2.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 259/54

—

potvrzuje, že program LIFE již několikrát prokázal, že je užitečný, a měl by proto být prodloužen i na další finanční období, přičemž je třeba položit důraz na složku Biologická rozmanitost;

—

žádá o zjednodušení správních postupů, zvýšení maximální míry spolufinancování, učinění nákladů na přípravu úspěšných projektů způsobilými pro financování z programu LIFE a o to, aby mohly místní a regionální orgány opět plně započítávat náklady na personál jako vlastní zdroje;

—

žádá, aby budoucí složka LIFE Biologická rozmanitost pokrývala širší koncepci biologické rozmanitosti. Aby program LIFE mohl hrát významnou úlohu ve financování sítě Natura 2000, mělo by být možné z něho rovněž financovat opakující se činnosti v oblasti správy lokalit;

—

navrhuje, aby složka Životní prostředí nového programu LIFE byla i nadále rozhodující pobídkou pro místní a regionální orgány k podpoře souladu před vstupem právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí v platnost a také k překročení legislativních požadavků a zavedení inovačních environmentálních řešení prostřednictvím projektů, které bude možné ve velké míře opakovat u ekologických inovací zaměřených na veřejný sektor;

—

podporuje – s cílem zvýšit účinnost programu LIFE – návrh Komise provádět rozsáhlejší integrované projekty LIFE, které nabízejí efektivní způsob, jak získat co nejvíce z katalytické hodnoty programu LIFE tím, že navazují strukturovaný vztah s jinými fondy EU;

—

zdůrazňuje, že nový program LIFE i nadále nabízí podporu pro komunikační a informační projekty a stále více se zaměřuje na vzdělávání a propagaci projektů, do nichž jsou zapojeny místní a regionální orgány a které mají závažný dopad na úrovni EU.

Zpravodajka

paní Daiva MATONIENĖ (LT/EA), radní města Šiauliai

Odkaz

Sdělení Komise – Hodnocení nařízení LIFE+ v polovině období KOM(2010) 516 v konečném znění

1.

domnívá se, že ochrana životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti jsou zásadním předpokladem pro kvalitu života v Evropě a nejsou proto jen úkolem národních vlád, místních a regionálních orgánů a institucí EU, ale měly by být v zájmu každého Evropana;

2.

zdůrazňuje, že jedním z cílů Evropské unie je – za zohlednění environmentálních cílů – podporovat udržitelný a neinflační růst a že ztráta biologické rozmanitosti jej může negativně ovlivnit; Unie však sama disponuje stále většími pravomocemi v oblasti ochrany životního prostředí, což se projevuje v článku 192 SFEU, jenž zavádí pravomoci EU v oblasti životního prostředí;

3.

oceňuje, že program LIFE, který byl zaveden nařízením (EHS) č. 1973/92 a později aktualizován, jako specifický finanční nástroj EU v oblasti ochrany životního prostředí dosud financoval 3 115 ekologických projektů v hodnotě 2,2 miliardy EUR (1), a představuje tedy důležitý nástroj na pomoc s financováním místních a regionálních environmentálních politik a ekologických projektů, které mají přínos pro celou Evropu (2);

4.

i když plně uznává a oceňuje hodnotu programu LIFE, varuje před přeceňováním jeho možností. Pomocí zhruba 340 milionů EUR, jež jsou ročně v rámci tohoto programu k dispozici, sice lze podpořit řadu projektů, z nichž mnohé mají velký potenciál coby dobré příklady a podněty pro pozitivní přístupy v politice v oblasti životního prostředí. Tato výše prostředků, jež odpovídá přibližně 0,2 % ročního rozpočtu EU, ale nestačí na vyřešení všech problémů vzniklých v důsledku nedostatečného financování u jiných programů v oblasti životního prostředí či fondů EU;

5.

uznává, že program LIFE+ významně přispěl k přijímání a provádění plánů environmentálního řízení, obnově cenných stanovišť, záchraně významných druhů a k rozvoji sítě Natura 2000. Kromě toho přispěl LIFE+ k navazování vztahů mezi partnery a tím k posílení struktur pro spolupráci, čímž se usnadnila výměna zkušeností a informací mezi zúčastněnými subjekty a tvůrci politik;

6.

vyzývá k rozvíjení místních partnerství, jež jsou nejvhodnější ke spojení prostředků z programu LIFE s jinými prostředky z domácích fondů a z fondů EU;

7.

zdůrazňuje, že nové výzvy v oblasti ochrany životního prostředí, další ubývání biologické rozmanitosti a vývoj EU staví ochranu životního prostředí v Evropě před nové úkoly, pro něž musí být pokud možno rychle nalezeno účinné řešení, které bude provedeno v rámci nového finančního výhledu;

8.

domnívá se, že evropské místní a regionální orgány hrají nepostradatelnou úlohu v provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a v seznamování širší skupiny obyvatel s ekologickými inovacemi a osvědčenými postupy;

9.

doporučuje, aby zachování biologické rozmanitosti mělo ve všech oblastech environmentální politiky EU nejvyšší prioritu. Ochrana biologické rozmanitosti je průřezovým tématem, proto musí být kromě toho zajištěno, aby byla zohledněna ve všech hlavních oblastech politiky;

10.

vybízí k tomu, aby politika EU v oblasti ochrany životního prostředí zohlednila nové výzvy související s rychlým vývojem geneticky modifikovaných organismů a jejich nedostatečně prozkoumaným dopadem na původní druhy;

11.

poznamenává, že za určitých podmínek dochází ke konfliktům mezi cíli politiky zaměřené na zachování biologické rozmanitosti a cíli dalších prvků udržitelného rozvoje. Vzhledem k takovým možným konfliktům je proto zásadní, aby pro příští programové období byla vypracována opatření vedoucí k flexibilnější koordinaci mezi různými environmentálními cíli udržitelného rozvoje a byl zajištěn soulad všech přijatých opatření tak, aby pravidla a opatření v jedné oblasti nevedla ke zhoršení v oblasti jiné, nebo dokonce k horším plošným řešením;

12.

zdůrazňuje, že projekty programu LIFE jsou sice jednoznačně zaměřeny na životní prostředí, jsou však schopné přinést socioekonomické výhody místním společenstvím, včetně ekosystémových služeb projektů v rámci složky Příroda a biologická rozmanitost programu LIFE. VR vítá popis těchto potenciálních výhod v žádostech o projekty programu LIFE, jejichž používání bylo zahájeno již letos. To by mělo vést k tomu, že Evropská komise bude sestavovat obsáhlý soubor ukazatelů socioekonomických výsledků pro celý program LIFE;

13.

domnívá se, že složka Příroda a biologická rozmanitost programu LIFE+ významně přispěla k provádění směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích a že alespoň některé z cílů vytyčených ve sdělení Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 byly dosaženy. I přesto se LIFE+ vztahuje pouze na část opatření stanovených ve směrnici o ptácích a směrnici o stanovištích, a zastavení ztráty biologické rozmanitosti je i nadále oblastí, které je třeba věnovat zvláštní pozornost;

14.

žádá, aby z tohoto důvodu byl program podpory LIFE+ i v budoucnu považován za zásadní součást politiky EU v oblasti ochrany životního prostředí, přičemž je třeba položit důraz na složku Biologická rozmanitost, a aby bylo vyvinuto maximální úsilí na splnění cílů, které byly vytyčeny pro období do roku 2020 za účelem zastavení ztráty biologické rozmanitosti;

15.

upozorňuje na zvláštní případ nejvzdálenějších regionů, jež jsou největšími čistými přispěvateli v oblasti biologické rozmanitosti na celém území Evropské unie a s více než 200 lokalitami významnými pro Unii v rámci sítě Natura 2000 také zásadními regiony v souvislosti s cílem zastavit ztrátu biologické rozmanitosti;

16.

vítá návrh Komise zavést akční rámce stanovující priority pro financování sítě Natura 2000 v podobě plánů makrořízení na regionální nebo celostátní úrovni, které budou představovat jasný a závazný rámec pro jiné fondy EU a vnitrostátní příspěvky určené na financování ochrany lokalit a prioritních druhů sítě Natura 2000 na určitém území (3);

17.

zdůrazňuje, že nedávná hospodářská a finanční krize přinesla rovněž řadu výzev pro plány místních a regionálních orgánů v oblasti poskytování spolufinancování na různé iniciativy, včetně iniciativ na zachování biologické rozmanitosti. VR v této souvislosti vyzývá vnitrostátní orgány a instituce EU, aby sdílely a zaváděly osvědčené postupy na tomto poli (např. polský model osvědčených postupů, kde národní vláda zřídila národní fond, jenž zaručuje spolufinancování úspěšných žádostí o projekty LIFE) (4);

18.

vítá zavedení orientačního rozdělení prostředků mezi členské státy, které bylo zavedeno v nařízení LIFE+, zejména pokud toto opatření bude používáno přechodně s cílem zvýšit počet schválených žádostí z nových členských států EU. Vyjadřuje zároveň potřebu jasně určit přechodnou povahu tohoto opatření a vyzývá Evropskou komisi, aby pokračovala v úsilí o zajištění podpory, co se týče školení pro vnitrostátní kontaktní místa a členské státy s nižší mírou využití prostředků v rámci programu, a apelovala na tyto členské státy, aby za účelem aktivní podpory svých žadatelů zvýšily kapacitu svých vnitrostátních a regionálních kontaktních míst;

19.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečnou pozornost zájmům místních a regionálních orgánů, které budou tímto nařízením dotčeny, zachovat dostatečnou flexibilitu v určování priorit akčních rámců pro financování sítě Natura 2000 a dát regionálním orgánům možnost řídit programy těchto rámců, a stát se tak adresáty tohoto nového opatření;

20.

vyzývá Evropskou komisi, aby dále pracovala na zvyšování příspěvku složky Politika a správa v oblasti životního prostředí programu LIFE+ k financování projektů na podporu souladu, které během legislativního procesu označují prostředky nezbytné na provádění nových právních předpisů EU, pilotních projektů v oblasti ekologických zakázek, které testují proveditelnost rozsáhlých programů ekologických veřejných zakázek ve městech a regionech, a demonstračních projektů týkajících se účinnosti zdrojů, zeleného růstu a udržitelné výroby;

21.

zdůrazňuje, že by bylo vhodné vytvořit další možnosti financování iniciativ nevládních organizací v oblasti ochrany životního prostředí, aby tak bylo zaručeno účinné spolupůsobení občanské společnosti při provádění předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí, byla posílena uvědomělost veřejnosti v oblasti ochrany životního prostředí prostřednictvím jejího většího zapojení do vytváření nových cílů a byly shromažďovány příklady osvědčených postupů;

22.

upozorňuje na to, že velká část iniciativ provedených v rámci složky Příroda byla dosud zaměřena výlučně na několik druhů ohrožených vyhynutím, o čemž byla veřejnost podrobně informována (např. medvěd hnědý – Ursus arctos, kuňka obecná – Bombina bombina nebo hnědásek chrastavcový – Euphydryas aurinia). Jiným ohroženým druhům však nebyla věnována žádná pozornost. V rámci zlepšení programu LIFE+ lze navrhnout ochranu jiných, méně známých druhů;

23.

připomíná, že dle současných platných požadavků musí být projekty složky Příroda vzorové a/nebo inovační. V mnoha případech však ochrana biologické rozmanitosti nevyžaduje inovaci, nýbrž pokračování započaté práce a shromažďování a šíření získaných osvědčených postupů. Pro projekty této složky má proto zásadní význam, aby bylo možné upozadit požadavek na vzorový a inovační charakter a aby braly více v úvahu specifické potřeby oblastí sítě Natura 2000 a otázky ochrany biologické rozmanitosti na určitém území. Mělo by být dostačující, že se zakládají na osvědčených postupech a že jsou zaměřeny na to, aby mohly být uplatňovány i v jiných regionech;

24.

zdůrazňuje, že vzhledem k výzvám, s nimiž jsou místní a regionální orgány a společnost nových členských států konfrontovány při přizpůsobování se podmínkám členství v EU, je důležité aktivně podporovat provádění programu LIFE+ a jiných zvláštních programů v těchto zemích;

25.

zdůrazňuje, že za účelem dosažení maximální synergie je třeba se již ve stávajícím finančním období EU zaměřit na to, aby byl program LIFE+ v co nejširší míře sladěn s ostatními programy EU, které přímo či nepřímo souvisejí s ochranou životního prostředí, například se sedmým rámcovým programem pro výzkum, rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, strukturálními fondy a Fondem soudržnosti;

26.

poukazuje na výhody plynoucí z propagace zapojení soukromého sektoru do iniciativ v oblasti biologické rozmanitosti a z podpory názoru, že by cíle programu LIFE+ měly podporovat udržitelný a sociálně odpovědný hospodářský rozvoj;

27.

poukazuje na výhody širšího zapojení akademické obce do aktivit programu LIFE a vyzývá ke spolupráci s hlavními příjemci tohoto programu. Vědečtí pracovníci mohou přispět nejnovějšími vědeckými poznatky a dát společným výzvám novou perspektivu;

28.

zdůrazňuje, že je důležité vyčlenit v novém finančním období přiměřené prostředky na iniciativy v oblasti ochrany životního prostředí v Evropě, aby byla zaručena ochrana biologické rozmanitosti, aby bylo pro evropské občany zajištěno vysoce kvalitní životní prostředí a na celém světě posilováno povědomí lidí o ochraně životního prostředí;

29.

připomíná, že praxe odhaluje nekonečný počet výzev v oblasti životního prostředí, na jejichž řešení obvykle nejsou dostatečné prostředky. Z tohoto důvodu by měla být všechna opatření zaměřená na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti obzvláště účinná. Jeden z nejzásadnějších předpokladů účinnosti Evropy, věrné svému mottu „Jednota v rozmanitosti“, je flexibilita čerpání finančních prostředků, aby mohly zúčastněné subjekty v různých státech a regionech Evropy za přihlédnutí k místním podmínkám zajistit maximální přidanou hodnotu financování EU;

30.

znovu ujišťuje, že při zajišťování rozmanitého a kvalitního životního prostředí pro občany Evropy mají významnou roli místní a regionální orgány, a to se nezmění ani v budoucnosti. Z tohoto důvodu je zejména nutné zajistit, aby regiony a obce využívaly různé nástroje na ochranu životního prostředí a mohly se v co nejširší možné míře podílet na jejich koncipování či zlepšování;

31.

potvrzuje, že program LIFE fungující od roku 1992 již několikrát prokázal, že je užitečný. Proto by měla být jeho platnost prodloužena i na další finanční období za maximálního využití pozitivních a negativních zkušeností získaných v průběhu stávajícího finančního období;

32.

bere na vědomí výsledky konzultace o budoucnosti programu LIFE v rámci posouzení dopadu (5), z níž vyplývá, že místní a regionální orgány identifikovaly jako dva nejefektivnější způsoby zlepšení místní politiky v oblasti ochrany životního prostředí a jejího provádění 1) zvyšování povědomí různých aktérů o environmentálních problémech a potřebnosti řešení a 2) podporu inovací technik umožňujících zlepšení řízení v oblasti životního prostředí, zejména u příslušných orgánů, a žádá z toho důvodu Komisi, aby nadále podporovala posilování správních kapacit místních a regionálních orgánů a zvyšování povědomí veřejnosti jako klíčových priorit jakýchkoliv reforem programu LIFE;

33.

je pevně přesvědčen, že by program LIFE měl i v novém programovém období zůstat klíčovým finančním nástrojem v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti a že by ho měla charakterizovat nákladová účinnost a vysoká kvalita projektů a programů. Jakýkoliv rozvoj tohoto programu by se tedy měl zaměřit na zjednodušení jeho provádění a správních postupů a na jeho otevření široké škále způsobilých žadatelů;

34.

požaduje, aby v novém finančním období programu LIFE+ mohly místní a regionální orgány a ostatní veřejnoprávní organizace opět plně započítávat náklady na personál jako vlastní zdroje, což místním a regionálním orgánům umožní ještě lepší využití programu LIFE;

35.

zdůrazňuje, že dosažení všech cílů programu LIFE mohou brzdit také pomalé správní postupy a nízká míra spolufinancování (obvykle 50 %, existují výjimky pro složku Příroda). V programu by tedy měly být nalezeny způsoby zjednodušení správních postupů (žádost, provádění, způsobilost menších projektů) a zvýšení maximální míry spolufinancování;

36.

připomíná přetrvávající rozdíly v úrovni informovanosti a ve finančních možnostech mezi starými a novými členskými státy a pro zajištění dostupnosti programu proto doporučuje vytvořit příslušné mechanismy zvláštní podpory žadatelů a příjemců z novějších členských států. Pomoc by měla být zaměřena na sestavování návrhů projektů a na správní záležitosti a mohla by být zajištěna posílením systému vnitrostátních kontaktních míst nebo zřízením regionálních kontaktních míst tam, kde ještě neexistují;

37.

navrhuje, aby postupy podávání žádostí zohledňovaly zájmy udržitelnosti a byly v nich využívány dostupné možnosti IT. Rozvinuty by měly být zejména: on-line žádost o projekt, hodnocení, postupy komunikace mezi řídícím orgánem a žadateli, včetně on-line registrace žadatelů a systému poskytování údajů;

38.

žádá, aby se věnovala nezbytná pozornost posuzování žádostí o projekty, které nyní trvá zhruba rok a půl od výzvy k předkládání návrhů a zahájení projektu. V této souvislosti lze převzít osvědčené postupy řízení od společných technických sekretariátů programů územní spolupráce, které mají nejlepší výsledky;

39.

poukazuje na to, že kromě usnadnění postupů podávání žádostí a dodržování metod programů územní spolupráce by měly být náklady na přípravu projektu způsobilé pro financování z programu LIFE nebo nahrazeny jednorázovou platbou (např. v závislosti na celkovém rozpočtu projektu), pokud bude projekt schválen;

40.

poznamenává, že postupy provádění nového programu LIFE by měly být v co nejvyšší míře zjednodušeny, aby se zajistilo, že u projektů financovaných z tohoto programu bude hlavní pozornost věnována cílené činnosti v oblasti ochrany životního prostředí a informování a ne účetnictví;

41.

připomíná, že neméně důležitou roli bude mít v budoucnu v rámci iniciativ na ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti také organizovaná občanská společnost. Proto by měl nový program LIFE zahrnovat výraznou složku zaměřenou na nevládní organizace a informování veřejnosti. Zároveň je třeba zaručit, aby program mohli využívat i malé místní nevládní organizace a vědečtí pracovníci;

42.

zdůrazňuje, že je důležité, aby se ve všech změnách programu LIFE+ rovněž zohlednil zásadní rozpor mezi opatřeními na ochranu biologické rozmanitosti na jedné straně a hmatatelnými výsledky na straně druhé. Projekty jsou totiž často krátkodobé, zatímco výsledky se projeví až po delší době. Z tohoto důvodu je nutné uplatňovat vhodnou metodu posuzování žádostí;

43.

vyzývá, aby pro program LIFE+ byly definovány konkrétnější a dosažitelnější cíle. To vyžaduje větší důraz na výsledky spíše než na měření úspěšnosti na základě řádnosti výdajů;

44.

navrhuje – vzhledem k tomu, že je program zaměřen na dlouhodobé cíle –, aby byli žadatelé vyzýváni k provádění a/nebo financování efektivních návazných činností následujících po ukončení projektu, včetně monitorování dlouhodobých výsledků projektu. Tuto výzvu by bylo možné realizovat pomocí dodatečných bodů, které by v hodnocení obdrželi ti žadatelé, jež by zahrnuli systém návazných opatření do svých žádostí a zavázali se k jeho podpoře z vlastních zdrojů;

45.

poukazuje na to, že nový program LIFE+ musí také obsahovat označení projektů, které jsou v souladu s cíli regionálních strategií, jako např. strategie pro region Baltského moře;

46.

na základě praktické zkušenosti je přesvědčen, že nejefektivnějším mechanismem je podpora projektů (granty na akce) a měla by zůstat hlavním nástrojem pomoci v rámci programu LIFE s cílem podpořit místní a regionální orgány v jejich činnosti a investicích v oblasti environmentální politiky. Mohlo by se zvážit rovněž využití inovačních finančních nástrojů, především ve složce LIFE Životní prostředí; tyto nástroje by však – pokud vůbec – měly být používány jen jako dodatečné nástroje a nikoliv namísto přímého financování projektů;

47.

domnívá se, že současné centralizované řízení programu LIFE se ukázalo jako účinné, neboť jen relativně malá část jeho prostředků se vyčleňuje na administrativu, a proto se, jako již dříve, staví proti opětovnému převedení tohoto nástroje na úroveň jednotlivých států (6) a doporučuje, aby měl budoucí program LIFE i nadále centralizovaný systém řízení spravovaný Evropskou komisí;

48.

poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že v průběhu projektu může být velmi těžké získat konkrétní výsledky v oblasti jednoho ekosystému, by mělo v novém finančním období EU probíhat hodnocení projektů uskutečněných v rámci programu LIFE+ při zohlednění tohoto aspektu. Největší pozornost by přitom neměla být zaměřena na výsledky dosažitelné během hodnoceného období, nýbrž na stanovená opatření, jejich rozsah a na možné dlouhodobé dopady projektů;

49.

žádá, aby byl nový program LIFE dostatečně flexibilní a sladěn s jinými nástroji podpory, které sice přímo nesouvisejí s ochranou životního prostředí, ale obsahují ekologickou složku;

50.

domnívá se, že je třeba navrhnout společnou strategii, v níž budou v souladu ochrana přírody a rozvoj venkova, zejména na územích sítě Natura 2000 se značným zemědělsko-chovatelským využitím, přičemž podtrhuje, že je nutné hledat účinnou koordinaci s budoucími nástroji SZP, která bude pravděpodobně pracovat s pojmem konkurenceschopnost z hlediska životního prostředí;

51.

vítá myšlenku, aby byly regionální orgány odpovědné za akční rámce stanovující priority financování sítě Natura 2000 a zdůrazňuje potřebu zaručit dostatečný prostor pro budoucí změny priorit těchto rámců;

52.

podporuje Radu, která zdůraznila, že „je potřeba zachovat všechny jeho prvky“, a že se tedy nařízení LIFE „musí promítnout do finančního rámce EU, přičemž je třeba zohlednit synergii s dalšími finančními nástroji EU, které přispívají k dosažení cílů EU v oblasti životního prostředí“ (7);

53.

vyzývá, aby program LIFE byl přinejmenším formálně napojen na nový společný strategický rámec;

54.

navrhuje, aby si budoucí program LIFE zachoval strukturu podobnou té stávající, která by se skládala ze tří složek: Biologická rozmanitost (zahrnující složku Příroda a biologická rozmanitost stávajícího programu LIFE+), Životní prostředí a Řízení (zahrnující složku Informace a komunikace stávajícího programu LIFE+);

55.

žádá, aby budoucí složka LIFE Biologická rozmanitost nebyla omezena pouze na síť Natura 2000, ale pokrývala širší koncepci biologické rozmanitosti. Biologická rozmanitost se stala širší koncepcí, která pokrývá aspekty, jako jsou např. ekosystémové služby, ekologické infrastruktury, nepůvodní invazní druhy atp. Přestože se lze těmito aspekty zabývat v rámci sítě Natura 2000, která by měla zůstat hlavní koncepcí, existují aspekty, které jsou pokryty jen zčásti nebo nejsou pokryty vůbec, z čehož plyne potřeba uplatnit širší koncepci biologické rozmanitosti;

56.

poukazuje na to, že aby program LIFE mohl hrát významnou úlohu ve financování sítě Natura 2000, mělo by být možné z něho rovněž financovat opakující se činnosti v oblasti správy lokalit a neměl by se omezovat na osvědčené postupy nebo inovační projekty, jak je uvedeno v článku 3 nařízení LIFE+. Pro zajištění vysoké kvality podporovaných projektů a činností by ovšem měl program LIFE obsahovat minimální standardy pro návrhy projektů, pro jejich sledování a pro informování veřejnosti o výsledcích;

57.

navrhuje, aby složka Životní prostředí nového programu LIFE byla i nadále rozhodující pobídkou pro místní a regionální orgány, které chtějí překročit legislativní požadavky a zavést inovační technologie a environmentální řešení. Tato složka by mohla pokrývat počáteční investice, a otevřít tak cestu dlouhodobým přínosům (8);

58.

připomíná, že financování je omezené, a podpora z programu LIFE tedy může pokračovat pouze u omezeného počtu místních a regionálních orgánů, zatímco výzva spočívající v provádění acquis stojí před většinou obcí a regionů. Budoucí projekty programu LIFE by tedy mělo být možné ve velké míře opakovat u ekologických inovací zaměřených na veřejný sektor (9) a mezi prioritami by rovněž mělo být zviditelnění složky LIFE Životní prostředí;

59.

zdůrazňuje, že budoucí složka LIFE Životní prostředí by se měla zaměřit na více než několik tematických otázek (10) a být otevřená jedinečným výzvám a příležitostem těch míst, která pokrývá. Kritéria pro přidělování by měla být založena na společném uznávání strategických cílů programu a místních priorit potenciálních příjemců. Aby zůstal program LIFE udržitelný, mohly by se v něm stanovit pro každé téma priority na dvouleté období, které by souvisely s prioritami EU;

60.

žádá, aby ze složky LIFE Životní prostředí byly podporovány projekty místních a regionálních orgánů týkající se integrovaného environmentálního řízení, a to rovněž za účelem podpory souladu před vstupem právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí v platnost;

61.

zaznamenává probíhající diskusi o efektivitě zachování dvou oddělených nástrojů financování ekologických inovací (11), které oba spravuje GŘ pro životní prostředí. Žádá tedy Evropskou komisi, aby posoudila tento aspekt ve svém posouzení dopadu budoucího programu LIFE a vzala přitom v úvahu, že oba nástroje v současnosti slouží různým účelům a mají jiné příjemce (12). Jakékoliv rozhodnutí přijaté v této diskusi by tedy mělo zaručit, že místní a regionální orgány zůstanou mezi příjemci jakožto ti, kdo hrají neodmyslitelnou úlohu v informování širší skupiny obyvatel o osvědčených postupech v oblasti životního prostředí. Jsou totiž ve styku s veřejností, a mohou tak zvyšovat povědomí a podněcovat ke změnám v jednání;

62.

žádá, aby budoucí složka LIFE Řízení zahrnovala propagaci šíření poznatků ohledně provádění a uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a to tím, že bude podporovat sítě, školení a projekty pro sdílení osvědčených postupů na evropské úrovni, např. IMPEL nebo projekt „evropská hlavní města biologické rozmanitosti“ programu LIFE+ (13);

63.

vyzývá k přezkumu financování nevládních organizací činných v oblasti životního prostředí ze složky LIFE Řízení, aby se účinněji podpořila jejich úloha přispět k vyváženému zapojení zúčastněných subjektů do politického procesu EU. To zahrnuje přechod od ročních grantů na provozní náklady k víceletým a zvýšení počtu členských států, do nichž zasahuje partnerství určitého projektu, čímž se zajistí potřebné zkušenosti z oblasti vytváření sítí a zkušenosti z praxe;

64.

opětovně vyzývá Evropskou komisi, aby posoudila, zda lze koncepci Paktu starostů a primátorů rozšířit na další klíčové oblasti environmentální politiky EU, jako je biologická rozmanitost, odpady a voda, hluk a znečišťování ovzduší a využívání půdy (14), a to konkrétně tím, že se z budoucího programu LIFE bude financovat rozšíření koncepce Paktu starostů a primátorů z energeticky účinných měst na města účinně využívající zdroje a šetrná k životnímu prostředí;

65.

podporuje – s cílem zvýšit účinnost programu LIFE a snížit správní náklady – návrh Komise umožnit provádění rozsáhlejších integrovaných projektů LIFE nebo akčních programů LIFE jako nové kategorie projektů programu LIFE. Projekty tohoto druhu by se mohly využívat k řešení široké škály problémů, zejména v oblasti hospodaření se sladkou vodou, ochrany přírody a biologické rozmanitosti, udržitelného využívání zdrojů a udržitelného nakládání s odpady (15). Tradiční samostatné projekty programu LIFE by však měly být zachovány, neboť umožňují menším místním nevládním organizacím, zúčastněným subjektům a orgánům být jeho příjemci;

66.

domnívá se, že pomocí integrovaných projektů by mělo být možné podporovat specifické téma nebo velkou část území určitého regionu či členského státu (např. projekty obnovy mokřadů v nivách řek, opatření pro ohrožené druhy podél jejich migračních tras, tvorba plánů správy lokalit a jejich provádění u všech lokalit sítě Natura 2000 nebo u podobných lokalit v určitém regionu v rámci akčního rámce zavádějícího priority pro financování sítě Natura 2000);

67.

navrhuje, že by integrované projekty mohly zahrnovat rámec a pokyny pro přípravu individuálních projektů LIFE a jiných projektů, včetně plánu, který by vysvětloval, jak se ve financování navržených činností kombinuje jiné financování od EU, státní, regionální, místní a soukromé financování. Tyto projekty se rovněž mohou zabývat vytvořením stálých pracovních skupin složených z týmů různých zemí, jež by analyzovaly střednědobé a dlouhodobé výsledky podobných zkušeností v rámci dříve vypracovaných projektů LIFE a vytvářely za tímto účelem sítě prostřednictvím schůzí, kongresů, virtuálních platforem nebo jiných způsobů komunikace;

68.

žádá, aby příjemci integrovaných projektů mohly být veřejné orgány, nevládní organizace a zúčastněné subjekty provozující svoji činnost na regionální či celostátní úrovni a partnerství mezi těmito skupinami. Tyto projekty by rovněž měly mít delší trvání (5–10 let), v jehož průběhu bude možné vypracovat a provést individuální související projekty LIFE;

69.

spatřuje přidanou hodnotu těchto integrovaných projektů zejména v důležité úloze, již dávají regionálním orgánům jako potenciálním hlavním příjemcům. Tyto orgány jsou často také kompetentními orgány pověřenými financováním rozvoje venkova, operačními programy strukturálních fondů a budoucími akčními rámci zavádějícími priority pro financování sítě Natura 2000. Tyto projekty navíc nabízejí efektivní způsob, jak podporovat doplňkovost a získat co nejvíce z katalytické hodnoty programu LIFE. Navazují strukturovaný vztah s jinými fondy EU a vytvářejí kanály pro financování projektů z těchto fondů, čímž podporují mobilizaci daleko vyšších příspěvků na dosažení environmentálních cílů. Tak by se mohlo usnadnit řešení současného malého čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU v oblasti biologické rozmanitosti a životního prostředí, což je problém, na který již VR upozornil v předchozích stanoviscích (16);

70.

žádá, aby byl v novém programu LIFE+ zohledněn charakter výzev v oblasti ochrany biologické rozmanitosti přesahujících vnější hranice EU. V určitých případech by tedy mohlo být umožněno provádět určité činnosti v zemích přímo sousedících s EU;

71.

je spokojen s výsledky hodnocení programu LIFE+ v polovině období. Nejrozsáhlejší skupinou příjemců všech tří složek programu LIFE+ byly veřejné orgány a rozvojové agentury (42 % všech hlavních příjemců v letech 2007 a 2008, přičemž u složky Příroda a biologická rozmanitost to bylo 51 %) (17). Zdůrazňuje dále, že je potřeba propagovat aktivní zapojení místních a regionálních orgánů do ochrany životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti;

72.

žádá, aby se zlepšila informační politika na vnitrostátní úrovni, aby potenciální účastníci věděli více o možnostech, které jim program LIFE+ nabízí. Za tímto účelem by informační politika měla být – při zohlednění zásady subsidiarity a s ohledem na přirozené rozdíly mezi jednotlivými členskými státy – decentralizována tak, že budou vybudována národní informační centra a v některých případech budou informační kampaně o programu podporovány také na regionální úrovni;

73.

žádá, aby program LIFE v budoucnosti poskytoval granty na provozní náklady sítím místních a regionálních orgánů, které se zapojí do aktivní propagace programu LIFE v obcích a regionech (18);

74.

zdůrazňuje, že nový program LIFE i nadále nabízí podporu pro komunikační a informační projekty a stále více se zaměřuje na vzdělávání a propagaci projektů, do nichž jsou zapojeny místní a regionální orgány a které mají závažný dopad na úrovni EU;

75.

poznamenává, že pro dosažení dodatečné přidané hodnoty komunikace by se program měl důrazněji zaměřit na cílené a tedy efektivnější typy komunikačních činností o každém projektu programu LIFE. Tyto činnosti by se měly v první řadě zaměřit na budování kapacit a školení hlavních zúčastněných subjektů a na zvyšování jejich účasti, spíše než na pouhé informování široké veřejnosti pomocí brožur či příruček;

76.

připomíná, že iniciativy nevládních organizací zaměřené na šíření informací o programu LIFE+ se dosud soustřeďovaly pouze na financování evropských nevládních organizací se sídlem v Bruselu. V roce 2007 bylo v celé EU tímto způsobem financováno 30 nevládních organizací, v roce 2008 jich bylo 33 a v roce 2009 se jednalo o 32 organizací. Přestože většina z nich vykazuje propojenou strukturu, zjevně to není dostačující. Z tohoto důvodu je velmi důležité více podpořit organizace činné v členských státech, zejména na místní úrovni, neboť právě tyto organizace mají zpravidla nejlepší znalosti o skutečných místních potřebách;

77.

doporučuje, aby s cílem zaručit účinnost informačních kampaní prováděných nevládními organizacemi měly tyto organizace možnost se zcela soustředit na svou vlastní práci v oblasti ochrany životního prostředí a na informační činnost, místo aby řešily podávání žádostí a účetnictví. Dále by bylo smysluplné přimět Komisi k tomu, aby uzavírala dlouhodobé dohody na období nejméně dvou až tří let;

78.

zavazuje se, že bude i v budoucnu informovat o možnostech nabízených v rámci programu LIFE+, že bude podporovat účast místních žadatelů v tomto programu a dále shromažďovat názory evropských obcí a regionů a poskytovat Komisi doporučení založená na praktických zkušenostech týkající se způsobů dalšího zlepšení programu a potenciálu EU vytvořit další nástroj pro „přírodu a biologickou rozmanitost“ probíhající souběžně s novým nástrojem LIFE.