18.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 113/11

—

připomíná, že plná účast přistěhovalců na hospodářském, sociálním a politickém životě v městech a regionech, jež je přijaly, je nevyhnutelným krokem ke splnění cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti stanovených ve strategii Evropa 2020;

—

domnívá se, že pro dosažení nejlepších výsledků v integraci přistěhovalců je nejvhodnější víceúrovňová správa;

—

vítá postoj Komise, podle něhož by se na základě přístupu zdola nahoru měly integrační politiky připravovat na místní úrovni;

—

domnívá se, že pro provádění integračních politik poskytují flexibilní rámec územní pakty, neboť umožňují používat tematická opatření a tematické priority, které vyhovují každému územnímu celku, a je v nich možné vzít v úvahu rozdělení pravomocí mezi jednotlivé správní úrovně a zásady subsidiarity a proporcionality;

—

vítá návrh Komise vytvořit „evropské moduly“ integrace;

—

považuje za vhodné vytvořit strategické partnerství VR s Evropskou komisí a evropskými sítěmi měst a regionů;

—

toto partnerství by mohlo být vytvořeno založením sítě místních a regionálních orgánů pro integraci, do níž by se mohly zapojit subjekty odpovědné za přípravu politik na všech správních úrovních a také organizace občanské společnosti. VR doufá, že Evropská komise poskytne politickou, finanční a operační podporu plnému provádění strategického partnerství, a domnívá se, že tak lze učinit prostřednictvím již existujících struktur a iniciativ.

Zpravodaj

pan Dimitrios KALOGEROPOULOS (EL/ELS), člen rady města Aigaleo

Odkaz

sdělení Komise Evropská agenda pro integraci státních příslušníků třetích zemí

KOM(2011) 455 v konečném znění

1.

poznamenává, že přistěhovalectví je v dnešní době realitou ve všech členských státech Evropské unie a že je jedním z nejaktuálnějších témat, zejména po „arabském jaru“, jež vyvolalo nové pohyby obyvatelstva směrem do Evropy;

2.

konstatuje, že se zvýšením počtu přistěhovalců došlo v tomto desetiletí k výrazné změně jejich typu a změnila se rovněž struktura a morfologie migračních proudů;

3.

zdůrazňuje, že strategie integrace přistěhovalců souvisejí s evropskou přistěhovaleckou politikou. Aby tato politika byla účinná, musí být důsledná a musí být spojena s podporou rozvojových iniciativ v zemích původu přistěhovalců a v tranzitních zemích;

4.

domnívá se, že vzhledem k rozsahu migrace je naléhavě nutné provádět účinné politiky sociální, ekonomické a kulturní integrace legálních přistěhovalců z třetích zemí;

5.

připomíná, že integrace přistěhovalců spadá především do pravomoci členských států. Odpovědnost za provádění integračních politik v oblastech jako vzdělávání, zdraví, bydlení nebo trh práce nesou státní, regionální a místní orgány. Lisabonská smlouva počítá s posílením úlohy Evropské unie v politice integrace státních příslušníků třetích zemí, avšak neklade si za cíl harmonizaci právních a regulačních opatření jednotlivých členských států;

6.

připomíná, že jedenáct hlavních společných zásad, jež Rada přijala v roce 2004, stejně jako Společný program pro integraci, jejž Komise zveřejnila v roce 2005, označují integraci státních příslušníků třetích zemí za „dynamický, oboustranný proces vzájemného přizpůsobování jak přistěhovalců, tak residentů členských států“;

7.

připomíná, že na třetí ministerské konferenci o integraci, která se konala v listopadu 2008 ve Vichy, bylo zdůrazněno, že je vhodné zajistit účast místních a regionálních orgánů na přípravě, provádění a hodnocení integračních politik, a byl vyzdvižen zásadní význam, který tyto orgány mají pro integraci migrantů do místního života;

8.

připomíná, že v závěrech ministerské konference o přistěhovalectví, jež se konala v dubnu 2010 ve španělské Zaragoze, je kladen důraz na nutnost vyzdvihovat kladné aspekty imigrace na evropské úrovni a považovat integraci a kulturní rozmanitost za hybnou sílu rozvoje a sociální soudržnosti;

9.

připomíná, že v posledních letech si EU vytvořila řadu užitečných nástrojů, jež členským státům umožňují zlepšit přípravu svých politik v oblasti integrace a úspěšně provádět vlastní akce. Byl vytvořen Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropské fórum pro integraci. Toto fórum se schází pravidelně a zástupci občanské společnosti a organizace přistěhovalců na něm mají možnost se zapojit do politické debaty. Kromě toho jsou již také v provozu evropské internetové stránky o integraci, které poskytují obrovské množství informací o integraci, a byly sepsány tři příručky, jež obsahují užitečné příklady a osvědčené postupy;

10.

domnívá se, že provedená konzultace je užitečná a vítá, že Evropská komise při přípravě obnovené evropské agendy pro integraci zohlednila její výsledky a návrhy, které v ní byly předloženy (1);

11.

poukazuje na to, že Evropská komise v obnovené evropské agendě pro integraci státních příslušníků třetích zemí pojímá integraci jako neustále se vyvíjející proces, za nějž nesou společnou odpovědnost různé úrovně správy a jenž vyžaduje od příslušných subjektů ustavičné úsilí a vytrvalou spolupráci, aby bylo možné dosáhnout stanovených cílů;

12.

poznamenává, že předkládané stanovisko vychází z rámce vymezeného stanoviskem VR z vlastní iniciativy Integrační politiky – klíčová úloha místních a regionálních samospráv a klade si za cíl popsat způsob, jakým chce VR reagovat na budoucí problémy, a zviditelnit přitom přínos místních a regionálních orgánů k přípravě a provádění politiky integrace legálních přistěhovalců ze třetích zemí. Kromě toho chce vyjádřit postoj VR ke způsobu, jak s Evropskou komisí vybudovat strategické partnerství;

13.

domnívá se, že integraci je třeba vnímat jako výsledek procesu, v jehož průběhu se státní příslušníci třetích zemí stávají způsobilými vyvíjet se nezávisle na jakýchkoli vnějších zásazích a zaujímat společenské postavení srovnatelné s postavením obyvatel země, v níž jsou usídleni, a ostatních evropských občanů;

14.

připomíná, že integrace je dvoustranný proces, který vyžaduje vzájemné úsilí a v němž mají hostitelské společnosti i přistěhovalci určitá práva a určité povinnosti. To znamená, že přistěhovalci přijmou odpovědnost za svoji integraci v hostitelské společnosti, ale rovněž to, že evropští občané vyjádří vůli tyto přistěhovalce akceptovat a začlenit je mezi sebe;

15.

zdůrazňuje, že integrace musí být vnímána a uznávána jako dynamický a nepřetržitý proces, a nikoli jako přechodné stadium předcházející asimilaci migrantů do hostitelské společnosti;

16.

zdůrazňuje, že politiky integrace přistěhovalců musí být v souladu se základními evropskými hodnotami, jako je respektování lidských práv a rozmanitosti, potírání diskriminace a podpora rovných příležitostí a tolerance. Kromě toho musí být slučitelné se základními politikami EU v oblasti soudržnosti, zaměstnanosti, rozvoje, vnějších vztahů, ale také svobody, bezpečnosti a práva;

17.

domnívá se, že uplatňování zásady rovného zacházení má rozhodující vliv na kvalitu demokratických režimů a představuje základní acquis kultury EU, k níž neoddělitelně patří;

18.

připomíná, že plná účast přistěhovalců na hospodářském, sociálním a politickém životě v městech a regionech, jež je přijaly, je nevyhnutelným krokem ke splnění cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti stanovených ve strategii Evropa 2020;

19.

domnívá se, že pro dosažení nejlepších výsledků v integraci přistěhovalců je nejvhodnější víceúrovňová správa. Tento přístup musí být v souladu se zásadou subsidiarity, jíž se řídí spolupráce mezi Evropskou unií, členskými státy a místními a regionálními orgány;

20.

vítá postoj Komise, podle něhož by se na základě přístupu zdola nahoru měly integrační politiky připravovat na místní úrovni;

21.

klade důraz na nutnost globálního přístupu, jenž zohlední nejen hospodářské a sociální aspekty integrace, ale také otázky spojené s kulturní a náboženskou rozmanitostí, občanstvím, politickými právy a s účastí legálních přistěhovalců na veřejném životě;

22.

trvá na tom, že je třeba zaujmout integrovaný přístup, a domnívá se, že snahy o integraci přistěhovalců se týkají širokého spektra politik. Jako příklad lze mj. uvést vzdělávání, zaměstnanost a sociální politiku, veřejné zdraví či hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

23.

domnívá se, že pro to, aby bylo dosaženo výsledků, je zapotřebí zaujmout globální přístup a zapojit všechny zúčastněné subjekty na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni. Bylo by vhodné přizvat také příslušné instituce Evropské unie, národní, regionální a místní orgány, nevládní organizace, sociální partnery a představitele občanské společnosti, včetně samotných přistěhovalců (ať se jedná o nově příchozí či přistěhovalce usídlené již po jednu či dvě generace), a rovněž všechny subjekty, jež účinně působí v oblasti sportu, kultury a sociální soudržnosti;

24.

domnívá se, že do opatření je třeba zapojit všechny přistěhovalce, a upozorňuje, že by bylo krokem špatným směrem, kdyby z integrační politiky měli mít prospěch pouze přistěhovalci, kteří se do měst a regionů přistěhovali nedávno. Integrační opatření musí být rovněž orientovaná na přistěhovalce druhé, či dokonce třetí generace, jelikož takový přístup je nutný pro účinný boj proti diskriminaci;

25.

připomíná význam, který místní a regionální orgány přikládají rovnému zacházení s přistěhovalci co se týče přístupu na trh práce, k veřejným statkům, ke zdravotnickým službám a k sociální ochraně. Právě touto cestou je nutné se ubírat v boji proti diskriminaci, rasismu a xenofobii;

26.

připomíná, že při přípravě integračních politik je nutné zohlednit zvláštnosti a potřeby určitých zranitelných kategorií státních příslušníků třetích zemí. Mezi ně patří žadatelé o mezinárodní ochranu a osoby, jimž tato ochrana byla přiznána, nezletilí bez doprovodu, přistěhovalé ženy, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby patřící k dalším zranitelných skupinám, např. Romové;

27.

zdůrazňuje však, že občané EU, kteří se rozhodli žít a pracovat v jiném členském státě, mohou též potřebovat služby usnadňující jejich integraci, jako například možnost studovat jazyk tohoto státu;

28.

podporuje opatření zaměřená na usnadnění přístupu přistěhovalců na trh práce a na zisk odborných kvalifikací. Získání práce je pro přistěhovalce základním prvkem procesu, jež vede k bezproblémové integraci do hostitelské společnosti;

29.

zdůrazňuje roli, již z hlediska integrace hraje vzdělávání, a zejména studium jazyka hostitelské země, ale zároveň i zachování práva na studium mateřského jazyka;

30.

domnívá se, že prioritou by mělo být vzdělávání dětí přistěhovalců, a souhlasí s podporou rozmanitosti v systémech vzdělávání jednotlivých států. VR vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby za účelem posílení rozmanitosti systémů vzdělávání najímaly učitele ze zemí původu přistěhovalců. Výbor doufá, že vzdělávací proces tak bude fungovat jako kulturní most mezi hostitelskou společností a občany třetích zemí a že bude současně hnací silou produktivní a soudržné společnosti;

31.

podporuje úsilí vynaložené na uznání platnosti odborné přípravy a kvalifikací, jež přistěhovalci získali v zemi původu, a na jejich certifikaci. Díky tomuto postupu bude pro ně snazší vstoupit na trh práce a budou mít více možností, jak se zapojit do systémů vzdělávání a odborné přípravy jejich hostitelské země;

32.

podotýká, že podpora rovných příležitostí pro přistěhovalce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání představuje dobrý způsob, jak zamezit jejich sociálnímu vyloučení. Domnívá se, že reálná šance získat rovnoprávné postavení v hostitelské společnosti je nejlepším způsobem, jak předcházet projevům násilí, ke kterým dochází v řadě evropských měst;

33.

zdůrazňuje význam, který má aktivní účast přistěhovalců ve strukturách a institucích hostitelské společnosti, a domnívá se, že pokud dostanou přistěhovalci možnost zapojit se plně a bez zábran do politického procesu v místním nebo regionálním měřítku, přispívá to rozhodujícím způsobem k vytvoření atmosféry vzájemné důvěry mezi nimi a hostitelskou společností;

34.

má za to, že zcela zvláštní pozornost bude zapotřebí věnovat přistěhovalým ženám, a to nejen proto, že hrají rozhodující úlohu ve vzdělávání dětí a předávání kulturních modelů, ale také proto, že právě ony jsou nejvíce vystaveny jevům, jako jsou vyloučení, násilí a diskriminace;

35.

domnívá se, že z hlediska integrace je nesmírně důležitým tématem mezikulturní dialog a že je třeba, aby místní a regionální orgány pokračovaly v iniciativách na jeho podporu. Domnívá se, že lepší poznání kultury přistěhovalců účinně přispívá k boji proti rasismu a xenofobii;

36.

domnívá se, že role sdělovacích prostředků je zcela zásadní pro zvýšení zájmu veřejnosti o to, jakou úlohu přistěhovalectví hraje, a pro omezení jevů, jako jsou marginalizace, rasismus a xenofobie;

37.

schvaluje sdělení Komise, v němž je uznán vnější rozměr migrační politiky, a poukazuje na nutnost spolupracovat se zeměmi původu přistěhovalců na činnostech souvisejících s přípravou jejich integrace;

38.

domnívá se, že pro provádění integračních politik poskytují flexibilní rámec územní pakty, neboť umožňují používat tematická opatření a tematické priority, které vyhovují každému územnímu celku, a je v nich možné vzít v úvahu ústavní uspořádání každého členského státu, rozdělení pravomocí mezi jednotlivé správní úrovně a zásady subsidiarity a proporcionality;

39.

vítá návrh Komise vytvořit „evropské moduly“ integrace. Domnívá se, že přispějí k šíření osvědčených postupů a budou dalším flexibilním nástrojem užitečným pro přípravu vnitrostátních, regionálních a místních integračních politik, a doufá, že systematizace stávajících poznatků bude přizpůsobena potřebám na místní úrovni a že jí bude využito ke zlepšení výsledků;

40.

s potěšením konstatuje, že za obnovenou evropskou agendu pro integraci mají nést společnou odpovědnost všechny zainteresované správní úrovně a že byla uznána důležitá úloha místních a regionálních orgánů v provádění integračních politik;

41.

je potěšen rozhodnutím Komise zaručit zapojení místních a regionálních aktérů do definování integračních strategií v rámci programů EU, lépe koordinovat plánování ve vztahu k současným finančním prostředkům Unie a podporovat přijímání opatření na místní úrovni;

42.

připomíná, že místní a regionální orgány mají rozhodující význam pro vytvoření vhodných podmínek pro to, aby příslušníci třetích zemí mohli mít přístup k informacím a službám, jež se týkají vzdělávání, zdravotní péče, zaměstnávání, bydlení a dalších služeb veřejné povahy, a že jsou spojovacím článkem, jenž pomáhá vytvořit silnou a konstruktivní vazbu s hostitelskou společností. S tímto posláním souvisejí dodatečné výdaje pro regiony a obce, jež musí často reagovat na problémy doprovázející integraci;

43.

poznamenává, že místní a regionální orgány jsou poskytovateli služeb a úzce spolupracují s podniky, organizacemi a jinými správními úrovněmi na provádění integračních politik. Prostřednictvím odpovědností, jež jim náleží, přispívají k posílení sociální odpovědnosti podniků na místní úrovni;

44.

upozorňuje na úlohu, kterou místní a regionální orgány hrají při využívání evropských zkušeností a praktik tím, že si vyměňují osvědčené postupy a šíří výsledky, jichž bylo dosaženo díky jejich účasti na provádění programů Společenství (např. CLIP, ERLAIM, ROUTES, City2City, EUROCITIES-Integrating Cities), ale také díky činnosti mezistátních regionálních sítí;

45.

domnívá se, že místní a regionální orgány zásadně přispívají k vytváření podmínek, jež jsou nezbytné k tomu, aby státní příslušníci třetích zemí měli přístup k informacím a ke službám v oblasti zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péče, bydlení, kultury, stejně jako k dalším veřejným statkům, a aby tak měli možnost vytvořit si pevnou vazbu na společnost hostitelské země;

46.

podotýká, že z důvodů své blízkosti kladou místní a regionální orgány mimořádný důraz na spolupráci, komunikaci a výměnu informací s občany, organizacemi přistěhovalců a nevládními organizacemi. Zásadně tak přispívají k vytváření atmosféry důvěry, zajištění soudržnosti hostitelských společností, a tím pádem k uznání přistěhovalectví jakožto faktoru rozvoje a pokroku;

47.

vítá zavedení společných evropských ukazatelů, na nichž se členské státy dohodly v Zaragoze, a domnívá se, že se mohou rovněž stát účinným nástrojem pro sledování a hodnocení integračních politik;

48.

domnívá se, že obzvlášť důležitý přínos k přípravě a provádění integračních politik má Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí, a připomíná, že i když místní a regionální orgány hrají velmi důležitou úlohu v provádění integračních politik, nepodílí se v současnosti aktivně ani na stanovování priorit financování, ani na hodnocení výsledků. Je toho názoru, že zapojení VR do hodnocení výsledků by napomohlo k vymezení cílenějších přístupů a k podpoře důslednějších integračních strategií;

49.

je potěšen, že se Komise domnívá, že základní složkou strategie integrace jsou opatření na místní úrovni, a v souladu se zásadou subsidiarity a metodou víceúrovňové správy se domnívá, že by bylo vhodné pracovat na vytvoření strategického partnerství VR s Evropskou komisí a evropskými sítěmi měst a regionů, jehož cílem by bylo zhodnotit bohaté zkušenosti místních a regionálních orgánů, usnadnit výměnu osvědčených postupů a názorů, zaručit lepší koordinaci mezi různými iniciativami a lépe šířit výsledky;

50.

domnívá se, že integrace přistěhovalců by měla být jednou ze základních priorit EU, a podporuje kroky, jež Unie učinila v souvislosti s formulací návrhů, tvorbou nových nástrojů a prováděním účinných politik;

51.

domnívá se, že vzhledem k hospodářskému a demografickému vývoji je zapotřebí vypracovat společnou evropskou strategii pro vyvážené řízení migračních toků a podporu integrace;

52.

zdůrazňuje, že je nezbytné spojit síly a podporovat spolupráci a dialog mezi subjekty zapojenými do integrace na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni;

53.

vyzývá členské státy a dotčené regionální orgány, aby přijaly opatření, jež usnadní posuzování a uznávání odborných dovedností přistěhovalců;

54.

navrhuje vypracovat programy jazykové přípravy, které by naplňovaly specifické potřeby skupin přistěhovalců;

55.

navrhuje podpořit na místní a regionální úrovni zavádění inovativních integračních opatření, která by účinně reagovala na demografické výzvy, jimž čelí některé regiony;

56.

vyzývá místní a regionální orgány, aby podněcovaly místní podniky k posílení jejich sociální odpovědnosti na místní úrovni;

57.

vyzývá členské státy a Komisi, aby politicky a finančně podpořily místní a regionální orgány, které hrají rozhodující úlohu v provádění integračních politik;

58.

domnívá se, že proces integrace musí začínat v zemi původu, a navrhuje efektivně využít iniciativy, které již v oblasti přeshraniční spolupráce provádějí místní a regionální orgány, jež se nacházejí na obou stranách vnějších hranic Unie;

59.

navrhuje podrobně se zabývat otázkami migrace pracovních sil a integrace během styků mezi představiteli místních a regionálních orgánů v rámci evropské politiky sousedství. Domnívá se tedy, že vhodnými nástroji k prohloubení těchto témat jsou Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP);

60.

domnívá se, že integrační politiky se musejí týkat jak dočasných, tak cirkulačních migrantů. Připomíná však, že cirkulační migrace nemůže nahradit trvalou migraci, a navrhuje, aby se prošetřily možnosti zapojení místních a regionálních orgánů – ze zemí původu i z cílových zemí – do partnerství pro mobilitu a do procesu jejich vyjednávání;

61.

znovu žádá, aby byly místní a regionální orgány aktivně zapojeny do raného stádia přípravy integračních strategií a do celého jejich provádění;

62.

žádá, aby byl zapojen do stanovování priorit Unie v oblasti finančních nástrojů pro integraci a do hodnocení výsledků integračních programů;

63.

podporuje vytvoření fondu pro migraci a azyl a žádá, aby byly vyčleněny dostatečné prostředky na jeho financování, aby se skutečně podpořila integrace přistěhovalců na místní a regionální úrovni, včetně financování projektů na regionální úrovni. Vzhledem k tomu, že se jedná o obecnější rámec výdajů v oblasti vnitřních věcí, upozorňuje na potřebu zaručit správnou rovnováhu mezi výdaji na bezpečnost a hranice a výdaji v oblastech, jakými jsou např. integrace přistěhovalců a podmínky přijímání žadatelů o azyl, což jsou oblasti, v nichž mohou mít místní a regionální orgány přidanou hodnotu;

64.

přeje si hrát aktivnější úlohu v koordinaci opatření na evropské úrovni. Proto žádá, aby byl jako zástupce místních a regionálních orgánů aktivně zapojen do evropských ministerských konferencí, navrhuje, že posílí svoji účast na činnostech fóra o integraci a je odhodlán hrát zásadní úlohu v podpoře územních paktů;

65.

hodlá přispět k vytvoření evropského systému pro sledování pokroku v oblasti integrace, v němž se budou používat společné ukazatele;

66.

domnívá se, že je třeba usnadnit používání nových nástrojů, např. územních paktů, a v novém programovém období na ně vyčlenit finanční prostředky ze strukturálních fondů a financovat je také prostřednictvím tematického financování;

67.

navrhuje zavést cenu za integraci státních příslušníků třetích zemí, která bude udělována přistěhovalcům či subjektům, jež se podílejí na procesu jejich integrace (místní či regionální orgány, podniky, organizace, odbory, nadace atd.). Tato iniciativa by se mohla zařadit mezi již existující akce, např. mezinárodní den migrantů, jenž probíhá pod záštitou OSN;

68.

hodlá vytvořit strategické partnerství s Evropskou komisí a s evropskou sítí měst a regionů s cílem usnadnit integraci přistěhovalců a podpořit účinné politiky. Toto partnerství by mohlo být vytvořeno založením sítě místních a regionálních orgánů pro integraci, do níž by se mohly zapojit subjekty odpovědné za přípravu politik na všech správních úrovních a také organizace občanské společnosti. VR doufá, že Evropská komise poskytne politickou, finanční a operační podporu plnému provádění strategického partnerství, a domnívá se, že tak lze učinit prostřednictvím již existujících struktur a iniciativ.