(1)

Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (4) by mělo být provedeno několik podstatných změn. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

(2)

Cíle politiky Unie v oblasti životního prostředí jsou zejména udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví a obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů. Tato politika je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, na zásadě odvracení škod na životním prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

(3)

Program politiky a opatření Společenství v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje (Pátý akční program pro životní prostředí) (5) uvádí, že pro dosažení udržitelného rozvoje je nutno významně změnit současný charakter vývoje, výroby, spotřeby a vzorce chování, a vyslovuje se mimo jiné pro snížení plýtvání přírodními zdroji a pro prevenci znečištění. Odpadní elektrická a elektronická zařízení (dále jen „OEEZ“) jsou zmíněna jako jedna z cílových oblastí, která má být regulována s cílem uplatnit zásady prevence vzniku odpadů, jejich využití a bezpečného odstranění.

(4)

Tato směrnice doplňuje obecné právní předpisy EU týkající se nakládání s odpady, například směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech (6). Odkazuje na definice v uvedené směrnici, včetně definic odpadu a obecného nakládání s odpady. Definice sběru podle směrnice 2008/98/ES zahrnuje předběžné třídění a předběžné skladování odpadu pro účely přepravy do zařízení na zpracování odpadu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (7) stanoví rámec pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a umožňuje přijetí zvláštních požadavků na ekodesign energetických spotřebičů, na které se může vztahovat též tato směrnice. Směrnicí 2009/125/ES a prováděcími opatřeními přijatými podle uvedené směrnice nejsou dotčeny právní předpisy Unie týkající se nakládání s odpady. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (8) požaduje nahradit zakázané látky ve všech elektrických a elektronických zařízeních (dále jen „EEZ“), která spadají do její působnosti.

(5)

Směrnice 2008/98/ES stanoví, že zvláštními směrnicemi mohou být stanovena zvláštní pravidla pro jednotlivé případy nebo doplňující pravidla uvedená v dané směrnici, pokud jde o nakládání se zvláštními kategoriemi odpadu.

(6)

S dalším rozšířením trhu a zkrácením inovačních cyklů se nahrazování zařízení zrychluje a z OEEZ se stává rychle se zvětšující tok odpadů. Směrnice 2002/95/ES se sice účinně podílí na snižování nebezpečných látek v nových EEZ, avšak nebezpečné látky jako rtuť, kadmium, olovo, šestimocný chróm, polychlorované bifenyly (PCB) a látky poškozující ozónovou vrstvu budou v OEEZ přítomny ještě po mnoho let. Obsah nebezpečných konstrukčních částí v EEZ představuje při nakládání s odpady závažný problém a k recyklaci OEEZ nedochází v dostatečném rozsahu. Bez recyklace by došlo ke ztrátě cenných zdrojů.

(7)

Účelem této směrnice je přispívat k udržitelné výrobě a spotřebě především prevencí vzniku OEEZ a dále jejich opětovným použitím, recyklací a dalšími formami jejich využívání ve snaze snížit množství odpadu určeného k odstranění a podílet se na účinném využívání zdrojů a opětovném získávání strategických surovin . Usiluje také o zlepšení účinnosti ochrany životního prostředí ze strany všech subjektů zapojených do životního cyklu EEZ, tj. výrobců, distributorů a spotřebitelů a zejména subjektů přímo zapojených do sběru a zpracování OEEZ. Zejména odlišné vnitrostátní uplatňování zásady odpovědnosti výrobce může vést k podstatným nerovnostem ve finančním zatížení hospodářských subjektů. Existence různých vnitrostátních politik nakládání s OEEZ omezuje efektivnost recyklační politiky. Z tohoto důvodu by základní kritéria měla být stanovena na úrovni Unie a měly by být vytvořeny harmonizované normy pro sběr OEEZ a manipulaci s nimi.

(8)

Jelikož sledovaných cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a lze jich proto lépe dosáhnout z důvodu rozsahu problematiky na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedených cílů.

(9)

Ustanovení této směrnice by měla být použitelná pro výrobky a jejich výrobce bez ohledu na způsob prodeje, včetně prodeje na dálku a elektronického prodeje. V této souvislosti by povinnosti výrobců a distributorů používajících způsoby, jako je prodej na dálku a elektronický prodej, měly být pokud možno stejné a měly by být vynucovány stejným způsobem, aby se předešlo tomu, že by ostatní distribuční kanály musely nést náklady vyplývající z této směrnice týkajících se OEEZ, která byla prodána na dálku nebo prostřednictvím elektronického prodeje.

(10)

Do oblasti působnosti této směrnice by měla spadat veškerá EEZ používaná spotřebiteli a EEZ určená k profesionálnímu použití. Tato směrnice by měla být použitelná, aniž by byly dotčeny právní předpisy Unie týkající se požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví všech, kdo přicházejí do styku s OEEZ, jakož i specifické právní předpisy Unie týkající se nakládání s odpady, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech (9) a právní předpisy Unie týkající se designu výrobku, zejména směrnice 2005/32/ES. Do oblasti působnosti této směrnice by neměla spadat mimo jiné pevná průmyslová zařízení velkých rozměrů, neboť jsou nainstalována napevno a provozována trvale na jednom místě, jejich montáž a demontáž provádějí odborníci, takže se jedná o regulovaný tok odpadů. Neměla by sem spadat ani mobilní zařízení, která jsou používána výlučně profesionálními uživateli, neboť tato zařízení musí být těmito odborníky také demontována a odstraněna, a jedná se tak o regulovaný tok odpadů. Dále by do působnosti této směrnice neměly spadat fotovoltaické moduly, které jsou rovněž instalovány a odstraňovány odborníky a významnou měrou přispívají k dosažení cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie a ke snížení emisí CO2, které je s tím spojeno. Solární průmysl navíc uzavřel dobrovolnou dohodu o ochraně životního prostředí, jejímž cílem je recyklace 85 % fotovoltaických modulů. Komise by měla vyhodnotit, zda tato dohoda dosahuje alespoň odpovídajících výsledků ve srovnání s touto směrnicí a zda zahrnuje všechny fotovoltaické moduly uváděné na trh, a měla by případně na základě zprávy přeložit návrh na rozšíření oblasti působnosti této směrnice o fotovoltaické moduly.

(11)

Zavedení odpovědnosti výrobce podle této směrnice je jedním ze způsobů, jak podporovat takové návrhy a výrobu EEZ, které zcela zohlední a usnadní jejich opravu, možnou modernizaci, opětovné použití, demontáž a recyklaci.

(12)

S cílem zajistit bezpečnost a zdraví personálu distributora, který je zapojen do zpětného odběru a manipulace s OEEZ, by členské státy měly, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie týkajícími se požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví, určit podmínky, za kterých může distributor zpětný odběr odmítnout.

(13)

Oddělený sběr je předpokladem pro zajištění specifického zpracování a pro recyklaci OEEZ a je nezbytný pro dosažení zvolené úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí v Unii. Spotřebitelé musí aktivně přispívat k úspěšnému provádění tohoto sběru a měli by být stimulováni k vracení OEEZ. K tomuto účelu by měla být zřízena vhodná zařízení pro vracení OEEZ, včetně veřejných sběrných míst, kde by domácnosti mohly vracet tento odpad přinejmenším bezplatně. Na úspěšném provádění sběru OEEZ a jejich zpracování se významnou měrou podílí distributoři , obce a recyklující subjekty, a měly by proto podléhat požadavkům této směrnice.

(14)

S cílem dosáhnout zvolené úrovně ochrany a harmonizovaných cílů Unie v oblasti životního prostředí by měly členské státy přijmout vhodná opatření k minimalizaci odstraňování OEEZ jako netříděného komunálního odpadu a k dosažení vysoké úrovně odděleného sběru OEEZ. S cílem zajistit, aby členské státy usilovaly o zřízení účinných systémů sběru, by mělo být požadováno dosažení vysoké úrovně sběru OEEZ, zejména pokud jde o chladicí a mrazicí zařízení obsahující látky poškozující ozónovou vrstvu a fluorované skleníkové plyny vzhledem k jejich dopadu na životní prostředí a s ohledem na povinnosti uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (11). Z údajů uvedených v posouzení dopadů vyplývá, že v současné době je 65 % EEZ uváděných na trh sebráno odděleně, ovšem více než polovina tohoto množství zřejmě podléhá zpracování, jež je v rozporu s normami, a je též předmětem nelegálního vývozu , nebo je sice zpracováváno řádně, avšak zpracovaná množství nebyla oznámena . Dochází tak ke ztrátám hodnotných druhotných surovin, ke zhoršování životního prostředí a poskytování nesourodých údajů . K zamezení tohoto stavu je třeba stanovit pro sběr smělý cíl a uložit všem subjektům, které se zabývají sběrem OEEZ, aby zajistily jeho ekologické zpracování a aby předkládaly zprávu o sebraných, upravených a zpracovaných množstvích. Je velmi důležité, aby členské státy zajistily účinné dodržování této směrnice, zejména pokud jde o použitá EEZ, která jsou vyvážena z Unie.

(15)

Má-li se předejít rozptylu znečišťujících látek do recyklovaných materiálů nebo do toku odpadů, je nevyhnutelné specifické zpracování OEEZ. Takové zpracování je nejúčinnějším prostředkem zajištění dosažení zvolené úrovně ochrany životního prostředí v Unii. Z důvodu zabránění negativním dopadům na životní prostředí spojeným se zpracováváním OEEZ by všechna zařízení nebo podniky zabývající se sběrem, recyklací a zpracováním OEEZ měly splňovat určité minimální normy. Měly by být používány nejlepší dostupné techniky pro zpracování, využití a recyklaci, pokud zabezpečí ochranu lidského zdraví a vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Nejlepší dostupné techniky pro zpracování, využití a recyklaci mohou být definovány přesněji v souladu s postupy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (12).

(16)

Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika ve svém stanovisku nazvaném „Hodnocení rizika výrobků na bázi nanotechnologií“ ze dne 19. ledna 2009 uvádí, že ve fázi odpadu a během recyklace může dojít k expozici nanomateriálům, jež jsou pevnou součástí větších systémů, jako jsou elektronické obvody. Za účelem kontroly možných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí, která jsou spojena se zpracováním OEZZ obsahujících nanomateriály, je nezbytné OEZZ zpracovávat selektivně. Je vhodné, aby Komise posoudila, zda má být pro příslušné nanomateriály zavedeno selektivní zpracovávání

(17)

Popřípadě by mělo být upřednostněno opětovné použití OEEZ a jejich konstrukčních částí, podsestav a spotřebních materiálů. Pokud není opětovné použití vhodné, všechna OEEZ z odděleného sběru by měla být předána k využití, přičemž by mělo být dosaženo vysoké úrovně recyklace a využití. Výrobci by měli být navíc stimulováni k tomu, aby při výrobě nových zařízení používali recyklovaný materiál.

(18)

Využití zařízení, jejich přípravu k opětovnému použití a recyklaci lze zahrnout do cílů stanovených v této směrnici, pouze pokud uvedené využití, příprava k opětovnému použití nebo recyklace není v rozporu s jinými právními předpisy Unie a vnitrostátními předpisy vztahujícími se k daným zařízením. Zajištění využití zařízení a jejich přípravy k opětovnému použití a recyklaci je nezbytné k dobrému řízení zdrojů a k optimalizaci dodávek zdrojů.

(19)

Základní zásady týkající se financování nakládání s OEEZ musí být stanoveny na úrovni Unie a systémy financování musí přispívat k vysoké úrovni sběru a k uplatňování zásady odpovědnosti výrobců.

(20)

Domácnosti, které jsou uživateli EEZ, by měly mít možnost vracet OEEZ přinejmenším bezplatně. Výrobci by proto měli financovat sběr, zpracování, využití a odstranění OEEZ. Členské státy by měly vybízet všechny zúčastněné subjekty, které přicházejí do styku s OEEZ , k tomu , aby přispěly k dosažení cíle této směrnice, a zabránily tak zpracování odděleně sebraných OEEZ, jež by bylo v rozporu s normami, a jejich nelegálnímu vývozu. Mají-li se platby za sběr uvedených odpadů přesunout od běžných daňových poplatníků na spotřebitele EEZ podle zásady „znečišťovatel platí“ , měly by členské státy vybízet výrobce k tomu, aby zpracovávali veškeré sebrané OEEZ. Spotřebitelé by měli nést odpovědnost za to, že EEZ budou po skončení své životnosti dopravena na sběrná místa, aby bylo možné je řádně zpracovat. Aby se dosáhlo maximálního účinku koncepce odpovědnosti výrobce, měl by být každý výrobce odpovědný za financování nakládání s odpady ze svých vlastních výrobků. Výrobce by měl mít možnost výběru, zda chce plnit tuto povinnost samostatně, anebo se zapojit do kolektivního systému. Každý výrobce nebo třetí osoba jednající jeho jménem by měli při uvádění svého výrobku na trh poskytnout finanční záruku, aby se předešlo tomu, že by náklady spojené s nakládáním s OEEZ z bezprizorných výrobků nesla společnost nebo ostatní výrobci. Odpovědnost za financování nakládání s historickými odpady by měla být sdílena všemi stávajícími výrobci v rámci kolektivních systémů financování, do kterých přispívají úměrně všichni výrobci, kteří působí na trhu v okamžiku, kdy dochází ke vzniku nákladů. Kolektivní systémy financování by neměly mít za následek vyloučení výrobců zaplňujících niku na trhu a výrobců malých objemů, dovozců a nových účastníků trhu.

▐

(21)

Pro úspěšné provedení sběru OEEZ jsou nepostradatelné informace poskytované uživatelům o požadavku neodstraňovat OEEZ jako netříděný komunální odpad a sbírat je odděleně, o sběrných systémech a o jejich úloze při nakládání s OEEZ. Takovéto informace zahrnují rovněž vhodné označování EEZ, která by jinak mohla skončit v nádobách na odpadky nebo v obdobných prostředcích pro sběr komunálního odpadu.

(22)

Je důležité, aby výrobci poskytovali informace o identifikaci konstrukčních částí a materiálů pro usnadnění nakládání s OEEZ a zejména pro jejich zpracování a využití nebo recyklaci.

(23)

Členské státy by měly zajistit, aby inspekční a kontrolní infrastruktura umožnila řádné provádění této směrnice, přičemž je třeba mimo jiné zohlednit doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/331/ES ze dne 4. dubna 2001, kterým se stanoví minimální kritéria pro inspekce v oblasti životního prostředí v členských státech (13).

(24)

Pro kontrolu dosahování cílů této směrnice jsou nezbytné informace o hmotnosti EEZ uvedených na trh v Unii a o úrovních sběru, opětovného použití (pokud možno včetně opětovného použití celých zařízení), využití nebo recyklace OEEZ a vývozu OEEZ sebraných v souladu s touto směrnicí.

(25)

Členské státy mají možnost provést určitá ustanovení této směrnice prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a dotyčnými hospodářskými odvětvími, za předpokladu, že budou splněny zvláštní požadavky.

▐

(26)

Za účelem odstranění stávajících překážek, které brání řádnému fungování vnitřního trhu, je třeba snížit administrativní zátěž tím, že se sjednotí postupy registrace a předkládání zpráv a zabrání se tak placení několika poplatků za opakovanou registraci v jednotlivých členských státech. Především by se již nemělo po výrobci, který v členském státě uvádí EEZ na trh, požadovat, aby měl v tomto členském státě sídlo. Místo toho by mělo stačit jmenování zplnomocněného zástupce s bydlištěm v tomto členském státě. Pro účely praktického vymáhání těchto právních předpisů musí být členským státům umožněno určit výrobce, který nese odpovědnost za produkt a získat informace o dodavatelském řetězci od koncového distributora. Členské státy by měly zajistit, aby distributor, který poprvé zpřístupňuje EEZ na území jednoho ze členských států (obchod uvnitř Unie), buď uzavřel dohodu s výrobcem, nebo zajistil registraci tohoto zařízení a financování nakládání s odpadem z uvedeného zařízení.

(27)

S cílem přizpůsobit ustanovení této směrnice technickému a vědeckému pokroku a přijmout další nezbytná opatření, je třeba zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přechodná opatření, úpravu příloh , přijetí pravidel pro ověřování a kontrolu dodržování předpisů , minimální požadavky a metodiku výpočtu výše finančních záruk, definování „OEEZ o velmi malém objemu“ a „mikropodniku působícího na velmi malé ploše“, stanovení formy registrace a předkládání zpráv, frekvence jejich podávání, a změny pravidel týkající se zpráv o provádění této směrnice .

(28)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(29)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze VI části B ve vnitrostátním právu,

a)

EEZ, která jsou nezbytná pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů členských států, včetně zbraní, střeliva a válečného materiálu, určená výlučně k vojenským účelům;

b)

EEZ, které je zvlášť navrženo jako část jiného typu zařízení, které nespadá do oblasti působnosti této směrnice a může splňovat svoji funkci pouze jako součást uvedeného zařízení;

▐

c)

pevné instalace velkých rozměrů;

d)

velké stacionární průmyslové nástroje;

e)

nesilniční pojízdné stroje určené výlučně pro profesionální uživatele;

f)

dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží;

g)

fotovoltaické moduly.

h)

přímo žhavené žárovky;

i)

implantované a infikované zdravotnické prostředky.

a)

„elektrickým a elektronickým zařízením“ (dále jen „EEZ“) zařízení, jehož správná funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, a zařízení k výrobě, přenosu a měření tohoto proudu a pole , které je určeno pro použití s napětím nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud;

b)

„odpadním elektrickým a elektronickým zařízením“ nebo „OEEZ“ elektrické a elektronické zařízení, které je odpadem ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, včetně všech konstrukčních částí, podsestav a spotřebních materiálů, které jsou součástí výrobku v době jeho vyřazení;

c)

„zdravotnickým prostředkem“ EEZ, které spadá do oblasti působnosti směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (16) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (17);

d)

„prevencí“ předcházení vzniku ve smyslu čl. 3 bodu 12 směrnice 2008/98/ES;

e)

„opětovným použitím“ opětovné použití ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice 2008/98/ES;

f)

„přípravou k opětovnému použití“ příprava k opětovnému použití ve smyslu čl. 3 bodu 16 směrnice 2008/98/ES;

g)

„recyklací“ recyklace ve smyslu čl. 3 bodu 17 směrnice 2008/98/ES;

h)

„využitím“ využití ve smyslu čl. 3 bodu 15 směrnice 2008/98/ES;

i)

„odstraňováním“ odstranění ve smyslu čl. 3 bodu 19 směrnice 2008/98/ES;

j)

„zpracováním“ zpracování ve smyslu čl. 3 bodu 14 směrnice 2008/98/ES;

k)

„výrobcem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně prodeje prostřednictvím komunikace na dálku, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (18):

Ten, kdo zajišťuje výlučně financování na základě nebo v rámci finanční dohody, se nepovažuje za výrobce, pokud nepůsobí zároveň jako výrobce ve smyslu podbodů i) až iii);

l)

„distributorem“ každá fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, která EEZ dodává na trh;

m)

„OEEZ z domácností“ OEEZ, která pocházejí z domácností a z živnostenských, průmyslových, institucionálních a jiných zdrojů, které jsou svým charakterem a velikostí podobné domácnostem , a OEEZ, která mohla být jako EEZ používána domácnostmi i jinými uživateli než domácnostmi ;

n)

„nebezpečným odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice 2008/98/ES;

o)

„finanční dohodou“ jakákoli smlouva o úvěru, leasingu, nájmu nebo splátkovém prodeji, nebo podobná dohoda o nějakém zařízení, bez ohledu na to, zda podle podmínek takové smlouvy nebo dohody, případně smlouvy nebo dohody o zajištění, dojde nebo může dojít k převodu vlastnictví tohoto zařízení;

p)

„dodáváním na trh“ jakékoli dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v průběhu obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;

q)

„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

r)

„odnětím“ manuální, mechanická, chemická nebo metalurgická úprava, jejímž výsledkem je to, že na konci procesu zpracování jsou nebezpečné látky, přípravky a konstrukční části přítomny jako identifikovatelný tok nebo identifikovatelná část toku. Látka, přípravek nebo konstrukční část je identifikovatelná, pokud ji lze kontrolovat, aby se prokázalo, zda je zpracování bezpečné vůči životnímu prostředí;

s)

„sběrem“ sběr ve smyslu čl. 3 bodu 10 směrnice 2008/98/ES;

t)

„odděleným sběrem“ oddělený sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 směrnice 2008/98/ES.

u)

„velkými pevnými instalacemi“ určitá sestava několika druhů přístrojů, případně jiných prostředků, jež jsou zkompletovány a trvale nainstalovány na předem daném místě; nezahrnuje produkty určené k osvětlení;

v)

„velkými stacionárními průmyslovými nástroji“ soubor strojů, zařízení nebo součástí, které mají být používány společně v průmyslu a vykonávat určitou činnost, které jsou instalovány odborníky a ve fázi jejich používání trvale umístěny;

w)

„nesilničním mobilním strojním zařízením“ strojní zařízení, jehož provoz vyžaduje buď pohyblivost při práci, nebo souvislý nebo přerušovaný pohyb mezi jednotlivými pevnými stanovišti, nebo strojní zařízení pracující bez přemísťování, ale vybavené tak, aby bylo snadněji přemístitelné z jednoho stanoviště na druhé;

x)

„dopravním prostředkem“ prostředek používaný k přepravě lidí nebo nákladu, například osobní automobily, autobusy, nákladní automobily, tramvaje, vlaky, lodě a letadla;

y)

„fotovoltaickými moduly“ moduly určené pouze k používání v rámci systému, který je navržen, smontován a instalován k trvalému používání za účelem výroby elektrické energie pro veřejnou, komerční a soukromou potřebu na určeném místě.

a)

budou zřízeny systémy, které umožní konečným držitelům a distributorům vracet tento odpad z domácností přinejmenším bezplatně. Členské státy zajistí dostupnost a přístupnost nezbytných sběrných zařízení, zejména s přihlédnutím k hustotě obyvatelstva;

b)

budou distributoři při dodávce nových výrobků zodpovídat za zajištění přinejmenším bezplatného vracení těchto odpadů distributorovi, a to vždy jedno odpadní zařízení za jeden nový výrobek, pokud jde o zařízení ekvivalentního typu, které plnilo stejnou funkci jako dodávaný výrobek. Členské státy se mohou odchýlit od tohoto ustanovení za předpokladu, že zajistí, že tak nebude vracení OEEZ pro konečného držitele méně snadné, a za předpokladu, že systém zůstane pro konečného držitele bezplatný. Pokud členské státy použijí toto ustanovení, musí o tom uvědomit Komisi;

c)

aniž by byla dotčena písmena a) a b), bude výrobcům povoleno zřídit a provozovat samostatné nebo kolektivní systémy zpětného odběru OEEZ z domácností za předpokladu, že jsou v souladu s cíli této směrnice;

d)

s ohledem na národní zdravotní a bezpečnostní normy a na zdravotní a bezpečnostní normy Unie bude moci být v případě OEEZ, která představují zdravotní a bezpečnostní riziko pro personál z důvodu kontaminace, vracení podle písmen a) a b) odmítnuto. Členské státy přijmou pro tato OEEZ zvláštní opatření.

a)

jakýmkoli subjektem připravena pro opětovné použití nebo zaslána zpracovatelským zařízením,

b)

dodána do sběrných zařízení podle čl. 5 odst. 2 písm. a),

c)

byla dodána distributorům podle čl. 5 odst. 2 písm. b),

d)

odděleně sebrána výrobcem nebo třetí osobou jednající jeho jménem, nebo

e)

odděleně sebrána jiným způsobem.

a)

druh a množství odpadu, který má být zpracován;

b)

obecné technické požadavky, které mají být splněny;

c)

bezpečnostní opatření, která mají být přijata.

a)

pro OEEZ spadající do kategorií 1 a 4 přílohy IA :

b)

pro OEEZ spadající do kategorie 2 přílohy IA :

c)

pro OEEZ spadající do kategorie 3 přílohy IA:

d)

pro OEEZ spadající do kategorie 5 přílohy IA:

e)

pro OEEZ spadající do kategorie 6 přílohy IA:

f)

pro výbojky musí být recyklováno 80  %.

a)

záruka zajistí internalizaci skutečných nákladů na konci životnosti výrobku s ohledem na standardy zpracování a recyklace,

b)

náklady spojené s některou povinností výrobce nedopadnou na jiné subjekty a

c)

záruka bude existovat i v budoucnu a může být použita k vyřešení neuhrazeného závazku týkajícího se recyklace v případě, že se výrobce později ocitne v platební neschopnosti.

a)

umožní koncovým uživatelům zbavit se OEEZ o velmi malém objemu v dobře přístupném a označeném sběrném místě v maloobchodní prodejně;

b)

požadují po maloobchodních prodejcích, aby při dodávání EEZ o velmi malém objemu odebírali bezplatně zpět OEEZ o velmi malém objemu;

c)

nebudou koncovým uživatelům při likvidaci OEEZ o velmi malém objemu vznikat žádné náklady ani povinnost zakoupit nový výrobek stejného typu.

a)

požadavku neodstraňovat OEEZ jako netříděný komunální odpad a sbírat tato OEEZ odděleně;

b)

jim dostupných systémech vracení a sběru a podpoří koordinaci informací, která umožní uvádět všechna sběrná místa bez ohledu na to, který výrobce je dává k dispozici ;

c)

jejich přispění k opětovnému použití, recyklaci nebo k jiným formám využití OEEZ;

d)

potenciálních účincích na životní prostředí a lidské zdraví v důsledku přítomnosti nebezpečných látek v EEZ;

e)

významu symbolu uvedeného v příloze V.

a)

množství EEZ, která jsou uvedena na vnitrostátní trh;

b)

druh zařízení;

c)

značka;

d)

kategorie;

e)

případně záruka.

a)

každý hospodářský subjekt, který jim dodal EEZ;

b)

každý hospodářský subjekt, jemuž dodali EEZ.

a)

dohody jsou vymahatelné;

b)

dohody musí upřesnit cíle a odpovídající lhůty;

c)

dohody jsou zveřejněny v úředním věstníku dotčeného členského státu nebo v úředním dokumentu rovněž přístupném veřejnosti a jsou předány Komisi;

d)

dosažené výsledky jsou pravidelně kontrolovány, sdělovány příslušným orgánům a Komisi a zpřístupňovány veřejnosti za podmínek stanovených v dohodě;

e)

příslušné orgány zajistí, aby byly přezkoumány výsledky dosažené v rámci dohody;

f)

v případě neplnění dohody jsou členské státy povinny provádět příslušná ustanovení této směrnice formou přijímání právních a správních opatření.

1)

2)

3)

4)

5)

6)

—

chladničky

—

mrazničky

—

zařízení pro automatický výdej/prodej chlazených výrobků

—

klimatizační zařízení

—

radiátory obsahující olej a další zařízení k výměně tepla, která obsahují jiná média tepelného přenosu než vodu (např. tepelná čerpadla a odvlhčovače)

—

obrazovky

—

televizní přijímače

—

digitální rámy na fotografie

—

monitory

—

přímé (trubicové) zářivky

—

kompaktní zářivky

—

vysoce intenzivní výbojky, včetně vysokotlakých sodíkových výbojek a halogenidových výbojek

—

nízkotlaké sodíkové výbojky

—

LED diody

—

velká zařízení na vaření nebo jiné zpracování potravin (např. varné desky, trouby, sporáky, mikrovlnné trouby, pevně zabudované kávovary)

—

odsávače par

—

velká čisticí zařízení (např. pračky, sušičky, myčky nádobí)

—

velká topná zařízení (např. velké ventilátory topení, elektrické krby, systémy pro vytápění mramoru a přírodního kamene, vytápění bazénů a další velká zařízení k vytápění místností, postelí a sedacího nábytku)

—

velká zařízení určená k péči o tělo (např. solária, sauny, masážní židle)

—

velká výpočetní a telekomunikační zařízení (např. sálové počítače, servery, pevně instalovaná síťová zařízení a přístroje, tiskárny, kopírky, telefonní automaty na mince)

—

velká zařízení pro sport a volný čas (např. sportovní vybavení s elektrickými nebo elektronickými součástkami, hrací automaty)

—

velká svítidla a jiná zařízení k šíření nebo řízení světla

—

velké elektrické a elektronické nářadí a stroje s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů a nesilničních pojízdných strojů určených výlučně pro profesionální uživatele

—

velká zařízení k výrobě nebo přenosu proudu (např. generátory, transformátory, zdroje nepřerušitelného napájení (UPS), invertory)

—

velké lékařské přístroje

—

velké přístroje pro monitorování a kontrolu

—

velké měřicí přístroje a zařízení (např. váhy, nepřenosné stroje)

—

velká zařízení pro automatický výdej/prodej výrobků a pro automatické poskytování jednoduchých služeb (např. prodejní automaty, bankomaty, automaty pro sběr prázdných obalů, fotoautomaty)

—

malá zařízení na vaření nebo jiné zpracování potravin (toastery, vařiče, elektrické nože, ponorné ohřívače, řezačky)

—

malá čisticí zařízení (např. vysavače, žehličky atd.)

—

ventilátory, osvěžovače vzduchu

—

malá vyhřívací zařízení (např. vyhřívané přikrývky)

—

hodiny a hodinky a jiná zařízení na měření času

—

malá zařízení k péči o tělo (např. holicí strojky, elektrické zubní kartáčky, sušiče vlasů, masážní přístroje)

—

fotoaparáty a kamery

—

zařízení zábavné elektroniky (např. rozhlasové přijímače, zesilovače zvuku, autorádia, DVD přehrávače)

—

hudební nástroje a hudební vybavení (např. zesilovače, reproduktory, mixážní pulty, mikrofony)

—

malá svítidla a jiná zařízení k šíření nebo řízení světla

—

hračky (např. železnice, modely letadel atd.)

—

malá sportovní zařízení (např. počítače pro cyklistiku, potápění, běh, veslování atd.)

—

malá zařízení pro volný čas (např. videohry, rybářské a golfové vybavení, atd.)

—

elektrické a elektronické nářadí včetně zahradního (např. vrtačky, pily, čerpadla, travní sekačky)

—

malá zařízení k výrobě a přenosu proudu (např. generátory, nabíječky, zdroje nepřerušitelného napájení (UPS), konvertory)

—

malé lékařské přístroje včetně veterinárních

—

malé přístroje pro monitorování a kontrolu (např. kouřová čidla, regulační ventily topení, termostaty, čidla pohybu, monitorovací zařízení a výrobky, zařízení pro dálkové ovládání / dálkové řízení)

—

malá měřící zařízení (např. váhy, displejová zařízení, dálkoměry, teploměry)

—

malá zařízení pro automatický prodej výrobků nebo jejich dávkování

—

laptopy

—

notebooky

—

malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení (např. počítače, tiskárny, kapesní kalkulačky, telefonní přístroje, bezdrátové telefonní přístroje, rozhlasové přijímače, chůvičky, videorekordéry).

1.

Prohlašuje-li držitel předmětu, za účelem rozlišení mezi EEZ a OEEZ, že má v úmyslu přepravovat použitá EEZ, a nikoli OEEZ, nebo již tak činí, orgány členských států pro doložení tohoto prohlášení vyžadují:

Písmena a) a b) se nepoužijí, pokud jsou použitá EEZ výrobci k opravě v rámci záruky jako sběrná zásilka poruchových výrobků s úmyslem jejich opětovného použití.

2.

Aby se prokázalo, že přepravovanými položkami jsou EEZ, a nikoli OEEZ, členské státy požadují, aby se zkoušky použitých EEZ a vedení souvisejících záznamů uskutečnily v těchto krocích:

3.

Kromě dokladů požadovaných v bodu 1 musí být ke každému nákladu (např. přepravnímu kontejneru, nákladnímu automobilu) použitých EEZ přiložen:

4.

Jestliže chybí příslušná dokumentace požadovaná v bodech 1, 2 a 3 nebo vhodné obaly nebo není náklad vhodně uspořádán, za což nese odpovědnost majitel zařízení určeného k přepravě , orgány členských států předpokládají, že položka je nebezpečnými OEEZ, a mají za to, že náklad zahrnuje nedovolenou přepravu. Za těchto okolností o tom budou uvědoměny příslušné orgány a s nákladem se bude zacházet podle článků 24 a 25 nařízení (ES) č. 1013/2006. ▐

1.

Z každého odděleně sebraného OEEZ musí být odstraněny alespoň tyto látky, přípravky a konstrukční části:

Uvedené látky, přípravky a konstrukční části musí být odstraněny nebo využity v souladu s článkem 4 směrnice Rady 75/442/EHS.

2.

Tyto konstrukční části z odděleně sebraného OEEZ musí být zpracovávány takto:

3.

Při zohlednění úvah týkajících se životního prostředí a vhodnosti opětovného použití a recyklace se odstavce 1 a 2 použijí takovým způsobem, aby nebylo zabráněno environmentálně šetrnému opětovnému použití a recyklaci konstrukčních částí nebo celých spotřebičů.

1.

Místa pro skladování (včetně dočasného skladování) OEEZ před jejich zpracováním (aniž jsou dotčeny požadavky směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (1)):

2.

Místa pro zpracování OEEZ: