Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2010/C 340/16

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„NANOŠKI SIR“

č. ES: SI-PDO-005-0421-29.10.2004

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina:

3.   Druh produktu:

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název:

„Nanoški sir“

4.2   Popis:

„Nanoški sir“ je tvrdý sýr vyrobený z kravského mléka.

„Nanoški sir“ má kulatý tvar o průměru 32–34 cm a výšce 7–12 cm. Po stranách je lehce zaoblený. Na řezu má „Nanoški sir“ sýrově žlutou barvu, těsto je pružné, vláčné, hladké a pevné. V těstě se může vyskytovat několik malých až středně velkých ok nepravidelného tvaru.

Hmotnost po uplynutí doby zrání o délce nejméně 60 dnů činí 8 až 11 kg.

Kůra „Nanoški sir“ má žlutou barvu s nádechem cihlově červené až hnědé barvy, místy mohou být viditelné stopy plísně, které vznikají v důsledku klasického zrání. Kůra je hladká, suchá, nenarušená a bez trhlin.

Produkt se uvádí na trh po uplynutí nejméně 60 dnů zrání a musí obsahovat alespoň 60 % sušiny a 45 % tuku v sušině.

Sýr má čistou, nevtíravou vůni, která je pro „Nanoški sir“ charakteristická, a lehce pikantní, příjemně slanou chuť. Zráním se vůně stává výraznější a chuť pikantnější.

4.3   Zeměpisná oblast:

Mléko na výrobu „Nanoški sir“ pochází ze zeměpisné oblasti, která se rozprostírá mezi slovinsko-italskou hranicí mezi městy Sežana a Nova Gorica, řekou Soča až k městu Most na Soči, řekou Idrijca mezi městy Most na Soči a Idrija, silnicí spojující města Idrija–Godovič–Kalce–Planina–Postojna a silnicí spojující města Postojna–Pivka–Divača–Sežana.

V rámci této zeměpisné oblasti, v níž probíhá produkce mléka, se nachází ohraničená zeměpisná oblast výroby „Nanoški sir“ (zpracování mléka na „Nanoški sir“). Tato oblast leží v horní části vinařské oblasti Vipavska dolina, konkrétně v údolí potoka Močilnik od Lozice až po řeku Vipavu a v údolí Vipavy až po Ajdovščinu. Výroba sýra probíhá v podnicích, které se nacházejí v nadmořské výšce do 500 m.

Všechny uvedené lokality se nacházejí ve vymezené zeměpisné oblasti.

4.4   Důkaz původu:

S cílem zajistit, aby produkt „Nanoški sir“ pocházel z vymezené zeměpisné oblasti, se kontroluje:

4.5   Metoda produkce:

Nejméně 80 % mléka na výrobu „Nanoški sir“ pochází od plemen hnědého skotu. Krávy jsou krmeny zejména zeleným a jadrným krmivem z vymezené zeměpisné oblasti, jež musí představovat 75 % sušiny v jedné krmné dávce. Zelené a jadrné krmivo tvoří čerstvá tráva z pastvin, seno, jakož i travní a obilná siláž.

Na výrobu „Nanoški sir“ je zajištěn oddělený sběr a skladování mléka. Od prvního dojení do okamžiku tepelné úpravy mléka nesmí uplynout více než 72 hodin. Mléko se poté upravuje při nízké teplotě a skladuje se v chladnu. V sýrařském kotli se mléko následně ohřívá na teplotu srážení. Do mléka se přidá sýřidlo a směs se následně míchá po dobu pěti minut, poté se čeká, až se mléko vysráží. Sýřenina se nakrájí na kostky a poté se lisuje ve formách o průměru 35 cm a výšce 15 cm. Čerstvý sýr se lisuje. Během lisování probíhá fermentace. Po fermentaci a lisování jsou jednotlivé kusy sýra na jedné straně označeny číslem šarže (den a měsíc výroby).

„Nanoški sir“ zůstává po tři dny ponořen ve vodní lázni z mořské soli při teplotě v rozmezí od 12 °C do 18 °C. Jednotlivé kusy sýra se denně otáčejí, aby prosolení bylo rovnoměrné. Po uplynutí tří dnů se sýry ze solného roztoku vyjmou a umístí se na odkapávací desky, aby na povrchu oschly. Jakmile je povrch dostatečně suchý, přemístí se sýry do zracích prostor. „Nanoški sir“ zde zraje nejméně 60 dnů anebo tak dlouho, dokud nedosáhne obsahu sušiny 60 % a obsahu tuku v sušině 45 %. Během prvních 14 dnů zrání se „Nanoški sir“ každé tři dny otírá a obrací, později se obrací alespoň jednou týdně a otírá se podle potřeby. Před výdejem ze skladu se „Nanoški sir“ očistí, aby se z kůry odstranila plíseň. Po uplynutí šedesátidenní doby zrání je kontrolován vnější vzhled jednotlivých kusů „Nanoški sir“ a vyberou se ty, jež splňují požadavky. Tato šarže vybraných kusů se podrobí organoleptickému hodnocení a chemickému rozboru.

Každý kus splňující požadavky podle specifikace se označuje pečetí se znakem ve tvaru narcisu a nápisem „Nanoški sir“, a to tak, že se po ukrojení nachází kus znaku ve tvaru narcisu na každém kusu sýra. Číslem šarže musí být rovněž označen každý předbalený kus „Nanoški sir“.

4.6   Souvislosti:

V údolí řeky Vipavy se střetává kontinentální předalpské podnebí a podnebí středomořské. V této oblasti jsou častá období sucha, neboť vítr velmi rychle vysuší vlhkou půdu. Na podnebí oblasti má značný vliv „bóra“, silný severní vítr vanoucí od náhorní planiny Nanos. Léta bývají horká. Přírodní podmínky a drsné podnebí vedly k tomu, že se zde začal chovat obzvláště houževnatý a odolný skot hnědého plemene. Tato zvířata jsou schopna zužitkovat jako základní krmivo velká množství zeleného a jadrného krmiva, a proto má jejich mléko vysoký obsah bílkovin a tuku. To má zase vliv na kyselost, barvu, chuť a vůni „Nanoški sir“.

Zrání sýra probíhá v horní části vinařské oblasti Vipavska dolina ve zracích prostorách, které se nacházejí v nadmořské výšce do 500 m, tedy ve výšce, v níž se daří i vinné révě. Pěstování vinné révy v horní části Vipavské doliny má výrazný vliv na složení autochtonní mikroflóry ovzduší, která spolupůsobí při procesu zrání produktu „Nanoški sir“ a podílí se i na utváření jeho typické vůně a pikantní chutě. Složení autochtonní mikroflóry ovzduší je ovlivněno charakteristickým podnebím, blízkostí moře a vinařstvím.

Výroba sýrů v náhorní planině Nanos začala již v 16. století. V urbáři vipavského statku z 16. století se nacházejí zmínky o pronájmu pozemků na této planině a o tom, že pastevci za pronájem statkářům platili sýrem. Z toho vyplývá, že již tehdy na náhorní planině Nanos probíhala výroba sýra a využívání půdy jako pastvin. V roce 1986 se po vzoru tradiční metody výroby sýrů v této oblasti začal „Nanoški sir“ vyrábět z kravského mléka. Srážení se již tehdy provádělo při nízkých teplotách, aby zůstaly zachovány mikroorganismy nacházející se v kyselině mléčné. Sýření navíc probíhalo v otevřených nádobách, což umožnilo spolupůsobení autochtonní mikroflóry, zejména kvasinek.

4.7   Kontrolní subjekt:

4.8   Označování:

Druhy sýra, jež splňují požadavky podle specifikace, se označují názvem „Nanoški sir“, jednotným logem v podobě narcisu, odpovídajícím znakem Společenství a národním symbolem jakosti.

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.