Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52010XG1204(01)

    Závěry Rady z  19. listopadu 2010 o vzdělávání pro udržitelný rozvoj

    Úř. věst. C 327, 4.12.2010, p. 11–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    4.12.2010   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 327/11


    Závěry Rady z 19. listopadu 2010 o vzdělávání pro udržitelný rozvoj

    2010/C 327/05

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    S OHLEDEM NA:

    strategii EU pro udržitelný rozvoj, poprvé přijatou v roce 2001 v Göteborgu (1) a následně přezkoumanou v letech 2006 a 2009 (2), která poskytuje rámec pro dlouhodobou vizi udržitelnosti spojující hospodářský růst, sociální soudržnost a ochranu životního prostředí a zdůrazňuje klíčový význam vzdělávání, jež je nezbytným předpokladem pro prosazování změn chování a všem občanům poskytuje klíčové kompetence potřebné pro dosažení udržitelného rozvoje;

    desetiletí ekologického vzdělávání vyhlášené OSN (2005–2014), jehož cílem je začleňovat zásady, hodnoty a postupy udržitelného rozvoje do veškerých aspektů vzdělávání a učení (3), a na celosvětovou konferenci o vzdělávání pro udržitelný rozvoj, kterou v roce 2009 uspořádalo UNESCO v Bonnu a v jejíž závěrečné deklaraci je obsažen souhlas s tím, že investice do tohoto druhu vzdělávání představují investice do budoucnosti, ba dokonce že se v některých případech jedná o životně důležitá opatření (4);

    doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (5), podle něhož mají členské státy zajistit, aby byl každý občan vybaven klíčovými kompetencemi umožňujícími mu pružně se přizpůsobovat měnícímu se světu, jenž se vyznačuje všeobecnou a těsnou propojeností. Osm navrhovaných klíčových kompetencí se vzájemně podporuje a jejich předpokladem jsou dovednosti jako kritické myšlení, řešení problémů, tvořivost, iniciativa a rozhodování, jež jsou všechny zásadní pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. V této souvislosti mají zvláštní význam základní kompetence v oblasti vědy a technologií a sociální a občanské kompetence;

    strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (6), v němž je zdůrazněno, že vzdělávání a odborné přípravě náleží klíčová úloha při řešení četných socioekonomických, demografických, ekologických a technologických výzev, jimž dnes Evropa spolu se svými občany čelí a jimž bude čelit i v nadcházejících letech;

    strategii pro růst a zaměstnanost Evropa 2020  (7), jež má z EU učinit inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění, jež bude schopna vykazovat vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti a v níž bude zdůrazňován významný přínos vzdělávání a odborné přípravy;

    UZNÁVÁ, ŽE:

    1.

    Evropská unie čelí na počátku 21. století značnému množství vzájemně propojených výzev, jež zahrnují ekonomické a sociální dopady světové finanční a hospodářské krize, změnu klimatu, úbytek vodních a energetických zdrojů, zmenšující se biologickou rozmanitost, ohrožení v oblasti zabezpečení potravin a zdravotní rizika;

    2.

    v neustále se měnícím světě by všichni evropští občané měli být vybaveni znalostmi, dovednostmi a postoji potřebnými k tomu, aby chápali výzvy a složitosti moderního života a dokázali se s nimi vypořádat a aby zároveň brali náležitě v úvahu environmentální, sociální, kulturní a hospodářské důsledky a přijímali globální odpovědnost;

    3.

    zpráva o dovednostech pro zelená pracovní místa  (8) z roku 2010 zdůrazňuje, že každé pracovní místo bude muset v budoucnosti přispívat k trvalému zvyšování efektivity využívání zdrojů a že rozvoj nízkouhlíkové ekonomiky bude záviset spíše na zlepšení stávajících dovedností a zohlednění otázek udržitelného rozvoje ve stávajících oblastech vzdělávání než na podpoře odborných „zelených dovedností“;

    4.

    vzdělávání pro udržitelný rozvoj v rámci celoživotního učení je zásadní pro dosažení udržitelné společnosti, a je proto žádoucí na všech úrovních formálního vzdělávání a odborné přípravy i jako součást neformálního a informálního učení;

    ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

    1.

    vzdělávání pro udržitelný rozvoj může významným způsobem přispět k úspěšnému provádění strategie EU pro udržitelný rozvoj i nové strategie Evropa 2020;

    2.

    nejdůležitějším úkolem vzdělávání pro udržitelný rozvoj je vybavit jednotlivce i skupiny znalostmi, dovednostmi a postoji, které potřebují k tomu, aby činili uvědomělá rozhodnutí směřující k budování a zachování světa, který budou oni sami i další generace považovat za svět, v němž je možné žít a pracovat. Při rozvoji a prosazování takových kompetencí jsou klíčovými aktéry vzdělávací instituce, místní komunity, občanská společnost i zaměstnavatelé;

    3.

    ústředním předmětem vzdělávání pro udržitelný rozvoj je utváření náhledu na náš složitý svět a našeho chování. Prosazuje hodnoty, zásady a postupy, které lidem napomáhají reagovat efektivně a sebevědomě na stávající i na nové výzvy. Nese tedy s sebou důsledky pro vzdělávání a odbornou přípravu na všech úrovních, které mohou znamenat více než pouhé začlenění udržitelného rozvoje jako dalšího předmětu do vzdělávacích programů;

    4.

    udržitelnost může plnit významnou úlohu ve vnitrostátních strategiích celoživotního učení a lze jí využívat jako nástroj ke zvyšování kvality na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy;

    DOMNÍVÁ SE, ŽE:

    1.

    vzdělávání a odborná příprava jsou nepostradatelné pro dosažení udržitelnější Evropy a světa. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj by mělo být považováno za zásadně důležité v procesu celoživotního učení a mělo by být ve vhodných případech začleňováno do všech úrovní a do všech hledisek vzdělávání a odborné přípravy s cílem posílit schopnost občanů zvládat bezprostředně hrozící nepředvídatelné problémy a nalézat jejich dlouhodobá řešení v mnoha různých situacích po celý život;

    2.

    ke všem třem základním pilířům udržitelného rozvoje – tedy hospodářskému, sociálnímu i environmentálnímu – by se mělo přistupovat vyváženě a uceleně;

    3.

    v mnoha členských státech jsou již hlediska vzdělávání pro udržitelný rozvoj součástí environmentálního a globálního vzdělávání, zdravotní výchovy, výchovy k míru a občanské výchovy, vzdělávání o lidských právech a vzdělávání v otázkách spotřebitelského chování, financí a rozvoje, a představují tak základ pro začleňování problematiky udržitelného rozvoje do kontextu celoživotního učení;

    4.

    je zásadně důležité zvyšovat povědomí veřejnosti ohledně udržitelného rozvoje a ohledně vzdělávání pro udržitelný rozvoj a prohlubovat u veřejnosti porozumění těmto otázkám;

    5.

    základem vzdělávání pro udržitelný rozvoj by mělo být mezioborové a na hodnotách založené učení, které prosazuje systémové myšlení a výuku a rozvíjí nové znalosti, dovednosti a postoje. Mělo by klást důraz na kreativní myšlení, inovace a na dlouhodobou perspektivu, zejména naši vlastní odpovědnost vůči budoucím generacím. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj není samostatným předmětem, nýbrž spíše souborem výchozích zásad a hodnot, jako je spravedlnost, rovnost, tolerance, soběstačnost a odpovědnost (9), které je třeba zprostředkovat ve větší míře napříč různými předměty. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj může rovněž hrát roli v rozvíjení kompetencí nezbytných k posilování zaměstnatelnosti. Jelikož dovednosti související s udržitelným rozvojem se nejlépe získávají na základě osobních zkušeností, měl by být vzdělávací proces zaměřen co nejvíce na inkluzivní vzdělávání, aktivní přístup a motivaci;

    6.

    vzhledem ke své komplexní a všeobecné povaze může být vzdělávání pro udržitelný rozvoj zvláště užitečné při rozvoji průřezových klíčových kompetencí učících se osob […];

    7.

    provádění vzdělávání pro udržitelný rozvoj by mělo být konkrétně přizpůsobeno každé úrovni vzdělávacího procesu a mělo by zohledňovat specifický kontext. Předškolní vzdělávací zařízení mohou začít podporou základních hodnot, postojů a znalostí u dětí, přičemž tyto hodnoty, postoje a znalosti se poté mohou stát základem pro další učení o udržitelnosti. Na základní a nižší sekundární úrovni může být vzdělávání pro udržitelný rozvoj zaměřeno na zvyšování informovanosti a rozvoj klíčových kompetencí a upraveno tak, aby zohledňovalo konkrétní kontext a následné fáze učení. V rámci odborného vzdělávání a přípravy a v rámci vysokoškolského vzdělávání by vzdělávání pro udržitelný rozvoj mělo být zaměřeno na rozvíjení konkrétněji zaměřených dovedností a kompetencí, které jsou potřebné pro různá povolání, jakož i na řešení otázek jako odpovědné rozhodování osob i komunit a sociální odpovědnost podniků;

    8.

    při utváření náhledu na vzdělávání pro udržitelný rozvoj a při rozhodování o tom, jak by mělo být konkrétně zaváděno do škol, odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolských institucí, by měly hrát zásadní úlohu vzdělávání učitelů a jejich odborná příprava při zaměstnání. Učitelé a školitelé na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy budou v závislosti na tom, co obvykle vyučují, čelit při výuce průřezového předmětu, jako je vzdělávání pro udržitelný rozvoj, různým specifickým pedagogickým výzvám, a budou tudíž potřebovat vhodnou odbornou přípravu;

    9.

    vypracování „celoškolního“ přístupu ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj může pomoci využít motivace a angažovanosti všech žáků a studentů, rozvíjet jejich kritické myšlení a zvýšit jejich úroveň dosaženého vzdělání obecně. Vzdělávací instituce na všech úrovních by měly usilovat o to, aby byly udržitelnými organizacemi a aby šly příkladem tím, že budou začleňovat zásady udržitelného rozvoje do politiky i praxe, a to v podobě úspor energie, používání přírodních zdrojů ve stavební a pracovní činnosti a v podobě rozvoje udržitelné nákupní a spotřebitelské politiky. V kontextu škol to vyžaduje aktivní účast všech zúčastněných stran: vedoucích pracovníků škol, učitelů, žáků, školní rady, administrativního a podpůrného personálu, rodičů, nevládních organizací, místní komunity i podniků;

    VYZÝVÁ PROTO ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

    na příslušné úrovni odpovědnosti – místní, regionální či celostátní – přijaly vhodná opatření s cílem zajistit, že vzdělávání pro udržitelný rozvoj bude dále rozvíjeno a začleňováno do systému vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních, do neformálního a informálního učení stejně jako do učení formálního. Tato opatření mohou zejména zahrnovat:

    a)

    zajištění toho, aby politický, regulační, institucionální a operační rámec podporoval vzdělávání pro udržitelný rozvoj, a zejména:

    aby se vzdělávání pro udržitelný rozvoj stalo prvkem vnitrostátních strategií celoživotního učení se zaměřením na osobní, sociální a profesní rozvoj;

    aby bylo vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve vhodných případech začleněno do vzdělávacích programů;

    aby byl na všech úrovních vzdělávání rozvíjen a uplatňován mezioborový a mezipředmětový přístup s cílem řešit výzvy spojené s udržitelností;

    aby byl aktivně prosazován a podporován „celoškolní“ přístup ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj, včetně odstraňování překážek pro instituce, které usilují o udržitelné využívání svých zdrojů;

    b)

    vybavení učitelů, školitelů, zaměstnanců škol a vedoucích pracovníků škol informacemi, znalostmi a kompetencemi, které jsou nezbytné k tomu, aby mohli prosazovat a zahrnout zásady, z nichž vychází vzdělávání pro udržitelný rozvoj, do svých přístupů k výuce a řízení, zejména:

    zvýšením informovanosti učitelů, školitelů a vedoucích pracovníků škol na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy o významu vzdělávání pro udržitelný rozvoj a o přínosech jeho využití jako zvláště užitečného nástroje pro podporu průřezových klíčových kompetencí;

    zajištěním toho, aby byli učitelé a školitelé patřičně vybaveni k výuce komplexních otázek souvisejících se vzděláváním pro udržitelný rozvoj, a to prostřednictvím úvodního vzdělávání i odborné přípravy při zaměstnání, a poskytnutím vhodných a aktuálních nástrojů a učebních materiálů pro učitele a školitele zaměřených na vzdělávání pro udržitelný rozvoj;

    podněcováním víceoborové a mezioborové spolupráce mezi učiteli v témže vzdělávacím zařízení s cílem podpořit výuku a učení o průřezových otázkách vzdělávání pro udržitelný rozvoj;

    podporou vytváření sítí, včetně on-line sítí, mezi učiteli z různých vzdělávacích zařízení s cílem zajistit neustálý rozvoj vzdělávání pro udržitelný rozvoj a výměnu nových myšlenek;

    podporou spolupráce s rodiči, místní komunitou a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, jakož i podporou jejich většího zapojení;

    VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

    podporovaly vzdělávání pro udržitelný rozvoj a aby podpořily tyto závěry Rady tím, že:

    i)

    budou vzdělávání pro udržitelný rozvoj věnovat pozornost v rámci strategie EU pro udržitelný rozvoj a v rámci strategie Evropa 2020;

    ii)

    budou podporovat výzkum věnovaný vzdělávání pro udržitelný rozvoj a povědomí o něm, zejména v oblastech, v nichž je k dispozici jen málo zkušeností nebo faktických poznatků, například v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

    iii)

    budou podporovat budování sítí mezi vzdělávacími institucemi zaměřených na téma vzdělávání pro udržitelný rozvoj, budou optimálně využívat stávající sítě a budou posilovat spolupráci v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj na všech úrovních uzavíráním partnerství, přičemž budou podporovat mimo jiné:

    vnitrostátní i přeshraniční spolupráci mezi školami,

    partnerství mezi vzdělávacími institucemi, podniky nebo nevládními organizacemi,

    sítí výzkumných pracovníků, kteří se zabývají vzděláváním pro udržitelný rozvoj;

    iv)

    stanoví osvědčené postupy a uvedou je v příručce o vzdělávání pro udržitelný rozvoj na webových stránkách Knowledge System for Lifelong Learning (znalostní systém pro celoživotní učení; KSLLL) (10);

    v)

    budou řešit otázky vzdělávání pro udržitelný rozvoj v rámci priorit programu celoživotního učení a dalších příslušných stávajících či budoucích programů;

    vi)

    vhodným způsobem využijí Evropského roku dobrovolnictví (2011) s cílem zaměřit se na vzdělávání pro udržitelný rozvoj a partnerství mezi vzdělávacími institucemi, podniky a nevládními organizacemi, jakož i na posílení viditelnosti stávajících osvědčených postupů, pokud jde o dobrovolnou činnost v této oblasti;

    vii)

    zváží zařazení vzdělávání pro udržitelný rozvoj mezi prioritní oblasti příštího cyklu strategického rámce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy „ET2020“;

    VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

    přispívala k úsilí členských států o podporu vzdělávání pro udržitelný rozvoj a aby podpořila tyto závěry Rady tím, že:

    i)

    bude organizovat aktivity v rámci vzájemného učení zaměřené na konkrétní aspekty vzdělávání pro udržitelný rozvoj, jako je odborná příprava učitelů, „celoškolní“ přístup či partnerství pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj, s cílem vytvořit strategickou příručku a pokyny pro vzdělávací instituce a učitele;

    ii)

    posílí v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi, zejména s UNESCO a UNECE.


    (1)  Závěry Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 15. a 16. června 2001 (SN 200/01).

    (2)  Dokumenty 10917/06 a 16818/09.

    (3)  www.unesco.org/eu/esd

    (4)  www.esd-world-conference-2009.org

    (5)  Úř. věst L 394, 30.12.2006.

    (6)  Úř. věst. C 119, 28.5.2009.

    (7)  Závěry Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 25. a 26. března 2010 (dokument EUCO 7/1/10 REV 1).

    (8)  Cedefop: Skills for Green Jobs (Dovednosti pro zelená pracovní místa), Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010.

    (9)  Viz Bonnská deklarace, bod 8 (http://www.esd-world-conference-2009.org/fileadmin/download/ESD2009_BonnDeclaration080409.pdf).

    (10)  www.kslll.net


    Top