Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011AG0012

    Postoj Rady (EU) č. 12/2011 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty Přijatý Radou dne 12. září 2011 Text s významem pro EHP

    Úř. věst. C 337E, 18.11.2011, p. 1–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    18.11.2011   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    CE 337/1


    POSTOJ RADY (EU) č. 12/2011 V PRVNÍM ČTENÍ

    k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty

    Přijatý Radou dne 12. září 2011

    (Text s významem pro EHP)

    2011/C 337 E/01

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

    v souladu s řádným legislativním postupem (2),

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 zdůraznila, že snížení administrativní zátěže je důležité pro podporu evropského hospodářství a že ke snížení administrativní zátěže v Evropské unii je nezbytné intenzivní společné úsilí.

    (2)

    Účetnictví bylo označeno za jednu z klíčových oblastí, v nichž by bylo možno snížit administrativní zátěž společností v Unii.

    (3)

    Doporučení Komise 2003/361/ES (3) definuje mikropodniky a malé a střední podniky. Konzultace s členskými státy však naznačily, že velikostní kritéria pro mikropodniky uvedené v tomto doporučení mohou být pro potřeby účetnictví příliš vysoké. Proto by měla být zavedena podskupina mikropodniků, tzv. „mikrosubjekty“, která zahrne společnosti s nižšími velikostními kritérii pro celkovou bilanční sumu a čistý obrat, než jsou kritéria stanovená pro mikropodniky.

    (4)

    Mikrosubjekty se ve většině případů zabývají podnikáním na místní nebo regionální úrovni bez přeshraniční činnosti nebo s omezenou přeshraniční činností. Kromě toho hrají důležitou úlohu při vytváření nových pracovních míst, podpoře výzkumu a rozvoji a vytváření nových hospodářských činností.

    (5)

    Mikrosubjekty mají na splnění náročných požadavků stanovených právními předpisy omezené zdroje. Navzdory tomu často podléhají stejným pravidlům finančního výkaznictví jako větší společnosti. Tato pravidla pro ně představují zátěž, která není úměrná jejich velikosti, a je proto pro nejmenší společnosti ve srovnání s většími společnostmi nepřiměřená. Proto by mělo být možné osvobodit mikrosubjekty od některých povinností, které pro ně mohou představovat zbytečně náročnou administrativní zátěž. Mikrosubjekty by však měly i nadále podléhat veškerým vnitrostátním povinnostem ohledně vedení záznamů, které zachycují jejich obchodní transakce a finanční situaci.

    (6)

    Vzhledem k tomu, že počty podniků, na něž se budou vztahovat velikostní kritéria stanovená touto směrnicí, budou v jednotlivých členských státech značně odlišné a že činnosti mikrosubjektů neovlivňují přeshraniční obchod ani fungování vnitřního trhu nebo je ovlivňují jen omezeně, měly by členské státy při provádění této směrnice na vnitrostátní úrovni zohlednit rozdílný dopad těchto kritérií.

    (7)

    Členské státy by měly při rozhodování o tom, jak nebo zda zavést režim pro mikrosubjekty v souvislosti se směrnicí Rady 78/660/EHS (4), zohlednit konkrétní podmínky a potřeby svých vlastních trhů.

    (8)

    Mikrosubjekty musí brát v úvahu výnosy a náklady účetního období, k němuž se vztahují, bez ohledu na datum přijetí či platby těchto výnosů nebo nákladů. Výpočet nákladů a příjmů příštích období a výdajů a výnosů příštích období však může být pro mikrosubjekty zatěžující. Členským státům by proto mělo být povoleno osvobodit mikrosubjekty od povinnosti vypočítávat a vykazovat tyto položky pouze v tom rozsahu, v jakém se toto osvobození vztahuje na náklady jiné, než jsou náklady na pořízení surovin a materiálů a polotovarů vlastní výroby, na úpravy hodnot, na osobní náklady a na daně. Tak by bylo možné snížit administrativní zatížení související s vypočítáváním poměrně malých zůstatků.

    (9)

    Zveřejňování ročních účetních závěrek může být pro mikrosubjekty zatěžující. Zároveň je nutné, aby členské státy zajistily plnění povinností stanovených touto směrnicí. Členským státům by proto mělo být povoleno osvobodit mikrosubjekty od obecného požadavku zveřejňovat roční účetní závěrku, jsou-li údaje z rozvahy řádně poskytnuty v souladu s vnitrostátním právem nejméně jednomu určenému příslušnému orgánu a předány do registru hospodářských subjektů.

    (10)

    Cílem této směrnice je dát členským státům možnost vytvořit v účetním výkaznictví velmi jednoduché prostředí pro mikrosubjekty. Výsledkem oceňování reálnou hodnotou může být potřeba zveřejnění podrobných údajů, aby se vysvětlilo, na jakém základě byla reálná hodnota některých položek stanovena. Vzhledem k tomu, že režim mikrosubjektů stanoví velmi omezené zveřejňování informací prostřednictvím komentářů k účetní závěrce, uživatelé účetních závěrek mikrosubjektů by nevěděli, zda částky uváděné v rozvaze a ve výsledovce zahrnují reálné hodnoty či nikoli. Aby tedy v tomto směru měli tito uživatelé jistotu, neměly by členské státy povolovat ani nařizovat mikrosubjektům využívajícím kterékoli z osvobození jim dostupných podle této směrnice, aby při sestavování účetní závěrky používaly reálné oceňování. Mikrosubjekty, které si přejí nebo potřebují používat reálnou hodnotu, tak budou nadále moci činit v rámci jiných režimů podle této směrnice, jestliže členský stát takové používání povolí nebo nařídí.

    (11)

    Členské státy by měly při rozhodování o tom, jak nebo zda zavést režim pro mikrosubjekty v působnosti směrnice 78/660/EHS, zajistit, aby mikrosubjekty, které mají být konsolidovány podle směrnice Rady 83/349/EHS (5) o konsolidovaných účetních závěrkách, využívaly pro tyto účely dostatečně podrobné účetní údaje.

    (12)

    V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (6) se členské státy vybízejí k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a jejich prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

    (13)

    Jelikož cíle této směrnice, totiž snížit administrativní zátěž mikrosubjektů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

    (14)

    Směrnice 78/660/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

    PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

    Článek 1

    Změny směrnice 78/660/EHS

    Směrnice 78/660/EHS se mění takto:

    1)

    Vkládá se nový článek, který zní:

    „Článek 1a

    1.   Členské státy mohou stanovit osvobození od některých povinností podle této směrnice v souladu s odstavci 2 a 3 pro společnosti, které k rozvahovému dni nepřekročí limity dvou z těchto tří kritérií (mikrosubjekty):

    a)

    celková bilanční suma: 250 000 EUR;

    b)

    čistý obrat: 500 000 EUR;

    c)

    průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 10.

    2.   Členské státy mohou společnosti uvedené v odstavci 1 osvobodit od některé nebo od všech těchto povinností:

    a)

    povinnost vykazovat „náklady a příjmy příštích období“ a „výdaje a výnosy příštích období“ podle článků 18 a 21;

    b)

    využije-li členský stát možnosti podle písmene a) tohoto odstavce, může povolit uvedeným společnostem, pouze ve vztahu k jiným nákladům stanoveným v odst. 3 písm. b) bodě vi), aby se odchýlily od čl. 31 odst. 1 písm. d), pokud jde o povinnost vykazovat „náklady a příjmy příštích období“ a „výdaje a výnosy příštích období“, za předpokladu, že tato skutečnost bude zveřejněna v komentáři k účetní závěrce anebo v souladu s písmenem c) tohoto odstavce na konci rozvahy;

    c)

    povinnost vypracovat komentář k účetní závěrce podle článků 43, 44 a 45, pokud jsou informace, jež vyžaduje článek 14 a čl. 43 odst. 1 bod 13 této směrnice a čl. 22 odst. 2 směrnice 77/91/EHS (7), uvedeny na konci rozvahy;

    d)

    povinnost vypracovat výroční zprávu podle článku 46 této směrnice, pokud jsou informace požadované podle čl. 22 odst. 2 směrnice 77/91/EHS uvedeny v komentáři k účetní závěrce anebo v souladu s písmenem c) tohoto odstavce na konci rozvahy;

    e)

    povinnost zveřejňovat roční účetní závěrku podle článků 47 až 50a, pokud jsou údaje z rozvahy v ní obsažené řádně poskytnuty v souladu s vnitrostátním právem alespoň jednomu příslušnému orgánu, který určí dotčený členský stát. Není-li příslušným orgánem ústřední rejstřík, obchodní rejstřík nebo podnikový rejstřík, jak jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/101/ES (8), je příslušný orgán povinen poskytnout tyto údaje příslušnému rejstříku.

    3.   Členské státy mohou společnostem uvedeným v odstavci 1 povolit:

    a)

    vypracovat pouze zkrácenou rozvahu, ve které jsou odděleně vykázány alespoň ty položky, které jsou v článcích 9 a 10 označeny písmeny. V případě, že se použije odst. 2 písm. a) tohoto článku, položka aktiv E a položka pasiv D uvedené v článku 9 nebo položky E a K uvedené v článku 10 se z rozvahy vylučují;

    b)

    vypracovat pouze zkrácenou výsledovku, ve které jsou odděleně vykázány alespoň tyto položky:

    i)

    čistý obrat,

    ii)

    ostatní výnosy,

    iii)

    náklady na suroviny a materiál a polotovary vlastní výroby,

    iv)

    osobní náklady,

    v)

    úpravy hodnot,

    vi)

    ostatní náklady,

    vii)

    daň,

    viii)

    zisk nebo ztráta.

    4.   Členské státy nepovolí ani nenařídí, aby se oddíl 7a vztahoval na kterékoli mikrosubjekty využívající kterákoli z osvobození uvedených v odstavcích 2 a 3.

    5.   V případě společností uvedených v odstavci 1 se roční účetní závěrky sestavené v souladu s odstavci 2, 3 a 4 považují za účetní závěrky podávající pravdivý a věrný obraz podle požadavků čl. 2 odst. 3, takže čl. 2 odst. 4 a 5 se na tyto účetní závěrky nevztahuje.

    6.   Pokud k rozvahovému dni společnost překročí nebo přestane překračovat limity dvou ze tří kritérií uvedených v odstavci 1, ovlivní tato skutečnost použití odchylky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 jen tehdy, jestliže nastane jak v běžném, tak v předchozím účetním období.

    7.   Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro, vypočte se částka v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavci 1 pomocí směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie v den vstupu v platnost směrnice, kterou se tyto částky stanoví.

    8.   Celková bilanční suma uvedená v odst. 1 písm. a) zahrnuje buď položky aktiv A až E uvedené v článku 9, nebo položky aktiv A až E uvedené v článku 10. Použije-li se odst. 2 písm. a) tohoto článku, celková bilanční suma uvedená v odst. 1 písm. a) zahrnuje buď položky aktiv A až D uvedené v článku 9, nebo položky aktiv A až D uvedené v článku 10.

    2)

    V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

    „Článek 5

    1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 mohou členské státy stanovit zvláštní uspořádání účetní závěrky investičních společností a finančních holdingových společností, pokud takové uspořádání poskytne o těchto společnostech rovnocenný obraz jako uspořádání podle čl. 2 odst. 3. Členské státy neumožní osvobození stanovená v článku 1a v případě investičních společností nebo finančních holdingových společností.“;

    3)

    Článek 53a se nahrazuje tímto:

    „Článek 53a

    Členské státy neumožní osvobození stanovená v článcích 1a, 11 a 27, v čl. 43 odst. 1 bodech 7a a 7b a článcích 46, 47 a 51 v případě společností, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES.“.

    Článek 2

    Provedení

    1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí, pokud a jakmile se rozhodnou využít kterékoli možnosti stanovené v článku 1a směrnice 78/660/EHS, přičemž zohlední zejména situaci na vnitrostátní úrovni v souvislosti s počtem společností, které splňují velikostní kritéria stanovená v odstavci 1 uvedeného článku. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

    Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

    2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

    Článek 3

    Vstup v platnost

    Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Článek 4

    Určení

    Tato směrnice je určena členským státům.

    V Bruselu dne…

    Za Evropský parlament

    předseda

    Za Radu

    předseda nebo předsedkyně


    (1)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 67.

    (2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. března 2010 (Úř. věst. C 349E, 22.12.2010, s. 111) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 12. září 2011 a postoj Evropského parlamentu ze dne... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne...

    (3)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

    (4)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

    (5)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

    (6)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

    (7)  Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1).

    (8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11).“;


    ODŮVODNĚNÍ RADY

    I.   ÚVOD

    Komise přeložila dne 19. března 2009 Radě a Evropskému parlamentu návrh (1) směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty.

    Evropský hospodářský a sociální výbor přijal k návrhu stanovisko dne 15. července 2009 (2).

    Evropský parlament přijal postoj v prvním čtení dne 10. března 2010 (3).

    Rada přijala postoj v prvním čtení dne 12. září 2011.

    II.   CÍL

    Cílem návrhu je umožnit členským státům vyjmout velmi malé podniky (tzv. mikrosubjekty) z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností, a osvobodit je tak od požadavků této směrnice na účetní/finanční výkaznictví.

    III.   ANALÝZA POSTOJE RADY V PRVNÍM ČTENÍ

    1.   Obecně

    Evropský parlament vyjádřil širokou podporu návrhu Komise a přijal k němu pět změn.

    Rada obecně souhlasí s podstatou těchto změn a při vypracovávání svého postoje v prvním čtení je v široké míře zohlednila.

    Rada dále k upřesnění zásad uvedených v postoji Evropského parlamentu vložila řadu podrobných ustanovení, která mají usnadnit provádění a uplatňování směrnice v členských státech.

    Kromě věcných změn uvedených v části 3 jsou zde uvedeny formulační změny, které upřesňují znění a zajišťují celkovou soudržnost navrhované směrnice.

    Komise uvedla, že postoj Rady v prvním čtení je pro ni přijatelný.

    2.   Změny EP zahrnuté do postoje Rady přijatého v prvním čtení

    a)   Zachování povinnosti vedení záznamů prokazujících obchodní transakce společnosti a její finanční situaci (změny 1, 3 a 4)

    Postoj Evropského parlamentu je v souladu s návrhem Komise, pokud jde o celkovou koncepci změny čtvrté směrnice o právu obchodních společností. Zavádí pro členské státy možnost, aby vyňaly mikrosubjekty z povinností uložených na základě čtvrté směrnice o právu obchodních společností.

    Změny Evropského parlamentu 1, 3 a 4 však reagují na obavy, podle kterých by vynětí z povinnosti účetního výkaznictví mohlo snížit transparentnost a znesnadnit přístup k potřebným informacím v souvislosti s úvěry. Evropský parlament zdůraznil důležitost zachování určité úrovně transparentnosti, pokud jde o finanční a hospodářskou situaci mikrosubjektů, a udržení důvěry všech rozličných aktérů působících na trhu.

    Rada plně podporuje stanovisko Evropského parlamentu, že členské státy by i nadále měly mít povinnost zachovat určitou úroveň povinností týkajících se účetního výkaznictví, a to za účelem poskytnutí pomoci mikrosubjektům při strukturování jejich financí a poskytování informací vnitrostátním orgánům a v případě potřeby finančním institucím.

    Rada přijímá podstatu změn 1, 3 a 4 a pozměněním koncepce návrhu Komise zachovává určitou úroveň účetních povinností. Rada namísto úplného vynětí mikrosubjektů z oblasti působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností zavádí řadu nepovinných vynětí z částí této směrnice. V důsledku toho se mohou členské státy libovolně rozhodnout, zda umožní, aby jejich mikrosubjekty vypracovávaly velice zjednodušené rozvahy a výsledovky, prakticky bez uvedení dalších podrobností. Členské státy budou mít rovněž možnost nahradit stávající režim pro zveřejňování tím, že uloží mikrosubjektům pouze povinnost, aby podávaly informace o rozvaze u jednoho příslušného orgánu určeného dotčeným členským státem. Není-li určeným příslušným orgánem registr hospodářských subjektů, musí příslušný orgán dané informace tomuto registru předat.

    Cílem koncepční změny, kterou Rada vložila do článku 1, je upřesnit, jaké konkrétní povinnosti podle čtvrté směrnice o právu obchodních společností se budou nadále vztahovat i na mikrosubjekty. K odůvodnění změn v článku 1 byly příslušně vloženy body odůvodnění 8 až 11. Rada dále vložila hlavní myšlenky vyjádřené ve změně 1 do pozměněného znění pátého bodu odůvodnění.

    b)   Míra uvážení členských států při provádění směrnice (změny 2, 3 a 5)

    Evropský parlament zdůraznil, že harmonizace prostřednictvím této směrnice není opodstatněná, neboť kritéria velikosti stanovená v čl. 1a odst. 1 pro definici mikrosubjektů povedou ke značným rozdílům v členských státech, pokud jde o počet společností považovaných za mikrosubjekty, a mikrosubjekty zpravidla nevykazují žádnou přeshraniční činnost a nemají tak dopad na fungování vnitřního trhu.

    Postoj Evropského parlamentu v prvním čtení proto zahrnuje změny, které zcela jednoznačně uvádějí, že členské státy by měly při provádění směrnice zohlednit zvláštní podmínky a potřeby svého vlastního trhu a zejména situaci na vnitrostátní úrovni, pokud jde o počet společností, na které se bude vztahovat režim mikrosubjektů.

    Rada zcela souhlasí s Evropským parlamentem v tom, že z oblasti působnosti směrnice je vyloučena jakákoli harmonizace a členské státy by měly směrnici provést způsobem, který považují za nejvhodnější vzhledem ke své vnitrostátní situaci.

    Postoj Rady v první čtení zahrnuje změny 2, 3 a 5 v bodech odůvodnění 6 a 7 a ve čl. 2 odst. 1 směrnice.

    3.   Dodatečné změny obsažené v postoji Rady přijatém v prvním čtení

    a)   Dopady Lisabonské smlouvy

    Návrh Komise, který byl přijat dne 26. února 2009, odkazuje na právní základ a právní postup, jež byly použitelné před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.

    Postoj Rady v prvním čtení mění tato ustanovení použitím odkazů na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1 této smlouvy a na řádný legislativní postup.

    b)   Definice mikrosubjektů (čl. 1 odst. 1 - čl. 1a odst. 1)

    Postoj Evropského parlamentu v prvním čtení je v souladu s návrhem Komise, pokud jde o tuto definici mikrosubjektů:

    „podniky, které k rozvahovému dni nepřekročily limity ve dvou z těchto tří kritérií:

    a)

    celková bilanční suma: 500 000 EUR;

    b)

    čistý obrat: 1 000 000 EUR;

    c)

    průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 10“.

    Postoj Rady v prvním čtení snížil dvě z těchto velikostních kritérií (celková bilanční suma: 250 000 EUR; čistý obrat: EUR 500 000), aby nedošlo k tomu, že by do kategorie mikrosubjektů spadala převážná většina podniků.

    c)   Provádění (čl. 2 odst. 1)

    Do 12. bodu odůvodnění byl vložen odkaz na srovnávací tabulky a odkaz v čl. 2 odst. 1 byl vypuštěn.

    IV.   ZÁVĚR

    Rada věří, že její postoj v prvním čtení zohledňuje zásady stanovené v postoji Evropského parlamentu a představuje vyvážený kompromis mezi snižováním administrativní zátěže u velmi malých podniků a zachováním určité úrovně účetních povinností, které zajistí dostatečnou transparentnost hospodářských činností pro vnitrostátní orgány, finanční instituce a hospodářské subjekty. Rada se zájmem očekává konstruktivní jednání s Evropským parlamentem ve druhém čtení za účelem brzkého přijetí směrnice.


    (1)  Dokument 7229/1/09 REV 1.

    (2)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 67.

    (3)  Dokument 7424/10.


    Top