUR) a žádá Komisi, aby podrobněji vysvětlila důvody tohoto snížení, především s ohledem na skutečnost, že civilní obrana nyní spadá do pravomoci EU;

    66.

    připomíná, že má-li se zajistit transparentnost a plné zapojení Evropského parlamentu a jeho poslanců, musí mít evropské veřejné prostory vlastní samostatnou položku; vyjadřuje politování nad návrhem Komise zrušit prostředky v této položce a sloučit prostředky vyčleněné na evropské veřejné prostory s položkou pro zastoupení Komise; připomíná, že evropské veřejné prostory provozují společně Komise a Parlament a proto by měl být jejich rozpočet oddělen od rozpočtu zastoupení Komise, jak tomu bylo v rozpočtu na rok 2010 a 2011; zdůrazňuje, že Parlament nebude akceptovat jakoukoli snahu změnit požadavky rozpočtových orgánů v tomto ohledu;

    Okruh 4

    67.

    bere na vědomí, že prostředky na závazky a prostředky na platby požadované v NR na rok 2012 se zvýšily o 2,9 % a 0,8 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 na 9 009,3 milionu a 7 293,7 milionu EUR (při zohlednění rezervy na mimořádné události); zdůrazňuje, že tento nárůst prostředků je nižší než zvýšení prostředků navrhované Komisí pro celkový rozpočet;

    68.

    připomíná, že Komise dosud nevrátila do okruhu 4 prostředky (ve výši 240 milionů) použité na potravinový nástroj a zejména nástroj stability, jak požadoval Rozpočtový výbor v bodě 28 zprávy A7-0038/2009 přijaté dne 12. října 2009;

    69.

    je pevně přesvědčen, že je třeba vyvinout specifické a konkrétní úsilí pro zajištění optimálního a koordinovaného využití všech dostupných evropských nástrojů (nikoli pouze finanční prostředky v rámci rozpočtu EU, nýbrž také nástroje spravované EIB, EBRG apod.) a opatření členských států; zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit flexibilitu plánování a uplatňování nástrojů EU, aby se umožnila vhodná a účinná reakce na politické a humanitární krize ve třetích zemích, aniž by však přitom došlo ohrožení dlouhodobých politických závazků a priorit; vyzývá v tomto ohledu Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a Evropskou investiční banku, aby koordinovaly své úsilí s cílem zajistit, aby cíle EU v oblasti vnější činnosti byly co nejcílenější a nejúčinnější;

    70.

    věří, že je povinností EU reagovat přiměřeným způsobem a globálně na nedávný politický vývoj v sousedních středomořských zemích a poskytovat podporu a pomoc hnutím za demokratické hodnoty a vybudování právního státu; opakuje, že posílení finanční podpory těmto zemím nesmí mít negativní dopad na priority a nástroje, které jsou určeny na podporu sousedních východoevropských zemí;

    71.

    z tohoto pohledu je velmi znepokojen tím, že navrhované rozpětí ve výši 246,7 milionu EUR na okruh 4, které sice zdaleka převyšuje předpoklad v rámci aktualizace finančního plánu z ledna 2011 (132,2 milionu EUR), nemusí být dostatečné k plnění nových potřeb v rámci okruhu 4, protože je zjevně založeno na škrtech v některých klíčových programech EU; je rozhodnut dále prověřit a analyzovat dopad těchto škrtů;

    72.

    připomíná, že Parlament a Rada se dosud nedohodly na právním základu doprovodných opatření týkajících se banánů a spolupráce s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (ICI+) a že tato dohoda bude mít dopad na prostředky v rozpočtu na rok 2012; vyjadřuje politování nad návrhem Komise provést škrty ve financování spolupráce s rozvojovými zeměmi v Asii a Latinské Americe; požaduje neprodlené přijetí právních předpisů týkajících se spolupráce s průmyslovými zeměmi ICI+ a schválení odpovídajících finančních prostředků pro Asii a Latinskou Ameriku;

    73.

    žádá proto Komisi, aby svůj nadcházející návrh na změnu rozpočtu neomezovala pouze na rozpočtové dopady jejího přezkumu evropské politiky sousedství, ale aby se také zaměřila – případně i s využitím všech prostředků poskytovaných IID – na všechny ostatní nedořešené otázky a potřeby, včetně financování Palestiny a UNRWA, které bylo ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 sníženo o 100 milionů EUR, aby tak maximalizovala dopad pomoci EU ve světě;

    74.

    lituje, že došlo k omezení plánovaného navýšení financování nástroje předvstupní pomoci ze 139 milionů EUR na pouhých 79 milionů EUR ve srovnání s rozpočtem na rok 2011;

    75.

    bere na vědomí navrhované navýšení finančních prostředků v oblasti životního prostředí a udržitelného řízení přírodních zdrojů v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci o 51,8 milionu EUR ve srovnání s finančním plánem, což umožní rychle zahájit opatření proti změně klimatu; rozhodně se staví proti snížení prostředků na zeměpisné programy nástroje pro rozvojovou spolupráci, které dosahuje celkem 78 milionů EUR, protože takovéto snížení by odporovalo snaze EU přispět k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a dodržet závazek EU přijatý na nejvyšší úrovni, že do roku 2015 začne na rozvojovou pomoc vydávat 0,7 % HND;

    76.

    připomíná, že rozhodně odmítá jakékoli systematické, téměř automatické a někdy nepromyšlené škrty druhé složky rozpočtového orgánu ve správních výdajích v rámci okruhu 4, jejichž jediným cílem je snížit objem prostředků, protože takovéto škrty by EU připravily o prostředky umožňující řádné a účinné provádění jejích programů;

    Okruh 5

    77.

    konstatuje, že celkové správní výdaje všech orgánů a institucí se odhadují na 8 281 milionů EUR, což ve srovnání s rokem 2011 představuje navýšení o 1,3 %, a v okruhu 5 tak zbývá rozpětí ve výši 472,5 milionu EUR;

    78.

    bere na vědomí dopis komisaře pro finanční plánování a rozpočet ze dne 3. února 2011, v němž se zavazuje k navýšení výdajů v okruhu 5 o méně než 1 % a dále k tomu, že se oproti roku 2011 nezvýší počet zaměstnanců, a vyzývá v něm všechny ostatní orgány a instituce, aby k vývoji svých rozpočtů zaujaly stejný přístup;

    79.

    bere na vědomí, že se Komise, Rada, Účetní dvůr, veřejný ochránce práv a inspektor ochrany údajů k této výzvě připojili; zdůrazňuje, že Evropský parlament dokázal snížit své vlastní odhady přibližně o 50 milionů EUR ve srovnání s první podobou předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů; zdůrazňuje, že důkladně prověří odhady ostatních orgánů a institucí, zejména pokud jde o dodatečné potřeby a činnosti spojené se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

    80.

    uznává velké úsilí Komise o zmrazení jejích vlastních správních výdajů v nominálním vyjádření; konstatuje, že to bylo možné díky tomu, že navýšení spojená se statutárními a smluvními povinnostmi byla vyrovnána drastickými škrty ve správních výdajích; má však obavy z možných důsledků těchto škrtů;

    81.

    zdůrazňuje, že jakékoli další škrty správních výdajů na rok 2012 v rámci oddílu III, včetně položek výdajů na administrativní podporu (bývalé rozpočtové položky BA), mohou mít negativní dopad na provádění programů, zejména pokud jde o nové úkoly EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; zdůrazňuje, že úspory vyplývající ze snížených výdajů na administrativní podporu zůstávají ve finančních přídělech příslušných programů s cílem dosáhnout jejich lepšího plnění na místě; dále zdůrazňuje, že pravomoci EU se sice neustále zvyšují, avšak tento trend nemusí být dlouhodobě udržitelný a může mít nepříznivý dopad na rychlé, řádné a efektivní provádění činností a programů EU;

    82.

    oceňuje snahu Komise nepožadovat žádná další pracovní místa a její odhodlání naplnit veškeré své potřeby, včetně těch, které souvisejí s novými prioritami a se vstupem SFEU v platnost, pouze vnitřními přesuny stávajících lidských zdrojů; požaduje další informace o tom, odkud se přesune 230 dodatečných pracovních míst, která jsou nezbytná pro řádné sledování hospodářské a finanční situace členských států v rámci GŘ ECFIN, a jaký bude dopad zrušení 70 pracovních míst v oblasti administrativní podpory a řízení programů poté, co byly v rámci jednotlivých generálních ředitelstvích provedeny přesuny; zdůrazňuje, že otázka lidských zdrojů je o to důležitější, že GŘ ECFIN bude možná nezbytné dále posílit, aby bylo schopno plnit zásadní nové úkoly v souvislosti s přijetím souboru předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí;

    83.

    zdůrazňuje, že navýšení prostředků navrhované pro EPSO (+ 5,4 % v PZ a PP) se zdá být v rozporu se snahou Komise snížit své správní výdaje; žádá další informace o navrhovaném navýšení prostředků pro EPSO a externalizaci klíčových služeb úřadem EPSO;

    84.

    bere na vědomí 4 % nárůst výdajů na důchody (oproti 5,2 % nárůstu mezi roky 2010 a 2011) s ohledem na vlnu odchodů úředníků do důchodu; vyzývá Komisi, aby poskytla hlubší analýzu dlouhodobých dopadů tohoto trendu na rozpočet a aby zároveň zvážila možné přímé i nepřímé dopady případných změn důchodového systému EU na přitažlivost, kvalitu a nezávislost evropské veřejné služby; zdůrazňuje, že každá taková změna by měla být založena na řádném sociálním dialogu;

    85.

    domnívá se, že evropské školy by měly být dostatečně financovány, aby mohly náležitě zohledňovat specifickou situaci dětí pracovníků orgánů a institucí EU; důkladně prověří navrhované celkové navýšení o 1,7 % ve srovnání s rokem 2011, které je nižší než předpokládal finanční plán, i každou rozpočtovou položku evropských škol a během svého čtení učiní veškeré změny, které v tomto ohledu považuje za nezbytné;

    Pilotní projekty a přípravné akce

    86.

    zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce jsou klíčovými nástroji pro formulaci politických priorit a pro přípravu nových iniciativ, které mohou posléze přejít v činnosti a programy EU zlepšující život občanů EU; má tedy v úmyslu podpořit všemi dostupnými prostředky své návrhy týkající se pilotních projektů a přípravných akcí v rozpočtu na rok 2012 a zároveň zdůrazňuje, že je třeba pečlivě prozkoumat předběžné posouzení Komise, které se očekává v červenci 2011, pro stanovení globální a vyvážené konečné podoby balíčku v této otázce;

    87.

    má proto v úmyslu poskytnout Komisi – jak je stanoveno v příloze II části D IID – první předběžný seznam potenciálních pilotních projektů a přípravných akcí pro rozpočet na rok 2012; očekává, že Komise předloží důkladně zdůvodněnou analýzu orientačních návrhů Parlamentu; zdůrazňuje, že tento první předběžný seznam nevylučuje možnost, že během čtení rozpočtu v Parlamentu budou formálně předloženy a přijaty pozměňovací návrhy týkající se pilotních projektů a přípravných akcí;

    88.

    bere na vědomí jeden nový pilotní projekt a pět přípravných akcí (z nichž dvě jsou nové), které v různých okruzích navrhuje Komise; má rozhodně v úmyslu analyzovat během nadcházejících jednání obsah a cíle nově navržených iniciativ;

    Agentury

    89.

    bere na vědomí celkový objem prostředků ve výši 720,8 milionu EUR (tj. 0,49 % z celkového rozpočtu EU) určený na decentralizované agentury EU v návrhu rozpočtu na rok 2012 – ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 se jedná o navýšení celkových příspěvků EU o 34,6 milionu neboli o 4,9 %; je si vědom toho, že k tomuto navýšení došlo zejména kvůli jedné nové (3) a sedmi agenturám v počáteční fázi fungování (4), aby jim tak bylo poskytnuto dostatečné financování; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout dodatečné financování 10 agenturám (5), kterým byly přiděleny další úkoly, aby nedošlo ke snížení jejich výkonnosti; konstatuje, že navýšení příspěvků EU agenturám v plném provozu je v souladu s úpravou o inflaci (2 %) nebo dokonce ještě nižší a neumožňuje přijímání nových pracovníků;

    90.

    zdůrazňuje, že rozpočtové prostředky přidělené agenturám EU nejsou zdaleka určeny jen na správní výdaje, ale přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a obecně cílů EU, o nichž rozhodl zákonodárný orgán; podporuje tedy v dobách úsporných opatření restriktivní přístup Komise ke stanovování výše prostředků pro decentralizované agentury EU z rozpočtu EU, nesouhlasí však opětovně s využíváním účelově vázaných příjmů ke snížení příspěvků z rozpočtu EU pro agentury závislé na poplatcích, což činí Komise proto, aby uměle zvětšila rozpětí; je v tomto ohledu znepokojen skutečností, že Komise opakovaně nezohledňuje politickou vůli Evropského parlamentu;

    91.

    zdůrazňuje, že evropské orgány dohledu hrají klíčovou úlohu při zajišťování stability trhu a že musí být dostatečně financovány, mají-li být reformy regulačního rámce účinné; znovu opakuje, že jediný orgán dohledu by byl nákladově efektivnější; vítá navržené zvýšení rozpočtu všech tří orgánů jako významný krok při budování jejich kapacit a současně žádá o dodatečné zdroje pro smíšený výbor; zdůrazňuje, že jakékoli další úkoly, kterými budou pověřeny, musí doprovázet rychlení přidělení odpovídajících dodatečných zdrojů; mimo jiné zdůrazňuje, že nové oblasti odpovědnosti, které jsou plánovány pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v oblastech spekulativního prodeje (tzv. short-selling) a derivátů, se musí bezprostředně zohlednit v rozpočtovém procesu pro rok 2012, jakmile bude stanoven právní základ;

    92.

    bere na vědomí, že z 213 nových míst v plánu pracovních míst pro agentury (z 4 854 míst celkem) bude 80 přiděleno novým agenturám nebo agenturám v počáteční fázi fungování a zbytek agenturám, jimž byly přiděleny nové úkoly; znovu vyzývá k tomu, aby byl zaujat specifický přístup k náboru specializovaných vědeckých pracovníků s odbornými zkušenostmi, zvláště pokud jsou tato místa financována výhradně z příjmů z poplatků, a jsou tudíž z hlediska rozpočtu EU rozpočtově neutrální;

    93.

    nesouhlasí se záměrem Komise změnit zapsání dvou samofinancovaných agentur OHIM a CPVO v návrhu rozpočtu na rok 2012, tj. se zrušením příslušné rozpočtové položky a rozhodnutím nezveřejnit plán pracovních míst; bere však na vědomí, že na tyto dvě uvedené agentury se nevztahují žádná rozhodnutí rozpočtového orgánu, pokud jde o výši přidělených příspěvků nebo personální zabezpečení; má však v úmyslu uvést tyto informace do rozpočtu za účelem zajištění transparentnosti; znovu opakuje, že je nezbytné najít řešení pro nadměrné zisky, které vznikají v důsledku nařízení o poplatcích vztahujícího se na agenturu OHIM;

    94.

    soudí, že pro třístranné rozhovory, které se mají konat 11. července 2011, mají zvláštní důležitost tyto otázky:

    prostředky vyčleněné v rozpočtu na rok 2012 na strategii EU 2020,

    celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2012 a neuhrazené závazky (RAL),

    návrh revize stávajícího VFR na období 2007–2013 s ohledem na řešení dodatečné potřeby v oblasti financování projektu ITER,

    finanční udržitelnost a schopnost financovat potřeby okruhu 4 v roce 2012, zejména s ohledem na připravovaný opravný rozpočet v souvislosti s řešením otázky demokratizace jižního Středomoří,

    nevyřešené otázky v souvislosti s rozpočtem na rok 2011;

    *

    * *

    95.

    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.


    (1)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

    (2)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0114.

    (3)  Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

    (4)  Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC – úřad), Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a Institut pro rovnost pohlaví

    (5)  Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) – činnosti v souvislosti s biocidy, Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) – činnosti v souvislosti s předchozím informovaným souhlasem, Úřad pro dohled nad evropským GNSS (GSA), Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Evropská agentura pro léčivé prostředky (EMA), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Agentura pro základní práva (FRA), Evropská policejní akademie (CEPOL) a Eurojust.


    Top