Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2010/C 248/07

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„MIÓD DRAHIMSKI“

č. ES: PL-PGI-0005-0619-09.07.2007

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Miód drahimski“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Polsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Pod názvem „miód drahimski“ lze prodávat pět různých medů: pohankový med, řepkový med, vřesový med, lipový med a květový med (z více rostlin).

V okamžiku prodeje může mít „miód drahimski“ tekutou, pastovanou či krystalizovanou podobu. „Miód drahimski“ je včelí nektarový med. V medu se může vyskytnout malé množství medovice. Její přítomnost však nesmí vést ke změně chuti, vůně nebo charakteristických vlastností medu. Povolen je rovněž prodej plástečkového „miodu drahimského“, tj. v plástech.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

V období snůšky „miodu drahimského“ není přikrmování včel dovoleno. Pouze výjimečně, v případě ohrožení správného rozvoje včelstva, je povoleno přikrmování včel před začátkem snůšky medu, mělo by však být ukončeno nejpozději 14 dní před plánovaným medobraním. Dávkování nesmí překročit dvoudenní potřebu živin včel. Včely mohou být přikrmovány pouze bílým cukrem z cukrové řepy nebo hotovým sirupem (včelí krmivo), který obsahuje nejméně 73 % cukrů (glukózy, fruktózy, sacharózy). Bílý cukr z cukrové řepy a cukrový sirup mohou mít původ i mimo oblast získávání „miodu drahimského“. Na kvalitu medu to nemá vliv.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

V označené oblasti musí probíhat všechny fáze výroby – od umísťování včelínů po konečné balení medu. Na konci období snůšky se odebírají rámky se zralým medem (alespoň ¾ rámku musí být zavíčkované). Med se působením odstředivé síly vytáčí za studena v medometu ve včelařských dílnách. Při získávání medu z víček za studena je povoleno použití mechanických lisů. Vytočený med se cedí a poté vlévá do skladovacích nádob. Odfiltrování pylů a pasterizace „miodu drahimského“ nejsou dovoleny. V žádné fázi výroby nesmí teplota medu překročit 42 °C. V období snůšky medu je zakázáno používat léčiva pro včely i chemické výrobky a jiné odpuzovače včel, a to jak v pevné, tak i tekuté či plynné formě. K výrobě „miodu drahimského“ se využívají výhradně poddruhy včely medonosné Apis mellifera carnica (včela kraňská) nebo Apis mellifera mellifera (včela tmavá) či jejich kříženci.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Pro zaručení patřičné kvality výrobku musí plnění medu do maloobchodních balení probíhat v oblasti, ve které se získává (a jež je vymezena v bodě 4). Účelem tohoto omezení je rovněž zvýšit stupeň kontroly původu chráněného medu, a zabránit možnosti smíchání „miodu drahimského“ s jinými medy. Dalším cílem omezení je zachování vysoce věrohodného systému kontroly a vyloučení faktoru ohrožující kvalitu medu.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Všichni včelaři a subjekty, jež med vykupují a dále s ním pod chráněným označením nakládají, musí používat jeden druh etiket. Etikety budou distribuovány prostřednictvím sdružení „Stowarzyszenie Producentów Miodu Drahimskiego“. Sdružení poskytuje kontrolnímu orgánu podrobná pravidla distribuce etiket. Systém jednotných etiket má zaručit náležitou kvalitu a usnadnit možnost sledování výrobku. Tato pravidla nesmějí žádným způsobem diskriminovat výrobce, kteří nejsou členy sdružení.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

„Miód drahimski“ se získává na území obcí (gmina) Czaplinek, Wierzchowo, Barwice, Borne Sulinowo a lesní správy Nadleśnictwo Borne Sulinowo, jež se nacházejí v jezerní oblasti Drawskie (Pojezierze Drawskie). Název „miód drahimski“ pochází od slova „Drahim“, což byl původní název obce Stare Drawsko, podle níž se jmenuje celý region, v němž se nachází i oblast výroby „miodu drahimského“. Po 2. světové válce se v oficiálním názvosloví a správním členění přestal název Drahim používat a místo něj bylo zavedeno pojmenování Stare Drawsko. Odkazy na tradiční pojmenování „Drahim“ se přes změny administrativních názvů objevují i nadále.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Oblast vymezená v bodě 4 se nachází v přímořské oblasti Baltského moře, jež se podnebím liší od jiných polských regionů z důvodu silnějších oceánských vlivů. Vzhledem k blízkosti Baltského moře zde panují teplejší zimy a chladnější léta. Příznačné pro zdejší podnebí jsou teplotní poměry, jež úzce souvisejí s povrchem oblasti. Příčinou zdejších nižších teplot je poměrně vysoká poloha oblasti. V období květen–červenec dosahuje průměrná teplota 14,4 °C. Roční průměrná teplota se pohybuje v rozmezí 7,0–7,3 °C. Půdy v této oblasti vznikly z nánosů, jež zde zanechaly ledovce a jejich tavné vody. Převažují podzolované půdy vytvořené z kyprých a slabě hlinitých písků, dále pak z nanesených hlín a zahliněných a zajílovaných písků. Oblast produkce „miodu drahimského“ se z větší části nachází na území chráněné krajinné oblasti Drawski Park Krajobrazowy a za svůj přírodní charakter vděčí skutečnosti, že zde není průmysl znečišťující životní prostředí. Na území chráněné oblasti vzniklo sedm rezervací, jež se vyznačují různorodou faunou a flórou a do jejichž ekosystémů člověk zasahoval jen v malé míře. Díky rozličné a rozsáhlé vodní síti se zvyšuje stupeň rozmanitosti zdejší vegetace. Jezera s neobvykle čistou vodou se vyznačují výskytem lobelek a reliktních druhů rostlin, např. ptačince (Stellaria crassifolia), šichy černé (Empetrum nigrum ssp. nigrum) či třtiny tuhé (Calamagrostis stricta). Značnou část místní květeny tvoří chráněné rostliny, např. orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) či kruštík bahenní (Epipactis palustris).

Vliv oblasti na výskyt ostatních snůškových rostlin

Pohanka

Málo kvalitní podzolované půdy, regulovaný vodní režim i klimatické podmínky jsou pro pěstování pohanky příznivé. Obzvlášť velký význam má také vysoká vlhkost vzduchu (dosahující až 81 %). Pohanka se v této oblasti pěstuje přibližně v 400 ekologických hospodářstvích na ploše zhruba 1 120 ha.

Lípa

Ve vymezené oblasti roste mnoho chráněných památných lip. Přibližně 90 % silnic protínajících vesnice v oblasti výroby „miodu drahimského“, vedlejších silnic i stezek je lemováno starými lipami, tj. lipovými alejemi. Taková rozšířenost lípy souvisí s odpovídajícími půdními podmínkami a čistotou oblasti. Důležitým environmentálním faktorem je i absence průmyslového znečištění, na které je lípa obzvlášť citlivá.

Řepka

Charakteristickým znakem pěstování řepky olejky ve vymezené oblasti jsou několikahektarová pole rozdělená četnými lesy. Nevanou zde silné větry, a včely tak mají ideální podmínky pro svůj rozvoj a pro snůšku nektaru. Ve vymezené oblasti se řepka pěstuje na téměř 1 400 hektarech.

Vřes

Na území lesní správy Nadleśnictwo Borne Sulinowo se nachází jedno z největších vřesovišť v Evropě. Rozloha vřesových porostů činí dohromady přibližně 6 000 ha. Vyskytují se tu jak vegetace vřesu obecného (Polio-Callunetum), tak vřesoviště s kručinkou barvířskou (Scabiosa canescentis – Genistetum tinctoriae). Výskyt tak velkých vřesovišť v této oblasti souvisí jednak s dobrými půdními podmínkami, jednak – vzhledem k zdejším rozlehlým nezalesněným plochám – s náležitým osluněním.

Lidské dovednosti

V dlouhé historii včelařství v této oblasti se odrážejí jak dovednosti místních včelařů, tak i pravidla postupu při odebírání medu a chovu včel, z čehož pak přímo vyplývá i chemické složení medu. Základním pravidlem je získávání medu pouze ze zavíčkovaných rámků, a to alespoň ze ¾. Díky tomuto postupu je med při odběru zralý. V žádné fázi produkce nesmí teplota medu překročit 42 °C.

5.2   Specifikace produktu:

„Miód drahimski“ je vysoce kvalitní med vyznačující se nízkým obsahem HMF a vysokým obsahem redukujících cukrů. Výjimečnou vlastností „miodu drahimského“ je v souladu s bodem 3.2. vysoký podíl převládajícího pylu. Kromě toho se „miód drahimski“ odlišuje i podílem pylu unikátních reliktních a endemických rostlin. Charakteristické pro květový med je rozmanité složení pylů. Podíl žádného pylu přitom nepřesahuje 35 %, díky čemuž se med vyznačuje širokou škálou chutí.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

„Miód drahimski“ je úzce spjat s oblastí svého původu, jelikož medy prodávané pod tímto názvem pocházejí z nektaru rostlin, jež jsou pro tuto oblast charakteristické. Jedná se o med pohankový, řepkový, vřesový, lipový a květový. Jak popisuje bod 5.1, uvedená oblast se vyznačuje poměrně malým množstvím srážek, vysokým počtem vodních nádrží, poměrně vysokou vlhkostí vzduchu a mírnými poryvy větru, což má vliv na výskyt a kvalitu jednotlivých rostlin, z nichž se získává jednodruhový „miód drahimski“. Květový „miód drahimski“ se zase vyjímá velmi pestrým složením pylu vyplývajícím z rozmanitých ekosystémů v čistém a přirozeném životním prostředí. O bohatství zdejší květeny svědčí skutečnost, že podíl žádného pylu v květovém „miodu drahimském“ nepřekračuje 35 %. Kromě pylů pěstovaných rostlin ovlivňují složení jak jednodruhového, tak vícekvětého „miodu drahimského“ pyly chráněných a endemických rostlin, jež se v dané oblasti vyskytují. Vzhledem ke specifičnosti oblasti, ve které se nacházejí přírodní rezervace a chráněná krajinná oblast a díky níž zde rostou uvedené rostliny, není produkce „miodu drahimského“ mimo označenou oblast možná. Díky použité metodě odebírání (získávání medu z rámků zavíčkovaných alespoň ze ¾) se získává zralý med s vysokým obsahem redukujících cukrů glukózy a fruktózy. Zároveň jde o velmi čerstvý výrobek přírodního původu, o čemž svědčí nízký obsah HMF. Tím, že se med nesmí zahřívat na teplotu vyšší než 42 °C, nepřichází med o četné enzymy, jež jsou v něm díky přírodnímu původu obsaženy. Charakteristické chuťové vlastnosti jednotlivých druhů „miodu drahimského“ (viz bod 3.2) jsou výsledkem spojení nenarušeného životního prostředí, rozmanité vegetace a tradičních dovedností místních výrobců a spotřebitelé tyto vlastnosti velmi oceňují. Způsob získávání „miodu drahimského“ je nerozlučně spjat s dovednostmi místních včelařů a je udržován a zdokonalován již po mnoho generací.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1620&LangId=0

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.