2.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 259/48

—

žádá, aby všechny iniciativy přijaté na evropské úrovni v oblasti infrastruktury zohledňovaly, jak jsou tyto otázky řešeny na místní a regionální úrovni;

—

usiluje o to, aby byla zohledněna role a potřeby místních a regionálních orgánů během projednávání jakéhokoli projektu rozvoje energetických infrastruktur a aby byla prováděna důkladná hodnocení zpráv o nákladech a přínosech, které by tyto projekty mohly přinést na místní, regionální, či dokonce makroregionální úrovni;

—

domnívá se, že hodnocení energetických infrastruktur by mělo změřit dopad těchto projektů jak z hlediska energetické bezpečnosti, tak pokud jde o životní prostředí a krajinu, jakož i socioekonomický rozvoj;

—

velice vítá skutečnost, že pro EK se stal rozvoj technologií souvisejících s inteligentními sítěmi prioritou. Takové sítě budou mít zásadní význam pro dobré fungování trhu s energií a zároveň umožní účinnější využívání zdrojů;

—

je znepokojen, že Evropská komise není schopna nabídnout úplný a podrobný finanční plán pro tento program rozvoje energetických infrastruktur;

—

požaduje, aby se mohl vyjádřit k tak zásadním otázkám, jako je plánování rozpočtu programu investic do energetických infrastruktur, zamýšlené způsoby financování, výše příspěvků zatěžující jednotlivé subjekty, zejména místní a regionální orgány, ale též všechny spotřebitele.

Zpravodaj

pan Michel LEBRUN (BE/ELS), poslanec parlamentu francouzského společenství

Odkaz

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť

KOM(2010) 677 v konečném znění

1.

je potěšen, že Evropská unie se plně zapojila do tak velkého a rozhodujícího projektu, jímž je souběžný rozvoj evropské energetické supersítě, efektivních propojení a decentralizovaných inteligentních sítí. Výbor regionů je přirozeně nadšen tím, že v rámci této iniciativy mají být odpovídajícím způsobem zohledněny konečně i odlehlé územní celky a stanou se součástí těchto sítí. Zavedení těchto struktur posílí územní soudržnost a meziregionální solidaritu pod výslovnou podmínkou, že budou obavy a zájmy všech subjektů a vyslyšeny a plně zohledněny při přípravě těchto projektů;

2.

v této souvislosti oceňuje, že Evropská komise se ve své zprávě Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období zmínila o významu zapojení místních a regionálních orgánů do celého rozhodovacího procesu v oblasti modernizace evropských energetických infrastruktur a do rozvoje budoucí integrované supersítě. Výbor regionů trvá na tom, že k tomuto zapojení by mělo docházet již v ranných fázích projednávání projektů;

3.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly velkou mírou přispět k dosažení úspěšnosti projektů navrhovaných Evropskou komisí, a to vzhledem ke svým kompetencím a své odpovědnosti v řadě aktivit souvisejících s plánováním, udělováním povolení, investicemi, veřejnými zakázkami, výrobou, přepravou, distribucí, omezováním spotřeby energie a zlepšováním energetické účinnosti a také skladováním a zpracováním energetického odpadu. V tomto smyslu musí všechny iniciativy přijaté na evropské úrovni v oblasti infrastruktury zohlednit, jak jsou tyto otázky řešeny na místní a regionální úrovni;

4.

zvláště oceňuje pozornost věnovanou mechanismům regionálních uskupení. Kromě jejich role zprostředkovatele či dokonce urychlovače plánování, financování, provádění, monitorování a kontroly zamýšlených projektů, bude pro plnou spolupráci a zapojení všech regionálních a místních subjektů dotčených zavedením nových energetických infrastruktur nezbytné systematické vytváření specializovaných regionálních platforem;

5.

žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost systematickému a včasnému informování občanů o zavádění nových infrastruktur. Je nezbytné, aby místní a regionální orgány, jež jsou v přímém kontaktu s lidmi, měly k dispozici prostředky a struktury umožňující uspokojivě informovat a konzultovat veřejnost s cílem zajistit si její podporu a ztotožnění se samotným projektem. Důležité je také to, aby Komise zajistila vyšší transparentnost modelových výpočtů, na jejichž základě se stanovuje potřebnost těchto energetických infrastruktur, aby dbala na porovnání různých modelů a aby místní a regionální orgány mohly řídit parametry a metody výpočtů využívaných k sestavení těchto modelů;

6.

souhlasí s Evropskou komisí, že Evropská unie bude schopna dosáhnout svých cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, snížení emisí skleníkových plynů, snížení spotřeby energie a bezpečnosti dodávek, pouze pokud bude ochotna vynaložit značné investice na rozvoj účinnější ekonomiky z hlediska energetiky, což mj. vyžaduje modernizaci transevropských sítí, rozvoj propojení a prioritní začlenění obnovitelných zdrojů energie do těchto sítí, a to zejména rozsáhlým vývojem sítí o středním a nízkém napětí, který je nezbytnou podmínkou realizace decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů;

7.

upozorňuje Komisi na nedávné usnesení Výboru regionů nazvané Dopady přírodních katastrof v Japonsku a důsledky jaderné katastrofy: poučení pro Evropskou unii, zejména pak na jeho odstavce 14 a 16, a žádá, aby plánování budoucích energetických infrastruktur vycházelo také z tohoto stanoviska. Dále žádá, aby byly řádně zohledňovány cíle v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050. Mimořádně důležité je i důsledně dbát na to, aby všechny země dosáhly svých cílů v oblasti snížení emisí z fosilních paliv, např. z uhlí, ropy nebo zemního plynu, nebo je překročily;

8.

zdůrazňuje, že je třeba podle pořadí důležitosti určit, kde by stávající infrastruktura mohla být zlepšena nebo modernizována a kde je nutná výstavba nové rozsáhlé infrastruktury;

9.

rád by zdůraznil, že je nutné uvažovat o dodatečných opatřeních týkajících se řízení poptávky a těch opatřeních, která jsou třeba pro dosažení cílů v oblasti úspory energie a energetické účinnosti do roku 2020. Potřeby energetické infrastruktury budou záviset na naší schopnosti racionalizovat naši spotřebu;

10.

upozorňuje na skutečnost, že odpovídající vnitrostátní a evropské politiky by umožnily budoucí evropské supersíti stát se hnací silou pro dokončení evropského vnitřního trhu s elektrickou energií a zemním plynem, čímž by se zefektivnila hospodářská soutěž v této oblasti. Výbor regionů se domnívá, že dokončení tohoto projektu efektivního jednotného trhu a vytvoření výkonné integrované evropské energetické sítě jsou naprosto nezbytné pro zajištění úrovně prosperity a soudržnosti tak, jak se uvádí v cílech strategie Evropa 2020;

11.

považuje za důležité disponovat účinnou infrastrukturou pro zásobování plynem z důvodu diverzifikace a bezpečnosti dodávek a také ke snížení energetické závislosti některých regionů; dále zdůrazňuje nutnost zavést v plynárenských provozech pravidla k zajištění vyšší flexibility zejména proto, aby byly umožněny zpětné toky a vyvedení některých regionů z jejich závislosti na jediném zdroji zásobování, a domnívá se, že je třeba rozvíjet plynárenské infrastruktury se zřetelem k přínosům terminálů pro zkapalnělý zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG);

12.

domnívá se, že opatření navržená ve zprávě Evropské komise doplňují třetí balíček, neboť hodlají odpovědět na investiční poptávku v oblasti výroby a přepravy energie;

13.

v této souvislosti uznává úlohu regulačních agentur na trhu s energií, jež zaručují vhodnost a účinnost investování do energetických infrastruktur, a to jak centralizovaných, tak decentralizovaných;

14.

velice vítá skutečnost, že rozvoj technologií souvisejících s inteligentními sítěmi se stal prioritou. Takové sítě budou mít zásadní význam pro dobré fungování trhu s energií a zároveň umožní účinnější využívání zdrojů. Výbor regionů žádá, aby byla v souvislosti s touto budoucí inteligentní sítí zřízena platforma pro konzultace, informace a výměnu;

15.

domnívá se, že energetická účinnost představuje mocný a rentabilní nástroj k dosažení udržitelné energetické budoucnosti, a že může částečně snížit nutnost investovat do energetických infrastruktur;

16.

je znepokojen, že Evropská komise není schopna nabídnout úplný a podrobný finanční plán pro tento program rozvoje energetických infrastruktur. Z tohoto důvodu lituje, že se nebude moci vyjádřit k tak zásadním otázkám, jako je plánování rozpočtu programu, zamýšlené způsoby financování, výše příspěvků zatěžující jednotlivé subjekty, zejména místní a regionální orgány, ale též všechny spotřebitele;

17.

podporuje myšlenku Evropské komise týkající se vytvoření evropského fondu pro infrastrukturu, který poskytne finanční prostředky pro všechny hlavní projekty infrastruktury evropského zájmu v oblasti energetiky, širokopásmových sítí a dopravy včetně sítí TEN;

18.

stejně tak lituje, že chybí vymezení kvantifikovaných cílů v souvislosti s tím, čeho by se mělo dosáhnout v rámci této strategie;

19.

důrazně tedy žádá, aby byly co nejrychleji nalezeny a oznámeny úplné a podrobné informace týkající se způsobů a prostředků financování zvažovaných Komisí a aby mu byla přiznána možnost vyjadřovat se v budoucnu k těmto otázkám;

20.

usiluje o to, aby byla zohledněna role a potřeby místních a regionálních orgánů během projednávání jakéhokoli projektu rozvoje energetických infrastruktur. Je nezbytné systematicky provádět důkladná hodnocení zpráv o nákladech a přínosech, které by tyto projekty mohly přinést na místní, regionální, či dokonce makroregionální úrovni. Toto hodnocení by mělo změřit dopad těchto projektů jak z hlediska energetické bezpečnosti, tak pokud jde o životní prostředí a krajinu, jakož i socioekonomický rozvoj regionů. Je známo, že námitky veřejnosti představují podstatnou překážku rozvoje energetických infrastruktur. Uplatňování takových námitek je možné významně omezit tím, že místní společenství budou informována o tom, jaké výhody jim může přinést rozvoj energetických infrastruktur, a o jejich dopadu na životní prostředí;

21.

uznává, že vnitrostátní úroveň je stále nezbytná ke koordinaci investic do sítí a propojení. Výbor regionů však opakuje, že podstatná část výroby energie z obnovitelných zdrojů a snížení spotřeby energie, zejména v budovách, vychází z iniciativ uskutečněných na místní a regionální úrovni;

22.

konstatuje, že rozvoj infrastruktur pro přepravu elektřiny mezi EU a třetími zeměmi může zvýšit nebo v některých případech vyvolat riziko přesouvání zdrojů emisí CO2, a proto žádá, aby Komise rychle prostudovala změny, jež je nutno učinit na evropském trhu s kvótami, aby k těmto přesunům emisí nedocházelo. Měly by být zváženy různé možnosti, jako např. mechanismus započítávání emisí uhlíku;

23.

uznává hospodářský, environmentální a sociální význam projektu modernizace evropských energetických infrastruktur, jenž umožňuje přilákat průmyslové subjekty a vytvářet nové v oblasti energie a rovněž podporovat vytváření velkého počtu pracovních míst v tomto odvětví. Regiony a obce by těchto pozitivních dopadů mohly využít jako první;

24.

zdůrazňuje význam, jenž musí být přiznán začlenění zdrojů výroby obnovitelné energie z místních a regionálních sítí do transevropských energetických sítí, což by jim umožnilo využívat dopravních a distribučních zařízení, a dále se tak rozvíjet;

25.

vyzývá zejména k nezbytným změnám v infrastruktuře v zájmu vytvoření inteligentních rozvodných sítí, umožňujících malým a středním podnikům a družstvům, aby si vyráběly vlastní zelenou energii a vzájemně ji v regionu využívaly. Vyzývá Evropskou komisi, aby svolala specializovanou konferenci za účasti místních a regionálních orgánů a příslušných zainteresovaných stran, a nastartovala tak transformaci výroby energie v Evropě;

26.

považuje za důležité znovu upozornit na to, jakou příležitost v oblasti inovací a technologického rozvoje představuje tato strategie pro řízení evropských podniků a jejich konkurenceschopnost v odvětví výroby zařízení (především v těch oblastech, které se týkají elektřiny, jako například výroba obnovitelné elektřiny, vysoce účinné inteligentní sítě, nové systémy skladování elektřiny nebo rozšíření elektrických vozidel), a přimlouvá se za posílení evropské strategie pro energetické technologie a příslušných iniciativ rámcových programů výzkumu a vývoje;

27.

konstatuje, že bez účinnějších a inteligentnějších síťových infrastruktur nelze očekávat žádné zlepšení, pokud jde o spotřebitelské ceny, inovace a zabezpečení dodávek energie, zejména ne v regionech, jež jsou pro podniky z hospodářského hlediska méně zajímavé, jako jsou např. okrajové, řídce obydlené nebo hospodářsky slabé regiony;

28.

připomíná, že centralizovaná výroba ve velkých elektrárnách bude i v budoucnu velmi důležitá pro fungování evropského vnitřního trhu s energií. Musí však být zásadně doplněna zařízeními pro decentralizovanou výrobu energie a inteligentními řídicími a dopravními systémy. Výbor regionů proto zdůrazňuje, že města a regiony by měly být více vybízeny k rozvoji systémů a technologií decentralizovaného způsobu výroby energie, neboť to brání i vytváření monopolů v oblasti energetiky, umožňuje to větší zapojení obyvatel, a tím i potenciálně podporuje větší přijímání udržitelné energetiky;

29.

zdůrazňuje, že decentralizace výroby energie vytvořením malých výrobních pólů na místní a regionální úrovni v zařízeních šetrných k životnímu prostředí je účinným opatřením pro města a regiony a pro rozvoj čistých obnovitelných zdrojů energie, tím i pro boj za ochranu životního prostředí a proti změně klimatu;

30.

dodává, že rozvoj decentralizovaných zdrojů výroby energie by též umožnil, aby se Evropská unie jako celek dostala ze své energetické závislosti na vnějších státech, a zvýšila tak zabezpečení dodávek energie;

31.

žádá, aby byl zapojen do přípravy metodiky, jež bude přijata pro definování konkrétních projektů evropského zájmu, jakož i prostředků nezbytných k provádění těchto priorit pružným způsobem přizpůsobeným místním a regionálním specifikům v oblasti tržních podmínek a technologických možností;

32.

podporuje zavedení účelových platforem na makroregionální úrovni určených k usnadnění realizace stanovených priorit. Tyto platformy by měly být zprovozněny již ve fázi projednávání projektů a měly by být zapojeny do všech etap realizace, včetně přípravy finančních plánů a plánování rozpočtu projektů;

33.

v této souvislosti výslovně vítá iniciativu členských států EU v oblasti Severního moře a Norska týkající se mořských sítí (NSCOGI), jejímž cílem je lepší koordinace rozvoje pobřežní větrné energie a infrastruktury v severních mořích, neboť větrná energie bude hrát významnou roli při uskutečňování cílů EU v oblasti energie a změny klimatu;

34.

usiluje o podstatné posílení role regionálních iniciativ v oblasti energetiky tím, že specializované orgány převezmou úkoly týkající se technického a finančního plánování, jakož i hodnocení dopadu těchto projektů. Bylo by též žádoucí vytvořit regionální struktury ad-hoc pod podmínkou, že tyto struktury budou mít efektivní způsob fungování a rozhodovací mechanismy;

35.

oceňuje velice pozitivní výsledky vyplývající ze zavedení skupin na vysoké úrovni v této oblasti meziregionální a mezinárodní spolupráce. Výbor regionů se však stále obává toho, že méně významné regionální a místní orgány nebudou v tomto typu uspořádání jasně vyslyšeny;

36.

souhlasí s Evropskou komisí, že v současné době jsou postupy udělování povolení v oblasti energetických infrastruktur příliš zdlouhavé, a žádá, aby byly racionalizovány, lépe sladěny a zlepšeny. Bylo by však nepřípustné, aby byly místní a regionální orgány vyčleněny z tohoto procesu přidělování, neboť jsou prvními zodpovědnými orgány, jichž se týká dopad některých energetických projektů na obyvatelstvo;

37.

velice vítá návrh na zřízení kontaktního orgánu formou jednotného kontaktního místa, které by sloužilo jako rozhraní mezi společnostmi připravujícími projekty a příslušnými orgány zapojenými na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Výbor regionů trvá na tom, že by neměly být dotčeny pravomoci získané územními orgány;

38.

žádá, aby byla přijata maximální lhůta pro udělování náležitých povolení, aby bylo zajištěno správné a kompletní hodnocení projektů, jež zajistí účast zúčastněných stran a zároveň usnadní plánování a rozvoj infrastruktur;

39.

znovu opakuje své přání zapojit obyvatelstvo do rozhodovacího procesu již v ranných fázích projednávání projektů. Toto zapojení by mělo být jasné, otevřené, konkrétní a mělo by zajišťovat transparentnost potřebnou pro ztotožnění veřejnosti se společným projektem. Samotný časový plán by měl být co nejvíce zviditelněn, aby bylo možné vyslyšet každého jednotlivce a odpovědět na jeho otázky;

40.

přeje si být aktivně zapojen do přípravy pokynů pro zlepšení transparentnosti a předvídatelnosti postupu udělování povolení, aby se ujistil, že tyto pokyny uspokojivě splní cíle, jimiž je informování a komunikace o negativních a pozitivních dopadech projektů, transparentnost, zohlednění vydaných stanovisek, sledování dopadu projektů a monitorování veřejného mínění;

41.

žádá, aby se věnovala zvláštní pozornost informování veřejnosti o přínosech vývoje infrastruktury a inteligentních sítí pro spotřebitele a občany z hlediska bezpečnosti dodávek, snížení emisí skleníkových plynů a energetické účinnosti. Toto informování veřejnosti by však mělo být vyvážené a nemělo by opomíjet nevýhody vyplývající pro obyvatelstvo. Pouze úplné a transparentní informování umožní, aby veřejnost pochopila dopad těchto důležitých otázek a lépe akceptovala jejich negativní dopad. Poskytnuté informace by rovněž měly být přizpůsobeny konkrétním situacím a poskytovat občanům přesné a odpovídající údaje;

42.

usiluje o zavedení účinných, přístupných a spravedlivých systémů pro odškodnění občanů, kteří byli zvláště negativně ovlivněni realizací projektů. Toto odškodnění by mělo být dostatečně vysoké, aby umožnilo místním a regionálním orgánům kompenzovat tento dopad a zajistit podporu nebo alespoň souhlas veřejného mínění;

43.

podporuje myšlenku poskytování výhod a pobídek regionům, které by napomohly včasnému schválení projektů evropského zájmu za předpokladu, že tyto regiony by nebyly podněcovány překračovat nezbytná pravidla obezřetnosti, jako jsou hodnocení dopadu a veřejná konzultace. Výbor regionů rovněž žádá, aby poskytování pobídek bylo rozšířeno i na místní orgány;

44.

sdílí názor Komise, že by bylo velice zajímavé rozšířit tento systém pobídek na všechny projekty iniciované na místní a regionální úrovni v oblasti výroby, ale též v přepravě a distribuci energie z obnovitelných zdrojů;

45.

přál by si být zapojen do tvorby nástroje pro podporu projektů určených k doprovázení regionů a vnitrostátních orgánů v jejich činnosti plánování infrastruktury a rozvoje projektů. V této souvislosti bude nezbytné zohlednit posouzení dopadů na životní prostředí, ale také socioekonomický dopad projektů na úrovni regionů a obcí;

46.

je znepokojen, že z celkové částky odhadované Komisí na 200 miliard EUR určených na investice zůstává deficit překračující 60 miliard EUR;

47.

skutečně podporuje mobilizaci soukromých investic přijetím legislativního návrhu umožňujícího nelézt řešení otázky rozdělení nákladů velkých technologicky složitých nebo přeshraničních projektů. Tyto nové právní normy by mohly být přímo využity pro několik makroregionálních projektů, které jsou v současné době vzhledem k chybějícím finančním prostředkům ohroženy;

48.

podporuje iniciativu Komise spočívající v optimalizaci zapojení veřejných a soukromých zdrojů snížením rizik investorů. Optimalizace zisku, jistota investic a pozitivní dopad na společnost by tak mohly vést místní a regionální orgány k investicím do projektů, které se jim budou zdát nejvhodnější;

49.

lituje, že je nedostatek přesných a konkrétních informací o rozpočtech a finančních rámcích, které by mohly být vyčleněny pro tuto iniciativu. Výbor regionů žádá, aby finanční mechanismy, které budou posuzovány, odpovídaly požadavkům flexibility, přizpůsobení různým druhům existujících rizik a zohlednění konkrétních finančních potřeb jednotlivých projektů;

50.

vyzývá zvláště Komisi, aby se zaměřila na způsoby finanční účasti různých subjektů včetně místních a regionálních orgánů na rozvoji energetických infrastruktur. Přispělo by to v první řadě k zahájení a vývoji příslušných projektů. Perspektiva finančního zisku vytvořeného z budoucího provozování těchto infrastruktur by navíc mohla vést k lepšímu přijetí projektu veřejností;

51.

žádá, aby prioritou byly investice do jakéhokoli projektu, jenž přispívá k realizaci cílů 20/20/20, tedy rozvoji inteligentních sítí, začlenění energie z obnovitelných zdrojů do evropské supersítě, připojení všech regionů a odlehlých oblastí do supersítě a propojení;

52.

zdůrazňuje zásadní roli inteligentních sítí při zvyšování odpovědnosti jednotlivců v oblasti spotřeby energie. Inteligentní sítě, inteligentní elektroměry a příslušné spotřebiče schopné poskytovat nejen energii, ale též informace týkající se úrovně a typu spotřeby, umožňují úsporu energie, a mohly by tak přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení energetické účinnosti. Proto by se měl podporovat rozvoj a zavádění příslušných technologií. Zdůrazňuje rovněž, že je nutné, aby místní a regionální orgány do roku 2020 vyvinuly – s pomocí vnitrostátních plánů a evropských programů – pilotní projekty týkající se inteligentních sítí, se zvláštním důrazem na projekty příhraničních regionů;

53.

žádá, aby se priority stanovené v oblasti financování a podpory projektů modernizace energetických infrastruktur zakládaly na následujících kritériích: rozvoji výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů místního původu, realizaci jednotného trhu s elektrickou energií a zemním plynem, podpoře spotřebitelů jejich lepším zapojením na trhu, nejen pomocí zefektivnění jejich spotřeby, ale též tím, že jim bude umožněno rozvíjet se jako místní či individuální výrobci a dále prodávat jejich případnou nadbytečnou produkci. K dosažení cílů 20/20/20 je rovněž důležité investovat do zvyšování účinnosti nahrazením a zmodernizováním stávajících sítí, aby klesly ztráty spojené s přeměnou a přenosem;

54.

požaduje, aby došlo k podpoře vývoje systémů vlastní spotřeby, které by se zakládaly na obnovitelných zdrojích, a vysoce účinných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny prostřednictvím utváření energetických sítí tak, aby upřednostňovaly tento typ zařízení.