25.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 248/87

1.1

EHSV vítá zájem, který Komise prokázala v tomto sdělení, ale také v dokumentech týkajících se strategie Evropa 2020 a aktu o jednotném trhu, pokud jde o prohloubení politických, legislativních a administrativních postupů vedoucích k racionálnější a vhodnější tvorbě právních předpisů UE, a to v rámci celého cyklu vytváření, od jejich vzniku až po jejich uplatňování příslušnými orgány členských států a závěrečné hodnocení toho, zda jsou skutečně respektovány a plněny těmi, komu jsou v konečném důsledku určeny.

1.2

EHSV však nerozumí, proč je třeba již zavedené „zlepšování právní úpravy“ nahrazovat novým názvem, pokud to není proto, že se jedná o dokument čistě politické povahy.

1.3

EHSV vítá, že bylo přijato několik návrhů, které k tomuto tématu v poslední době předložil ve svých stanoviscích. Proto se těší z oznámeného záměru posílit kontrolu subsidiarity a proporcionality, zvýšit přesnost posouzení dopadu, strategičtěji a uceleněji pojímat hodnocení ex post, aktivněji a s větší odpovědností zapojit členské státy a příslušné parlamenty a poskytnout jim podporu v jejich legislativní činnosti. S obzvláštním uspokojením vítá cíl zajistit větší účast občanů a dalších zúčastněných stran na přípravě, provádění a uplatňování práva EU, zejména pak prodloužení obecné doby trvání veřejných konzultací a zrychlení a zefektivnění postupů v oblasti protiprávního jednání.

1.4

EHSV má však za to, že sdělení tato témata rozvíjí méně, než by bylo žádoucí, aby se stalo vhodným nástrojem konkretizace legislativních aspektů provádění strategie Evropa 2020, či pouze pro uplatňování prioritních opatření aktu o jednotném trhu.

1.5

EHSV považuje za nezbytné, aby byl následně po sdělení předložen skutečný akční plán, v němž by byly upřesněny cíle a opatření, uvedeny nástroje, posouzeny dopady a stanoveny možnosti a vztah mezi náklady a přínosy a kterému by měla předcházet dlouhá diskuse s občanskou společností na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

1.6

EHSV proto vyzývá Komisi, aby v rámci činnosti navazující na předložení sdělení věnovala zvláštní pozornost obecným směrům, jež uvádí v tomto stanovisku, a zkonkretizovala postoje, jež v této problematice zaujímá již několik let.

1.7

EHSV se především domnívá, že je třeba lépe definovat aspekty týkající se toho, jakým způsobem se vypracovávají posouzení dopadu ex ante všemi institucemi Unie, jež jsou odpovědné za jejich provedení, povahy a složení orgánu odpovědného za kontrolu posouzení dopadů, použitých parametrů – hlavně v případě posuzování dopadu na základní práva – a způsobu a prostředků zajišťování větší transparentnosti. Také finanční odvětví, odvětví zdravotní péče a odvětví sociálního zabezpečení by si zasloužila podrobnější odvětvový přístup a rovněž by měla být jednoznačněji uvedena prioritní kritéria, mechanismy hodnocení a přezkoumání stížností, specifické nástroje odhalování porušování předpisů neoficiálním způsobem, prostředky zlepšování činnosti vnitrostátních soudů a jiné dodatečné nástroje.

1.8

EHSV má za to, že Komise opomenula na několik významných aspektů, a žádá, aby byly tyto aspekty řádně zváženy a výslovně zahrnuty. Jedná se zejména o ukazatele a parametry pro posuzování kvality textů právní povahy, konkrétní opatření zaměřená na zjednodušování právních předpisů, o to, že z nepochopitelných důvodů nebyla jasně zvolena možnost přijetí těchto předpisů formou nařízení, zejména pokud jde o dokončení harmonizace v otázkách souvisejících s dotvořením vnitřního trhu, neomluvitelné opomenutí možnosti nepovinných režimů či úlohy samoregulace a společné regulace a překvapivé vynechání jakékoliv zmínky o velmi důležité práci odvedené v oblasti společného referenčního rámce a o projednávaných návrzích na větší harmonizaci evropského smluvního práva.

1.9

EHSV je toho názoru, že nejslabší místo sdělení je v oblasti účinného uplatňování právních předpisů EU, a proto vyzývá Komisi, aby se důsledně zamyslela nad původem a hlavními důvody všeobecně nedostatečného uplatňování acquis communautaire, které každý rok potvrzují zprávy o jeho uplatňování, řádně zohlednila mnohočetné příspěvky a doporučení EHSV předložené v různých stanoviscích a provedla systematickou analýzu opatření nezbytných k radikální změně stávající situace.

2.1

V souladu se sdělením, kterým se zabývá toto stanovisko, se „inteligentní regulací“ rozumí regulace:

2.2

Podle Komise se jedná – jak opakovaně a důrazně uváděl její zástupce na schůzích, na nichž se připravovalo toto stanovisko EHSV – o dokument čistě politické, a nikoliv technické povahy, a proto bychom v něm marně hledali definici „inteligentní regulace“.

2.3

Stávající iniciativa „inteligentní regulace“ se však profiluje jako následnice iniciativy „zlepšení právní úpravy“, jíž evropské instituce obecně, a hlavně Komise, věnovaly v průběhu posledních 10 let mnoho práce a která se setkávala se značným úspěchem, což EHSV, který tuto činnost vždy podporoval a stimuloval, jednoznačně uznal v několika svých stanoviscích (1).

3.1

Situace, která v současné době panuje v oblasti právních předpisů EU, vyžaduje, abychom se hluboce zamysleli nad jejich koncepcí, vypracováváním, prováděním a uplatňováním; stejnou úvahu si zaslouží jejich přezkum a zjednodušení.

3.2

EHSV se tedy domnívá, že téma vyžaduje dlouhou diskusi, do níž bude zapojena občanská společnost, a to nejen proto, že nese důsledky právních předpisů EU, ale také z toho důvodu, že její účast může rozhodně přispět k žádoucímu zlepšení stávajícího regulačního rámce.

3.3

Právě v tomto kontextu sdělení neodpovídá potřebám, byť se jedná o čistě politický dokument. Čeho ve sdělení přebývá, pokud jde o dobré úmysly a záměry, v něm chybí, co se týče konkrétních opatření a účinných nástrojů.

3.4

Obecně lze říci, že vzhledem k tomu, že se jedná o čistě politický dokument, bude jej třeba doplnit o skutečný program, v němž by byly uvedeny cíle a konkrétní opatření, určily se nástroje a vyhodnotily dopady. Také by měl vymezit možnosti a stanovit vztah mezi přínosy a náklady.

3.5

EHSV velmi příznivě oceňuje posouzení současného stavu, z něhož sdělení vychází, a cíle, které si předsevzalo. Nicméně nerozumí tomu, jaký byl důvod pro změnu názvu ze „zlepšování právní úpravy“ na „inteligentní regulaci“.

3.6

V tomto smyslu považujeme za vhodné znovu zopakovat postoj EHV v této otázce:

4.1

Mezi konkrétními připomínkami musíme zdůraznit několik pozitivních aspektů sdělení, jež vítáme a podporujeme.

4.2

Patří mezi ně samozřejmě záměr posílit kontrolu subsidiarity a proporcionality a zlepšit kvalitu právních textů, zejména díky přísnějším posouzením dopadu.

4.3

Jde také o úmysl pokračovat v programech zjednodušování právních předpisů a snižování zbytečné administrativní zátěže, alespoň o 25 %.

4.4

Rovněž myšlenka strategičtějšího a ucelenějšího hodnocení ex-post, jež by zohledňovalo nikoliv pouze existující regulační rámec, ale také relevantní ekonomické, sociální a environmentální dopady a nesoustředilo se pouze na jednotlivé izolované případy jednotlivých zákonodárných iniciativ.

4.5

Ceníme si obzvláště všech iniciativ, jež mají členské státy vést k tomu, aby přijaly svou odpovědnost v rámci legislativního procesu a zapojily vnitrostátní parlamenty, vzhledem k jejich novým úkolům vyplývajícím ze SFEU, pokud jde o přípravu právních textů, a zejména v souvislosti s ustanoveními článků 8 a 13.

4.6

Vítáme proto, že je Komise ochotna nejen podpořit orgány a subjekty členských států, jež jsou zapojeny do provádění acquis communautaire do vnitrostátního práva a jeho uplatňování, ale také zajistit účast občanů a dalších zainteresovaných stran v diskusích, jež musí v každém členském státě proběhnout v rámci procesu přípravy právních předpisů EU a jejich provádění a začleňování do vnitrostátního práva.

4.7

Zejména blahopřejeme Komisi k jejímu odhodlání urychlit postupy týkající se porušování předpisů či stanovení priorit, přičemž nezapomíná na úlohu systému SOLVIT, který potřebuje nový impuls, větší propagaci a zvýšení důvěry zúčastněných stran.

4.8

Zejména vítáme prodloužení obecné lhůty pro veřejné konzultace z 8 na 12 týdnů, s cílem „zjistit, jak může být vliv občanů a zúčastněných stran dále posílen“, což je opatření, které je podle EHSV neoddělitelné od ustanovení článku 11 Lisabonské smlouvy a je příspěvkem k dosažení participativní demokracie v EU.

4.9

EHSV chápe důvody pro to, aby se Komise domnívala, že kontrolu posouzení dopadu by měl i nadále provádět interní výbor, jenž se jím zabývá. Nicméně nemůže zůstat netečný k argumentům těch, kteří ve veřejné konzultaci vyjádřili názor, že by tato kontrola měla přejít na nějaký nezávislý externí subjekt. Případně by bylo možné vytvořit interní orgán, v němž by měly své zástupce všechny členské státy. V každém případě musí být mandát výboru pro posouzení dopadu posílen stanovením povinnosti provádět posouzení dopadu. Výbor pro posouzení dopadu také nemá pravomoc zprávu o posouzení dopadu a potažmo související legislativní návrh pozastavit, pokud by jeho analýza při prošetřování odhalila závažné nedostatky. Tato témata by si zasloužila hlubší diskusi, jelikož jsou – jak Komise sama uznává –„klíčovou součástí tohoto systému“.

4.10

Kromě toho nedávná zpráva, kterou vypracoval Účetní dvůr, došla k závěru, že Evropská komise nepovažuje za nutné vést konzultace ohledně předloh posouzení dopadu, ačkoliv to zúčastněné strany často požadují. Konzultace ohledně předloh posouzení dopadu by z hlediska zúčastněných stran byly užitečnější, jelikož by byl díky nim Radě ministrů a Evropskému parlamentu v rámci společného legislativního procesu předložen „produkt nejvyšší kvality“.

4.11

Zmiňovaná zpráva Evropského účetního dvora také jednoznačně uvádí, že jedna z největších slabin systému EU pro posuzování dopadů je to, že ani Evropský parlament ani Rada neprovádějí systematickou analýzu dopadů svých vlastních pozměňovacích návrhů. EHSV vyzývá Radu a Evropský parlament, aby vypracovávaly a zveřejňovaly srozumitelná shrnutí svých vlastních posouzení dopadu a respektovaly interinstitucionální dohodu (2).

4.12

Sdělení neobjasňuje, jaké parametry lze použít při posuzování dopadu, jež chce provádět (3).

4.13

Pokud jde o větší transparentnost systému, měla by Komise sdělit, jakým způsobem a jakými novými prostředky ji hodlá zvýšit.

4.14

Pokud jde o posouzení dopadu na základní práva, bylo by vhodné, aby Komise konkrétně uvedla, jakým způsobem a jakými prostředky ho hodlá provádět.

4.15

Ačkoliv je pravda, že stávající finanční a hospodářská krize přispěla k tomu, abychom si uvědomili, že je třeba přezkoumat úlohu regulace a právních předpisů v oblasti subjektů trhu, domníváme se, že novou iniciativu „inteligentní regulace“ bude třeba pojmout odvětvově a že mezi odvětvími, jež si zasluhují zvláštní pozornost sdělení, by mělo být finanční odvětví, odvětví zdravotní péče a odvětví sociálního zabezpečení.

4.16

Pokud jde o výkon jejích pravomocí v oblasti porušování předpisů a zejména o „nezbytná vnitřní organizační opatření, která by jí umožnila vykonávat úkoly efektivně a nestranně, v souladu se Smlouvou“ (4), navrhujeme, aby Komise vypracovala podrobný výčet prioritních kritérií, mechanismů hodnocení a přezkoumání stížností, specifických nástrojů odhalování porušování předpisů neoficiálním způsobem, prostředků zlepšování činnosti vnitrostátních soudů a jiných dodatečných nástrojů (SOLVIT, FIN-NET, ECC-NET, alternativní a mimosoudní způsoby).

4.17

Pokud jde o zlepšování kvality právních textů, chybí výčet ukazatelů a parametrů, podle nichž posuzovat.

4.18

Co se týče zjednodušování právních předpisů, chybí odkazy na konkrétní opatření, jež ze zdají být evidentní:

4.19

Chybí jasná volba přijímání právních předpisů formou nařízení místo používání směrnic, ačkoliv je tento přístup součástí strategie Evropa 2020.

4.20

Neexistuje žádná souvislost s významnými výsledky dosaženými v oblasti společného referenčního rámce a s nedávno projednávanými návrhy Komise na větší harmonizaci evropského smluvního práva (5).

4.21

Sdělení se nezmiňuje o tom, že je třeba systematicky zvážit možnost 28. režimu v rámci iniciativ v oblasti „zlepšování právní úpravy“ (6).

4.22

Podivuje se nad tím, že se sdělení nevyjadřuje k úloze samoregulace a společné regulace a tomu, že je třeba předem zvážit, co lze a co je vhodnější místo právními předpisy řešit právně nevynutitelnými předpisy (soft law).

4.23

Nejslabším článkem sdělení jsou však aspekty týkající se uplatňování právních předpisů EU. V tomto kontextu by chtěl EHSV upozornit na svá stanoviska k této problematice (7) a na závěry nedávné konference k tomuto tématu pořádané belgickým předsednictvím (8).

4.24

Zvláště významná je v tomto smyslu zpráva Komise o kontrole uplatňování práva EU z 1. ledna 2010 (9), jež uvádí, že navzdory mírným zlepšením ve srovnání s předchozím rokem došlo v průměru v 51 % případů ke zpoždění v provádění právních předpisů a průměrná doba potřebná k vyřízení případu nesplnění povinnosti byla 24 měsíců.

4.25

V této otázce se Komise nezmiňuje o některých zásadních případech všeobecně nedostatečného uplatňování acquis communautaire v členských státech, k němuž se EHSV mnohokrát vyjadřoval, což lze vysvětlit jedině tím, že se jedná o čistě politický dokument. Vzhledem k jeho významu v rámci inteligentnější regulace je však důležité připomenout:

4.26

Komise by měla svou činnost přednostně zaměřit také na informování a vzdělávání vnitrostátních veřejných orgánů, zejména těch, které mají nejpřímější povinnosti v oblasti uplatňování právních předpisů EU v členských státech. V této oblasti by mělo být zintenzivněno informování a vzdělávání soudců a dalších pracovníků v soudnictví, kteří jsou v konečném důsledku odpovědni za výklad a používání práva v konkrétních případech, jež jsou předmětem sporu.