(1)

Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie podle Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) by měla vést k souladu s hlavními zásadami stabilních cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu byl zpočátku tvořen nařízením Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (3), nařízením Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (4) a usnesením Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu (5). V roce 2005 bylo nařízení (ES) č. 1466/97 změněno nařízením (ES) č. 1055/2005 a nařízení (ES) č. 1467/97 bylo změněno nařízením (ES) č. 1056/2005. Kromě toho byla dne 20. března 2005 přijata zpráva Rady „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“.

(3)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých a udržitelných veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, jenž bude přispívat k tvorbě pracovních míst.

(4)

V souladu s vysokým stupněm sjednocení ekonomik členských států v rámci Evropské unie, a zejména v eurozóně, je třeba posílit společný rámec pro správu ekonomických záležitostí, a to i pokud jde o dokonalejší rozpočtový dohled.

(4a)

Zlepšený rámec správy ekonomických záležitostí by měl vycházet z několika vzájemně propojených a harmonizovaných politik pro udržitelný růst a zaměstnanost, především ze strategie Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním důrazem na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro předcházení makroekonomické nerovnováze a pro její nápravu, minimální požadavky týkající se rozpočtových rámců členských států, přísnější regulaci a kontrolu finančního trhu, včetně makroobezřetnostního dohledu ze strany Evropské rady pro systémová rizika.

(4b)

Úspěšné vytvoření a zachování dynamického jednotného trhu by se mělo považovat za prvek správného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(4c)

Pakt o stabilitě a růstu i celý rámec správy ekonomických záležitostí by měl doplňovat a podporovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost. Z propojení jednotlivých prvků by však neměly plynout výjimky z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(4d)

Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo zahrnovat i užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. Příslušný výbor Evropského parlamentu může nabídnout členskému státu, jehož se týká rozhodnutí Rady v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU, doporučení Rady v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU, výzva v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutí v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU, aby se výměny názorů zúčastnil, přičemž uznává, že v rámci tohoto dialogu jsou protějšky Evropského parlamentu evropské orgány a jejich představitelé. Účast členského státu je dobrovolná.

(4e)

Zkušenosti získané v průběhu prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a chyby, k nimž v tomto období došlo, ukazují, že je nutné zdokonalit správu ekonomických záležitostí v Unii, která by se měla zakládat na větší odpovědnosti členských států za společně dohodnutá pravidla a politiky a na přísnějším rámci dohledu nad hospodářskou politikou členských států na úrovni Unie.

(4f)

Komise by měla v rámci posíleného dohledu hrát důležitější úlohu. To se týká posuzování, monitorování, včetně návštěv, a doporučení zaměřených na konkrétní členské státy.

(5)

Pravidla týkající se rozpočtové kázně by se měla posílit zejména kladením většího důrazu na výši a vývoj zadlužení a celkovou udržitelnost. Je nutné posílit rovněž mechanismy zajišťující soulad s těmito pravidly a jejich prosazování.

(5a)

Komise by měla hrát v rámci postupů rozšířeného dohledu důraznější úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států, sledování, návštěvy, doporučení a varování.

(6)

Použití postupu při nadměrném schodku na základě kritéria schodku i kritéria dluhu vyžaduje ▐ doporučenou číselnou hodnotu , která přihlíží k hospodářskému cyklu, na jehož základě se posoudí , zda poměr veřejného dluhu k HDP dostatečně klesá a uspokojivým tempem se blíží referenční hodnotě. Mělo by být zavedeno přechodné období, které by členským státům, vůči nimž bude v době vstupu tohoto nařízení v platnost uplatňován postup při nadměrném schodku, umožnilo upravit vlastní politiky tak, aby byla dodržena doporučená číselná hodnota pro snižování dluhu. Stejnou možnost by měly mít také členské státy, na něž se vztahuje ozdravný program Evropské unie / Mezinárodního měnového fondu.

(7)

Ke zjištění nadměrného schodku by nemělo stačit nedodržení doporučené číselné hodnoty pro snižování dluhu; při tomto zjišťování by se měly zohledňovat všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU . K vyloučení existence nadměrného schodku na základě kritéria dluhu může postačovat zejména posouzení toho, jaký vliv má cyklus a struktura vnitřní dynamiky dluhu na jeho vývoj.

(8)

Při zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria schodku a postupu tohoto zjišťování je třeba zohlednit všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu.

(8a)

Při zohledňování systémových důchodových reforem jakožto jednoho z rozhodujících faktorů je třeba posoudit především to, zda tyto reformy posílí dlouhodobou udržitelnost důchodového systému jako celku, aniž by současně zvýšily rizika týkající se střednědobého stavu rozpočtu.

(9)

Ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU by měla být přiměřeně zohledněna kvalita vnitrostátního fiskálního rámce, neboť právě on hraje rozhodující úlohu při podpoře fiskální konsolidace a udržitelných veřejných financí. V tomto zohlednění by měly být zahrnuty minimální požadavky stanovené ve směrnici Rady [o požadavcích na rozpočtové rámce členských států] i další dohodnuté žádoucí požadavky týkající se fiskální kázně.

(10)

Aby bylo možno sledovat dodržování doporučení a výzev Rady k nápravě nadměrného schodku, je třeba, aby v nich byly uvedeny roční rozpočtové cíle, které jsou v souladu s požadovaným fiskálním zlepšením po očištění od cyklických vlivů a bez jednorázových a dočasných opatření. V této souvislosti by se měla roční doporučená hodnota 0,5 % HDP chápat jako roční průměrný základ.

(11)

Účinnost opatření bude možné lépe posoudit, bude-li referenční hodnotou dodržení cílů celkových veřejných výdajů v kombinaci s prováděním plánovaných specifických opatření na straně příjmů.

(12)

Při posuzování toho, zda by měla být prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku, je třeba zvláště zohlednit prudké hospodářské propady v eurozóně nebo v EU jako celku, za předpokladu, že tím není ohrožena udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu .

(13)

Je vhodné více uplatňovat finanční sankce uvedené v čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU, tak aby se staly skutečným stimulem pro dodržování výzev podle čl. 126 odst. 9.

(14)

Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měly by být na základě článku 136 Smlouvy o fungování EU stanoveny sankce vycházející z pravidel a zabezpečující spravedlivé, včasné a účinné mechanismy pro dodržování pravidel Paktu o stabilitě a růstu.

(14a)

Vybrané pokuty by měly být účelově vázány pro potřeby mechanismu stability pro poskytování finanční pomoci, který vytvoří členské státy, jejichž měnou je euro, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku.

(15)

Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1467/97 by měly zohlednit nové číslování článků Smlouvy o fungování EU a nahrazení nařízení Rady (ES) č. 3605/93 nařízením Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (6).

(16)

Nařízení (ES) č. 1467/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1.   Toto nařízení obsahuje ustanovení k urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Cílem postupu při nadměrném schodku je zabránit vzniku nadměrných schodků veřejných financí, a pokud již k jejich vzniku dojde, napomoci jejich rychlému odstranění, přičemž je na základě kritérií schodku veřejných financí a veřejného dluhu prozkoumáno dodržování rozpočtové kázně.

2.   Pro účely tohoto nařízení se „zúčastněnými členskými státy“ rozumějí ty členské státy, jejichž měnou je euro.“

2.

Článek 2 se mění takto:

2a.

Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1a

HOSPODÁŘSKÝ DIALOG

Článek 2a

1.     V zájmu prohloubení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, Komise a popřípadě také předsedu Euroskupiny k vystoupení v tomto výboru za účelem projednání rozhodnutí Rady v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU, doporučení Rady přijatého podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU, výzvy Rady vydané podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a rozhodnutí Rady přijatých podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU.

Očekává se, že Rada se bude zpravidla řídit doporučeními a návrhy Komise nebo svůj postoj veřejně vysvětlí.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může nabídnout členskému státu, jehož se dané doporučení, daná výzva a daná rozhodnutí týkají, aby se výměny názorů zúčastnil.

2.     Komise a Rada pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.“.

3.

Článek 3 se mění takto:

4.

Článek 4 se mění takto:

5.

Článek 5 se mění takto:

6.

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Rada při zvažování skutečnosti, zda byla v reakci na její výzvu vydanou v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU přijata účinná opatření, vychází ve svém rozhodnutí ze zprávy předložené dotčeným členským státem v souladu s čl. 5 odst. 1a tohoto nařízení a z jejího provádění a rovněž z veřejně oznámených rozhodnutí vlády dotyčného členského státu. Zohledňuje se výsledek kontrolní návštěvy vykonané Komisí v souladu s článkem 10a.

2.   Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU , uvalí Rada sankce podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU . Takové rozhodnutí se přijme nejpozději do čtyř měsíců od rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU vyzývajícího dotyčný zúčastněný členský stát, aby učinil opatření.“.

7.

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Pokud se zúčastněný členský stát nepodřídí jednotlivým rozhodnutím, které Rada postupně přijme v souladu s čl. 126 odst. 7 a 9 Smlouvy o fungování EU, je rozhodnutí Rady o uložení sankcí v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU přijato zpravidla do šestnácti měsíců ode dne oznámení podle čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 479/2009. V případě, že se uplatní čl. 3 odst. 5 nebo čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení, šestnáctiměsíční lhůta se odpovídajícím způsobem změní. V případě záměrně plánovaného schodku, u něhož Rada rozhodne, že je nadměrný, se použije zrychlené řízení.“.

8.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Případné rozhodnutí Rady zostřit sankce v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU se přijme nejpozději do dvou měsíců ode dne oznámení podle nařízení (ES) č. 479/2009. Případné rozhodnutí Rady zrušit některá nebo všechna svá rozhodnutí podle čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU se přijme co nejdříve, v každém případě však nejpozději do dvou měsíců ode dne oznámení podle nařízení (ES) č. 479/2009.“.

9.

V čl. 9 odst. 3 se odkaz na „článek 6“ nahrazuje odkazem na „čl. 6 odst. 2“.

10.

Článek 10 se mění takto:

10a.

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 10a

1.     Komise vede nepřetržitý dialog s orgány členského státu v souladu s cíli tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise zejména vykonává návštěvy s cílem zhodnotit aktuální hospodářskou situaci v členském státě a zjistit, zda existují rizika či obtíže při naplňování cílů tohoto nařízení.

2.     U členských států, kterým byla vydána doporučení a výzvy v návaznosti na rozhodnutí podle čl. 126 odst. 8 a rozhodnutí podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU pro účely sledování na místě, je možné provádět zvýšený dohled. Dotčené členské státy předloží veškeré informace, které jsou nezbytné pro přípravu a výkon návštěvy.

3.     Je-li dotyčným členským státem členský stát, jehož měnou je euro nebo který je zapojen do systému ERM II, může Komise přizvat k účasti na kontrolních návštěvách i zástupce Evropské centrální banky.

4.     Komise podá o výsledcích návštěvy uvedené v odstavci 2 zprávu Radě a, je-li to vhodné, může rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.

5.     V případě kontrolní návštěvy podle odstavce 2 předá Komise dotčenému členskému státu svá průběžná zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.“.

11.

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Kdykoli Rada rozhodne o uplatnění sankcí vůči zúčastněnému členskému státu podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU , vyžaduje se zpravidla pokuta. Rada může rozhodnout o doplnění této pokuty jinými opatřeními podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU .“.

12.

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

1.   Pokuta se skládá z pevné složky ve výši 0,2 % HDP a z pohyblivé složky. Pohyblivá složka se rovná jedné desetině rozdílu mezi schodkem vyjádřeným v procentech HDP za předchozí rok a buď referenční hodnotou schodku veřejných financí, nebo v případě, že se nedodržení rozpočtové kázně týká kritéria dluhu, celkovým saldem veřejných financí vyjádřeným v procentech HDP, kterého mělo být dosaženo ve stejném roce podle výzvy vydané podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

2.   Každý následující rok, dokud není rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zrušeno, Rada hodnotí, zda dotyčný zúčastněný členský stát přijal účinná opatření v reakci na výzvu Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU . Při tomto každoročním hodnocení rozhodne Rada v souladu s čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU o zostření sankcí, jestliže se dotyčný zúčastněný členský stát nepodřídil výzvě Rady. Jestliže je rozhodnuto o další pokutě, vypočítává se stejným způsobem jako pohyblivá složka pokuty uvedené v odstavci 1.

3.   Žádná jednotlivá pokuta podle odstavců 1 a 2 nesmí překročit maximální limit ve výši 0,5 % HDP.“.

13.

Článek 13 se zrušuje a odkaz na něj se v článku 15 nahrazuje odkazem na „článek 12“.

14.

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Pokuty uvedené v článku 12 tohoto nařízení představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy o fungování EU a jsou účelově vázány pro potřeby evropského nástroje finanční stability . V okamžiku, kdy členské státy, jejichž měnou je euro, vytvoří jiný mechanismus stability pro poskytování finanční pomoci, aby zajistily stabilitu eurozóny jako celku, jsou pokuty účelově vázány pro potřeby tohoto jiného mechanismu. “.

14a.

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 17a

1.     Do tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

V této zprávě mimo jiné posoudí:

2.     Bude-li to vhodné, přiloží ke zprávě návrh změn tohoto nařízení.

3.     Zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě.“.

15.

Všechny odkazy na „článek 104“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 126 Smlouvy o fungování EU “.

16.

V odstavci 2 přílohy se odkazy na „čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 3605/93“ ve sloupci I nahrazují odkazy na „čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 479/2009“.