3.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 99/46

—

s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Hodnotící zpráva iniciativy ‚EU PILOT‘ “ (KOM(2010)0070),

—

s ohledem na 25. výroční zprávu Komise o kontrole uplatňování práva Společenství (2007) (KOM(2008)0777),

—

s ohledem na pracovní dokumenty útvarů Komise (SEK(2009)1683, SEK(2009)1684, SEK(2009)1685 a SEK(2010)0182),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. září 2007 nazvané „Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství“ (KOM(2007)0502),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2002 týkající se vztahů se stěžovateli ve věcech porušení práva Společenství (KOM(2002)0141),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o 23. výroční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva Společenství (2005) (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2008 o úloze soudců jednotlivých států v evropském soudním systému (2),

—

s ohledem na čl. 119 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Petičního výboru (A7-0291/2010),

1.

s politováním konstatuje, že Komise neodpověděla na dotazy, které jí Parlament položil ve svých předcházejících usneseních, především ve výše uvedeném usnesení ze dne 21. února 2008; konstatuje, že nedošlo k posílení transparentnosti, především s ohledem na projekt „EU PILOT“ a otázku lidských zdrojů;

2.

bere na vědomí, že Komise prostřednictvím projektu „EU PILOT“ usiluje o posílení „angažovanosti, spolupráce a partnerství existujících ve vztahu Komise a členských států“ (3) a v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány veřejné správy zvažuje, jak přistupovat k uplatňování práva Evropské unie; je přesvědčen, že tato iniciativa odpovídá nové potřebě spolupráce mezi všemi orgány Evropské unie v zájmu řádného fungování na občana zaměřené Unie po přijetí Lisabonské smlouvy; zdůrazňuje povinnost Komise stanovenou v článku 17 SEU, podle nějž Komise „zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě“;

3.

konstatuje, že ačkoli na jedné straně se hovoří o zásadní úloze občanů při zajišťování toho, aby bylo právo EU dodržováno v praxi (4), na straně druhé – v rámci iniciativy „EU PILOT“ – jsou ještě více vyloučeni z veškerého následného postupu; je přesvědčen, že tento přístup není v souladu se slavnostními prohlášeními Smluv, podle nichž „jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“ (článek 1 SEU), „orgány … Unie (jednají) co nejotevřeněji“ (článek 15 SFEU) a „ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů … stejné pozornosti“ (článek 9 SEU);

4.

bere na vědomí, že v rámci realizace projektu EU PILOT, Komise vytvořila „důvěrnou on-line databázi“ (5) určenou ke komunikaci mezi útvary Komise a orgány členských států; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla smysluplný přístup k této databázi s cílem umožnit mu plnit jeho úlohu a dohlížet nad tím, jak Komise vykonává úkol strážkyně Smluv;

5.

zdůrazňuje, že aktivní úloha občanů Evropské unie je jednoznačně uvedena ve Smlouvě o Evropské unii, a to obzvláště v případě evropské občanské iniciativy; je přesvědčen, že pro občany je možnost podílet se na stanovování legislativního programu také přímo spojena s jejich současnou zásadní úlohou při zajišťování řádného uplatňování a dodržování předpisů Evropské unie a s transparentností a spolehlivostí příslušných postupů;

6.

konstatuje, že ve svém shrnutí toho, jak kontrolovala uplatňování práva Společenství, Komise více než skutečné uplatňování zdůrazňuje provádění ve vnitrostátním právu; vyzývá Komisi, aby řádně uznala úlohu petic v monitorování skutečného uplatňování práva Společenství; petice jsou totiž často prvním signálem, že – nad rámec samotného provádění – jsou členské státy pozadu při uplatňování právních opatření;

7.

domnívá se, že ve své současné podobě neposkytují výroční zprávy Komise „o kontrole uplatňování práva Evropské unie“ občanům ani ostatním orgánům dostatek informací o skutečném stavu uplatňování práva EU, neboť Komise odkazuje pouze na formální řízení, která byla zahájena proti členským státům, jež neprovedly právo EU ve svých právních řádech; domnívá se nicméně, že by pro občany a Parlament bylo velmi zajímavé být informováni o tom, jaká řízení pro nesplnění povinnosti z důvodu nepřesného nebo nesprávného provedení práva EU do vnitrostátního právního řádu Komise zahájila a kdy, společně s podrobnostmi o těchto nesplněních povinnosti;

8.

hodlá zajistit, aby Komise i nadále shromažďovala podrobné údaje o všech typech nesplnění povinnosti a aby byly všechny tyto údaje volně k dispozici Parlamentu s cílem umožnit mu plnit jeho úlohu a dohlížet nad tím, jak Komise vykonává úkol strážkyně Smluv; upozorňuje, že metoda sběru a roztřídění těchto údajů by měla odpovídat předchozím výročním zprávám, tak aby mohl Parlament smysluplně vyhodnotit pokrok, jehož Komise dosáhla, bez ohledu na to, zda bylo nesplnění povinnosti zpracováváno prostřednictvím iniciativy EU PILOT, nebo původním postupem pro nesplnění povinnosti;

9.

konstatuje, že prodlevy při řádném uplatňování a provádění právních předpisů Evropské unie ve vnitrostátním právu a jejich prosazování přímo ovlivňují každodenní život občanů a podniků a výkon jejich práv, neboť vedou k nízké právní jistotě a brání jim plně využívat výhody vnitřního trhu; zdůrazňuje, že nedodržování a neuplatňování práva EU a následný nedostatek důvěry v evropské orgány způsobují značnou škodu;

10.

s politováním konstatuje, že členské státy podceňují hodnotu řádného a včasného provádění práva EU; naléhavě je vybízí, aby vhodným způsobem upřednostňovaly provádění a uplatňování předpisů, a zabránily tak průtahům;

11.

vyzývá Komisi, aby za účelem posílení práv občanů a transparentnosti navrhla „procesní kodex“ v podobě nařízení založeného na novém právním základu článku 298 SFEU, který by upravil různé aspekty postupu pro nesplnění povinnosti, včetně oznámení, časových lhůt, práva na slyšení, povinnosti odůvodnit rozhodnutí atd.; připomíná Komisi, že její sdělení z roku 2002 představuje významné východisko pro vypracování návrhu takového „procesního kodexu“;

12.

připomíná, že Výbor pro právní záležitosti nedávno zahájil činnost pracovní skupiny pro správní právo EU, jejímž úkolem je vyhodnotit, zda by bylo možné kodifikovat správní právo EU a co by takový projekt v praxi obnášel; je přesvědčen, že závěry, k nimž tato pracovní skupina dospěje, by měly být zohledněny při diskusi o evropském správním řádu;

13.

připomíná dále, že Výbor pro právní záležitosti nedávno jednomyslně přijal dopis, jímž vyjádřil svou podporu názoru autora příslušné petice, která vyzývala k zavedení standardního správního postupu pro výkon dohledu nad uplatňováním a prosazováním práva EU, který by respektoval diskreční pravomoc Komise týkající se rozhodnutí o tom, kdy a proti komu zahájí řízení, přičemž by však současně omezoval výkon této pravomoci zásadami řádného správního postupu (6);

14.

připomíná, že hlavním úkolem Komise je být strážkyní Smluv, a tudíž zajišťovat řádné a včasné uplatňování práva Evropské unie členskými státy; vybízí Komisi, aby v případech, kdy členské státy neoznámí přijatá prováděcí opatření k platným směrnicím, využívala všechny pravomoci, které jí svěřují Smlouvy, především nová ustanovení článku 260 SFEU;

15.

připomíná své usnesení ze dne 9. února 2010 o revidované rámcové dohodě mezi Evropským parlamentem a Komisí na příští legislativní období (7), v němž Komisi vyzývá, aby Parlamentu poskytovala „souhrnné informace o veškerých řízeních pro porušení povinnosti ze strany členských států zasláním formálního dopisu, přičemž se bude na žádost Parlamentu postupovat případ od případu“ (8);

16.

zastává názor, že občané EU by měli od Komise očekávat stejnou míru transparentnosti bez ohledu na to, zda jí adresují formální stížnost nebo uplatňují své právo na předložení petice zakotvené ve Smlouvě; žádá proto, aby byly Petičnímu výboru poskytovány jednoznačné informace o stádiích, v nichž se nacházejí řízení pro nesplnění povinnosti, jichž se též týká určitá petice; vyzývá dále Komisi, aby vyjasnila postupy, jimiž se řeší žádosti a stížnosti od Petičního výboru a od široké veřejnosti;

17.

schvaluje opatření plánovaná Komisí na rok 2009 a později, jejichž cílem je zaručit dodržování evropských právních předpisů členskými státy, a požaduje, aby byl přizván k řízením pro nesplnění povinnosti v případech, kdy je v dané věci projednávána petice, jako např. v případě Kampánie (právní předpisy v oblasti odpadu) nebo Španělska (právní předpisy týkající se řízení vodních zdrojů);

18.

vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytovala relevantní údaje umožňující vyhodnotit, jakou přidanou hodnotu, která by odůvodňovala jeho další rozšíření, přináší projekt „EU PILOT“ oproti stávajícímu postupu vyřizování případů nesplnění povinnosti; domnívá se, že tyto údaje by měly Parlamentu například umožnit ověřit si, zda 10 týdnů, které má členský stát na to, aby nalezl řešení daného konkrétního problému, dále neodložilo zahájení postupu pro nesplnění povinnosti, který již sám o sobě trvá velmi dlouho a jehož výsledek je nejistý;

19.

se zájmem bere na vědomí závazek Komise systematicky vypracovávat hodnocení odpovědi na stížnost, kterou jí zasílají jednotlivé členské státy; vyzývá Komisi, aby vypracovávání těchto hodnocení i včasnému rozboru jednotlivých případů věnovala co největší pozornost; vyzývá k vyjasnění úlohy stěžovatele v procesu vyhodnocování;

20.

žádá Komisi, aby vyčlenila dostatečné zdroje umožňující plně monitorovat uplatňování práva EU, zahajovat vlastní šetření a stanovovat prioritní oblasti pro ráznější a systematičtější kroky; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla jednoznačné, úplné a již několikrát požadované údaje o zdrojích vyhrazených na řízení případů nesplnění povinnosti v různých generálních ředitelstvích a o zdrojích určených na projekt „EU PILOT“; připomíná Komisi, že se Parlament zavázal k tomu, že ji podpoří prostřednictvím navýšení rozpočtových prostředků určených k posílení zdrojů;

21.

žádá Komisi, aby za účelem zaručení účinnějšího uplatňování práva EU zvážila uplatnění inovativních mechanismů, např. postup vzájemného hodnocení navržený ve směrnici o službách;

22.

vítá zavádění centrálního kontaktního místa pro občany, kteří hledají radu, usilují o nápravu nebo si přejí podat stížnost prostřednictvím stránky „Vaše Evropa (9)“; se začleněním široce popularizované občanské iniciativy (čl. 11 odst. 4 SEU) na seznam nástrojů, které mají občané k dispozici, je mnohem důležitější než dříve vysvětlovat tyto otázky občanům a vést je; Evropský parlament by si přál být zapojen do rozvíjení těchto webových stránek s cílem zajistit jeho provázanost s jeho vlastními plány na poskytování lepší podpory občanům;

23.

připomíná závazek Rady, že bude vybízet členské státy k sestavování a zveřejňování tabulek, které by dokládaly vzájemný vztah mezi směrnicemi a vnitrostátními prováděcími předpisy; zdůrazňuje, že tyto tabulky mají zásadní význam pro to, aby Komise mohla ve všech členských státech provádět účinnou kontrolu prováděcích předpisů;

24.

naléhavě žádá, aby byla posílena úloha Parlamentu v oblastech uplatňování, prosazování a monitorování právních předpisů týkajících se jednotného trhu; podporuje návrh na vytvoření fóra o jednotném trhu, které by se konalo jednou ročně;

25.

vyzdvihuje klíčovou úlohu srovnávací tabulky vnitřního trhu a srovnávací tabulky spotřebitelského trhu v souvislosti s účinnějším využíváním nástrojů pro monitorování a srovnávání, které jsou významným nepřímým kárným mechanismem; vyzývá Komisi a členské státy, aby na další rozvoj srovnávací tabulky spotřebitelského trhu poskytly přiměřené finanční prostředky a lidské zdroje;

26.

konstatuje, že klíčovou úlohu při uplatňování práva Evropské unie hrají vnitrostátní soudy, a plně podporuje úsilí EU posílit a koordinovat doplňková odborná školení pro vnitrostátní soudce, právní odborníky, úředníky a státní zaměstnance vnitrostátních správních orgánů;

27.

domnívá se, že v okamžiku, kdy Komise zahájí řízení pro nesplnění povinnosti proti určitému členskému státu, měla by současně vydat sdělení, podle nějž může být akt, který porušuje právní předpisy EU, postiženými občany příslušného členského státu napaden před vnitrostátními soudy;

28.

připomíná své usnesení ze dne 17. června 2010 o soudním vzdělávání – Stockholmský program; domnívá se, že posílení soudního vzdělávání má s ohledem mj. na akční plán pro uplatňování Stockholmského programu zásadní význam;

29.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a parlamentům členských států.