11.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 9/37

—

žádá, aby byl harmonogram navržený v rámci plánu Evropské komise pro Evropu účinněji využívající zdroje časově zúžen, a zasazuje se o to, aby bylo možné přijmout tyto ukazatele v průběhu roku 2012. Dále naléhavě žádá, aby odpovědné místní a regionální instituce byly v souvislosti s těmito ukazateli a lhůtami konzultovány, aby bylo zajištěno, že budou realistické a uskutečnitelné jak z hlediska kapacity, tak cenové dostupnosti;

—

vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí „koše“ obsahujícího zejména čtyři ukazatele využívání zdrojů: stopa na zemi, použití surovin (biologická rozmanitost, biologické a nerostné zdroje), vodní stopa a dopad emisí skleníkových plynů. Zdůrazňuje, že je nutné, aby se ukazatele staly nedílnou součástí systému vnitrostátních zpráv pro strategii Evropa 2020 a její stěžejní iniciativy, aby se podle nich řídily národní programy reforem a přípravy rozpočtů členských států;

—

velmi lituje toho, že v plánu není zmínka o možnosti zapojit Pakt starostů a primátorů do úsilí vyvíjeného v oblasti účinného využívání zdrojů a navrhuje prozkoumat společně s Evropskou komisí konkrétní možnosti, jak Pakt starostů a primátorů rozšířit na oblasti, jež mají zásadní význam pro stěžejní iniciativu Evropa účinněji využívající zdroje, jako jsou biologická rozmanitost a využívání půdy, na odpady a vodu či na znečišťování ovzduší;

—

doporučuje zvláštní opatření, jejichž cílem by byl především přechod na nízkouhlíkové dopravní a energetické systémy účinně využívající zdroje, podpora zelených veřejných zakázek, dosažení společnosti s nulovým odpadem prostřednictvím optimalizace předcházení vzniku odpadů a posuzování odpadu jako zdroje v rámci „cyklického hospodářství“, podpora rozšíření alternativ a účinnosti ve využívání zdrojů v rámci hodnotového řetězce surovin, účinné využívání, ochrana a obnova ekosystémových služeb a omezení stávajících zastavěných ploch všude tam, kde je to nutné.

Zpravodaj

pan Michel LEBRUN (BE/ELS), poslanec parlamentu francouzského společenství

Odkazy

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020

KOM(2011) 21 v konečném znění

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje

KOM(2011) 571 v konečném znění

1.

domnívá se, že environmentální, klimatická a energetická politika zaměřená na budoucnost se musí opírat o zásadu řádné správy. Výbor regionů tím má na mysli, že lidé nesou odpovědnost za správu a využívání přírodních zdrojů takovým způsobem a v takové intenzitě, aby byla zajištěna jejich udržitelnost a zachována jejich rozmanitost. Obecným cílem takovéto politiky je rozvoj, který bude uspokojovat potřeby současných generací, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby;

2.

je znepokojen tím, že Evropská unie se vydala cestou rozvoje, výroby a spotřeby, jež je nebezpečná a neudržitelná, jak Komise tvrdí ve stěžejní iniciativě: „Využívat zdrojů stejným způsobem jako v současnosti není nadále možné“;

3.

v této souvislosti vítá spuštění stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“, jejímž cílem je učinit z účinnosti využívání zdrojů hlavní zásadu politik Evropské unie v oblasti energetiky a nízkouhlíkového hospodářství, dopravy, surovin a základních produktů, udržitelné výroby a spotřeby zboží a služeb, nakládání s odpady, využívání půdy a ekosystémů, zemědělství a rybolovu. Důležitým úkolem této iniciativy je podpořit vytváření synergií mezi různými oblastmi a vyvážení jednotlivých zájmů a cílů a současně poskytnout společný, koherentní a udržitelný přístup k využívání zdrojů;

4.

vítá pozitivní účinky stěžejní iniciativy na evropskou politiku životního prostředí. Politika životního prostředí EU všeobecně a stávající politika týkající se účinnějšího využívání zdrojů (jako například tematická strategie udržitelného využívání přírodních zdrojů) zvláště se však zaměřují na zmenšení negativních dopadů hospodářského rozvoje a těžby přírodních zdrojů na životní prostředí. Stěžejní iniciativa rozšíří oblast zájmu na negativní dopady neúčinného využívání přírodních zdrojů na hospodářský rozvoj. Stěžejní iniciativa tak dá nezbytný podnět k posílení integrace politiky životního prostředí do hospodářské a výrobkové politiky EU;

5.

je potěšen tím, že stěžejní iniciativa rozšíří oblast zájmu Evropské unie na všechny přírodní zdroje: na tradiční zdroje energie, ale také na biotické a abiotické suroviny, jako jsou paliva, biomasa, nerosty, kovy a dřevo, na ornou půdu a populace ryb, na půdu, vodu, vzduch a také na ekosystémové služby anebo služby související s ochranou biologické rozmanitosti;

6.

je potěšen, že jej Evropská komise vyzvala, aby se vyjádřil k tomu, jakou úlohu by měly hrát místní a regionální orgány v rámci provádění této iniciativy, a to před rozhodovacím procesem, zejména pokud mají konkrétní pravomoci související s touto iniciativou, zejména v oblasti norem, např. pro stavby nebo nakládání s odpady. Výbor regionů tak získal příležitost vyjádřit se k budoucím politikám již v počátečních etapách jejich vytváření;

7.

plně sdílí názor Komise, že musejí být splněny tři hlavní podmínky, aby bylo možné dosáhnout výhod nízkouhlíkového hospodářství, které účinně využívá zdroje, a to 1) existence politické vůle ke změnám, 2) dlouhodobé plánování politik a investic a 3) trvalá změna myšlení a chování všech občanů, co se týče nakládání se zdroji. Vytváření a provádění těchto zásad by mělo probíhat prostřednictvím „přístupu víceúrovňové správy“. Z tohoto pohledu Výbor regionů připomíná, že místní a regionální orgány hrají při vytváření, provádění a hodnocení těchto politik klíčovou roli, (1) která již byla uznána Evropskou komisí i Evropským parlamentem;

8.

oceňuje, že se Unie zasazuje o úzké propojení mezi hospodářským rozvojem, blahobytem společností a zodpovědným využíváním přírodních zdrojů;

9.

domnívá se, že přechod k ekonomice účinně využívající zdroje bude znamenat zvýšení blaha budoucích i stávajících generací. Jednou ze složek blaha budou nepřeberné možnosti z hlediska ekonomiky, obchodu a inovací. Tento přechod také přispěje k podpoře konkurenceschopnosti Unie, zejména snížením nákladů na materiál a na spotřebu energie a stimulací zaměstnanosti v odvětví „zelených technologií“;

10.

poukazuje na to, že ke zlepšení životního prostředí a kvality ovzduší je nezbytná ambiciózní politika pro řešení problému u zdroje, a žádá, aby byla zavedena posílená politika Evropské unie v oblasti emisí skleníkových plynů a znečišťování ovzduší;

11.

upozorňuje, že řada místních a regionálních orgánů již úspěšně přijala a provedla různé politiky a postupy určené na podporu účinnosti využívání zdrojů. Tyto iniciativy by si zasloužily, aby byly známy a uznávány na evropské úrovni, a všichni tak mohli využít zkušeností, které někteří získali v této oblasti, a mohly být podporovány ty nejúčinnější a nejvýkonnější iniciativy;

12.

upozorňuje na to, že v textu iniciativy Komise není odkaz na četné nástroje a politické strategie Evropské unie, které se již začínají zabývat otázkou účinného využívání zdrojů, jako je např. tematická strategie udržitelného využívání přírodních zdrojů, tematická strategie pro prevenci a recyklaci odpadů či akční plán pro udržitelnou výrobu a spotřebu a pro udržitelnou průmyslovou politiku. Tyto strategie mohou sloužit jako základ judikatury pro přijímání a provádění budoucích strategií, jež se budou zabývat otázkami souvisejícími s hospodařením s přírodními zdroji;

13.

poukazuje na odpovědnost Evropské unie a jejích členských států v oblasti podpory všech iniciativ, jejichž cílem je zlepšení účinnosti využívání zdrojů ve světovém měřítku. V tomto smyslu Výbor regionů podporuje všechny iniciativy navržené Evropskou komisí v rámci přípravy konference Rio+ 20, jež se bude konat v červnu 2012, zejména opatření zaměřená na zajištění finančních prostředků a soukromých a veřejných investic a rovněž opatření cílená na postupné zavádění globálního mnohostranného systému správy, který bude účinnější. Výbor regionů žádá, aby struktura tohoto systému správy zahrnovala mechanismy účasti a víceúrovňové spolupráce, jež by umožnily konzultaci a aktivní zapojení regionů a měst v otázkách, které by se jich dotýkaly;

14.

připojuje se k Evropské unii a vyzývá k urychlenému provedení prohlášení OECD o zeleném růstu, jež bylo přijato v červnu 2009;

15.

je potěšen, že Evropská unie a její členské státy podpořily práci, kterou realizovala mezinárodní skupina Programu OSN pro životní prostředí, pokud jde o udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a iniciativu pro zelenou ekonomiku;

16.

lituje, že nebylo možné přijmout desetiletý rámec programů v oblasti udržitelné spotřeby a výroby na období let 2011–2021 na devatenáctém zasedání Komise pro udržitelný rozvoj OSN;

17.

zdůrazňuje vzájemnou závislost politik životního prostředí a sociálních politik. Vrchol těžby ropy a zemního plynu, kterého bylo podle některých dosaženo, a vrchol výroby ostatních materiálů nevyhnutelně přivodí zvýšení jejich ceny. Jako první to pocítí osoby s nejnižšími příjmy a regiony s nejslabšími průměrnými příjmy;

18.

zdůrazňuje, že z důvodu příčné a komplexní povahy stěžejní iniciativy je účinnost jejího řízení a monitorování pokroku v rámci strategie Evropa 2020, evropského semestru a každoroční analýzy růstu s využitím roční kontroly výkonnosti členských států zásadní pro zajištění toho, aby Evropská unie dosáhla vyšší účinnosti využívání zdrojů;

19.

naléhavě znovu připomíná, že je nutné objasnit rozpočtový rozměr stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020. (2) Příští víceletý finanční rámec bude muset zohlednit ambice stěžejní iniciativy týkající se účinného využívání zdrojů, a to tak, že zajistí, aby opatření EU byla koordinována prostřednictvím společného strategického rámce z důvodu překrývání této iniciativy s některými politikami financovanými z rozpočtu Unie;

20.

žádá, aby Komise prozkoumala úroveň zapojení států do propagace účinného využívání zdrojů při hodnocení národních plánů reforem, které tyto státy zavedly v dubnu 2011;

21.

připomíná, že úspěšnost strategie Evropa 2020 bude z velké části záviset na rozhodnutích přijatých na místní a regionální úrovni. Za tímto účelem se již Výbor regionů vyslovil ve prospěch toho, aby byl v národních plánech reforem uveden odkaz na zavedení územních paktů pro strategii Evropa 2020, a to v rámci víceúrovňových partnerství mezi evropskou, vnitrostátní, regionální a místní správou; (3)

22.

podporuje proto integrovaný místní rozvoj jako klíčový způsob k dosahování cílů této stěžejní iniciativy;

23.

považuje za zásadní, aby se Výbor regionů zapojil do provádění stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ a také do integrované politiky o účinném využívání zdrojů, a to prostřednictvím platformy pro monitorování strategie Evropa 2020;

24.

žádá, aby byl harmonogram navržený v rámci plánu stanovující lhůty týkající se vymezení a následného přijetí ukazatelů a cílů na konec roku 2013 časově zúžen. Výbor regionů se zasazuje o to, aby bylo možné přijmout tyto ukazatele v průběhu roku 2012. Dále naléhavě žádá, aby odpovědné místní a regionální instituce byly v souvislosti s těmito ukazateli a lhůtami konzultovány, aby bylo zajištěno, že budou realistické a uskutečnitelné jak z hlediska kapacity, tak cenové dostupnosti;

25.

vítá návrh Evropské komise, aby byl přijat pouze omezený počet ukazatelů s cílem zajistit viditelnost a účinnost jako základ pro tvorbu politik, formulovaný v Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje. Výběr těchto ukazatelů by měl vycházet z míry jejich významu, náležitosti, spolehlivosti a stálosti a tyto ukazatelé by měly být uznávány v co nejširším měřítku;

26.

vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí „koše“ obsahujícího zejména čtyři ukazatele využívání zdrojů: stopa na zemi, použití surovin (biologická rozmanitost, biologické a nerostné zdroje), vodní stopa a dopad emisí skleníkových plynů. Tyto ukazatele jsou relativně snadno měřitelné a zároveň poskytují dobré informace o našem využívání zdrojů a o jejich dopadech. Doplňovaly by ukazatele, které měří dopad na životní prostředí a účinnost související s využíváním zdrojů;

27.

zdůrazňuje, že je nezbytné přijmout obecný ukazatel, jako je „ekologická stopa“, coby užitečného nástroje pro informační a osvětovou kampaň, přičemž je ovšem třeba zdůraznit, že takový ukazatel je kvůli vysoké míře nahromadění informací jen v omezeném rozsahu využitelný k vypracovávání politik. Údaje a metodologie musí být ve všech zemích harmonizovány, k čemuž může Komise napomoci;

28.

je potěšen návrhem Evropské komise, která se vyslovuje pro přijetí omezeného počtu ambiciózních, kvantifikovaných, přesných a koherentních cílů v oblasti účinného využívání zdrojů. Tyto cíle by měly např. usilovat o zlepšení z hlediska 4 ukazatelů uvedených v odstavci 26, např. o nulové rozrůstání plochy nepropustných půd či o nárůst míry prevence a recyklace odpadu;

29.

vyzývá Evropskou komisi, aby se ve svém hodnocení ukazatelů a cílů zabývala splnitelností politik, které by mohly na jejich základě provádět místní a regionální orgány;

30.

trvá na tom, aby Komise zahrnula tyto ukazatele do své analýzy ročního růstu, která zahájí hospodářský semestr od roku 2012. Tyto ukazatele by se tak rovněž staly nedílnou součástí systému vnitrostátních zpráv pro strategii Evropa 2020 a diskuse by se orientovaly na to, jakým způsobem musí být programy reforem a přípravy rozpočtů členských států dány do souladu se strategií Evropa 2020;

31.

zasazuje se o to, aby se tyto ukazatele týkající se využívání zdrojů staly nedílnou součástí posuzování dopadu politických návrhů vypracovaných Evropskou komisí a členskými státy. Evropská komise by měla poskytnout hlavní směry a nástroje, aby mohly členské státy, místní a regionální orgány, podniky a ostatní subjekty jednoduše a účinně využívat tyto ukazatele;

32.

konstatuje, že rozsah a rozmanitost výzev, jimž je třeba čelit v oblasti ochrany zdrojů, si žádá mobilizaci všech nástrojů, které jsou k dispozici na evropské, národní, místní a regionální úrovni. Mezi evropské a národní nástroje patří posílená integrace aspektů souvisejících s životním prostředím do hospodářské a výrobkové politiky, na místní úrovni je takovým nástrojem Pakt starostů a primátorů, který dokazuje svou účinnost v oblasti energetiky;

33.

vyzývá instituce na mezinárodní, evropské, státní a nižší než státní úrovni, aby v této souvislosti vzaly v potaz bohaté zkušenosti a závěry, které již shromáždili signatáři Paktu starostů a primátorů (přibližně 3 000 obcí a přes 100 regionů ve více než 40 zemích);

34.

žádá Evropskou komisi a ostatní instituce EU, aby společně pracovaly na konkrétních mechanismech, které umožní výměnu zkušeností Paktu starostů a primátorů s našimi partnery ve světě, např. v podobě posilování spolupráce na místní a regionální úrovni v oblasti účinného využívání zdrojů mezi městy a regiony EU a městy a regiony v našem jižním a východním sousedství a v rozvojových zemích;

35.

velmi lituje toho, že v plánu není zmínka o možnosti zapojit Pakt starostů a primátorů do úsilí vyvíjeného v oblasti účinného využívání zdrojů. V této souvislosti naléhavě žádá Evropskou komisi, aby usilovala o rozšíření paktu na tuto oblast;

36.

navrhuje také společně s Evropskou komisí prozkoumat konkrétní možnosti, jak Pakt starostů a primátorů rozšířit na oblasti, jež mají zásadní význam pro stěžejní iniciativu Evropa účinněji využívající zdroje, jako jsou biologická rozmanitost a využívání půdy, na odpady a vodu či na znečišťování ovzduší;

37.

vzhledem k přípravě plánu na zachování vodních zdrojů Evropy zejména žádá, aby Evropská komise v partnerství s Výborem v roce 2012 rozšířila Pakt starostů a primátorů, aby zahrnoval cíle 20-20-20 pro integrované hospodaření s vodními zdroji, jak Výbor uvedl ve stanovisku CdR 5/2011 fin;

38.

rozhodně podporuje vytvoření „přechodn[é] platform[y] pro účinnější využívání zdrojů, na níž by se setkávaly různé subjekty“ a rovněž by měla zapojit „tvůrce politik z různých správních úrovní včetně regionální a místní úrovně“. (4) Úkolem takovéto platformy by mohla být koordinace dotyčných politik a pomoc se stanovením cílů a překážek v rámci tohoto přechodu;

39.

podporuje postoj Komise týkající se vytváření sítí a výměny osvědčených postupů mezi agenturami, jež řídí programy v oblasti účinného využívání zdrojů. Výbor regionů navíc vyzývá Evropskou unii, aby tam, kde takovéto agentury neexistují, podporovala vytváření státních, regionálních a místních agentur pověřených problematikou účinného využívání zdrojů. Pravomoci stávajících agentur by mohly být rozšířeny na všechny otázky týkající se využívání zdrojů a mělo by k nim patřit poskytování informací a poradenství místním orgánům, podnikům a také občanům, pokud jde o stávající a dostupná opatření a řešení v oblasti účinnějšího využívání zdrojů;

40.

tvrdí, že Evropa účinněji využívající zdroje bude potřebovat nejen technologické inovace, ale také inovace svého socio-ekonomického systému spolu s novými vzory chování v oblasti výroby a spotřeby, změnou životního stylu a novými modely řízení a také strategickým plánem výzkumu, který bude zaměřen na systémové inovace;

41.

vyzývá zejména k nezbytným změnám v infrastruktuře v zájmu vytvoření inteligentních rozvodných sítí, umožňujících malým a středním podnikům a družstvům, aby si vyráběly vlastní zelenou energii a vzájemně ji v regionu využívaly. Vyzývá Evropskou komisi, aby svolala specializovanou konferenci za účasti místních a regionálních orgánů a příslušných zainteresovaných stran, a nastartovala tak transformaci výroby energie v Evropě;

42.

prohlašuje, že pro dosažení cílů stěžejní iniciativy bude nezbytné přijmout celou řadu opatření, jako je např. změna rozpočtových a hospodářských politik členských států Evropské unie a ekologické daňové reformy zaměřené na účinné využívání zdrojů. Bude také nutné orientovat pole působnosti národních účtů na otázku účinnosti využívání zdrojů prostřednictvím podpory zahrnutí vnějších nákladů, aby bylo možné stanovit odpovídající ceny, přimět znečišťovatele platit, chránit spotřebitele a postupně odstraňovat dotace, které mají škodlivý dopad na životní prostředí;

43.

domnívá se, že vypracování evropského dopravního systému, který bude nízkouhlíkový a bude účinně využívat zdroje, je základním prvkem úspěšnosti této stěžejní iniciativy. V tomto rámci je třeba dbát na snížení objemu energie a čistých základních surovin nezbytných pro konstrukci automobilových vozidel, podpořit průmysl na cestě k výrazně silnějšímu snížení jejich spotřeby a zavést dopravní systémy, jež budou mít stále nižší celkovou stopu z hlediska využívání zdrojů;

44.

oceňuje, že do stěžejní iniciativy byla zahrnuta podpora evropské vodohospodářské politiky, pro niž jsou prioritou opatření k úspoře vody a zvyšování účinnosti při jejím využívání. Výbor regionů vydá doporučení k tomuto tématu v rámci svého předběžného stanoviska k tématu Úloha místních a regionálních orgánů při podpoře udržitelného hospodaření s vodními zdroji  (5);

45.

lituje, že v současnosti prováděné politiky energetické účinnosti neumožňují dosažení cílů souboru evropských opatření v oblasti energetiky a klimatu do roku 2020. Energetická účinnost by se měla stát jedním z povinných cílů a zásadním způsobem přispět k plnění cílů na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050;

46.

vyzývá Komisi, aby se ve svých legislativních a finančních iniciativách i nadále zaměřovala na odvětví stavebnictví, služeb a dopravy, v návaznosti na nedávno přijatý Plán energetické účinnosti 2011; (6)

47.

znovu potvrzuje, že odvětví stavebnictví by mělo získat regulační a finanční pobídky, jež budou vhodné pro nárůst míry renovace za účelem dosažení energetické účinnosti;

48.

upozorňuje na to, že je nutné zajistit odbornou přípravu a řízení pracovní síly, která bude kompetentní a dostupná v oblasti energetické účinnosti ve všech dotčených hospodářských odvětvích a tedy i v odvětví stavebnictví. Výbor regionů navrhuje, aby byla vytvořena evropská strategie v oblasti zvyšování povědomí a odborné přípravy této pracovní síly. V této souvislosti zdůrazňuje potenciál stěžejní iniciativy a souvisejících potřebných inovačních opatření pro vytváření vysoce kvalifikovaných a dlouhodobých pracovních míst v řadě různých odvětví a oborů v EU;

49.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla konkrétní opatření v oblasti renovace budov prostřednictvím budoucí směrnice o úsporách energie a aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky ve víceletém rozpočtovém plánu na energeticky účinnou obnovu a renovaci evropských budov po roce 2013. Tato opatření by měla být propojena se strategií financování nízkoenergetických budov;

50.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla jednotný systém měření energetické účinnosti v Evropské unii, který by obsahoval metodiku použitelnou na úrovni místních a regionálních orgánů;

51.

vítá cíl Evropské komise, který spočívá v úspěšném přechodu k hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů, jež by účinně využívalo zdroje; (7)

52.

žádá, aby byly tyto cíle vhodně zohledněny ve víceletém finančním rámci i tím, že místní a regionální úroveň dostane k dispozici doplňující finanční prostředky;

53.

uznává význam evropského systému pro obchodování s emisemi jako nástroje pro nasměrování investic do sektorů, které pokrývá, jako jsou výroba elektřiny, průmyslová odvětví s velkou spotřebou energie a od příštího roku letectví, a to tím, že bude finančně odměňovat investice podporující nízkou uhlíkovou stopu, a doufá, že po roce 2012 se jeho účinnost zlepší;

54.

zasazuje se však o to, aby evropský systém pro obchodování s emisemi plnil větší úlohu při podpoře nízkouhlíkových technologií, samozřejmě pokud tyto technologie současně přispívají ke zlepšení ukazatelů stavu užívání zdrojů a nezvýší rizika pro životní prostředí;

55.

schvaluje tedy projekty Evropské komise, jejich cílem je stáhnout z trhu část současných obchodovacích práv, a stimulovat tak přechod Evropské unie k nízkouhlíkovému hospodářství;

56.

souhlasí s tím, aby byly do plánu zahrnuty metody využívání půdy, které více podporují zadržování uhlíku v zemi, a připomíná, že zvýšení obsahu organické hmoty v půdě znamená další výhody pro životní prostředí, zemědělství, zachování půd a jejich úrodnosti;

57.

lituje však, že potenciál zemědělství týkající se snížení dopadů změny klimatu je rozmělněn mezi několika různými kategoriemi v protokolech týkajících se sdělování informací a bilance OSN a Kjóta, zatímco toto odvětví má hrát zásadní úlohu při účinném a udržitelném využívání zdrojů;

58.

zdůrazňuje, že je důležité nalézt rovnováhu mezi využíváním biopaliv v nízkouhlíkovém hospodářství a ochranou biologické rozmanitosti, vodohospodářstvím a ochranou životního prostředí obecně a potravinovou situací ve světě;

59.

zdůrazňuje, že je důležité provázet politiky energetické účinnosti sociálními opatřeními, jež umožní nejoslabenějším osobám a regionům přístup k účinné energetické službě;

60.

vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila účinné prováděné akčního plánu Evropské unie pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku a uplatnila širší přístup;

61.

zasazuje se o to, aby Komise podpořila přístup vedoucího postavení („top runner“) v politice produktů a začlenila více odrazujících nástrojů, které by z trhu odstranily nejméně účinné produkty, a pobídkových nástrojů, které by odměňovaly nejlepší produkty a urychlily jejich zavedení na trh;

62.

podporuje ekologické inovace za účelem vytvořit nové účinné produkty či služby ve využívání zdrojů jako hlavní nástroj umožňující splnit tento cíl a rovněž v oblasti konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst. Budoucí akční plán pro ekologické inovace by měl vytvořit nová partnerství v oblasti inovací, do nich by byly zapojeny místní a regionální orgány;

63.

opakuje, že se zavazuje podporovat využívání ekologických veřejných zakázek místními a regionálními orgány;

64.

žádá, aby byly pro vlády jednotlivých států a evropské instituce stanoveny povinné cíle v oblasti ekologických veřejných zakázek a tyto zakázky byly zahrnuty jako vlastní složky do budoucí směrnice o veřejných zakázkách s cílem zlepšit jejich právní srozumitelnost a rozšířit jejich využívání;

65.

vyzývá k důkladnému přezkumu směrnice o ekodesignu a jejích prováděcích opatření, aby se podpořila účinnost využívání zdrojů, a to díky rozšíření její oblasti působnosti na neenergetické produkty, které mají velký dopad na životní prostředí, (8) a podporuje rozvoj analytických metod životního cyklu zboží a služeb, jejichž výsledky by byly regionům a místním samosprávám snadno přístupné, aby jim pomohly lépe se při rozhodování orientovat;

66.

žádá, aby byla přijata opatření bojující proti organizované či škodlivé zastaralosti zboží a služeb, za prodloužení životnosti a opravitelnost zboží, možnost recyklace na konci životnosti a na podporu ekonomických a průmyslových iniciativ, jež k tomu přispívají;

67.

povzbuzuje intenzivnější využívání systému řízení podniků a auditu z hlediska životního prostředí (EMAS), zejména místními a regionálními orgány, jako nástroje zaměřeného na trh, jehož cílem je řízení zdrojů organizacemi. Výbor regionů je toho názoru, že by bylo možné zvýšit zapojení do tohoto systému, pokud by mohly být zrušeny či omezeny související náklady a členské státy byly požádány, aby stanovily své vlastní cíle, co se týče počtu orgánů, které se oficiálně podílejí na systému EMAS;

68.

důrazně žádá Evropskou komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby posílily opatření zaměřená na zvýšení informovanosti spotřebitelů a podniků, co se týče environmentálních a sociálních dopadů jejich spotřeby, jako jsou plány označování, začlenění udržitelné spotřeby do systémů vzdělávání a odborné přípravy a posílení kontroly obchodních tvrzení ekologického rázu;

69.

zasazuje se o přijetí cíle, v jehož rámci by společnost neprodukovala žádný odpad, předcházela by jeho vzniku a zpracovávala jej jako zdroj v rámci cyklické ekonomiky materiálu;

70.

lituje, že podzemní skladování odpadu doposud zůstává nejběžnějším způsobem likvidace městského odpadu. Výbor regionů proto žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost provádění a uplatňování stávajících právních předpisů Evropské unie v oblasti odpadu, což je základním prvkem pro podporu účinného využívání zdrojů;

71.

naléhavě žádá evropské instituce, členské státy a místní a regionální orgány, aby přijaly účinná opatření proti ukládání odpadů v zařízeních, která neodpovídají normám, ať v Unii či mimo ni, zlepšily konkurenceschopnost evropského odvětví recyklace v rámci celého hodnotového řetězce, stimulovaly inovace v oblasti účinného využívání zdrojů a koncepce recyklovatelných výrobků, vytvořily ekonomické pobídky či nové nástroje vycházející z trhu s cílem recyklovat a podporovat druhotné suroviny a optimalizovaly stanovení a používání kritérií pro určení stavu, kdy odpad přestává být odpadem, a kritérií kvality pro recyklované materiály s ohledem na činnost, již Evropská komise v této souvislosti vyvíjí a která se týká kritérií pro určení tohoto stavu. Výbor rovněž žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována zboží, jež obsahuje suroviny, kterým hrozí nedostatek, což je zejména případ vzácných zemin;

72.

povzbuzuje členské státy a místní a regionální orgány, aby přijaly ambiciózní programy pro předcházení vzniku odpadu, jak to vyžaduje článek 29 rámcové směrnice o odpadu, včetně jasných referenčních kvantitativních bodů pro opatření na předcházení jeho vzniku; (9)

73.

vyzývá Evropskou komisi, aby zvláště prosazovala předcházení vzniku biologického odpadu a snížení potravinářského odpadu a nadále podporovala Evropský týden předcházení vzniku odpadů, který v řadě měst a regionů dosáhl velkého úspěchu;

74.

zdůrazňuje zásadní úlohu místních a regionálních orgánů v rozvoji trhů v oblasti recyklace a opětovného použití. V této souvislosti Výbor regionů znovu vyzývá k tomu, aby byly do směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních začleněny vlastní a přesné cíle týkající se opětovného použití elektronického odpadu, přičemž musí být zajištěno, že právní předpisy budou plně uplatňovat zásadu odpovědnosti výrobce;

75.

upozorňuje na to, že místní a regionální orgány mají značný prostor pro podporu recyklace přesahující současné cíle Evropské unie. Řada pokročilých měst a regionů již ve velké míře překračuje minimální evropské cíle v oblasti recyklace a náhradních řešení pro podzemní skladování odpadu a v současnosti je jejich cílem omezit odpad určený pro skládky a spalovny odpadů na nulu a dosáhnout vysoké míry recyklace odpadu z domácností. V tomto rámci musí Výbor regionů povzbuzovat Evropskou unii a členské státy v tom, aby nadále podporovaly zavádění nástrojů určených na podporu recyklace, které by využívaly výkonná města a regiony, zvláště v regionech, které v této oblasti nejméně pokročily;

76.

vyzývá Evropskou komisi, aby urychlila posouzení, které jí ukládá rámcová směrnice o odpadu, výhody zavedení povinných evropských cílů v oblasti předcházení vzniku odpadu a zvýšení současného povinného cíle týkajícího se recyklace pro tuhý městský odpad. Toto posledně jmenované opatření by mohlo mít za důsledek vytvoření 500 000 nových pracovních míst v Evropě; (10)

77.

vítá, že sdělení Evropské komise vydané v rámci stěžejní iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje s názvem Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin  (11) zahrnuje účinné využívání zdrojů;

78.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby více podporovaly rozšíření alternativ a účinnosti ve využívání zdrojů v rámci hodnotového řetězce surovin, což pokrývá průzkum, těžbu, zpracování, recyklaci, ekodesign, průmyslovou ekologii a výrobu účinně využívající zdroje;

79.

povzbuzuje členské státy a regiony, aby pomocí pokračující podpory Evropské komise stanovily udržitelné a účinné politiky týkající se využívání zdrojů v oblasti nerostných surovin, vytvořily politiku územního plánování zaměřenou na nerosty a zavedly jasný postup pro povolování těžby;

80.

vítá hlavní směry Komise týkající se těžby neenergetických nerostných surovin a požadavků sítě Natura 2000 (12) a vyzývá k přijetí integrovaného přístupu k těmto otázkám v budoucnu;

81.

zaznamenává, že Rada vyzvala Evropskou komisi, aby navrhla opatření pro řešení problémů zásobování surovinami určenými pro průmysl, které pocházejí z lesního hospodářství a odvětví obnovitelných zdrojů energie;

82.

žádá, aby byl přijat systém certifikace povinný v celé Unii a byly vytvořeny pobídky pro využívání biomasy v oblasti energetiky a dřeva z udržitelně spravovaných lesů. Výbor regionů upozorňuje na úlohu v oblasti řízení, kterou mohou v této souvislosti plnit místní a regionální orgány;

83.

znovu žádá, aby Komise předložila návrhy na minimální povinná kritéria udržitelnosti pro využívání zdrojů tuhé a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení; (13)

84.

tvrdí, že účinné využívání, ochrana a obnova ekosystémových služeb, jak jsou definovány členskými státy v rámci nového cíle biologické rozmanitosti na rok 2020 a uvedeny v dokumentu s názvem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020  (14), jsou zásadní pro účinné využívání zdrojů;

85.

vítá podporu, již poskytla strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 s cílem pokročit v činnosti zaměřené na zhodnocení biologické rozmanitosti, mj. ekonomické zhodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a povzbudit orgány spravující strukturální fondy, aby investovaly do přírodního kapitálu jakožto dědictví pro příští generace coby zdroje hospodářského rozvoje, stimulovat podporu SZP určenou biologické rozmanitosti, stanovit dílčí cíl zaměřený na obnovu ekosystémů a podpořit zřízení „zelené infrastruktury“;

86.

lituje, že navzdory jeho dřívějším doporučením není pro úspěch této strategie dostatečně uznána klíčová úloha místních a regionálních orgánů;

87.

vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby zahájily místní a regionální pilotní projekty usilující o zachování biologické rozmanitosti, zejména pilotní projekty ekonomie ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB) podporující místní a regionální orgány při přijímání a zavádění nástrojů stanovených v mezinárodní správě s názvem „TEEB Report for Local and Regional Policy Makers“ (Zpráva pro místní a regionální politické činitele o ekonomii ekosystémů a biologické rozmanitosti); (15)

88.

zaznamenává, že hlavním zdrojem obav je nadále zhoršení přírodních a polopřírodních stanovišť, mimo jiné pastvin, mokřin, vřesovišť a bažin, které jsou zásadními složkami boje proti změně klimatu. Výbor regionů tedy povzbuzuje Evropskou unii, členské státy a místní a regionální orgány, aby zahájily vypracování vhodných programů pro ochranu a obnovu těchto ekosystémů;

89.

uvádí, že je znepokojen větším využíváním půdy pro účely urbanizace a dopravní sítě, čímž se zvyšuje nepropustnost půdy, což způsobuje menší vsakování vody, vyšší počet záplav a nebezpečí eroze, řidší výskyt živočišných druhů a jejich stanovišť, zvýšení vlivu tepelných ostrovů ve městech, které následně zhoršují vystavení měst vlnám veder a změnám klimatu;

90.

povzbuzuje členské státy, aby spolupracovaly s místními a regionálními orgány na zavádění integrovaných systémů plánování pro využívání půdy a územního plánování schopných přispívat k realizaci schémat udržitelného městského osídlení, a k vytváření řady pobídek s cílem upřednostňovat nové využívání pozemků ležících ladem spíše než využívání zelených ploch a venkovských oblastí, k zavedení databáze pozemků ležících ladem a také k omezení stávajících zastavěných ploch všude tam, kde je to nutné;

91.

znovu uvádí, že společná tematická strategie pro ochranu půdy obsahující cíl přijmout rámcovou směrnici o půdě by se měla nadále týkat budoucí politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí;

92.

vyjadřuje obavy nad tím, že odhadované obchodní populace ryb překračují bezpečné biologické limity. Výbor regionů tady opakuje požadavek, aby byl do roku 2015 přijat cíl maximálního udržitelného výnosu jako základní řídící zásada budoucí společné rybářské politiky (SRP); (16)

93.

podporuje přístup doporučovaný Evropskou komisí ve sdělení s názvem Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020  (17);

94.

zasazuje se zvláště o zvýšení přispění strukturálních fondů do realizace stěžejní iniciativy tím, že vyzývá orgány spravující strukturální fondy, aby více investovaly do nízkouhlíkového hospodářství, ekosystémových služeb a biologické rozmanitosti i do ekologických inovací;

95.

podporuje rovněž optimalizaci investic do účinného využívání zdrojů;

96.

je plně přesvědčen, že inteligentního a udržitelného rozvoje podporujícího začlenění v EU a za jejími hranicemi lze dosáhnout, pokud budou místní a regionální orgány hnací silou změn a sociálního a hospodářského rozvoje.