24.7.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 202/4

---

Zveřejnění přehledu hlavních bodů specifikace podle čl. 18 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2010/C 202/04

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006  (1)

„ČESKOBUDĚJOVICKÉ PIVO“

č. ES: CZ/PGI/0005/0446-29.04.2004

CHOP ( ) CHZO ( X )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

Název:	Úřad průmyslového vlastnictví
Adresa:	Antonína Čermáka 2a 168 00 Praha 6 ČESKÁ REPUBLIKA
Tel.	+420 220383111
Fax	+420 224324718
E-mail:	posta@upv.cz

2.   Skupina:

Název:	Budějovický Budvar, národní podnik, Budweiser Budvar, National Corporation, Budweiser Budvar, Entreprise Nationale
Adresa:	Karolíny Světlé 4 370 21 České Budějovice ČESKÁ REPUBLIKA
Tel.	+420 387705111
Fax	—
E-mail:	budvar@budvar.cz
Složení:	producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( )

3.   Druh produktu:

Třída 2.1.

pivo

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název:

„Českobudějovické pivo“

4.2   Popis:

Pivo světlého typu s charakteristickým aroma, daným světlým sladem a žateckým aromatickým chmelem, v chuti s nižší intenzitou jemné a mírné hořkosti, sladovou příchutí, která je způsobena rozdílem mezi skutečným a dosažitelným stupněm prokvašení mladiny, s říznou chutí, jejímž základem je přírodní kvasný oxid uhličitý.

Při nalití do sklenice má pivo typicky světle zlatavou barvu a hebkou, krémovou pěnu. Díky vysokému obsahu polyfenolů, zajištěnému žateckým jemným aromatickým chmelem, jsou všechny druhy Českobudějovického piva příjemně pitelné a oblíbené.

Pivo lze rozdělit na 5 různých druhů s výrazným společným původem.

Světlý ležák

Obsah alkoholu obj. %: 4,6–5,3

Původní mladina %: 11,4–12,3

Hořkost: m.j.h. 20–24

Barva EBC: 9–13

Vůně: Střední až silná intenzita, výrazná vůně žateckého jemného aromatického chmele.

Chuť: Hořkost mírné až střední intenzity, jemný až mírně hrubý charakter, střední až silná plnost chuti s nasládlým dozvukem, výrazný říz

Světlý kvasnicový ležák

Obsah alkoholu obj. %: 4,6–5,3

Původní mladina %: 11,4–12,3

Hořkost: m.j.h. 20–24

Barva EBC: 9–13

Vůně: Střední až silná intenzita, výrazná vůně žateckého jemného aromatického chmele.

Chuť: Hořkost mírné až střední intenzity, jemný až mírně hrubý charakter, silná až velmi silná plnost chuti s nasládlým dozvukem, výrazný říz

Světlé výčepní pivo

Obsah alkoholu obj. %: 3,5–4,5

Původní mladina %: 9,5–10,1

Hořkost: m.j.h. 18–21

Barva EBC: 8–12

Vůně: Střední až silná intenzita, výrazná vůně žateckého jemného aromatického chmele.

Chuť: Hořkost mírné až střední intenzity, mírně hrubý charakter, střední plnost chuti s nasládlým dozvukem, výrazný říz

Speciální pivo

Obsah alkoholu obj. %: 7,4–8,2

Původní mladina %: 16,0–17,0

Hořkost: m.j.h. 24–28

Barva EBC: 11–17

Vůně: Střední až silná intenzita, výrazná vůně žateckého jemného aromatického chmele.

Chuť: Hořkost střední až silné intenzity, jemný až mírně hrubý charakter, silná až velmi silná plnost chuti s nasládlým dozvukem, výrazný říz.

Nealkoholické pivo

Obsah alkoholu obj. %: 0,2–0,5

Původní mladina %: 3–4

Hořkost: m.j.h. 22–26

Barva EBC: 5–7

Vůně: Střední intenzita, výrazná vůně žateckého jemného aromatického chmele, mírně připomíná mladinu.

Chuť: Hořkost střední intenzity, mírně hrubý charakter hořkosti, plnost chuti slabá, výrazný říz, lehká příchuť mladiny

Hlavními surovinami pro výrobu Českobudějovického piva jsou voda, slad a chmel při využití pivovarských kvasinek spodního kvašení. Všechny používané hlavní suroviny pocházejí ze specifikovaných zeměpisných oblastí a mají specifikované vlastnosti.

5.   Zeměpisná oblast:

Místo výroby, zpracování a přípravy výrobku je vymezeno zeměpisným územím, v němž lze čerpat vodu z podzemního jezera Českobudějovické pánve.

Pěstební oblastí žateckého chmele je Žatecká oblast vymezená katastrálními územími obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň – sever, Rakovník, Rokycany.

Pěstební oblast sladovnického ječmene se nachází v regionu Moravy.

5.1   Důkaz původu:

Pivo se v Českých Budějovicích vaří od doby jeho založení v roce 1265 a celou dobu je nazýváno podle místa původu.

Pojem Českobudějovické pivo dosáhl takového věhlasu, že byl v roce 1967 na základě národní registrace zapsán u WIPO v registru označení původu pod číslem registrace 49 ve formě Českobudějovické pivo/Budweiser Bier/Biére de České Budějovice/Budweis Beer. Současně byla jeho ochrana zajištěna i prostřednictvím bilaterální dohody s Portugalskem.

Pro zajištění sledovatelnosti výrobku kontrolní orgán vede výrobce zeměpisného označení ve svém registračním systému kontrolovaných osob, který obsahuje informace o výrobci, zahájení výroby i výsledcích kontrol, uložených opatřeních apod. Kontrolní orgán provádí kontroly, které zjišťují, zda výrobci, pokud užívají zeměpisné označení, splňují podmínky specifikace.

5.2   Metoda produkce:

Všechna stadia výroby, zpracování surovin a přípravy Českobudějovického piva se provádí výlučně ve vymezené zeměpisné oblasti.

Mladina pro Českobudějovické pivo se vyrábí výlučně metodou dvourmutové dekokce s otevřeným scezováním sladiny a varem za atmosférického tlaku.

Pro zakvašení se používá kmen kvasinek spodního kvašení, který byl izolován a v současnosti se pomnožuje a uchovává přímo v pivovaru. Kvašení probíhá ve vertikálních cylindrokónických tancích s řízenou teplotou od 6 do 11 °C, zatímco zrání probíhá odděleně od kvašení, a to výlučně v horizontálních tancích (dvoufázový výrobní postup). Doba zrání odpovídá zásadám dlouhodobého studeného dokvašování za maximální teploty 3 °C. Po dokvašení se pivo filtruje a stáčí do spotřebitelských nebo transportních obalů.

Výrobní postupy a výrobní zařízení používané při výrobě tohoto piva jsou založeny na odborných zkušenostech a praktických dovednostech získaných generacemi pivovarníků a dále rozvíjených v souladu s novodobými poznatky pivovarnického oboru. Nejprve byla výroba výsadou jednotlivců, později byly zakládány manufaktury, což vedlo ke sloučení výroby piva v Českých Budějovicích – k vytvoření českobudějovických pivovarů. Tato tradice výroby piva přetrvává dodnes.

5.3   Souvislost:

Historicky vydobytá obliba a stálá kvalita Českobudějovickému pivu i v novodobé historii zaručuje pevné místo na zahraničních trzích ve více než 50 státech světa. Svým věhlasem se zařadilo mezi přední světové pivní značky.

Senzorický charakter Českobudějovického piva je stanoven zejména minerálním složením vody z místního zdroje, doplněným kombinovaným vlivem charakteristik hlavních surovin, vlastního kmene pivovarnických kvasnic, geometrií provozních nádob a časovým průběhem hlavních technologických činností.

Výroba Českobudějovického piva je nedílnou součástí města České Budějovice. Většina místních i zahraničních encyklopedií spojuje město České Budějovice právě s výrobou Českobudějovického piva.

Tradice je pro spotřebitele jedním ze základních měřítek kvality, představuje pro ně určitou přidanou hodnotu, garanci kvality. Českobudějovický původ piva významně předurčuje očekávání konkrétních vlastností piva vyrobeného v tomto teritoriu.

Spotřebitelé mají České Budějovice spojené již od nepaměti s výrobou kvalitního piva, které je svými senzorickými vlastnostmi odlišné od piv vyráběných v jiných oblastech.

5.4   Kontrolní subjekt:

Název:	Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Táboře
Adresa:	Purkyňova 2533 390 02 Tábor ČESKÁ REPUBLIKA
Tel.	+420 381257111
Fax	—
E-mail:	—

5.5   Označování:

„Českobudějovické pivo“ se užívá v souladu s obecně platnými pravidly pro užívání zeměpisných označení a v souladu s konkrétními pravidly pro užití komunitárního symbolu pro chráněné zeměpisné označení, jakož i v souladu s ostatními požadavky EU na označování. Způsob užití kromě toho také respektuje ustanovení Přístupové dohody.

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---