11.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 9/65

—

vítá vypracování Evropského akčního plánu „eGovernment“ na období 2011–2015. Priority tohoto plánu – přeshraniční služby, posílení postavení uživatele, opakované použití informací veřejného sektoru (IVS), elektronická účast (eParticipation), jednotný trh online, „zelená správa“ a interoperabilita – představují oblasti, v nichž jsou obce a regiony současně aktéry, poskytovateli a příjemci;

—

vítá snahy evropských orgánů o zlepšení postavení občanů a podniků prostřednictvím využívání služeb „eGovernment“, posílení přístupu k veřejným informacím a lepší transparentnosti. Považuje za vhodné snažit se o zvýšení účasti občanů v politickém procesu, zlepšení mobility na jednotném trhu a snížení administrativní zátěže občanů;

—

zdůrazňuje, že akční plán „eGovernment“ je schopen významně napomoci překlenutí digitální propasti a dosažení cílů strategie Evropa 2020 a zároveň naplnit četné klíčové sociální, kulturní a hospodářské potřeby Evropanů;

—

zdůrazňuje, že software na bázi otevřeného zdroje sklízí stále větší úspěchy na trzích a rovněž otevřené normy a otevřená rozhraní představují také klíčový prostředek, který umožní přenos a využití informací a interoperability ve více organizacích, více systémech a ve více zařízeních.

Zpravodaj

Ján ORAVEC (SK/ELS), primátor města Štúrovo

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 – Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy

KOM(2010) 743 v konečném znění

1.

návrhy v rámci akčního plánu „eGovernment“, které se do značné míry týkají místních a regionálních orgánů, jež musí považovat IKT za významnou složku svého rozvoje. Priority nové strategie na místní a regionální úrovni by mohly podpořit kvalitu života i sociální a hospodářské aktivity občanů, stimulovat účinnější a personalizované veřejné služby i místní podniky. Regiony a města mají k dispozici několik prostředků, jak zajistit, aby byl tento potenciál plně využíván;

2.

jeden z hlavních cílů akčního plánu, kterým je podpora začleňování do informační společnosti, jež je spravedlivá z regionálního a sociálního hlediska a využívá IKT ke zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení veřejných služeb;

3.

zapojení místních a regionálních orgánů do široké spolupráce ke zlepšení interoperability systémů veřejné správy a zvýšení efektivnosti poskytování veřejných služeb; (1)

4.

vypracování Evropského akčního plánu „eGovernment“ na období 2011–2015. Priority tohoto plánu – přeshraniční služby, posílení postavení uživatele, opakované použití informací veřejného sektoru (IVS), elektronická účast (eParticipation), jednotný trh online, „zelená správa“ a interoperabilita – představují oblasti, v nichž jsou obce a regiony současně aktéry, poskytovateli a příjemci;

5.

snahy evropských orgánů o zlepšení postavení občanů a podniků prostřednictvím využívání služeb „eGovernment“, posílení přístupu k veřejným informacím a lepší transparentnosti. Považuje za vhodné snažit se o zvýšení účasti občanů v politickém procesu, zlepšení mobility na jednotném trhu a snížení administrativní zátěže občanů;

6.

koncepci jednotného kontaktního místa jako myšlenku, která se objevuje v několika členských státech. Vytvoření takových center služeb veřejné správy postupně v celé EU by mělo klíčový význam pro občany a podnikatele členských států EU. Nejprve však musí být pro „eGovernment“ vytvořeny odpovídající podmínky a zároveň je třeba celkově vyhodnotit provádění směrnice EU o službách;

7.

užitečné činnosti v oblasti podpory a monitorování zdravotního stavu obyvatelstva, zvláště v obtížně dostupných a okrajových regionech. Zdravotním službám na místní, regionální a přeshraniční úrovni by velmi prospělo, kdyby byly vypracovány a provedeny národní programy digitalizace zdravotnictví v členských státech;

8.

že důležitou úlohu v tomto procesu plní územní samospráva, a proto:

9.

by přijetí opatření pro racionalizaci, modernizaci a snížení administrativních nákladů mělo být prioritou při provádění minimalizace nákladů, racionalizaci a zjednodušení správních postupů a služeb, což prospěje oživení hospodářské aktivity, omezení byrokratické zátěže a formalit– vedle usnadnění vztahu mezi občany a správou –, a přispěje ke snížení administrativních nákladů obchodních aktivit, zvýšení konkurenceschopnosti podniků a stimulaci jejich rozvoje;

10.

že zásady, na nichž je akční plán založen, tj. otevřenost, pružnost a spolupráce ve vztazích mezi evropskou veřejnou správou a občany, jsou velmi důležité pro úspěšnost procesu provádění;

11.

že specifický význam zde má myšlenka transparentnosti, podle níž „umožní členské státy občanům jednoduchým a jednoznačným způsobem elektronický přístup k osobním údajům, které jsou o nich vedeny (jsou-li k dispozici v elektronické podobě)“ (6). Tyto údaje mohou občané konzultovat již dnes. Výbor regionů má však námitky proti návrhu Komise, podle nějž mají být občané automaticky informováni elektronickou cestou až od roku 2014, kdykoli se budou takové údaje automaticky zpracovávat. Tato informace by měla být poskytnuta jen v případě, že má pro občany smysl a že je úměrná vzniklým nákladům;

12.

užší zapojení místních a regionálních orgánů by umožnilo naplno využít potenciál opakovaného použití informací veřejného sektoru, protože místní a regionální orgány by mohly výraznou měrou přispět k podpoře takového použití, aby dosáhly zvýšení konkurenceschopnosti a vytvořily nová pracovní místa; (7)

13.

že akční plán „eGovernment“ je schopen významně napomoci překlenutí digitální propasti a dosažení cílů strategie Evropa 2020 a zároveň naplnit četné klíčové sociální, kulturní a hospodářské potřeby Evropanů; (8)

14.

že celoevropské uplatnění zásady pouze jedné registrace údajů občanů i objektů, aniž by bylo třeba vyplňovat různé formuláře, značným způsobem pomůže při odstraňování zbytečné administrativní zátěže občanů a celkovém snížení nákladů na veřejnou správu. Při tom je třeba zajistit, že budou chráněny zájmy v oblasti ochrany údajů;

15.

že základním předpokladem pro lepší využívání IKT je překlenutí rozdílů v možnostech přístupu a technickém vybavení občanů, jež stále přetrvávají v různých regionech Evropské unie, zejména v nejvzdálenějších regionech. Platí to zvláště pro místní a regionální orgány, kde jsou nejen velké rozdíly v různých regionech států, ale i v případě místních orgánů v závislosti na velikosti obcí. Malé obce mají sklon výrazně zaostávat ve vytváření technických, organizačních a personálních předpokladů pro širší využívání IKT. Z tohoto důvodu je třeba iniciovat nabízení jednotných platforem na poskytování služeb pro obecní a městské úřady v podobě softwaru jako služby (Saas). Budou se při tom využívat aktuální trendy v rozvoji digitalizace, jako je virtualizace a „cloud computing“, které umožní snížit náklady a dobu realizace projektů. Tento vývoj by měl v zásadě vycházet z již existujících platforem a využívat otevřený zdrojový kód;

16.

že dokument by měl klást zvláštní důraz i na vyrovnávání, popř. neprohlubování rozdílů mezi jednotlivými regiony. Zvláště si uvědomujeme riziko přijetí a realizace projektů („eGovernment“) pouze v některých regionech;

17.

že bezproblémové přeshraniční služby umožňující podnikatelům prodávat a poskytovat služby a produkty ve celé EU (SPOCS – Simple Procedures Online for Cross-border Services, jednoduché online postupy pro přeshraniční služby) prostřednictvím jednoduchého celoevropského elektronického zadávání veřejných zakázek on-line (PEPPOL) budou velkým impulsem pro další rozvoj podnikání v EU;

18.

že software na bázi otevřeného zdroje sklízí stále větší úspěchy na trzích a rovněž otevřené normy a otevřená rozhraní představují také klíčový prostředek, který umožní přenos a využití informací a interoperability ve více organizacích, více systémech a ve více zařízeních;

19.

že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v rozvoji širokopásmového připojení v oblastech, kde trh selhal; (9)

20.

podporuje usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 o evropských širokopásmových sítích: investice do digitálního růstu (10) a zejména vyjádřený názor, že závazky univerzální služby mohou být značným přínosem pro rozvoj širokopásmového připojení ve venkovských oblastech;

21.

že vysoce kvalitní širokopásmové připojení za rozumné ceny může zvýšit dostupnost a kvalitu služeb poskytovaných místními a regionálními orgány a usnadnit mikropodnikům a malým a středním podnikům nabídku jejich produktů k prodeji. Lze počítat s tím, že rozšíření a zrychlení přístupu k širokopásmovým službám bude velmi přínosné pro vzdálené regiony a komunity, zejména ty nejodlehlejší; (11)

22.

že širokopásmový přístup by tak umožnil kompenzovat znevýhodnění spojené s odlehlou polohou venkovských oblastí díky lepší komunikaci mezi veřejnou správou a uživateli, a to jak jednotlivci, tak podniky; (12)

23.

že služby „eGovernment“, které vzniknou, by měly zahrnovat tyto oblasti: vztahy mezi uživateli a správními orgány; přispění správních orgánů k řízení veřejné debaty (zpřístupnění základních veřejných údajů, veřejné fórum, online konzultace a v širším smyslu nové mechanismy konzultace občanů); vztahy podniků se správními orgány (hlášení sociálních údajů, oznamování o přijímání pracovníků, přenos daňových a účetních údajů aj.); používání technologií elektronického obchodu u veřejných zakázek (elektronické zadávání veřejných zakázek); nové způsoby práce a organizace v rámci správy (rekvalifikace, spolupráce, práce na dálku);

24.

že je zapotřebí urychleně podnikat kroky ke splnění závazku EU v Digitální agendě pro Evropu, tedy vybavit základním širokopásmovým připojením všechny obyvatele Evropy do roku 2013 a rychlým nebo superrychlým připojením do roku 2020;

25.

že pokud hovoříme o využívání potenciálu „eGovernment“ za účelem snížení uhlíkové stopy, regiony a města by mohly plnit hlavní úlohu při hledání možností, jak podniknout kroky na místní úrovni v oblasti IKT, dále při výměně osvědčených postupů v oblasti technologie, výběru partnerů pro jednotlivé projekty, rozdělování finančních prostředků na investice do nástrojů IKT, měření pokroku a informování o dosažených úspěších;

26.

na zvláštní význam, který má odvětví služeb při využívání výhod, jež poskytují IKT, jelikož sektory jako velkoobchod a maloobchod, finanční služby a služby podnikům jsou největšími investory do IKT; (13)

27.

na to, že přetrvávající digitální rozdělení vede k prohlubování sociálního vyloučení a hospodářských rozdílů. Vytvoření rovnosti příležitostí v digitální oblasti je proto ze sociálního i hospodářského hlediska nezbytné. Z tohoto hlediska má elektronické začlenění klíčový význam pro dosahování cílů akčního plánu „eGovernment“, a tedy i cílů strategie Evropa 2020 (14) v oblasti socioekonomického rozvoje;

28.

konstatuje, že ochrana soukromí závisí na určitých faktorech, zahrnujících vytváření struktury veřejných subjektů (z nichž většina je na místní úrovni), konvergence legislativy EU, posílení inovační kultury mezi úředníky veřejných orgánů, včetně používání společného etického kodexu, a to i mezi občany, stejně jako stanovení práv spotřebitelů, co se týče digitálních produktů, a zvýšení informovanosti o těchto právech a řízení aplikací IKT; (15)

29.

ve fázi budování infrastruktury pro internet a vytváření služeb, které budou jeho součástí, bude nutné zajistit, aby byly splněny všechny bezpečnostní požadavky na všech úrovních, aby se tak zabezpečila optimální úroveň ochrany soukromí a osobních údajů a zabránilo se nepovolenému sledování jakýchkoliv osobních údajů a získávání profilu uživatelů např. v oblasti nákupních zvyklostí, zdravotního stavu a zdravotních záznamů; (16)

30.

že místní a regionální orgány musí plnit klíčovou úlohu v oblasti boje proti počítačové kriminalitě a v oblasti bezpečnosti údajů. Měly by být zapojené do shromažďování údajů pro statistiky o počítačové kriminalitě a do odborné přípravy zaměstnanců;

31.

s ohledem na princip konkurenceschopnosti trhu s informacemi veřejného sektoru je nutné zajistit pro soukromé poskytovatele služeb stejné podmínky jako pro veřejné instituce, umožnit soukromým uživatelům přístup k veřejným informacím a jasně definovat podmínky, za kterých mohou být tyto informace použity ke komerčním účelům; (17)

32.

že jak se uvádí v Bílé knize Výboru regionů o víceúrovňové správě věcí veřejných (18), při řízení procesů v rámci akčního plánu „eGovernment“ a souvisejících veřejných politických opatřeních je mimořádně důležitá koordinovaná činnost Evropské unie, členských států a místních i regionálních orgánů, která v plné míře dodržuje zásadu subsidiarity;

33.

na to, že sociální partneři, místní a regionální orgány a jednotlivé vlády musí spolupracovat, aby spustily koloběh zlepšení lidských zdrojů, organizačních změn, IKT a produktivity, a IKT se tak rozvíjely a účinně využívaly. Politiky zaměřené na posílení základních znalostí v oblasti IKT, rozvíjení schopností v oblasti IKT na vysoké úrovni, podpora celoživotního učení v této oblasti a posílení dovedností v oblasti řízení a vytváření sítí, jež jsou potřebné pro účinné využívání IKT, mají zásadní význam (19) a patří mezi klíčové pravomoci místních a regionálních orgánů;

34.

na to, že Evropská komise ve svém sdělení ohlašuje ohromující počet činností, které se mají vykonat v rámci akčního plánu „eGovernment“;

35.

na to, že opatření a činnosti nebudou tak, jak jsou uvedeny a navrhnuty ve sdělení, představovat žádný problém, co se týče souladu se zásadou proporcionality, jelikož se omezují pouze na to, co je nutné pro dosažení stanovených cílů. Nadměrné zatížení členských států těmito opatřeními je třeba co nejvíce omezit a podrobit kontrole z hlediska hospodárnosti;

36.

na to, že navrhované formy činnosti (nezávazná politická opatření) jsou co nejjednodušší, aby se docílilo dosažení stanovených cílů a zároveň zůstal co největší prosto na rozhodování na vnitrostátní (včetně regionální) úrovni;

37.

na to, že bude třeba pozorně sledovat a vyhodnocovat jednotlivé konkrétní činnosti, které se budou realizovat, aby se zabezpečilo, že se omezí pouze na to, co je potřebné na dosažení stanovených cílů, a že ponechají co největší prostor pro rozhodování členským státům a nebudou zbytečně zatěžovat hospodářské subjekty. Za tímto účelem je třeba zavést systém monitorování procesů;

38.

že narušení bezpečnosti je vážným rizikem, pokud jde o komunální služby (vodohospodářství, energetika, firmy poskytující ekologickou energii atd.);

39.

že otázka klimatických změn je jednou z nejdůležitějších politických výzev, které budou místní a regionální orgány čelit. Ke splnění ambiciózních cílů pro rok 2020 je třeba zajistit, aby byla řešení na bázi IKT dostupná a plně rozšířená;

40.

že regiony a obce jsou klíčovými aktéry v oblasti IKT podporujících udržitelný růst, jelikož nesou odpovědnost za mnohé činnosti týkající se plánování, udělování povolení, investic, veřejných zakázek a výroby a spotřeby. Mezi oblasti, v nichž lze dosáhnout významného snížení emisí CO2 a úspor energie, patří doprava, bytová výstavba, budovy a infrastruktura veřejného osvětlení, které jsou plánovány a poskytovány místními a regionálními orgány. Konkurenceschopnost Evropské unie a možnosti podnikání na místní a regionální úrovni kromě toho podporuje i velký potenciál, které mají IKT z hlediska zvýšení energetické účinnosti;

41.

aby Komise a vlády členských států aktivně podporovaly zapojení místních a regionální orgánů do používání inovací IKT ve veřejném sektoru, zejména podporou osvědčených postupů na evropské úrovni a poskytováním poradenství a metodologických doporučení; (20)

42.

aby byla zavedena extenzivní odborná příprava všech zaměstnanců, se zvláštním zaměřením na odborné techniky (se specializací např. na sítě, systémy, zabezpečení, ochranu soukromí atd.), zaměstnance pracující přímo s bezpečnostními postupy včetně různých metodik a zaměstnance všeobecně nebo nepřímo zapojené do inovací a modernizace (např. školení v oblasti počítačové gramotnosti pro spotřebitele) o otázkách souvisejících s důvěrou a bezpečností; (21)

43.

aby bylo Evropskou komisí vyvinuto posuzování dopadu v oblasti informatiky, jež by bylo součástí kodexu jednání v oblasti mezivládních vztahů a posuzovalo dopady nových politik a nové legislativy na obce a regiony v případě nutných změn v řízení zpracování informací a přizpůsobení novým technologiím. Záměrem posouzení dopadu v oblasti informačních systémů je:

44.

aby byla věnována větší pozornost zvyšování povědomí na místní a regionální úrovni, kde chybí znalosti a/nebo mechanismy potřebné pro identifikaci informací vhodných k opakovanému použití, a pomoci veřejným subjektům při tom, aby byly transparentnější a při podpoře opakovaného použití informací veřejného sektoru; (22)

45.

aby místní a regionální orgány Evropy v rozsáhlém měřítku využívaly potenciál IKT k řešení problémů vyplývajících ze stárnutí populace, a tím zvyšovaly kvalitu života seniorů, pokračovaly v jejich integraci do místních společenství a podporovaly místní a regionální konkurenceschopnost poskytováním osobně zaměřených služeb. (23)