27.3.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 78/7

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2010/C 78/07

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„FARINE DE CHÂTAIGNE CORSE/FARINA CASTAGNINA CORSA“

č. ES: FR-PDO-005-0581-22.12.2006

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název:

„Farine de châtaigne corse/Farina castagnina corsa“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.6 –

Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

„Farine de châtaigne corse/Farina castagnina corsa“ se vyznačuje smetanově bílou až rezavou barvou a jemným homogenním umletím odpovídajícím této velikosti zrna: alespoň 70 % hmotnosti mouky se musí prosít sítem o velikosti otvorů 106 mikronů a vše se musí prosít sítem o velikosti otvorů 450 mikronů.

Mouka vyniká výraznou sladkou chutí a komplexním čichovým a chuťovým aromatem spojujícím zejména tyto jednotlivé aromatické druhy: sušený kaštan, sušené ovoce, sušenky, koření nebo mléčné výrobky.

Mouka vyrobená z kaštanů, které podstoupily proces „pečení-sušení“, má tmavší barvu sytých odstínů a výraznější sušenkovou chuť a aroma.

Obsah vlhkosti je nižší nebo roven 10 %.

Kaštany určené pro přípravu mouky pocházejí z následujících místních odrůd druhu Castanea sativa Mill. a z místních kultivarů druhu Castanea sativa:

Aligialincu; Ariata; Arizinca; Bastelicacciu; Campana; Campanari; Campanese; Carpinaghja; Chijina; Faretu; Frisgiata; Furcutone; Giallu; Giucatoghju; Ghjentile; Ghjentilone; Insetu; Insetu petrinu; Insetu pinzutu; Insitina; Leccia; Nocella; Macedia; Marrunaghja; Minuta; Morianinca; Murasgione; Palatina di Monte; Palatina Prunaccia; Petra; Petra Ferrigna; Pianella; Pilosa; Pitrina; Povaru Pa; Radacampana; Radulacciu; Rossa; Rossa canale; Rossa pilosa; Rossuccia; Rossula; Russella; Russina; Terra Magnese; Tighjulana neboTeghja; Tricciuta; Venachese; Vicu; Zittimi.

Hybridní odrůdy jsou zakázány.

Sklizeň kaštanů probíhá od 1. října do 31. prosince po přirozeném opadání plodů. Vzhledem k velikosti stromů se tradičně provádí sklizeň spadlých dozrálých plodů.

Kaštany pocházejí ze stromů, jejichž stáří je minimálně 10 let. Stromy jsou ošetřované podle starých zvyklostí, které jim umožňují optimální růst, tj. maximální hustota je 60 stromů na hektar s minimálním rozestupem 12 metrů mezi každým kmenem, pravidelné čištění půdy bez chemického odplevelení, pravidelné prořezávání a ořezávání, zúrodňování půdy výhradně organickými hnojivy nebo vápněním. Zavlažování pevně instalovaným zařízením je zakázáno, aby se zachoval tradiční způsob pěstování kaštanů.

Maximální roční výnos je omezen na 150 kg čerstvých kaštanů na strom a na 6 tun na hektar za účelem respektování přírodní produkce kaštanového sadu probíhající podle místních zvyklostí.

—

   sušení: tradiční sušírnou vytápěnou dřevem z místních dřevin kaštanovníku, olše, planiky, vřesu, jasanu, buku nebo dubu, případně doplněných o slupku oloupaných kaštanů, nebo mechanickou sušírnou s pulzujícím vzduchem. Doba sušení je v případě tradiční sušírny minimálně 18 dní a v případě mechanické sušírny minimálně 6 dní,

—

   loupání spočívá v ručním nebo mechanickém oddělování dvou slupek (oplodí a třísla) od jádra,

—

   třídění za účelem vyřazení plodů, které jsou napadené parazity nebo plísněmi nebo špatně oloupané. Šarže kaštanů určených k mletí obsahují maximálně 5 % napadených nebo špatně oloupaných plodů. Kaštany uskladněné před použitím jsou uložené na suchém a větraném místě,

—

   „pečení-sušení“: nepovinný doplňkový proces pečení, kdy se tříděné plody vloží do pece, která je předem vyhřátá dřevem a zbavená veškerých spalin. Tento proces se tradičně provádí v některých vesnicích s cílem dokončit oloupání a připravit plody k mletí,

—

   mletí plodů na mlýnských kamenech ze žuly, křemene nebo břidlice bez předchozího drcení.

3.3   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.4   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Balení kaštanové mouky se provádí v rámci zeměpisné oblasti do nádob na jedno použití s maximální kapacitou 5 kg.

Mouka je balena vakuově nebo v ochranné atmosféře vstříknutím potravinářského plynu, s výjimkou mouky, která je uváděna na trh do přímého prodeje.

Kaštanová mouka je velmi choulostivý produkt, který je náchylný ke zkáze v závislosti na podmínkách skladování a uchovávání, zejména pokud sezónní teploty na konci zimy stoupají.

Balení v dané zeměpisné oblasti za vhodných výše uvedených podmínek zabraňuje pozdějším manipulacím a zhoršení jakosti produktu spojeného s nebezpečím navlhnutí, jako je žluknutí a plíseň.

Z důvodu zajištění optimální jakosti tohoto velice choulostivého produktu nemůže být mouka s chráněným označením původu „Farine de châtaigne corse/Farina castagnina corsa“ již uváděna do volného oběhu po 31. prosinci roku následujícího po provedené sklizni kaštanů.

3.5   Zvláštní pravidla pro označování:

Kromě povinných údajů stanovených právními předpisy v oblasti označování potravin a jejich obchodní úpravy je na označení každého balení mouky uveden:

—	název „Farine de châtaigne corse/Farina castagnina corsa“, který je napsán písmeny, jejichž velikost odpovídá alespoň polovině největších písmen, jež se nacházejí na označení,

—	nápis „chráněné označení původu“ nebo zkratka CHOP, který je uveden bezprostředně před názvem označení nebo za ním bez jiných vložených poznámek,

—	nepovinný nápis „sušeno dřevem“ podle použité metody sušení,

—	nepovinný nápis „pečeno v peci“, „pečeno v peci – infurnata“ nebo „pečeno v peci – affurnata“ v případě mouky připravené z kaštanů, které podstoupily proces „pečení-sušení“.

Každý obal je identifikován systémem označování schváleným útvarem INAO a distribuovaný sdružením.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast zahrnuje 270 obcí, z toho 233 celých obcí a 37 obcí zčásti.

Departement Corse du Sud:

Celé zahrnuté obce: Altagène; Ambiegna; Arbori; Argiusta-Moriccio; Arro; Aullène; Azilone-Ampaza; Azzana; Balogna; Bastelica; Bocognano; Campo; Cannelle; Carbini; Carbuccia; Cardo-Torgia; Cargiaca; Ciamannacce; Corrano; Cozzano; Cristinacce; Cuttoli-Corticchiato; Evisa; Forciolo; Frasseto; Guagno; Guargualé; Guitera-Les-Bains; Letia; Levie; Lopigna; Marignana; Mela; Moca-Croce; Murzo; Ocana; Olivese; Orto; Ota; Palneca; Pastricciola; Peri; Petreto-Bicchisani; Piana; Poggiolo; Quasquara; Quenza; Renno; Rezza; Rosazia; Salice; Sampolo; Sari-d’Orcino; Sarrola-Carcopino; Serra-di-Scopamene; Soccia; Sorbollano; Sant’Andréa-d’Orcino; Santa-Maria-Siche; Tasso; Tavaco; Tavera; Tolla; Ucciani; Urbalacone; Valle-di-Mezzana; Vero; Zerubia; Zevaco; Zicavo; Zigliara; Zoza.

Částečně zahrnuté obce: Albitreccia; Calcatoggio; Casaglione; Cauro; Coggia; Eccica-Suarella; Grosseto-Prugna; San-Gavino-di-Carbini; Vico; Zonza.

Departement Haute-Corse:

Celé zahrnuté obce: Aiti; Alando; Albertacce; Altiani; Alzi; Ampriani; Antisanti; Asco; Bigorno; Bisinchi; Brando; Bustanico; Cagnano; Calacuccia; Cambia; Campana; Campi; Campile; Campitello; Canari; Canavaggia; Carcheto-Brustico; Carpineto; Carticasi; Casabianca; Casalta; Casamaccioli; Casanova; Casevecchie; Castellare-di-Mercurio; Castello-di-Rostino; Castifao; Castiglione; Castineta; Castirla; Chisa; Corscia; Corte; Croce; Crocicchia; Erbajolo; Erone; Favalello; Felce; Feliceto; Ficaja; Focicchia; Gavignano; Ghisoni; Giocatojo; Isolaccio-di-Fiumorbo; Lano; Lento; Loreto-di-Casinca; Lozzi; Lugo-Di-Nazza; Luri; Manso; Matra; Mausoleo; Mazzola; Meria; Moïta; Moltifao; Monacia-d’Orezza; Monte; Morosaglia; Muracciole; Murato; Muro; Nessa; Nocario; Noceta; Novale; Olcani; Olmeta-di-Capocorso; Olmeta-di-Tuda; Olmi-Capella; Olmo; Omessa; Ortale; Ortiporio; Parata; Penta-Acquatella; Perelli; Pero-Casevecchie; Pianello; Piano; Piazzali; Piazzole; Piedicorte-di-Gaggio; Piedicroce; Piedigriggio; Piedipartino; Pie-d’Orezza; Pietralba; Pietracorbara; Pietra-di-Verde; Pietraserena; Pietricaggio; Pietroso; Piève; Piobetta; Pioggiola; Poggio-di-Nazza; Poggio-di-Venaco; Poggio-d’Oletta; Poggio-Marinaccio; Polveroso; Popolasca; Porri; Porta; Prato-di-Giovellina; Prunelli-di-Casacconi; Pruno; Quercitello; Rapaggio; Rapale; Riventosa; Rospigliani; Rusio; Rutali; Saliceto; Scata; Scolca; Sermano; Silvareccio; Sisco; Sorio; Soveria; Stazzona; Sant’Andrea-di-Bozio; Sant’Andrea-di-Cotone; San-Damiano; San-Gavino-d’Ampugnani; San-Gavino-di-Fiumorbo; San-Giovanni-di-Moriani; San-Lorenzo; San-Martino-di-Lota; Santa-Lucia-di-Mercurio; Santa-Maria-di-Lota; Santo-Pietro-di-Venaco; Santa-Reparata-di-Moriani; Tarrano; Tomino; Tox; Tralonca; Vallecalle; Valle-d’Alesani; Valle-di-Rostino; Valle-d’Orezza; Vallica; Velone-Orneto; Venaco; Verdese; Vezzani; Vignale; Vivario; Volpajola; Zalana; Zuani.

Částečně zahrnuté obce: Borgo; Canale-Di-Verde; Castellare-Di-Casinca; Cervione; Chiatra; Furiani; Giuncaggio; Linguizzetta; Lucciana; Oletta; Pancheraccia; Penta-Di-Casinca; Poggio-Mezzana; Prunelli-Di-Fiumorbo; Serra-Di-Fiumorbo; Sorbo-Ocagnano; San-Giuliano; Santa-Lucia-Di-Moriani; Santa-Maria-Poggio; San-Nicolao; Taglio-Isolaccio; Talasani; Tallone; Valle-Di-Campoloro; Ventiseri; Venzolasca; Vescovato.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Specifičnost fyzického prostředí

Téměř 90 % území Korsiky dokonale vyhovuje kalcifobnímu kaštanovníku, který se na ostrově vyskytuje již od 12. století.

Zeměpisná oblast označení CHOP „Farine de châtaigne corse/Farina castagnina corsa“ je tvořená rozsáhlým územím, které se vyznačuje:

—	kyselou půdou typu hnědozemě nebo řadou rankerů obohacených přenosem jemných částic a s hodnotou pH 4 až 6,

—	půdou chudou na vápník (méně než 4 %),

—	hlubokou půdou, čerstvou, provětranou a dobře odvodněnou,

—	převážně křemičitými půdami, ale také půdami s dávnými naplaveninami a vulkanickými oblastmi,

—	nadmořská výška je zpravidla v rozmezí 400–1 200 m. Výjimečně může být v některých zeměpisných podmínkách, jako jsou vlhké a chladné doliny, vysazen kaštanový sad v nadmořské výšce pod 400 m,

—	průměrnými ročními teplotami pohybujícími se mezi 10 °C a 13 °C s dost dlouhým suchým letním obdobím; kaštanovník je strom rostoucí v mírném pásmu. Na tuhé zimy není moc citlivý, ale je mnohem citlivější na pozdní jarní mráz. Nevyhovuje mu silný a vysušující vítr ani prudké sluneční záření,

—	srážkami 800 až 1 500 mm. Kaštanovník je náročnější na vlhkost vzduchu: minimálně 700 mm ročně s vlhkým jarem a koncem léta, kdy začíná jeho vegetační období a jádro získává konečný tvar.

Specifičnost vlivu člověka

Veškeré kaštanovníky na Korsice, se vzácnými výjimkami hybridů nebo exotických druhů, které byly vysazeny za účelem tlumení nákaz, patří k druhu Castanea sativa Mill. pocházejícímu ze Středomoří.

V současné době se zdá být díky pylovým analýzám jisté, že kaštanovník je na Korsice domorodým stromem již po tisíciletí, i když během staletí tento druh hojně rozšířili Féničané, Řekové, Římané a mnozí další.

Až do prvních let 20. století byla dobrá úroda kaštanů v kaštanových oblastech synonymem blahobytu, protože kaštan, konzumovaný čerstvý, pečený nebo vařený, sušený a zpracovaný na mouku, tvořil základ stravy. Čerstvé kaštany se uchovávaly v sudech nebo v prostorách v zemi, které byly vyloženy větvemi z planiky, takto plody přečkaly zimu, aniž by se zkazily. Avšak většina kaštanů se usušila a zpracovala na mouku. Od prosince do června se z kaštanové mouky vyráběly rozmanité pokrmy, jak se o tom zmiňují různé zprávy a průzkumy, např. historka Robiqueta (La Corse 1835) vypráví, že na jedné svatbě v kantonu Alesani bylo hostům nabídnuto dvacet dva různých jídel připravených z kaštanové mouky. Z kaštanové mouky, občas smíchané s moukou pšeničnou, ječnou nebo žitnou, se připravoval druh kynutého chleba zvaný „pisticcine“ nebo „frascaghiola“.

Až do prvních let 20. století se kaštanová mouka konzumovala každý den jako kaše, palačinky nebo chléb. Pokrmy z kaštanové mouky, jídla chudých, podřadné náhražky, které byly původně znevažovány, se dnes staly na základě zvláštního zvratu v názorech vyhledávanými pochoutkami, slavnostními jídly a velice žádaným výrazem identity.

5.2   Specifičnost produktu:

Mouka „Farine de châtaigne corse“ se vyznačuje výraznou sladkou chutí, smetanově bílou až rezavou barvou, výjimečným komplexním čichovým a chuťovým aromatem sušeného kaštanu, sušeného ovoce, sušenek, koření nebo mléčných produktů a zvláště jemným a homogenním specifickým umletím.

Obsah vlhkosti produktu „Farine de châtaigne corse“ je nižší nebo roven 10 %.

Procesem pečení v peci (volitelný) zvaným „pečení-sušení“ se docílí tmavší barvy se sytými odstíny, výraznější sušenkové chuti a aromatu.

Rozmanité pokrmy z kaštanové mouky jsou energeticky bohaté, poskytují přísun sacharidů, tuků, minerálních solí a důležitých vitaminů. Mají nízký obsah proteinů, který je zčásti kompenzován mléčnými výrobky (mléko, smetana, brocciu nebo čerstvý sýr), a jsou často doprovázeny uzeninami. Rčení z Niolu „pane di legnu e vinu di petra“ (chléb ze stromu a víno z kamene) zdůrazňuje střídmost a jednotvárnost této stravy a jasně ukazuje, jaké místo v tradiční stravě zaujímá kaštanový chléb.

Na Korsice se několikrát do roka konají veletrhy „oslavující“ kaštany a kaštanovou mouku, zejména:

—	Den jedlého kaštanu, který se koná v listopadu v Evise. Den vzniku bratrstva kaštanu a jedlého kaštanu u příležitosti 10. výročí v roce 2003.

—	„A Fiera di a Castagna“, Kaštanový veletrh v prosinci v Bocognanu, věnovaný kaštanu a jeho vedlejším produktům, vznikl před 20 lety a má důležitou úlohu v obnovování kaštanového odvětví. Nejvýznamnější veletrh na ostrově, který každoročně navštíví 30 000 návštěvníků.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Korsika a kaštanovník k sobě patří. Půda ostrova naprosto vyhovuje půdním podmínkám stromu a podnebí je příznivé pro jeho růst.

Ve skutečnosti se tento „chlebovník“ během staletí stal nepostradatelným pro výživu obyvatel ve vnitrozemí Korsiky. V současnosti je registrováno přes 40 odrůd, které byly vybrány podle schopnosti ke zpracování na mouku. Mouka samozřejmě byla, vedle použití syrového plodu, předmětem pozornosti producentů ve všech obdobích.

Výběr odrůd byl tedy zaměřen na plody schopné maximálně využít výhod, které poskytuje půda ostrova. Například tzv. „pozdní“ doba sklizně (od poloviny října) umožňuje plodům co nejvíce využít účinků slunečního svitu.

Obsah cukru je rovněž kritériem výběru korsických odrůd, což dodává mouce „Farine de châtaigne corse“ typickou výraznou sladkou chuť.

Výběr odrůd používaných v dnešní době byl ještě navíc proveden podle jejich maximální schopnosti usušení (s obsahem konečné vlhkosti 10 % nebo méně) a oloupání. Výsledkem stále trvajícího zájmu získat plody vhodné ke zpracování na mouku spojené s přírodními kvalitami korsické půdy je produkt, který má výjimečné typické vlastnosti.

Jednotlivé fáze výroby a zpracování čerstvých kaštanů na mouku vyvolají zabarvení od smetanově bílé do rezavé barvy a výjimečná komplexní čichová a chuťová aromata sušeného kaštanu, sušeného ovoce, sušenek, koření nebo mléčných produktů.

Procesem pečení v peci (volitelný) zvaným „pečení-sušení“ se docílí tmavší barvy se sytými odstíny, výraznější sušenkové chuti a aromatu.

Tato aromata jsou zvýrazněná jemnou a homogenní strukturou připomínající jemnost hedvábí. Tato jemnost typická pro mouku „Farine de châtaigne corse“ se vysvětluje tím, že kaštany byly vždy drceny v mlýnu na zrní mlýnskými kameny ze žuly, křemene nebo břidlice z důvodu zemědělsko-pasteveckého systému s extenzivním obilnářstvím na Korsice.

Tato alchymie mezi výběrem odrůdy, používáním tradičních nástrojů a korsickým výrobním postupem zpracování kaštanů vytváří z mouky „Farine de châtaigne corse“ jedinečný produkt spjatý s neobyčejným územím.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.inao.gouv.fr/repository/editeur/pdf/CDCAOP/CDCFarineDeChataigneCorseFarinaCastagninaCorsa.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---